Slu₧bou Internetu, ke kterΘ se dnes asi nejvφce upφrajφ zraky vÜech u₧ivatel∙, je bezesporu World Wide Web. Tato slu₧ba vznikla p∙vodn∞ jako prost°edek pro sdφlenφ informacφ textovΘho charakteru, a byla vybudovßna na principu hypertextu - tedy na mo₧nosti rozd∞lit v∞tÜφ texty na menÜφ, snßze srozumitelnΘ Φßsti (strßnky), a ty provßzat mezi sebou pomocφ odkaz∙ tak, aby byly mo₧nΘ p°eskoky z jednoho mφsta na druhΘ. U₧ivatel pak m∙₧e t∞chto vzßjemn²ch odkaz∙ vyu₧φt k tomu, aby jejich sledovßnφm postupn∞ prochßzel jednotliv²mi strßnkami resp. jednotliv²mi Φßstmi textu, a sßm si tak volil tempo a zp∙sob p°ijφmßnφ informacφ, kterΘ mu jsou nabφzeny. Styl prßce, kter² p°itom u₧ivatel pou₧φvß (tj. postupnΘ prochßzenφ jednotliv²mi strßnkami), oznaΦovan² jako brouzdßnφ (browsing), je pro slu₧bu World Wide Web natolik charakteristick², ₧e dal vzniknout i obvyklΘmu oznaΦenφ klientsk²ch program∙ pro tuto slu₧bu - t∞m se ne nadarmo °φkß browsery.

O celkovou ·sp∞Ünost slu₧by World Wide Web se ale zaslou₧ila i celß °ada dalÜφch faktor∙, mimo jinΘ neustßlΘ obohacovßnφ prezentaΦnφch schopnostφ WEB-u, nap°φklad o mo₧nost vklßdßnφ nejr∙zn∞jÜφch statick²ch obrßzk∙, volbu r∙zn²ch druh∙ pφsma, tabulek, barev, podklad∙, animacφ, zvuk∙ a dalÜφch mo₧nostφ formßtovßnφ. V²znamnou roli p°itom sehrßlo i naΦasovßnφ slu₧by World Wide Web, kterß p°iÜla prßv∞ v okam₧iku, kdy ot∞₧e Internetu p°ebφrala komerΦnφ sfΘra, a pot°ebovala znaΦn∞ zjednoduÜit prßci v Internetu a p°iblφ₧it ji schopnostem i velmi laick²ch u₧ivatel∙. Prßv∞ Web toti₧ dokßzal nabφdnout velmi jednoduch² a intuitivnφ zp∙sob prßce (spoΦφvajφcφ v postupnΘm brouzdßnφ), dφky kterΘmu bylo mo₧nΘ p°em∞nit "Internet pouze pro odbornφky" na "Internet pro ka₧dΘho".

V²znamnou roli ve v²voji slu₧by World Wide Web sehrßlo zavedenφ tzv. formulß°∙, neboli mo₧nosti vklßdat do WWW strßnek r∙znß vypl≥ovacφ a zaÜkrtßvacφ polφΦka, urΦenß pro sb∞r dat od u₧ivatele. A₧ do tΘ doby byl toti₧ Web slu₧bou pro jednosm∞rnΘ Üφ°enφ informacφ (by¥ fungujφcφ na zp°φstup≥ujφcφm principu), a umo₧≥oval tok dat pouze sm∞rem od jejich zdroje resp. poskytovatele (WWW serveru) k u₧ivateli. Chyb∞la zde obecn∞jÜφ zp∞tnß vazba, kterß by umo₧nila p°enΘst n∞jakß data takΘ opaΦn²m sm∞rem, od u₧ivatele k poskytovateli informacφ, resp. k WWW serveru. Takovßto mo₧nost p°itom byla nezbytnß k tomu, aby u₧ivatelΘ mohli klßst jakΘkoli dotazy, nap°φklad vyhledßvacφm slu₧bßm, kterΘ by jim pak zp∞tn∞ poskytly v²sledky.

Se zavedenφm takovΘto zp∞tnΘ vazby, doprovßzenΘ zavedenφm formulß°∙ (jako mechanismu pro vstup dat od u₧ivatel∙), se pak p°ed slu₧bou World Wide Web otev°ely novΘ, dosud netuÜenΘ obzory. Z jednosm∞rnΘ zp°φstup≥ujφcφ slu₧by se brzy stala obousm∞rnou, znaΦn∞ interaktivnφ slu₧bou, a postupn∞ zaΦala p°er∙stat v univerzßlnφ klientskou platformu. V tom smyslu, ₧e se stala jednotn²m nßstrojem pro "sb∞r" dotaz∙ od u₧ivatel∙ (prost°ednictvφm vypl≥ovßnφ formulß°∙), kterΘ pak zpracoval n∞kdo jin², vyprodukoval v²sledky, ale o jejich p°edlo₧enφ u₧ivateli pak po₧ßdal slu₧bu World Wide Web. Z pohledu u₧ivatele se tak skuteΦn² poskytovatel urΦitΘ informaΦnφ slu₧by (nap°φklad konkrΘtnφ databßze) doslova skryl za slu₧bou WWW, kterß u₧ivatele dokonale odstφnila od vÜech specifik konkrΘtnφch aplikacφ a systΘm∙. Pro u₧ivatele je podstatnΘ to, ₧e svΘ dotazy, p°φkazy Φi p°ßnφ formuluje prost°ednictvφm vypl≥ovßnφ formulß°∙ - kterΘ mohou b²t velmi intuitivnφ, a mohou dokonce i samy kontrolovat smysluplnost a sprßvnost svΘ vypln∞nφ - a ₧e takΘ v²sledky sv²ch dotaz∙ dostßvß zp∞t v podob∞ WWW strßnek, obsahujφcφch nap°φklad p°ehlednΘ grafy, tabulky apod.

Prßv∞ tato skuteΦnost rozhodujφcφm zp∙sobem p°ispφvß k trendu, o kterΘm jsme se ji₧ zmi≥ovali v²Üe: k tomu, ₧e poΦet "samostatn²ch" slu₧eb v Internetu se v²razn∞ sni₧uje, a ₧e stßvajφcφ slu₧by postupn∞ "migrujφ" na platformu Web-u, neboli stßvajφ se nadstavbou nad slu₧bou World Wide Web (tj. jsou pou₧itelnΘ prost°ednictvφm tΘto slu₧by, s vyu₧itφm browser∙ jako klientsk²ch program∙ slu₧by WWW, v²Üe popsan²m zp∙sobem). Zcela novΘ slu₧by pak vznikajφ ji₧ prakticky v²hradn∞ jen jako nadstavby nad Web-em.