home
***
CD-ROM
|
disk
|
FTP
|
other
***
search
/
swCHIP 1991 January
/
swCHIP_95-1.bin
/
desktop
/
kuchta20
/
mexiko.txt
< prev
next >
Wrap
Text File
|
1995-12-09
|
3KB
|
66 lines
Mexiko - Mexickß kucha°ka
c duben 95
Zden∞k Uher, BubeneΦskß 27, 16 Praha 6
tel. 328136
Slovo o mexickΘ kuchyni:
Mezi nejznßm∞jÜφ suroviny, pochßzejφcφ z Mexika, pat°φ rajΦata,
papriky, fazole, kuku°ice, kakao, vanilka, novΘ ko°enφ, tykve, a
samoz°ejm∞ krocani. Z Mexika je i tabßk, kterΘmu mayovΘ °φkali
zik, kou°it se maysky °ekne zikar. Co dodat?
Tortilly - kuku°iΦnΘ placky, se podßvajφ skoro ke ka₧dΘmu jφdlu.
Jejich p°φprava je slo₧itß, proto se prodßvajφ jako polotovary,
kterΘ je mo₧nΘ n∞kdy dostat i u nßs. PeΦou se nasucho na tßlu,
nebo se sma₧φ v hlubÜφ vrstv∞ oleje. Je mo₧nΘ je r∙zn∞ tvarovat,
p°ehnutφm zφskßme tvar muÜle pro tacos, prolamovßnφm okraj∙ tvar
misky. Normßlnφ tortilly majφ asi 12 a₧ 15 cm v pr∙m∞ru,
burritos se d∞lajφ z tortil o pr∙m∞ru a₧ 30 cm. Na severu Mexika
a v Texasu jsou populßrn∞jÜφ mouΦnΘ tortilly, podobnΘ arabsk²m
plackßm, kterΘ se u nßs takΘ dostanou a mohou mouΦnΘ tortilly
nahradit.
PeΦenφ paprik je pro mexickou kuchyni charakteristickΘ. Papriky
tak zφskajφ chu¥ a v∙ni. PeΦou se i suÜenΘ papriky, kterΘ se pak
rehydratujφ. Postup je uveden v receptech Clemole de Olla a Tinga
Chiapaneca.
Slovo o n∞kter²ch surovinßch:
Avocado - Üpan∞lsky aguacate, je plod podobn² hruÜce s jedinou
velkou peckou a ko₧ovitou slupkou. Mßslovß du₧nina se krßjφ na
plßtky nebo se rozmaΦkß vidliΦkou a smφchß se s cibulφ nebo
Φesnekem nebo jinou surovinou dle chuti. Pokape se citronovou
Ü¥ßvou, aby na vzduchu neztmavla.
Fazole - Üp. frijoles, je jich mnoho druh∙, nejoblφben∞jÜφ jsou
velkΘ ΦervenΘ a ΦernΘ. Fazole solφme a₧ po zm∞knutφ. Fazole
mßΦφme obvykle p°es noc ve vod∞, vodu neslΘvßme, ale nechßme ji
vÜechnu vsßknout do fazolφ. Rychl² zp∙sob va°enφ: p°ebranΘ a
proplßchnutΘ fazole dßme do hrnce, p°idßme dvojnßsobnΘ mno₧stvφ
vody, p°ivedeme do varu a na dv∞ hodiny odstavφme. Pak je
normßln∞ uva°φme, v papinov∞ hrnci jsou i za 8 minut! P°idßvat k
fazolφm mouku je h°φch! Tohle vÜechno majφ fazole toti₧ v sob∞!
Papriky - aztΘcky chile, odtud je anglick² v²raz chili nebo
chilli. V Mexiku se b∞₧n∞ pou₧φvß asi stovka druh∙. V∞tÜinou se
pou₧φvajφ jako peΦenΘ, nebo suÜenΘ a rehydratovanΘ. Populßrnφ
jsou jalape≥o, kterΘ se naklßdajφ do kyselΘho nßlevu s cibulφ a
mrkvφ, jsou pßlivΘ a majφ velice jemnou slupku.
Kakao - maysky xcacau, pou₧φvß se do omßΦek mole.
Kuku°ice - maysky ixim, aztΘcky teosinte (bo₧φ klas), v Mexiku
se p∞stuje mnoho druh∙, b∞₧nΘ jsou kan - ₧lutß, tsah - Φervenß,
sak - bφlß, ik - Φernß, bola - kulatß a pacha - plochß. Hodn∞ se
pou₧φvß kuku°ice pukancovß na pra₧enφ. Varieta ko≥sk² zub, u
kterΘ nejdou odstranit ze zrna slupky, se p∞stuje snad jen u nßs.
RajΦata - aztΘcky tomatl, nejsou jen Φervenß, ale i ₧lutß,
oran₧ovß, r∙zn²ch tvar∙ i velikostφ, jsou i zelenß tomatillos,
kterß se m≤dn∞ p∞stovala i u nßs jako "perußnskß t°eÜen".
Tykve - aztΘcky tecomate, pat°φ sem i patisony, pou₧φvajφ se
jako zelenina (nejlepÜφ a nejchutn∞jÜφ jsou malΘ, asi 10 cm
velkΘ), nebo v∞tÜφ se vydlabou a plnφ nßpln∞mi, plnit se mohou i
kv∞ty podobn∞ jako zelnΘ listy.
Autor vydal tyto kucha°ky:
Mexickß kuchyn∞ 1989
Kotlφk a jehla 1990