18. WWW - WORLD WIDE WEB - CELOSV╠TOV╠ PROV┴ZAN╔ MULTIMEDI┴LN═ OBLASTI.

WWW alias World Wide Web je rozhodn∞ nejperspektivn∞jÜφ sluƒbou souΦasnΘho Internetu a zp°φstup≥uje velkΘ mno₧stvφ zajφmav²ch a u₧iteΦn²ch informacφ a zdroj∙. Je to univerzßlnφ metoda pro p°φstup k informacφm zalo₧enß na hypermediφch. SystΘm, kter² tuto metodu realizuje, sbφrß informaΦnφ zdroje Internetu po celΘm sv∞t∞ a informace nabφzφ formou sΘrie nabφdkov²ch strßnek neboli obrazovek, kterΘ se objevujφ na vaÜem poΦφtaΦi. WWW je distribuovan² systΘm, co₧ znamenß, ₧e infomace jsou rozd∞leny mezi mnoho poΦφtaΦ∙. SystΘm WWW si udr₧uje ukazatele, odkazy, neboli spojenφ na veÜkerß data t²tkajφcφ se danΘho tΘmatu, i kdy₧ jsou roztrouÜena po celΘm sv∞t∞. Pokud chcete tato data zφskat, systΘm WWW vßm zajistφ p°φstup. Zßklad systΘmu tvo°φ hypermΘdia. Pojem mΘdium se pou₧φva k oznaΦenφ jakΘhokoliv tyypu dat vyskytujφcφho se na Internetu. M∙₧e to b²t textov² nebo grafick² soubor, zßznam zvuku videa, animace, nebo kter²koliv druh dat ulo₧en² jako poΦφtaΦov² soubor. HypermΘdia je oznaΦenφ pro nov² zp∙sob spojovßnφ mΘdiφ nebo poΦφtaΦov²ch dat. V hypermedßlnφch nebo jinak takΘ zvan²ch hypertextov²ch dokumentech existujφ odkazy na jinΘ dokumenty stejnΘho, podobnΘho, p°φbuznΘho, nebo ·pln∞ odliÜnΘho zam∞°enφ a tΘmatu. P°i jeho studiu tak m∙₧ete p°eskakovat na jinΘ dokumenty dle vlastnφho uvß₧enφ. Nap°φklad, je-li v dokumetu zmφnka o raketoplßnu, m∙₧ete si vybrat snφmek startujφcφho raketoplßnu, nebo si m∙₧ete p°eΦφst n∞co z historie a v²voje a pak m∙₧ete skoΦφt zp∞t do p∙vodnφho dokumentu. V souΦasnΘ dob∞ je WWW magnetem, kter² p°itahuje k Internetu miliony nov²ch u₧ivatel∙. Je tomu tak p°edevÜφm pro komfort, kter² WWW pro u₧ivatele p°edstavuje. Orientace na grafiku, obrovskΘ mno₧stvφ zdroj∙, multimedißlnφch prvk∙ a mo₧nost intuitivnφho ovlßdßnφ bez znalosti obtφ₧n²ch p°φkaz∙. Velmi d∙le₧φtß je univerzalita WWW. Tato vlastnost se projevuje p°edevÜφm v tφm, ₧e odkaz v dokumentu nemusφ b²t jen na jinou WWW strßnku, ale i na jak²koliv jin² zdroj na Internetu. M∙₧e to b²t prost² textov² soubor, spojenφ programem Telnet, Gopher, diskuznφ skupinu v konferencφch nebo soubor na FTP serveru a jinΘ. Dokumenty jsou psßny specißlnφm jazykem, kter² se naz²vß HTML, anglicky Hyper Text Markup Language. M∙₧e obsahovat krom∞ vlastnφho textu i dalÜφ prvky, jako jsou obrßzky, zvukovΘ zßznamy, animace, fomulß°e, tabulky a dalÜφ. WWW se rovn∞₧ n∞kdy °φkß pavuΦina od anglickΘho slova Web a vyznaΦuje se prßv∞ vzßjemnou provßzanostφ vÜech zdroj∙. P°i prßci s nφm je proto dobrΘ zaΦφt na n∞jakΘm serveru, kter² tvo°φ jak²sφ vstupnφ bod a z n∞j pak dßle pokraΦovat a p°echßzet plynule z jednoho serveru na druh². Program, kter² doporuΦujeme pro rychlΘ, bezpeΦnΘ a spolehlivΘ prohlφ₧enφ WWW se jmenuje Netscape Navigator (Comunicator). VÜechny zmi≥ovanΘ vlastnosti zlu₧by WWW jsou vysoce p°ita₧livΘ, ale samy o sob∞ by byly k niΦemu. D∙le₧itß je toti₧ nejen forma, ale p°edevÜφm obsah. To nejpodstatn∞jÜφ, co Φφnφ WWW tak populßrnφm je rozsah informacφ a zdroj∙, kterΘ jsou jeho prost°ednictvφm p°φstupnΘ.