Digitalizace rastrových podkladů, leteckých snímků nebo zpracování map importovaných z jiných systémů s sebou často přináší množství nepřesností. Bylo by zbytečné popisovat, jak snadno vznikají při tvorbě map pomocí digitalizace z rastrového podkladu chyby, především u čárových objektů; chyby typu – linie má příliš mnoho krátkých segmentů, koncové body jsou „o malinko“ jinde, než by měly být, linie se nevhodně kříží, nedotýkají, nebo dokonce vznikly dva totožné, tedy duplicitní objekty. AutoCAD Map obsahuje automatizované nástroje pro vyhledání a opravu chyb vzniklých právě při digitalizaci, které umožňují objekty zjednodušit, přerušit v průsečících, prodloužit, oříznout nebo zarovnat shluky bodů. Samozřejmě, že tyto nedostatky lze odstranit standardními nástroji a příkazy AutoCADu, jako jsou Ořež, Prodluž, Přeruš atd. Nástroje pro čištění map ale obsahují dodatečnou inteligenci pro vyhledávání tohoto typu chyb a také pro jejich automatické vyznačení nebo opravu. Tento automatizovaný proces má samozřejmě svá úskalí. V momentě, kdy je detekována některá z chyb a je třeba ji opravit, mohou se změnit souřadnice linie, některé linie se budou zjednodušovat, či dokonce mazat. Proto je nutné dobře porozumět významu jednotlivých voleb a parametrů, kterými systém, a tedy i uživatel disponuje, a dodržovat také jistou metodologii postupů při začišťování map, aby nástroje byly používány efektivně.

Proč mapy čistit?
Shrňme nyní krátce důvody, proč se vlastně starat o „čistotu“ mapové kresby:
1. Velikost souborů – příliš segmentované a detailní vektory vytvářejí velmi velké soubory. Odstranění nepotřebných detailů může dramaticky snížit velikost souboru. Může se také stát, že zdrojové podklady jsou pro daný účel příliš detailní.
2. Účel mapy – pro další zpracování mapy, především pro vytváření topologií a provádění následných analýz, je nezbytné pracovat s „čistou“ mapou. V AutoCADu Map je „čistá“ mapa nutnou podmínkou pro vznik polygonální topologie.
3. Vizuální důvody – je-li digitální mapa určena pro výstup na tiskárnu nebo plotr, mohou se při tisku velkých formátů projevit i nepatrné nepřesnosti. Proto je nezbytné, aby koncové body linií na sebe přesně doléhaly a aby, pokud je mapa složena z více mapových listů, jednotlivé mapové listy byly přesně zarovnány.

Přesnost a tolerance
Pro proces automatizovaného začištění mapy je důležitá hodnota parametru tolerance, který významným způsobem ovlivňuje kvalitu celého procesu čištění. Pro jeho vhodné nastavení je třeba si odpovědět na otázku „Jakou třídu přesnosti musí mapa dodržet?“, případně „Jaká jsou omezení v přesnosti dat, se kterými pracujeme?“. Je totiž potřeba brát v úvahu také měřítko a rozlišení zdrojových podkladů, ze kterých byla mapa tvořena. Parametr tolerance v AutoCADu Map znamená vzdálenost stanovující, které objekty jsou považovány za „velmi blízké“, a na základě toho je prováděna detekce potenciálních chyb. Pro určení optimálního parametru tolerance je třeba zvážit mnoho faktorů. Tolerance je nejdůležitější parametr pro celý proces začištění mapy. Při začišťování výkresu jsou prohledávány všechny koncové body a průsečíky linií v rámci vybrané množiny objektů. Pro každý bod či průsečík se v okolí o poloměru daném parametrem tolerance hledají další koncové body, průsečíky a další objekty. V případě, že samotná linie padne do celého poloměru, může být označena jako krátká – a tedy určena ke smazání z mapy. Pokud je tedy tolerance příliš velká, existuje nebezpečí, že bude smazáno příliš mnoho objektů. Na druhou stranu, příliš malá tolerance nemusí některé chyby odstranit. Dobrým pravidlem je, aby parametr tolerance byl stejný pro všechny typy chyb. Změna parametru tolerance pro různé typy chyb může totiž zapříčinit vznik dalších chyb těch typů, které již byly z mapy odstraněny. Velikost parametru tolerance má samozřejmě také vliv na případnou ztrátu přesnosti. Čím je větší parametr tolerance, tím větší ztr