27. DNEèN═ KOMUNIKACE V PODNIC═CH 

V souΦasnosti se zejmΘna u nßs pou₧φvß kombinace v²Üe uveden²ch zp∙sob∙ komunikace, ani jeden ze zp∙sob∙ dosud zcela nevymizel, i kdy₧ n∞kterΘ z nich jsou ji₧ tΘm∞° zcela nepou₧φvanΘ. Jako p°φklad m∙₧eme uvΘst nap°φklad telex, ten byl ji₧ v dneÜnφ dob∞ tak°φkajφc zcela nahrazen faxem. DneÜnφ trendy v podnikov²ch komunikacφch sm∞°ujφ zejmΘna k vytvß°enφ pevn²ch komunikaΦnφch struktur, jako jsou nap°φklad lokßlnφ poΦφtaΦovΘ sφt∞ (LAN) umo₧≥ujφcφ vyu₧φvat nejen sdφlenß data, ale i sdφlenΘ v²poΦetnφ zdroje a prost°edky (soubory, tiskßrny, faxmodemy, atd.), tak i sφt∞ metropolitnφ (MAN) Φi celosv∞tovΘ (WAN). A nejv²znamn∞jÜφ ze sv∞tov²ch sφtφ je prßv∞ Internet. Dnes ji₧ se zcela b∞₧n∞ ke komunikaci, jak mezi poboΦkami jednΘ firmy, tak s firmami ostatnφmi, pou₧φvß elektronickß poÜta. Prost°ednictvφm elektronickΘ poÜty je mo₧no zasφlat i grafickΘ dokumenty, p°φpadn∞ jinΘ binßrnφ soubory. Dφky k≤dovacφm nßstroj∙m je mo₧no zajistit tΘ₧ autentifikaci odesφlatele i p°φjemce - lze tak nahradit b∞₧n² podpis. Na takovΘ mo₧nosti vÜak budeme muset jeÜt∞ chvφli Φekat - u nßs jeÜt∞ ÜirokΘmu vyu₧itφ nedovoluje legislativa. Dφky slu₧bßm Internetu je mo₧nΘ vytvo°it i jakßsi virtußlnφ obchodnφ centra, kterß slou₧φ jak prodejnφm firmßm, tak zßkaznφk∙m. Je daleko mΘn∞ nßkladnΘ vytvo°it virtußlnφ obchodnφ d∙m s mo₧nostφ prochßzenφ katalog∙ zbo₧φ, ne₧ stav∞t opravdovΘ obchodnφ centrum. Nutno ovÜem podotknout, ₧e jeÜt∞ dnes nenφ ve°ejnost v takovΘm obchod∞ ochotna nakupovat opravdu vÜechny druhy zbo₧φ, ale p°i rozumn∞ volenΘm sortimentu je to ji₧ principieln∞ mo₧nΘ. V²hodou sφt∞ Internet je mo₧nost zφskat velmi rychle a pouze na po₧ßdßnφ velmi ΦerstvΘ informace i z velkΘ vzdßlenosti. Pomocφ platby kreditnφ kartou je tak mo₧no si objednat na dßlku zbo₧φ a kur²rnφ slu₧bou si jej nechat dopravit a₧ do mφsta bydliÜt∞. U nßs a ve sv∞t∞ se ale p°i komunikaci po sφti nevyu₧φvß pouze Internet. Existujφ oblasti aplikace, ve kter²ch nenφ ani tak p°φliÜ kladen d∙raz na komunikaci s ostatnφmi, nebo¥ se jednß o jistou uzav°enou skupinu komunikujφcφch stran, ale hlavn∞ na spolehlivost a bezpeΦnost p°enßÜen²ch dat. Jako komerΦnφ sφ¥ prßv∞ s takov²mi parametry pracuje po celΘm sv∞t∞ sφ¥, kterß b²vß naz²vßna podle standardu, kter² tyto sφt∞ definuje. Jednß se o sφt∞ na bßzi X.25 (u nßs ji provozuje firma Nextel, d°φve Eurotel). Tato sφ¥ se chovß podobn∞ jako sφ¥ telefonnφ, ovÜem s tφm rozdφlem, ₧e jsou jejφm prost°ednictvφm p°enßÜena digitßlnφ data. Tuto sφ¥ vyu₧φvß ve sv²ch aplikacφch v∞tÜina bank - nap°φklad ke clearingu [klφringu] mezi jednotliv²mi poboΦkami. T∞mto bankßm jde hlavn∞ o bezpeΦnost p°enßÜen²ch informacφ, kterou je jim jedin² provozovatel schopen zaruΦit. Tato sφ¥ mß jeÜt∞ jednu nespornou v²hodu - p°i jak²chkoli problΘmech je mo₧no se obrßtit na provozovatele a ten je povinen zßvadu opravit. Zßrove≥ tento provozovatel zaruΦuje bezpeΦnost p°enßÜen²ch dat a garantuje jejich doruΦenφ. Nev²hodou je snad jen pom∞rn∞ vyÜÜφ cena oproti komunikaci po Internetu (v t∞chto sφtφch se platφ za objem p°enesen²ch dat). Tuto sφ¥ vyu₧φvß naprostß v∞tÜina bankovnφch ·stav∙, sφ¥ Φerpacφch stanic (systΘm karet CCS), vlastnφ sφ¥ na bßzi X.25 majφ ╚eskΘ drßhy (provoznφ informaΦnφ systΘmy, rezervaΦnφ systΘmy ARES) a samoz°ejm∞ mnoho dalÜφch ·Φastnφk∙. ProvozovatelΘ sφtφ na bßzi X.25 se v poslednφ dob∞ sna₧φ nabφdnout podobnΘ slu₧by, kterΘ jsou poskytovßny na Internetu a svΘ sφt∞ do Internetu tΘ₧ v co nejÜirÜφ mφ°e zaintegrovat.

V souΦasnΘ dob∞ se ji₧ n∞kterΘ sφt∞ d°φve provozovanΘ na bßzi X.25 transformujφ na zabezpeΦenΘ sφt∞ s protokolem TCP/IP.