home *** CD-ROM | disk | FTP | other *** search
/ Jungle Reporter / JungleReporter.iso / mac / files / languages / cs / arctic.xml next >
Extensible Markup Language  |  2011-10-24  |  16KB  |  244 lines

  1. <?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
  2.  
  3. <!--English 1321 words-->
  4. <xml>
  5.     
  6.     <subjects active="1,2,3,4,5,6,7,8,9,10,11,12,13,14,15,16,17,18,19,20,21,22,23,24">
  7.           
  8.         <subject id="1" name="Northern Lights" video="northern_lights.f4v" factshare="">
  9.              <fact>Severn├¡ pol├írn├¡ z├í┼Öe vznik├í sr├í┼╛en├¡m elektrick├╜ch ─ì├ístic poch├ízej├¡c├¡ch ze Slunce se zemskou atmosf├⌐rou.</fact>
  10.              <fact>Severn├¡ pol├írn├¡ z├í┼Öe je obvykle pozorovateln├í pouze po dobu n─¢kolika minut, n─¢kdy ale m┼»┼╛e trvat a┼╛ t┼Öi hodiny.</fact>
  11.              <fact>Severn├¡ pol├írn├¡ z├í┼Öe se v─¢t┼íinou objevuje na obou zemsk├╜ch p├│lech, kde je magnetick├⌐ pole nejslab┼í├¡.</fact>
  12.              <fact>Nejji┼╛n─¢ji pozorovan├í severn├¡ pol├írn├¡ z├í┼Öe byla spat┼Öena v┬áMexiku a na Kub─¢.</fact>
  13.         </subject>
  14.         
  15.         <subject id="2" name="Baby Penguin" video="baby_penguin.f4v" factshare="">
  16.              <fact>Tu─ì┼ê├íci se rod├¡ s┬ápe┼Ö├¡m zbarven├╜m do ┼íeda, to se v┼íak s p┼Öib├╜vaj├¡c├¡m v─¢kem obm─¢┼êuje. </fact>
  17.              <fact>Jeliko┼╛ v─¢t┼íina Antarktidy nebyla zat├¡m prozkoum├ína, neum├¡me p┼Öesn─¢ ur─ìit, kolik tu─ì┼ê├ík┼» zde ┼╛ije. </fact>
  18.              <fact>Pe┼Ö├¡ ml├í─Åat tu─ì┼ê├ík┼» nen├¡ vodovzdorn├⌐, a proto je pro p┼Öe┼╛it├¡ zimy d┼»le┼╛it├⌐, aby z┼»stalo such├⌐.</fact>
  19.              <fact>Zat├¡mco se v─¢t┼íina tu─ì┼ê├ík┼» rod├¡ v┬ál├⌐t─¢, ml├í─Åata tu─ì┼ê├íka kr├ílovsk├⌐ho se rod├¡ uprost┼Öed antarktick├⌐ zimy.</fact>
  20.         </subject>
  21.         
  22.         <subject id="3" name="Arctic Wolf" video="arctic_wolf.f4v" factshare="">
  23.              <fact>V oblastech, kde ┼╛ij├¡ arkti─ìt├¡ vlci, kles├í teplota a┼╛ k┬á-28 ┬║C a p┼»da je trvale zamrzl├í.</fact>
  24.              <fact>Arkti─ìt├¡ vlci ┼╛ij├¡ p─¢t m─¢s├¡c┼» v roce v┬ánaprost├⌐ tm─¢.</fact>
  25.              <fact>P┼Öi hled├ín├¡ potravy br├ízd├¡ arkti─ìt├¡ vlci velk├⌐ oblasti, rozprost├¡raj├¡c├¡ se na plo┼íe a┼╛ 1┬á600 km2.</fact>
  26.              <fact>Arkti─ìt├¡ vlci se mezi sebou dorozum├¡vaj├¡ pohyby ocasu a vyt├¡m.</fact>
  27.         </subject>
  28.         
  29.         <subject id="4" name="Snowy Owl" video="snowy_owl.f4v" factshare="">
  30.              <fact>Sn─¢┼╛n├⌐ sovy si sv├í hn├¡zda buduj├¡ na zemi.</fact>
  31.              <fact>Sn─¢┼╛n├í sova zkonzumuje t┼Öi a┼╛ p─¢t lum├¡k┼» denn─¢.</fact>
  32.              <fact>Samci sovy sn─¢┼╛n├⌐ maj├¡ p┼Öi narozen├¡ hn─¢d├⌐ zbarven├¡ a s┬ápostupuj├¡c├¡m v─¢kem jejich pe┼Ö├¡ zb─¢l├í.</fact>
  33.              <fact>Na rozd├¡l od ostatn├¡ch sov, lov├¡ sn─¢┼╛n├⌐ sovy b─¢hem noci i b─¢hem dne.</fact>
  34.         </subject>
  35.         
  36.         <subject id="5" name="Humpback Whale" video="humpback_whale.f4v" factshare="">
  37.              <fact>Nov─¢ narozen├í ml├í─Åata plejtv├íka dlouhoploutv├⌐ho dor┼»staj├¡ do d├⌐lky p┼Öibli┼╛n─¢ 6 metr┼».</fact>
  38.              <fact>Samci plejtv├íka dlouhoploutv├⌐ho zp├¡vaj├¡ tak, ┼╛e po dobu n─¢kolika hodin opakuj├¡ s├⌐rii hlubok├╜ch t├│n┼». </fact>
  39.              <fact>V┼íichni plejtv├íci dlouhoploutv├¡ v┬ájedn├⌐ oblasti zp├¡vaj├¡ stejnou p├¡se┼ê, kter├í se v┼íak v┬ápr┼»b─¢hu ─ìasu m─¢n├¡. </fact>
  40.              <fact>Plejtv├íci dlouhoploutv├¡ p┼Öij├¡maj├¡ potravu z p┼Öev├í┼╛n├⌐ ─ì├ísti v┬ál├⌐t─¢ a zimu p┼Öe┼╛├¡vaj├¡ d├¡ky nahromad─¢n├╜m tukov├╜m z├ísob├ím. </fact>
  41.         </subject>
  42.         
  43.         <subject id="6" name="Arctic Diving Ducks" video="diving_ducks.f4v" factshare="">
  44.              <fact>Na rozd├¡l od kachen, kter├⌐ si hledaj├¡ potravu na vodn├¡ hladin─¢, se pot├ípiv├⌐ kachny kv┼»li potrav─¢ vyd├ívaj├¡ pod hladinu. </fact>
  45.              <fact>Pot├ípiv├⌐ kachny jsou schopny se potopit a┼╛ do hloubky 60 metr┼». </fact>
  46.              <fact>Pot├ípiv├⌐ kachny d├ívaj├¡ p┼Öednost rozlehlej┼í├¡m vodn├¡m ploch├ím. ─îasto se toti┼╛ mus├¡ nejprve rozeb─¢hnout po vodn├¡ hladin─¢ a teprve pot├⌐ se mohou vzn├⌐st.</fact>
  47.              <fact>Kachny maj├¡ t┼Öi o─ìn├¡ v├¡─ìka.</fact>
  48.         </subject>
  49.         
  50.         <subject id="7" name="Emperor Penguins" video="emperor_penguins.f4v" factshare="">
  51.              <fact>Tu─ì┼ê├íci kr├ílov┼ít├¡ jsou se svou v├╜┼íkou dosahuj├¡c├¡ 1,2 metru nejv─¢t┼í├¡mi tu─ì┼ê├íky.</fact>
  52.              <fact>Tu─ì┼ê├íci kr├ílov┼ít├¡ se shlukuj├¡ u sebe, aby se ochr├ínili p┼Öed v─¢trem a zimou. St┼Ö├¡daj├¡ se v┬átom, kdo bude uprost┼Öed relativn─¢ tepl├⌐ho st┼Öedu.</fact>
  53.              <fact>Tu─ì┼ê├íci kr├ílov┼ít├¡ se dok├í┼╛ou potopit a┼╛ do hloubky 565 metr┼».</fact>
  54.              <fact>Tu─ì┼ê├íci kr├ílov┼ít├¡ dok├í┼╛ou zadr┼╛et dech na dobu a┼╛ 20 minut.</fact>
  55.             </subject>
  56.         
  57.         <subject id="8" name="Polar Bears" video="polar_bear.f4v" factshare="9">
  58.              <fact>Ledn├¡ medv─¢di maj├¡ pod sv├╜m ko┼╛ichem ─ìernou k┼»┼╛i. To jim pom├íh├í pohlcovat a udr┼╛ovat teplo.</fact>
  59.              <fact>Ledn├¡ medv─¢d je nejv─¢t┼í├¡m suchozemsk├╜m dravcem na sv─¢t─¢. </fact>
  60.              <fact>Samci ledn├¡ho medv─¢da dosahuj├¡ v├╜┼íky a┼╛ 3 metr┼» a v├íhy p┼Öes 635 kg.</fact>
  61.              <fact>Ko┼╛ich ledn├¡ho medv─¢da ve skute─ìnosti nen├¡ b├¡l├╜ - ka┼╛d├╜ jeho chlup je pr┼»hledn├í dut├í trubi─ìka.</fact>
  62.         </subject>
  63.         
  64.         <subject id="9" name="Polar Bear Swimming" video="polar_bear_swimming.f4v" factshare="8" />
  65.         
  66.         <subject id="10" name="Muskox" video="musk_ox.f4v" factshare="">
  67.              <fact>Samec pi┼╛mon─¢ v├╜chodn├¡ho je zn├ím├╜ pro sv┼»j siln├╜ z├ípach. Toho vyu┼╛├¡v├í k v├íben├¡ sami─ìek b─¢hem obdob├¡ p├í┼Öen├¡.</fact>
  68.              <fact>Druh pi┼╛mon─¢ v├╜chodn├¡ho se poprv├⌐ objevil v┬ápleistoc├⌐nu p┼Öed 10┬á000 lety.</fact>
  69.              <fact>Pi┼╛mo┼ê v├╜chodn├¡ je jedn├¡m z┬ánejsiln─¢j┼í├¡ch suchozemsk├╜ch zv├¡┼Öat na sv─¢t─¢.</fact>
  70.              <fact>Pi┼╛mo┼ê v├╜chodn├¡ vyu┼╛├¡v├í sv├╜ch velk├╜ch p┼Öedn├¡ch kopyt k┬áprod├¡r├ín├¡ se sn─¢hem a hled├ín├¡ potravy.</fact>
  71.         </subject>
  72.         
  73.         
  74.         <subject id="11" name="Reindeer" video="reindeer.f4v" factshare="">
  75.              <fact>Sob m├í dv─¢ vrstvy ko┼╛ichu ΓÇô hustou vln─¢nou vrstvu pod vrstvou s┬ádel┼í├¡ srst├¡.</fact>
  76.              <fact>Vn─¢j┼í├¡ vrstva ko┼╛ichu soba je tvo┼Öena dut├╜mi, vzduchem napln─¢n├╜mi rourkami, kter├⌐ pom├íhaj├¡ udr┼╛et teplo.</fact>
  77.              <fact>Sob migruje d├íle ne┼╛ jak├⌐koli jin├⌐ suchozemsk├⌐ zv├¡┼Öe na sv─¢t─¢, a to a┼╛ 4┬á800 km ro─ìn─¢.</fact>
  78.              <fact>Sobi putuj├¡ ve st├ídech tvo┼Öen├╜ch a┼╛ tis├¡covkou jedinc┼».</fact>
  79.         </subject>
  80.         
  81.         
  82.         <subject id="12" name="Walrus" video="walrus.f4v" factshare="13">
  83.              <fact>Mro┼╛ m┼»┼╛e p┼Öi plav├ín├¡ i sp├ít.</fact>
  84.              <fact>Mro┼╛i jsou nejv─¢t┼í├¡mi zv├¡┼Öaty na sv─¢t─¢, kter├í pou┼╛├¡vaj├¡ ploutve m├¡sto nohou.</fact>
  85.              <fact>Mro┼╛ dok├í┼╛e pod vodou zadr┼╛et dech a┼╛ na 30 minut.</fact>
  86.              <fact>Samec mro┼╛e dosahuje v├íhy a┼╛ 1┬á360 kg a d├⌐lky a┼╛ 3,6 metr┼».</fact>
  87.         </subject>
  88.         
  89.         <subject id="13" name="Walrus Under Water" video="walrus_underwater.f4v" factshare="12" />
  90.         
  91.         <subject id="14" name="Underwater Ice Sheet" video="ice_sheet.f4v" factshare="">
  92.              <fact>Antarktick├╜ pevninsk├╜ ledovec se rozl├⌐h├í na plo┼íe t├⌐m─¢┼Ö 15 milion┼» km2.</fact>
  93.              <fact>Antarktick├╜ pevninsk├╜ ledovec je tvo┼Öen 30 miliony krychlov├╜ch kilometr┼» ledu.</fact>
  94.              <fact>Pevninsk├╜ ledovec vznik├í d├¡ky p┼Öib├╜vaj├¡c├¡mu sn─¢hu, kter├╜ p┼Öes l├⌐to netaje.</fact>
  95.              <fact>Antarktick├╜ pevninsk├╜ ledovec je nejv─¢t┼í├¡ ledovou plochou na sv─¢t─¢.</fact>
  96.         </subject>
  97.         
  98.         <subject id="15" name="Iceberg / Glacier" video="iceberg.f4v" factshare="24">
  99.              <fact>Kdy┼╛ ledovec dos├íhne oce├ínu, rozlom├¡ se, a t├¡m vznikaj├¡ ledov├⌐ kry.</fact>
  100.              <fact>Ka┼╛d├╜m rokem dojde ke vzniku 10000 a┼╛ 15000 ledov├╜ch ker.</fact>
  101.              <fact>V pr┼»b─¢hu t├ín├¡ ledov├╜ch ker doch├íz├¡ k┬ásy─ìen├¡, kter├⌐ je zp┼»sobeno uvol┼êov├ín├¡m stla─ìen├⌐ho vzduchu v┬áledu.</fact>
  102.              <fact>Glaci├íln├¡ led, kter├╜ d├ív├í vzniknout ledov├╜m kr├ím, se datuje do doby a┼╛ p┼Öed 15000 lety.</fact>
  103.         </subject>
  104.         
  105.         <subject id="16" name="Arctic Fox" video="arctic_fox.f4v" factshare="17">
  106.              <fact>Pol├írn├¡ li┼íky p┼Öe┼╛├¡vaj├¡ v┬áteplot├ích dosahuj├¡c├¡ch -50 ┬║C.</fact>
  107.              <fact>Ko┼╛ich pol├írn├¡ch li┼íek m─¢n├¡ b─¢hem ro─ìn├¡ch obdob├¡ svou barvu.</fact>
  108.              <fact>Pol├írn├¡ li┼íky, stejn─¢ jako ko─ìky, pou┼╛├¡vaj├¡ sv┼»j ocas pro udr┼╛en├¡ rovnov├íhy. </fact>
  109.              <fact>Pol├írn├¡ li┼íky jed├¡ krom─¢ masa tak├⌐ zeleninu. </fact>
  110.         </subject>
  111.         
  112.         <subject id="17" name="Arctic Fox" video="arctic_fox2.f4v" factshare="16" />
  113.         
  114.         <subject id="18" name="Snow Monkeys" video="snow_monkey.f4v" factshare="">
  115.              <fact>Sn─¢┼╛n├⌐ opice jsou mimo lid├¡ nejsevern─¢ji ┼╛ij├¡c├¡mi prim├íty na sv─¢t─¢.</fact>
  116.              <fact>Divok├⌐ sn─¢┼╛n├⌐ opice ┼╛ij├¡ pouze v Japonsku.</fact>
  117.              <fact>Sn─¢┼╛n├⌐ opice se do┼╛├¡vaj├¡ a┼╛ 30 let.</fact>
  118.              <fact>Pr┼»m─¢rn├í teplota v┬áoblastech, kde ┼╛ij├¡ sn─¢┼╛n├⌐ opice, dosahuje -10 stup┼ê┼» Celsia. </fact>
  119.         </subject>
  120.         
  121.         <subject id="19" name="Bison" video="bison.f4v" factshare="">
  122.              <fact>Bizon je se svou v├╜┼íkou a┼╛ dva metry ve stoje a hmotnost├¡ t├⌐m─¢┼Ö 1┬á000 kg nejv─¢t┼í├¡m suchozemsk├╜m zv├¡┼Öetem v┬áSevern├¡ Americe.</fact>
  123.              <fact>I p┼Öes svou velikost dosahuje bizon rychlosti a┼╛ 65 km/h.</fact>
  124.              <fact>Rohy bizona dor┼»staj├¡ do d├⌐lky a┼╛ 50 cm. </fact>
  125.              <fact>Bizoni se d┼Ö├¡ve potulovali Severn├¡ Amerikou od Kanady po Mexiko.</fact>
  126.         </subject>
  127.         
  128.         <subject id="20" name="Caribou" video="caribou.f4v" factshare="">
  129.              <fact>Samec i sami─ìka karibu maj├¡ parohy.</fact>
  130.              <fact>Karibu p┼Öi st─¢hov├ín├¡ ka┼╛d├╜ rok ujde v├¡ce ne┼╛ 2500 km.</fact>
  131.              <fact>Karibu vyu┼╛├¡v├í p┼Öi pr┼»chodu hlubok├╜m sn─¢hem sv├⌐ dlouh├⌐ nohy. </fact>
  132.              <fact>Karibu vid├¡ ultrafialov├⌐ sv─¢tlo, co┼╛ mu pom├íh├í nal├⌐zt li┼íejn├¡ky, kter├⌐ pohlcuj├¡ UV z├í┼Öen├¡ ve sn─¢hu.</fact>
  133.         </subject>
  134.         
  135.         <subject id="21" name="Clouds rolling over mountains" video="clouds.f4v" factshare="">
  136.              <fact>Horsk├⌐ oblaky vznikaj├¡, kdy┼╛ je tepl├╜ vlhk├╜ vzduch vytla─ìen po ├║bo─ì├¡ hor do studen├⌐ho vzduchu nad nimi.</fact>
  137.              <fact>Oblaky, kter├⌐ vznikaj├¡ nad vrcholky hor, se naz├╜vaj├¡ ΓÇ₧orografick├⌐ mrakyΓÇ£.</fact>
  138.              <fact>Jakmile vzduch dos├íhne vrcholu hory, za─ìne padat a zah┼Ö├¡vat se, co┼╛ zp┼»sobuje to, ┼╛e se oblak vypa┼Ö├¡ a miz├¡.</fact>
  139.              <fact>Fosforeskuj├¡c├¡ oblaky jsou ojedin─¢l├⌐ ├║kazy, kter├⌐ vznikaj├¡ tak vysoko v atmosf├⌐┼Öe, ┼╛e dokonce i v noci odr├í┼╛├¡ slune─ìn├¡ sv─¢tlo.</fact>
  140.         </subject>
  141.         
  142.         <subject id="22" name="Narwhals" video="narwhals.f4v" factshare="">
  143.              <fact>Roh narvala je v podstat─¢ kel - obrovsk├╜ zub.</fact>
  144.              <fact>Kel samce narvala dor┼»st├í do d├⌐lky a┼╛ 3 metr┼».</fact>
  145.              <fact>Narvalov├⌐ jsou pot├íp─¢─ìi, b─¢┼╛n─¢ se pono┼Ö├¡ a┼╛ do hloubky 1┬á500 metr┼».</fact>
  146.              <fact>Narvalov├⌐ obvykle ┼╛ij├¡ ve skupin├ích 5-10 jedinc┼», ale v┬ál├⌐t─¢ se shlukuj├¡ do skupin ─ì├¡taj├¡c├¡ch stovky ─ìi dokonce tis├¡ce jedinc┼».</fact>
  147.         </subject>
  148.         
  149.         <subject id="23" name="Penguins" video="pengiuns.f4v" factshare="">
  150.              <fact>Tu─ì┼ê├íci maj├¡ speci├íln├¡ ┼╛l├ízu, kter├í jim umo┼╛┼êuje p├¡t mo┼Öskou slanou vodu.</fact>
  151.              <fact>Tu─ì┼ê├íci maj├¡ na jazyku ┼ít─¢tiny, kter├⌐ sm─¢┼Öuj├¡ zp─¢t, co┼╛ jim pom├íh├í udr┼╛et si kluzk├⌐ ryby.</fact>
  152.              <fact>Na sv─¢t─¢ existuje 17 r┼»zn├╜ch druh┼» tu─ì┼ê├ík┼», od mal├⌐ho modr├⌐ho tu─ì┼ê├íka a┼╛ po tu─ì┼ê├íka kr├ílovsk├⌐ho.</fact>
  153.              <fact>V┼íichni tu─ì┼ê├íci ┼╛ij├¡ na ji┼╛n├¡ polokouli.</fact>
  154.              <fact>Tu─ì┼ê├íci str├ív├¡ a┼╛ t┼Öi ─ìtvrtiny sv├⌐ho ┼╛ivota ve vod─¢. </fact>
  155.         </subject>
  156.          
  157.         <subject id="24" name="Collapsing Ice" video="collapsing_ice.f4v" factshare="15" />
  158.     
  159.         
  160.         <subject id="25" name="Guillemot" video="" factshare="">
  161.              <fact>Alkouni sn├í┼í├¡ sv├⌐ jedin├⌐ vejce p┼Ö├¡mo na sk├ílu, hn├¡zdo nepot┼Öebuj├¡.</fact>
  162.              <fact>Po mno┼╛en├¡ ztr├íc├¡ alkoun ve┼íker├⌐ sv├⌐ pe┼Ö├¡ a nem┼»┼╛e l├⌐tat, dokud mu nenaroste nov├⌐.</fact>
  163.              <fact>Alkouni sn├¡ ryby a pot├⌐ je vyvrhnou zp─¢t, aby nakrmili sv├í ml├í─Åata .</fact>
  164.              <fact>Pot├⌐, co opust├¡ sv├⌐ pob┼Öe┼╛n├¡ skalisko, z┼»st├ív├í alkoun nad mo┼Öem po dobu dvou a v├¡ce let p┼Öed t├¡m, ne┼╛ se vr├ít├¡ na pevninu.</fact>
  165.         </subject>
  166.     
  167.     </subjects>
  168.     
  169.     
  170.     <questions active="1,2,3,4,5,6,7,8,9">
  171.         
  172.         <question id="1" type="multiple">
  173.             <txt>Po ledu jak├⌐ barvy je nejbezpe─ìn─¢j┼í├¡ se proch├ízet?</txt>
  174.             <answer correct="1">Pr┼»zra─ìn├⌐</answer>
  175.             <answer correct="0">┼áed├⌐</answer>
  176.             <answer correct="0">─îern├⌐</answer>
  177.             <answer correct="1">Modr├⌐</answer>
  178.         </question>
  179.     
  180.         <question id="2" type="multiple">
  181.             <txt>Kolem kter├⌐ho zv├¡┼Öete je obecn─¢ bezpe─ìn├⌐ se zdr┼╛ovat?</txt>
  182.             <answer correct="0">Ledn├¡ medv─¢d</answer>
  183.             <answer correct="0">Mro┼╛</answer>
  184.             <answer correct="1">Tu─ì┼ê├ík</answer>
  185.             <answer correct="1">Tule┼ê</answer>
  186.             </question>
  187.     
  188.         <question id="3" type="multiple">
  189.             <txt>Co je bezpe─ìn├⌐ a v├╜┼╛ivn├⌐ k┬áj├¡dlu pro p┼Öe┼╛it├¡ v Arktid─¢?</txt>
  190.             <answer correct="0">Sn├¡h</answer>
  191.             <answer correct="0">─îern├⌐ mu┼íle</answer>
  192.             <answer correct="1">Tule┼ê</answer>
  193.             <answer correct="1">Siven alpsk├╜</answer>
  194.         </question>
  195.     
  196.         <question id="4" type="false">
  197.             <txt>Ve velmi n├¡zk├╜ch teplot├ích mohou b├¡l├⌐ skvrny na k┼»┼╛i znamenat dehydrataci.</txt>
  198.             <recap>Pokud byla k┼»┼╛e vystavena velmi n├¡zk├╜m teplot├ím a jsou na n├¡ b├¡l├⌐ skvrny, m┼»┼╛ete m├¡t omrzliny.</recap>
  199.         </question>
  200.     
  201.         <question id="5" type="true">
  202.             <txt>K┼»┼╛i si m┼»┼╛ete poranit, pokud si budete omrzliny t┼Ö├¡t.</txt>
  203.         </question>
  204.     
  205.         <question id="6" type="false">
  206.             <txt>Laviny jsou velmi ojedin─¢l├⌐ a nejsou v┼»bec nebezpe─ìn├⌐.</txt>
  207.             <recap>Laviny zabij├¡ stovky lid├¡ ka┼╛d├╜ rok.</recap>
  208.         </question>
  209.     
  210.         <question id="7" type="true">
  211.             <txt>Pokud se spust├¡te po ledovci dol┼», dostanete se z hor.</txt>
  212.         </question>
  213.     
  214.         <question id="8" type="false">
  215.             <txt>M┼»┼╛ete p┼Öe┼╛├¡t jeden├¡m sn─¢hu, pokud uv├¡znete v teplot├ích pod bodem mrazu.</txt>
  216.             <recap>Jeden├¡ sn─¢hu p┼Ö├¡mo m┼»┼╛e sn├¡┼╛it t─¢lesnou teplotu a zv├╜┼íit riziko podchlazen├¡.</recap>
  217.         </question>
  218.     
  219.         <question id="9" type="false">
  220.             <txt>V Arktid─¢ se nemus├¡te ob├ívat dehydratace t─¢la.</txt>
  221.             <recap>Arktick├╜ pr┼»zkumn├¡k by se m─¢l ob├ívat dehydratace stejn─¢ tak, jako cestovatel v┬áoblastech s┬ávysok├╜mi teplotami.</recap>
  222.         </question>
  223.     
  224.         <!-- alternates -->
  225.     
  226.         <question id="10" type="multiple">
  227.             <txt>Co v┬áhlubok├⌐m sn─¢hu pom┼»┼╛e l├⌐pe se pohybovat?</txt>
  228.             <answer correct="1">Sn─¢┼╛nice</answer>
  229.             <answer correct="0">Horolezeck├⌐ stupa─ìky</answer>
  230.             <answer correct="1">Ly┼╛e</answer>
  231.             <answer correct="0">Kompas</answer>
  232.         </question>
  233.     
  234.         <question id="11" type="multiple">
  235.             <txt>Co je d┼»le┼╛it├⌐ pro p┼Öedejit├¡ ΓÇ₧sn─¢┼╛n├⌐ slepotyΓÇ£ v┬áarktick├╜ch podm├¡nk├ích?</txt>
  236.             <answer correct="1">Slune─ìn├¡ br├╜le</answer>
  237.             <answer correct="0">Kontaktn├¡ ─ìo─ìky</answer>
  238.             <answer correct="1">Ly┼╛a┼Ösk├⌐ br├╜le</answer>
  239.             <answer correct="0">Vitam├¡n C</answer>
  240.         </question>
  241.     
  242.     </questions>
  243.  
  244. </xml>