SpφÜe symbolickß p°enosovß kapacita sφtφ ISDN, spolu s relativn∞ vysok²mi tarify a malou pru₧nostφ spoj∙ zp∙sobily, ₧e celß technologie ISDN dlouho spφÜe skomφrala, ne₧ aby dob²vala sv∞t. V souΦasnΘ dob∞ vÜak pro₧φvß p°eci jen urΦitou renesanci: stala se toti₧ jednou z technologiφ vyu₧iteln²ch pro p°ipojovßnφ k Internetu. Pro tyto ·Φely (a pot°eby jednotliv²ch koncov²ch u₧ivatel∙, kte°φ se cht∞jφ brouzdat Internetem nap°φklad ze sv²ch domov∙) jsou 64 kilobitovΘ kanßly ISDN vcelku postaΦujφcφ. I tak je ale ISDN jen jednou z technologiφ, kterß n∞co takovΘho nabφzφ, a ve srovnßnφ s ostatnφmi mo₧nostmi se "poΦφtaΦov²m" u₧ivatel∙m Φasto jevφ jako °eÜenφ, kterΘ "nabφzφ p°φliÜ mßlo, za p°φliÜ mnoho pen∞z".

NedostateΦnΘ p°enosovΘ schopnosti sφtφ ISDN si vÜak uv∞domili i ve sv∞t∞ spoj∙, kde zaΦali pracovat na zcela novΘm °eÜenφ. Pojmenovali jej "ÜirokopßsmovΘ ISDN" (Broadband ISDN, B-ISDN), proto₧e zde ji₧ poΦφtali s v²razn²m posφlenφm p°enosov²ch schopnostφ (souvisejφcφch se Üφ°kou p°enosovΘho pßsma). Zßsadnφm rozdφlem ÜirokopßsmovΘho ISDN od jeho "·zkopßsmovΘ" varianty je odliÜnß nßvaznost na stßvajφcφ telefonnφ sφ¥: jestli₧e "·zkopßsmovΘ ISDN" je mo₧nΘ chßpat jako dalÜφ v²vojovΘ stßdium ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞, pak ÜirokopßsmovΘ ISDN mß s telefonnφm systΘmem u₧ velmi mßlo spoleΦnΘho. ZejmΘna se liÜφ v tom, ₧e ji₧ ÜirokopßsmovΘ ISDN ji₧ nenφ mo₧nß "napasovat" na stßvajφcφ p°enosovΘ mechanismy, fungujφcφ v rßmci telefonnφ sφt∞. Mφsto toho bylo nutnΘ vyvinout pro n∞ zcela novΘ p°enosovΘ mechanismy, kterΘ by vyhov∞ly nov∞ji formulovan²m pot°ebßm. A prßv∞ tak se zrodilo ATM.