Z°ejm∞ nejv∞tÜφ nev²hodou zp°φstup≥ujφcφho modelu je prßv∞ skuteΦnost, ₧e po₧aduje na u₧ivateli, aby si on sßm naÜel to, co ho zajφmß a co pot°ebuje. Sice mu v tom vychßzφ vst°φc (mo₧nostφ vyu₧φt r∙znΘ vyhledßvacφ slu₧by, existencφ vzßjemn²ch odkaz∙ mezi WWW strßnkami), ale hlavnφ tφ₧e iniciativy a v∞tÜina "prßce" zde po°ßd le₧φ na u₧ivateli. Je to prßv∞ u₧ivatel, kdo se musφ sßm obracet na existujφcφ vyhledßvacφ slu₧by, musφ um∞t s nimi komunikovat a sprßvn∞ jim klßst svΘ dotazy. Krom∞ toho je to op∞t u₧ivatel, kdo se musφ um∞t alespo≥ ΦßsteΦn∞ orientovat v konkrΘtnφ problematice, tak aby dokßzal v∙bec rozpoznat informace kterΘ pot°ebuje, a takΘ aby dokßzal odliÜit p°φsloveΦnΘ zrno od plev a um∞l posoudit kvalitu, v∞rohodnost, aktußlnost a dalÜφ aspekty informacφ, kterΘ jsou dnes v tak obrovskΘm mno₧stvφ dostupnΘ. Velmi d∙le₧it²m faktorem je zde i Φas - mnoho u₧ivatel∙ jednoduÜe nemß dost Φasu na to, aby si pot°ebnΘ informace zφskßvali z Internetu sami.

V souΦasnΘ dob∞ se proto zaΦφnß ukazovat, ₧e i zp°φstup≥ujφcφ model nenφ libovoln∞ "Ükßlovateln²" - ne snad kv∙li v∞cnΘ podstat∞ svΘho fungovßnφ a technick²m aspekt∙m, ale spφÜe kv∙li lidskΘmu faktoru. NaÜt∞stφ se ale ji₧ zaΦφnß prosazovat dalÜφ model prßce s informacemi, oznaΦovan² jako "information push".

Model "information push" vychßzφ z p°edstavy, ₧e u₧ivatel (zßjemce o informace, potencißlnφ konzument informacφ) pov∞°φ n∞koho jinΘho, aby pro n∞j vyhledßval, sbφral, shroma₧∩oval a p°φpadn∞ i p°edzpracovßval po₧adovanΘ informace. NejlΘpe takov² subjekt, kter² je na prßci s informacemi specializovan² a dokß₧e to d∞lat mnohem efektivn∞ji a s v∞tÜφm p°ehledem, ne₧ koncov² u₧ivatel. OznaΦenφ novΘho modelu pak vychßzφ z toho, ₧e nashromß₧d∞nΘ a "p°ed₧v²kanΘ" (ut°φd∞nΘ, vyhodnocenΘ Φi jinak p°edzpracovanΘ) informace jsou koncovΘmu u₧ivateli dopravovßny doslova "a₧ pod nos", neboli jsou k n∞mu "tlaΦeny" (anglicky: pushed) pomocφ vhodn²ch p°enosov²ch mechanism∙, nap°φklad pomocφ elektronickΘ poÜty.

KonkrΘtnφ slu₧by, vychßzejφcφ z modelu "information push", mohou mφt op∞t Üirokou Ükßlu mo₧n²ch podob. Na jednom konci spektra jsou vysoce individußlnφ slu₧by typu "v²st°i₧kov²ch slu₧eb", kterΘ podle specifick²ch po₧adavk∙ jednotliv²ch klient∙ doslova "proΦesßvajφ" nejr∙zn∞jÜφ informaΦnφ zdroje, a v²sledky svΘho hledßnφ ("v²st°i₧ky") pak zasφlajφ sv²m zßkaznφk∙m. TakovΘto slu₧by existujφ ji₧ pom∞rn∞ dlouhou dobu (zejmΘna v oblasti monitorovßnφ dennφho tisku), a nejsou tedy specialitou Internetu - ke svΘmu fungovßnφ Internet nutn∞ nepot°ebujφ, ale dokß₧φ jej v²hodn∞ vyu₧φt. P°φklad automatizovanΘ v²st°i₧kovΘ slu₧by, fungujφcφ v prost°edφ Internetu, ukazuje box à.. prosφm dßt odkaz na box o slu₧b∞ Reference.COM, v souboru refer.doc à).

N∞kde uprost°ed spektra mo₧n²ch druh∙ slu₧eb typu information push jsou takovΘ zdroje, kterΘ "samy od sebe" p°ipravujφ informace v mnoha r∙zn²ch kategoriφch, oborech apod., p°iΦem₧ u₧ivatel nemß mo₧nost tyto kategorie sßm ovlivnit (nap°φklad vytvo°it novΘ), ale mß mo₧nost si mezi nimi vybrat takovΘ, kterΘ jej zajφmajφ, a dostßvat pak pouze jejich obsah. Nßzorn²m p°φkladem slu₧eb tohoto typu jsou "osobnφ noviny", kterΘ majφ mnoho tematicky ·zce zam∞°en²ch rubrik, a u₧ivatel si sßm specifikuje, kterΘ z nich si p°eje dostßvat (à prosφm dßt odkaz na box se slu₧bou CNN Custom News, v souboru cnn.doc à.).

Sm∞rem k opaΦnΘmu konci spektra pak lze nalΘzt takovΘ informaΦnφ slu₧by, kterΘ sice fungujφ na principu "information push", tj. dopravujφ p°edem p°ipraven² obsah a₧ k u₧ivateli, ale ten mß jen minimßlnφ Φi dokonce nulovou mo₧nost tento obsah jakkoli ovlivnit - jeho jedin²m "stupn∞m volnosti" je pouze mo₧nost objednat si takovΘto zpravodajstvφ jako celek, nebo si jej neobjednat. I takovΘto slu₧by samoz°ejm∞ majφ sv∙j v²znam, a v souΦasnosti z°ejm∞ i p°evlßdajφ.