Siesta v sφti

FILMY...

Na konci starΘho a na zaΦßtku ka₧dΘho novΘho roku v∞tÜina lidφ bilancuje, doufß, ₧e ten nadchßzejφcφ bude lepÜφ a d∞lß osobnφ p°edsevzetφ; nejinak je tomu u filmov²ch divßk∙. V hodnocenφ toho, co sv∞tovß i Φeskß kinematografie p°edvedly b∞hem t∞ch uplynul²ch dvanßcti m∞sφc∙ v naÜich kinech, se mohou vyskytovat r∙znß mφn∞nφ, v nßzoru na monot≤nnost programovΘ skladby, kterß je hlavnφ p°φΦinou upadajφcφho zßjmu publika, je vÜak Φφm dΘle, tφm v∞tÜφ jednota. Se sluÜnou nßvÜt∞vnostφ mohla jeÜt∞ stßle poΦφtat nabφdka ze Spojen²ch stßt∙; jejφ nejen nßm∞tovou, ale hlavn∞ scenßristickou krizi, projevujφcφ se v prvnφ °ad∞ pou₧φvßnφm tΘm∞° identick²ch d∞jov²ch stereotyp∙, vÜak u₧ brzy nedokß₧e zakr²vat ani technickß brilance provedenφ. N∞kolikalet² hlad po americk²ch titulech se zdß b²t zahnßn a konzument by si rßd vybφral i jinde, kdyby ovÜem bylo kde. Pom∞rn∞ osobit∞jÜφ a mΘn∞ konformnφ filmy anglickΘ nemohly pro svou nepoΦetnost staΦit a kontinentßlnφ tvorba ztratila dalÜφ ze sv²ch n∞kdejÜφch ctitel∙, neschopna p°ijφt s n∞Φφm, co by u₧ neznali. S takzvan²mi "evropsk²mi pudinky", mezinßrodnφmi koprodukcemi, napodobujφcφmi tematickou univerzßlnostφ AmeriΦany, usp∞t nemohla -- kdo by chodil ke kovß°φΦkovi, mß-li mo₧nost jφt ke kovß°i -- a tvrdoÜφjn∞, jakoby na truc po₧adavk∙m ve°ejnosti natßΦenΘ autorskΘ p°φb∞hy, oznaΦovanΘ za "pocitovΘ", u₧ snad nezajφmajφ ani ty autory, jejich₧ ·dajnΘ pocity se v nich prezentujφ. A Φeskß v²roba, postrßdajφcφ nejen finance, ale takΘ velkorysost a ve v∞tÜin∞ p°φpad∙ i profesionalitu, se pomalu op∞t dostßvß na periferii divßckΘ pozornosti.

Oprßvn∞nost skeptickΘho pohledu na celoroΦnφ souΦet se potvrdφ i v hodnocenφ kratÜφho ΦasovΘho ·dobφ. U tuzemsk²ch titul∙ staΦφ vzφt poslednφ p∙lrok: z uveden²ch sedmi snφmk∙ kolφsavΘ kvality se z v∞tÜφ nßvÜt∞vnostφ m∙₧e t∞Üit jenom jeden. KoprodukΦnφ hudebnφ komedie Karla Smyczka LOTRANDO A ZUBEJDA (╚R/FR/BU, 1997), vydßvajφcφ se za adaptaci dvou znßm²ch Φapkovsk²ch pohßdek, mß zaruΦen² p°φsun d∞tskΘho publika vzdor tomu, ₧e scenßrista Zden∞k Sv∞rßk zplodil tvar, ve kterΘm je vφce sv∞ta Jßry Cimrmana ne₧ Karla ╚apka, a jeho₧ ironickΘ dialogy a vtφpky spφÜe pro dosp∞lΘ nejdou tentokrßt p°φliÜ dohromady s laskav∞ se sice tvß°φcφm, ale kantorsky p°φmoΦar²m pouΦovßnφm o hodnotßch ₧ivota. NicmΘn∞ i tak Φnφ nad tristnφm zbytkem Φesk²ch premiΘr. U rßdoby tragikomickΘ re₧ijnφ prvotiny Evy BoruÜiΦovΘ MODR╔ Z NEBE (SR/╚R 1997) o spoleΦnΘm sou₧itφ babiΦky, matky a vnuΦky v jednom dom∞ lze pouze najφt snad vÜechny zaΦßteΦnickΘ chyby, jakΘ existujφ, a tak jedin²m jejφm p°φnosem je znovu objevenß, dnes u₧ Φty°iaosmdesßtiletß Zita Kabßtovß, stßle noblesnφ hv∞zda prvorepublikov²ch film∙. Baladu CESTA PUST▌M LESEM (╚R 1997) natoΦil takΘ debutant Ivan Vojnßr, kterΘmu se v neuv∞°iteln∞ pomalΘm vyprßv∞nφ, zaznamenßvajφcφm samotß°skou existenci n∞kolika obyvatel zapadlΘ ÜumavskΘ vφsky z let p°ed prvnφ sv∞tovou vßlkou, poda°ilo sd∞lit o nich stejn∞ neuv∞°iteln∞ mßlo a jemu₧ lze k dobru p°iΦφst jen v²b∞r kameramana Jaromφra KaΦera, pracujφcφho s Φernobφl²m materißlem pozoruhodn²m zp∙sobem. P°edpoklßdan² kontroverznφ ohlas zato v∙bec nevzbudila hranß psychologickß sonda dokumentaristy Viktora GrodeckΘho MANDRAGORA (╚R 1997) z prost°edφ mladistv²ch homosexußlnφch prostitut∙; nesourodΘmu potßcenφ se mezi reportß₧nφm zßznamem skuteΦnosti a dramaticky vystav∞nou fikcφ nepomohl ani ·ctu vzbuzujφcφ v²kon neherce Miroslava ╚ßslavky v hlavnφ roli. A jenom slova lφtosti je mo₧nΘ bohu₧el najφt pro ledabylost, s jakou zkuÜen² a jinak uznßvan² re₧isΘr Hynek BoΦan sest°φhal z p∙vodn∞ televiznφho serißlu dobrodru₧n² snφmek pro kina ZDIVO╚EL┴ ZEM╠ (╚R 1997), bohu₧el proto, ₧e koneΦn∞ pravdiv² obraz povßleΦnΘ doby v pohraniΦφ by si rozhodn∞ zaslou₧il lepÜφ p°edvedenφ. Zrovna tak ambici≤znφ Petr Zelenka, kter² ve svΘ povφdkovΘ komedii KNOFL═K┴╪I (╚R 1997) umn∞ propojuje osudy hrstky souΦasnφk∙, z nich₧ ka₧d² vynikß n∞jakou ·chylkou nebo alespo≥ podivnostφ, si v²sledek od poΦßtku zkazil vyp∙jΦovßnφm motiv∙ z mnoha dostateΦn∞ znßm²ch titul∙ a za°azenφm epizody s duchem pilota, kter² svrhl bombu na HiroÜimu, Φinφcφ dojem, ₧e by se lΘpe uplatnila v dobßch ji₧ minul²ch. Nejv∞tÜφm zklamßnφm bylo ovÜem lyrickΘ podobenstvφ Martina èulφka OBRIS PICTUS (SR/╚R 1997). Po ocen∞nφ, jakΘho se dostalo kritikou i divßky jeho "Zahrad∞" z roku 1995, se mφsty a₧ nudnΘ hromad∞nφ bizarnφch zß₧itk∙ na cest∞ mladiΦkΘ dφvky, hledajφcφ svou matku, nestalo ohlaÜovan²m "sv∞tem v obrazech", ale mßlo sd∞ln²m zobrazenφm subjektivnφho sv∞ta tv∙rce, jeho₧ spekulativnφmu nßm∞tu nedokßzali ani herci v Φele s v²born²m Marianem Labudou dßt podobu ₧ivΘho p°φb∞hu.

Nemß ale cenu odsuzovat pro jeden promrhan² p∙lrok jen ΦeskΘ filma°e, je-li mo₧nΘ nabφdku t∞ch sv∞tov²ch, uvedenou nadto v m∞sφci p°ed Vßnocemi, hodnotit jen o mßlo lΘpe, a to jeÜt∞ ze sluÜnosti.

┌dajn∞ psychologick² thriller SPIKNUT═ (Conspiracy Theory, USA 1997) renomovanΘho re₧isΘra Richarda Donnera mß v hlavnφch rolφch Mela Gibsona (V²kupnΘ) a Julii Robertsovou (Svatba mΘho nejlepÜφho p°φtele) a jeho v²chozφ d∞jov² motiv mφrn∞ vyÜinutΘho newyorskΘho taxikß°e, kter² vidφ za vÜφm kolem sebe n∞jakΘ spiknutφ, nenφ v∙bec marn². Dokud hrdina vydßvß poplaÜn² ob∞₧nφk pro p∞t odb∞ratel∙ a vytrvale zßsobuje sv²mi konspiraΦnφmi dom∞nkami mladou prßvniΦku, kterß ho bere shovφvav∞, nebo¥ dob°e tuÜφ, ₧e ji pohledn² v²st°ednφk miluje, mß p°φb∞h nßdech spφÜe kriminßlnφ komedie s docela nezvyklou zßpletkou. Jakmile se vÜak objevφ skuteΦnφ spiklenci, pracujφcφ na tajn²ch experimentech s lidmi, sklouzne d∞j do obvykl²ch kliÜΘ zkorumpovan²ch v∞dc∙, zabijßk∙ z CIA, honiΦek a p°est°elek, z minulosti se vyno°uje obraz hrdiny jako pokusnΘho krßlφka se zmanipulovan²m myÜlenφm... a pro eventußlnφho divßka je Φas zvednout se a jφt dom∙. JedinΘ, o co by p°iÜel, je zßv∞reΦnΘ potvrzenφ taxikß°ovy p°edpov∞di, ₧e NASA objednß atentßt na jφ nep°ejφcφho prezidenta prost°ednictvφm °φzenΘho zem∞t°esenφ b∞hem jeho stßtnφ nßvÜt∞vy v Turecku; p°ijmout bez protestu i takovouhle perlu znamenß smφ°it se u₧ se vÜφm.

SituaΦnφ komedie stejn∞ renomovanΘho tv∙rce Ivana Reitmana DEN OTC┘ (Father's Day, USA 1997) nenφ niΦφm jin²m ne₧ remakem kdysi i u nßs ·sp∞Ün∞ uvßd∞nΘho francouzskΘho filmu re₧isΘra Francise Vebera "Otec & otec" (Les compcres, FR, 1983) a p°edem je t°eba °φci, ₧e p°es jistΘ klady nedosahuje ·rovn∞ originßlu. Ne snad proto, ₧e by Robin Williams (Jack) byl horÜφ ne₧ n∞kdejÜφ Pierre Richard nebo ₧e by Billy Crystal (Dobrodruzi z velkom∞sta) nezvlßdl sv²m osobit²m zp∙sobem postavu, kterou p∙vodn∞ hrßl GΘrard Depardieu, problΘm je, jako u v∞tÜiny v Hollywoodu znovu natoΦen²ch evropsk²ch titul∙, v n∞Φem jinΘm. Historka dvou povahov∞ i spoleΦensky rozdφln²ch mu₧∙, hledajφcφch spoleΦn∞ mladΘho chlapce, o kterΘm se ka₧d² z nich myln∞ domnφvß, ₧e je jeho synem, o jeho₧ existenci nev∞d∞l, mß ve francouzskΘm emotivn∞jÜφm pojetφ lehkost, je₧ i z n∞kter²ch nelogiΦnostφ dokß₧e ud∞lat ₧ivotnφ pravdu, proto₧e jφ nechybφ to, Φemu se °φkß "esprit". Americkß racionalita p°inesla do d∞je zm∞ny, odstranila vzpomenutΘ nep°esnosti, p°φb∞h vÜak jako by zt∞₧kl, duchaplnost se vytratila a divßk si a₧ p°φliÜ uv∞domuje, ₧e vidφ sice zßbavn², dob°e natoΦen², ale p°ece jenom film. Trochu to p°ipomφnß snahu vylepÜovat zbyteΦn∞ u₧ jednou slyÜenou anekdotu.

Ani s tΘm∞° povinnou souΦßstφ p°edvßnoΦnφch program∙, d∞tsk²mi a rodinn²mi tituly, to letos nenφ slavnΘ. Dobrodru₧nΘ vyprßv∞nφ ZACHRA╥TE WILLYHO 3 (Free Willy 3: The Rescue, USA 1997) je, jak Φφslovka v nßzvu naznaΦuje, t°etφm nßlevem ·sp∞ÜnΘho snφmku Simona Wincera z roku 1993, mß takΘ t°etφho re₧isΘra, jφm₧ je Sam Pillsbury, a lze doufat, ₧e Φtvrt² odvß₧livec se u₧ nenajde. Opakujφcφ se motiv d∞tφ, zachra≥ujφcφch s pomocφ cviΦenΘ kosatky kytovce, ohro₧ovanΘ ziskuchtiv²mi lovci, je v tomto pokraΦovßnφ podßvßn s takovou didaktiΦnostφ, ₧e publikum musφ p°eΦkat tΘm∞° hodinu nauΦn²ch frßzφ a zßb∞r∙, ne₧ si pochutnß na alespo≥ n∞kolika unikßtnφch obrazech vodnφho dovßd∞nφ obrovsk²ch mo°sk²ch ₧ivoΦich∙. A komedie Raji Gosnella S┴M DOMA 3 (Home Alone 3, USA 1997), shodou okolnostφ takΘ t°etφ odvar n∞kdejÜφho hitu Chrise Columbuse z roku 1990, nabφzφ zase jenom rozm∞l≥ovßnφ osv∞dΦenΘho p∙dorysu taÜka°ice o klukovi, kter² je v dom∞ sßm a t°eba₧e nemocn², kurß₧n∞ vzdoruje tu vφce tu mΘn∞ humorn²m zp∙sobem Φty°em mezinßrodnφm zlod∞j∙m, sna₧φcφm se zmocnit poΦφtaΦovΘho Φipu, ukrytΘho v chlapcov∞ autφΦku. Jedinou obm∞nou je nahrazenφ p°estßrlΘho Macaulaye Culkina v roli d∞tskΘho hrdiny Alexem D. Linzem, jeho₧ p°irozenß roztomilost se ale v plytkosti nastavovanΘho p°φb∞hu mßlem ztrßcφ.

A tak by m∞lo Φest praporu zachra≥ovat kriminßlnφ drama ZEM╠ POLICAJT┘ (Cop Land, USA 1997), druh² film nad∞jnΘho re₧isΘra Jamese Mangolda, jeho₧ obsazenφ hv∞zdami, jak²mi jsou Sylvester Stallone (Dennφ sv∞tlo), Harvey Keitel (Smoke), Ray Liotta (Turbulence) nebo Robert De Niro (Fanatik), p°ilßkß do kin jist∞ hodn∞ nßvÜt∞vnφk∙. V∞tÜinou nebudou zklamßni, mß v₧dy a vÜude platnΘ poselstvφ, zajφmavΘ prost°edφ a poutavΘho hrdinu. èerif z newjerseyskΘho m∞steΦka, kde bydlφ mnoho policist∙ z New Yorku, venkovsky prost² a mφrn∞ nedosl²chav² chlapφk, se ve strß₧cφch po°ßdku velkΘho sv∞ta vidφ a pova₧uje je za morßlnφ elitu mφstnφho obyvatelstva, dokud nezjistφ, ₧e oni sami se ne°φdφ pravidly a zßkony, jejich₧ dodr₧ovßnφ majφ ctφt a poruÜovßnφ trestat. Rozhodnout se jφt proti lidem, kter²m se tolik obdivuje, je pro Üerifa t∞₧kΘ a nebezpeΦnΘ, v ₧ivot∞ Φlov∞ka vÜak v₧dy p°ichßzφ chvφle, kdy si musφ jednoduÜe urΦit, co je sprßvnΘ a co nenφ. Ve Spojen²ch stßtech m∞lo v letnφch m∞sφcφch tohle vß₧n∞ mφn∞nΘ a divßcky atraktivnφ odvolßnφ se na etiku policejnφ prßce znaΦn² ·sp∞ch, film je dob°e re₧φrovßn, akΦnφ scΘny p°φliÜ netrpφ obvykl²mi lacinostmi a s herecky neb²vale ukßzn∞n²m protagonistou je mo₧nΘ se ztoto₧nit, ale co platnΘ, snad prßv∞ vinou tΘ seri≤znosti to stßle nenφ ten trhßk, na kter² Sylvester Stallone i jeho ctitelΘ u₧ dlouho Φekajφ.

Nezb²vß tedy opravdu nic jinΘho, ne₧ doufat, ₧e ten p°φÜtφ filmov² rok bude lepÜφ. Mo₧nß ale, ₧e se tato nad∞je splnφ hned 1. ledna 1998, kdy bude moci ΦeskΘ publikum uvφtat na plßtnech premiΘrov²ch biograf∙ novΘ, v po°adφ ji₧ devatenßctΘ dobrodru₧stvφ proslavenΘho britskΘho agenta Jamese Bonda. Ve Üpionß₧nφ komedii Z═T╪EK NIKDY NEUM═R┴ (Tomorrow Never Dies, GB 1997), kterou tentokrßt re₧φroval Roger Spottiswoode s Piercem Brosnanem (RozpoutanΘ peklo) v roli hrdiny s Φφslem 007 a Jonathanem Prycem (Evita) coby jeho protivnφkem, mß eso tajnΘ slu₧by Jejφho VeliΦenstva nad jinΘ zßva₧n² ·kol. Musφ zφskat ruskΘ nukleßrnφ torpΘdo s Φasov²m spφnaΦem, kterΘho se zmocnφ obßvan² zakladatel technoterorismu, nezam²Ülejφcφ s nφm provΘst nic menÜφho, ne₧ rozpoutat t°etφ sv∞tovou vßlku. A proto₧e Bond u₧ takovΘ katastrof∞ zabrßnil n∞kolikrßt, neΦinφ mu ani v tomto p°φpad∞ potφ₧e p°ekonat zlΘ gangstery (obratnostφ a p°esnou st°elbou) i sv∙dnΘ ₧eny (Üarmem a neutuchajφcφ mu₧nostφ), stav∞jφcφ se mu do cesty na Dßln² v²chod, a dosßhnout svΘho cφle. Schopnost sebeironie a parodickΘ nadsßzky ve vß₧n∞ vypadajφcφch situacφch, vlastnφ scΘnß°i, re₧ii i hereckΘmu projevu, d∞lß i ze zatφm poslednφ "bondovky" op∞t dobrou zßbavu, kterß nedokß₧e nikoho, krom∞ lidφ bez fantazie a bez humoru, v ₧ßdnΘm po₧adavku zklamat.

A co se toho osobnφho p°edsevzetφ t²kß: pokud n∞kdo dosp∞l p°i Φtenφ tΘto jen mßlo radostnΘ bilance k nßzoru, ₧e u₧ rad∞ji do kina nikdy nevkroΦφ, mohl by b²t ve svΘm rozhodnutφ zviklßn prßv∞ Jamesem Bondem. Nejen jeho nejnov∞jÜφm titulem, ale i stßle platn²m bondovsk²m rΦenφm "Nikdy ne°φkej nikdy!"

Karel Cop

Adresy:

Lotrando a Zubejda

http://www.cinema.cz/rec/lotrando/index.html

ModrΘ z nebe

http://cfn.vsb.cz/movies/mandrago.html

Cesta pust²m lesem

http://cfn.vsb.cz/movies/recenze/rcestapu.html

ZdivoΦelß zem∞

Knoflφkß°i

Orbis Pictus

http://cfn.vsb.cz/premiery.html