V²jimkou z prßv∞ popsanΘho zp∙sobu fungovßnφ jsou takovΘ katalogy, kterΘ se nespolΘhajφ na dobrovolnß oznßmenφ, ale samy aktivn∞ "objevujφ sv∞t" - a¥ ji₧ prost°ednictvφm samoΦinn∞ fungujφcφch program∙ (robot∙), kterΘ objevujφ dosud neevidovanΘ zdroje, nebo s vyu₧itφm lidskΘ sφly - zde si provozovatelΘ katalog∙ sami platφ skupinu lidφ, kte°φ trvale brouzdajφ Internetem a hledajφ, co je kde novΘho.

P°φklad prvnφho ΦeskΘho katalogu s vlastnφm hodnocenφm dostupn²ch zdroj∙

V praxi vÜak varianta s "lidsk²m" vyhledßvßnφm neb²vß p°φliÜ Φastß - zejmΘna proto, ₧e je ekonomicky znaΦn∞ nßroΦnß. Zajφmav² je ale i jin² aspekt - kdy₧ u₧ si provozovatel katalogu platφ vlastnφ lidi na to, aby mu vyhledßvali novΘ zdroje, pak nemß velk² smysl, aby popis t∞chto zdroj∙ vytvß°eli p°φmo provozovatelΘ t∞chto zdroj∙ - s nevyhnuteln²m rizikem, ₧e tato hodnocenφ ve form∞ struΦn²ch popis∙ a komentß°∙ nebudou dostateΦn∞ srovnatelnß, proto₧e r∙znφ lidΘ obvykle hodnotφ svß vlastnφ dφla r∙zn²m zp∙sobem. Mφsto toho je smyslupln∞jÜφ a p°irozen∞jÜφ, aby v takov²chto p°φpadech hodnocenφ nov²ch zdroj∙ provßd∞li p°φmo "lidΘ od katalogu", neboli lidΘ anga₧ovanφ provozovatelem katalogu, za ·Φelem objevovßnφ nov²ch zdroj∙. Tφm se souΦasn∞ zajistφ i rozumnß objektivita, Φi alespo≥ stejnom∞rnost, a to jak pokud jde o samotnΘ ohodnocenφ, tak i pokud jde o rozsah popisu a hodnotφcφch informacφ. Popisem existujφcφho zdroje toti₧ m∙₧e b²t i abstrakt jeho obsahu, nebo m∙₧e jφt o popis charakteru recenze apod.

V praxi se katalogy tohoto typu vyskytujφ v mnohem menÜφm poΦtu, ne₧ ostatnφ katalogy. TakΘ jejich "rozsah" Φi "zßb∞r" (m∞°eno v poΦtu zmapovan²ch zdroj∙) b²vß obecn∞ menÜφ.