V minulΘm Φφsle jsme se pustili do vy-prßv∞nφ o nßpojφch, je₧ se staly sv∞tov²mi. Dnes p°ichßzφ na °adu Φaj.

      ╚aj je velmi pravd∞podobn∞ nejpit∞jÜφm nßpojem v∙bec, i kdy₧ u nßs je po°ßde spφÜ popelkou, n∞Φφm, co si narychlo, nap∙l jeÜt∞ v bezv∞domφ, nalijeme v rannφm sp∞chu obliΦejem do b°icha. Jinak si na n∞j vzpomeneme snad u₧ jen po nßvratu ze zimnφ vychßzky, anebo jej potkßme v zßvodce, kde je ve varnicφch k mßnφ jakßsi nahn∞dlß tekutina neurΦitΘ chuti.

      Jen mßlokdo dokß₧e Φaj p°ipravit a ocenit, i kdy₧ v tomto ohledu se situace takΘ osv∞tovou Φinnostφ n∞kolika nadÜenc∙ a jejich Φajoven p°ece jen pomalu lepÜφ a Φaj se dostßvß na mφsto, kam m∞l pat°it ji₧ dßvno. V mnoha zemφch je toti₧ pevnou souΦßstφ dennφho rytmu, v Orientu doslova ₧ivotnφm stylem.

      Sv²m kladn²m vztahem k Φaji jsou pov∞stnφ z nßrod∙ nßm alespo≥ geo-graficky blφzk²ch AngliΦani. Co₧ takhle odpolednφ Φaj Afternoon Tea? Autorkou tohoto zvyku je pr² Anna, sed-mß vΘvodkyn∞ z Bedfordu, je₧ pitφm Φaje kolem ΦtvrtΘ, pßtΘ hodiny odpolednφ cht∞la p°ehluÜit pocity hladu, tφsnφcφ ji od ob∞da do veΦe°e. Shodou okolnostφ se jejφ zvyk dostal na ve°ejnost prßv∞ v tu dobu, kdy hrab∞ Sandwich uΦinil sv∙j epochßlnφ "vynßlez". Odpolednφ Φaj a sendviΦ, lehkß svaΦinka, se staly pevnou souΦßstφ britskΘho dne.

      P°i probφrßnφ webov²ch strßnek s v∙nφ Φaje jsem narazil na dalÜφ mφsta, kterß majφ vztah ke starΘ dobrΘ Anglii. Co₧ takhle trochu ΦajovΘho krimi? V polovin∞ 18. stoletφ dosßhla dovoznφ da≥ na Φaj bezmßla stodvaceti procent. PaÜovßnφ Φaje do Anglie se stalo b∞₧n²m, ba p°φmo poctiv²m zam∞stnßnφm. Vznikaly dokonce paÜerßckΘ syndikßty a distribuΦnφ spoleΦnosti. ╚aj p°ichßzel hlavn∞ z Holandska a severu Evropy, na mo°i se p°eklßdal a malΘ Φluny jej dopravovaly na pob°e₧φ. Zde putoval na povozy a pak mizel v tajn²ch skladiÜtφch a rozd∞lovnßch, jimi₧ Φasto b²valy i kostely. ╚aj byl p°esto stßle drah² jedna libra (tedy 45 deka) p°iÜla na t°etinu pr∙m∞rnΘho t²dennφho v²d∞lku. Proto se zaΦaly objevovat nßhra₧ky, Φaj se Φasto takΘ nastavoval nebo dokonce pad∞lal. Do Φaje se p°idßvalo vrbovΘ listφ, lΘko°ice, bezinky nebo trnky, ale takΘ listφ jasanovΘ a dokonce pr² ovΦφ trus. TakΘ se pou₧φval "druhßk" (kdo nevφ, co to obnßÜφ, a¥ se poptß, jak se v hospodßch chci doufat, ₧e kdysi va°ilo kafe). Dokonce p°φmo v Lond²n∞ existovalo n∞kolik "v²kupen" pou₧itΘho Φaje s dnes bychom °ekli recyklaΦnφ linkou. PaÜovßnφ a pad∞lßnφ Φaje trvalo do roku 1784, kdy vlßda snφ₧ila da≥ na 12,5 %.

      Abychom ale AngliΦan∙m nenasazovali psφ hlavu; ╚eÜi jsou koumßci snad jeÜt∞ v∞tÜφ a k tomu, aby Φaj falÜovali, tu stodvacetiprocentnφ da≥ nepot°ebovali. Tak v naÜich konΦinßch bylo mo₧no, ani₧ Φlov∞k cht∞l, koupit Φaj z podobn²ch surovin, je₧ se pou₧φvaly v Britßnii. U nßs se krom nich uplatnilo jahodovΘ nebo ostru₧inovΘ listφ a Φasto takΘ vrbka ·zkolistß, p∞knß Ütφhlß kv∞tina, kvetoucφ v lΘt∞ na vlhk²ch mφstech, na krajφch lesa, s dlouh²mi listy a r∙₧ov²mi kv∞ty. (O ovΦφm trusu nenφ zprßv.)

      Tehdy rozÜφ°enΘ falÜovßnφ Φaje nakonec vedlo k jednomu vynßlezu, kter²m jeho autor nad∞lal majlant. Byl to pr² jist² Sullivan, americk² velkoobchodnφk s Φajem, jen₧, aby ochrßnil firmu i zßkaznφky, od r. 1904 rozesφlal svΘ zbo₧φ porcovanΘ v hedvßbn²ch sßΦcφch a se zßrukou kvality. Ve dvacßt²ch letech se zm∞nil materißl na sßΦky a dnes u₧ je p°φprava "pytlikov²ho" Φaje b∞₧nß. I kdy₧ pravov∞rnφ ΦajistΘ sk°φpou zuby.

      DalÜφ historickou udßlostφ spojenou se zlatav²m mokem, kterß se zapsala do d∞jin SpojenΘho krßlovstvφ, byla akce znßmß jako "BostonskΘ pitφ Φaje". 16. prosince roku 1773 stßlo v bostonskΘm p°φstavu n∞kolik lodφ britskΘ V²chodoindickΘ spoleΦnosti, nalo₧en²ch Φajem. Pßr desφtek mu₧∙ z organizace zvanΘ SynovΘ svobody, obleΦen²ch jako indißni, vniklo na palubu a cel² nßklad, vφc ne₧ osm tun, nahßzelo do mo°e. Podobn∞ se vedlo Φaji i v dalÜφch p°φstavech a ameriΦtφ vlastenci zaΦali manifestaΦn∞ pφt kßvu. ProΦ to vÜe? Britskß vlßda, aby zφskala penφze pro vojsko, zvedla clo. AmeriΦan∙m se to samoz°ejm∞ nelφbilo, nato₧ kdy₧ nem∞li v britskΘm parlamentu zßstupce. Jejich heslem bylo: "V parlamentu nesedφme, dan∞ tedy neplatφme!" Od toho u₧ nebylo daleko k otev°enΘ vzpou°e, vßlce, k Deklaraci nezßvislosti v roce 1776 a vÜe skonΦilo versaillesk²m mφrem roku 1783.

      ╚aj bylo t°eba z Orientu p°ivΘzt. Zßvody clipper∙, kterΘ vezly do Anglie novou zßsilku Φaje, se staly pravidelnou ka₧doroΦnφ udßlostφ a p°φle₧itostφ k sßzkßm. Start byl v ╚φn∞, v Kantonu. Cesta pak vedla ╚φnsk²m mo°em, p°es Indick² oceßn, kolem mysu DobrΘ nad∞je, nahoru Atlantikem kolem Azorsk²ch ostrov∙ do kanßlu La Manche. Vφt∞zem byla lo∩, kterß prvnφ slo₧ila nßklad v docφch. Tato zßsilka se pak prodala za extra cenu, a ani kapitßn a posßdka nep°iÜli zkrßtka.

      Do poloviny 19. stoletφ trvala tato cesta dvanßct, ba i patnßct m∞sφc∙. AmeriΦanΘ postavili nov² typ lodi. Navrhli clippery ÜtφhlejÜφ, kterΘ p°esto unesly stejn² nßklad jako jejich p°edch∙dci. Prvnφ lodφ, kterou spustili na mo°e v New Yorku v roce 1845, byla Rainbow. ètφhlß, s vysok²mi st∞₧ni a bohat²m plachtovφm, dokßzala cestu z ╚φny do Lond²na zkrßtit na polovinu. Rekord na tΘto trati dr₧φ americk² clipper Lightning, jen₧ dosßhl pr∙m∞rnΘ rychlosti 18 uzl∙ (co₧ jest v p°epoΦtu na jednotky srozumitelnΘ nßm, suchozemsk²m krysßm p°es 33 km/h). Nejslavn∞jÜφm clipperem vÜech dob byl nejspφÜ Cutty Sark (dodnes k vid∞nφ na etiket∞ jednΘ skotskΘ whisky).

      ╚aj nelze p°ehlΘdnout ani v literatu°e. Na adrese www.stashtea.com se nachßzφ mφsteΦko, kam by m∞l zabrousit ka₧d², kdo mß Φaj rßd a chce se o n∞m dozv∞d∞t n∞co vφc. Jsou tu mimo jinΘ soust°ed∞ny citace ze slavn²ch literßrnφch, ba i hudebnφch d∞l. Nechyb∞jφ tu T°i mu₧i ve Φlunu, Alenka v kraji div∙, Charles Dickens, lord Byron, ale takΘ Sting nebo Mick Jagger.

      O Φaji se najdou zmφnky takΘ v naÜφ literatu°e. Je ale nutno poznamenat, ₧e i zde se projevil Φesk² smysl pro ironii a ne·navnΘ pokusy shodit ka₧dou modlu. Achille Gregor v netradiΦnφ kucha°ce Mu₧ v zßst∞°e vyprßvφ o jednΘ rodin∞, kterß m∞la po lΘta na sφtku stßle jednu, dv∞ l₧iΦky Φaje, v₧dycky jej p°elili va°φcφ vodou, pak usuÜili a p°ipravili k novΘmu pou₧itφ. Moc si libovali, jak je Φaj siln², jakou mß barvu a v²dr₧. (Teprve po letech zjistili, ₧e cednφΦek byl zreziv∞l²).

      Druh² extrΘm popsal v knize D∞jeprava hudebnφ Ilja Hurnφk. P°φb∞h vyprßvφ o tom, kterak Sherlock Holmes byl nespokojen s Φajem, kter² p°ipravil doktor Watson. Postupoval p°itom obvyklou metodou: voda se va°ila jedenßct vte°in, pak ji z v²Üe dvou palc∙ nalil na dv∞ l₧φce Φaje. Ne₧ Dr. Watson nabral Φaj ebenovou l₧φcφ, byla d≤za s Φajem pootev°ena p∙l minuty a konviΦkou dle p°edpisu krou₧il proti sm∞ru hodinov²ch ruΦiΦek, a pak po dvou minutßch z v²Üky jednoho palce jeÜt∞ p°ilil vodu. P°φΦina vÜak byla prostß: nakonec se zjistilo, ₧e chvφli p°edtφm Sherlock Holmes olφzl poÜtovnφ znßmku...

      Historie kulturnφho Φaje je proti kßv∞ mnohem delÜφ. I o jeho p∙vodu se vyprßv∞jφ r∙znΘ bßje. Za pravlast Φaje je oznaΦovßna Barma, dokonce znßme i bli₧Üφ urΦenφ: ·dolφ °eky Iravadi. Jeden p°φb∞h o Φaji vyprßvφ, ₧e jeho lahodnost a vynikajφcφ ·Φinky objevil ve t°etφm tisφciletφ p°. n. l. cφsa° èen-Nung. P°iklßdal mu zejmΘna lΘΦivΘ schopnosti. Existuje n∞kolik dalÜφch legend a prvnφ seri≤znφ zmφnka o Φaji pochßzφ z prvnφho stoletφ naÜeho letopoΦtu. V∞tÜina t∞chto pov∞stφ i v∞rohodn²ch zprßv je ΦφnskΘho p∙vodu, a tak nelze ne₧ vedle papφru, porcelßnu Φi st°elnΘho prachu p°iznat ╚φ≥an∙m dalÜφ vynßlez, bez n∞ho₧ by lidskß civilizace byla (samoz°ejm∞ s v²hradou) mΘn∞ civilizovanou. Nenφ proto p°ekvapenφm, ₧e i nßzev, ba i ten Φesk², pochßzφ z ΦφnÜtiny: v Φφnsk²ch nß°eΦφch se nßpoji p°ipravenΘmu z lφstk∙ °φkalo tai, Φa nebo Φai a k nßm se dostal z ruÜtiny.

      O autorskß prßva na Φaj se vÜak hlßsφ takΘ Japonci. Daruma, buddhistick² poustevnφk, trßvil ₧ivot v modlitbßch a jednou, zeslßbl² a vyhladov∞l², p°i nich usnul. Aby se to ji₧ neopakovalo, od°φzl si oΦnφ vφΦka a zahodil je na zem. Buddha vÜak uΦinil zßzrak: vyrostl z nich ke° a jeho listy od tΘ doby slou₧φ pro p°φpravu nßpoje, jen₧ zahßnφ spßnek...

      ╚ajovnφk Camellia sinensis je nφzk² ke° s bφl²mi kv∞ty, p∞stovan² v tzv. ΦajovΘm pßsu, na rozdφl od kßvy jen na sever od rovnφku od 20. do 60. stupn∞ severnφ Üφ°ky. Jeho variant je velkΘ mno₧stvφ, existujφ odr∙dy pro tropickΘ nφ₧iny, ale i horskΘ oblasti. ╚ajovnφk zde dokonce snßÜφ i mrazy. Prßv∞ tyto Φaje z vysok²ch poloh (nad 2000 m n. m.) pat°φ mezi nejkvalitn∞jÜφ. Nejv∞tÜφmi producenty Φaje jsou Indie, ╚φna, Srφ Lanka (d°φve Cejlon), Japonsko, Vietnam a stßty kavkazskΘ. Byly dokonce pokusy p∞stovat Φaj u nßs otec Ladislava Stroupe₧nickΘho ·dajn∞ v roce 1864 na svΘ zahrßdce u Pφsku vyp∞stoval n∞kolik rostlin. V padesßt²ch letech se naÜi v²zkumnφci iniciativn∞ pokusili p°evzφt zkuÜenosti sov∞tsk²ch v∞dc∙ z p∞stovßnφ Φaje na PodkarpatskΘ Rusi a zalo₧ili u Michalovc∙ pokusnΘ plantß₧iΦky. LeΦ bez ·sp∞chu. Nu, vot, junnyje miΦurincy. Radost by z nich ale urΦit∞ m∞l jin² velikßn sv∞tovΘ v∞dy Jßra Cimrman, prav² to pion²r slep²ch uliΦek...

      ╚ajovnφkovΘ listy se poprvΘ sklφzejφ, kdy₧ jsou ke°i alespo≥ Φty°i roky. Sklize≥ Φaje je obvykle zßle₧itostφ Üikovn²ch ₧ensk²ch rukou, alespo≥ co se nejlepÜφch, a tedy nejdra₧Üφch druh∙ t²kß. B∞₧nß produkce opravdu ve velkΘm se sklφzφ strojn∞.

      Ve sv∞t∞ Φaje se rozeznßvß ·dajn∞ na t°i tisφce r∙zn²ch druh∙, podobn∞ jako vφno majφ svß jmΘna podle mφsta p∞stovßnφ. P°itom Φaj jako zßklad pro v²robu nßpoje mß pouhΘ t°i zßkladnφ varianty. NejrozÜφ°en∞jÜφ je Φern² Φaj, jen₧ b²vß listov² a zlomkov². Ten opravdu ·pln∞ nejlepÜφ listov² Φaj je z nejmladÜφch lφstk∙. Kvalita Φaje pak klesß se stß°φm list∙ a zßrove≥ dß se °φct i s jejich vzdßlenostφ od konce v∞tviΦky. ┌pln∞ na vrcholku ke°e jsou ty nejmladÜφ lφstky a kv∞tovΘ pupeny. Jim se °φkß flowery orange peko. Pak je orange peko, prvnφ list. Druh² a t°etφ list mß jmΘno peko. Pak jsou v∞tÜφ, t°etφ a₧ ÜestΘ listy peko suÜong. SuÜong jsou v∞tÜφ nesvinutΘ listy a nejmΘn∞ kvalitnφmu a nejlevn∞jÜφmu druhu se °φkß kongo.

      ╚ajovΘ listy jsou p°i sklizni zelenΘ a Φernou barvu zφskajφ p°i dalÜφch ·pravßch. Musejφ zavadnout a ji₧ zde v ΦajovnφkovΘm lφstku vznikajφ pro Φaj typickΘ lßtky. ZavadlΘ lφstky se pak svinujφ a hned potΘ zaΦφnß fermentace, tedy kvaÜenφ. Alkaloid tein se zde prom∞≥uje na kofein, vznikß typickß v∙n∞. V kombinaci s dalÜφmi slouΦeninami vÜak kofein v Φaji p∙sobφ trochu jinak ne₧ kofein kßvov². Kßva jde p°φmo na srdce, razdva rozproudφ krev, ale kdy₧ ·Φinek pohasne, jeden uvadß. ╚aj zamφ°φ k nerv∙m a hlavn∞ nep∙sobφ ono rychlΘ "zhasnutφ". (╚aj, p∞t minut louhovan², obsahuje zhruba t°etinu kofeinu v porovnßnφ se stejn²m mno₧stvφm kßvy. Tato informace pochßzφ ze strßnky www.teacouncil.co.uk. Jako kßva existuje rovn∞₧ Φaj bez kofeinu.) Chlorofyl se fermentacφ takΘ rozklßdß a barva Φaje se m∞nφ ze zelenΘ na hn∞dou. Pak se Φaj suÜφ, Φφm₧ ztmavne skoro do Φerna, a t°φdφ se.

      Zlomkov² Φaj, alespo≥ broken orange peko a broken peko, nenφ svojφ kvalitou o mnoho horÜφ ne₧ Φaj lis-tov². To se ale nedß °φct o spφÜe odpadu fannings ΦajovΘ drti. Ta se zpracovßvß takΘ do porcovan²ch, pytlφkov²ch Φaj∙. Z ·pln²ch prachov²ch zbytk∙ dust se lisuje nap°φklad v Tibetu oblφben² deskov² Φaj.

      DalÜφm zßkladnφm druhem Φaje je ulong, Φaj ΦßsteΦn∞ fermentovan². Pova₧uje se za v²born² druh. N∞kdy se prodßvß s r∙zn²mi p°φchut∞mi, nebo spφÜ p°φv∙n∞mi.

      V zemφch, kde se Φajovnφk p∞stuje, je velmi oblφbenß t°etφ podoba Φaje Φaj zelen². Zachovßnφ zelenΘ barvy je zp∙sobeno t°φslovinami, kterΘ se p°i fermentaci ΦernΘho Φaje odstranφ nebo p°em∞nφ, ale zde z∙stßvajφ. Zelenß barva se uchovßvß krßtk²m vystavenφm zcela Φerstv²ch, nezavadl²ch lφstk∙ vodnφ pß°e. ZniΦφ se tak lßtky, kterΘ zp∙sobujφ fermentaci. Pak se Φaj suÜφ, svinuje a t°φdφ. Barva nßpoje p°ipravenΘho ze zelen²ch lφstk∙ je sv∞tlejÜφ, spφÜe ₧lutß. U nßs moc obliby nezφskal a vcelku se nenφ co divit, proto₧e jeho chu¥ je (skrze t°φsloviny) opravdu nezvykle ho°kß. Jsou ale fajnÜmek°i, kte°φ na n∞j nedajφ dopustit.

      Pitφ zelenΘho a ΦernΘho Φaje mß kupodivu i zem∞pisnΘ rozd∞lenφ: v ji₧nφ polovin∞ ΦajovΘho pßsu se pije spφÜe Φaj zelen², v severnφ pak Φern². U zelenΘho Φaje se takΘ stejn∞ jako u kßvy jeÜt∞ jednou musφ objevit jmΘno Carl LinnΘ. DalÜφ z jeho nßzvoslovn²ch ·let∙ se mu p°ihodil p°i zat°φd∞nφ Φaje. Usoudil toti₧, ₧e Φaje jsou dva zelen² a Φern² a sv∞t tomu v∞°il bezmßla sto let, ne₧ se p°iÜlo na to, ₧e jde pouze o r∙zn² zp∙sob zpracovßnφ tΘho₧.

      ╚aj se stal, stejn∞ jako kßva, velmi d∙le₧itou polo₧kou ve statistikßch sv∞tovΘho obchodu. Prodßvß se obvykle ve sm∞sφch, kterΘ sklßdß ka₧d² v²robce podle p°edstav sv²ch a samoz°ejm∞ chuti zßkaznictva. ╚φ≥anΘ dopl≥ujφ Φaj (mluvφme te∩ o Φaji ΦernΘm) aromatick²mi lßtkami. Ji₧ starou tradici mß Φaj jasmφnov², neznßm² nenφ ani Φaj ovon∞n² citr≤nov²m nebo pomeranΦov²m olejem. Britsk² Earl Grey je navon∞n olejem bergamotov²m (bergamot je n∞co mezi citr≤nem a pomeranΦem, mß ale nep°φjemnou chu¥ a nejφ se, lisuje se z n∞j vo≥avß silice). Krom∞ jasmφnu se pou₧φvajφ takΘ dalÜφ kv∞tinovΘ v∙n∞ kosatce, r∙₧e, kamΘlie, magn≤lie, ba i jehliΦφ. Na Srφ Lance je vÜak parfΘmovßnφ Φaje p°φsn∞ zakßzßno. Objevujφ se takΘ r∙znΘ ΦernΘ Φaje s p°φchut∞mi n∞kdy opravdu pozoruhodn²mi. StaΦφ zajφt do n∞kterΘho v∞tÜφho obchodu. Opravdu kvalitnφ Φaj je vÜak k mßnφ p°edevÜφm ve specializovan²ch obchodech, n∞kdy spojen²ch s Φajovnou, kde lze okusit a podle chuti pak vybrat, p°φpadn∞ si objednat sm∞s "na mφru". Nenφ vÜak p°φliÜ obtφ₧nΘ p°ipravit si Φaj, tedy ╚aj, i vlastnφmi silami. Nemusφte p°i tom ani podstoupit tΘm∞° ritußlnφ tance kolem p°φpravy Φaje, kterΘ se za staletφ rozvoje ΦajovΘ kultury vyvinuly v ╚φn∞ a Japonsku, ΦßsteΦn∞ i v Rusku. ╚φ≥anΘ °φkajφ, ₧e se p°i vykonßvßnφ tΘto Φinnosti v∞nujφ spφÜe Φaji, japonskß ceremonie ₧e se spφÜe soust°edφ na °ßdnΘ a p°esnΘ vykonßnφ vÜech nßle₧itostφ. (P∞kn² popis ΦφnskΘho ΦajovΘho ob°adu i s obrßzky je na strßnce desires.com/1.4/ Food/Docs/tea.html.)

      Jak tedy uva°it Φaj doma, aby chutnal a aby si jeden uv∞domil, ₧e ₧il v bludu a ₧e to, co dosud pφval, nebude ji₧ jak by °ekl Rudyard Kipling Üßlek jeho Φaje?

      Ne₧ si opravdu povφme n∞co o tom, jak mß Evropan pro n∞j po₧ivateln² Φaj sprßvn∞ uva°it, p°φpadn∞ jej "ozvlßÜtnit", p°idat mu "dalÜφ rozm∞r" tak, aby jej "oslovil", vydßme se na bleskov² pr∙let sv∞tem Φaje a podφvßme se, co vÜechno lidΘ s Φajem podnikajφ.

      V Tibetu jej va°φ z tabulek Φi cihel lisovan²ch z prachovΘho Φaje a p°idßvajφ k n∞mu pep°, s∙l a jaΦφ mßslo, n∞kdy i jeΦnou mouku. Ti, kte°φ takto upraven² Φaj okusili, tvrdφ, ₧e neb²vß o co stßt. ╚φ≥ani a Japonci Φaj nesladφ. Zmφnku si zaslou₧φ takΘ rusk² zp∙sob p°φpravy Φaje. K tomu slou₧φ samovar, kde se oh°φvß voda, jφ₧ se °edφ Φajovß esence. RusovΘ Φaj nesladφ v hrnku, ale pijφ jej p°es kostku cukru zasunutou pod spodnφ ret, nebo s ovocnou marmelßdou. V Japonsku je p°φprava Φaje opravdov²m um∞nφm, kterΘ se vyuΦuje ve specißlnφch Ükolßch. Ka₧d² pohyb mß sv∙j v²znam, vÜechny pou₧φvanΘ p°edm∞ty a pom∙cky (je jich ·dajn∞ 29) svΘ mφsto. Pou₧φvß se maΦa, prßÜkov² Φaj, kter² se bambusovou Üt∞tkou rozÜlehßvß v horkΘ vod∞, ale va°φ se takΘ z Φaje listovΘho senΦa.

      My to nebudeme d∞lat jako v Orientu; v₧dy¥ o (pro nßs) nezvyklΘ chuti zelenΘho Φaje u₧ byla zmφnka. Ale kdyby snad p°ece jen n∞kdo m∞l zßjem, pak prosφm. I o p°φprav∞ zelenΘho Φaje se dozvφ. (VÜechny zßsady platφ vesm∞s pro p°φpravu Φaje ΦernΘho.)

• ╚aj se uchovßvß ve vzduchot∞sn²ch nßdobßch, v suchu, chladnu a odd∞len∞ od jin²ch, zejmΘna v²razn∞ vonφcφch po₧ivatin. Dobr² nßpoj lze uva°it jen z kvalitnφho Φaje. I kdy₧ se vystavuji posm∞chu prav²ch znalc∙, mohu alespo≥ pro zaΦßtek studia druh∙ Φaje z b∞₧n∞ dostupn²ch doporuΦit Darjeeling, Earl Grey, English Breakfast. ╚aj se NIKDY neva°φ, pouze spa°uje.
• Dßvkovßnφ na jeden Üßlek: jedna plnß l₧iΦka, AngliΦanΘ jeÜt∞ dodßvajφ: a jedna pro konvici. Toto mno₧stvφ je pro Φaj listov²; p°i pou₧itφ Φaje zlomkovΘho se m∞°φ na l₧iΦky rovnΘ.
• Voda se nemß va°it dlouho. ╚aj se spa°uje prßv∞ vroucφ vodou, mo₧no-li v tenkost∞nnΘ sklen∞nΘ nebo porcelßnovΘ nßdob∞, aby se voda o st∞ny nezchladila. Je dobrΘ takΘ nßdobu, zejmΘna mß-li p°ece jen st∞ny siln∞jÜφ, p°ed p°φpravou Φaje nah°ßt. Voda, kterß jeÜt∞ nedosßhla varu, ud∞lß na hladin∞ Φaje nep∞knou p∞nu, kterß je zde na rozdφl od kßvy na zßvadu.
• Voda se va°φ pouze ve sklen∞n²ch nebo nerezov²ch nßdobßch.
• P°i spa°ovßnφ nesmφ Φaj p°ijφt do styku s jak²mkoli kovem.
• Nßdoby pou₧φvanΘ pro p°φpravu Φaje se nemajφ um²vat s ostatnφm nßdobφm, a u₧ v∙bec ne saponßty; pouze se vyplßchnou a nechajφ okapat a vysuÜit. ╚ajovß patina ·dajn∞ nevadφ, naopak je pr² znakem toho, ₧e hrnek Φi konviΦku pou₧φvß znalec. Hodnota ΦφnskΘho ΦajovΘho nßdobφ roste takΘ tφm, jak na n∞m p°ib²vajφ stopy pou₧φvßnφ, proto se ani nevyplachujφ.
• ╚ern² Φaj se spa°uje Φty°i (zlomkov²) a₧ p∞t minut (listov²), zelen² opravdu nejdΘle t°i minuty. DelÜφ louhovßnφ Φaje v²razn∞ kazφ chu¥ i barvu, m∙₧e se zejmΘna po vychladnutφ lehce zakalit.
• ╚aj se NIKDY nespa°uje vφcekrßt. Pou₧itΘ ΦajovΘ lφstky se vyhodφ. P°φpadn∞ se znovu p°elijφ vroucφ vodou, a s tφmto nepiteln²m v²luhem se dajφ d∞lat n∞kterΘ finty, nap°φklad barvenφ velikonoΦnφch vajec, ΦiÜt∞nφ zrcadel, krßÜlenφ blond vlas∙ Φi o₧ivenφ barvy bΘ₧ov²ch zßclon.
• ╚aj se podßvß obvykle Φerstv∞ p°ipraven² a tepl². Jsou samoz°ejm∞ v²jimky, o kter²ch dßle. Nemß se bez vß₧nΘho d∙vodu oh°φvat.
• ╚aj je mo₧no takΘ zhotovit °ed∞nφm esence, kterß se p°ipravφ stejn∞ jako normßlnφ nßpoj, ovÜem podstatn∞ siln∞jÜφ. K pitφ se samoz°ejm∞ hodφ i Φaj studen²; Φaj v∙bec je ·dajn∞ nejlepÜφm prost°edkem k zahßn∞nφ ₧φzn∞. Studen² se dß b∞₧n∞ koupit ji₧ hotov², v krabicφch jako d₧usy, co₧ je pohodlnΘ, ale ·sporn∞jÜφ je p°ipravit si jej doma. Navφc nenφ problΘm uva°it si Φaj prßv∞ podle momentßlnφ chuti.
• Hotov² hork² i studen² Φaj lze ochutit nejen citr≤nem, ale takΘ pomeranΦovou Ü¥ßvou, sko°icφ, h°ebφΦkem, kardamomem, nov²m ko°enφm, zßzvorem, medem. N∞kte°φ nßrodovΘ b∞₧n∞ p°idßvajφ do hotovΘho Φaje mlΘko Φi smetanu. Kdo mß rßd zm∞nu, m∙₧e si jej "posilnit" a p°ilφt do n∞j n∞co, co obsahuje lφh, t°eba brandy, curacao nebo rum. Zajφmav²m zp∙sobem p°φpravy Φaje je (snad ÜvΘdskΘ) louhovßnφ ve studenΘ vod∞, o kterΘm jsem kdysi kdesi slyÜel, ale u₧ nevφm, kolik a jak dlouho.

      MatΘ se p°ipravuje podobn∞ jako Φern² Φaj. Hork² v²luh je zelenohn∞d², nezvykle, ale krßsn∞ vonφ a takΘ obsahuje kofein. Mß pozoruhodnΘ vlastnosti: zahßnφ hlad, podn∞cuje mozkovou Φinnost a sni₧uje pocit ·navy, a ani po odezn∞nφ ·Φinku nenastßvß nßhl² ·tlum. Pije, vlastn∞ saje se bombillou, co₧ vypadß jako brΦko s bambulovit²m cednφΦkem na konci, z nßdobky vyrobenΘ z tykve. MatΘ je b∞₧n²m nßpojem JihoameriΦan∙. Dovß₧φ se i k nßm a b²vß k mßnφ ve specißlnφch obchodech s Φajem.

      Nezb²vß te∩, ne₧ zaskoΦit do sluÜnΘho obchodu, zakoupit tu sprßvnou Ükatulku vonφcφ dßln²mi kraji a podle pravidel, ba p°φmo zßkona, Φi snad p°ikßzßnφ, p°ipravit nßpoj chuti plnΘ a v∙n∞ omamnΘ. Je jeÜt∞ jedna v∞c, kterou byste m∞li ud∞lat: hodiny otoΦit ke st∞n∞ a na pßr chvil tak zapomenout na sv∞t a jeho b∞sn∞nφ. A pak u₧ jen ztlumit sv∞tlo, vybrat tu sprßvnou hudbu a sednout si do m∞kkΘho, s n∞k²m, kdo stojφ za to, abyste se s nφm rozd∞lili o svßteΦnφ pocit. Mluvit net°eba. Zav°ete oΦi a mo₧nß se ve slunci, zapadajφcφm nad Üanghajsk²m p°φstavem, mihnou b∞lostnΘ plachty clipperu, kter² jen pro vaÜe pot∞Üenφ sp∞chß s nßkladem toho vaÜeho Φaje. Dobrou chu¥. A nenechte si ji zkazit.

Vladimφr Fuksa @