Nejv∞tÜφ p²chou sv∞ta spoj∙ ve ve°ejnß telefonnφ sφ¥ - skuteΦn∞ celoplanetßrnφ sφ¥, kterß mohla b²t za dlouhß desetiletφ svΘ existence dopiplßna do spolehliv∞ fungujφcφho stßdia - i kdy₧ lokßln∞ m∙₧eme n∞kdy mφt dojem o pravΘm opaku.

Ve°ejnß telefonnφ sφ¥ je samoz°ejm∞ zajφmavß i z pohledu poΦφtaΦov²ch sφtφ a pot°eb p°enosu dat - ne snad kv∙li tomu, ₧e byla pro p°enos dat n∞jak zvlßÜ¥ vhodnß, ale kv∙li tomu, ₧e existuje, a lze se k nφ p°ipojit (tΘm∞°) odkudkoli.

Mo₧nost p°enosu dat po telefonnφ sφti vÜak narß₧φ na jedno principißlnφ omezenφ: klasickß ve°ejnß telefonnφ sφ¥ (rozum∞j: analogovß) mß um∞le omezenou Üφ°ku p°enosovΘho pßsma, od 300 do 3400 Hz. D∙vodem je snaha "posklßdat" co mo₧nß nejvφce hovor∙ na ty p°enosovΘ cesty, kterΘ vedou mezi jednotliv²mi telefonnφmi ·st°ednami - Φφm menÜφ bude p°enosovΘ pßsmo vyhrazenΘ ka₧dΘmu jednotlivΘmu hovoru, tφm lΘpe. Magick² interval 300 a₧ 3400 Hz byl zvolen tak, aby jeÜt∞ zachovßval dostateΦnou srozumitelnost telefonnφho hovoru.

Jakmile ale n∞kdo bude chtφt po takto um∞le "z·₧enΘm" p°enosovΘm kanßlu p°enßÜet data, bude mu v tom zmφn∞nΘ omezenφ brßnit. Ne ·pln∞, ale znemo₧nφ mu dosßhnout libovoln∞ vysokΘ p°enosovΘ rychlosti. Existuje dokonce i teoretickΘ odvozenφ, kterΘ °φkß ₧e p°i obvyklΘ kvalit∞ (p°esn∞ji: odstupu signßlu od Üumu) a zmφn∞nΘm intervalu 300 a₧ 3400 Hz nelze p°enßÜet data rychleji, ne₧ rychlostφ cca 30 kilobit∙ za sekundu. Tento v²sledek (dan² tzv. Shannonov²m teorΘmem) je teoretick²m limitem, kter² z principu nelze p°ekroΦit (tak jako nelze p°ekroΦit nap°φklad zßv∞r fyziky o tom, ₧e nem∙₧e existovat perpetuum mobile). Co ale lze zm∞nit, jsou v²chozφ podmφnky, konkrΘtn∞ um∞lΘ omezenφ Üφ°ky p°enosovΘho pßsma.

Ve°ejnß telefonnφ sφ¥ fungovala p∙vodn∞ zcela na analogovΘ bßzi, a z tΘto doby takΘ pochßzφ i v²Üe popisovanΘ um∞lΘ omezenφ Üφ°ky p°enosovΘho pßsma. V angliΦtin∞ se pro takto fungujφcφ telefonnφ sφ¥ v₧il termφn POTS (Plain Old Telephone SystΘm, ve smyslu: star² dobr² telefonnφ systΘm). ╚asem ale byly analogovΘ telefonnφ ·st°edny nahrazeny ·st°ednami digitßlnφmi, a ty se mezi sebou dorozumφvaly takΘ digitßln∞, tj. spoje mezi jednotliv²mi ·st°ednami ji₧ nebyly analogovΘ, ale digitßlnφ. JednotlivΘ hovory byly mezi t∞mito ·st°ednami samoz°ejm∞ p°enßÜeny takΘ v digitßlnφ podob∞, by¥ nep°φliÜ ·sporn²m zp∙sobem: na ka₧d² jednotliv² hovor byl vyhrazen jeden digitßlnφ p°enosov² kanßl 64 kbps (zatφmco nap°φklad dneÜnφ bu≥kovΘ telefony dokß₧φ vystaΦit s p°enosov²mi rychlosti t∞sn∞ nad 10 kbps).