A₧ dosud jsme se zab²vali pouze takov²mi vyhledßvacφmi slu₧bami, kterΘ bylo mo₧nΘ oznaΦit za "univerzßlnφ" a zam∞°enΘ jen na bßjeΦn² sv∞t slu₧by WWW (a jejφch WWW strßnek). Jak jsme si ale naznaΦili ji₧ v ·vodnφ Φßsti celΘho tohoto Φlßnku, vedle slu₧by World Wide Web existujφ i jinΘ slu₧by (nap°φklad elektronickß poÜta, tzv. FTP archivy, slu₧ba Gopher apod.), kterΘ majφ svß vlastnφ specifika, pokud jde o vyhledßvßnφ.

Jednou z t∞chto specifik je i skuteΦnosti, ₧e pro tyto ne-WWW slu₧by historicky vznikly samostatnΘ vyhledßvacφ nßstroje a techniky (Φi spφÜe celΘ vyhledßvacφ slu₧by), doslova "ÜitΘ na mφru" jejich pot°ebßm. Jak jsme si ji₧ naznaΦili v ·vodu Φlßnku, p∙vodn∞ byly tyto vyhledßvacφ mechanismy (slu₧by) samostatnΘ, m∞ly svΘ vlastnφ klientskΘ programy a zp∙soby prßce u₧ivatele, ale Φasem zaΦalo dochßzet k jejich integraci na platform∞ WWW - co₧ v praxi znamenß, ₧e tyto vyhledßvacφ mechanismy si zachovßvajφ svou vlastnφ filosofii (zejmΘna pokud jde o celkov² zp∙sob fungovßnφ, sb∞r dat, objevovßnφ nov²ch zdroj∙ apod.), ale u₧ivatelΘ s nimi mohou pracovat prost°ednictvφm sv²ch browser∙, neboli stejn∞ jako u kterΘkoli jinΘ slu₧by realizovanΘ v rßmci World Wide Web-u.

Poj∩me si nynφ podrobn∞ji rozebrat dva konkrΘtnφ p°φpady - vyhledßvßnφ soubor∙, a vyhledßvßnφ lidφ a jejich adres.