Prave se nachazite v modu presouvani a zmeny velikosti okna, ktery je aktivovan stiskem kombinace klaves Ctrl-F5. V tomto modu je mozne pomoci kurzorovych klaves (sipky, PgUp, PgDn, Home, End) posouvat okno po pracovni plose. Sipky se stisknutym Shiftem lze pouzit pro zmenu velikosti okna (t.j. posun praveho dolniho rohu okna). Po nastaveni okna do pozadovane polohy a velikosti je treba stisknout klavesu Enter. Pokud si prejete vratit okno do puvodni polohy a velikosti, stisknete Esc.
Stejne akce je mozno provest pomoci leveho tlacitka mysi: uchopenim horniho okraje okna (pro presun okna na jine misto) nebo praveho dolniho ruzku (pro zmenu velikosti), presunem do pozadovane pozice a uvolnenim stisknuteho tlacitka.
Zmena velikosti okna je mozna pouze u nekterych oken (u tech, ktere maji v pravem dolnim rohu jednoduchy ruzek misto dvojiteho ramecku).
Viz take: a
Operace
.
Operace s okny
Presun okna po pracovni plose
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Presounout okno po pracovni plose lze uchopenim horni casti jeho ramecku (v oblasti bez ikonek) levym tlacitkem mysi, pohybem mysi na pozadovane misto a uvolnenim stisknuteho tlacitka. Druhym zpusobem presunu je pouziti klavesove
zkratky Ctrl-F5, po jejimz stisku se okno prepne do modu
presouvani
zmeny
velikosti (ramecek se zmeni z dvojiteho na jednoduchy). Kurzorovymi sipkami ho pak lze presunout a na cilovem miste stisknout Enter (nebo Esc pro navrat do vychozi polohy). Tentyz ucinek ma i vyber polozky "Okno" - "Presun" v menu. .
Zmena velikosti okna
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Zmenit velikost okna lze uchopenim praveho dolniho ruzku (v oblasti s jednoduchou linkou misto dvojite) levym tlacitkem mysi, pohybem na pozadovane misto a uvolnenim stisknuteho tlacitka. Druhym zpusobem zmeny velikosti je opet pouziti klavesove
zkratky Ctrl-F5, po jejimz stisku je mozne (opet v modu
presouvani
zmeny
velikosti) menit velikost stiskem klavesy Shift a kurzorovych klaves. Na cilovem miste je treba stisknout Enter (nebo Esc pro navrat do vychozi polohy). Nektera okna vsak mohou menit svoji velikost pouze ve vertikalnim smeru (t.j. vysku okna). <
Maximalizace velikosti okna
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Maximalizovat velikost okna (t.j. zvetsit je naraz na velikost pracovni plochy) lze odtuknutim levym tlacitkem mysi na ikonce pro maximalizaci ve tvaru sipky nahoru v hranatych zavorkach v pravem hornim rohu okna. Dalsim zpusobem je dvojklik levym tlacitkem mysi v horni casti ramecku okna s ikonou pro maximalizaci nebo stisk prostredniho tlacitka mysi kdekoliv na okne. Tentyz ucinek ma na techto oknech i stisk klavesy F5 nebo vyber prikazu "Okna" - "Zoom" z menu. Nektera okna vsak mohou menit svoji velikost pouze ve vertikalnim smeru - v tomto pripade je maximalizovana vyska okna, pricemz sirka zustava stejna.
Pokud ma ikonka pro maximalizaci tvar dvousmerne sipky, bylo okno jiz maximalizovano, a po jejim stisknuti bude nasledovat navrat na pozici a velikost pred maximalizaci. V
Navrat okna na puvodni pozici a velikost
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Pokud byla od posledniho otevreni okna zmenena jeho velikost nebo pozice, je mozne obnovit puvodni pozici a velikost okna (jako pri otevreni), a to libovolnou z akci vedouci k maximalizaci okna (viz vyse), avsak s pridrzenou klavesou Shift, pripadne vyberem prikazu "Okna" - "Navrat" z menu.
Uzavreni okna
~~~~~~~~~~~~~
Uzavrit aktivni
okno lze stiskem uzaviraci ikonky, kterou ma kazde okno v levem hornim rohu. O mnoho rychlejsim zpusobem uzavreni aktivniho i neaktivniho okna je stisk praveho tlacitka mysi na libovolne viditelne casti okna. Uzavreni okna je mozne i z menu (prikazem "Okna" - "Zavri), z klavesnice (stiskem Alt-F3 nebo Esc) nebo primo vyberem tlacitka "Zavri", pokud jej okno obsahuje. @
Pokud je aktivni nevyhrazene okno, lze vsechna okna na pracovni plose krome aktivniho zavrit bud stiskem klaves Alt-F4 nebo vyberem polozky menu "Okna" - "Zavri neaktivni". Nejpohodlnejsi zpusob je vsak opet mysi: kliknuti pravym tlacitkem na pozadi programu (pozor: DVOJklik pravym tlacitkem mysi na pozadi programu ukoncuje program). Vsechna okna vcetne aktivniho lze zavrit bud stiskem klaves Alt-F5 nebo vyberem polozky menu "Okna" - "Zavri vsechna". Vsechna okna jsou zavirana automaticky pri zmene rozliseni obrazovky (v nastaveni konfigurace) a pri ukonceni programu.
Viz take:
Okna
Druhy
Komponenty
Objekty
dialogovych
oknech
.
Okna
Vetsina toho, co vidite a delate v programu, se odehrava v nekterem z jeho oken. Okno je obdelnikova oblast obrazovky ohranicena rameckem s dalsimi komponenty a odlisena barevne, ktera slouzi pro vstup (zadavani) a vystup (zobrazeni) informaci a udaju. S okny je mozne provadet nekolik zakladnich operaci. 6
Aktivni a neaktivni okna
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
V programu muze byt otevreno vice ruznych oken, ale v kteremkoli okamziku muze byt pouze jedno z nich aktivni. Aktivni je to okno, ve kterem prave pracujete. Kazde okno se stane aktivnim ihned po jeho prvnim otevreni nebo po kliknuti levym tlacitkem mysi na libovolne viditelne casti okna.
Dalsi neaktivni okno na pracovni plose lze aktivovat z menu prikazem "Okna" - "Dalsi", z klavesnice (stiskem klavesy F6) nebo mysi (kliknutim levym tlacitkem na pozadi). Predchozi neaktivni okno na pracovni plose lze analogicky aktivovat z menu prikazem "Okna" - "Predchozi", z klavesnice (stiskem klaves Shift-F6) nebo mysi (kliknutim levym tlacitkem na pozadi za stisknute klavesy Shift).
Pokud ma neaktivni otevrene okno prirazeno svoje cislo, lze jej aktivovat rovnez stiskem Alt a prislusne cislice. Okno se stane aktivnim take tehdy, je-li uzavreno okno, ktere bylo aktivovano bezprostredne po nem.
Jakekoli aktivni a jakekoli vyhrazene (i neaktivni) okno je oramovano dvojitou carou, ostatni okna jsou oramovana jednoduchou carou.
Viz take:
Komponenty
Operace
Druhy
Objekty
dialogovych
oknech
.
Ovladani programu
Obrazovka programu se sklada ze tri viditelnych casti - uplne nahore zahlavi menusystemu, zcela dole stavovy
radek a mezi nimi pracovni plocha s logem programu. Na pracovni plose se pak objevuji okna ruznych druhu obsahujici ruzne objekty.
Abecedni prehled polozek:
Druhy
Klavesnice
Komponenty
Komunikace
vstupni
radkou
seznamem
Menu
Objekty
dialogovych
oknech
Okna
Operace
Posuvniky
Prepinace
Seznamy
Stavovy
radek
Tlacitka
Volba
prikazu
pomoci
Volba
prikazu
klavesnice
Vstupni
radky
Zakazane
prikazy
Zaskrtavace
.
Zakazane prikazy
Zakazane prikazy se mohou objevovat v menu, u tlacitek nebo jako polozky prepinacu a zaskrtavacu. Jsou barevne znevyrazneny snizenym jasem. Pokud tento prikaz (polozku) zvolite, nic se nestane. Muze to mit dve priciny: L
1. Nachazite se v takove situaci, kdy by spusteni tohoto prikazu nemelo v danem kontextu zadny smysl. Napriklad, jestlize neni na pracovni plose otevreno ani jedno okno, nelze ani zadne zavrit, a prikaz "Zavri" bude proto v menu "Okno" znevyraznen. Jakmile se na pracovni plose nejake okno objevi, budete moci tento prikaz zvolit.
2. Vybrana funkce jeste neni implementovana. Jedna se o funkci, ktera bude zpristupnena v nektere z dalsich verzi programu. Takovyto prikaz zustava znevyraznen po celou dobu cinnosti programu.
Viz take: y
Menu
Tlacitka
Prepinace
Zaskrtavace
.
Menusystem
Zahlavi menusystemu predstavuje zakladni pristupovy ovladaci prvek ke vsem prikazum menu. Je mu vyhrazena leva cast horniho radku obrazovky. V prave casti tohoto radku se nachazi udaj o volne kapacite RAM pameti v kilobytech, aktualni den v tydnu, datum a cas. Je-li menusystemu aktivni, vidite zvyraznenou polozku menu; je to aktualne vybrana polozka. Vlastni prikazy lze zvolit bud z
klavesnice nebo pomoci
mysi.
Je-li prikaz na menu nasledovan tremi teckami (...), zvolenim prikazu se zobrazi dialogove okno. V opacnem pripade se po zvoleni prikazu provede okamzite prislusna cinnost. Je-li prikaz barevne znevyraznen, jedna se o zakazany
prikaz.
Viz take:
Klavesnice
Ovladani
programu
Zakazane
prikazy
.
Klavesnice
Z klavesnice muzete pouzivat mnoho klavesovych
zkratek (tzv. hotkeys) pro zrychleny pristup k menu a prime volbe prikazu. Zobrazit nekterou z polozek menu muzete stiskem Alt a zvyrazneneho pismene. Jakmile jste jednou v menu, muzete stisknout zvyraznene pismeno polozky, nebo klavesovou zkratku, ktera je vedle nekterych z nich (napriklad pro zvoleni prikazu "Konec" z menu "Program" postaci stisknout Alt-X). Klavesovou zkratku muzete pouzit rovnou (bez nutnosti zobrazovat menu) ze vsech mist programu, z kterych by bylo mozne menu aktivovat.
Nektere klavesove zkratky jsou zobrazeny take ve stavovem
radku. Jejich volbu lze provest bud bezne z klavesnice stiskem zvyraznene klavesy nebo pomoci mysi - kliknutim na prislusnem miste stavoveho radku.
Viz take: f
Menu
Stavovy
radek
.
Volba prikazu menu z klavesnice
Nasledujici postup ukazuje, jak volite prikazy menu s pouzitim klavesnice: 7
1. Stisknete F10. Tim aktivujete zahlavi menusystemu. /
2. Pouzijte kurzorove klavesy vpravo a vlevo k vyberu toho dilciho menu, ktere chcete zobrazit. Pak stisknete Enter nebo kurzorovou klavesu dolu. Jako rychlejsi variantu tohoto kroku muzete rovnou stisknout zvyraznene pismeno z pozadovaneho nazvu polozky v zahlavi menusystemu. Napriklad stisknete "G" pro rychle zobrazeni menu "Program" (pokud ma zvyraznene pismeno "g"). Pozadovane menu muzete navic zobrazit odkudkoli (pri neaktivnim menu) stiskem kombinace klaves Alt a zvyrazneneho pismene z nazvu prislusneho menu (t.j. napriklad Alt-G pro "Program").
3. Pomoci kurzorovych klaves nahoru a dolu zvolte prikaz, ktery chcete vykonat. Pred vyberem prikazu je mozne se presunout do jineho dilciho menu stiskem kurzorovych klaves vpravo a vlevo. Pak stisknete Enter. I tuto cast operace lze zkratit stiskem zvyrazneneho pismene z nazvu pozadovaneho prikazu. Program v tomto okamziku bud primo vykona vybrany prikaz, nebo otevre dialogove
okno (pokud za nim nasleduji tri tecky "...").
Pozor - menu lze aktivovat pouze je-li aktivni nevyhrazene okno, t.j. napriklad nikoli pri prohlizeni Helpu nebo dotazu a zprav programu.
Viz take: c
Klavesnice
Menu
.
Volba prikazu menu pomoci mysi
Chcete-li vybirat prikazy menu pomoci mysi, postupujte takto: L
1. Kliknete levym tlacitkem mysi na nazvu polozky, kterou chcete zobrazit. A
2. Kliknete levym tlacitkem mysi na nazvu pozadovaneho prikazu.
Mys muzete take po prvnim stisku primo tahnout z nazvu polozky smerem dolu na pozadovany prikaz a na nem tlacitko uvolnit. Jestlize jste si volbu mezitim rozmysleli, tahnete mys zcela mimo oblast menu, kde se uvolnenim tlacitka zadny prikaz nezvoli.
Pozor - menu lze aktivovat pouze je-li aktivni nevyhrazene okno, t.j. napriklad nikoli pri prohlizeni Helpu nebo dotazu a zprav programu.
Viz take: c
Klavesnice
Menu
.
Stavovy radek
Stavovy radek je stale viditelny na poslednim radku obrazovky. Ma tri druhy pouziti: b
1. Pripomina zakladni vyznamy klaves a jejich kombinaci, ktere jsou v danem okamziku pouzitelne.
2. Nabizi zkracene nazvy pro cinnosti, ktere muzete vykonat, pokud na nich kliknete levym tlacitkem mysi nebo stisknete prislusnou klavesovou
zkratku, misto toho, abyste vybirali prikaz z menu. y
3. Predklada jednoradkovy strucny popis kterehokoli vybraneho aktualniho prikazu z menu nebo polozky v dialogovem
okne.
Stavovy radek strida podobu podle toho, jak stridate cinnosti nebo vybirate aktivni
okna a objekty v nich. Pouzitelne klavesy se zkracenymi nazvy cinnosti (ktere lze zvolit kliknutim mysi) jsou od strucneho popisu vybrane polozky oddeleny jednoduchou svislou carou.
Viz take: j
Ovladani
programu
Menu
.
Komponenty oken
Horni cast ramecku okna
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
V teto oblasti jsou umisteny nektere ikonky, cislo a nazev okna. Tato cast okna ma vsak jeste dalsi funkci - uchopenim teto oblasti levym tlacitkem mysi (mimo ikonky) lze okno presunout po pracovni plose na jine misto (a tam stisk mysi uvolnit).
Dvojklik levym tlacitkem mysi v teto oblasti ma stejny vyznam jako stisk ikonky pro maximalizaci (pokud ji okno obsahuje) - viz nize. &
Uzaviraci ikonka
~~~~~~~~~~~~~~~~
Okna, ktera lze uzavrit, maji v levem hornim rohu uzaviraci ikonku (zvyrazneny ctverecek v hranatych zavorkach). Pokud chcete uzavrit aktivni
okno, stisknete v tomto miste leve tlacitko mysi.
Nadpis okna
~~~~~~~~~~~
Uprostred horni casti ramecku kazdeho okna je umisten jeho nadpis, ktery naznacuje smysl a obsah okna.
Cislo okna
~~~~~~~~~~
V pravem hornim rohu kazdeho nevyhrazeneho okna musi byt umisteno cislo okna. Toto cislo ma stejnou barvu jako ramecek okna a slouzi jako jeden z moznych zpusobu aktivace neaktivnich otevrenych oken (stiskem Alt a cislo). 4
Ikonka pro maximalizaci
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
V pravem hornim rohu nekterych oken se nachazi ikonka pro maximalizaci okna. Odtuknutim na teto ikonce (pokud je ve tvaru sipky nahoru) muzete velikost okna maximalizovat na celou obrazovku. Pokud je vsak v tomtez miste dvousmerna sipka, bylo okno jiz maximalizovano, a po stisknuti ikonky bude nasledovat zmenseni okna na puvodni (predchozi) velikost. 8
Ruzek pro zmenu velikosti
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Kazde okno, ktere muze menit svoji velikost, ma v pravem dolnim rohu ruzek pro zmenu velikosti. Poznate jej podle jednoduche linky ramecku na rozdil od bezneho dvojiteho ramecku na zbytku okna. Jeho uchopenim mysi a pohybem po pracovni plose muzete menit
velikost okna. Nektera okna vsak mohou menit svoji velikost pouze ve vertikalnim smeru (t.j. vysku okna).
Viz take:
Okna
Druhy
Operace
Objekty
dialogovych
oknech
.
Druhy oken
V programu rozlisujeme tri zakladni druhy oken:
1. Dialogova okna, ktera mohou byt jak vyhrazena, tak nevyhrazena (viz nize). Na barevnych obrazovkach maji sedivy podklad a cerny text. Slouzi jako jedina okna nejen pro vystup dat, ale i pro vstup. Pro tento ucel se v nich muze objevovat pet zakladnich objektu.
2. Okna signalizujici nejakou relativne deletrvajici cinnost programu, jako napriklad nacitani dat z disku do pameti nebo jejich vyhledavani. Tato okna obsahuji krome ramecku pouze nekolik radek textu, ktery informuje o probihajici cinnosti. Okna nelze zavirat, presouvat ani menit jejich velikost. Na barevnych obrazovkach jsou tmavomodra se zlutym textem. Tato okna jsou vzdy vyhrazena - behem jejich zobrazeni nelze provadet zadne jine cinnosti krome prohlizeni helpu nebo jejich presouvani. x
3. Okno s helpem (napovedou), ktere je rovnez vyhrazene. Na barevnych obrazovkach ma svetlemodry podklad a cerny text. >
Vyhrazena a nevyhrazena okna
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Kazde okno je bud vyhrazene nebo nevyhrazene. Pri zobrazeni VYHRAZENEHO okna nelze aktivovat zadnou polozku v menu, otevrit jakakoli nevyhrazena okna ani aktivovat nebo uzavrit jiz otevrena okna na pracovni plose "pod" vyhrazenym oknem. NEVYHRAZENE okno muze byt prekryto libovolnym jinym objektem, at jiz polozkou menu nebo dalsim oknem (vyhrazenym i nevyhrazenym) a kdykoli muze byt zpetne aktivovano nebo uzavreno. ~
Nevyhrazene okno lze na prvni pohled poznat podle toho, ze ma v pravem hornim rohu svoje cislo. Vyhrazena okna cisla nemaji.
Jakekoli aktivni a jakekoli vyhrazene (i neaktivni) okno je oramovano dvojitou carou, ostatni okna (t.j. neaktivni nevyhrazena) jsou oramovana jednoduchou carou.
Viz take:
Okna
Komponenty
Operace
Objekty
dialogovych
oknech
.
Objekty v dialogovych oknech
Zakladnimi objekty dialogovych oken jsou: E
Vstupni
radky
Tlacitka
Seznamy
Prepinace
Zaskrtavace
Posuvniky
Veskere objekty v oknech mohou byt vybiratelne (vetsina objetku) nebo nevybiratelne (napr. tlacitka nebo pole pro vystup udaju). Cyklicky presun mezi vybiratelnymi objekty je mozny pomoci klaves Tab (smerem zleva doprava a shora dolu), pripadne Shift-Tab (opacnym smerem). Rychla aktivace pozadovaneho objektu je rovnez mozna stiskem klavesy Alt a zvyrazneneho pismene v titulku objektu. Nejjednodussi je aktivace pomoci mysi - kliknuti levym tlacitkem na libovolne misto objektu nebo na jeho titulek.
Viz take:
Komunikace
vstupni
radkou
seznamem
Okna
Druhy
Komponenty
Operace
.
Komunikace mezi vstupni radkou a seznamem
Pokud zobrazuje vstupni
radka stejna data, jako ji prirazeny seznam ve stejnem okne, probiha mezi temito dvema objekty vzajemna komunikace. Seznam reaguje okamzite na text napsany do vstupni radky vyhledanim nejblizsi podobne polozky v seznamu, naopak vstupni radka zobrazuje prave vybranou polozku v seznamu.
Chcete-li do vstupni radky zadat viceslovny retezec, nemusite vypisovat vsechna jeho slova, ale pouze zacatek kazdeho z nich. V okamziku, kdy se prave zadavane slovo (jehoz cast jste napsali do vstupni radky) zvyrazni v seznamu, postaci stisknou mezernik. Zbytek (nenapsana cast) slova je automaticky doplnen ze vstupni radky a je mozne stejnym zpusobem zadavat dalsi slova (pokud za nimi nasleduje mezera). [
Prepinani mezi temito objekty je navic mozne krome standardniho zpusobu (klavesou Tab, vyberem Alt a zvyrazneneho pismene prislusneho nadpisu objektu, kliknutim mysi) i tak, ze stisk libovolneho pismene nebo cislice v seznamu zpusobi aktivaci vstupni radky, vymaz jejiho puvodniho obsahu a vlozeni stisknuteho znaku. Naopak stisk nektere z kurzorovych klaves nahoru, dolu, PgUp nebo PgDn zpusobi aktivaci seznamu (beze zmeny vybrane polozky). Takoveto prepinani muze ve vybranych pripadech s urcitymi logickymi omezenimi fungovat i pokud vstupni radka nezobrazuje stejna data jako ji prirazeny seznam.
Viz take: o
Objekty
dialogovych
oknech
.
Vstupni radky
Vstupni radky slouzi v dialogovem
okne pro vstup textu. V techto radkach funguje obvyklym zpusobem i vetsina zakladnich editacnich klaves. Kurzorove klavesy vlevo a vpravo pohybuji kurzorem po textu, Home presouva kurzor na zacatek textu, End na konec textu, Ins prepina mod vkladani (kurzor je jako podtrzitko) a prepisovani (kurzor je plny obdelnicek). Pokud je povoleno zadat delsi text, nez je sirka radky, obsah se zacne automaticky posunovat doleva. Jestlize je obsazeny text delsi nez radka, muzete jej posunovat do stran sipkou vpravo nebo sipkou vlevo. Posun textu do stran zajisti take stisknuti tlacitka mysi na prislusnych symbolech na okrajich radky. ,
Pri vybrani vstupni radky je vlozeny text oznacen jako blok (je barevne odlisen). Pri stisku kterekoli z editacnich klaves je oznaceni bloku zruseno, pri stisku kterekoli ze zobrazitelnych alfanumerickych klaves (t.j. pismen nebo cislic) je oznaceny text vymazan a nahrazen prave stisknutym znakem.
Nektere ze vstupnich radek maji prirazeny seznam, se kterym komunikuji, a umoznuji tak velmi rychle vyhledani pozadovane polozky. 0
Ciselne vstupni radky
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Vstupni radky pro vstup cisel maji (pokud jsou prave vybrane) na okrajich sipky nahoru a dolu. Sipky se vsak zobrazuji pouze pokud je vlozena hodnota v zadanem rozmezi. Tyto sipky slouzi pro meneni udaju pomoci mysi - kliknutim na sipku dolu se hodnota snizuje o jednu (pri dvojkliknuti se hodnota zaokrouhluje na nejblizsi nizsi nasobek deseti), kliknuti na sipku nahoru se hodnota zvysuje o jednu (pri dvojkliknuti se zaokrouhluje na nejblizsi vyssi nasobek deseti). Tentyz ucinek ma i stisk kurzorovych klaves dolu a nahoru (zmena o jednu), resp. PgDn a PgUp (zaokrouhleni na nasobek deseti). 2
Datumove vstupni radky
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Podobne jsou vybaveny vstupni radky pro vstup datumu. U nich vsak kliknuti na nekterou z sipek nebo stisk kurzorove klavesy zmeni den o jednu, dvojklik na nekterou z sipek nebo stisk klavesy PgDn/PgUp zmeni mesic o jednu. Zvlastni funkci ma navic mezernik, pri jehoz stisku se automaticky vlozi dnesni datum. Podminkou vlozeni vsak je, ze je vstupni radka prazdna - v opacnem pripade je treba puvodni datum nejprve vymazat (klavesou Del).
Viz take:
Komunikace
vstupni
radkou
seznamem
Objekty
dialogovych
oknech
Okna
Druhy
Komponenty
Operace
.
Tlacitka
V kazdem dialogovem
okne muze byt jedno nebo vice tlacitek. Kazde z nich ma prirazenu urcitou cinnost, ktera se provede po jeho stisku a uvolneni mysi. Napriklad po stisku tlacitka "Zavri" se zavre aktivni
okno. Vetsina tlacitek ma ve svem nazvu jedno pismeno zvyraznene jinou barvou nebo vyssim jasem. Stisknout tlacitko je mozne bud z klavesnice (stiskem zvyrazneneho pismene, pripadne Alt a zvyrazneneho pismene) nebo mysi (stiskem leveho tlacitka mysi primo na tlacitku v dialogovem boxu). \
Protoze tlacitka nejsou vybiratelnymi objekty, zobrazuje se jejich jednoradkova napoveda ve stavove
radce stisknutim a pridrzenim tlacitka mysi. Po jeho uvolneni se provede tlacitku prirazena cinnost. Pokud prislusnou cinnost nechcete provest, presunte mys se stisknutym tlacitkem mimo oblast tlacitka (napoveda zmizi) a tam tlacitko mysi pustte. X
V nekterych dialogovych oknech je jedno z tlacitek standardnim ("default") tlacitkem, coz znamena, ze pouhy stisk klavesy Enter v prislusnem aktivnim okne automaticky provede prave jeho funkci. Na monochromnich monitorech je takove tlacitko odlisene sipkami z obou stran, zatimco na barevnych je zvyraznene barevne. F
Tlacitka reagujici na Ctrl-Enter
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Tlacitka reagujici na stisk klavesove kombinace Ctrl-Enter maji na konci sveho nazvu vykricnik (!). Jeho funkce se provede po stisku teto kombinace kdekoliv v okne, a to nezavisle na standardnim tlacitku nebo vybranem objektu.
Viz take:
Objekty
dialogovych
oknech
Okna
Druhy
Komponenty
Operace
Zakazane
prikazy
.
Seznamy
Seznamy dovoluji uzivateli listovat jejich polozkami a vybirat si z nich, bez nutnosti opustit dialogove okno. Jakmile je seznam aktivni, muzete pouzit tahlo vertikalniho posuvniku nebo kurzorove klavesy nahoru, dolu, PgUp a PgDn k listovani seznamem. Stejny ucinek jako stisk kurzorovych klaves nahoru/dolu ma stisk leveho tlacitka mysi na libovolne polozce a presun kurzoru mysi nad/pod seznam. Stejny ucinek jako stisk klaves PgUp/PgDn ma stisk leveho tlacitka mysi na libovolne polozce a presun kurzoru mysi vlevo/vpravo od seznamu. Stisk Enteru nebo dvojklik mysi na nektere polozce seznamu ma stejny efekt jako stisknuti standardniho tlacitka v okne. U seznamu, u kterych to ma smysl, je na jejich pravem hornim okraji zobrazena pozice vybrane polozky v seznamu a celkovy pocet polozek seznamu (ve tvaru pozice/pocet).
Nektere ze serazenych seznamu maji prirazenou vstupni
radku, se kterou komunikuji (viz Komunikace
vstupni
radkou
seznamem) a umoznuji tak velmi rychle vyhledani pozadovane polozky. Ale i nektere (obvykle kratsi neserazene) seznamy, ktere nemaji prirazenu svoji vstupni radku, mohou reagovat na stisk znakovych klaves vyhledanim prvni polozky od prave zvyraznene pozice, ktera zacina stisknutym znakem. Pokud timto znakem zacina zvyraznena polozka, je vyhledana nejblizsi dalsi, a pokud se az do konce seznamu zadna takova nevyskytuje, je prohledan seznam od zacatku az do zvyraznene pozice. Pokud je pri stisku znakove klavesy stisknuta klavesa Shift, je seznam prohledavan v opacnem smeru.
Viz take:
Komunikace
vstupni
radkou
seznamem
Objekty
dialogovych
oknech
Okna
Druhy
Komponenty
Operace
.
Prepinace
Prepinace v dialogovych
oknech slouzi k vyberu jednoho parametru z vice moznosti. Od zaskrtavacu se lisi tim, ze predstavuji volby, ktere se navzajem vylucuji. Z tohoto duvodu se tato tlacitka vyskytuji vzdy ve skupine nejmene dvou voleb, z nichz musi byt jedna zapnuta. Vybrana volba je oznacena teckou mezi zavorkami. Policko lze vybrat bud mysi (kliknuti na prepinaci nebo prislusnem textu) nebo z klavesnice (kurzorovymi klavesami). E
Barevne znevyraznene polozky jsou zakazane a nelze je tudiz zvolit.
Viz take:
Objekty
dialogovych
oknech
Okna
Druhy
Komponenty
Operace
Zakazane
prikazy
.
Zaskrtavace
Zaskrtavaci pole slouzi v dialogovych
oknech k vyberu nekolika parametru z vice moznosti. Na rozdil od prepinacu muze byt zaskrtnuto libovolne mnozstvi zaskrtavacich policek naraz. Jakmile nektere z nich zaskrtnete, objevi se v hranatych zavorkach pred nim velke X, ktere znamena zapnuto [X], parametr je aktivni. Naopak prazdny ctverecek [ ] znamena, ze policko je neaktivni, vypnute. Policko lze zaskrtnout (vycistit) bud pomoci mysi (kliknuti na ctverecku nebo na prislusnem textu) nebo z klavesnice (vyber kurzorovymi klavesami a prepnuti mezernikem). E
Barevne znevyraznene polozky jsou zakazane a nelze je tudiz zvolit.
Viz take:
Objekty
dialogovych
oknech
Okna
Druhy
Komponenty
Operace
Zakazane
prikazy
.
Posuvniky
Posuvniky jsou uzke vodorovne nebo svisle listy zakoncene na obou stranach trojuhelnikovymi sipkami. V programu maji dvoji funkci:
1. Ve svislem provedeni se objevuji u seznamu nebo u oken zobrazujicich delsi souvisly text (napr. okno helpu). Pomoci sveho tahla (ctverecek na liste) umoznuji prohlizet obsah seznamu nebo okna. Tahlo lze uchopit levym tlacitkem mysi a tahnout ho na libovolne misto na liste. Po jeho "pusteni" se seznam nebo text v okne posune do prislusne oblasti. Kliknuti levym tlacitkem na trojuhelnikovych sipkach na koncich posuvniku ma stejny ucinek jako stisk kurzorovych klaves nahoru a dolu - seznam se posune o jednu polozku, text v okne o jeden radek. Kliknuti kdekoli na liste mezi tahlem a prislusnou sipkou zase odpovida klavesam PgUp a PgDn - seznam (text v okne) se tedy posune o stranku nahoru nebo dolu.
2. Ve vodorovnem provedeni se objevuji v oknech, ktera zobrazuji jednotlive zaznamy vetsich souboru dat. Slouzi k pohybu mezi zaznamy, t.j. k vymene vsech udaju v okne. Jejich ovladani je obdobne jako u svislych posuvniku, pro presun mezi sousednimi zaznamy vsak logicky slouzi kurzorove klavesy vpravo a vlevo. Kliknuti na libovolnem miste mezi tahlem a sipkou ma stejny vyznam jako kliknuti primo na sipce - posun o jeden zaznam prislusnym smerem. Pro rychly presun na prvni nebo posledni zaznam pak slouzi klavesy Ctrl-Home a Ctrl-End.
Viz take:
Objekty
dialogovych
oknech
Okna
Druhy
Komponenty
Operace
.
Funkce programu MHD
Prehledy: Prehled
linek
~~~~~~~~~ Trasy
linek
Doby
provozu
linek
Prehled
zastavek
Prehled
oblasti
Vyhledavani: Hledani
spojeni
~~~~~~~~~~~~ Hledani
spolecnych
zastavek
Hledani
nazvu
zastavek
Vyluky: Prehled
vyluk
~~~~~~~ Editor
vyluk
Prace s daty: Nastaveni
aktualniho
~~~~~~~~~~~~~ Mezicasy
Konfigurace
Informace: Informace
programu
~~~~~~~~~~ Kontakt
vyrobce
programu
Ovladani
programu
Ovladani
helpu
Klavesove
zkratky
Druhy
linek
.
Prehled polozek napovedy
Demoverze
programu
Doby
provozu
linek
Drag
Druhy
linek
Editor
vyluk
Hledani
nazvu
zastavek
Hledani
spojeni
- Prepinace
zaskrtavace
Hledani
spojeni
- Ciselne
vstupni
radky
Hledani
spojeni
Hledani
spolecnych
zastavek
Informace
programu
Klavesove
zkratky
Konfigurace
Kontakt
vyrobce
programu
Mezicasy
Nalezena
spojeni
Nastaveni
aktualniho
Okno:
- Cekejte
prosim
- Chyba
- Dotaz
- Kriticka
chyba
- Pozor
- Vnitrni
chyba
- Vyhledavam
spojeni
- Zprava
Overlaye
Ovladani
programu
Ovladani
Helpu
Platnost
vyluk
Prehled
linek
Prehled
oblasti
Prehled
vyluk
Prehled
zastavek
Sitova
verze
programu
Tisk
spojeni
Trasy
linek
Vyluky:
- Editor
vyluk
- Oprava
parametru
- Prehled
vyluk
- Pridani
linky
- Vlozeni
zastavky
.
Druhy linek
Program MHD umi pracovat se ctyrmi druhy dopravnich prostredku, jejichz nazvy je na nekterych mistech programu nutne zkracovat. Zkracovany jsou nasledujicim zpusobem: 5
M = metro
T = tramvaj
J = trolejbus
U = autobus
Dvojpismenne oznaceni druhu linky urcuje krome dopravniho prostredku i dobu, kdy je linka v provozu. Prvni pismeno tedy muze byt bud "D" jako denni nebo "N" jako nocni linka, druhe pismeno pak urcuje dopravni prostredek (viz vyse). !
Mozne jsou tedy tyto kombinace: 8
DM = denni linka metra NM = nocni linka metra
DT = denni linka tramvaje NT = nocni linka tramvaje
DJ = denni linka trolejbusu NJ = nocni linka trolejbusu
DU = denni linka autobusu NU = nocni linka autobusu
.
Klavesove zkratky
Ctrl-A = Nastaveni
aktualniho
Ctrl-C = Mezicasy
Ctrl-D = Doby
provozu
linek (Alt-3)
Ctrl-F = Informace
programu (Alt-mezernik)
Ctrl-K = Konfigurace
Ctrl-L = Prehled
linek (Alt-1)
Ctrl-N = Hledani
nazvu
zastavek (Alt-9)
Ctrl-O = Prehled
oblasti (Alt-5)
Ctrl-P = Hledani
spolecnych
zastavek (Alt-8)
Ctrl-S = Hledani
spojeni (Alt-6)
Ctrl-T = Trasy
linek (Alt-2)
Ctrl-V = Prehled
vyluk
Ctrl-Z = Prehled
zastavek (Alt-4)
Alt-X = ukonceni programu
F1 = napoveda (help)
Ctrl-F1 = popis ovladani
programu
Shift-F1 = prehled
polozek
napovedy
Alt-F3 = uzavreni aktivniho
Alt-F4 = uzavreni neaktivnich oken
Alt-F5 = uzavreni vsech oken
Ctrl-F5 = presouvani nebo zmena velikosti okna
Shift-F5 = navrat okna na pozici a velikost jako pri otevreni
F5 = maximalizace velikosti okna (zoom)
F6 = aktivace dalsiho okna
Shift-F6 = aktivace minuleho okna
Ctrl-Enter = stisk tlacitka, ktere ma na konci sveho nazvu
vykricnik (pokud takove v aktivnim
okne existuje)
Viz take: ]
Klavesnice
.
Platnost vyluk
V prehledu
vyluk stejne jako v seznamech linek v oknech Prehled
linek, Doby
provozu
linek a Nalezena
spojeni je specialnimi symboly vyznacena platnost vyluky pro aktualni
datum. Symbolem muze byt:
- dvojity vykricnik: vyluka je platna (aktivni)
- dvojita sipka vlevo: vyluka je neaktivni (jiz skoncila)
- dvojita sipka vpravo: vyluka je neaktivni (jeste nezacala)
Nastavenim aktualniho
data se automaticky aktivuji a deaktivuji prislusne vyluky.
Pozor - pocatecni datum vyluky je chapano "vcetne" (t.j. vyluka v dany den jiz plati), naopak v den, ktery urcuje koncove datum, vyluka jiz neplati (plati pouze do predchoziho dne).
Viz take:
Prehled
vyluk
Editor
vyluk
Nastaveni
aktualniho
.
Drag and drop
Metoda "drag and drop" (t.j. "tahni a pust") se uplatnuje v pripade, kdy je nutne vkladat polozky ze zdrojoveho do ciloveho seznamu nebo vyjimat polozky ze seznamu. Krome standardniho zpusobu (t.j. tlacitky v prislusnem okne nebo klavesami Insert a Delete) lze tyto cinnosti provest i pomoci mysi: S
Postup pri vkladani polozky ze zdrojoveho do ciloveho seznamu
1. Presunte kurzor mysi nad zvolenou polozku ve zdrojovem seznamu,
a to mezi prvni znak polozky a levy okraj seznamu
nebo mezi posledni znak polozky a pravy okraj seznamu.
2. V tomto miste stisknete leve tlacitko mysi - zvolena polozka zmeni
svoji barvu a je pripravena k presouvani.
3. Drzte leve tlacitko mysi a presunte kurzor mysi nad cilovy seznam.
4. Uvolnete stisknute leve tlacitko mysi. Tim se vkladana polozka
prida do ciloveho seznamu.
Postup pri vyjimani polozky ze seznamu
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
1. Presunte kurzor mysi nad vyjimanou polozku v seznamu,
a to mezi prvni znak polozky a levy okraj seznamu
nebo mezi posledni znak polozky a pravy okraj seznamu.
2. V tomto miste stisknete leve tlacitko mysi - zvolena polozka zmeni
svoji barvu a je pripravena k presouvani.
3. Drzte leve tlacitko mysi a presunte kurzor mysi mimo seznam.
4. Uvolnete tlacitko mysi. Tim se polozka vyjme ze seznamu.
Ma-li seznam vice sloupcu, mysli se okrajem seznamu okraj prislusneho sloupce. Pokud je behem presouvani uvolneno tlacitko mysi (napr. pri prohlizeni helpu), je nutne jej znovu stisknout a pokracovat v presouvani. l
Vkladani a vyjimani polozek lze touto metodou provest v oknech Hledani
spolecnych
zastavek a Editor
vyluk. Q
.
Cekejte prosim
Pri jakekoli deletrvajici cinnosti programu (nacitani, ukladani, vyhledavani dat) zobrazi program specialni okno s titulkem "Cekejte prosim" a zkracenym popisem provadene akce spolu s pripadnou informaci o jejim prubehu. Uzivatel by mel vyckat do ukonceni provadene cinnosti a nijak do ni nezasahovat. Okno je mozne pouze posunout na jine misto obrazovky (viz Operace
okny). O
Po dobu prohlizeni helpu nebo posunovani okna je provadena cinnost prerusena. Q
.
Vyhledavam spojeni
Okno "Vyhledavam spojeni" informuje uzivatele o prubehu vyhledavani odstartovanem z okna "Hledani
spojeni".
Vyhledavani probiha postupne pro nastavene pocty prestupu od minimalniho po maximalni, pricemz doba nutna pro prohledani vsech moznosti se s rostoucim poctem prestupu zvysuje. Prave prohledavany pocet prestupu je zobrazen v prvnim radku okna. Pro kazdy pocet prestupu se ve druhem radku zobrazuje priblizna procentni cast jiz prohledanych linek. Celkovy pocet prohledanych linek za vsechny prestupy je uveden ve tretim radku okna. Posledni radek informuje o poctu nalezenych moznosti. 4
Pocet moznosti neni totozny s poctem nalezenych spojeni (ktery je pote zobrazen v okne "Nalezena
spojeni"). Nalezene moznosti, ktere se nelisi v poctu zastavek, prestupu, casech, prestupnich zastavkach ani pouzitych druzich dopravnich prostredku (ale lisi se cislem linky) jsou zahrnuty do jednoho spojeni.
Vyhledavani lze prerusit stiskem klavesy Esc nebo pravym tlacitkem mysi. Pokud jiz byly nalezeny nejake moznosti, objevi se dotaz "Vyhledavani bylo preruseno. Chcete jej ukoncit a zobrazit nalezena spojeni?". Odpovi-li uzivatel "Ano", je vyhledavani behem nekolika sekund ukonceno a jsou zobrazena dosud nalezena spojeni, odpovi-li "Ne", pokracuje vyhledavani dale. Pokud dosud nebyly nalezeny zadne moznosti, zobrazi se po stisku "Ano" a ukonceni vyhledavani informace "Nebylo nalezeno zadne spojeni vyhovujici zadanym parametrum".
Je nutne pocitat s tim, ze kazda nalezena moznost zabere urcite misto v pameti (velikost volne pameti v KB se prubezne zobrazuje v hornim radku obrazovky vpravo od menu). V pripade nedostatku pameti (coz je uzivateli vcas oznameno) je treba omezit pomoci ciselnych parametru napriklad pomer vyhodnosti, prestupu, zastavek, minut apod. nebo jiz pred startem programu odstranit z pameti zbytecne rezidentni programy. {
Po prohledani vsech poctu prestupu (nebo po preruseni vyhledavani) se nalezena spojeni zobrazi v okne "Nalezena
spojeni". I
Po dobu prohlizeni helpu nebo posunovani okna je vyhledavani preruseno. Q
.
Zprava
Okno "Zprava" oznamuje uzivateli beznou zpravu, kterou by mel vzit na vedomi. Jedna se obvykle o vysledek nejake cinnosti pozadovane uzivatelem. f
Okno lze uzavrit stiskem tlacitka "OK" mysi nebo z klavesnice (stiskem klavesy Enter, K nebo Alt-K). Q
.
Pozor
Okno "Pozor" oznamuje uzivateli chybu nebo obdobnou udalost, ktera pravdepodobne neni zpusobena jeho vinou, ale chybou vne programu - nejcasteji v souboru na disku, nedostatkem pameti apod. f
Okno lze uzavrit stiskem tlacitka "OK" mysi nebo z klavesnice (stiskem klavesy Enter, K nebo Alt-K). Q
.
Chyba
Okno "Chyba" informuje uzivatele o chybe, ktera je pravdepodobne zpusobena spatnym zadanim vstupnich udaju a zabranuje provedeni nebo dokonceni pozadovane akce. Po uzavreni okna se program vraci do vychozi situace, pripadne akci neprovede, a dale pracuje normalne. f
Okno lze uzavrit stiskem tlacitka "OK" mysi nebo z klavesnice (stiskem klavesy Enter, K nebo Alt-K). Q
.
Vnitrni chyba
Okno "Vnitrni chyba" informuje o zavazne programove chybe, ktera nevznikla vinou uzivatele programu. Po uzavreni okna nastane nektera z nasledujicich situaci: 4
- automaticky reset pocitace,
- "zamrznuti" programu s nutnosti tzv. tepleho startu (stiskem
- program se dale chova zdanlive normalne - i presto je nejjistejsim
postupem co nejdrive ukoncit program a spustit jej znovu.
V kazdem pripade by si mel uzivatel ve vlastnim zajmu poznamenat nazev chyby (obsah okna) spolu s co nejpodrobnejsim popisem predchazejicich cinnosti a informovat o techto skutecnostech vyrobce
programu. f
Okno lze uzavrit stiskem tlacitka "OK" mysi nebo z klavesnice (stiskem klavesy Enter, K nebo Alt-K). Q
.
Kriticka chyba
Zobrazeni tohoto okna je vyvolano kritickou chybou pri behu programu (jako je nedostatek operacni pameti nebo poruseni softwarove ochrany programu). Takovato zavada zabranuje dalsimu bezchybnemu chodu programu a je nutne jeho ukonceni (provede se automaticky po uzavreni okna).
Nove spusteni ma smysl pouze po odstraneni pricin, ktere vedly k teto udalosti (napriklad uvolneni operacni pameti apod.). Pokud nevite, z jakeho duvodu se kriticka chyba objevila, kontaktujte vyrobce
programu. f
Okno lze uzavrit stiskem tlacitka "OK" mysi nebo z klavesnice (stiskem klavesy Enter, K nebo Alt-K). Q
.
Informace o programu
(Ctrl-F,
Alt-mezernik)
Vyhrazene okno "Informace o programu" zobrazuje zakladni informace o programu - oznaceni verze, jmeno autora a copyright, seriove cislo programu a majitele licence. V prave casti okna jsou informace o modu behu procesoru ("real" nebo "protected"), verzi a strukture pouzitych dat a jejich pravdepodobne platnosti, v dolni casti pak informace o vyuziti pameti a overlayich. f
Okno lze uzavrit stiskem tlacitka "OK" mysi nebo z klavesnice (stiskem klavesy Enter, K nebo Alt-K).
Sitova
verze programu ma v oznaceni verze slovo "NET". Pokud mate spustenou demoverzi programu, objevuje se v oznaceni verze slovo "DEMO". %
Je-li v oznaceni verze programu slovo "BETA", jde o tzv. beta-verzi programu, t.j. novou verzi, ktera jeste neni v definitivni podobe. Slouzi pouze k otestovani funkcnosti a spolehlivosti programu, pripadne k vyzkouseni novych funkci, pricemz neni zarucen bezchybny a stabilni chod programu.
Novinky a zmeny v poslednich verzich programu a priblizny termin uvedeni dalsi verze jsou ulozeny v souboru MHD.NEW ve stejnem adresari jako soubor MHD.EXE. +
Licencni ujednani
1. Program smi byt instalovan a provozovan pouze na jedinem pocitaci (na jednom disku). Sitova verze programu smi byt instalovana na jedinem serveru, provozovana muze byt na libovolnem poctu pracovnich stanic pripojenych k tomuto serveru. Y
2. Neni povoleno vytvaret jakekoli dalsi kopie instalacnich disket krome jedne zalozni.
3. Je zakazano jakymkoliv zpusobem program upravovat, prekladat jej do jinych programovacich ci narodnich jazyku, zahrnout jej do jineho programoveho produktu a sirit produkty takto vznikle.
4. Je zakazano prevadet timto ujednanim ziskane opravneni na jinou osobu, pujcovat, pronajimat ci jinym nepovolenym zpusobem nakladat s programovym produktem.
5. Body 1 a 2 se nevztahuji na demoverzi programu, ktera je volne siritelna, a to bezplatne a pouze v kompletnim tvaru (soubory MHD.EXE, MHD.DAT, MHD.HLP a MHD.NEW; bez souboru MHD.KOD).
Zaruka
Vyrobce poskytuje trimesicni zaruku na provoz programu v souladu s uzivatelskou dokumentaci (t.j. napovedou v programu). Odpovednosti za vady se vyrobce muze zbavit bezplatnym zaslanim opravene verze uzivateli. Vyrobce neruci za skody vznikle pouzivanim programu.
V pripade, ze zjistite jakoukoli vadu nebo nedostatek v programu, kontaktujte prosim vyrobce. Vitany jsou rovnez jakekoli pripominky nebo namitky k cinnosti programu a navrhy na zlepseni ci nove funkce.
Viz take:
Kontakt
vyrobce
programu
Prehled
polozek
napovedy
.
Kontakt na vyrobce programu
Objednavky teto nebo dalsich verzi programu jsou mozne na telefonu (02) 24 911 813 nebo pisemne na adrese: D
Makro Software
Bc. Marek Zinke
Vratislavova 16
128 00 Praha 2
Vitany jsou rovnez jakekoli pripominky nebo namitky k cinnosti programu a navrhy na zlepseni ci nove funkce.
Viz take:
Informace
programu
Prehled
polozek
napovedy
.
Demoverze
Program MHD v nenainstalovane podobe (t.j. bez souboru MHD.KOD) se automaticky spousti jako demoverze. Ta slouzi pouze k ziskani zakladni predstavy o podobe a funkcich programu. Pracuje s deseti nahodne nactenymi (t.j. pri kazdem spusteni s jinymi) krizicimi se linkami. Datovy soubor jiz nemusi byt aktualni. Nepouzite linky a zastavky jsou smazany, seznam oblasti vsak zustava nezmenen (pro ilustraci rozdeleni zastavek do oblasti), takze mohou existovat oblasti, ve kterych nejsou zadne zastavky. Demoverze dale neumoznuje nacitani ani ukladani vyluk (vytvorene vyluky se ukladaji pouze do operacni pameti, takze jsou po ukonceni programu ztraceny), ostatni funkce jsou zachovany v plnem rozsahu.
Ihned po startu programu se objevi informacni okno sdelujici, ze nebyl nalezen soubor MHD.KOD a program bude tudiz spusten jako demoverze. Po nacteni a vyberu linek se automaticky zobrazi okno "Informace
programu".
Demoverzi je mozne "vytvorit" i z nainstalovaneho programu, a to smazanim nebo prejmenovanim souboru MHD.KOD. Jako demoverze se program chova take tehdy, je-li spusten primo z instalacni diskety.
Viz take:
Informace
programu
Kontakt
vyrobce
programu
Prehled
polozek
napovedy
.
Sitova verze
Sitovou verzi programu je mozne spustit pouze v te siti, pro kterou je program urcen, a to za podminky prilogovani ke stanovenemu serveru. V jine siti ani na pocitaci nezapojenem do site program spustit nelze.
Sitova verze je casove omezena datem, do ktereho ji lze spustit. Po uplynuti tohoto data je mozne si obstarat novou verzi programu (na stejnem miste jako tuto).
Ihned po startu programu se objevi informacni okno sdelujici, pro ktery server a kterou sit je program urcena. Pokud ma tato verze casove omezeni, je zobrazeno v poslednim radku okna. Z hlediska funkcnosti je sitova verze zcela shodna s normalni plnou verzi.
Viz take:
Informace
programu
Kontakt
vyrobce
programu
Prehled
polozek
napovedy
.
Overlaye
Overlaye jsou casti programu, ktere se nenacitaji do pameti nastalo, ale pouze v pripade potreby. To snizuje narok programu na zakladni operacni pamet a uvolnuje misto pro pametove narocne cinnosti programu (predevsim vyhledavani
spojeni). Jako overlaye jsou resena vsechna nevyhrazena okna v programu. q
Overlaye jsou natahovany bud primo ze souboru MHD.EXE, t.j. z disku, ze ktereho je program spousten, nebo jsou pri startu programu zkopirovany do pameti EMS. Pokud jsou overlaye natahovany z pameti EMS, je prace s programem stejne rychla jako s programem bez overlayi. Pokud je ovsem pameti EMS nedostatek, musi se v pripade potreby natahovat overlaye z disku, coz muze byt nekdy (zvlaste pri instalaci na sitovy disk) casove narocnejsi, a castecne zpomalovat odezvu programu (nejcasteji pri otevirani dialogoveho okna). Z tohoto duvodu je vyhodnejsi uvolnit pred startem programu potrebne mnozstvi pameti EMS (cca 256 KB).
Viz take: g
Informace
programu
.
Dotaz
Okno "Dotaz" je zobrazeno v okamziku, kdy ma uzivatel dve moznosti, jak dale pokracovat. Bud s obsahem okna (dotazem) souhlasi, pak stiskne tlacitko "Ano", nebo nesouhlasi, a pak stiskne tlacitko "Ne". Jedno z tlacitek je vzdy standardni, tzn. jeho funkce se provede po stisku klavesy Enter. Volbu standardniho tlacitka lze v tomto okne (pouze v tomto okne) provest kurzorovymi klavesami nebo klavesou Tab. Uzavreni
okna (mysi nebo z klavesnice) ma vetsinou stejny vyznam jako stisk tlacitka "Ne", v nekterych pripadech navic zpusobi preruseni provadenych akci. Q
.
Ovladani Helpu
Ve vyhrazenem okne "Help" se zobrazuje napoveda programu MHD. Jedna se o tzv. kontextove zavislou napovedu, coz znamena, ze obsah okna vzdy vysvetluje tu situaci, ve ktere se prave uzivatel nachazi. Help se aktivuje v libovolnem miste programu bud stiskem klavesy F1, vyberem polozky "Help" v menu nebo stiskem leveho tlacitka mysi na otazniku v pravem hornim rohu obrazovky. Pomoci klavesovych zkratek, volbou z menu nebo mysi lze primo vyvolat i prehled
polozek
napovedy (Shift-F1, Shift + mys) nebo navod k ovladani
programu (Ctrl-F1, Ctrl + mys). b
Pokud je text napovedy delsi nez kapacita okna, lze timto textem pohybovat - bud pomoci kurzorovych klaves (sipky, PgUp/PgDn, Ctrl-PgUp/PgDn, Home/End) nebo mysi pomoci posuvniku. V textu se objevuji nektere zvyraznene terminy, ktere odkazuji na souvisejici polozky napovedy. Postupny pohyb po nich je mozny klavesou Tab (nebo Shift-Tab opacne), zobrazeni souvisejici polozky (t.j. vysvetleni zvyrazneneho terminu) se pak provadi stiskem klavesy Enter nebo dvojklikem mysi na terminu (z terminu vsak musi byt v okne Helpu viditelny alespon jeden znak). Pokud chcete zobrazit nekterou z polozek, kterou jste si jiz (od posledniho otevreni okna helpu) prohlizeli, postaci nekolikrat stisknout kombinaci klaves Alt-F1 a vratit se postupne zpet k libovolne minule polozce. Stejny ucinek ma i stisk Alt + leveho tlacitka mysi na otazniku v pravem hornim rohu obrazovky.
Stisk klavesy F1 nebo kliknuti leveym tlacitkem mysi na otazniku v pravem hornim rohu okna pri otevrenem okne "Help" zobrazi tuto polozku (Ovladani Helpu). Opusteni napovedy se provadi stejne jako uzavreni kterehokoli jineho okna - viz take Operace
okny. Q
.
Prehled linek
(Ctrl-L,
Alt-1)
Dialogove okno "Prehled linek" zobrazuje bud seznam vsech linek v pameti nebo seznam linek projizdejicich vybranou zastavkou. Pro rychlejsi vyhledani pozadovane linky lze jeji cislo rovnou vypsat do vstupni
radky "Cislo linky".
V seznamu linek se pro kazdou linku zobrazi jeji druh, cislo, trojlistek pro linku s omezenou dobou
provozu, symbol urcujici platnost pripadne vyluky, jejiz je linka soucasti, a nazvy konecnych zastavek nebo oblasti, ve kterych tyto zastavky lezi. Konecne zastavky nebo oblasti si lze zvolit pomoci prepinace "Konecne". Polohu tohoto prepinace lze ulozit do konfiguracniho souboru pri zaskrtnute volbe "nastaveni oken" v okne "Konfigurace".
Pokud je prepinac "Ktere linky" v poloze "vsechny linky", zobrazuji se v seznamu vsechny linek v pameti. V poloze "linky v zastavce" se zobrazuji pouze linky projizdejici urcitou zastavkou. V tomto pripade se prislusna zastavka zobrazuje v prave horni casti okna spolu s oblasti, ve ktere lezi. Zastavku lze zvolit vyberem v okne "Prehled
zastavek" nebo "Trasy
linek" a stiskem tlacitka "Prestup", jinak je pouzita posledni vybrana zastavka v naposled aktivnim nevyhrazenem okne se seznamem zastavek. Sipka v seznamu linek znamena, ze linka zastavuje ve zvolene zastavce pouze ve smeru TAM (sipka vpravo), pripadne ZPET (sipka vlevo). Ksichtik znamena, ze linka zastavuje v teto zastavce jen na znameni. c
Tlacitko "Trasa" otevre okno "Trasy
linek" se zobrazenou trasou linky zvyraznene v seznamu linek. Q
.
Trasy linek
(Ctrl-T,
Alt-2)
Dialogove okno "Trasy linek" zobrazuje v seznamu vsechny zastavky zadane linky spolu s jejim druhem.
Linku lze zadat bud primo ve vstupni
radce "Cislo linky" a potvrdit stiskem klavesy Enter nebo vybrat v okne "Prehled
linek" a potvrdit stiskem tlacitka "Trasa". Dalsim zpusobem je vyuziti posuvniku na dolnim okraji okna, ktery umoznuje pohyb v souboru vsech linek. Mezi jednotlivymi linkami se lze pohybovat take kurzorovymi klavesami vpravo a vlevo (pripadne se stisknutou klavesou Ctrl). Policko "Druh" zobrazuje druh
linky. J
Sipka za nazvem zastavky v seznamu "Trasa linky" znamena, ze linka zde zastavuje pouze ve smeru TAM (sipka dolu), pripadne ZPET (sipka nahoru). Ksichtik za nazvem zastavky znamena, ze zastavka je na znameni. Kurzorovymi klavesami nahoru a dolu pri stisknutem Shiftu se pak lze pohybovat po zastavkach lezicich ve stejne oblasti.
V radkach tesne nad a pod seznamem se objevuji konecne zastavky trasy v danem smeru nebo oblasti, ve kterych tyto zastavky lezi. Obsah techto radek zavisi na stavu prepinace "Konecne". Nastavit prepinac do opacne polohy lze krome beznych zpusobu i dvojklikem levym tlacitkem mysi na zminene radce nad nebo pod seznamem. Polohu tohoto prepinace lze ulozit do konfiguracniho souboru pri zaskrtnute volbe "nastaveni oken" v okne "Konfigurace".
Tlacitko "Prestup" otevre okno "Prehled
linek" se seznamem vsech linek projizdejicich zastavkou zvyraznenou v seznamu "Trasa linky". Q
.
Doby provozu linek
(Ctrl-D,
Alt-3)
Dialogove okno "Doby provozu linek" umoznuje zjistit, ve kterem obdobi je ta ktera linka v provozu. Cislo linky lze zadat bud do prislusne vstupni
radky nebo vybrat ze seznamu "Vsechny linky". V seznamu je pro kazdou linku uveden jeji druh, cislo, trojlistek pro linky s omezenou dobou provozu a symbol urcujici platnost pripadne vyluky, jejiz je linka soucasti. Skok na nejblizsi dalsi/predchozi linku s omezenou dobou provozu zajistuji kurzorove klavesy nahoru/dolu pri stisknutem Shiftu.
Po vyberu linky se v poli "Doba provozu" objevi slovne popsana doba provozu linky. Je-li toto pole prazdne, nema linka omezenou dobu provozu a je v provozu celodenne po cely tyden. Pokud je zvolena linka soucasti nejake vyluky, objevi se v radce "Vyluka" jeji nazev. Symbol v policku napravo od nazvu vyluky urcuje, zda je vyluka platna pro dnesni datum. Pokud je platna, muze se skutecna doba provozu linky lisit od doby popsane v poli "Doba provozu" (je obvykle omezenejsi).
Stisk standardniho tlacitka "Trasy" nebo dvojklik levym tlacitkem mysi na nektere z linek v seznamu otevre okno "Trasy
linek" se zobrazenou trasou zvyraznene linky. Q
.
Prehled zastavek
(Ctrl-Z,
Alt-4)
Dialogove okno "Prehled zastavek" zobrazuje v seznamu prehled vsech zastavek v pameti nebo prehled zastavek v urcite oblasti. Pro rychlejsi vyhledani pozadovane zastavky lze zacatek jejiho nazvu rovnou vypsat do vstupni
radky "Nazev zastavky".
Obsah seznamu zastavek se ridi podle stavu prepinace "Ktere zastavky". V pripade vybrane polozky "vsechny" se zobrazi seznam vsech zastavek v pameti a v radce "Oblast" nad seznamem se objevi nazev oblasti, ve ktere lezi zvyraznena zastavka. Kurzorovymi klavesami nahoru a dolu pri stisknutem Shiftu se pak lze pohybovat po zastavkach lezicich ve stejne oblasti. Ksichtik za nazvem zastavky znamena, ze v ni zastavuji vsechny linky nebo jejich vetsina pouze na znameni. F
Je-li vybrana polozka "v oblasti", zobrazuje se seznam zastavek ve zvolene oblasti. Oblast je mozne zvolit v okne "Prehled
oblasti", jinak se bere v uvahu oblast, ve ktere lezi naposled vybrana zastavka. Pokud ve zvolene oblasti nelezi zadne zastavky (v nekterych oblastech v demoverzi programu), je seznam zastavek prazdny. ~
Tlacitko "Prestup" otevre okno "Prehled
linek" se seznamem vsech linek projizdejicich zastavkou prave zvyraznenou v seznamu. Q
.
Prehled oblasti
(Ctrl-O,
Alt-5)
Dialogove okno "Prehled oblasti" zobrazuje v seznamu prehled vsech oblasti v pameti. Pro rychlejsi vyhledani pozadovane oblasti lze zacatek jejiho nazvu rovnou vypsat do vstupni
radky "Nazev oblasti". W
Oblasti zhruba odpovidaji mestskym ctvrtim, jen tam, kde by obsahovaly prilis mnoho zastavek (t.j. vice nez zhruba 20), byly dale rozdeleny. Oblasti, ktere se jmenuji stejne jako nejaka konkretni zastavka, kterou bylo mozne zaradit do jine oblasti, do seznamu vetsinou nejsou zahrnuty, nebot si lze vyhledat primo zastavku prislusneho jmena. =
Oblasti, u kterych je na konci radku v seznamu oblasti dvojita svisla sipka, lezi mimo uzemi mesta a jsou obsluhovany linkami primestske dopravy (ktere jsou zahrnuty mezi normalni linky v datech tohoto programu). Po mimomestskych oblastech se lze pohybovat kurzorovymi klavesami nahoru a dolu pri stisknutem Shiftu. o
Tlacitko "Zastavky" otevre okno "Prehled
zastavek" se seznamem vsech zastavek lezicich ve zvyraznene oblasti. Q
.
Hledani spojeni
(Ctrl-S,
Alt-6)
Dialogove okno "Hledani spojeni" slouzi k zadani nezbytnych udaju a parametru pro vyhledani spojeni. Standardne jsou parametry nastaveny tak, aby je nebylo treba menit - staci tedy zadat nastupni a vystupni zastavku (oblast) a stisknout tlacitko "Spoj!" (z klavesnice Ctrl-Enter). Pokud jsou v pameti nacteny nejake vyluky, je dobre si pred startem vyhledavani zkontrolovat aktualni
datum - to by melo odpovidat dni, kdy chcete spojeni uskutecnit.
Prepinace "Start" a "Cil" slouzi k volbe jednoho ze ctyr typu spojeni (mezi dvema zastavkami, mezi zastavkou a oblasti, mezi oblasti a zastavkou nebo mezi dvema oblastmi). Pri zvolene polozce "zast." budete start (cil) vybirat ze seznamu zastavek, pri zvolene polozce "oblast" budete vybirat ze seznamu oblasti (v druhem pripade bude pri vyhledavani akceptovana libovolna zastavka ze zvolene oblasti; pokud jich bude na trase vice, vybere se prostredni z nich, t.j. teoreticky nejblizsi ke "stredu" oblasti). Podle nastaveni prepinacu "Start" a "Cil" se meni i obsah a titulek seznamu "Nastupni zastavka" nebo "Nastupni oblast", resp. "Vystupni zastavka" nebo "Vystupni oblast". Prepinace umi menit svuj stav take automaticky, a to v okamziku, kdy jako nastupni/vystupni zastavku zadate cely nazev existujici oblasti (prepinac se nastavi z polohy "zast." do polohy "oblast") nebo zadate-li jako nastupni/vystupni oblast cely nazev existujici zastavky (prepinac se nastavi z polohy "oblast" do polohy "zast.").
Nastupni a vystupni zastavku (oblast) lze zadat bud primo do prislusnych vstupnich
radek nebo vyberem z jim prirazenych seznamu. Nazev nastupni zastavky (oblasti) lze ulozit do konfiguracniho souboru pri zaskrtnuti volby "nastaveni oken" v okne "Konfigurace". Ksichtik za nazvem zastavky v seznamu znamena, ze v ni zastavuji vsechny linky nebo jejich vetsina pouze na znameni. V prave casti obou seznamu jsou pro kazdou zastavku (oblast) vypsany zkratky vsech druhu linek, ktere ji projizdeji, a to ve zvolene dobe provozu (nastavene v prepinaci "Doba
provozu"). V prave casti obou vstupnich radek jsou pro zastavku (oblast) zvyraznenou v prislusnem seznamu vypsany zkratky tech projizdejicich druhu linek, ktere jsou vybrany v zaskrtavaci "Druh". Pomlcka na miste druhu znamena, ze zastavkou (oblasti) ve zvolene dobe neprojizdi zadna linka tohoto druhu. Pokud se pro nastupni nebo vystupni zastavku (oblast) nezobrazuje zadny druh (t.j. same pomlcky "----"), nema vyhledavani spojeni smysl (program jej ani neumozni). Kurzorovymi klavesami nahoru a dolu pri stisknutem Shiftu se proto pri vybirani lze posouvat jen po zastavkach (oblastech), kterymi nejaka linka projizdi, coz je vyuzitelne napr. pri hledani spojeni v noci, kdy vetsinou zastavek neprojizdi zadne linky. ]
Pro nastaveni dalsich parametru jsou urceny ciselne
vstupni
radky, prepinace a zaskrtavace. B
Tlacitko "Prehled" otevre bud okno "Prehled
linek" se seznamem vsech linek projizdejicich zastavkou zvyraznenou v prave aktivnim seznamu nebo okno "Prehled
zastavek" se seznamem vsech zastavek lezicich ve zvyraznene oblasti. Funkce tlacitka "Omezeni..." neni zatim v teto verzi implementovana - tlacitko je znevyraznene.
Vyhledavani lze odstartovat stiskem tlacitka "Spoj!" (nebo kombinace klaves Ctrl-Enter kdekoli v okne). Objevi se okno "Vyhledavam
spojeni" s informaci o prubehu vyhledavani. Vyhledana spojeni se zobrazi v okne "Nalezena
spojeni". Q
.
Prepinace a zaskrtavace v okne Hledani
spojeni
Prepinac "Doba provozu" voli mezi dennimi ("spicka" a "sedlo") a nocnimi ("noc") linkami. Tato volba ovlivnuje i povolene a zakazane polozky zaskrtavace "Druh". Druhou funkci tohoto prepinace je volba prislusnych orientacnich casu pro vypocet celkove doby spojeni. Doba nutna pro ujeti vzdalenosti mezi dvema zastavkami je totiz ruzna ve spicce, v sedle i v noci. Soucasne se voli i prislusne mezicasy, t.j. prumerne doby stravene cekanim na zastavkach (nastavitelne ve stejnojmennem okne). B
Zaskrtavac "Druh" umoznuje volbu druhu dopravnich prostredku, kterymi chcete spojeni uskutecnit. Jeho titulek se automaticky meni podle vybrane doby provozu: "Druh (denni)" nebo "Druh (nocni)". Nektere jeho polozky mohou byt zakazane (znevyraznene), coz znamena, ze v pameti nejsou zadne linky tohoto druhu pro obdobi (den nebo noc) zvolene v prepinaci "Doba provozu". Pri zmene doby provozu se automaticky zaskrtnou vsechny povolene (t.j. nezakazane) polozky. Pred startem vlastniho vyhledavani je vsak samozrejme mozne libovolny druh dopravniho prostredku ubrat nebo pridat.
Prepinac "Jak prestup" voli zpusob prestupu mezi dvema linkami, ktere maji vice nez jednu spolecnou zastavku (t.j. urcity usek trasy jedou spolecne): bud je mozne prestoupit "ihned" na prvni spolecne zastavce nebo az "naposled", t.j. na posledni spolecne zastavce. Volba zavisi na vasem oblibenem zpusobu cestovani. Plati pro vsechny prestupy v ramci hledaneho spojeni a logicky ovlivnuje i postup vlastniho vyhledavani a strukturu nalezenych spojeni. Nema vsak vyrazny vliv na dobu vyhledavani. L
Prepinac "Seradit podle" urcuje, podle jakeho kriteria chcete seradit nalezena spojeni. Podle nej je rovnez urcovano kriterium vyhodnosti, jejiz pomer lze zadat ve vstupni
radce "Vyhodnost". Pozor - nalezena spojeni s neznamym poctem minut jsou zarazovana tak, jako by mela maximalni mozny pocet minut (t.j. vice nez kterekoli jine spojeni). Pokud je tedy jako hlavni radici kriterium vybran pocet minut, jsou spojeni s neznamym poctem minut zarazena az na konec (prestoze napr. podle poctu zastavek nemusi byt nejmene vyhodna). Tato situace muze nastat pouze u odklonenych nebo novych linek, ktere jsou soucasti nejake uzivatelem definovane vyluky. Spojeni s neznamym poctem minut se ovsem zaradi mezi vyhledana spojeni pouze tehdy, je-li jako minimalni pocet minut do prislusne vstupni
radky zadana nula, v opacnem pripade budou ignorovana. Q
.
Ciselne vstupni radky v okne Hledani
spojeni
Ke stanoveni pomeru vyhodnosti spojeni a k urceni poctu prestupu, zastavek a minut slouzi ciselne vstupnich
radky v leve dolni casti okna Hledani
spojeni. Jejich vhodne nastaveni muze znacne zkratit dobu nutnou pro vyhledani spojeni a rovnez omezit jejich zbytecne velky pocet. Nastaveni vsech vstupnich radek lze ulozit do konfiguracniho souboru pri zaskrtnuti volby "nastaveni oken" v okne "Konfigurace".
Pomer "vyhodnost" udava v procentech, kolikrat maximalne mohou byt nalezena spojeni mene vyhodna nez nejvyhodnejsi z nich. Pokud budete chtit nalezena spojeni seradit podle poctu prestupu nebo poctu zastavek, je jako kriterium vyhodnosti pouzit pocet zastavek. Pokud budete chtit nalezena spojeni seradit podle poctu minut, je kriteriem vyhodnosti pocet minut. Polozku, podle ktere budete chtit nalezena spojeni seradit volite v prepinaci "Seradit podle".
Pocet "prestupu" udava, kolikrat chcete mezi nastupni a vystupni zastavkou prestupovat. Nula znamena, ze nechcete prestupovat vubec. Pokud program pro nastavene rozmezi prestupu nenalezne zadne spojeni, nabidne moznost nalezt spojeni s nejblizsim vyssim poctem prestupu (nez je nastaveny maximalni). Pokud souhlasite, opakuje tento postup tak dlouho, dokud pro nejaky pocet prestupu nenalezne alespon jedno spojeni nebo dokud nedosahne poctu deviti prestupu (coz je nastavitelne maximum).
Pocet "zastavek" vymezuje interval pro pocet zastavek celeho spojeni. Jako minimum bude v drtive vetsine pripadu jednicka, maximalni hodnota muze slouzit k omezeni delky spojeni. Interval zadavany do vstupnich radek "1 linkou" ma tentyz vyznam, ale plati pro kazdou pouzitou linku zvlast. Zde bude ucelne asi menit minimalni hodnotu, napr. pokud nechcete mezi prestupy popojizdet vzdy jen jednu zastavku.
Pocet "minut" stanovi casove rozmezi pro cele spojeni. Zadat je mozne hodnoty od 0 do 600 minut (t.j. 10 hodin). Pokud je dolni hranici zadaneho intervalu zdanlive nesmyslna nula, zahrnou se do nalezenych spojeni i ta s neznamym poctem minut (t.j. ta, ktera pouzivaji nekterou z novych nebo odklonenych linek z uzivatelem definovane vyluky s neznamou casovou vzdalenosti mezi nekterou dvojici zastavek). Pokud je dolni hranici jednicka, tato spojeni budou ignorovana! Q
.
Nalezena spojeni
(Alt-7)
Okno "Nalezena spojeni" zobrazuje vysledky vyhledavani spojeni podle parametru zadanych v okne "Hledani
spojeni". Y
V horni casti okna je znovu uvedena nastupni a vystupni zastavka (oblast) celeho spojeni. Ve zbyle plose je pak zobrazeno jedno z nalezenych spojeni. Poradove cislo prave zobrazeneho spojeni lomene celkovym poctem nalezenych spojeni je uvedeno v poli "Pozice" v pravem hornim rohu okna. Mezi jednotlivymi nalezenymi spojenimi se lze pohybovat bud mysi pomoci posuvniku na dolnim okraji okna nebo kurzorovymi klavesami vpravo a vlevo (pripadne se stisknutou klavesou Ctrl). Na nejvyhodnejsi (t.j. prvni) spojeni se lze presunout stiskem Ctrl-Home, na nejmene vyhodne (t.j. posledni) stiskem Ctrl-End. H
Horni seznam zobrazuje prehled useku, ktere je treba v uvedenem poradi projet a mezi nimiz je nutne prestoupit. Pro kazdy usek je uvedeno: nastupni zastavka useku; pocet zastavek, ktery je nutne ujet; druh
linek, ktere jsou v tomto useku pouzity; vystupni zastavka useku; orientacni cas nutny pro projeti useku (bez mezicasu pro cekani na nastupni zastavce useku) ve tvaru HH:MM nebo otazniky (??:??), pokud je nektery z mezizastavkovych casu neznamy (napr. v pripade vyluky). Zastavky stejneho nazvu, ve kterych stavi linka vicekrat, se do poctu zastavek zapocitavaji pouze jednou. Z
V seznamu vlevo dole je uveden prehled linek, kterymi lze zvyrazneny usek (v seznamu useku) projet. Krome cisla linky je zobrazen trojlistek pro linky s omezenou dobou
provozu, symbol urcujici platnost pripadne vyluky, jejiz je linka soucasti, a nazev konecne zastavky, jejimz smerem lezi vystupni zastavka (pro lepsi orientaci pri prestupech).
Pravy dolni seznam zobrazuje cast trasy vybrane linky (v seznamu linek) ve vybranem useku (v seznamu useku). Pred prvni zastavkou v seznamu (nastupni) je uvedena cekaci doba na nastupni zastavce (mezicas), pred ostatnimi pak orientacni casove vzdalenosti mezi zastavkami v minutach. Soucet techto hodnot dava cas, ktery priblizne zabere projeti celeho useku (posledni polozka v seznamu useku). Kurzorovymi klavesami nahoru a dolu pri stisknutem Shiftu se lze pohybovat po zastavkach lezicich ve stejne oblasti. P
Stisk Enteru nebo dvojklik levym tlacitkem mysi na nektere z polozek ma v kazdem ze seznamu jiny vyznam. V seznamu useku zobrazi okno "Tisk
spojeni", v seznamu linek zobrazi okno "Trasy
linek" s celou trasou vybrane linky a v seznamu zastavek analogicky zobrazi okno "Prehled
linek" se vsemi linkami projizdejicimi vybranou zastavkou.
V polickach ve spodni casti okna je pro prave zobrazene spojeni uveden pocet prestupu ("Prest"), celkovy pocet zastavek ("Zast") a celkovy cas (t.j. soucet orientacnich casu pro projeti useku a mezicasu pro cekani na nastupnich zastavkach useku) nebo otazniky (??:??) pokud je cas nektereho z useku neznamy. Tlacitko "Tiskni" otevre okno "Tisk
spojeni" a umoznuje ulozeni spojeni do souboru zadaneho jmena na disk.
Toto okno neni vyhrazene a nalezena spojeni zabiraji misto v pameti az do jeho uzavreni. Pri startu noveho vyhledavani spojeni je okno uzavreno automaticky. Q
.
Tisk spojeni
Okno "Tisk spojeni" je urceno pro nastaveni parametru a odstartovani tisku do souboru na disku, tedy nikoli primo na tiskarnu. Je aktivovano z okna "Nalezena
spojeni" stiskem tlacitka "Tisk". :
Do vstupni
radky "Jmeno textoveho souboru" je nutne zadat jmeno souboru, do ktereho chcete tisknout. Pred jmeno souboru nelze zadavat cestu ani jmeno disku, tisk bude proveden do souboru zadaneho jmena v adresari, ve kterem je ulozen cely program (t.j. soubor MHD.EXE). Tiskovy soubor muze, ale nemusi existovat. ;
Prepinac "Co tisknout" dava na vybranou nekolik moznosti: T
- tisk pouze jednoho, prave prohlizeneho spojeni (zobrazeneho
momentalne v okne "Nalezena
spojeni");
- tisk spojeni od prvniho az do prave prohlizeneho (tzn. tisk prvnich
nekolika nejvyhodnejsich spojeni);
- tisk vsech nalezenych spojeni (jejich pocet je uveden nad pravym
hornim rohem seznamu useku v okne "Nalezena
spojeni").
Polohu tohoto prepinace lze ulozit do konfiguracniho souboru pri zaskrtnute volbe "nastaveni oken" v okne "Konfigurace".
Prepinac "Jak tisknout" ma ucinek pouze v pripade, ze tiskovy soubor jiz existuje. Pri vybrane polozce "od zacatku souboru" bude puvodni obsah souboru prepsan, pri vyberu polozky "doplnit na konec" bude puvodni obsah souboru zachovan a udaje o spojeni budou doplneny na jeho konec (pricemz bude vynechano zahlavi souboru). Pokud tiskovy soubor neexistuje, nema tento prepinac na tisk zadny vliv - vzdy bude zalozen novy soubor. >
Vlastni tisk do souboru je spusten stiskem tlacitka "Start".
Tiskovy soubor je po ukonceni programu mozne v pripade potreby upravit libovolnym textovym editorem a vytisknout. Pokud nemate k dispozici textovy editor, je nejjednodussim zpusobem tisku zadani nasledujiciho prikazu na prikazovou radku DOSu (na prikladu souboru s nazvem MHD.PRN):
copy MHD.PRN prn
Vzhledem k tomu, ze tiskovy soubor je dosti siroky, je vyhodnejsi nastavit pred tiskem na tiskarne nebo v textovem editoru uzsi pismo (napr. Elite nebo Condens). Q
.
Hledani spolecnych zastavek
(Ctrl-P,
Alt-8)
Dialogove okno "Hledani spolecnych zastavek" umoznuje zjistit spolecne zastavky dvou nebo vice linek, pripadne zastavky, kde urcita linka zastavuje jako jedina. Funkci lze vyuzit, pokud hledate zastavku, u niz nevite jeji presny nazev, ale znate cisla linek, ktere ji projizdeji.
Linky lze vybrat bud primo v seznamu "Vsechny" nebo zadanim cisla do vstupni
radky "Cislo linky". Stiskem tlacitka "Pridej" nebo klavesy Insert se linka zvyraznena v seznamu "Vsechny" vlozi do seznamu "Vybrane". Tlacitko "Smaz" nebo klavesa Delete odstrani ze seznamu "Vybrane" zvyraznenou linku, tlacitko "Smaz vsechny" nebo kombinace klaves Ctrl-Delete odstrani vsechny linky. Pridavani a mazani jednotlivych linek je mozne rovnez pomoci metody drag
drop. Pred cisly se v seznamech objevuje druh
linek.
Pokud je prepinac "Co zobrazovat" nastaven na "celou trasu", zobrazuje seznam zastavek trasu linky zvyraznene v seznamu "Vybrane". Zastavky oznacene kosoctvereckem jsou spolecne vsem linkam v seznamu "Vybrane". Pokud vsak tento seznam obsahuje pouze jednu linku, povazuji se za spolecne ty zastavky, ve kterych tato linka zastavuje jako jedina (je-li prislusna linka denni, neberou se v uvahu nocni linky a naopak). Po spolecnych zastavkach se lze pohybovat kurzorovymi klavesami nahoru a dolu pri stisknutem Shiftu. Pokud je prepinac "Co zobrazovat" v poloze "jen spolecne", zobrazuji se v seznamu pouze spolecne zastavky. Polohu prepinace "Co zobrazovat" lze ulozit do konfiguracniho souboru pri zaskrtnute volbe "nastaveni oken" v okne "Konfigurace".
linek" se seznamem vsech linek projizdejicich zastavkou prave zvyraznenou v seznamu. n
Pri uzavreni okna se vsechny vybrane linky smazou, t.j. pri novem otevreni je seznam "Vybrane" opet prazdny. Q
.
Hledani nazvu zastavek
(Ctrl-N,
Alt-9)
Okno "Hledani nazvu zastavek" umoznuje nalezt vsechny zastavky, v jejichz nazvu se objevuje retezec zadany do vstupni
radky "Hledana cast nazvu".
Po zadani hledane casti nazvu lze v zaskrtavaci "Velka/mala" urcit, zda se pri vyhledavani maji rozlisovat velka a mala pismena (nezaskrtnuto) nebo zda se maji rozdily ignorovat (zaskrtnuto). V zaskrtavaci "Poloha" lze specifikovat umisteni hledaneho retezce v nazvu zastavky (muze byt na zacatku, uvnitr nebo na konci nazvu). Nastaveni techto zaskrtavacu lze ulozit do konfiguracniho souboru pri zaskrtnute volbe "nastaveni oken" v okne "Konfigurace".
Vlastni vyhledavani spousti stisk tlacitka "Hledej!", stisk klavesy Enter ve vstupni radce nebo kombinace klaves Ctrl-Enter kdekoli v okne. Vyhledavani vsak nelze odstartovat, pokud je vstupni radka prazdna. Pokud bylo vyhledavani uspesne, objevi se v seznamu "Vyhledane zastavky" prehled nalezenych zastavek. Ksichtik za nazvem zastavky v seznamu znamena, ze v ni zastavuji vsechny linky pouze na znameni. Stisknutim tlacitka "Prestup" zobrazit okno "Prehled
linek" se seznamem vsech linek projizdejicich prave zvyraznenou zastavkou. g
Pri uzavreni okna je seznam nalezenych zastavek smazan, t.j. pri novem otevreni okna je opet prazdny. Q
.
Prehled vyluk
(Ctrl-V)
Vyhrazene okno "Prehled vyluk" slouzi k provadeni operaci s vylukami. Pred jeho otevrenim se automaticky uzavrou vsechna otevrena okna na pracovni plose. S
V seznamu jsou vypsany vsechny vyluky v pameti s pocatecnimi a koncovymi daty. Symbol mezi daty a nazvem vyluky urcuje platnost vyluky. Podle kriteria platnosti jsou vyluky i serazeny: nejprve vyluky, ktere jiz skoncily (podle data ukonceni), pote vyluky aktivni (take podle data ukonceni) a nakonec vyluky budouci (podle data zahajeni). B
Tlacitkem "Uloz" lze vyluky ulozit do souboru MHD.VYL na disk, tlacitkem "Nacti" naopak nacist z tohoto souboru. Pri nacitani jsou vsak existujici vyluky v pameti smazany, ulozeni vyluk naopak prepise puvodni sadu vyluk na disku (oboje po kontrolnim dotazu). V demoverzi programu neni nacitani a ukladani vyluk umozneno.
Zalozeni nove vyluky umoznuje tlacitko "Zaloz" nebo klavesa Insert (otevre se okno "Editor
vyluk" s nazvem vyluky "Vyluka 0", kde misto "0" je poradove cislo vyluky). Upravit prave zvyraznenou vyluku v editoru vyluk lze po stisku tlacitka "Edituj", pripadne klavesy Enter nebo po dvojkliku levym tlacitkem mysi na prislusne vyluce v seznamu. Zrusit zvyraznenou vyluku lze stiskem tlacitka "Zrus vyluku" nebo klavesy Delete. Tlacitko "Zrus "
"" nebo stisk kombinace Shift-Delete zrusi vyluky, ktere jiz skoncily (vzhledem k aktualnimu
datu) - v seznamu vyluk jsou oznaceny prislusnym symbolem. Tlacitko "Zrus vse" nebo stisk kombinace Ctrl-Delete vymaze z pameti vsechny vyluky v seznamu. .
Veskere upravy provadene v editoru
vyluk stejne jako zakladani a ruseni jednotlivych vyluk se automaticky uklada pouze do operacni pameti, nikoli do souboru na disk. Tam je lze ulozit pouze tlacitkem "Uloz" nebo po kontrolnim dotazu (pripadne automaticky - viz "Konfigurace") pred ukoncenim programu. Q
.
Editor vyluk
Editor vyluk slouzi k zakladani novych a editaci existujicich vyluk. Je spousten po stisku tlacitka "Edituj" nebo "Zaloz" v okne "Prehled
vyluk". Jakekoli provedene upravy existujicich vyluk se ihned ukladaji do operacni pameti, puvodni stav (pred zahajenim editace) neni nikde ulozen a lze jej obnovit pouze provedenim opacnych operaci v opacnem poradi nebo nactenim vsech ulozenych vyluk z disku.
Nazev vyluky se vyplnuje ve stejnojmenne vstupni
radce. Kazda vyluka musi mit svuj jedinecny nazev (t.j. jiny nez ostatni vyluky). Casove rozmezi vyluky je nutno zadat do vstupnich
radek "Od" a "Do". Pri vytvareni nove vyluky se tyto radky vyplni implicitnimi hodnotami, lze je vsak samozrejme zmenit v rozmezi uvedenem v prave casti jednoradkove
napovedy na poslednim radku obrazovky. Koncove datum vyluky samozrejme musi byt vetsi nez pocatecni. Pocatecni datum je chapano "vcetne" (t.j. vyluka v dany den jiz plati), naopak v den, ktery urcuje koncove datum, vyluka jiz neplati (plati pouze do predchoziho dne). To odpovida obvyklemu oznacovani vyluk, kdy hranici (pocatecni i koncovou) je zacatek denniho provozu v dany den. 0
V seznamu "Vyber" je zobrazen prehled vsech linek krome zrusenych, pricemz ostatni vyluky jsou v tomto okamziku deaktivovany. Pri pohybu v seznamu a zvolene polozce "vybrana" v prepinaci "Ktera linka" se v seznamu "Trasa" objevuje trasa zvyraznene linky. U odklonenych linek se vsak zobrazuje trasa PRED odklonem (trasa po odklonu se zobrazi pri zvyrazneni stejne linky v seznamu "Odklon"). Linky pouzite v nektere jine vyluce jsou oznaceny teckou za cislem a nelze je v teto vyluce pouzit. Kteroukoli z ostatnich linek je mozne zrusit, odklonit nebo podle ni vytvorit novou linku, a to pridanim do nektereho ze tri seznamu "Zrusene", "Odklon" a "Navic". Pridani je mozne stiskem tlacitka "Pridej" pod prislusnym seznamem nebo stiskem klavesy Insert pri aktivovanem seznamu. Smazani linky z tohoto seznamu lze analogicky provest stiskem tlacitka "Smaz" pod seznamem nebo stiskem klavesy Delete pri aktivovanem seznamu. K pridani nebo smazani libovolne linky lze vyuzit i metodu drag
drop. Zadani cisla a zmenu druhu linky "Navic" obstarava okno "Pridani
linky".
U odklonenych a novych linek je po vlozeni aktivovan seznam zastavek "Trasa linky" v prave casti okna, ve kterem je nutne upravit jejich trasu. K tomu slouzi tlacitka "Vloz" a "Vyjmi", ktera provadeji vkladani a vyjimani zastavek z trasy. Stejny efekt maji opet klavesy Insert a Delete, pripadne Shift-Delete (klavesa Delete po vyjmuti zvyrazni nasledujici zastavku, kombinace Shift-Delete predchozi zastavku). Vyber vkladane zastavky a jejich parametru je mozny v okne "Vlozeni
zastavky". Tlacitko "Oprav" nebo stisk Enteru na zvolene zastavce umoznuje opravit
parametry teto zastavky, t.j. zda je jednosmerna, pripadne "na znameni". V policku nad seznamem zastavek je zobrazeno cislo prave upravovane linky a vpravo od nej pozice/pocet zastavek v trase. Pokud je v seznamu upravovana odklonena linka, nelze seznam opustit (ani ukoncit editaci cele vyluky), pokud je odklonena trasa stejna jako puvodni - trasu odklonene linky je tedy nutne nejakym zpusobem zmenenit. ]
Obsah seznamu zastavek (t.j. cislo linky, jejiz trasu zobrazuje) zavisi na poloze prepinace "Ktera trasa". Lze jej nastavovat primo nebo automaticky, a to stiskem Enteru (resp. dvojklikem mysi) na nektere lince nebo pohybem kurzoru v seznamech "Zrusene", "Odklon" nebo "Navic", pripadne pridanim libovolne linky do jednoho z techto seznamu. Na poloze prepinace "Ktera trasa" rovnez zavisi tzv. standardni
tlacitko v okne (je to vzdy jedno ze trech tlacitek "Pridej"). Pomoci tohoto systemu lze linky do vybraneho seznamu pridavat pouhym stiskem Enteru nebo dvojklikem na nektere lince v seznamu "Vyber". -
Po ukonceni uprav vyluky lze stisknout bud tlacitko "OK!" (z klavesnice Ctrl-Enter) nebo tlacitko "Zrus vyluku", ktere tuto vyluku vymaze z pameti. Uzavreni
okna je ekvivalentni bud stisku tlacitka "Zrus vyluku" (pokud je zakladana nova vyluka) nebo "OK!" (pokud je editovana jiz existujici vyluka). Q
.
Pridani nove linky
Dialogove okno "Pridani nove linky" umoznuje definovat cislo a parametry nove linky v editovane vyluce. Je aktivovano z "Editoru
vyluk" stiskem tlacitka "Pridej" nebo klavesy Insert pri aktivovanem seznamu "Navic".
Druh a trasa linky jsou pro zacatek prevzaty z linky, ktera je momentalne zvyraznena v seznamu zaskrtnutem v prepinaci "Ktera linka". Pokud tento seznam neobsahuje zadne linky nebo je v prepinaci zaskrtnuta polozka "navic", prevezme se druh a trasa ze zvyraznene linky v seznamu "Vyber". Ze seznamu "Odklon" se prebira vzdy nova trasa odklonene linky, ze seznamu "Vyber" naopak puvodni trasa linky. Cislo prevzate linky je pro kontrolu zobrazeno v policku "Trasu prevzit z linky". #
Do vstupni
radky "Cislo" je mozne zadat libovolnou kombinaci cislic a pismen, ktera jeste neni pro zadnou linku pouzita. Podle tohoto cisla (bez ohledu na druh) pak bude linka zarazena do seznamu novych linek: podle abecedniho trideni (pokud obsahuje alespon jedno pismeno) nebo podle ciselneho trideni (pokud obsahuje pouze cislice). Linka, ktera krome pismena "X" na prvnim miste obsahuje same cislice, je zarazena ciselne podle cisla nasledujiciho za "X". Cislo nove linky jiz pozdeji nelze zmenit (pouze vytvorenim nove linky podle puvodni).
Po nastaveni druhu a provozu linky a stisku tlacitka "OK" je aktivovan seznam zastavek v "Editoru
vyluk" s trasou nove linky a moznosti jeji upravy. Q
.
Vlozeni zastavky
Dialogove okno "Vlozeni zastavky" umoznuje vlozeni dalsi zastavky do trasy nove linky (ze seznamu "Navic") nebo do trasy odklonene linky (ze seznamu "Odklon"). Je aktivovano z "Editoru
vyluk" stiskem tlacitka "Vloz" nebo klavesy Insert pri aktivovanem seznamu zastavek prislusne linky.
Prvni radek okna zobrazuje puvodni zastavku, za nebo pred kterou (podle prepinace "Kam vlozit") bude nova zastavka vlozena. Puvodni zastavka odpovida zastavce zvyraznene v seznamu "Trasa" v okamziku stisku tlacitka "Vloz".
Vyber vkladane zastavky je mozny v seznamu zastavek ve stredni casti okna. Obsah seznamu se ridi podle stavu prepinace "Ktere zastavky". V poloze "vhodne" zobrazuje prehled vsech zastavek, ktere maji k puvodni zastavce nejakou casovou vazbu, t.j. lze do nich z puvodni zastavky dojet nekterym (libovolnym) druhem dopravniho prostredku MHD. V poloze "vsechny" zobrazuje seznam vsechny existujici zastavky v pameti. Pred nazvy zastavek jsou uvedeny tri casove udaje - jedna se o pribliznou dobu nutnou pro ujeti vzdalenosti mezi puvodni a vkladanou zastavkou zvolenym druhem dopravniho prostredku, a to ve trech obdobich: ve spicce, v sedle a v noci (oznaceno "Sp", "Se" a "No"). Na miste neznamych casovych vzdalenosti jsou zobrazeny otazniky. Sipka za nazvem zastavky znamena, ze vsechny ostatni linky (projizdejici puvodni i vkladanou zastavkou) zde zastavuji pouze ve smeru TAM (sipka dolu), pripadne ZPET (sipka nahoru). Ksichtik za nazvem zastavky znamena, ze v ni zastavuji vsechny linky nebo jejich vetsina pouze na znameni.
Ctvereckem mezi casy a nazvem jsou oznaceny nazvy nejvhodnejsich zastavek (jsou to zastavky se znamou casovou vzdalenosti, ktere jeste v trase neexistuji). Skok na nejblizsi dalsi/predchozi nejvhodnejsi zastavku je mozny kurzorovymi klavesami nahoru/dolu pri stisknutem Shiftu.
Parametry vkladane zastavky je mozne nastavit ve stejnojmennem zaskrtavaci. Polozky "pouze zpet" a "pouze tam" samozrejme nelze zaskrtnout najednou.
Tlacitko "Vloz" vlozi vybranou zastavku se zvolenymi parametry pred nebo za puvodni zastavku do trasy. Tlacitko "Dalsi" vykona presne totez, ale po vlozeni otevre toto okno znovu s nabidkou dalsich zastavek v zadanem smeru (podle prepinace "Kam vlozit"). Takto lze zadavat souvisle useky tras linek. Tato tlacitka jsou znepristupnena pro ty zastavky ze seznamu, ktere s puvodni zastavkou ve vybranem smeru sousedi. V opacnem pripade je vzdy jedno z nich standardni. Tlacitko "Zpet" maze zastavku naposled vlozenou pomoci tlacitka "Dalsi" (ekvivalentem je stisk klavesy Backspace nebo Alt-Backspace), tlacitko "Zavri" zavre okno bez vlozeni zastavky. Q
.
Oprava parametru
Dialogove okno "Oprava parametru" umoznuje zmenu parametru zastavky zvyraznene v seznamu zastavek "Trasa linky" v okne "Editor vyluk". Je aktivovano z "Editoru
vyluk" stiskem tlacitka "Oprav", klavesy Enter nebo dvojklikem mysi na prislusne zastavce, jejiz nazev je pak zobrazen v prvnim radku okna.
Parametry vkladane zastavky je mozne zmenit ve stejnojmennem zaskrtavaci. Polozky "pouze zpet" a "pouze tam" samozrejme nelze zaskrtnout najednou. Tlacitkem "OK" se provede zmena parametru a zobrazi se v seznamu zastavek. Tlacitko "Zrus" zavre okno beze zmeny parametru. Q
.
Nastaveni aktualniho data
(Ctrl-A)
Okno lze aktivovat krome stisku klavesove zkratky nebo vyberu z menu i dvojklikem levym tlacitkem mysi na aktualnim datu zobrazenem v prave casti horni radky obrazovky. \
Vstupni
radka v okne "Nastaveni aktualniho data" slouzi ke zmene aktualniho data (ktere se muze lisit od data dnesniho). Aktualni datum je zobrazeno v prave casti horni radky obrazovky. Pokud odpovida dnesnimu, je zobrazeno cerne, pokud nikoli, je barevne odliseno. Na aktualnim datu zavisi, ktere vyluky jsou aktivni (platne), a ktere neaktivni. v
Po zmene (standardnim tlacitkem "Nastav" nebo stiskem Enteru) se provede jednak nove serazeni seznamu vyluk (podle pocatecniho nebo koncoveho data - viz "Prehled
vyluk"), jednak aktivace tech vyluk, ktere zasahuji do noveho data, a naopak deaktivace vyluk, ktere do tohoto data nezasahuji. Tak je mozne simulovat stav linek, ktery ve skutecnosti nastane napriklad az za tyden. Pozor - pocatecni datum vyluky je chapano "vcetne" (t.j. vyluka v dany den jiz plati), naopak v den, ktery urcuje koncove datum, vyluka jiz neplati (plati pouze do predchoziho dne). Pokud vsak v pameti nejsou zadne vyluky, nema nastavovani data smysl. |
Aktualni datum se nemeni, pokud je behem zmeny dne o pulnoci program spusteny - v tom pripade je nutne jej nastavit rucne. Q
.
Mezicasy
(Ctrl-C)
Ve vstupnich
radkach okna "Mezicasy" lze nastavit (a potvrdit stiskem tlacitka "OK!") prumerne doby cekani na zastavkach na jednotlive druhy linek v jednotlivych dennich obdobich. Tato doba by zhruba mela odpovidat polovine prumerneho intervalu prislusneho druhu linky.
Posledni vstupni
radka definuje cas, ktery je pripocten pri prestupu z libovolneho druhu dopravniho prostredku na metro. Jedna se tedy o dobu fyzickeho presunu cestujiciho ze zastavky na nastupiste stanice metra.
Udaje z tohoto okna lze ulozit do konfiguracniho souboru pri zaskrtnuti prislusne polozky (viz "Konfigurace"). Pokud je pri stisku tlacitka "OK!" na pracovni plose okno "Nalezena
spojeni", je uzavreno (nebot zobrazene casove udaje by jiz neodpovidaly nove nastavenym). Q
.
Konfigurace
(Ctrl-K)
Ve vyhrazenem okne "Konfigurace" lze pomoci zaskrtavacu a tlacitek nastavovat, ukladat nebo nacitat konfiguraci programu. ]
Zaskrtavac "Co ukladat" urcuje, ktere informace budou zapsany do konfiguracniho souboru MHD.KFG. Polozka "mezicasy" uklada mezicasy nastavene ve stejnojmennem okne, polozka "nastaveni oken" uklada nastaveni nekterych prepinacu v dialogovych oknech ("Trasy
linek", "Prehled
linek", "Hledani
spojeni", "Tisk
spojeni", "Hledani
spolecnych
zastavek"). )
Zaskrtavac "Konfigurace" definuje nastaveni prostredi programu. Polozka "hustsi obrazovka" voli mezi standardni 25-radkovou obrazovkou a 50-radkovou obrazovkou na monitorech typu VGA (resp. 43-radkovou obrazovkou na monitorech EGA). Vyssi hustota radku je sice na ukor citelnosti, ale znacne zvetsuje pracovni plochu (pri 50 radcich vice nez dvakrat: z 23 na 48 radku), na niz tak lze otevrit a sledovat vice oken najednou. Vetsinu oken je take mozne zvetsit a zviditelnit vice polozek v jejich seznamech. Zaskrtnuta polozka "zvuk po nalezeni spojeni" zpusobi zvukove ohlaseni konce vyhledavani spojeni, coz lze s uspechem vyuzit, trva-li vyhledavani delsi dobu (napr. na pomalejsim pocitaci). Vyznam ostatnich polozek je dostatecne jasny z jejich nazvu a jednoradkove
napovedy na poslednim radku obrazovky.
Zaskrtavac "Vyluky" ridi chovani programu pri nacitani a ukladani vyluk. V demoverzi je tento zaskrtavac nepristupny, nebot demoverze neumoznuje nacitani ani ukladani vyluk.
Tlacitko "Nastav!" nastavi zadanou konfiguraci, po ukonceni programu vsak bude tato konfigurace ztracena a pri novem startu bude pouzito puvodni nastaveni. Tlacitko "Uloz" nastavi konfiguraci a ulozi ji na disk do souboru MHD.KFG, tlacitko "Nacti" konfiguraci z tohoto souboru naopak nacte a nastavi. Tlacitkem "Reset" lze obnovit implicitni konfiguraci, t.j. stav pri neexistujicim konfiguracnim souboru. Q
(.txt)