home
***
CD-ROM
|
disk
|
FTP
|
other
***
search
/
swCHIP 1991 January
/
swCHIP_95-1.bin
/
dos
/
arj241cz
/
arj241cz.exe
/
ARJ.DOC
next >
Wrap
Text File
|
1994-09-12
|
199KB
|
4,187 lines
Uæivatelskÿ návod k programu ARJ Zá⌐í 1994
ARJ software and manual copyright (c) 1990-93 by Robert K Jung.
All rights reserved.
Ve¿kerá práva k programu ARJ a k tomuto návodu jsou vyhrazena
autorovi, kterÿm je pan Robert K. Jung.
P⌐eklad (c) Radek Vondráçek, 1994
ARJ, verze 2.41
OBSAH
-----
VëNOVÅNï
ùVOD
TERMINOLOGIE (SLOVNïÇEK POUÆIT¥CH ODBORN¥CH V¥RAZª)
HLAVNï P₧EDNOSTI ARJ
SROVNÅVÅNï ARJ S JIN¥MI KOMPRESNïMI PROGRAMY
POZNÅMKY PRO UÆIVATELE
TECHNICKÉ POZNÅMKY
PROGRAMY ARJR, DEARJ A REARJ
INSTALACE PROGRAMU ARJ
JAK RYCHLE ZAÇïT
JAK VYTVO₧IT SAMOROZBALOVACï ARCHïV
KONVERZE JIN¥CH ARCHïVª NA FORMÅT ARJ
JAK ARJ POUÆïVAT
OMEZENï PROGRAMU ARJ
PODSTATNÉ ROZDïLY MEZI PROGRAMY ARJ A LHARC
DªLEÆITÅ UPOZORNëNï
TIPY, JAK EFEKTIVNë POUÆïVAT ARJ
POUÆïVÅNï ARJ SPOLU S JIN¥MI PROGRAMY
ARJ PRO MS WINDOWS
PROGRAM ARJMENU
HYPERTEXTOV¥ PROGRAM ARJ HELP
VYUÆITï ARJ PRO ZÅLOHOVÅNï DAT
ZÅLOHY A ARCHïVY SE ZÅLOHAMI
SPECIFIKACE "..."
CHYBOVÉ STAVY PROGRAMU ARJ
NASTAVOVÅNï HODNOTY PROMëNNÉ ERRORLEVEL
DOTAZY, KTERÉ KLADE ARJ UÆIVATELI
SYSTÉMOVÅ PROMëNNÅ ARJ_SW
ARJ - SYNTAXE P₧ïKAZOVÉ ₧ÅDKY
POUÆïVÅNï OBECN¥CH SPECIFIKACï ARCHïVª
P₧ïKAZY ARJ
P₧EPïNAÇE
P₧EHLED P₧EPïNAǪ ARJ
UKÅZKOVÉ P₧ïKAZY
BEZPEÇNOSTNï OBÅLKA (ARJ-SECURITY)
PROBLÉMY, SE KTER¥MI SE P₧I POUÆïVÅNï ARJ MªÆETE SETKAT
CHYBOVÅ HLÅ¢ENï PROGRAMU ARJ
TECHNICKÅ PODPORA
KDE ZïSKAT NEJNOVëJ¢ï VERZI ÇESKÉ MUTACE PROGRAMU ARJ
SDN
DISTRIBUTO₧I
PODëKOVÅNï
LICENÇNï POLITIKA
STRUÇN¥ ÆIVOTOPIS AUTORA
ZÅVëREM
VëNOVÅNï
Robert K. Jung: "Program ARJ vênuji Bohu a své rodinê."
ùVOD
Program ARJ je vÿsledkem mé snahy zuæitkovat vlastní zájem
o technologie komprese dat k vytvo⌐ení vÿkonného a snadno
pouæitelného archivaçního programu pro PC i minipoçítaçe.
Mám v úmyslu nadále zlep¿ovat rychlost i kvalitu komprese
programu ARJ a roz¿i⌐ovat repertoár jeho funkcí.
Budu-li k tomu mít dostatek çasu a prost⌐edkû, budu uvaæovat
o vytvo⌐ení speciálních verzí ARJ i pro dal¿í poçítaçové
platformy.
TERMINOLOGIE (SLOVNïÇEK POUÆIT¥CH ODBORN¥CH V¥RAZª)
V tomto návodu se pouæívají následující pojmy:
ARJ ARCHïV - archívní soubor vytvo⌐enÿ programem ARJ
(nêkdy slangovê oznaçovanÿ jako "arjív").
ARCHïV - zvlá¿tní soubor, kterÿ obsahuje jeden nebo více kom-
primovanÿch nebo nekomprimovanÿch souborû spolu se základními
informacemi o têchto souborech (nap⌐. jejich názvy).
ARCHïV SE ZÅLOHAMI - ARJ archív s nastavenÿm vnit⌐ním p⌐íznakem
"pouæívat zálohy". Nastavení tohoto p⌐íznaku zpûsobí, æe se p⌐i
pokusu p⌐idat do archívu soubor, kterÿ v nêm uæ existuje (tj. má
stejné jméno), pûvodní soubor v archívu nep⌐epí¿e, ale pouze se
oznaçí jako "záloæní kopie" ("záloha").
DEKOMPRESE ("ROZBALENï") - proces, p⌐i nêmæ se informace, která
byla d⌐íve zkomprimována, p⌐evede zpêt do pûvodní podoby.
KOMPRESE ("BALENï") - proces, p⌐i nêmæ se redundantní informace
zakódují tak, aby jejich uloæení vyæadovalo ménê místa.
SAMOROZBALOVACï ARCHïV - spustitelnÿ soubor (EXE), kterÿ kromê
archivovanÿch souborû obsahuje i dekompresní modul, kterÿ po
spu¿têní archivované soubory automaticky rozbalí.
SVAZKY - ARJ archívy, které jsou spí¿e neæ samostatnÿmi archívy
pouze çástmi jiného, "velkého" ARJ archívu. Se svazky se setkáte
hlavnê p⌐i vytvá⌐ení ARJ archívû na disketách - jestliæe je totiæ
ARJ archív p⌐íli¿ velikÿ a nevejde se vám na jednu disketu, mûæete
ARJ poæádat, aby byl tento "velkÿ" archív automaticky rozdêlen na
nêkolik svazkû (a kaædÿ svazek uloæíte na zvlá¿tní disketu). Aç
s urçitÿmi omezeními, lze jednotlivé svazky pouæívat podobnê jako
samostatné archívy.
TEXTOV¥ REÆIM - v textovém reæimu p⌐evádí ARJ ve vstupním (kom-
primovaném) souboru automaticky znaky pouæívané k oddêlování ⌐ádkû
(nap⌐. v MS-DOSu jde o dvojici znakû "carriage return", tj. "návrat
na zaçátek ⌐ádku", a "linefeed", neboli "p⌐echod na novÿ ⌐ádek") na
znak jedinÿ, a to "linefeed". Díky této konverzi se vÿslednÿ archív
zkrátí a navíc se zjednodu¿í p⌐enos textovÿch souborû mezi rûznÿmi
operaçními systémy, které k oddêlování ⌐ádek pouæívají odli¿né
znaky. P⌐i rozbalování archívu totiæ ARJ nahradí kaædÿ uloæenÿ znak
"linefeed" pat⌐içnou, v daném operaçním systému pouæívanou sekvencí
znakû, která oznaçuje "p⌐echod na zaçátek nového ⌐ádku". Navíc se
v operaçních systémech, které pouæívají k zobrazení ASCII znakû jen
sedm bitû (nap⌐. PRIMOS), ARJ postará o správné nastavení osmého
bitu. Jestliæe se archív rozbaluje ve stejném operaçním systému,
ve kterém byl vytvo⌐en, ARJ osmÿ bit respektuje a nemêní.
ùÇINNOST KOMPRESE - míra komprese, kterou udává ARJ, je jedním
ze dvou v literatu⌐e pouæívanÿch vyjád⌐ení kompresního pomêru.
ARJ udává pomêr velikosti zkomprimovaného souboru k velikosti
pûvodního souboru. Udává-li t⌐eba ARJ úçinnost komprese 96%,
znamená to, æe komprimovanÿ soubor má 96% velikosti pûvodního
souboru (nap⌐. soubor o délce 1000 bajtû by se kompresí zmen¿il
na 960 bajtû; coæ je mimochodem velmi malá komprese). Jiné
kompresní programy mohou úçinnost komprese vyjad⌐ovat jinak.
NEJDªLEÆITëJ¢ï P₧EDNOSTI PROGRAMU ARJ
V souçasné dobê pat⌐í z hlediska úçinnosti komprese program ARJ ke
¿piçce ve své kategorii: mûæe se smêle mê⌐it s kterÿmkoli z programû
PKZIP v1.10, PKZIP v2.04, PAK v2.51, ARC v7.0 i ARC PLUS, LHARC
v1.13c, LHA v2.13 a ZOO v2.10. Zvlῃ kvalitní komprese dosahuje
u databázovÿch a textovÿch souborû.
ARJ umoæñuje p⌐idávat k archívûm a archivovanÿm souborûm komentá⌐e
(interaktivnê, nebo z p⌐edem p⌐ipraveného textového souboru).
Pod MS-DOSem verze 3.0 a novêj¿ím respektuje ARJ pouæívané národní
prost⌐edí a správnê mezi sebou p⌐evádí malá a velká písmena.
Neporu¿enost archívu kontroluje ARJ pomocí dvaat⌐icetibitového
cyklického kódu (CRC).
V MS-DOSu umoæñuje ARJ archivovat i dearchivovat názvy diskû
("volume labels").
P⌐i archivaci ARJ automaticky ukládá názvy souborû vçetnê cesty,
çímæ umoæñuje znovuvytvo⌐ení nejen souborû, ale i struktury
adresá⌐û, v nichæ byly soubory pûvodnê uloæeny.
ARJ umoæñuje archivaci i prázdnÿch adresá⌐û.
Tím, æe si u kaædého archivovaného souboru ukládá kromê jména
i datum a ças jeho vytvo⌐ení (resp. poslední aktualizace), umoæñuje
ARJ v jediném archívu uchovávat více "rûznê starÿch" kopií téhoæ
souboru.
P⌐i zadání vyhrazeného p⌐epínaçe bude ARJ p⌐ed p⌐epsáním starého
archívu novÿm vædy ovê⌐ovat, zda je novê vytvo⌐enÿ archív v po⌐ádku
a zda p⌐epsáním staré verze archívu nedojde ke ztrátê dat.
P⌐i archivaci velkého objemu dat na diskety umí ARJ vytvo⌐it tzv.
vícesvazkovÿ archív - archív automaticky dêlenÿ na çásti ("svazky")
ukládané na zvlá¿tní diskety. Rozbalování souborû archivovanÿch ve
vícesvazkovÿch archívech nevyæaduje zvlá¿tní námahu, neboƒ kaædÿ
svazek se dá pouæívat jako by byl samostatnÿm "obyçejnÿm" archívem
(vÿjimkou jsou pouze soubory náhodou rozdêlené mezi dva svazky).
Jednotlivé svazky o zadané délce lze vytvo⌐it i na pevném disku
a na diskety je p⌐enést pozdêji ("svazek" je soubor-archív jako
kaædÿ jinÿ).
ARJ umí soubory v archívu se⌐adit podle velikosti, p⌐ípony, hodnoty
kontrolního CRC souçtu, data/çasu naposledy provedené zmêny, názvu,
úçinnosti komprese, atributû ad.
ARJ dokáæe v archivovanÿch souborech vyhledávat znakové ⌐etêzce -
a zobrazuje nejen nalezenÿ text, ale i kontext, v nêmæ se vÿskyt
hledaného ⌐etêzce nachází.
V p⌐ípadê po¿kození archívu dokáæe ARJ rekonstruovat alespoñ ty
soubory, kterÿch se po¿kození p⌐ímo nedotklo.
ARJ umí p⌐ímo (bez doplñkovÿch utilit) vytvá⌐et samorozbalovací
archívy. Samorozbalovací modul ARJSFX obsahuje v¿echny funkce po-
t⌐ebné ke snadnému rozbalení i struçnou nápovêdu, jak tyto funkce
pouæívat. V aplikacích, v nichæ je kritická velikost samorozbalova-
cího modulu, lze pouæít o nêco jednodu¿¿í a krat¿í samorozbalovací
modul ARJSFXJR.
ARJ dokáæe provést kontrolu sebe sama, çímæ se úçinnê brání proti
zásahûm nepovolanÿch dovedû a proti virové nákaze.
Speciální verze ARJ, ARJ Secure, umoæñuje opat⌐it archív tzv.
bezpeçnostní obálkou, která chrání archív p⌐ed jakoukoliv zmênou.
Archív opat⌐enÿ bezpeçnostní obálkou mûæe kdokoli rozbalit, ale
nikdo nedokáæe bez zniçení obálky zmênit jeho obsah (mênit se
nedají dokonce ani komentá⌐e).
ARJ umí pomocí uæivatelem zadaného hesla soubory v archívech
¿ifrovat.
ARJ umoæñuje díky kompresi souboru v "textovém reæimu" (viz kapitola
Terminologie) snadnÿ p⌐enos textovÿch souborû mezi rûznÿmi operaçní-
mi systémy. Pouæití textového reæimu v DOSu zároveñ mírnê zlep¿uje
úçinnost komprese.
ARJ umí po stránkách vypisovat obsah archivovanÿch souborû na
obrazovku - díky této funkci si mûæete snadno prohlíæet obsah
archívu, aniæ byste museli jednotlivé soubory zvlῃ rozbalovat.
Specifikace souborû, které má ARJ do archívu p⌐idat, nebo které
z nêj má vypustit, mûæete zadat do jednoho nebo více zvlá¿tních
textovÿch souborû-seznamû ("listfiles"). Na poæádání umí ARJ tento
soubor-seznam vygenerovat (vypí¿e do nêj soubory vyhovující speci-
fikaci zadané na p⌐íkazové ⌐ádce).
Máte moænost specifikovat soubory, které nemá brát ARJ p⌐i vykoná-
vání va¿eho p⌐íkazu v potaz (p⌐estoæe t⌐eba vyhovují zadané obecné
specifikaci.
P⌐i archivaci zadaného adresá⌐e umí ARJ automaticky procházet i jeho
podadresá⌐e, p⌐i dekompresi pak dokáæe archivované podadresá⌐e opêt
automaticky vytvo⌐it.
POROVNÅVÅNï ARJ S JIN¥MI KOMPRESNïMI PROGRAMY
Následující informace by mêli vzít v úvahu ti, kdo mají v úmyslu
publikovat srovnání ARJ s jinÿmi kompresními programy.
Nejlep¿í vÿkony pokud jde o kvalitu komprese bude ARJ podávat s p⌐e-
pínaçem "-jm". Témê⌐ stejnê dobrého vÿsledku v¿ak dosáhnete i s p⌐e-
pínaçem "-jm1". P⌐epínaç "-m2" laskavê pouæijte p⌐i porovnávání ARJ
s programem LHA 2.12, a "-m3" p⌐i srovnání s programem "PKZIP 1.10".
P⌐i testování úçinnosti komprese byste mêli pouæívat p⌐epínaç "-e".
ARJ totiæ na rozdíl od ostatních kompresních programû automaticky
(není-li zadán p⌐epínaç "-e") ukládá nejen jméno souboru, ale také
celou cestu k nêmu - to samoz⌐ejmê mírnê prodluæuje délku vÿsled-
ného archívu.
P⌐i mê⌐ení rychlosti programu vezmête v úvahu, æe samotnÿ soubor
ARJ.EXE je pomêrnê dlouhÿ (aæ t⌐ikrát del¿í neæ jiné kompresní pro
gramy) - p⌐i kompresi a dekompresi krátkÿch souborû mûæe ças pot⌐eb-
nÿ k naçtení tohoto souboru do operaçní pamêti hrát vÿznamnou roli.
UPOZORNëNï PRO UÆIVATELE PROGRAMU
Provozování programu ARJ ve sfé⌐e obchodu a podnikání, nebo v pro-
st⌐edí vládních çi vzdêlávacích institucí vyæaduje zakoupení p⌐í-
slu¿né licence nebo multilicence. Vÿjimku z tohoto pravidla tvo⌐í
pouze prvních t⌐icet dní (tzv. "zku¿ební lhûta"), bêhem nichæ lze
pouæívat ARJ zdarma za p⌐edpokladu, æe jedinÿm úçelem takového po-
uæívání je vyzkou¿et program a rozhodnout, zda se hodí k pouæití
trvalému. Podrobnosti najdete v souboru LICENSE.DOC.
Jestliæe hodláte jakoukoliv variantu ARJ (programy ARJ, ARJR, DEARJ,
REARJ i oba dva typy samorozbalovacích archívû) ¿í⌐it spolu se svÿm
softwarovÿm, nebo hardwarovÿm vÿrobkem, jste vædy povinni nejprve
zakoupit tzv. distribuçní licenci.
Aæ budete zkou¿et, jak ARJ funguje a jakÿch vÿsledkû dosahuje, mêli
byste bezpodmíneçnê pouæívat p⌐epínaç "-jt". Jedinê tak se mûæete
dokonale pojistit proti sice velmi málo pravdêpodobné, p⌐esto v¿ak
teoreticky moæné ztrátê dat.
Funkçnost a bezchybnost této verze programu ARJ byla provê⌐ena pod
operaçním systémem DOS verze 2.11, 3.3, 4.01, 5.0 a 6.0. Funguje
rovnêæ v DOSovskÿch oknech MS Windows 3.x a OS/2 2.0.
Chcete-li vyzkou¿et program ARJ na v¿ech svÿch souborech, zadejte
následující p⌐íkaz:
ARJ a testsvaz c:\ "-v360sdel testsvaz.*" -xtestsvaz.* -y -jf -jt1 -r
TECHNICKÉ POZNÅMKY
Podrobnÿ popis interního uspo⌐ádání ARJ archívu je souçástí dokumen-
tace k programu UNARJ. Tamtéæ najdete rozbor formátu hlaviçky archí-
vu i ukázkovÿ zdrojovÿ kód jednoduchého programu, kterÿ dokáæe roz-
balit nebo vypsat obsah ARJ archívu. Zdrojovÿ kód (v jazyce C) je
pouæitelnÿ v operaçních systémech UNIX, NEXT, DOS a Amiga.
PROGRAMY ARJR, DEARJ A REARJ
Registrovaní uæivatelé programu ARJ automaticky získávají také pro-
gramy ARJR a DEARJ. ARJR vznikl z programu ARJ odstranêním nápovêdy
a rutin umoæñujících vytvá⌐et samorozbalovací archívy. DEARJ vznikl
dal¿ím "zjednodu¿ením" programu ARJR - postrádá v¿echny funkce po-
t⌐ebné k vytvá⌐ení/modifikaci archívû, nemá p⌐íkaz "w" (vyhledávání
znakového ⌐etêzce v archívu) a p⌐epínaçe "-jt1" a "-jt2".
Program REARJ existuje ve dvou verzích: volnê ¿i⌐itelné a registro-
vané (REARJR). Registrovaná verze se od volnê ¿í⌐ené li¿í nêkolika
roz¿í⌐eními, nap⌐. moæností pouæívat promênné operaçního systému
("environment variables"), pouæívat soubory-seznamy ("listfiles")
a vybírat soubory podle data a çasu. Pozn.: obê dvê varianty pro-
gramu REARJ existují pouze v pûvodní anglické verzi; p⌐eloæena je
pouze dokumentace.
Podrobnosti najdete v souborech LICENSE.DOC a ORDERFRM.DOC.
UNARJ a DEARJ jsou dva odli¿né programy!
INSTALACE PROGRAMU ARJ
P⌐edpokládám, æe máte kopii samorozbalovacího archivu ARJ###CZ.EXE,
kde "###" udává verzi ARJ. Archív rozbalíte jednodu¿e zadáním p⌐í-
kazu ARJ###CZ. Nezadáte-li jinak, obsah archívu se rozbalí do ak-
tuálního adresá⌐e. Po spu¿têní se nejd⌐ív objeví krátkÿ popis pro-
gramu ARJ, a potom dotaz, zda si p⌐ejete pokraçovat v rozbalování.
Rozbalování bude pokraçovat, odpovíte-li "ANO" nebo "A". Pakliæe
by p⌐i rozbalování mêlo dojít k p⌐epsání souborû, které ve va¿em
adresá⌐i jiæ existují, program si nejprve dotazem ovê⌐í, zda sou-
bory p⌐epsat smí. Pokaædé máte na vybranou z odpovêdí "ANO", "NE"
a "KONEC".
Instalace programu ARJ je velmi jednoduchá: staçí, kdyæ zkopíruje-
te soubory ARJ.EXE, REARJ.EXE, REARJ.CFG a ARJSORT.COM do nêkterého
z adresá⌐û, které jsou uvedeny v systémové promênné PATH. Tato pro-
mênná se obyçejnê nastavuje v souboru AUTOEXEC.BAT (na vêt¿inê po-
çítaçû je v ní uveden nap⌐. adresá⌐ C:\DOS). Pouæíváte-li DOS 3.0
a novêj¿í, nemusíte soubory nikam kopírovat - mûæete ARJ spou¿têt
s uvedením cesty k souboru ARJ.EXE, nap⌐. "C:\UTIL\ARJ e archiv".
Nemáte-li samorozbalovací soubory v lásce, mûæete samoz⌐ejmê
distribuçní archív ARJ###CZ.EXE rozbalit i ruçnê kteroukoli verzí
programu ARJ (1.00 a novêj¿í). Rozbalení dosáhnete p⌐íkazem typu
"ARJ e ARJ###CZ.EXE \UTILITY\".
JAK RYCHLE ZAÇïT
Chcete-li program ARJ zaçít pouæívat bez dlouhého studování návodu,
p⌐eçtête si alespoñ soubor INTRO.DOC.
JAK VYTVO₧IT SAMOROZBALOVACï ARCHïV
Máte-li jiæ hotovÿ "obyçejnÿ" ARJ archív a chcete jej pouze zmênit
na samorozbalovací, pouæijte p⌐íkaz "ARJ y -je archiv" (staçí-li
vám jednodu¿¿í a zároveñ o trochu krat¿í verze samorozbalovacího
archívu, zmêñte p⌐íkaz na "ARJ y -je1 archiv"). Po zadání tohoto
p⌐íkazu vytvo⌐í ARJ soubor "archiv.EXE".
Pouæíváte-li jinÿ operaçní systém neæ MS-DOS verzi 2.11, 3.2, 3.3,
4.0, 5.0, 6.0 a novêj¿í, je moæné, æe budete muset vÿslednÿ samo-
rozbalovací archív p⌐ejmenovat na ARJSFX.EXE (jinak se odmítne
rozbalit).
Dal¿í informace o vytvá⌐ení a manipulaci se samorozbalovacími
archívy najdete u p⌐epínaçe "-je".
KONVERZE JIN¥CH ARCHïVª NA FORMÅT ARJ
Kromê samotného programu ARJ najdete v distribuçním balíku také pro-
gram REARJ (pozn.: program REARJ existuje pouze v pûvodní anglické-
verzi; p⌐eloæena je pouze dokumentace), kterÿ umoæñuje jednotlivê
i hromadnê konvertovat archívní soubory vytvo⌐ené jinÿmi programy
na formát pouæívanÿ programem ARJ.
Nap⌐. p⌐íkaz "REARJ *.ZIP *.ARC *.LZH" zkonvertuje v¿echny ZIP, ARC
a LZH archívy v aktuálním adresá⌐i do formátu ARJ. Dal¿í informace
o programu REARJ najdete v souboru REARJ.DOC.
JAK ARJ POUÆïVAT
Zadáte-li p⌐íkaz "ARJ [Enter]", objeví se struçná nápovêda s nej-
çastêji pouæívanÿmi p⌐íkazy a p⌐epínaçi.
Zadáte-li p⌐íkaz "ARJ -? [Enter]", objeví se podrobnÿ vÿpis v¿ech
p⌐íkazû a parametrû, které mûæete p⌐i práci s programem ARJ pouæít.
OMEZENï PROGRAMU ARJ
ARJ dokáæe zpracovat aæ 64 názvû souborû (nebo obecnÿch specifikací
se znaky '*'/'?') najednou. Jsou-li pouæity obecné specifikace se
znaky '*'/'?', nesmí poçet souborû, jejichæ názvy obecnÿm specifika-
cím odpovídají, p⌐ekroçit 16.000. Uvádíte-li názvy souborû, s nimiæ
nemá ARJ pracovat, nesmí jich (po nahrazení obecnÿch specifikací)
bÿt více neæ 8.000. Jestliæe pouæijete k oznaçení ARJ archívu (resp.
archívû) obecnou specifikaci, nesmí jí odpovídat více neæ 8.000 sou-
borû. Maximální délka jednoho komentá⌐e je 2.048 znakû (25 ⌐ádek po
osmdesáti znacích, nebo 1 soubor).
P⌐i standardnê provádêné kompresi ("-m1") pot⌐ebuje ARJ p⌐ibliænê
300.000 bajtû operaçní pamêti plus pamêƒ pot⌐ebnou k uloæení v¿ech
názvû souborû, které se mají zarchivovat.
P⌐i dekompresi pot⌐ebuje ARJ nêco málo p⌐es 175.000 bajtû. Program
DEARJ, kterÿ automaticky získají registrovaní uæivatelé ARJ, si vy-
staçí se 125.000 bajty.
Poçet souborû, které lze uloæit do jednoho ARJ archívu, není omezen.
Nicménê - jak jiæ bylo uvedeno vÿ¿e - jedinÿm p⌐íkazem se dá do ar-
chívu teoreticky p⌐idat nejvÿ¿e 16.000 souborû (záleæí také na mnoæ-
ství volné operaçní pamêti). P⌐i bêæném pouæívání se dá p⌐edpokládat,
æe jedinÿm p⌐íkazem zpracujete kolem 5.000 aæ 10.000 souborû, aniæ
byste narazili na nedostatek pamêti.
Narazíte-li p⌐i provádêní urçitého p⌐íkazu na nedostatek pamêti, mû-
æete si vypomoci tím, æe pomocí p⌐epínaçe "-l" necháte do pomocného
souboru-seznamu rozepsat obecné specifikace, které jste pouæili na
p⌐íkazové ⌐ádce. Soubor-seznam pak rozdêlíte na nêkolik men¿ích çá-
stí a kÿæeného efektu docílíte opakovanÿm pouæitím inkriminovaného
p⌐íkazu s jednotlivÿmi çástmi pomocného souboru-seznamu.
P⌐íklad: ARJ a -r -lSEZNAM.LST archiv \*.*
Jestliæe se vÿ¿e uvedenÿ p⌐íkaz neprovede kvûli nedostatku pamêti,
pak rozdêlte soubor SEZNAM.LST na men¿í çásti, nap⌐. SEZNAM1.LST,
SEZNAM2.LST atd. Potom postupnê proveâte p⌐íkazy:
ARJ a archiv !SEZNAM1.LST
ARJ a archiv !SEZNAM2.LST atd.
ARJ prozatím nedokáæe rozpoznat, æe obecné specifikace jako "C:*.*"
a "C:\*.*" mohou ve skuteçnosti vyjad⌐ovat to samé. ARJ obê takové
obecné specifikace nahradí samostatnê, coæ mûæe vést ke zbyteçnému
aæ zdvojnásobení poçtu zpracovávanÿch názvû souborû (a tudíæ ke
zdvojnásobení pamêƒovÿch nárokû).
Provádí-li ARJ aktualizaci jiæ existujícího archívu, vytvá⌐í si
v pracovním, p⌐íp. aktuálním adresá⌐i doçasnÿ pracovní soubor
s názvem ARJTEMP.$nn.
Bêhem nahrazování obecnÿch specifikací mêní ARJ automaticky název
cílového archívu na ARJTEMP.$nn. Snaæí se tím vyhnout zahrnutí to-
hoto archívu mezi soubory, které se mají zpracovat (nap⌐. p⌐idat,
nebo p⌐esunout). Vedlej¿ím efektem tohoto vnit⌐ního mechanismu je,
æe do archívu nemûæete p⌐idat soubor, kterÿ se jmenuje ARJTEMP.$nn.
Je-li pro vás tato informace dûleæitá, vezmête laskavê v úvahu, æe
se pouæité jméno, ARJTEMP.$nn, mûæe v p⌐í¿tích verzích ARJ zmênit.
PODSTATNÉ ROZDïLY MEZI PROGRAMY ARJ A LHARC
Není-li uvedeno jinak, ARJ ukládá do archívu celÿ název souboru
vçetnê cesty k tomuto souboru. Neukládá v¿ak oznaçení disku, na
nêmæ byl soubor uloæen, a symbol ko⌐enového adresá⌐e (nap⌐íklad
"C:\DOS\FORMAT.COM" se do archívu uloæí jako "DOS\FORMAT.COM").
Není-li uvedeno jinak, p⌐íkazy "e" a "x" rozbalí v¿echny soubory
z archívu, aniæ by braly ohled na datum/ças poslední zmêny v têchto
souborech. Stejnê jako LHARCu bude program ARJ fungovat, uvedete-li
p⌐epínaçe "-u -y".
Má-li fungovat stejnê jako u LHARCu, je p⌐íkaz "f" programu ARJ p⌐i
aktualizaci archívû vytvo⌐enÿch p⌐íkazem "a" nebo "m" s p⌐epínaçem
"-r" (tj. rekurzívní procházení podadresá⌐û) pot⌐eba opêt doplnit
o p⌐epínaç "-r".
K oznaçení souborû-seznamû pouæívá ARJ vyk⌐içník.
DªLEÆITÅ UPOZORNëNï
Pouæijete-li p⌐i aktualizaci existujícího archívu k urçení pracovní
ho adresá⌐e p⌐epínaç "-w", ARJ nejprve vytvo⌐í aktualizovanou verzi
archívu do pomocného pracovního archívu ARJTEMP.$nn. Pak zaçne p⌐e-
pisovat pûvodní archív, aniæ by kontroloval, zda je na disku dost
místa k zapsání celého aktualizovaného archívu. Zkolabuje-li v ta-
kové situaci ARJ kvûli nedostatku diskového prostoru, ponechá na
disku (v zadaném pracovním adresá⌐i) pracovní soubor ARJTEMP.$nn,
kterÿ pak mûæete ruçnê p⌐ejmenovat a p⌐enést na disk, kde je místa
dost.
Není-li uvedeno jinak, ARJ ignoruje soubory, které mají nastaven
atribut "skrytÿ" ("hidden") nebo "systémovÿ" ("system"). Chcete-
li, aby byly zpracovány i tyto, p⌐ipojte k p⌐íkazu p⌐epínaç "-a".
Stejnê jako LHARC nebo PKZIP pot⌐ebuje ARJ p⌐i AKTUALIZACI archívu
místo na p⌐echodné uschování záloæní kopie pûvodního archívu - na
disku tedy musí bÿt místo jak pro aktualizovanÿ, tak pro pûvodní
archív.
Na rozdíl od PKZIPu nevyæaduje ARJ æádné zvlá¿tní místo navíc p⌐i
VYTVÅ₧ENï archívu.
P⌐i rozbalování souborû z archívu si ARJ nedovolí p⌐epsat na disku
soubor, kterÿ má nastaven atribut "pouze ke çtení" ("read-only").
Chcete-li p⌐episovat i takové soubory, p⌐ipojte k p⌐íkazu p⌐epínaç
"-ha".
TIPY, JAK EFEKTIVNë POUÆïVAT ARJ
Çinnost ARJ vÿraznê urychlí pouæití softwarové nebo hardwarové ca-
che. Disketové jednotky by v¿ak nemêly pouæívat cache se zpoædênÿm
zápisem, protoæe ta znemoæñuje ARJ ovê⌐it, zda byl archív bezchybnê
zapsán na disketu.
Vytvá⌐íte-li archív na disketê, mêli byste pouæít p⌐epínaç "-w"
a urçit pracovní adresá⌐ na RAMDISKu nebo pevném disku. Vÿraznê
tím urychlíte prûbêh balení.
Jestliæe provádíte archivaci svÿch dat na diskety, nebo chcete-li si
bÿt opravdu jisti, æe dokáæete pozdêji rozbalit to, co právê balíte,
mêli byste pouæít p⌐epínaç "-jt". Ve vÿjimeçnÿch p⌐ípadech totiæ
mûæe dojít k tomu, æe vá¿ hardware, nebo rezidentní program po¿kodí
ukládaná data - a vynikající obranou proti podobnÿm nep⌐íjemnostem
je právê p⌐epínaç "-jt". Nepouæijete-li jej a ne¿ƒastnou náhodou
nebude mít va¿e disketa bezvadnÿ povrch, mûæe se stát (p⌐i vypnutém
ovê⌐ování zápisu), æe vás DOS na závadu upozorní, aæ kdyæ uæ bude
pozdê. Podobné chyby se pozdêji nedají nijak napravit!
Jestliæe pro vás nejsou kriticky dûleæité uspo⌐ené bajty, pouæívejte
p⌐epínaç "-js". ARJ se potom vûbec nebude snaæit komprimovat archívy
vytvo⌐ené jím samÿm, nebo jinÿmi kompresními programy (nap⌐. ARC,
LZH, PAK, ZIP). Dosaæená míra komprese by stejnê byla zanedbatelná
a zrychlení bude podstatné.
Mêli byste pouæívat p⌐epínaç "-e", kdykoli není nezbytnê nutné
uchovávat v archívu celé cesty ke v¿em souborûm (uspo⌐íte tím
trochu místa).
Pot⌐ebujete-li zkonvertovat urçitÿ archív na samorozbalovací,
nemusíte jej rozbalovat, a potom zase balit. Staçí pouæit p⌐íkaz
"ARJ y archiv -je".
Pot⌐ebujete-li si uloæit do souboru text, kterÿm je urçitÿ archív
okomentován, pouæijte p⌐íkaz "ARJ e archiv ... -zKOMENTAR.TXT" (t⌐i
teçky jsou dûleæité).
ARJ umí pouæívat nêkolik kompresních algoritmû, které volí rûzné
kompromisy mezi rychlostí a úçinností komprese. Metoda oznaçovaná
çíslem 4 ("-m4") je témê⌐ dvakrát rychlej¿í, neæ metoda çíslo 1.
P⌐epínaçe "-jm1" a "-jm" jsou velmi blízké p⌐epínaçûm "-m1", resp.
"-m2"; volí je¿tê o malinko úçinnêj¿í, av¿ak pomalej¿í kompresní
algoritmus.
POUÆïVÅNï ARJ SPOLU S JIN¥MI PROGRAMY
Vzhledem k tomu, æe ARJ pot⌐ebuje p⌐i kompresi p⌐es 300.000 bajtû
pamêti, je neschûdné spou¿têt jej v rámci jiné rozsáhlé aplikace
v p⌐ípadê, æe tato aplikace neumí sebe samu p⌐i vykonávání exter-
ních programû odloæit p⌐echodnê z pamêti na disk (angl. "swap out").
Existuje v¿ak alespoñ jeden volnê ¿í⌐enÿ program, kterÿ dokáæe p⌐i
spou¿têní externího programu, kterÿm mûæe bÿt právê ARJ, odloæit na
disk kteroukoli aplikaci - je to program SHROOM od Davise Augustina.
Podle dokumentace mûæete autora kontaktovat buâ na adrese Davis Au-
gustine, P. O. Box 390178, Cambridge, MA 02139, USA nebo na adrese
72230,3053 v síti CompuServe (berte v¿ak prosím tuto zmínku pouze
jako informaci, nikoli jako osobní doporuçení).
Nejjednodu¿¿í zpûsob, jak pouæívat program SHROOM, je zadat p⌐íkaz:
SHROOM COMMAND.COM
Zadáte-li p⌐ed spu¿têním aplikace p⌐íkaz "SHROOM -v COMMAND.COM",
budete mít p⌐i vyvolání externího DOSovského p⌐íkazu moænost sle-
dovat, jak SHROOM pracuje.
ARJ PRO MS WINDOWS
Existuje program vytvo⌐enÿ v nativním kódu MS Windows, kterÿ dokáæe
pracovat s archívy ve formátu ARJ. Jmenuje se D'COMPRESS a jeho au-
torem je spoleçnost Moon Valley Software. D'COMPRESS je manaæer sou-
borû pro MS Windows, kterÿ podporuje ⌐adu archivaçních a kompresních
programû.
PROGRAM ARJMENU
Brzy by mêl bÿt uveden na trh novÿ program - ARJMENU. Pokud je mi
známo, je to jedinÿ z menu ovládanÿ program, kterÿ umoæñuje vyuæití
opravdu v¿ech p⌐íkazû ARJ a jejich modifikací. Program je urçen têm
uæivatelûm ARJ, kte⌐í nemají v lásce psaní p⌐íkazû na p⌐íkazovou
⌐ádku DOSu. ARJMENU umoæñuje vybírat a volit jednotlivé p⌐íkazy ARJ
a p⌐epínaçe z menu - uæivatel si nemusí pamatovat ani jejich správ-
nou syntaxi. Nejnovêj¿í verze programu ARJMENU podporuje plnê ARJ ve
verzi 2.30. S autorem se mûæete spojit na adrese: Michael McCombs,
517 Ninth Avenu #310, Seattle, WA 98104, USA, nebo na adrese
mccombs@sumax.seattleu.edu v síti Internet.
HYPERTEXTOV¥ PROGRAM ARJ HELP
ARJ-Help je elektronická p⌐íruçka pro MS-DOS (vytvo⌐ená patentovanou
technologií Window Book), která uæivateli umoæñuje snadno si osvojit
pouæívání ARJ. Je velmi rychlá a nabízí bohatou ¿kálu funkcí, které
zahrnují i fulltextové vyhledávání, hypertextové odkazy, obsah, kte-
rÿ si mûæete se⌐adit dle vlastního vkusu, kompletní rejst⌐ík a mnoho
dal¿ích. Souçasnou verzi najdete na BBS stanicích obyçejnê v archívu
"ARJHLP24.EXE". Kontakt na producenta elektronické p⌐íruçky: Window
Book, Inc., Box 390697, Cambridge, MA 02139, USA (telefonní çíslo:
+1-617-661-9515, fax: +1-617-354-3961).
ARCHIVAÇNï UTILITY, KTERÉ PODPORUJï FORMÅT ARJ
V následujícím seznamu najdete nêkteré utility, které umoæñují práci
s ARJ. Seznam není v æádném p⌐ípadê kompletní a není my¿len ani jako
osobní doporuçení:
ARJMENU 1.x manaæer usnadñující práci s programem ARJ.
SHEZ 8.x manaæer usnadñující práci s archívními soubory.
ARCMASTER 6.x manaæer usnadñující práci s archívními soubory.
ZGEN 1.x manaæer usnadñující práci s archívními soubory.
ACZAR 1.x manaæer usnadñující práci s archívními soubory.
ARJVIEW manaæer usnadñující práci s programem ARJ.
AVIEW prohlíæeç ARJ archívû vhodnÿ pro BBS stanice.
VYUÆITï ARJ PRO ZÅLOHOVÅNï DAT
ARJ mûæete pouæívat jako zálohovací (tzv. "back-up") program. Není
v¿ak vybaven funkcemi pro o¿et⌐ení kritickÿch chyb, které mohou na-
stat p⌐i práci s disketou, a neumí rekonstruovat archív z po¿kozené
diskety, jak to umí klasické zálohovací programy, nap⌐. FASTBACK.
Mêli byste si tedy bÿt jisti kvalitou disket pouæitÿch pro zálo-
hování, protoæe vadná disketa bÿvá nejçastêj¿í p⌐íçinou po¿kození
archívu. Integritu kaædého archívu byste si mêli otestovat vædy
ihned po uloæení na disketu (testování p⌐ed uloæením nestaçí). Dû-
leæitá data byste mêli zálohovat dvojmo nebo i vícekrát. Mêjte na
pamêti, æe po¿kození komprimovanÿch dat je vædy váænêj¿í neæ po¿ko-
zení dat nekomprimovanÿch.
VAROVÅNï: nikdy byste nemêli provádêt aktualizaci vícesvazkovÿch
archívû. Pouæijte radêji dal¿í sadu disket a proveâte tzv. "inkre-
mentální" zálohování (tj. zálohování pouze têch souborû, které se
od posledního zálohování zmênily, nebo byly novê vytvo⌐eny).
Následující neúplné p⌐íkazy demonstrují vytvo⌐ení kompletní záloæní
kopie urçitÿch (blíæe nespecifikovanÿch) dat, provedení následného
inkrementálního zálohování a koneçnê obnovení têchto dat ze záloæní
kopie. Jediné, co v têchto p⌐íkazech chybí, je urçení souborû, kte-
rÿch se má zálohování tÿkat.
ARJ a A:ZALOHA -r -vvas -a1 -b2 -js -jt -jiC:\ZALOHA.IDX -wC:\ -m3
ARJ a A:ZALOHA -r -vvas -a1 -b1 -js -jt -jiC:\ZALOHA.IDX -wC:\ -m3
ARJ x A:ZALOHA -vv -y
S p⌐íkazy a p⌐epínaçi pouæitÿmi v têchto p⌐íkazech byste se mêli dû-
vêrnê seznámit, abyste si uvedené ukázky mohli upravit podle svÿch
vlastních pot⌐eb.
Máte-li dostateçnê velkÿ RAMDISK, mûæete za p⌐epínaçem "-w" místo
"C:\" uvést specifikaci právê tohoto RAMDISKu (urychlíte tím prûbêh
zálohování).
Máte-li dost místa na pevném disku, mûæete v¿echny svazky vytvo⌐it
nejprve na nêm, a teprve potom je zkopírovat na diskety. V takovém
p⌐ípadê zmêñte jméno archívu ("A:ZALOHA") t⌐eba na "C:\ZALOHA". P⌐e-
pínaç "-vvas" zmêñte na "-v360", "-v720" nebo podobnÿ tak, aby od-
povídal kapacitê disket, na nêæ budete posléze svazky p⌐ená¿et. Çí-
sla 360, 720, 1200 a 1440 p⌐edstavují zkratky pro bêænê pouæívané
DD/HD formáty disket 5,25" a 3,5" - jiné velikosti svazkû v¿ak mu-
síte vyjád⌐it nezkrácenê, celÿm çíslem. Dal¿í zmêna, kterou byste
mêli v p⌐íkazu provést, je p⌐idání p⌐epínaçe "-y", které vás u¿et⌐í
dotazû typu "Mohu pokracovat dalsim svazkem?". Koneçnê, jestliæe
jste za p⌐epínaçem uvedli adresá⌐ na pevném disku (ne RAMDISKu),
bude lep¿í jej v tomto p⌐ípadê úplnê vynechat:
ARJ a C:ZALOHA -r -v360 <p⌐ípadné dal¿í p⌐epínaçe> -m3 -y
POZOR! Pouæijete-li vÿ¿e uvedenÿ postup a budete vytvá⌐et jednotli-
vé svazky na pevném disku, mêjte na pamêti, æe p⌐ípona se z ".ARJ"
zmêní u druhého svazku automaticky na ".A01", u druhého na ".A02"
atd. aæ ".A99". Vzhledem k tomuto mechanismu lze na disku vytvo⌐it
nejvÿ¿e 100 svazkû (potom by se zaçala jména souborû opakovat, coæ
je nep⌐ípustné). Provádíte-li zálohování rozsáhlého systému, kterÿ
se do stovky svazkû nevejde, zadejte poçáteçní jméno vytvá⌐eného
archívu s p⌐íponou ".000" (p⌐íp. ".001") - maximální poçet svazkû
tím zvÿ¿íte na 1000 (resp. 999):
ARJ a C:ZALOHA.000 -r ... atd.
Ve dvou zálohovacích p⌐íkazech, které jsou uvedeny na zaçátku této
kapitoly, najdete p⌐epínaç "-vvas", kterÿ je zkrácenÿm vyjád⌐ením
p⌐epínaçû "-vv -va -vs". Vÿznamy têchto p⌐epínaçû najdete v kapitole
P⌐epínaçe - zde se zmíníme jen o jednom z nich, o p⌐epínaçi "-vs",
kterÿ umoæñuje p⌐ed vytvo⌐ením kaædého svazku provést libovolné
mnoæství p⌐íkazû DOSu. Çasto si totiæ budete chtít zkontrolovat,
zda je disketa, na které hodláte vytvo⌐it archív, prázdná (nap⌐.
p⌐íkazem "dir a:"), p⌐ípadnê její obsah smazat ("del a:\*.*") nebo
ji novê naformátovat ("format a:"). Aæ provedete v¿echny pot⌐ebné
p⌐íkazy a budete chtít pokraçovat v zálohování, zadejte p⌐íkaz
"konec".
Jestliæe dojde p⌐i zálohování k jakékoli chybê a je p⌐eru¿eno,
nemusíte je provádêt celé znovu - staçí, kdyæ jej spustíte znovu
od posledního archívu (tj. od toho archívu, p⌐i jehoæ vytvá⌐ení
do¿lo k chybê).
Existují dvê moænosti, jak restart zálohování provést. Jestliæe jste
p⌐i spu¿têní zálohování poæadovali pomocí p⌐epínaçe "-ji" sestavení
indexového souboru, provedete restart zálohováním jednodu¿e opêtov-
nÿm zadáním pûvodního p⌐íkazu, kterÿ doplníte o p⌐epínaç "-jn". ARJ
projde indexovÿ soubor vytvo⌐enÿ p⌐i p⌐edcházejícím neúspê¿ném
zálohování a v¿echny pot⌐ebné údaje si zjistí automaticky.
P⌐.: pûvodní p⌐íkaz:
ARJ a A:ZALOHA C:\ -r -vvas -jiZALOHA.IDX
restartování:
ARJ a A:ZALOHA C:\ -r -vvas -jiZALOHA.IDX -jn
Druhÿ zpûsob je komplikovanêj¿í. Podrobnêj¿í informace najdete
v kapitole P⌐epínaçe u p⌐epínaçû "-jn" a "-jx". P⌐edpokládejme
nap⌐., æe v úvodu kapitoly uvedenÿ ukázkovÿ p⌐íkaz pro zálohování
celého systému selæe u druhé diskety na souboru "DOS\MODE.COM",
kterÿ byl do svazku ukládán od pozice 125. Restart zálohování
byste pak provedli p⌐íkazem:
ARJ a A:ZALOHA.A01 -r -vvas -a1 <...> -m4 -jx125 -jnDOS\MODE.COM
Nejvêt¿í potíæe se obvykle pojí s urçením správného nastavení p⌐e-
pínaçe "-jn". Bêænou chybou bÿvá pouæití (nebo naopak nepouæití)
symbolu ko⌐enového adresá⌐e "\" - ovê⌐te si proto v indexovém sou-
boru, zda máte tento symbol pouæít.
Jestliæe p⌐i rozbalování zálohovanÿch data dojde k chybê po rozba-
lení jedné nebo více disket, jednodu¿e zadejte p⌐íkaz k rozbalení
znovu - nahraâte pouze jméno archívu jménem svazku, kterÿ se nepo-
da⌐ilo rozbalit (nap⌐. "ZALOHA.A02"). Jestliæe bylo rozbalování
p⌐eru¿eno pro nedostatek místa na disku p⌐i rozbalování souboru,
kterÿ je rozdêlen do nêkolika svazkû, je pot⌐eba spustit rozbalo-
vání znovu od prvního svazku, kterÿ tento soubor obsahuje.
ZÅLOHY A ARCHïVY SE ZÅLOHAMI
Novinkou doplnênou ve verzi 2.30 programu ARJ jsou "archívy se zá-
lohami". Bêænê, kdyæ se do archívu snaæíte z disku p⌐idat soubor,
kterÿ má v archívu dvojníka se stejnÿm jménem, ARJ soubor v archívu
p⌐epí¿e a nahradí jej souborem z disku. ARJ 2.30 a novêj¿í v¿ak díky
svÿm archívûm se zálohami umoæñuje uchovat v archívu jak pûvodní,
tak novou verzi inkriminovaného souboru (obê pod stejnÿm jménem;
pûvodní je v¿ak oznaçena jako "záloha"). Vÿslednÿ archív bude sice
vêt¿í, ale budete v nêm mít obê (pop⌐ípadê i více neæ dvê) verze
souboru. "Obyçejnÿ" archív zmêníte na "archív se zálohami" uvedením
p⌐epínaçe "-jb" p⌐i provádêní p⌐íkazu "a", nebo zadáním p⌐íkazu
ARJ y archiv -jb
Od té chvíle se p⌐i archivaci souboru, kterÿ jiæ v archívu existuje,
pûvodní verze tohoto souboru nezru¿í, ale pouze oznaçí jako "záloha"
a nová se p⌐ipojí k ní. Chcete-li archív se zálohami zmênit zpátky
na "obyçejnÿ" archív, pouæijte p⌐íkaz
ARJ y archiv -jb1
(v¿echny zálohy v¿ak v archívu zûstanou, jen se uæ nebudou vytvá⌐et
æádné dal¿í - poslední verze toho kterého souboru bude p⌐episována
verzemi novêj¿ími).
Tato funkce je velmi uæiteçná p⌐i zálohování souborû, které çasto
mêníte. V jednom archívu mûæete mít prûbêæné vÿsledky své práce za
nêkolik dní.
Zda je archív obyçejnÿ, nebo "se zálohami" zjistíte p⌐íkazem "l"
nebo "v" (na konci vÿpisu bude u archívu se zálohami poznámka
"[Zalohy ZAPNUTY]"). Obsahuje-li archív zálohy, bude navíc uvedena
poznámka "[Obsahuje zalohy]" (tato poznámka v¿ak neznamená, æe
archív je nutnê "se zálohami"; jak je uvedeno vÿ¿e, i obyçejnÿ
archív mûæe obsahovat zálohy, které v nêm vznikly p⌐ed tím, neæ
byl zmênên na archív "obyçejnÿ"). Chcete-li, aby byly zálohy také
uvedeny ve vÿpisu, p⌐idejte k p⌐íkazu "l" ("v") p⌐epínaç "-jg" (çi
"-jg1", jestliæe chcete vypsat pouze zálohy).
Rozbalení urçité zálohy mûæete provést nêkolika zpûsoby. Nap⌐. mûæe-
te spustit ARJ p⌐íkazem "ARJ e archiv jméno_souboru -jg -q" a zadat
"ANO" u té zálohy, o kterou máte zájem. Mûæete poæadovanou zálohu
specifikovat datem/çasem (çi intervalem), nap⌐. "ARJ e archiv soubor
-jg -o910101120000 -ob910101130000". Dal¿í moænost je zjistit si po-
mocí p⌐íkazu "v" po⌐adové çíslo zálohy v archívu a pouæít k oznaçení
poæadované zálohy toto po⌐adové çíslo ("ARJ e archiv 5 -jg -#"). Ne-
bo mûæete rozbalit v¿echny verze urçitého souboru najednou p⌐íkazem
"ARJ e archiv jméno_souboru -jg -jo" (jednotlivé verze budou odli¿e-
ny çíselnou p⌐íponou: jméno_souboru.000, jméno_souboru.001 atd.).
Chcete-li z urçitého archívu v¿echny zálohy vypustit, pouæijte
p⌐íkaz "ARJ k archiv *.*".
Vÿjimeçnê mûæe bÿt pot⌐eba zmênit zálohy v archívu na "obyçejné"
soubory - k tomu slouæí p⌐íkaz "ARJ y archiv -jb2". Má-li se zmêna
tÿkat jen nêkterÿch záloh, mûæete pouæít nap⌐. specifikaci pomocí
po⌐adového çísla, nap⌐. "ARJ y archiv -# -jb2 5".
P⌐i p⌐idávání souborû do archívu se zálohami byste nemêli pouæívat
p⌐epínaç "-e", protoæe ARJ pak nemá moænost rozeznat od sebe soubo-
ry, které sice mají stejné jméno, ale jsou uloæeny v rûznÿch adre-
sá⌐ích. Mohlo by se vám pak stát, æe místo dvou rûznÿch souborû se
stejnÿm jménem budete mít v archívu jakoby dvê verze zdánlivê téhoæ
souboru.
SPECIFIKACE "..."
Na nêkolika místech v tomto návodu najdete zmínku o specifikaci
"...". Tato zvlá¿tní specifikace byla zvolena kvûli p⌐ípadûm, kdy
je sice pot⌐eba nêjakou specifikaci zadat, ale zároveñ se p⌐ejeme,
aby specifikaci nevyhovoval æádnÿ soubor. ARJ na rozdíl od v¿ech
ostatních chybnÿch (neboli v DOSu nep⌐ípustnÿch) specifikací u této
nevydá æádné chybové hlá¿ení ani varování.
CHYBOVÉ STAVY PROGRAMU ARJ
P₧I P₧IDÅVÅNï SOUBORª DO ARCHïVU
Jestliæe ARJ nenajde uæivatelem specifikovanÿ soubor, ohlásí "Nemohu
najit...", bude pokraçovat v çinnosti a zpracuje p⌐ípadné dal¿í sou-
bory, které najít dokáæe. Po skonçení v¿ak zobrazí chybové hlá¿ení.
Na místê je upozornit, æe chování ARJ se li¿í v p⌐ípadê, æe specifi-
kace souborû uvádíte ne na p⌐íkazové ⌐ádce, ale v souboru-seznamu.
Nenajde-li totiæ ARJ soubor uvedenÿ v seznamu, nebude to chápat jako
chybu. Jestliæe z nêjakého dûvodu pot⌐ebujete, aby se nenalezení
souboru ze seznamu povaæovalo za chybu, musíte k p⌐íkazu p⌐ipojit
p⌐epínaç "-hl".
P⌐i nedostatku místa na disku nebo jiné chybê vstupu/vÿstupu ARJ
okamæitê ukonçí çinnost, ohlásí chybu a smaæe v¿echny svoje pracovní
soubory (chcete-li pracovní soubory zachovat, musíte k p⌐íkazu
p⌐ipojit p⌐epínaç "-jk").
P₧I P₧ESUNOVÅNï SOUBORª DO ARCHïVU
ARJ smaæe pouze soubory, které se poda⌐ilo úspê¿nê p⌐idat do archí-
vu. Jestliæe jste p⌐i spu¿têní p⌐íkazu uvedli p⌐epínaç "-jt", skonçí
ARJ p⌐i jakékoli, i sebemen¿í chybê. Podobnê jako v p⌐edcházejícím
p⌐ípadê mûæete ARJ zakázat smazání pracovních archívû pomocí p⌐epí-
naçe "-jk".
P₧I ROZBALOVÅNï SOUBORª Z ARCHïVU
P⌐i nedostatku místa na disku nebo jiné chybê vstupu/vÿstupu ARJ
okamæitê skonçí, ohlásí chybu a zru¿í naposledy rozbalovanÿ (tj.
"nedorozbalenÿ") soubor.
CHYBY V KONTROLNïCH SOUÇTECH
V p⌐ípadê, æe do¿lo k po¿kození archívu, ARJ nahlásí "Chyba v kon-
trolnim souctu (CRC)!" nebo "Soubor je poskozen.". K po¿kození ar-
chívu mûæe dojít v dûsledku pouæití nekvalitní diskety, kvûli potí-
æím s pamêtí poçítaçe, chybou p⌐i p⌐enosu souboru, nebo vlivem ne-
kompatibilního cache programu. Vêt¿ina têchto chyb je ale zpûsobena
nekvalitními disketami a chybami p⌐i p⌐enosu archívu z jednoho mé-
dia na druhé. Jen z⌐ídka tuto chybu zaviní software, nap⌐. program
SUPER PCKWIK 3.3 nebo MS Windows 3.x.
O¢ET₧ENï KRITICK¥CH CHYB
ARJ o¿et⌐uje kritické chyby v DOSu (nap⌐. "sector not found", "drive
not ready" apod.) interaktivnê. Dojde-li ke kritické chybê, zobrazí
ARJ struçnÿ popis závady a zeptá se, zda má pokus opakovat ("Zkusit
znovu (a/n)?"). Uæivatel má moænost zadat "ANO" (=operaci opakovat),
nebo "NE" (pak skonçí operace neúspê¿nê, coæ u nêkterÿch verzí DOSu
vede ihned k ukonçení ARJ). ARJ lze v tomto okamæiku ukonçit stiskem
kombinace Control-Break.
NASTAVOVÅNï HODNOTY PROMëNNÉ ERRORLEVEL
ARJ nastaví promênnou ERRORLEVEL na jednu z následujících hodnot:
0 úspê¿né provedení p⌐íkazu (nedo¿lo k æádné chybê).
1 varování (vydává se v p⌐ípadê, æe nebyl nalezen soubor, se
kterÿm se mêlo pracovat, nebo v p⌐ípadê, æe uæivatel odpo-
vêdêl zápornê na otázku "Mohu pokracovat dalsim svazkem?").
2 p⌐i provádêní p⌐íkazu do¿lo k blíæe nespecifikované fatální
chybê.
3 p⌐i provádêní p⌐íkazu byla zji¿têna chyba v kontrolním souçtu
archívu.
4 byla nalezena po¿kozená bezpeçnostní obálka nebo do¿lo
k pokusu modifikovat archív chránênÿ bezpeçnostní obálkou.
5 nedostatek místa na disku nebo chyba p⌐i zápisu.
6 nelze otev⌐ít soubor nebo archív.
7 triviální chyba obsluhy (nesprávnê zadané parametry).
8 nedostatek pamêti.
9 zadanÿ archív není ve formátu ARJ.
Nezapomeñte, æe p⌐i testování hodnoty promênné ERRORLEVEL je v DOSu
t⌐eba pouæívat dost unikátní postup. Vÿraz "if ERRORLEVEL 0 p⌐íkaz"
znamená, æe p⌐íkaz bude proveden jen tehdy, je-li hodnota promênné
ERRORLEVEL ROVNA NEBO VëT¢ï neæ nula! Obecnê je nutné testovat hod-
notu promênné ERRORLEVEL od nejvy¿¿í k neniæ¿í, nap⌐.:
ARJ a archiv *.*
if ERRORLEVEL 9 goto neni_arj_archiv
if ERRORLEVEL 8 goto malo_pameti
.
.
.
if ERRORLEVEL 1 goto nepodstatna_chyba
type Prikaz proveden uspesne.
DOTAZY, KTERÉ KLADE ARJ UÆIVATELI
V urçitÿch okamæicích vyæaduje ARJ po uæivateli doplñující údaje
nebo rozhodnutí, jak pokraçovat. Otázek je nêkolik druhû: jeden
se tÿká voleb ano/ne, dal¿í zadávání jmen souborû, dal¿í zadávání
komentá⌐û a jinÿ zadávání znakovÿch ⌐etêzcû, které se mají v ar-
chívu hledat.
Zji¿ƒovací dotazy umoæñují uæivateli více neæ jednoduché ano/ne
odpovêdi. Kromê "Ano" a "Ne" totiæ ARJ akceptuje také odpovêdi
"Konec", "Vzdy ano", "Preskakovat", "Bez ptani" a "DOS".
"Bez ptani" informuje ARJ o tom, æe má na v¿echny p⌐ípadné otázky
p⌐edpokládat automaticky odpovêâ "Ano". Téhoæ efektu lze dosáhnout
zadáním p⌐epínaçe "-y" na p⌐íkazové ⌐ádce.
"Vzdy ano" informuje ARJ o tom, æe má na v¿echny dal¿í dotazy
stejného druhu, jako je právê kladenÿ, automaticky p⌐edpokládat
odpovêâ "Ano". Nap⌐. odpovíte-li "Vzdy ano" na otázku, zda p⌐epsat
urçitÿ soubor, nebude se ARJ p⌐í¿tê na nic ptát a rovnou soubor
p⌐epí¿e.
"Preskakovat" je negativní obdobou "Vzdy ano". Po zadání odpovêdi
"Preskakovat" bude ARJ automaticky p⌐edpokládat, æe na v¿echny p⌐í-
padné dotazy stejného druhu odpovíte "Ne".
Po zadání odpovêdí "Vzdy ano", nebo "Preskakovat" se budou sice do-
tazy zobrazovat, ale ARJ nebude çekat na odpovêâ (doplní si ji auto-
maticky).
Po zadání "D" (jako "DOS") dostane uæivatel p⌐íleæitost zadat jeden
p⌐íkaz DOSu, kterÿ bude následnê proveden. Po provedení p⌐íkazu se
ARJ vrátí k pûvodnímu dotazu a opêt poæaduje odpovêâ (je pot⌐eba si
pûvodní dotaz pamatovat, protoæe ARJ jej ne vædy zobrazí znovu).
Vzhledem k tomu, æe ARJ pouæívá standardní vstup z klávesnice, buâte
opatrní, kdyæ p⌐edem zadáváte odpovêdi na otázky, o kterÿch jste
p⌐esvêdçeni, æe se záhy objeví. ARJ totiæ mûæe poloæit dotaz, kterÿ
jste neçekali, p⌐içemæ pouæije odpovêâ, kterou jste mêli p⌐ipravenou
na jinou otázku.
Jestliæe vás unavuje odklepávat kaædou odpovêâ Enterem, podívejte
se do kapitoly P⌐epínaçe na p⌐epínaç "-jy", kterÿ umí chování ARJ
p⌐i kladení dotazû ovlivnit.
SYSTÉMOVÅ PROMëNNÅ ARJ_SW
Ihned po spu¿têní si ARJ zjistí, zda není v operaçním systému
definována promênná s názvem ARJ_SW. Je-li, ARJ zobrazí její obsah
a pouæije jej, jako by to byly p⌐epínaçe uvedené na p⌐íkazové ⌐ádce
(hned za p⌐íkazem "ARJ . ...").
Nep⌐ejete-li si, aby ARJ obsah této promênné pouæívalo, uveâte
na p⌐íkazové ⌐ádce p⌐epínaç "-+". Pomocí téhoæ p⌐epínaçe mûæete
p⌐edefinovat název promênné, kterou má ARJ pouæít, nap⌐.:
ARJ a -+PREPINACE archiv soubory
Nastavení promênné: "set ARJ_SW=<p⌐epínaçe>"
P⌐íklad: "set ARJ_SW=-wC:\TEMP -k -e"
Za názvem promênné, ARJ_SW, nesmí bÿt æádná mezera! Stejnê jako
v programu LHARC mûæete uvedením urçitého p⌐epínaçe na p⌐íkazové
⌐ádce "p⌐ekrÿt" nastavení uvedené v promênné ARJ_SW.
P⌐epínaçe mûæete - s vÿjimkou p⌐íkazû, ve kterÿch pouæijete p⌐epínaç
"-ju" - na p⌐íkazové ⌐ádce i v promênné ARJ_SW uvozovat nejen pomlç-
kou ("-"), ale i lomítkem ("/").
Jestliæe je obsahem promênné ARJ_SW text, kterÿ není uvozen ani po-
mlçkou, ani lomítkem, povaæuje jej ARJ za název konfiguraçního sou-
boru. ARJ v uvedeném souboru vyhledá ⌐ádek, kterÿ bezprost⌐ednê za-
çíná znakem shodnÿm s oznaçením právê provádêného ARJ p⌐íkazu. Text
následující za tímto znakem pak ARJ zpracuje stejnê, jako by zpra-
coval obsah promênné ARJ_SW. Díky tomuto mechanismu si mûæete pro
kaædÿ ARJ p⌐íkaz nadefinovat jinou sadu p⌐epínaçû. Navíc ARJ zpra-
cuje také tu ⌐ádku v konfiguraçním souboru, která zaçíná znaménkem
plus ("+"). Její obsah chápe ARJ jako spoleçnÿ v¿em p⌐íkazûm (a p⌐i-
pojí jej k p⌐epínaçûm specifickÿm pro právê provádênÿ p⌐íkaz). Ne-
nalezne-li ARJ v konfiguraçním souboru ⌐ádku, která by provádênému
p⌐íkazu odpovídala, pouæije pouze ⌐ádku uvozenou znaménkem plus.
P⌐i pouæívání tohoto "spoleçného" ⌐ádku mêjte na pamêti, æe jej ARJ
pouæije jen v p⌐ípadê, æe je uveden d⌐íve neæ ⌐ádka p⌐íslu¿ná právê
provádênému p⌐íkazu (chcete-li, aby byla spoleçná opravdu opravdu
v¿em p⌐íkazûm, vloæte ji hned na zaçátek konfiguraçního souboru).
Pro ilustraci p⌐edpokládejme, æe hodnotu promênné ARJ_SW nastavíme
p⌐íkazem:
set ARJ_SW=C:\ARJ\ARJ.CFG
a soubor C:\ARJ\ARJ.CFG obsahuje ⌐ádky:
a -jm1 -jt -i1
c -zKOMENTAR.TXT
+ -jv
l -jp
e -i1
coæ je ekvivalentní ⌐ádkûm:
a -jm -jt -i1
c -zKOMENTAR.TXT
l -jp -jv
e -i1 -jv
f -jv
v -jv ... a v¿echny ostatní p⌐íkazy, v¿echny s p⌐epínaçem "-jv".
Podle uvedeného p⌐íkladu pouæije ARJ nap⌐. vædy p⌐i provádêní
p⌐íkazu "a" p⌐epínaçe "-jm1 -jt -i1" stejnê, jako by byly uvedeny
v promênné ARJ_SW.
V promênné ARJ_SW ani v konfiguraçním souboru není moæné pouæívat
p⌐epínaçe uzav⌐ené do uvozovek, nap⌐. "-vasformat a:".
ARJ - SYNTAXE P₧ïKAZOVÉ ₧ÅDKY
ARJ <p⌐íkaz> [-<p⌐epínaç>[-|+|<parametr>]...] <název archívu>[.ARJ]
[<základní_adresá⌐>\] [<!seznam>|<adresá⌐>|<obecná specifikace>...]
U p⌐íkazu a p⌐epínaçû ARJ nerozli¿uje mezi malÿmi a velkÿmi písmeny.
P⌐epínaçe lze uvést nejen hned za p⌐íkazem, ale témê⌐ kdekoli na
p⌐íkazové ⌐ádce.
ARJ umoæñuje p⌐epínaçe uvozovat pomlçkou ("-") nebo lomítkem ("/").
Smíte pouæít jinÿ symbol v promênné ARJ_SW a jinÿ na p⌐íkazové ⌐ád-
ce, ale nesmíte je pouæívat oba dva zároveñ. Vÿjimku z tohoto pra-
vidla tvo⌐í p⌐ípad, kdy je v promênné ARJ_SW uveden p⌐epínaç "-ju"
(pak je nutno na p⌐íkazové ⌐ádce pouæít bezpodmíneçnê pomlçku).
Pokud jde o tento návod, mûæete ve v¿ech p⌐íkladech bez problémû
zamênit pomlçku za lomítko.
P⌐íklady: p⌐íkaz "ARJ a A:ARCHIV *.* /va /r" je v po⌐ádku,
zatímco "ARJ a A:ARCHIV *.* /va -r" správnê není.
P⌐epínaçe uvedené na p⌐íkazové ⌐ádce buâ p⌐epínají (tj. na opaçnou
hodnotu mêní) nebo p⌐ekrÿvají p⌐epínaçe uvedené v promênné ARJ_SW.
P⌐epínaçe se pouæívají stejnê jako u programu LHARC:
"-s+" p⌐epíná p⌐epínaç do polohy "zapnuto"
"-s-" p⌐epíná p⌐epínaç do polohy "vypnuto"
"-s" p⌐epíná p⌐epínaç do opaçné polohy
"-sjméno" roz¿i⌐uje p⌐epínaç o parametr
"--" indikuje poslední p⌐epínaç na p⌐íkazové ⌐ádce
(nadále se ani pomlçka, ani lomítko nepovaæují za
uvození p⌐epínaçe; tento zvlá¿tní p⌐epínaç se vám
bude hodit tehdy, kdyæ budete na p⌐íkazové ⌐ádce
pot⌐ebovat uvést jméno souboru zaçínající pomlçkou).
P⌐epínaçe je moæné kvûli úspo⌐e místa na p⌐íkazové ⌐ádce sdruæovat
do skupin. Nêkteré p⌐epínaçe v¿ak vyæadují parametr, a proto musí
bÿt ve skupinê uvedeny na posledním místê. Nap⌐. p⌐epínaçe "-r"
a "-i" mûæete spojit do "-ri", p⌐ípadnê "-ir", "-wD:\" a "-i" do
"-iwD:\" (ale nikoli "-wD:\i"). P⌐epínaçe, jejichæ jedinÿmi para-
metry mohou bÿt znaky "+", "-", "0", "1" a "2", se dají sdruæovat
v libovolném po⌐adí. Následující p⌐epínaçe je nutné uvést ve sku-
pinê vædy aæ na posledním místê: -g, -l, -m, -o, -t, -v, -w, -x,
-z, -!, -$, -hc, -hx, -jc, -jd, -jh, -ji, -jn, -jp, -js, -jw, -jx,
-jy, -jz.
Upozornêní: znak "j" v p⌐epínaçích "-jX" slouæí jako symbol p⌐e⌐a-
âovaç. Zkratka "-jatv" zastupuje p⌐epínaçe "-ja", "-jt" a "-jv",
protoæe úvodní "-j" platí pro v¿echny následující znaky ve skupinê
(totéæ platí pro p⌐epínaçe typu "-hX"). Pouæívat více neæ jeden
symbol "-j" v jediné skupinê se nedoporuçuje.
P⌐íklad: skupina "-rijvta" odpovídá p⌐epínaçûm "-r -i -jv -jt -ja"
a skupina "-i1kwD:\" odpovídá p⌐epínaçûm "-i1 -k -wD:\"
ARJ se nebude u vêt¿iny p⌐epínaçû vzpírat, kdyæ za p⌐epínaçem uve-
dete pomlçku (nap⌐. "-w-"). Jedinou záludnost p⌐edstavují p⌐epínaçe,
které mohou mít parametr, jako nap⌐. "-wD:\" nebo "-t1". U nich ne-
smí bÿt za pomlçkou uveden uæ æádnÿ dal¿í p⌐epínaç (nap⌐. "-w-r").
Takové p⌐epínaçe je pot⌐eba uvádêt na konci skupiny, nap⌐. "-rikw-".
Jedinou vÿjimkou z tohoto pravidla je p⌐epínaç "-jyyr", u nêhoæ lze
vÿznam obou parametrû, "y" i "r", zmênit najdenou uvedením "-jyyr-".
Není-li uvedeno jinak, p⌐idêluje ARJ archívûm koncovku ".ARJ", dru-
hému a dal¿ím svazkûm pak ".A01", ".A02" atd. aæ po ".A99" a ".A00".
Svazkûm umí na poæádání p⌐idêlovat çíselné p⌐ípony ".001" aæ ".999".
P⌐íkaz ARJ musí bÿt prvním "nep⌐epínaçovÿm" parametrem na p⌐íkazové
⌐ádce. První jméno souboru na p⌐íkazové ⌐ádce se povaæuje za název
ARJ archívu, s nímæ se má pracovat. Základní adresá⌐, je-li uveden,
musí následovat po jménu archívu (mezi nimi mohou bÿt pouze p⌐epína-
çe, nikoli jména souborû). Jeho specifikace by mêla konçit zpêtnÿm
lomítkem ("\") nebo dvojteçkou (":") - v p⌐íkazech typu "p⌐idej"
a "rozbal" v¿ak ARJ (pouze u existujících adresá⌐û) toleruje, kdyæ
koncové zpêtné lomítko neuvedete. Nakonec mohou bÿt v libovolném
po⌐adí uvedeny specifikace souborû a p⌐epínaçe.
Obecné specifikace odpovídají zvyklostem DOSu. "*.*" znamená
"v¿echny soubory", "*.DOC" oznaçuje v¿echny soubory s p⌐íponou
".DOC" a "?B*.*" v¿echny soubory, jejichæ jméno obsahuje jako
druhÿ znak písmeno "B".
Není-li uvedeno jinak, p⌐edpokládá ARJ obecnou specifikaci "*.*",
které odpovídají v¿echny soubory (vÿjimku tvo⌐í p⌐íkaz "d").
U p⌐íkazû p⌐idávání, p⌐esunu a aktualizace archívu se provádí
porovnávání jmen souborû (vçetnê cesty vs. pouze jméno bez cesty)
podle nastavení p⌐epínaçe "-e". U ostatních p⌐íkazû se porovnávají
celá jména souborû vçetnê cesty k nim pouze v p⌐ípadê, æe cestu
uvedete na p⌐íkazové ⌐ádce.
Na p⌐íkazové ⌐ádce mûæete uvést jeden nebo více souborû-seznamû.
Soubor-seznam ("listfile") je prostÿ ASCII textovÿ soubor, kterÿ
na kaædé ⌐ádce obsahuje jméno jednoho souboru (p⌐ed, ani za jménem
nesmêjí bÿt mezery). O tom, æe je soubor seznamem informujete ARJ
vyk⌐içníkem, kterÿm jméno souboru-seznamu uvedete. Jestliæe pot⌐e-
bujete zarchivovat soubor, jehoæ jméno zaçíná vyk⌐içníkem, zmêñte
vÿznam vyk⌐içníku p⌐epínaçem "-!".
Pot⌐ebujete-li, aby nêkteré soubory, které vyhovují uvedené obecné
specifikaci, byly p⌐i provádêní p⌐íkazu pominuty, pouæijte p⌐epínaç
"-x":
P⌐íklad: "ARJ a SOFTWARE *.* -x *.exe -x *.obj"
sbalí do archívu SOFTWARE.ARJ v¿echny soubory v aktuálním
adresá⌐i kromê souborû s p⌐íponou ".EXE" a ".OBJ".
POUÆïVÅNï OBECN¥CH SPECIFIKACï ARCHïVª
Místo jména archívu mûæete pouæít obecnou specifikaci ve v¿ech p⌐í-
kazech kromê p⌐íkazû typu p⌐idej nebo aktualizuj ("a", "f", "j", "m"
a "u"). Uvedete-li p⌐epínaç "-r", provede ARJ p⌐íkaz nejen se v¿emi
vyhovujícími archívy v aktuálním adresá⌐i, ale i s archívy ve v¿ech
podadresá⌐ích aktuálního adresá⌐e.
P₧ïKAZY ARJ
a: p⌐idat soubory do archívu
Základní p⌐íkaz ARJ, pomocí nêhoæ lze vytvá⌐et ARJ archívy a p⌐i-
dávat do nich nové soubory. Hodláte-li vytvo⌐it novÿ archív, za-
dejte jméno archívu, kterÿ neexistuje. Za jménem archívu mûæete
uvést aæ 64 souborû, çi obecnÿch specifikací (nemusíte v¿ak uvést
specifikaci æádnou, pak se automaticky dosadí "*.*"). Jestliæe
v p⌐íkazu uvedete p⌐epínaç "-r" (rekurzívnê procházet podadresá⌐e)
p⌐idá ARJ do archívu nejen soubory z adresá⌐û uvedenÿch na
p⌐íkazové ⌐ádce, ale také soubory ze v¿ech jejich podadresá⌐û.
Maximální komprese dosáhnete s p⌐epínaçem "-jm".
b: provést BAT soubor nebo p⌐íkaz DOSu
P⌐íkaz "b" umoæñuje uæivateli provést s vybranÿmi soubory v ar-
chívu urçitou operaci zadanou jako p⌐íkaz DOSu (popsanou nap⌐.
dávkou s p⌐íponou ".BAT"). Po spu¿têní programu si ARJ vyæádá
p⌐íkaz, kterÿ má s kaædÿm oznaçenÿm souborem provést. Není-li
pomocí p⌐epínaçe "-jw" uvedeno jinak, rozbalí ARJ kaædÿ vybranÿ
soubor do souboru ARJTEMP.$$$ (p⌐epínaçem "-jw" lze toto jméno
zmênit) a provede zadanÿ p⌐íkaz DOSu. P⌐íkaz "b" ignoruje spe-
cifikaci základního adresá⌐e, je-li uvedena. Pomocnÿ pracovní
soubor ARJTEMP.$$$ je po provedení p⌐íkazu zru¿en.
P⌐íklady: ARJ b archiv
ARJ b archiv soubor.exe -jwPRAC_ADR\POM_SOUB
Tento p⌐íkaz mûæete pouæít k jednoduchému zrychlení operace
rozbal-a-spusƒ. Staçí p⌐epínaçem "-jw" zmênit jméno pracovního
souboru a jako poæadovanÿ DOSovskÿ p⌐íkaz zadat právê jméno
pracovního souboru.
P⌐íklad: ARJ b archiv soubor.exe -jwPROGRAM.EXE a jako
p⌐íkaz DOSu zadáte "PROGRAM" s p⌐ípadnÿmi parametry.
P⌐íkaz DOSu mûæete uvést i p⌐ímo na p⌐íkazové ⌐ádce, za p⌐epína-
çem "-jq". Jestliæe p⌐íkaz obsahuje mezery, je nutné celÿ p⌐epí-
naç i s p⌐íkazem uzav⌐ít do dvojitÿch uvozovek.
P⌐íklady: ARJ b archiv soubor.exe -jwTEMP.EXE -jqTEMP
ARJ b archiv *.c "-jqgrep text ARJTEMP.$$$"
c: okomentovat archív a soubory v archívu
Tento p⌐íkaz umoæñuje p⌐idávat k archívûm a v nim uloæenÿm
souborûm komentá⌐e. Po spu¿têní si ARJ vyæádá nejprve komentá⌐
k archívu jako celku, a potom ke v¿em souborûm, které vyhovují
specifikaci uvedené na p⌐íkazové ⌐ádce. Kaædÿ komentá⌐ mûæe mít
25 ⌐ádek (p⌐estoæe vám ARJ povolí napsat aæ 127 znakû na jeden
⌐ádek, ukládá pouze prvních 80 a zbylé ignoruje). Jednotlivé
komentá⌐e se ukonçují zadáním prázdné ⌐ádky (pot⌐ebujete-li
mít v komentá⌐i prázdnou ⌐ádku, napi¿te na ni aspoñ mezeru).
Nemáte-li chuƒ ƒukat dlouhÿ komentá⌐ víckrát po sobê, mûæete jej
p⌐edem p⌐ipravit do jednoduchého ASCII textového souboru a po vÿ-
zvê "Zadejte..." místo komentá⌐e napsat na první ⌐ádku hned zkraje
vyk⌐içník a jméno souboru, kterÿ obsahuje poæadovanÿ komentá⌐. ARJ
soubor p⌐eçte a prvních 2048 znakû pouæije jako komentá⌐ (æádná
⌐ádka v souboru nesmí bÿt del¿í neæ 2048 znakû).
Chcete-li z archívu nêjakÿ komentá⌐ vymazat, zadejte na první
⌐ádku mezeru a druhou odklepnête prázdnou.
K odstranêní komentá⌐û z archívu mûæete také s vÿhodou pouæít
fiktivní DOSovskÿ soubor NUL.
P⌐íklady: ARJ c archiv -zNUL zru¿í komentá⌐ k archívu
ARJ c archiv jméno -jzNUL zru¿í komentá⌐ k souboru
"jméno"
ARJ c archiv -jzNUL zru¿í komentá⌐e ke v¿em
souborûm
ARJ c archive -zNUL -jzNUL zru¿í v¿echny komentá⌐e
v archívu
Chcete-li okomentovat pouze samotnÿ archív, a nikoli jednotlivé
soubory v nêm uloæené, pouæijte p⌐íkaz "ARJ c archiv -z". Máte-
li komentá⌐ k archívu p⌐ipraven v textovém souboru KOMENTAR.TXT,
mûæete p⌐íkaz roz¿í⌐it na "ARJ c archiv -zKOMENTAR.TXT".
Komentá⌐ k archívu mûæete p⌐ipojit uæ p⌐i provádêní nêkterého
z p⌐íkazû "a", "f", "m" nebo "u" - staçí opêt pouæít p⌐epínaç
"-z" (p⌐ípadnê "-zSOUBOR", máte-li komentá⌐ p⌐edem p⌐ipraven
v textovém souboru).
P⌐íklad: ARJ a -zKOMENTAR.TXT archiv *.txt
d: vymazat soubor(y) z archívu
Pomocí tohoto p⌐íkazu mûæete z archívu odstranit soubory, které uæ
nepot⌐ebujete. Jestliæe nelze soubory urçené k vymazání vhodnê
specifikovat obecnê, p⌐idejte za p⌐íkaz p⌐epínaç "-q". ARJ si pak
u kaædého vybraného souboru ovê⌐í, zda jej opravdu chcete smazat.
Vymazané soubory jsou z archívu fyzicky odstranêny (nelze je nijak
obnovit).
P⌐íklady: ARJ d archiv *.c vymaæe z archívu v¿echny soubory
s p⌐íponou ".c".
ARJ d -q archiv *.c provede totéæ jako p⌐edchozí
p⌐íkaz, ale p⌐ed vymazáním kaædého
souboru si ovê⌐í, zda nejde o omyl.
ARJ v souçasné verzi nikdy nezru¿í archív, v nêmæ byly soubory
ru¿eny, a to ani tehdy, kdyæ v nêm uæ æádnÿ soubor nezûstal.
e: rozbalit soubory z archívu
Zadáním tohoto p⌐íkazu rozbalíte jeden nebo více souborû z archívu
do aktuálního adresá⌐e (nebo do adresá⌐e, kterÿ uvedete na p⌐í-
kazové ⌐ádce). Jestliæe narazí ARJ v archívu na soubor, jehoæ
rozbalením by byl p⌐epsán soubor, kterÿ jiæ na disku existuje,
ovê⌐í si nejprve dotazem, zda má soubor na disku opravdu p⌐epsat
(chcete-li se têmto dotazûm vyhnout, p⌐ipojte k p⌐íkazu p⌐epínaç
"-y"; ARJ pak bude soubory p⌐episovat bez ptaní). Odpovíte-li
"NE", ARJ poæádá o zadání jména souboru, do nêhoæ se má soubor
z archívu rozbalit. Nechcete-li inkriminovanÿ soubor rozbalit
vûbec, stisknête pouze [Enter].
Rozbalujete-li soubor, kterÿ je rozdêlen mezi nêkolik svazkû ví-
cesvazkového archívu, ARJ se obyçejnê zeptá, zda má "Pripojit na
pozici ...?" - témê⌐ vædy odpovíte "ANO". Jestliæe nechcete kaædÿ
svazek rozbalovat zvlῃ, p⌐ipojte k p⌐íkazu p⌐epínaç "-v". ARJ
pak bude automaticky vyæadovat dal¿í svazky, dokud nebude rozbalen
celÿ archív. Rozbalujete-li soubory z více svazkû uloæenÿch na
rûznÿch disketách, je vêt¿inou vhodné specifikovat archív obecnê,
nap⌐. "ARJ r archiv A:*.* specifikace_souborû".
Pot⌐ebujete-li rozbalit pouze çást archívu, p⌐içemæ poæadovanou
çástí je podadresá⌐ obsahující dal¿í podadresá⌐e, mêli byste
pouæít p⌐epínaç "-p1" (podrobnêji viz p⌐epínaç "-p").
K p⌐íkazûm "e" a "x" lze nyní p⌐ipojit také p⌐epínaç "-d", kterÿ
mêní vÿznam têchto p⌐íkazû na "rozbal a vymaæ z archívu". Uvedete-
li tento p⌐epínaç, je nutné uvést také specifikaci souborû,
s nimiæ se má tato operace provést, protoæe ARJ v tomto p⌐ípadê
nep⌐edpokládá automaticky specifikaci "*.*" (nap⌐. "ARJ e archiv
-d soubor1 soubor2"). K provedení p⌐íkazu s p⌐epínaçem "-d" je
pot⌐eba víc místa na disku neæ k obyçejnému rozbalení, protoæe
se p⌐i mazání souborû p⌐echodnê vytvá⌐í pomocnÿ pracovní archív.
Dojde-li p⌐i rozbalování k úplnému zaplnêní cílového disku, ARJ
okamæitê skonçí a ohlásí chybu. Chcete-li se podobnÿm situacím
vyhnout, pouæijte p⌐epínaç "-jd" (podrobnêji viz p⌐epínaç "-jd").
Zjistí-li ARJ p⌐i rozbalování urçitého souboru chybu v kontrolním
souçu (CRC), smaæe tento soubor z disku. Chcete-li, aby ARJ vadnÿ
soubor nemazalo, pouæijte p⌐epínaç "-jr" (poçítejte v¿ak s tím, æe
soubor je témê⌐ na 100% po¿kozen).
f: aktualizovat soubory v archívu
Aktualizuje ty soubory v archívu, které specifikujete a které jsou
star¿í, neæ jejich protêj¿ky na disku.
P⌐íklad: ARJ f archiv *.c *.h
P⌐i aktualizaci souborû v archívu byste mêli soubory specifikovat
stejnê jako p⌐i vytvá⌐ení archívu.
P⌐íklad: ARJ a archiv \temp\ *.* -r
ARJ f archiv \temp\ *.* -r
Jestliæe nebylo pot⌐eba aktualizovat æádnÿ soubor v archívu
a nep⌐idali jste ani æádnÿ komentá⌐, ARJ verze 2.20 a novêj¿í
ponechá pûvodní archív zcela beze zmêny.
g: za¿ifrovat soubory v archívu pomocí hesla
P⌐íkaz "g" umoæñuje za¿ifrovat pomocí hesla soubory, které uæ
jsou uloæeny v existujícím archívu. P⌐i pouæívání tohoto p⌐íkazu
mêjte na pamêti, æe ARJ za¿ifruje jen ty soubory, které dosud
za¿ifrované nejsou (jeden soubor nelze za¿ifrovat dvakrát).
P⌐íklad: ARJ g archív -gDINOSAURUS
i: otestovat integritu souboru ARJ.EXE
P⌐íkaz "i" umoæñuje uæivateli ovê⌐it, zda je soubor ARJ.EXE, kte-
rÿ pouæívá, neporu¿enÿ a zda jde o originální, nezmênênou kopii.
V p⌐ípadê, æe se soubor ARJ.EXE li¿í od autorem vytvo⌐eného ori-
ginálu byƒ jen v jediném bajtu, ARJ ohlásí "Chyba v kontrolnim
souctu (CRC)!". Mêjte v¿ak na pamêti, æe p⌐íkaz "i" nebude fungo-
vat v p⌐ípadê, æe soubor ARJ.EXE zkomprimujete nêkterÿm kompreso-
rem EXE souborû (nap⌐. programy LZEXE, DIET, PKLITE apod.). ARJ
bude totiæ nesprávnê vædy hlásit chybu CRC, a to i tehdy, kdyæ je
soubor ARJ.EXE vlastnê v po⌐ádku (a jedinÿm rozdílem oproti ori-
ginálu je fakt, æe je sbalenÿ EXE-kompresorem). Neuvedete-li na
p⌐íkazové ⌐ádce specifikaci souboru, kterÿ se má provê⌐it, provê⌐í
se právê provádênÿ program.
Syntaxe: ARJ i ARJ.EXE (pod DOSem 3.0 a novêj¿ím "ARJ i").
j: spojit archívy do jednoho
P⌐íkazem "j" mûæete dva nebo více existujících archívû spojit do
jednoho nového (nebo p⌐ipojit k jinému existujícímu archívu).
P⌐íklady: ARJ j archiv archiv1.arj archiv2.arj
ARJ j archiv *.arj -r
Nêkteré p⌐epínaçe ve spojení s p⌐íkazem "j" nefungují. Jsou to:
"-o", "-ob", "-f", "-u", "-c", "-v" (p⌐estoæe ARJ tyto p⌐epínaçe,
jsou-li uvedeny, ignoruje, nezobrazuje æádné chybové hlá¿ení).
P⌐epínaç "-d" lze ve spojení s p⌐íkazem "j" pouæít (pûvodní
archívy budou po p⌐ipojení k archívu cílovému zru¿eny).
P⌐i pouæívání p⌐epínaçû, které fungují podobnê jako p⌐epínaç
"-x", mêjte na pamêti, æe se vztahují ke spojovanÿm archívûm
a nikoli k obsahu têchto archívû.
Tento p⌐íkaz mûæete s vÿhodou vyuæít ke konverzi samorozbalovacího
archívu na archív "obyçejnÿ".
P⌐íklad: ARJ j novÿ_archív archiv.exe
k: odstranit z archívu zálohy
Tento p⌐íkaz se hodnê podobá p⌐íkazu "d" (vymazat soubory z ar-
chívu), ale na rozdíl od nêj ru¿í jen soubory oznaçené jako zá-
lohy. Stejnê jako u p⌐íkazu "d" je nutné uvést specifikaci sou-
borû, které se mají z archívu odstranit (ARJ vzhledem k "nebez-
peçnosti" p⌐íkazu nep⌐edpokládá specifikaci "*.*" automaticky).
P⌐íklady: ARJ k archiv *.*
ARJ k archiv *.DOC -q
l: vypsat obsah archívu
Vypí¿e obsah archívu na standardní vÿstup (obyçejnê na obrazovku).
Je-li vÿpis p⌐íli¿ dlouhÿ a chcete jej po kaædé stránce zastavit,
pouæijte p⌐epínaç "-jp". Archivované soubory a adresá⌐e budou ve
vÿpisu uvedeny ve stejném po⌐adí, v jakém jsou uloæeny v archívu
(v souçasné verzi ARJ nelze toto po⌐adí nijak zmênit).
P⌐íklad: ARJ l archiv *.c *.h
Poslední sloupec ve vÿpisu je nadepsán zkratkou "BTPMGVX":
B ... hvêzdiçka v tomto sloupci znamená,
æe soubor v archívu je oznaçen jako záloha.
T ... udává typ souboru: "T" (textovÿ), "B" (binární),
"D" (adresá⌐) a "V" (název disku).
P ... plus v tomto sloupci znamená, æe kromê samotného
jména souboru je v archívu uloæena i cesta k pû-
vodnímu souboru (tuto lze zobrazit p⌐íkazem "v").
M ... çíslo pouæíté kompresní metody.
G ... indikuje, zde soubor je, çi není za¿ifrován pomocí
hesla.
V ... archív je pokraçováním vícesvazkového archívu (uvádí
se jen u prvního souboru).
X ... archív je souçástí vícesvazkového archívu a pokraçuje
je¿tê dal¿ím svazkem.
P⌐edchází-li údaji "Datum/Ças" znaménko plus ("+"), jde o çasovÿ
údaj (datum) z 21. století (20xx).
U souborû sbalenÿch v textovém reæimu je ve sloupci "Original"
uveden poçet bajtû vstupního souboru, kterÿ ARJ skuteçnê do
archívu zabalilo. Obyçejnê se tento údaj rovná délce souboru,
kterou hlásí DOS, zmen¿ené o poçet znakû "návrat na zaçátek ⌐ádku"
(CR; "carriage retum") v souboru, protoæe v textovém reæimu se
v¿echny tyto znaky vypou¿têjí. Vyskytují se totiæ vædy jen ve
spojení se znakem "p⌐echod na dal¿í ⌐ádek" (LF; "linefeed"),
a nenesou proto æádnou informaci.
Zjistí-li ARJ, æe vypisovanÿ archív není "obyçejnÿ" archív, ale
"archív se zálohami" (tj. archív, kterÿ mûæe obsahovat zálohy),
uvede na konci vÿpisu poznámku "[Zalohy ZAPNUTY] ". Narazí-li
v archívu alespoñ na jednu zálohu, p⌐ipojí navíc také poznámku
"[Obsahuje zalohy] ".
Soubory-zálohy jsou ve vÿpisu oznaçeny hvêzdiçkou ve sloupci "B"
(hned za atributy souboru).
Chcete-li, aby ARJ ve vÿpisu uvedlo i zálohy, musíte k p⌐íkazu
p⌐ipojit p⌐epínaç "-jg".
P⌐íklad: ARJ l archiv -jg
m: p⌐esunout soubory do archívu
Tento p⌐íkaz funguje podobnê jako p⌐íkaz "a" s p⌐epínaçem "-d".
P⌐íkaz "m" p⌐idává specifikované soubory do archívu a v p⌐ípadê,
æe celá operace probêhne úspê¿nê, nakonec v¿echny pûvodní soubory
smaæe z disku. Na rozdíl od p⌐íkazu "a" s p⌐epínaçem "-d" v¿ak
p⌐íkaz "m" neæádá o dovolení, kdyæ hodlá pûvodní soubor smazat.
Je-li p⌐íkaz "m" doplnên o p⌐epínaç "-f", nebo "-u", smaæe nejen
soubory, které byly skuteçnê do archívu p⌐esunuty, ale i soubory,
které jiæ v archívu byly (a nebylo je nutné aktualizovat). Kdyko-
li, kdyæ pouæíváte p⌐íkaz "m", byste jej mêli doplnit p⌐epínaçem
"-jt", se kterÿm ARJ p⌐ed smazáním souboru z disku nejprve otes-
tuje, zda byl tento skuteçnê bezchybnê uloæen do archívu.
Od verze 2.30 se ARJ snaæí p⌐íkazem "m" smazat i adresá⌐e, které
byly zcela p⌐esunuty do archívu. Adresá⌐e mûæete uvést (a do ar-
chívu p⌐esunout) jedinê tehdy, uvedete-li za p⌐íkazem také p⌐epí-
naç "-a1". Adresá⌐e, ve kterÿch po p⌐esunu vybranÿch souborû je¿tê
nêjaké soubory zûstanou, se samoz⌐ejmê neru¿í.
P⌐íklad: ARJ m archiv -a1 ADRESAR\*.* ADRESAR po p⌐esunutí
souborû prázdnÿ
ADRESAR zru¿í,
kdeæto ARJ m archiv -a1 ADRESAR\*.* tento prázdnÿ
adresá⌐ ponechá
na disku.
n: p⌐ejmenovat soubory v archívu
Tento p⌐íkaz umoæñuje mênit názvy souborû, které jsou uloæeny
v archívu. ARJ se potom u kaædého souboru, jehoæ souçasné jméno
odpovídá zadané specifikaci, zeptá na jméno nové. Máte moænost
buâ zadat nové jméno, nebo ponechat jméno pûvodní (odklepnete-
li Enter, aniæ byste zadali nové jméno).
P⌐íklad: ARJ n archiv *.c projde v¿echny soubory v archívu,
které mají p⌐íponu ".C" a nabídne
zmênu jejich názvu.
o: se⌐adit soubory v archívu
Pomocí p⌐íkazu "o" mûæete mênit fyzické po⌐adí souborû v archívu.
Po⌐adí mûæete zadat na p⌐íkazové ⌐ádce, nebo pouæít jeden çi více
souborû-seznamû ("listfiles"). V¿echny soubory musíte uvést p⌐es-
nê, k urçení po⌐adí souborû nemûæete pouæívat obecné specifikace.
Soubory neuvedené ani na p⌐íkazové ⌐ádce, ani v souboru-seznamu,
budou umístêny na konec archívu ve stejném (relativním) po⌐adí,
v jakém byly pûvodnê. Soubor-seznam musí na kaædé ⌐ádce obsaho-
vat právê jeden název souboru.
P⌐íklad: ARJ o archiv SOUBOR1 SOUBOR2 SOUBOR3
zmêní po⌐adí souborû v archívu tak, æe první bude
SOUBOR1, druhÿ SOUBOR2 a t⌐etí SOUBOR3 a za nimi
bude následovat zbytek souborû v pûvodním po⌐adí.
P⌐íklad: ARJ o archiv !SEZNAM
se⌐adí archív dle seznamu uloæeného v souboru SEZNAM.
UPOZORNëNï: u p⌐íkazu "o" je moæné pouæít zvlá¿tní modifikaci
souboru-seznamu. Nazvete-li soubor-seznam "ARJSORT.$$$", bude
ARJ p⌐edpokládat, æe byl vytvo⌐en pomocí p⌐íkazu "ARJ v -jv1".
Vyuæití této zvlá¿tnosti ilustruje ukázková dávka ARJSORT.BAT,
která je souçástí distribuçního archívu.
Sestavování souborû-seznamû usnadñuje p⌐íkaz "v", kterÿ p⌐i po-
uæití p⌐epínaçû "-jv" a "-jv1" generuje vÿpis, kterÿ lze snadno
upravit na soubor-seznam.
S p⌐epínaçem "-jv" jsou zobrazena pouze jména souborû (komplet-
ní i s cestami), æádné dal¿í údaje. Vÿstup mûæete p⌐esmêrovat do
souboru ("ARJ v -jv archiv >VYPIS") a ruçnê p⌐epracovat do podoby
pouæitelné v p⌐íkazu "o".
S p⌐epínaçem "-jv1" je zobrazen vÿpis podobnÿ vÿpisu standardnímu
("ARJ v archiv"). Li¿í se v¿ak nêkolika drobnostmi: chybêjí po⌐a-
dová çísla souborû, nezobrazují se ani komentá⌐e. Jméno souboru
(vçetnê cesty) není uvedeno na zvlá¿tním ⌐ádku, ale je p⌐ipojeno
za ostatní informace, p⌐içemæ jsou navíc zvlῃ uvedeny p⌐ípona
a samotné jméno souboru (bez cesty). Celÿ vÿpis je tabelován -
odpovídající si údaje jsou ve sloupcích, takæe s pomocí alespoñ
trochu chyt⌐ej¿ího textového editoru (i t⌐eba Textu602) mûæete
vÿpis se⌐adit podle libovolného údaje a p⌐ímo pouæít jako soubor-
seznam pro p⌐íkaz "o".
S ARJ od verze 2.20 nelze ⌐adit soubory ve vícesvazkovÿch
archívech.
p: vytisknout soubory na standardní vÿstup
Vypí¿e zadané soubory na standardní vÿstup, kterÿm je bêænê obra-
zovka nebo - po p⌐esmêrování vÿstupu - soubor na disku. P⌐íkaz
funguje tak, æe ve vÿsledném souboru je pouze obsah rozbalovaného
souboru (souborû), nikoli rûzné komentá⌐e a hlá¿ení, která ARJ
zobrazuje bêhem rozbalování.
P⌐íklad: ARJ p archiv NAVOD.TXT > SOUBOR.TXT
Provedením vÿ¿e uvedeného p⌐íkladu vznikne p⌐esná kopie souboru
NAVOD.TXT (SOUBOR.TXT). V souboru SOUBOR.TXT nebude ani hlaviçka,
ani dal¿í nepat⌐içné informace, protoæe ARJ bude ve¿keré svoje
informace zobrazovat na standardním chybovém vÿstupu ("stderr"),
kterÿm je témê⌐ vædy obrazovka.
P⌐íklad: ARJ p archiv manual.doc > LPT1
V uvedeném ukázkovém p⌐íkladu je standardní vÿstup p⌐esmêrován na
tiskárnu (na první paralelní port). Vÿhodou tohoto p⌐íkazu je, æe
se nevytvá⌐ejí æádné pomocné pracovní soubory. Na druhé stranê,
p⌐i p⌐esmêrování vÿstupu na tiskárnu bude ARJ automaticky p⌐evádêt
v¿echny soubory na textové, coæ mûæe nêkdy zpûsobit vyti¿têní
nêçeho jiného, neæ co poæadujete. Pot⌐ebujete-li "rozbalit" bi-
nární (tj. ne-textovÿ) soubor na tiskárnu beze zmên, pouæijte
p⌐íkaz "ARJ e archiv soubor -jwLPT1".
ARJ nastavuje datum/ças vÿstupu - prohlédnete-li si vÿstup nap⌐.
p⌐íkazem "ARJ p archiv soubor | list -s", zobrazí se správnÿ ças
i datum. Pozn.: program LIST je dílem pana Vernona Buerga a není
souçástí programového kompletu ARJ.
Jestliæe si pot⌐ebujete vÿstup p⌐íkazu "p" prohlíæet po çástech,
mûæete stejnê jako u p⌐íkazu "s" pouæít p⌐epínaç "-jp", kterÿ vÿ-
pis vædy po zaplnêní obrazovky pozastaví. P⌐i vÿpisu se v¿ak ne-
správnê zobrazují pseudografické symboly (vçetnê çeskÿch znakû
s diakritikou) - máte-li právê s nimi potíæe, doplñte p⌐íkaz
je¿tê o p⌐epínaç "-jv".
POZNÅMKA: vzhledem k problémûm, které vznikají p⌐i pouæití stan-
dardní knihovní rutiny fwrite() a vÿstupního proudu "stdout", mo-
hou p⌐i p⌐esmêrování vÿstupu na paralelní çi sériovÿ port vznikat
chyby, kterÿch si ARJ "nev¿imne". Chyby, ke kterÿm dojde p⌐i p⌐e-
smêrování vÿstupu do souboru na disk, zaregistuje ARJ vædy.
r: odstranit cesty (jména adresá⌐û) z názvû souborû
Tímto p⌐íkazem mûæete ze zadanÿch souborû v archívu (není-li uve-
deno jinak, pak ze v¿ech) odstranit údaje o tom, ve kterÿch adre-
sá⌐ích byly uloæeny. Tento p⌐íkaz se vám mûæe hodit v p⌐ípadê, æe
jste p⌐i vytvá⌐ení archívu zapomnêli uvést p⌐epínaç "-e".
s: vypsat obsah souboru na obrazovku
Tento p⌐íkaz se hodnê podobá p⌐íkazu "p" - jedinÿ rozdíl spoçívá
v tom, æe se po zaplnêní obrazovky vÿpis p⌐eru¿í a od uæivatele
se oçekává pokyn, co dál. Dotazy lze potlaçit uvedením p⌐epínaçe
"-y".
P⌐i vypisování souboru na obrazovku zobrazuje p⌐íkaz "s" pouze
prvních 79 znakû kaædé ⌐ádky, místo ⌐ídících znakû pouæívá otaz-
ník. Pot⌐ebujete-li, aby se ve vÿpisu správnê zobrazovaly i pseu-
dografické symboly (p⌐ípadnê çeská písmena s diakritikou), p⌐i-
pojte k p⌐íkazu p⌐epínaç "-jv".
t: zkontrolovat obsah archívu (test integrity)
Zkontroluje, zda souhlasí v archívu uloæenÿ kontrolní souçet (CRC)
s kontrolním souçtem vypoçtenÿm podle skuteçného obsahu archívu.
ARJ pouæívá k ovê⌐ení integrity archívû dvaat⌐icetibitovÿ kontrol-
ní souçet, kterÿ je v odhalování chyb mnohem úçinnêj¿í neæ bêænê
pouæívanÿ kontrolní souçet ¿estnáctibitovÿ.
u: aktualizovat a doplnit archív
Aktualizuje soubory, které jiæ v archívu jsou, a p⌐idá do nêj
soubory, které v nêm je¿tê nejsou (na rozdíl od p⌐íkazu "f",
kterÿ sice rovnêæ aktualizuje soubory, které v archívu jsou,
ale nep⌐idá ty, které v nêm chybêjí).
P⌐íklad: ARJ u archiv
v: podrobnê vypsat obsah archívu
Tento p⌐íkaz podrobnê vypí¿e obsah archívu - kromê informací,
které zobrazuje p⌐íkaz "l", se vypisují také kompletní jména
souborû (vçetnê cest) a v¿echny komentá⌐e.
P⌐íkaz "v" také u kaædého archivovaného souboru uvádí po⌐adové
çíslo, které lze vyuæít ve spojení s p⌐epínaçem "-#" k vybrání
jinak nedosaæitelného souboru (nap⌐. souboru-zálohy).
P⌐íklad: ARJ v archive -jg
ARJ x archive -# 5 10
Chcete-li, aby se vÿpis po zaplnêní obrazovky zastavil a dal
vám ças k prostudování zobrazenÿch informací, p⌐ipojte k p⌐í-
kazu p⌐epínaç "-jp".
Uvedete-li v p⌐íkazu p⌐epínaç "-jv", zobrazí se místo standardního
vÿpisu pouze seznam názvû souborû (vypisují se celá jména vçetnê
cest).
Dal¿í variantu vÿpisu, která se zvlῃ hodí pro ⌐azení podle
urçitÿch údajû (data, çasu, délky, názvu apod. - ¿ikovné zvlá¿tê
p⌐i dal¿ím pouæití vÿpisu v p⌐íkazu "o"), získáte uvedením p⌐epí-
naçe "-jv1".
w: vyhledat v archívu textovÿ ⌐etêzec
Tento p⌐íkaz umoæñuje vyhledávat v archivovanÿch souborech
znakové ⌐etêzce.
Zda se mají p⌐i vyhledávání brát v úvahu rozdíly mezi malÿmi
a velkÿmi písmeny, se ARJ zeptá hned po zadání p⌐íkazu. P⌐i
vyhledávání se vyuæívá kódová stránka DOSu, a tak se správnê
p⌐evádêjí i písmena s diakritikou (POZOR! Platí jen pro kódo-
vou stránku 852, která je souçástí MS-DOSu, nikoli pro rûzná
národní prost⌐edí t⌐etích firem).
ARJ se rovnêæ zeptá, kolik ⌐ádek z okolí nalezeného ⌐etêzce má
zobrazovat. Je-li zadáno nenulové çíslo, ARJ p⌐i nalezení hle-
daného ⌐etêzce zobrazí kontext, v nêmæ se tento vÿskyt nachází.
Zobrazují se v¿echny znaky vçetnê koncû ⌐ádek, ⌐ídící znaky jsou
nahrazeny otazníky, kaædá ⌐ádka kontextu má 78 znakû. Budete-li
poæadovat zobrazování kontextu, ARJ nebude zobrazovat percentuální
indikátor vyhledávání. Pot⌐ebujete-li, aby se v kontextu správnê
zobrazovaly i pseudografické symboly s kódy 128 aæ 255 (pod která
spadají i çeská písmena s diakritikou), p⌐ipojte k p⌐íkazu p⌐epí-
naç "-jv".
Po zodpovêzení úvodních dvou otázek má uæivatel moænost zadat aæ
20 rûznÿch znakovÿch ⌐etêzcû, které se mají v archívovanÿch sou-
borech vyhledat. Délka jednoho ⌐etêzce mûæe bÿt nejvÿ¿e 79 znakû.
Poçet nalezenÿch vÿskytû jednotlivÿch ⌐etêzcû bude zobrazen pro
kaædÿ soubor v archívu zvlῃ.
Vÿskyty, které zasahují do dvou svazkû vícesvazkového archívu,
ARJ nenajde.
Jedinÿm p⌐íkazem mûæete prohledat i nêkolik ARJ archívû najednou
- staçí urçit archív obecnê, nap⌐. "ARJ w \DOCS\*.ARJ".
Stejnê jako u jinÿch p⌐íkazû si mûæete p⌐epínaçem "-jp" vyæádat
vÿpis po stránkách.
Chcete-li údaje pot⌐ebné k vyhledávání zadat rovnou na p⌐íkazové
⌐ádce, pouæijte p⌐epínaç "-jq".
P⌐epínaç se "p⌐eloæí" podle následujícího schématu:
1) prvním znakem musí bÿt znaménko plus ("+"), nebo mínus ("-"),
které zastupuje "Ano"/"Ne", které byste zadali na otázku, zda
rozli¿ovat malá/velká písmena.
2) za úvodním znaménkem následuje çíslo, které udává, kolik ⌐ádek
kontextu se má u kaædého vÿskytu zobrazit.
3) po çíslu následuje nap⌐. pomlçka (jakÿkoli neçíselnÿ znak),
která oddêluje çíslo od textu, kterÿ se má hledat.
4) zbylé znaky p⌐edstavují ⌐etêzec, kterÿ se má v archívu hledat.
P⌐íklady: ARJ w archiv -jq+3+Praha nebude p⌐i hledání rozli-
¿ovat malá a velká písmena
a u kaædého vÿskytu slova
"Praha" zobrazí t⌐i ⌐ádky
kontextu.
ARJ w archiv "-jq-2-je æiv" bude p⌐i hledání rozli¿ovat
malá/velká písmena a u kaæ-
dého vÿskytu slov "je æiv"
zobrazí 2 ⌐ádky kontextu.
Pouæijete-li s p⌐íkazem "w" p⌐epínaç "-hw", zûstanou na obrazovce
vypsána pouze jména souborû, v nichæ byl nalezen alespoñ jeden
vÿskyt hledaného ⌐etêzce (çi hledanÿch ⌐etêzcû).
x: rozbalit soubor(y) z archívu do pûvodních adresá⌐û
P⌐íkazem "x" rozbalíte jeden nebo více souborû z archívu, p⌐içemæ
se zrekonstruuje i pûvodní struktura adresá⌐û, v nichæ byly tyto
soubory uloæeny. ARJ vytvo⌐í podle adresá⌐û uloæenÿch v archívu
odpovídající podadresá⌐e aktuálního (nebo základního, je-li zadán)
adresá⌐e a rozbalí do nich soubory tak, jak byly uloæeny p⌐ed
sbalením. Neuvede-li se p⌐epínaç "-jf", nebere se v potaz údaj
o tom, na kterém disku byly soubory uloæeny, a za "ko⌐enovÿ"
adresá⌐ se povaæuje adresá⌐ aktuální (resp. základní, je-li
uveden).
P⌐íklad: ARJ x archiv *.c
Pot⌐ebujete-li rozbalit pouze çást archívu, p⌐içemæ poæadovanou
çástí je podadresá⌐ obsahující dal¿í podadresá⌐e, mêli byste po-
uæít p⌐epínaç "-p1" (podrobnêji viz p⌐epínaç "-p").
K p⌐íkazûm "e" a "x" lze p⌐ipojit také p⌐epínaç "-d", kterÿ mêní
vÿznam têchto p⌐íkazû na "rozbal a vymaæ z archívu". Uvedete-li
tento p⌐epínaç, je nutné uvést také specifikaci souborû, s nimiæ
se má tato operace provést, protoæe ARJ v tomto p⌐ípadê nep⌐edpo-
kládá automaticky specifikaci "*.*".
Dal¿í informace najdete u p⌐íkazu "e" - aæ na znovuvytvá⌐ení ar-
chivovanÿch adresá⌐û je totiæ p⌐íkaz "x" s p⌐íkazem "e" totoænÿ.
y: zkopírovat archív s novÿmi volbami
P⌐íkaz "y" usnadñuje pouæívání p⌐epínaçû "-je", "-je1" a "-jb",
"-jb1" a "-jb2". Místo rozbalení a opêtovného sbalení v¿ech roz-
balenÿch souborû staçí pouæít p⌐íkaz "y".
P₧EPïNAÇE
?: zobrazit kompletní nápovêdu k programu
P⌐íkazem "ARJ -?" si mûæete zobrazit nêkolik stránek nápovêdy. Po
kaædé stránce se vÿpis zastaví; chcete-li, aby se nápovêda vypsala
celá najednou, p⌐ipojte p⌐epínaç "-jp", nebo p⌐esmêrujte vÿstup do
souboru na disk ("ARJ -? > napoveda.txt").
ARJ mûæe za urçitÿch okolností p⌐ehlédnout p⌐esmêrování provedené
v rámci lokální sítê (a pak zdánlivê "zamrzne", açkoli pouze çeká
na stisk klávesy, po nêmæ zobrazí - tj. do vÿstupního souboru za-
pí¿e - dal¿í stránku).
-: ignorovat v¿echny dal¿í p⌐epínaçe
P⌐epínaç "--" informuje ARJ o tom, æe na p⌐íkazové ⌐ádce nejsou
jiæ æádné dal¿í p⌐epínaçe. Tento p⌐epínaç musíte pouæít v p⌐ípadê,
æe pot⌐ebujete zadat jméno souboru, které zaçíná pomlçkou.
P⌐íklad: ARJ a archiv -- -SOUBOR-.TXT
+: nepouæívat systémovou promênnou ARJ_SW
Uvedete-li na p⌐íkazové ⌐ádce p⌐epínaç "-+", nebude ARJ p⌐i pro-
vádêní p⌐íkazu brát v úvahu p⌐epínaçe uvedené v systémové promên-
né ARJ_SW (nebo v konfiguraçním souboru).
P⌐íklad: ARJ a archiv -+ *.*
P⌐epínaç "-+" mûæete pouæít i k zadání jména systémové promênné,
která se má pouæít místo standardnê pouæívané. Tuto moænost mûæe-
te pochopitelnê vyuæít jen na p⌐íkazové ⌐ádce, nikoli v promênné
ARJ_SW, nebo v konfiguraçním souboru.
P⌐íklad: ARJ a archiv +-ARJ_SW2
&: pouæít alternativní o¿et⌐ení kritickÿch chyb
Není-li uvedeno jinak, ARJ o¿et⌐uje kritické chyby typu "sector
not found" a "drive not ready" interaktivnê. Zobrazí popis chyby
a uæivatel dostane moænost operaci zopakovat, p⌐ípadnê stiskem
Control-Break program ARJ ukonçit.
Uvedete-li v p⌐íkazu p⌐epínaç "-&", bude ARJ o¿et⌐ovat kritické
chyby automaticky, aniæ by po uæivateli vyæadovalo pokyny, zda
operaci opakovat, çi nikoli, coæ je nutné v p⌐ípadê, æe se ARJ
pouæívá v systému bez trvalé obsluhy. S p⌐epínaçem "-&" ARJ hlídá
kritické chyby, které produkují dotazy typu "Abort, Retry, Fail?"
a automaticky odpovídá "Abort". P⌐epínaç "-&" mûæete uvést jak na
p⌐íkazové ⌐ádce, tak v promênné ARJ_SW. Mêjte v¿ak na pamêti, æe
uvedete-li jej na p⌐íkazové ⌐ádce, úçinkuje okamæitê, kdeæto je-li
uveden v promênné ARJ_SW, zaçíná úçinkovat teprve po zpracování
v¿ech p⌐epínaçû na p⌐íkazové ⌐ádce.
!: zmênit prefix souborû-seznamû
Tento p⌐epínaç umoæñuje zmênit znak pouæívanÿ k oznaçení souborû-
seznamû. Uvedete-li p⌐epínaç "-!" bez parametru, pouze zakáæe po
uæívání stávajícího prefixu (umoæní vám na p⌐íkazové ⌐ádce speci-
fikovat soubor, jehoæ název náhodou zaçíná právê tímto znakem,
a p⌐itom není souborem-seznamem).
P⌐íklady: ARJ a archiv -!@ @seznam.txt (nastaví prefix pouæívanÿ
programy LHA a PKZIP)
ARJ a archiv -! !.bat
$: uloæit/rozbalit i název disku
Tento p⌐epínaç umoæñuje do archívu uloæit, nebo z nêj rozbalit
název disku ("volume label"). Do jednoho archívu lze uloæit i nê-
kolik takovÿch názvû (rûznÿch diskû). Od verze 2.10 programu ARJ
bude tento p⌐epínaç fungovat jen v DOSu verzi 2.0 a novêj¿í. P⌐e-
pínaç lze uvést i s oznaçením disku (nap⌐. "-$C", nebo "-$C:").
Neuvedete-li æádné oznaçení, pouæije ARJ automaticky oznaçení
aktuálního disku (nebo disku, na kterÿ ukazuje specifikace zá-
kladního adresá⌐e, je-li uvedena a obsahuje-li oznaçení disku).
UPOZORNëNï: V souçasné dobê ARJ umoæñuje do jednoho archívu uloæit
názvy více diskû a dokonce mohou bÿt v jednom archívu dva i více
názvû, které jsou stejné. Pot⌐ebujete-li nêkterÿ z duplicitních
názvû z archívu odstranit, pouæijte p⌐íkaz
ARJ d -q archiv název_disku
ARJ se u kaædého vyhovujícího názvu zeptá, zda jej má zru¿it, çi
nikoli). Tento "ne zcela korektní" mechanismus (archivace dupli-
citních názvû) umoæñuje uloæit do archívu název disku a soubor se
shodnÿm jménem. Tento vedlej¿í efekt mûæe bÿt v budoucích verzích
ARJ potlaçen.
Názvy diskû nelze rozbalovat ze samorozbalovacích archívû.
Ve vÿpisu archívu poznáte název disku podle písmene "V"
ve sloupci "T".
P⌐íklady: ARJ a archiv -$ p⌐idat do archívu v¿echny
soubory z aktuálního adresá⌐e
a uloæit také název disku.
ARJ a archiv ... $B p⌐idat do archívu pouze název
disku B:
ARJ a archiv ... $B: p⌐idat do archívu pouze název
disku B:
ARJ u archiv ... $B: p⌐idat do archívu pouze název
disku B:
Abyste rozbalili název disku z archívu (tj. de facto p⌐ejmenovali
disk), musíte pouæít p⌐epínaç "-$" a specifikovat (obecnê, nebo
p⌐esnê) název, kterÿ se má rozbalit.
P⌐íklady: ARJ e archiv název_disku -$ rozbalí název_disku na
aktuální disk (de facto
p⌐ejmenuje aktuální disk
na název_disku).
ARJ e archiv -$D: rozbalí v¿echny soubory
z archívu do aktuálního
adresá⌐e a p⌐ejmenuje disk
D: podle názvu uloæeného
v archívu.
ARJ e archiv název B:\ -$ rozbalí v¿echny soubory
z adresá⌐e do ko⌐enového
adresá⌐e disku B: a tento
disk p⌐ejmenuje podle ná-
zvu uloæeného v archívu.
Ve vÿpisu budou názvy diskû del¿í neæ 8 znakû zobrazeny stejnê
jako jména souborû, tedy s teçkou za osmÿm znakem. Tato teçka
se v¿ak p⌐idává pouze ve vÿpisu, nikoli p⌐i rozbalování názvu
z archívu. ARJ umí správnê rozbalit pouze standardní DOSovské
názvy, které jsou tvo⌐eny velkÿmi písmeny.
Názvy diskû vytvo⌐ené speciálními utilitami, a nikoli standard-
ními DOSovskÿmi p⌐íkazy (nap⌐. "label", "format") mohou ARJ pû-
sobit obtíæe. Nap⌐íklad program VL.EXE z Norton Utilities dokáæe
v názvu disku pouæít i malá písmena. Pot⌐ebujete-li takovÿ název
p⌐epsat názvem, kterÿ máte uloæen v ARJ archívu, budete muset po-
uæít nap⌐. p⌐íkaz "label" a nestandardní název zru¿it. Programy,
které umêjí podobné názvy ru¿it, jsou totiæ nuceny pouæívat meto-
dy, které p⌐i sebemen¿í chybiçce mohou vést ke smazání v¿ech sou-
borû v ko⌐enovém adresá⌐i. ARJ se prozatím radêji dræí p⌐i zemi
a podobné riziko nepodstupuje.
#: vybírat soubory podle po⌐adovÿch çísel
P⌐epínaç "-#" umoæñuje uæivateli odvolávat se na archivované
soubory jejich po⌐adovÿmi çísly. Nap⌐. çíslem 1 na první soubor
v archívu apod. Tento p⌐epínaç se vám bude hodit v p⌐ípadê, kdy
máte v archívu dva soubory se stejnÿm jménem. Vyuæití mûæe najít
také v dávkovÿch souborech, kdy je pot⌐eba soubory rozbalované
z archívu zpracovávat jeden po druhém. Velmi uæiteçnÿ bude tento
p⌐epínaç p⌐ipadat tvûrcûm rûznÿch archivních manaæerû.
Pomocí tohoto p⌐epínaçe mûæete zadat i interval souborû, jako
nap⌐. v p⌐íkazu "ARJ e archiv -# 1 4 12-25 40-100" (ve speci-
fikaci intervalu nesmí bÿt æádné mezery).
Po⌐adová çísla jsou souborûm p⌐idêlována v kaædém archívu
(i svazku vícesvazkového archívu) zvlῃ. Jinÿmi slovy:
první soubor ve svazku ARCHIV.A04 má po⌐adové çíslo 1.
Nemíchejte bêæné specifikace souborû se specifikacemi çíselnÿmi
(maximálnê mûæete pouæít specifikaci základního adresá⌐e).
P⌐íklad: ARJ e -# archiv základní_adresá⌐\ 1 3 5 20 21
a: zpracovat i skryté a systémové soubory
Není-li uvedeno jinak, ARJ nezpracovává soubory, které mají na-
staven atribut "skrytÿ" ("hidden") nebo "systémovÿ" ("system").
Mají-li se zpracovat i ty, musíte pouæít p⌐epínaç "-a".
Uvedete-li p⌐epínaç "-a1", bude ARJ fungovat stejnê jako s p⌐e-
pínaçem "-a", ale navíc bude povaæovat adresá⌐e za rovnocenné
souborûm. Kaædÿ adresá⌐ bude v archívu archivován jako samo-
statná poloæka, do archívu se uloæí dokonce i adresá⌐e prázdné.
Ve vÿpisu, kterÿ generuje p⌐íkaz "l" budou adresá⌐e oznaçeny
písmenem "D" ve sloupci "T" (typ souboru).
Star¿í verze ARJ prázdné adresá⌐e ignorují. V akuální verzi si
v¿ak s prázdnÿmi adresá⌐i umí poradit i samorozbalovací archívy.
P⌐epínaç "-a1" se vám mûæe hodit tehdy, kdyæ zálohujete nainsta-
lovanou softwarovou aplikaci a záleæí vám na tom, abyste uchovali
kompletní strukturu adresá⌐û vçetnê adresá⌐û prázdnÿch.
b: archivovat pouze zmênêné soubory
P⌐epínaç "-b" zpûsobí, æe ARJ bude p⌐i provádêní p⌐íkazu brát
v úvahu jen soubory, které mají nastavenÿ "archívní" bit (atribut
"archive").
P⌐epínaç "-b1" funguje stejnê jako "-b", ale u v¿ech souborû,
které se poda⌐í úspê¿nê p⌐idat do archívu, se archívní bit po
provedení p⌐íkazu vynuluje.
P⌐íklad: ARJ a A:BACKUP C:\*.* -b1 -r -va
pomêrnê vêrnê simuluje DOSovskÿ p⌐íkaz "backup".
P⌐epínaç "-b2" nemá vliv na to, se kterÿmi soubory se bude praco-
vat, ale zpûsobí u v¿ech úspê¿nê zarchivovanÿch souborû vynulování
archívního bitu. Pouæijete-li tento p⌐epínaç s p⌐íkazy "f" nebo
"u", vynulují se na disku nejen archívní bity souborû, které byly
úspê¿nê do archívu p⌐idány, ale i archivní bity souborû, které jiæ
v archívu byly a nevyæadovaly aktualizaci.
P⌐íklad: ARJ a E:archiv C:\*.* -b2 -r
zarchivuje v¿echny (ne-skryté a ne-systémové) sou-
bory na disku C: a vynuluje u nich archívní bit.
Koneçnê p⌐epínaç "-b3" se pouæívá v rozbalovacích p⌐íkazech k vy-
nulování archívních bitû rozbalenÿch souborû. Mûæe se hodit tehdy,
kdyæ si nep⌐ejete, aby se p⌐i následujícím zálohování zálohovaly
soubory, které právê rozbalujete z archívu.
c: neporovnávat datum/ças
Není-li uvedeno jinak, pak se u p⌐íkazû "u" a "f" porovnává datum
a ças verze souboru uloæené v archívu a na disku. Aktualizace
souboru v archívu se provede pouze v p⌐ípadê, æe verze souboru
na disku je novêj¿í. P⌐ejete-li si, aby se aktualizace provedla
vædy, pouæijte p⌐epínaç "-c".
P⌐i rozbalování souborû p⌐íkazem, u kterého jsou uvedeny p⌐epínaçe
"-y" a "-f", ARJ normálnê nerozbaluje z archívu soubory, které
jsou star¿í neæ jejich protêj¿ky na disku. P⌐epínaçem "-c" ARJ
p⌐inutíte rozbalit i tyto soubory.
d: vymazat soubory p⌐idané do archívu
Tento p⌐epínaç v zásadê duplikuje funkci p⌐íkazu "m", neboli
"p⌐esuñ soubory do archívu". Pouæijete-li jej zároveñ s p⌐e-
pínaçi "-f" nebo "-u", budou zru¿eny nejen soubory, které se
p⌐i provádêní p⌐íkazu do archívu p⌐idaly, ale také ty, které
v nêm jiæ archivovány byly. Vyjma p⌐ípadû, kdy je na p⌐íkazové
⌐ádce uveden také p⌐epínaç "-y", si ARJ nechá zru¿ení kaædého
jednotlivého souboru potvrdit (místo dvojice p⌐epínaçû "-d -y"
mûæete pouæít p⌐íkaz "m"). Od verze 2.30 je moæné p⌐epínaç "-d"
pouæít i s p⌐epínaçem "-a1" - potom jsou po provedení p⌐íkazu
zru¿eny v¿echny specifikované adresá⌐e, v nichæ nezbyl æádnÿ
soubor.
P⌐íkaz "ARJ a archiv soubor -d -y" je ekvivalentní p⌐íkazu
"ARJ m archiv soubor" a dvojici p⌐íkazû "ARJ a archiv soubor"
a "delete soubor".
P⌐epínaç "-d" lze nyní pouæít i v p⌐íkazech "e" a "x", které
pak znamenají "rozbal a vymaæ z archívu". Pouæijete-li u nich
p⌐epínaç "-d", budete muset uvést i specifikaci souborû, které
se mají rozbalit (a vymazat z archívu), protoæe ARJ v tomto
p⌐ípadê nedosazuje bêænê pouæívanou specifikaci "*.*".
P⌐íklad: ARJ e archiv -d soubor1 soubor2
e: neukládat cesty k souborûm
Není-li uvedeno jinak, ARJ si do archívu ukládá nejen samotné
jméno souboru (nap⌐. SOUBOR.TXT), ale i cestu k nêmu (nap⌐.
PROGRAM\ADRESAR\SOUBOR.TXT). P⌐epínaçem "-e" ARJ donutíte,
aby ukládalo pouze samotná jména souborû.
Modifikovanÿ p⌐epínaç "-e1" p⌐imêje ARJ k tomu, aby do archívu
neukládalo celou cestu, ale jen tu çást, která je relativní vûçi
zadanému základnímu adresá⌐i.
P⌐íklad: ARJ a archive C:\SOFTWARE\ARJ\ *.* -r -e1
bude do archívu ukládat jen tu çást kompletního jména
souboru, která následuje za "C:\SOFTWARE\ARJ\".
P⌐i aktualizaci archívu porovnává ARJ celé jméno souboru na disku
(vçetnê cesty) s celÿm jménem souboru archivovaného (opêt vçetnê
cesty). P⌐epínaçe "-e" a "-e1" toto porovnávání modifikují. S p⌐e-
pínaçem "-e" se porovnává samotné jméno souboru na disku (bez
cesty) s celÿm jménem souboru v archívu (vçetnê p⌐ípadné cesty).
S p⌐epínaçem "-e1" se porovnává celé jméno souboru na disku zkrá-
cené o specifikaci základního adresá⌐e (tj. jen s relativní cestou
vûçi základnímu adresá⌐i) s celÿm jménem souboru archivovaného
(vçetnê p⌐ípadné cesty).
Jinÿmi slovy, ARJ provede aktualizaci souboru v archívu jen tehdy,
kdyæ by se jméno souboru, kterÿ se do archívu p⌐idá, shodovalo se
jménem souboru, kterÿ jiæ v archívu je.
f: pouze novêj¿í (existující) soubory
Tento p⌐epínaç, je-li pouæit u p⌐íkazû "e" a "x", zpûsobí, æe se
z archívu rozbalí jen ty soubory, které na disku existují, ale ve
star¿í verzi, neæ která je uloæena v archívu.
Je-li tento p⌐epínaç pouæit v p⌐íkazu "m", ARJ provede aktualizaci
têch souborû v archívu, které na disku existují v novêj¿í verzi. Po
provedení aktualizace budou v¿echny soubory, které jsou v archívu
uloæeny ve své souçasné podobê (tak, jak jsou na disku), smazány
z disku.
P⌐íkaz "ARJ m -f" je velmi podobnÿ p⌐íkazu "LHARC m".
g: za¿ifrovat nebo de¿ifrovat soubor(y) pomocí hesla
Tento p⌐epínaç následovanÿ heslem ("-gHESLO") buâ za¿ifruje, nebo
de¿ifruje - podle p⌐íkazu - archivovanÿ soubor nebo soubory. Ve
vÿpisu generovaném p⌐íkazy "l" a "v" se za¿ifrované soubory po-
znají podle písmene "G" uvedeném ve sloupci "G".
Je-li za p⌐epínaçem "-g" uveden otazník ("-g?"), pak se ARJ po
spu¿têní na heslo zeptá (zadávané heslo se nezobrazuje na obra-
zovce, lze pouæívat klávesu Backspace).
Zadáte-li p⌐i rozbalování nesprávné heslo, ohlásí ARJ chybu
v kontrolním souçtu, po¿kození archívu nebo jinou podobnou chybu.
i: nezobrazovat indikátor postupu rozbalování
Zakáæe zobrazování percentuálního indikátoru, kterÿ se objevuje
u p⌐íkazû typu p⌐idej, aktualizuj, rozbal, najdi a otestuj.
P⌐epínaç "-i1" nahrazuje u p⌐íkazû typu p⌐idej, rozbal a otestuj
klasickÿ çíselnÿ indikátor alternativním indikátorem tvo⌐enÿm
prodluæujícím se sloupcem pseudografickÿch symbolû.
P⌐epínaç "-i2" zobrazuje kombinovanÿ indikátor (klasickÿ çíselnÿ
i alternativní pseudografickÿ).
j: p⌐e⌐aâovaç
P⌐epínaç "-j" p⌐epíná pouæívaní základní a doplñkové sady p⌐epí-
naçû. Na zaçátku kaædé skupiny je automaticky nastavena základní
sada, kaædé uvedení p⌐epínaçe "-j" p⌐epíná mezi základní a doplñ-
kovou sadou
Nap⌐. p⌐epínaç "-ja" není totéæ, co "-a", av¿ak je totéæ, co
"-jja", protoæe dva vÿskyty p⌐e⌐aâovaçe "-j" se navzájem ru¿í.
Podobnê "-jaje" neodpovídá "-ja -je"", ale "-ja -e". Sekvenci
"-ja -je" odpovídá p⌐epínaç "-jae".
k: vytvo⌐it záloæní kopii archívu
P⌐epínaç "-k" má vÿznam p⌐i aktualizaci archívu, kdy zpûsobí
zkopírování pûvodního archívu do záloæního souboru s p⌐íponou
".BAK" (p⌐ípadnÿ existující záloæní soubor je bez ptaní p⌐epsán).
Poznámka: záloæní archív nemá nic spoleçného
s "archívem se zálohami"!
l: vytvo⌐it soubor-seznam
Uvedete-li na p⌐íkazové ⌐ádce p⌐epínaç "-l", zapí¿e ARJ do sou-
boru, jehoæ jméno je uvedeno jako parametr p⌐epínaçe, seznam v¿ech
souborû zpracovanÿch právê provádênÿm p⌐íkazem. Pro p⌐íkazy typu
p⌐idej bude soubor-seznam obsahovat seznam v¿ech souborû, jejichæ
jména byla uvedena na p⌐íkazové ⌐ádce (buâ p⌐ímo, nebo pomocí
obecné specifikace). U ostatních p⌐íkazû se do souboru-seznamu
zapí¿ou pouze soubory a obecné specifikace uvedené p⌐ímo na p⌐í-
kazové ⌐ádce (obecné specifikace se nerozepisují na jednotlivé
soubory). Uvedení dal¿ích p⌐epínaçû nemá na obsah souboru-seznamu
vliv. Pot⌐ebujete-li získat indexovÿ soubor s podrobnÿmi
informacemi o sbalenÿch souborech, pouæijte p⌐epínaç "-ji".
Vygenerovanÿ soubor lze pouæít jako soubor-seznam v jiném ARJ
p⌐íkazu.
P⌐íklad: ARJ a -lSEZNAM.TXT archiv *.exe
vytvo⌐í soubor s názvem SEZNAM.TXT, v nêmæ budou
uvedeny v¿echny soubory s p⌐íponou ".EXE".
m: pouæít kompresní metodu çíslo 0, 1, 2, 3, 4
Metoda 0 = pouze uloæit do archívu (bez komprese).
Metoda 1 = pouæít nejúçinnêj¿í kompresi (pouæije se, není-li
uvedeno jinak; vyæaduje nejménê 300.000 bajtû pamêti).
Metoda 2 = pouæít o nêco ménê úçinnou, ale rychlej¿í kompresi
(vyæaduje nejménê 282.000 bajtû pamêti).
Metoda 3 = pouæít ménê úçinnou, ale o dost rychlej¿í kompresi
(vyæaduje nejménê 250.000 bajtû pamêti).
Metoda 4 = pouæít nejménê úçinnou, ale zato nejrychlej¿í kompresi
(vyæaduje nejménê 235.000 bajtû pamêti).
P⌐íklad: ARJ a archiv *.exe -m2
Pouæití p⌐epínaçe "-jm" obyçejnê o trochu zvÿ¿í úçinnost komprese
metod 1 a 2 na úkor niæ¿í rychlosti a vy¿¿ích pamêƒovÿch nárokû.
ùçinek p⌐epínaçe "-jm" u metod 3 a 4 není definován.
Metoda 4 pouæívá jinÿ kodér/dekodér neæ metody 1, 2 a 3 a je témê⌐
dvojnásobnê rychlej¿í, neæ metoda 1.
P⌐i rozbalování souborû z archívu si ARJ vystaçí s men¿í pamêtí,
neæ p⌐i balení. Blíæe viz kapitola Omezení programu ARJ.
n: pouze nové (dosud neexistující) soubory
Je-li tento p⌐epínaç pouæit s p⌐íkazy "e" a "x", rozbalí ARJ
z archívu pouze ty soubory, které na disku je¿tê neexistují.
Je-li tento p⌐epínaç pouæit s p⌐íkazy "a" a "m", p⌐idá ARJ
do archívu pouze ty soubory, které v nêm je¿tê nejsou.
o: ze dne RRMMDDHHMMSS a novêj¿í
P⌐epínaç "-o", je-li uveden bez parametru, znamená, æe se má pra-
covat pouze se soubory, které byly dnes (chápáno podle systémového
data poçítaçe) zmênêny. Je-li za p⌐epínaçem uveden parametr ve
tvaru rok-mêsíc-den-hodiny-minuty-sekundy, bude ARJ pracovat jen
se soubory, které byly naposledy modifikovány právê v tom okamæi-
ku, nebo pozdêji.
P⌐íklad: ARJ a archiv -o9001021700 znamená,
æe se do archívu mají p⌐idat pouze soubory, které
byly naposledy upraveny 2.1.1990 v 17:00 çi pozdêji.
Roky men¿í neæ 80 se povaæují za roky z 21. století.
Prozatím neexistuje moænost p⌐edefinovat formát, ve kterém se
datum/ças zadává.
P⌐epínaç "-ob" mêní vÿznam p⌐epínaçe na "uvaæovat soubory star¿í
neæ". Je-li p⌐epínaç "-ob" doplnên parametrem (opêt ve tvaru rok-
mêsíc-den-hodiny-minuty-sekundy), pak se budou uvaæovat pouze ar-
chívy, v nichæ byla poslední zmêna provedena p⌐ed uvedenÿm oka-
mæikem.
P⌐epínaçe "-o" a "-ob" mûæete pouæít zároveñ a vymezit tak çasovÿ
interval, do nêhoæ musí soubory spadat. S vÿhodou tuto moænost
mûæete pouæít pro specifikaci souborû vytvo⌐enÿch nebo naposledy
zmênênÿch v urçitÿ den.
P⌐íklad: ARJ a archiv -p910101 -ob910102
Není-li datum uvedeno explicitnê, doplní se za p⌐epínaçe "-o"
a "-ob" automaticky "dne¿ní" datum a ças 00:00.
P⌐íklady: ARJ a archiv -od0 vybere soubory, které byly
naposledy zmênêny právê dnes.
ARJ a archive -od1 vybere soubory, které byly
naposledy zmênêny dnes nebo vçera.
p: porovnávat i cesty k souborûm
Je-li v p⌐íkazu uveden p⌐epínaç "-p", bude ARJ porovnávat celá
jména souborû na disku i v archívu (vçetnê cest).
Pro ne-aktualizaçní p⌐íkazy se celá jména souborû porovnávají
tak jako tak, s p⌐epínaçem "-p" i bez nêj.
Pot⌐ebujete-li, aby ARJ správnê porovnávalo i jména adresá⌐û
a podadresá⌐û, mêli byste pouæít p⌐epínaç "-p1". Tento p⌐epínaç
p⌐imêje ARJ, aby porovnávalo obecné specifikace jen se zaçátky
celÿch jmen souborû, které jsou uloæeny v archívu. Pro jednodu
chost p⌐íklad: mêjme archív, kterÿ obsahuje archivovanÿ adresá⌐ TC
s podadresá⌐i TC\INCLUDE, TC\INCLUDE\SYS a dal¿ími. P⌐ejete-li si
rozbalit v¿echny soubory z podadresá⌐e INCLUDE, vçetnê v¿ech
z podadresá⌐e INCLUDE\SYS, pouæijete p⌐íkaz
ARJ e archiv TC\INCLUDE\*.* -p1.
Kdybyste chtêli rozbalit v¿echny na "S" zaçínající soubory z pod-
adresá⌐e INCLUDE a v¿echny soubory z podadresá⌐e INCLUDE\SYS,
mohli byste pouæít p⌐íkaz
ARJ e archiv TC\INCLUDE\S*.* -p1.
q: ovê⌐it u kaædého souboru
Uvedení tohoto p⌐epínaçe ve v¿ech p⌐íkazech kromê "j", "l", "t",
"v" a "w" zpûsobí, æe si ARJ vyæádá potvrzení operace, kterou
hodlá provést, pro kaædÿ jednotlivÿ soubor. Díky tomu mûæete ruçnê
vybrat soubory, které se mají smazat, p⌐idat apod.
r: procházet i podadresá⌐e
Tento p⌐epínaç informuje ARJ o tom, æe má soubory odpovídající
obecnÿm specifikacím hledat nejen v aktuálním (nebo základním, je-
li zadán) adresá⌐i, ale také ve v¿ech jeho podadresá⌐ích
a jejich podadresá⌐ích atd.
ARJ bude rekurzívnê vyhledávat i soubory zadané ne-obecnou
specifikací (nap⌐. "ARJ a archiv SOUBOR.TXT -r").
s: nastavit datum/ças archívu podle nejnovêj¿ího souboru
Uvedením tohoto p⌐epínaçe nastavíte datum/ças poslední modifika-
ce archívu na datum/ças poslední modifikace nejnovêj¿ího souboru
v archívu.
P⌐epínaç funguje i s ne-aktualizaçními p⌐íkazy, nap⌐íklad
v "ARJ l archiv -s ..."
P⌐epínaçem "-s1" zamezíte p⌐i aktualizaci archívu zmênê data/çasu
poslední zmêny v tomto archívu.
P⌐epínaç "-s2" funguje stejnê jako "-s", ale úçinkuje jen u p⌐í-
kazû typu "aktualizuj/zmêñ archív". Díky tomu je vhodnêj¿í k po-
uæití v systémové promênné ARJ_SW.
t: nastavit typu souboru
Tento p⌐epínaç p⌐ikazuje ARJ, aby následující soubor(y) archivo-
valo v binárním, nebo textovém reæimu. Není-li uvedeno jinak, po-
uæívá se reæim binární ("-t0"). Pot⌐ebujete-li zarchivovat soubor
v reæimu textovém, pouæijte p⌐epínaç "-t1". P⌐epínaçe "-t"/"-t0"
jsou navzájem ekvivalentní.
Uvedete-li na p⌐íkazové ⌐ádce p⌐epínaç "-t0", bude ARJ archivo-
vat v binárním reæimu, a to i p⌐i aktualizaci souborû, které jiæ
v archívu jsou, pûvodnê zkomprimovány v reæimu textovém.
Typ "textovÿch" souborû byl pûvodnê zaveden pro usnadnêní p⌐enosu
ARJ archívû a souborû v nich obsaæenÿch mezi rûznÿmi operçními
systémy. Umoæñuje totiæ ARJ rozbalit textovÿ soubor v cílovém
operaçním systému se správnou, v nêm pouæívanou sekvencí pro
"konec ⌐ádky a p⌐echod na novou ⌐ádku".
Vedlej¿ím efektem textového reæimu je dosaæení o nêco lep¿ího
kompresního pomêru. P⌐íkazy s p⌐epínaçi "-t1" a "-jh65000" bu-
dou dosahovat asi vûbec nejúçinnêj¿í komprese. Na druhou stranu
je rozbalování souborû sbalenÿch v textovém reæimu o trochu po-
malej¿í neæ rozbalování souborû ostatních.
P⌐epínaç "-t1" byste nemêli pouæívat v p⌐ípadech, kdy vytvá⌐íte
vícesvazkovÿ archív.
V æádném p⌐ípadê nepouæívejte textovÿ reæim u souborû, o nichæ si
nejste jisti, æe jsou opravdu textové! Textové soubory jsou totiæ
ukonçeny speciálním znakem "end of file" (Control-Z). U netexto-
vÿch (binárních) souborû má v¿ak tento znak jinÿ vÿznam, a tak ARJ
nezarchivuje celÿ binární soubor, ale jen jeho çást, "ukonçenou"
znakem "end of file".
Jestliæe v textovém reæimu archivovanÿ soubor rozbalujete ve
stejném operaçním systému, v nêmæ jste jej sbalili, rozbalí
programy ARJ i UNARJ (od verze 2.30) tento text beze zmên,
ve formátu osm bitû na jeden znak. Pouze v p⌐ípadê, æe budete
textovê sbalenÿ soubor rozbalovat v jiném operaçním systému,
pouæije se formát sedm bitû na znak (osmÿ bit se u v¿ech znakû
od⌐ízne).
V textovém reæimu "-t1" zkoumá ARJ prvních 4096 znakû souboru
a hledá ne-textové znaky. V reæimu textovém s pseudografickÿmi
symboly ("-t1g") hledá ARJ v prvních 4096 znacích souboru vÿsky-
ty vêt¿ího poçtu znakû s ASCII kódem vy¿¿ím neæ 127. Najde-li ARJ
netextové znaky, nebo p⌐íli¿ mnoho pseudografickÿch symbolû, au-
tomaticky zmêní reæim na "-t0" a zarchivuje inkriminovanÿ soubor
jako binární. Navíc po provedení komprese v textovém reæimu ARJ
kontroluje, zda se pouæitím textového reæimu vstupní (archivovanÿ)
soubor nezkrátil o více neæ 20% (k çemuæ by do¿lo v extrémním
p⌐ípadê, kdy by na kaædém ⌐ádku byly jen çty⌐i znaky nebo ménê).
Je-li úspora vêt¿í, povaæuje to za nepravdêpodobné a soubor zar-
chivuje radêji znovu, tentokrát v binárním reæimu. Tyto testy by
mêly na minimum sníæit pravdêpodobnost, æe omylem sbalíte binární
soubor v textovém reæimu (p⌐i çemæ by do¿lo ke ztrátê dat). Ani
tyto testy v¿ak nejsou neomylné, a urçité riziko existuje vædy
- peçlivê proto vaæte, zda je soubor opravdu textovÿ, nebo ne.
ùdaj "Original" uvádênÿ ve vÿpisech generovanÿch p⌐íkazy "l"
a "v" je skuteçnÿ poçet bajtû zarchivovanÿch v textovém reæimu.
Obyçejnê je to pûvodní délka souboru mínus poçet znakû CR ("návrat
na zaçátek ⌐ádku") v souboru, protoæe v textovém reæimu knihovní
rutiny jazyka C, v nêmæ je ARJ vytvo⌐eno, vypou¿tí v¿echny tyto
znaky ze souboru. To mûæe pûsobit potíæe nêkterÿm konverzním
programûm, které porovnávají délku souboru uloæenou v archívu
s délkou souboru rozbaleného.
P⌐epínaç "-t" je nyní upraven tak, abyste u nêj mohli uvést
p⌐ípony, podle kterÿch má ARJ automaticky rozli¿ovat textové
soubory od binárních. Chcete-li nap⌐., aby ARJ automaticky za
textové povaæovalo soubory s p⌐íponou ".ASM" a ".C", doplníte
p⌐epínaç na "-t1.asm.c".
P⌐íklady: ARJ a archiv *.* -t1.asm.c
ARJ a archiv *.* -t1g.txt.doc
V¿imnête si, æe v sekvenci "-t1f -t1f.doc.asm" druhÿ p⌐epínaç
nemêní vÿznam prvního, protoæe tento znamená, æe se mají v¿echny
soubory archivovat v textovém reæimu (a dokonce se nemá provádêt
æádná kontrola).
Chcete-li, aby se v¿echny soubory archivovaly v textovém reæimu
a vÿjimku tvo⌐ily pouze soubory s urçitÿmi p⌐íponami (inverzní
postup k "-t1.asm.c"), musíte nejprve nastavit textovÿ reæim
pro v¿echny soubory, a pak specifikovat vÿjimky:
P⌐íklad: ARJ a archiv *.* -t1 -t0.com.exe.obj
Vzhledem ke zpûsobu, jakÿm se ARJ pokou¿í rozeznávat textové
soubory od binárních, se mûæe stát, æe ARJ bude soubor, kterÿ je
ve skuteçnosti textovÿ, povaæovat za binární. V takovém p⌐ípadê
mûæete prosadit svou pomocí parametru "f", kterÿ se p⌐ipojí za
p⌐epínaç "-t1". Je-li zároveñ pouæit i parametr "g", musí bÿt
p⌐epínaç zapsán jako "-t1gf" (nikoli "-t1fg").
P⌐íklady: ARJ a archiv *.bat -t1f
ARJ a archiv *.txt -t1gf
ARJ a archiv *.* -t1f.bat.asm.doc
P⌐epínaç "-t1" mûæete také pouæít ke konverzi unixovského texto-
vého souboru na DOSovskÿ. Staçí nejprve soubor(y) zarchivovat
jako textové, a pak je jednodu¿e rozbalit. P⌐i balení nechá ARJ
soubor(y) beze zmêny, p⌐i rozbalení zmêní znak LF na dvojici
CR/LF.
P⌐íklad: ARJ a archiv *.* -m0 -t1
ARJ e archiv *.* -y
u: pouze novêj¿í a neexistující soubory
Tento p⌐epínaç pouæitÿ s p⌐íkazy "e" a "x" zpûsobí, æe ARJ rozbalí
pouze ty soubory, které dosud na disku neexistují, nebo existují,
ale ve star¿í verzi neæ v archívu.
Pouæijete-li p⌐epínaç "-u" s p⌐íkazem "m", ARJ p⌐idá do archívu
soubory, které v nêm je¿tê nejsou, a aktualizuje ty, které v nêm
sice jsou, ale ve star¿í verzi neæ na disku. Po provedení p⌐íkazu
pak smaæe z disku v¿echny novê p⌐idané soubory, soubory aktuali-
zované a soubory, které nebylo pot⌐eba aktualizovat.
v: pracovat s vícesvazkovÿm archívem
Tento p⌐epínaç je nutné pouæít vædy, kdyæ po ARJ chcete, aby vy-
tvá⌐elo nebo zpracovávalo vícesvazkové archívy.
S p⌐íkazem "a" umoæñuje automatickou tvorbu jednotlivÿch svazkû:
nap⌐. p⌐íkazem "ARJ a A:SVAZEK \*.* -b -r -v360000" mûæe uæivatel
zazálohovat v¿echny soubory na disku, které se zmênily nebo p⌐i-
byly od posledního zálohování. ARJ si bude samo ⌐íkat o dal¿í di-
skety, nevejde-li se archív na disketu jedinou. Po prvním svazku
s názvem SVAZEK.ARJ, budou následovat SVAZEK.A01, SVAZEK.A02 atd.
aæ SVAZEK.A99, SVAZEK.A00 a zas znovu SVAZEK.A01, SVAZEK.A02 atd.
Chcete-li, aby po⌐adové çíslo svazku odpovídalo p⌐íponê, uveâte
jméno archívu rovnou s p⌐íponou ".A01", nap⌐. SVAZEK.A01.
Po vloæení nové diskety si ARJ ovê⌐í, zda jste disketu opravdu
vymênili. Zjistí-li, æe je v mechanice stále stejná disketa, bude
poæadovat jinou (æádost v¿ak bude opakovat nejvÿ¿e t⌐ikrát).
Není-li uvedeno jinak, çísluje ARJ svazku od ".ARJ", ".A01" aæ po
".A99", a potom zaçíná od ".A00", ".A01" zase znovu. Uvedete-li
jméno archívu s p⌐íponou ".000", zaçne ARJ souborem "svazek.000",
a bude pokraçovat p⌐es "svazek.001" aæ po koneçnÿ "svazek.999"
(chcete-li, aby çíslování zaçalo od 001, zadejte jméno archivu
s p⌐íponou ".001").
P⌐íklad: ARJ a -v720 -y -r archiv.000 D:\
Archivované soubory mohou bÿt rozdêleny mezi dva i více po sobê
jdoucích svazkû. ARJ se totiæ snaæí co nejp⌐esnêji (na 200 aæ
1000 bajtû) dodræet zadanou velikost svazku.
Nep⌐ejete-li si, aby se soubory dêlily mezi rûzné svazky, uveâte
za p⌐epínaçem je¿tê parametr "w", tj. "-vw". ARJ bude potom dêlit
soubory vÿhradnê v p⌐ípadê, æe je nelze smêstnat do jediného
svazku. Uvedete-li v¿ak p⌐epínaç "-vw", nebude ARJ moci úçelnê
vyuæívat prostor na disketách - mûæe se vám stát, æe nêkteré
svazky budou mít 100 bajtû i ménê...
Vÿhodou vícesvazkovÿch archívû vytvo⌐enÿch s p⌐epínaçem "-w" je
moænost aktualizace souborû v takovÿch archívech. Klasické více-
svazkové archívy totiæ není moæné aktualizovat, zatímco u více-
svazkovÿch souborû vytvo⌐enÿch s p⌐epínaçem "-w" lze pouæít aktu-
alizaçní p⌐íkaz "f" (nebo kterÿkoli jinÿ, kterÿ nezpûsobí p⌐idání
æádnÿch souborû do archívu; p⌐idávat soubory mûæete jen do více-
svazkovÿch archívû, u kterÿch jste neomezili velikost jednoho
svazku).
P⌐íkaz "ARJ x A:SVAZEK -v" rozbalí soubory ze série svazkû, které
zaçínají svazkem SVAZEK.ARJ. Jestliæe zaçínáte zprost⌐edka série,
nebo vá¿ vícesvazkovÿ archív zaçíná svazkem s jinÿm názvem, musíte
uvést celé jméno prvního svazku (nap⌐. SVAZEK.A01).
Jestliæe vás z jakéhokoli dûvodu obtêæuje neustále odpovídat na
dotazy "Mohu pokraçovat...", mûæete je potlaçit p⌐epínaçem "-jyv"
(ale pozor - jestliæe dojde na cílovém médiu místo, skonçí pak ARJ
s chybovÿm hlá¿ením "Na disku není dostatek místa", aniæ by poæá-
dalo o vÿmênu zaplnêného média). Je-li vícesvazkovÿ archív vytvá-
⌐en na vÿmênném médiu (nap⌐. disketê), bude se ARJ doæadovat nové
diskety i v p⌐ípadê, æe na p⌐íkazové ⌐ádce uvedete p⌐epínaç "-y"
(dotazy potlaçí vÿhradnê zmínênÿ p⌐epínaç "-jyv"). V MS-DOSu 3.0
a star¿ím se za vÿmênná média povaæují jen diskety v mechanikách
A: a B:.
P⌐íklad: ARJ x A:SVAZEK -v -jyco
Vÿ¿e uvedenÿ ukázkovÿ p⌐íkaz rozbalí v¿echny svazky vícesvazkového
archívu SVAZEK, p⌐içemæ bude bez ptaní zakládat pot⌐ebné adresá⌐e
a p⌐episovat soubory na disku soubory z archívu.
Vzhledem k algoritmu dêlení jednotlivÿch souborû mezi svazky se
mûæe stát, æe v jednom svazku bude uloæena çást souboru, která
bude mít nulovou délku (nejde o chybu).
Jestliæe budete chtít k souborûm v jednotlivÿch svazcích pozdêji
p⌐idávat dlouhé komentá⌐e, mêli byste na to myslet uæ p⌐i vytvá-
⌐ení svazkû a nechat si na komentá⌐e rezervu (tj. zadat o trochu
men¿í délku svazku, neæ kolik by snesly diskety).
U p⌐epínaçe "-v" mûæete pouæít zkratky 360, 720, 1200 a 1440,
které se chápou jako 362000, 730000, 1213000 a 1457000, coæ jsou
zhruba kapacity bêænê naformátovanÿch disket. Jestliæe ARJ zjistí,
æe je na p⌐edloæené disketê ménê místa neæ kolik bylo zadáno p⌐e-
pínaçem "-v", ovê⌐í si dotazem, zda má disketu skuteçnê pouæít.
P⌐i zadávání délky svazku mûæete pouæít písmeno "K" jako zkratku
pro "000". Nap⌐. 100K je totéæ, co 100000 (POZOR! "K" neznamená
1024, jak byste moæná çekali!).
Chcete-li, aby ARJ p⌐ed vytvo⌐ením kaædého svazku zapípalo,
zadejte p⌐epínaç "-vv".
Uvedete-li na p⌐íkazové ⌐ádce p⌐epínaç "-va", bude ARJ automatic-
ky vytvá⌐et co nejdel¿í svazky. P⌐epínaç je vhodnÿ zvlá¿tê p⌐i
vytvá⌐ení vícesvazkovÿch archívû na disketách. ARJ si u kaædé di-
skety zjistí, kolik je na ní místa, a pokusí se ji zaplnit celou
(nebo alespoñ z vêt¿í çásti). Mêjte na pamêti, æe ARJ si zji¿ƒu-
je, kolik je na disketê volného místa, a ne na kolik je disketa
naformátovaná (ARJ totiæ nechá na disketê v¿echny soubory, které
na ní byly, a pouze ji doplní svÿm archívem). Vzhledem k tomu,
æe ARJ netrpí æádnÿmi p⌐edsudky ohlednê kapacity disket, mûæete
klidnê pouæívat HD diskety 3,5" naformátované t⌐eba na 1,6 MB.
P⌐íklad: ARJ a A:ZALOZNI -b -va
ARJ a ZALOZNI -v360
Parametrem "r" mûæete ARJ poæádat, aby první svazek zkrátilo
o urçitÿ poçet bajtû. Bude se hodit hlavnê kdyæ vytvá⌐íte insta-
laçní diskety a pot⌐ebujete na první disketê vyhradit místo pro
instalaçní program, soubor CTIMNE apod.
P⌐íklad: ARJ a INSTALL -v360r50K
zkrátí první svazek oproti 360K o 50000 bajtû.
Doplníte-li p⌐epínaç "-v" parametrem "s", dovolí vám ARJ p⌐ed
vytvo⌐ením kaædého svazku buâ automaticky provést jeden p⌐íkaz
DOSu, nebo ruçnê i nêkolik takovÿch p⌐íkazû. Bude se vám hodit
nap⌐. v p⌐ípadê, æe chcete z pouæitÿch disket smazat v¿echny
soubory, které na nich byly pûvodnê.
Parametr "z" má stejnÿ vÿznam jako "s", jedinÿ rozdíl spoçívá
v tom, æe se nezobrazuje vÿstup provádêného DOSovského p⌐íkazu.
Volitelnê mûæete za parametrem "s" uvést p⌐ímo p⌐íkaz, kterÿ se má
p⌐ed vytvo⌐ením nového svazku provést. Obsahuje-li p⌐íkaz mezery,
je pot⌐eba celÿ p⌐epínaç uzav⌐ít do uvozovek. Uvedenÿ p⌐íkaz se
vykoná p⌐ed zaloæením kaædého nového svazku (a p⌐ed tím, neæ bude
ARJ zji¿ƒovat, kolik je na disketê volného místa).
P⌐íklady: ARJ a A:ZALOZNI -vas
ARJ a A:ZALOZNI -vvas
ARJ a A:ZALOZNI -v360s
ARJ a A:ZALOZNI -vvw360s
ARJ a A:ZALOZNI -vasSMAZAT.BAT
ARJ a A:ZALOZNI -v360sSMAZAT.BAT
ARJ a A:ZALOZNI "-vasFORMAT A:"
ARJ a A:ZALOZNI "-vasDIR C:\ "
V¿imnête si, æe v poslední ukázkce je za p⌐íkazem "DIR C:\" je¿tê
mezera. Kdydyste ji totiæ vynechali, byly by koncové uvozovky za-
hrnuty do p⌐íkazu "dir".
Parametry p⌐epínaçe "-v" je nyní moæné uvést v libovolném po⌐adí.
Pouze parametry "s" a "z" je pot⌐eba uvést ve skupinê aæ na konci,
protoæe dal¿í znaky za nimi se interpretují jako p⌐íkaz, kterÿ se
má provádêt.
P⌐íklady: ARJ a SVAZEK -vavw (pípat, tvo⌐it co nejdel¿í
svazky a nedêlit soubory)
ARJ a SVAZEK -vavsDIR (pípat, tvo⌐it co nejvêt¿í
svazky, p⌐ed kaædÿm svazkem
provést p⌐íkaz "dir").
Jednotlivé svazky vícesvazkového archívu lze pouæít (vyjma p⌐íkazû
aktualizaçních) i jako samostatné archívy. Vÿjimku tvo⌐í soubory,
které jsou rozdêleny do dvou nebo více po sobê jdoucích archívû.
Je vhodné pouæívat p⌐i vytvá⌐ení vícesvazkovÿch archívû p⌐epínaç
"-jt" (kontrola integrity vytvá⌐eného archívu). Jedinê tak si
zajistíte, æe budou v¿echny vytvo⌐ené svazky perfektní - hledat
jeden chybnÿ archív mezi desítkami ostatních je ponêkud úmorné.
Nepovede-li se ARJ p⌐i provádêní (ne-aktualizaçního) p⌐íkazu ote-
v⌐ít správnÿ svazek hned napoprvé, neskonçí okamæitê çinnost, ale
ohlásí, æe nemûæe správnÿ svazek otev⌐ít a otáæe se, zda mûæe po-
kraçovat (v té chvíli mûæete vloæit správnou disketu). Je samo-
z⌐ejmê pot⌐eba, aby bylo povoleno zobrazování dotazû "Mohu pokra-
covat...?".
Máte-li na pevném disku místa nazbyt, mûæe pro vás bÿt zálohování
s p⌐epínaçem "-v" velmi jednoduchou záleæitostí. Staçí, kdyæ ARJ
poæádáte, aby na pevném disku vytvo⌐ilo záloæní vícesvazkovÿ ar-
chív se svazky ve velikosti bêæné diskety (a na skuteçné diskety
si je zkopírujete pozdêji).
P⌐íklad: ARJ a ZALOHA *.* -b2 -r -v360 -y -jt -js (zazálohuje
celÿ systém)
ARJ a ZALOHA *.* -b1 -r -v360 -y -jt -js (zazálohuje
soubory, kte-
ré se zmênily
od posledního
zálohování).
Jestliæe bêhem zálohování dojde k chybê, podívejte se na popis
p⌐epínaçû "-jn" a "-jx". Najdete tam návod, jak dokonçit zálo-
hování bez toho, abyste jej museli spou¿têt celé znovu.
*****************************************************************
VAROVÅNï: Nesnaæte se provádêt aktualizaci vícesvazkovÿch archívû
s pouæitím p⌐epínaçe "-v". ARJ vám to normálnê stejnê nedovolí.
Jestliæe z nêjakého dûvodu pot⌐ebujete tuto ochranu p⌐ece jen
obejít, pouæijte p⌐epínaç "-hu".
P⌐íklad: ARJ c archiv -hu -zKOMENTAR.TXT
*****************************************************************
Tip:
Pot⌐ebujete-li zjistit, kolik disket budete pot⌐ebovat k zazálo-
hování urçitÿch dat, mûæete vyuæít právê p⌐epínaç "-v" s parame-
trem "s". Jak víte, parametr "s" umoæñuje p⌐ed vytvo⌐ením nového
svazku provést p⌐íkaz DOSu. Nic vám nebrání tímto p⌐íkazem smazat
p⌐edcházející svazek a novÿ vytvo⌐it na téæe disketê. Podle p⌐í-
pony posledního svazku (tj. toho, kterÿ na disketê/disku zûstane)
zjistíte, do kolika svazkû ARJ zálohovací archív rozdêlí.
P⌐íklad: ARJ a -r "-vasDEL A:SVAZEK.A??" -y A:\SVAZEK C:\*.*
w: pouæívat zadanÿ pracovní adresá⌐
Tento p⌐epínaç je velmi vhodné pouæít v p⌐ípadê, æe hodláte vy-
tvo⌐it archív p⌐ímo na disketê a máte dostateçnê velkÿ RAMDISK,
nebo dost místa na pevném disku.
P⌐i aktualizaci archívû vytvá⌐í ARJ novÿ archív vædy ve stejném
adresá⌐i, ve kterém je archív pûvodní. P⌐epínaçem "w" mûæete ARJ
sdêlit jméno adresá⌐e, ve kterém má vytvo⌐it svûj pracovní (aktu-
alizovanÿ) archív. Po dokonçení pracovního archívu je jím p⌐epsán
pûvodní archív a je smazán z disku.
Nepouæijete-li p⌐epínaç "-w", musí bÿt v adresá⌐i, v nêmæ se na-
lézá aktualizovanÿ archív, místo na pûvodní i na aktualizovanou
verzi archívu. Pomocí p⌐epínaçe "-w" mûæete tomuto adresá⌐i od-
lehçit a çást kapacitních nárokû ARJ uspokojit z jiného disku.
Pouæijete-li p⌐epínaç "-w" p⌐i vytvá⌐ení vícesvazkovÿch archívû,
ARJ si kontroluje, zda je v pracovním adresá⌐i dostatek místa
alespoñ na jeden svazek. Ne-li, ovê⌐í si, zda má p⌐íkaz vûbec
provádêt. Dotaz mûæete potlaçit p⌐epínaçem "-y" nebo "-jyk".
Jestliæe se nepoda⌐í pracovní archív zkopírovat do poæadovaného
cílového archívu v dûsledku chyby vstupu/vÿstupu, budete muset
zkopírovat (nebo p⌐ejmenovat) pracovní archív ruçnê (ARJ v ta-
kovém p⌐ípadê pracovní archív nesmaæe). Stisknete-li v¿ak v dobê,
kdy ARJ kopíruje pracovní archív do cílového, Control-Break, ARJ
smaæe oba archívy, pracovní i cílovÿ!
P⌐íklad: ARJ a -wE:\TEMP\ archiv *.c
P⌐epínaç "-w" byste mêli pouæívat vædy, kdyæ vytvá⌐íte nebo
aktualizujete archívy na disketách - dosáhnete tím podstatného
zrychlení. Pracovní adresá⌐ by mêl bÿt na RAMDISKu nebo pevném
disku.
P⌐íklad: ARJ a -wE:\TEMP\ B:archiv *.c
x: vynechat urçité soubory
Pomocí p⌐epínaçe "-x" mûæete specifikovat soubory, které nemá ARJ
zpracovávat (p⌐estoæe vyhovují zadanÿm obecnÿm specifikacím).
P⌐íklad: ARJ a archiv ADRESAR\*.* -r -x *.exe -x *.obj -xtest
zarchivuje v¿echny soubory v ADRESARi a jeho podadre-
sá⌐ích s vÿjimkou souborû s p⌐íponou ".EXE", ".OBJ"
a souborû s názvem "test".
Stejnê jako u souborû, které se mají zpracovat, mûæete i u sou-
borû, které se naopak zpracovat nemají, pouæít soubor-seznam
("listfile"). Staçí, kdyæ p⌐ed jméno tohoto souboru uvedete
vyk⌐içník ("!"). Soubor-seznam musí na kaædé ⌐ádce obsahovat
právê jeden soubor a nesmí obsahovat æádné nadbyteçné mezery.
P⌐íklad: ARJ a archiv ADRESAR\*.* -r -x!VYJIMKY
Vynechat mûæete i celÿ adresá⌐. Následujícím p⌐íkazem dosáhnete
zarchivování v¿ech souborû v poadresá⌐ích adresá⌐e ADRESAR, ale
nikoli souborû v samotném adresá⌐i ADRESAR:
ARJ a archiv \ADRESAR\*.* -r -x\ADRESAR\*.*
P⌐epínaç "-x" umoæñuje vynechat nejen adresá⌐, ale i adresá⌐ se
v¿emi podadresá⌐i:
P⌐íklad: ARJ a archiv C:\*.* -xC:\TEMP\
Zpêtné lomítko ("\") za adresá⌐em C:\TEMP znamená, æe se mají vy-
nechat nejen soubory z adresá⌐e C:\TEMP, ale i soubory ze v¿ech
jeho podadresá⌐û.
Pamatujte na to, æe specifikace adresá⌐e, kterÿ se má vynechat,
musí bÿt vztaæena ke stejnému místu jako specifikace souborû,
které se zarchivovat mají.
P⌐íklad: ARJ a archiv \TEMP\*.* -x\TEMP\ADRESAR je v po⌐ádku;
ARJ a archiv \TEMP\*.* -xC:\TEMP\ADRESAR správnê není,
protoæe je u adresá⌐e navíc oznaçení disku, C:
P⌐epínaç "-x" funguje nejen s p⌐íkazy typu p⌐idej a aktualizuj,
ale také t⌐eba s p⌐íkazy "e" a "l".
P⌐íklady: ARJ e archiv -x*.exe rozbalí v¿echny soubory
kromê EXE souborû.
ARJ l archiv -x*.exe -x*.obj vypí¿e v¿echny soubory
kromê souborû s p⌐íponou
".EXE" a ".OBJ".
Celkovÿ poçet souborû, které se mají vynechat, nesmí p⌐ekroçit
8000.
Na p⌐epínaç "-x" nemá uvedení p⌐epínaçe "-p" æádnÿ vliv.
y: p⌐edpokládat u v¿ech dotazû odpovêâ ANO
Tento p⌐epínaç najde vyuæití hlavnê v dávkovÿch souborech. Potla-
çuje vêt¿inu dotazû, které ARJ uæivateli klade. Pomocí p⌐epínaçe
"y" se zbavíte dotazû typu "Prepsat?", "...vytvorit adresar?" p⌐i
rozbalování, dotazû na nové jméno souboru, p⌐estávek ve vÿpisu
generovaném p⌐íkazem "s" a dotazû "Mohu pokracovat...?" p⌐i vy-
tvá⌐ení vícesvazkovÿch archívû na pevném disku.
P⌐epínaçem "-y" se nezbavíte dotazû "Mohu pokracovat...?" v p⌐í-
padê, æe je archív vytvá⌐en na vÿmênném médiu, nap⌐. na disketê.
Uæívejte tento p⌐epínaç s rozvahou zvlá¿tê p⌐i rozbalování, pro-
toæe si snadno mûæete p⌐epsat soubory na disku (a dokonce si to-
ho nemusíte ani v¿imnout). Chcete-li podobnÿm p⌐ekvapením p⌐ede-
jít, p⌐ipojte k p⌐íkazu je¿tê p⌐epínaç "-n".
Alternativou k p⌐epínaçi "-y" je p⌐epínaç "-jy", s jehoæ pomocí
mûæete potlaçovat selektivnê jednotlivé typy dotazû.
z: okomentovat archív podle souboru
P⌐epínaç "-z" slouæí p⌐edev¿ím k pouæití v dávkovÿch souborech
BAT, kde se obyçejnê p⌐ipojuje k p⌐íkazu "c". Je-li v p⌐íkazu
p⌐epínaç "-z" pouæit (aƒ uæ s parametrem nebo bez), ARJ se bude
zabÿvat pouze komentá⌐em k celému archívu, nikoli k jednotlivÿm
souborûm. Pot⌐ebujete-li zároveñ okomentovat i soubory, pouæijte
navíc je¿tê p⌐epínaç "-jz".
Pot⌐ebujete-li komentá⌐ z archívu vymazat, uveâte za p⌐epínaçem
"-z" jméno souboru, kterÿ obsahuje pouze jednu mezeru.
P⌐íklady: ARJ c archiv -z
ARJ c archiv -zKOMENTAR.TXT
ARJ a archiv -zKOMENTAR.TXT
P⌐epínaç "-z" rovnêæ umoæñuje zapsat komentá⌐, kterÿ je k archívu
p⌐ipojen, do souboru na disk (zapisuje se pouze komentá⌐ k archívu
jako k celku, nikoli komentá⌐e k jednotlivÿm archívûm).
P⌐íklady: ARJ e archiv ... -zKOMENTAR.TXT zapí¿e komentá⌐
k archívu do souboru
KOMENTAR.TXT
ARJ x archiv -zKOMENTAR zapí¿e komentá⌐
k archívu do souboru
KOMENTAR a rozbalí
v¿echny soubory.
ja: zobrazovat ⌐ídící ANSI sekvence
Zobrazuje beze zmêny ⌐ídící sekvence ANSI. Není-li tento p⌐epínaç
uveden, ARJ tyto ⌐ídící sekvence ignoruje, protoæe s jejich pomocí
je moæné vytvo⌐it velmi primitivní "bombu". Urçité ANSI ovladaçe
totiæ umoæñují p⌐edefinovat vÿznamy kláves. Nap⌐. lze se zlÿm
úmyslem p⌐edefinovat vÿznam klávesy na "echo y | del \*.*", coæ
mûæe mít pro uæivatele nedozírné následky.
ja1: nezobrazovat komentá⌐ k archívu
Potlaçí zobrazení komentá⌐e k archívu (tÿká se pouze komentá⌐e
k archívu jako celku, komentá⌐e k jednotlivÿm souborûm se budou
zobrazovat jako normálnê)
jb: povolit tvorbu záloh v archívu
Pouæijete-li u p⌐íkazu p⌐epínaç "-jb", nastaví ARJ v archívu
zvlá¿tní p⌐íznak, kterÿm se povoluje ukládání záloh do archívu.
Mechanismus záloh je popsán v samostatné kapitole na zaçátku této
dokumentace, takæe jen struçnê: je-li povoleno vytvá⌐et v archívu
zálohy, ARJ p⌐i pokusu uloæit do archívu soubor, kterÿ má stejné
jméno jako soubor, kterÿ jiæ v archívu je, oznaçí pûvodní soubor
v archívu jako "zálohu" a novÿ soubor p⌐idá pod stejnÿm jménem.
P⌐íznak zûstane nastaven aæ do té doby, neæ je vynulován
p⌐epínaçem "-jb1".
Zálohy samoz⌐ejmê v archívu zabírají místo - chcete-li se jich
zbavit, pouæijte k tomu p⌐íkaz "k"
P⌐íklady: ARJ a -jb archiv ADRESAR\soubor1
ARJ e -jb archiv ADRESAR\soubor2
ARJ k archiv *.c
ARJ y -jb archiv (pouze nastavuje p⌐íznak
archívu se zálohami).
Normálnê v¿echny p⌐íkazy ARJ zálohy v archívu ignorují. Jinÿmi
slovy, t⌐eba ve vÿpisu (p⌐íkaz "l") nenajdete kromê poznámky na
konci o zálohách ani zmínku. Pot⌐ebujete-li se zálohami pracovat,
p⌐ipojte k p⌐íkazu p⌐epínaç "-jg". Chcete-li nap⌐. vypsat úplnÿ
obsah archívu vçetnê souborû-záloh, zadejte "ARJ l archiv -jg".
Tento p⌐epínaç je zvlá¿tê vhodnÿ k zálohování. V jediném archívu
mûæete uchovávat i nêkolik "generací" jednoho souboru.
jb1: zakázat tvorbu záloh v archívu
Tímto p⌐epínaçem vynulujete p⌐íznak zmínênÿ u p⌐epínaçe "-jb", tj.
de facto zakáæete vytvá⌐ení záloh v archívu. ARJ p⌐i pokusu p⌐idat
do archívu soubor, kterÿ má stejné jméno, jako soubor, kterÿ uæ
v archívu je, p⌐epí¿e soubor v archívu souborem novÿm. Nicménê
zálohy, které v archívu jiæ jsou, zûstanou nedotknuty (neru¿í se).
P⌐íklad: ARJ y archiv -jb1
ARJ a archive soubor -jb1
jb2: odznaçit soubor-zálohu
P⌐epínaç "-jb2" se pouæíva spolu s p⌐íkazem "y" a zmêní klasifi-
kaci souboru-zálohy na "obyçejnÿ soubor" (zda je soubor zálohou,
nebo obyçejnÿm souborem, se totiæ pozná podle vyhrazeného p⌐ízna-
ku). Mêjte na pamêti, æe po provedení takového p⌐íkazu mûæete mít
v archívu více souborû s naprosto shodnÿm jménem.
P⌐íklady: ARJ y archiv -jb2 "odznaçí" v¿echny zálohy
v archívu.
ARJ y archiv *.doc -jb2 "odznaçí" v¿echny zálohy
v archívu, které mají
p⌐íponu ".DOC".
ARJ y archiv -# -jb2 5 "odznaçí" pátÿ soubor
v archívu (kterÿ byl
oznaçen jako záloha).
jb3: oznaçit soubor v archívu jako zálohu
P⌐epínaç "-jb3" se pouæívá spole s p⌐íkazem "y" - vÿsledkem je,
æe specifikované soubory jsou oznaçeny jako zálohy (pravÿ opak
p⌐epínaçe "-jb2").
P⌐íklady: ARJ y archiv -jb3 oznaçí v¿echny soubory
v archívu jako zálohy.
ARJ y archiv *.doc -jb3 oznaçí v¿echny soubory
v archívu, které mají
p⌐íponu ".DOC", jako zálohy.
ARJ y archiv -# -jb3 5 oznaçí patÿ soubor v archívu
jako zálohu.
jc: skonçit po zpracování urçitého poçtu souborû
P⌐epínaç "-jc" p⌐inutí ARJ p⌐edçasnê ukonçit çinnost po rozbalení,
vypsání, vytisknutí atd. zadaného poçtu souborû. Není-li poçet
uveden, nastaví se podle poçtu souborû uvedenÿch na p⌐íkazové
⌐ádce.
P⌐íklady: ARJ e -jc archiv soubor1 soubor2 soubor3
ARJ e -jc5 archiv *.bat
POZOR! Obecná specifikace "*.*" se poçítá jako jeden argument.
Tento p⌐epínaç nefunguje, jestliæe provádíte v archívu jakékoliv
zmêny (funguje jen pro p⌐íkazy typu rozbal, vypi¿, zobraz atd.).
jd: hlídat volné místo na disku
P⌐epínaçem "-jd" mûæete p⌐i rozbalování urçit poçet bajtû, které
mají zûstat na disku volné. ARJ si p⌐ed rozbalením kaædého souboru
ovê⌐í, zda se tento vejde na disk, aniæ by p⌐ekroçil stanovenÿ
limit (ne-li, nerozbalí jej a poçítá za chybu). Není-li za p⌐epí-
naçem uvedeno çíslo, automaticky se dosadí nula (tj. p⌐epínaç
funguje jako pojistka proti pokusu rozbalit soubor, kterÿ se
uæ nevejde na disk).
P⌐íklad: ARJ e archiv adresar\ *.doc -jd100K
P⌐i provádêní vÿ¿e uvedeného p⌐íkazu ARJ nerozbalí soubory, které
by zpûsobily, æe na disku zûstane ménê neæ 100.000 bajtû ("K" je
synonymem pro t⌐i nuly, 100K je totéæ, co 100000).
Pouæijete-li p⌐epínaç "-jd" u p⌐íkazu "l" nebo "v", provede se po
vypsání v¿ech souborû na obrazovku kontrola, zda by se tyto daly
rozbalit na disk, aniæ by byl p⌐ekroçen limit stanovenÿ p⌐epínaçem
"-jd".
P⌐íklad: ARJ l archiv *.doc -jd10000
Po provedení tohoto ukázkového p⌐íkazu ohlásí ARJ chybu v p⌐ípadê,
æe by po rozbalení v¿ech souborû v archívu, které mají p⌐íponu
".DOC", zbylo na disku ménê neæ 10.000 bajtû.
P⌐íklad: ARJ e archiv *.* -jd0
Uvedenÿm p⌐íkazem mûæete zajistit, aby se ARJ nepokou¿elo rozbalit
soubory, které se nevejdou na disk.
je: vytvo⌐it samorozbalovací archív
Uvedete-li na p⌐íkazové ⌐ádce tento p⌐epínaç, vytvo⌐í ARJ místo
klasického ARJ archívu archív samorozbalovací s p⌐íponou ".EXE".
Rozbalovací modul ARJSFX (krátkÿ rozbalovací program p⌐ipojenÿ
k archívu) má asi 15.000 bajtû a umoæñuje rozbalovat soubory do
adresá⌐û, ve kterÿch byly pûvodnê uloæeny (jinÿmi slovy: umí si
sám pot⌐ebné adresá⌐e zaloæit). Modifikovanÿ p⌐epínaç "-je1" vy-
tvá⌐í rovnêæ samorozbalovací archív, ale místo standardního samo
rozbalovacího modulu pouæívá zjednodu¿enÿ modul ARJSFXJR, kterÿ
má jen 5.800 bajtû. Obê varianty zobrazují komentá⌐ k archívu,
vêt¿í ARJSFX si navíc po spu¿têní ovê⌐uje, zda má provést roz-
balení (ochrana proti nechtênému rozbalení souborû z archívu).
Samorozbalovací archívy nemohou bÿt vícesvazkové (ani by to ne-
mêlo valnÿ vÿznam, protoæe byste stejnê museli distribuovat více
souborû spou¿tênÿch jeden po druhém). V p⌐ípadê, æe pot⌐ebujete
¿í⌐it vícesvazkové archívy, pouæijte program DEARJ (je souçástí
registrované verze). DEARJ je v podstatê ARJ zbavené v¿ech p⌐í-
kazû a p⌐epínaçû, které nesouvisejí s rozbalováním.
Mêjte prosím na pamêti, æe ¿í⌐ení samorozbalovacích archívû, pro-
gramu DEARJ, nebo ARJ samostatnê nebo jako souçásti hardwarové çi
softwarové aplikace vædy vyæaduje zakoupení distribuçní licence!
Od verze 2.10 jsou samorozbalovací moduly p⌐edem sbaleny EXE-kom-
presorem LZEXE. Díky tomu mohou nêkteré programy mylnê hlásit, æe
jsou samorozbalovací archívy (celé) sbaleny tímto programem. Není
to pravda, sbalenÿ je pouze dekompresní modul! Samotnÿ archív je
samoz⌐ejmê sbalenÿ programem ARJ... Hlaviçka sbaleného dekompres-
ního modulu je upravena tak, aby programy typu UNLZEXE nemêly mo-
ænost samorozbalovací archívy po¿kodit (normálnê by totiæ UNLZEXE
od dekompresního modulu "odst⌐ihlo" vlastní archív).
Oba samorozbalovací moduly mají nêkde v prvních tisíci bajtech
svého têla umístên identifikaçní ⌐etêzec, kterÿm je "aRJsfX"
(bez uvozovek, velká/malá písmena p⌐esnê tak, jak je uvedeno).
V souçasné dobê podporují samorozbalovací moduly p⌐íkazy:
Spou¿têní: ARJSFX [-p⌐íkaz] [-p⌐epínaç(e)] [adresá⌐\] [soubor(y)]
P⌐íkazy:
e: rozbalit soubory v: podrobnê rozepsat obsah archívu
l: vypsat obsah archívu x: rozbalit soubory do pûvodních
t: zkontrolovat obsah archívu adresá⌐û
P⌐epínaçe
a: zobrazovat ⌐ídící sekvence ANSI
c: neporovnávat datum/ças
f: jen novêj¿í (existující) soubory
g: de¿ifrovat soubory pomocí hesla
i: nezobrazovat postup rozbalování
n: pouze nové soubory
p: porovnávat i cesty k souborûm
s: neovê⌐ovat bezpeçnostní obálku
u: jen novêj¿í a neexistující soubory
y: p⌐edpokládat ano na v¿echny dotazy
POZOR!!! ARJSFX pouæívá pomlçku ("-") nejen p⌐ed p⌐epínaçi, ale
i p⌐ed p⌐íkazy! Je to proto, aby bylo moæno rozbalovat soubory,
které se jmenují "e", "l" apod.
Není-li uveden jinÿ p⌐íkaz, p⌐edpokládá ARJSFX p⌐íkaz "-x", tj.
rozbalit do pûvodních adresá⌐û. Po spu¿têní zobrazí ARJ hlaviçku
archívu a dotaz "Pokracovat s rozbalovanim?". Jestliæe nechcete,
aby byl tento dotaz poloæen, uveâte na p⌐íkazové ⌐ádce p⌐íkaz
"-x" (nebo "-e", nebo p⌐epínaç "-y") explicitnê.
P⌐i rozbalování souborû do pûvodních adresá⌐û si ARJSFX u kaædého
nového adresá⌐e vyæádá svolení k jeho zaloæení. ARJSFX bude vy-
tvá⌐et adresá⌐e buâ absolutnê vzhledem ke ko⌐enovému adresá⌐i,
nebo relativnê vzhledem k aktuálnímu (çi zadanému) adresá⌐i -
záleæí na tom, jestli jména souborû v archívu obsahují, nebo
neobsahují symbol ko⌐enového adresá⌐e (chcete-li, aby jej
obsahovaly, pouæijte p⌐i vytvá⌐ení archívu p⌐epínaç "-jf").
Nechcete-li, aby ARJSFX vytvá⌐elo adresá⌐e uloæené v archívu,
pouæijte p⌐íkaz "-e", kterÿm v¿echny soubory rozbalíte do ak-
tuálního (nebo zadaného) adresá⌐e.
Samorozbalovací modul ARJSFX neumí rozbalit soubory sbalené
kompresní metodou çíslo 4.
Modul ARJSFX umoæñuje také pouæití tzv. "bezpeçnostní obálky"
(ARJ-SECURITY). Bezpeçnostní obálku mohou (za p⌐íplatek) získat
registrovaní uæivatelé. Jejími uæivateli budou nejçastêji auto⌐i
programû, kte⌐í si pomocí obálky budou hlídat, aby v jejich pro-
gramech nikdo nepovolanÿ neprovádêl neæádoucí zmêny. Nemá-li se
p⌐i rozbalování samorozbalovacího archívu bezpeçnostní obálka
kontrolovat, uveâte na p⌐íkazové ⌐ádce p⌐epínaç "-s".
Chcete-li vytvo⌐it samorozbalovací archív, nemusíte vytvá⌐et æádnÿ
pomocnÿ "obyçejnÿ" archív - ARJ dokáæe samorozbalovací archív
vygenerovat jedinÿm p⌐íkazem:
P⌐íklad: ARJ a sfxarch *.* -je1
Pot⌐ebujete-li jiæ existující obyçejnÿ archív zkonvertovat na
samorozbalovací, pouæijte p⌐íkaz "y" s parametrem "-je" nebo
"-je1":
P⌐íklad: ARJ y sfxarch -je
UPOZORNëNï: spou¿títe-li samorozbalovací archív na systému, kde je
konzole nastavena do reæimu "raw", mohli byste nechtênê zpûsobit
"zamrznutí" systému (na vinê by byl dotaz "Mohu pokracovat...").
Pot⌐ebujete-li podobnÿ problém vy⌐e¿it, uveâte na p⌐íkazové ⌐ádce
p⌐epínaç "-y".
Samorozbalovací archív s modulem ARJSFXJR (vytvo⌐enÿ pomocí p⌐e-
pínaçe "-je1") je zjednodu¿enou verzí ARJSFX. ARJSFXJR neumí roz-
balit soubory sbalené kompresní metodou ç. 4, souborû sbalenÿch
v textovém reæimu a souborû za¿ifrovanÿch. Obsahují-li jména sou-
borû v archívu i cestu (adresá⌐e), ARJSFXJR rozbalí tyto soubory
do správnÿch adresá⌐û, které si v p⌐ípadê pot⌐eby bez ptaní vy-
tvo⌐í.
P⌐íklad: ARJ y sfxarch -je1
ARJSFXJR automaticky provádí p⌐íkaz ekvivalentní p⌐íkazu "-x".
Spou¿têní: ARJSFXJR [-p⌐epínaç(e)] [disk:][adresá⌐\]
Pouæitelné p⌐epínaçe:
n: nerozbalování (tj. nep⌐episování) souborû, které jiæ na disku
existují, nechápat jako chybu
o: automaticky p⌐episovat soubory, které jiæ na disku jsou
Máte moænost zadat disk i adresá⌐, do nêhoæ se má obsah samoroz-
balovacího archívu rozbalit. Specifikace v¿ak musí konçit buâ
zpêtnÿm lomítkem ("\"), nebo dvojteçkou (":").
P⌐íklad: ARJSFXJR -o C:\ADRESAR\
rozbalí soubory ze samorozbalovacího archívu ARJSFXJR
do adresá⌐e "C:\ADRESAR" (a bude p⌐episovat soubory,
které na disku existují, soubory z archívu).
Jak modul ARJSFX, tak ARJSFXJR budou adresá⌐e uloæené v archívu
vytvá⌐et relativnê buâ vzhledem ke ko⌐enovému adresá⌐i (byl-li
p⌐i vytvo⌐ení archívu uveden p⌐epínaç "-jf"), nebo vzhledem
k aktuálnímu (nebo zadanému, je-li uveden) adresá⌐i.
Dal¿í p⌐íklady:
Sestavíte-li samorozbalovací archív s absolutnê specifikovanÿmi
adresá⌐i (uloæené adresá⌐e budou vztahovány ke ko⌐enovému adre-
sá⌐i) p⌐íkazem
ARJ a -r -je -jf DISTRIB \PROGRAM\*.*
staçí uæivateli zadat "DISTRIB -y" a na aktuálním disku se mu au-
tomaticky vytvo⌐í adresá⌐ \PROGRAM a jeho p⌐ípadné podadresá⌐e,
do kterÿch se rozbalí v¿echny soubory, které byly do archívu
uloæeny.
Sestavíte-li samorozbalovací archív s relativnê specifikovanÿmi
adresá⌐i (uloæené adresá⌐e budou vztahovány k adresá⌐i \PROGRAM)
p⌐íkazem
ARJ a -r -je DISTRIB \PROGRAM\*.*
staçí uæivateli zadat "DISTRIB -y" a v aktuálním adresá⌐i se mu
automaticky vytvo⌐í podadresá⌐ \PROGRAM a p⌐ípadné jeho podadre-
sá⌐e, do kterÿch se rozbalí v¿echny soubory, které byly do archívu
uloæeny.
Sestavíte-li samorozbalovací archív s relativnê specifikovanÿmi
adresá⌐i (uloæené adresá⌐e budou vztahovány k adresá⌐i PROGRAM),
aniæ byste v archívu uchovávali odkaz na základní adresá⌐,
ARJ a -r -e1 -je DISTRIB \PROGRAM\ *.*
staçí uæivateli zadat "DISTRIB -y" a do aktuálního adresá⌐e se
automaticky rozbalí soubory pûvodnê uloæené v adresá⌐i \PROGRAM.
V aktuálním adresá⌐i se rovnêæ vytvo⌐í v¿echny podadresá⌐e, které
obsahoval adresá⌐ \PROGRAM (a do nich se samoz⌐ejmê rozbalí p⌐í-
slu¿né soubory).
Sestavíte-li samorozbalovací archív, aniæ byste v archívu uchová-
vali cesty k jednotlivÿm souborûm,
ARJ a -e -je1 DISTRIB \PROGRAM\*.*
staçí uæivateli zadat "DISTRIB" a do aktuálního adresá⌐e se mu
automaticky rozbalí v¿echny soubory uloæené v archívu.
jf: brát v úvahu i oznaçení disku a symbol ko⌐enového adresá⌐e
Není-li uvedeno jinak, ARJ si u kaædého souboru pamatuje celou
cestu, ze které "odst⌐ihne" oznaçení disku a symbol ko⌐enového
adresá⌐e (nap⌐. jméno souboru "C:\ADR\SOUBOR.TXT" bude v archívu
uloæeno jako "ADR\SOUBOR.TXT"). Pomocí p⌐epínaçe "-jf" mûæete ARJ
p⌐esvêdçit, aby si pamatovalo i oznaçení disku a symbol ko⌐enového
adresá⌐e. Rozbalujete-li v¿ak p⌐íkazem "x" archív vytvo⌐enÿ s po-
uæitím p⌐epínaçe "-jf", ARJ bude oznaçení disku a symbol ko⌐enové-
ho adresá⌐e ignorovat. Chcete-li archív rozbalit skuteçnê na stej-
nÿ disk a do stejnÿch adresá⌐û, musíte opêt (i p⌐i rozbalování)
uvést p⌐epínaç "-jf").
Modifikovanÿ p⌐epínaç "-jf1" je urçitÿm kompromisem - ukládá se
symbol ko⌐enového adresá⌐e, nikoli v¿ak oznaçení disku. Chcete-li,
aby se symbol ko⌐enového adresá⌐e bral v úvahu i p⌐i rozbalování,
pouæijte opêt p⌐epínaç "-jf1" (nebo "-jf").
jg: brát v úvahu i zálohy
P⌐epínaç "-jg" umoæñuje pracovat i se soubory, které jsou v ar-
chívu oznaçeny jako zálohy. Tyto soubory jsou totiæ normálnê v¿emi
p⌐íkazy kromê "k" a "y" ignorovány.
P⌐íklady: ARJ l -jg archiv
ARJ e -jg -q archiv soubor.c
ARJ d -jg archiv *.* (zru¿í v¿echny soubory
v archívu, vçetnê souborû-záloh)
jh: nastavit délku Huffmanova bufferu
Není-li uvedeno jinak, ARJ pouæívá statickÿ Huffmanûv buffer
o velikosti 16.384 bajtû. Tato velikost bufferu se nejlépe
hodí ke kompresi programû (souborû EXE/COM).
ARJ ve verzích 0.15 a star¿ích pouæívalo buffer o velikosti 65.500
bajtû, kterÿ se lépe hodí ke kompresi velkÿch textovÿch souborû.
V souçasné verzi ARJ si mûæete délku bufferu nastavit sami, a to
v rozmezí od 2.048 do 65.535 bajtû.
P⌐íklad: ARJ a archiv *.txt -jh65000
Uvedete-li poæadovanou délku Huffmanova bufferu, ARJ ji pouæije
u v¿ech souborû, které bude v rámci p⌐íkazu zpracovávat.
ji: vytvo⌐it indexovÿ soubor
Uvedete-li na p⌐íkazové ⌐ádce p⌐epínaç "-ji", ARJ vytvo⌐í indexovÿ
soubor, do kterého vypí¿e v¿echny soubory, které byly archivovány,
nebo které vyhovují urçitému kritériu. Indexovÿ soubor se vám bude
hodit hlavnê p⌐i vytvá⌐ení vícesvazkovÿch archívû, protoæe v nêm
najdete informace o tom, kterÿ soubor je v kterém svazku. Chcete-
li, aby ARJ vytvo⌐ilo indexovÿ soubor na disketê, nesmíte tuto
disketu bêhem archivace mênit!
Jestliæe zadanÿ indexovÿ soubor jiæ existuje, ARJ p⌐ipojí nové
údaje na jeho konec.
Do indexového souboru se zapisují t⌐i typy ⌐ádek. První obsahuje
údaje o vytvo⌐eném svazku. Najdete na nêm datum a ças vytvo⌐ení,
pozici, od které zaçíná první soubor, a název svazku. Druhÿ typ
⌐ádkû se tÿká souborû a obsahuje vædy pouze název souboru. T⌐etí
typ ⌐ádkû se do indexového souboru zapisuje jen v p⌐ípadê, æe
p⌐epínaçem "-jt" poæadujete kontrolu vytvá⌐enÿch archívû. Je
na nêm text "Kontroluji " a jméno archívu.
Informace uvedené v indexovém souboru mohou bÿt velmi uæiteçné
v p⌐ípadê, æe pot⌐ebujete spustit archivaci do vícesvazkového
archívu nikoli od zaçátku, ale "od prost⌐edka" (nap⌐. proto,
æe pûvodní p⌐íkaz se z nêjakého dûvodu nepoda⌐ilo dokonçit).
Najdete v nêm soubor a místo v nêm, p⌐i jehoæ kompresi do¿lo
k p⌐eru¿ení pûvodního p⌐íkazu.
V indexovém souboru najdete následující informace:
P⌐íkaz:
a, f, m, u - jména v¿ech skuteçnê zarchivovanÿch souborû
a v p⌐ípadê, æe je poæadována kontrola, jména
souborû, u kterÿch kontrola odhalila chybu.
d - jména zru¿enÿch souborû.
e, x - jména úspê¿nê rozbalenÿch souborû (soubory,
p⌐i jejichæ rozbalování do¿lo k chybê CRC,
nejsou v indexovém souboru uvedeny).
j - jména archívû p⌐idanÿch do archívu cílového.
l, v - jména souborû vypsanÿch na obrazovku.
t - jména souborû, u kterÿch byly kontrolou
odhaleny chyby.
w - jména souborû, v nichæ byl nalezen alespoñ
jeden vÿskyt hledaného znakového ⌐etêzce.
Nejuæiteçnêj¿í je p⌐epínaç "-ji" p⌐i kontrolách archívû a p⌐i
vyhledávání znakovÿch ⌐etêzcû.
Chcete-li, aby ARJ do indexového souboru zapisovalo je¿tê po-
drobnêj¿í informace, uveâte na p⌐íkazové ⌐ádce navíc p⌐epínaç
"-hi"
jk: nemazat v p⌐ípadê chyby pracovní archív
Uvedete-li na p⌐íkazové ⌐ádce p⌐epínaç "-jk", ARJ po sobê v p⌐í-
padê, æe je provádêní p⌐íkazu p⌐eru¿eno (kvûli chybê, nebo na
æádost uæivatele), nesmaæe pracovní archív. Jestliæe je p⌐eru¿en
p⌐íkaz vytvá⌐ející archív, ARJ upraví pracovní archív tak, aby
byl pouæitelnÿ (tím, æe z nêj odstraní tu çást, která nebyla
dokonçena).
jl: zobrazovat pouze jména souborû
Je-li na p⌐íkazové ⌐ádce uveden p⌐epínaç "-jl", ARJ bêhem prová-
dêní p⌐íkazu zobrazuje pouze samotná jména souborû (nevypisuje
oznaçení disku a adresá⌐e, ve kterÿch jsou soubory uloæeny).
jm: pouæít nejúçinnêj¿í kompresní algoritmus
Pouæijete-li na p⌐íkazové ⌐ádce p⌐epínaç "-jm", ARJ pouæije tu
nejúçinnêj¿í kompresní metodu, kterou zná. P⌐epínaç se pouæívá
spolu s p⌐epínaçem "-m1" a o trochu zvy¿í úçinnost metody çíslo 1.
Zlep¿ení kompresního pomêru v¿ak mûæete zaplatit velice vÿraznÿm
zpomalením komprese.
Zlep¿ení, kterého pomocí "ARJ -m1 -jm" dosáhnete, se bude
pohybovat mezi jedním aæ pêti procenty.
Modifikovanÿ p⌐epínaç sice nepouæívá úplnê nejúçinnêj¿í kompresní
algoritmus (stále je v¿ak úçinnêj¿í neæ samotnÿ "-m1"), ale kom-
prese je rychlej¿í neæ u p⌐epínaçe "-jm". Rozdíl v rychlosti mûæe
bÿt podle okolností zanedbatelnÿ, ale také velmi vÿznamnÿ.
P⌐epínaçe "-jm" a "-jm1" nelze pouæít spolu s p⌐epínaçi "-m2",
"-m3" nebo "-m4".
jn: znovu spustit archivaci u souboru ...
P⌐epínaç "-jn" spolu s p⌐epínaçem "-jx" umoæñuje znovu spustit
d⌐íve p⌐eru¿enou archivaci do vícesvazkového archívu. V¿echny
soubory, na které se narazí d⌐íve neæ na soubor uvedenÿ za p⌐e-
pínaçem, se p⌐eskoçí.
P⌐íklad: ARJ a SVAZEK -v360 -r -jn\BIN\TREE.COM -jx1230
V uvedeném ukázkovém p⌐íkazu se p⌐eskoçí v¿echny soubory, na které
se narazí d⌐íve neæ na soubor TREE.COM. Soubor TREE.COM se zaçne
archivovat od svého 1231. bajtu.
UPOZORNëNï!!! Za p⌐epínaçem musíte jméno souboru, u nêhoæ byla
archivace p⌐eru¿ena, uvést p⌐esnê podle specifikace pouæité
v pûvodním p⌐íkazu. Jméno je nutné zadat p⌐esnê tak, jak bylo
zobrazeno hlá¿ením "Archivuji..." a jak se zapsalo do indexového
souboru. Mêjte na pamêti, æe pro ARJ v tomto p⌐ípadê není totéæ
"\DOS\TREE.COM" a "DOS\TREE.COM".
Od verze 2.39 umí ARJ v¿echny pot⌐ebné informace vyçíst z indexo-
vého souboru (vytvá⌐í se p⌐epínaçem "-ji"). K pûvodnímu p⌐íkazu
staçí p⌐idat p⌐epínaç "-jn" bez parametru a mûæete jej hned zopa-
kovat. Jestliæe jste v pûvodním p⌐íkazu nepoæadovali vytvo⌐ení
indexového souboru, nemûæete samoz⌐ejmê tuto moænost pouæít. ARJ
podle indexového souboru správnê nastaví parametry "-jn" i "-jx"
a zjistí si také správnou p⌐íponu svazku.
P⌐íklad: ARJ a A:ZALOZNI C:\*.* -r -vvas -jiINDEX
ARJ a A:ZALOZNI C:\*.* -r -vvas -jiINDEX -jn
jo: vyæadovat povolení k aktualizaci souborû v archívu
P⌐epínaç "-jo" mûæe mít dva vÿznamy:
Je-li pouæit u p⌐íkazû "a" nebo "m", bude ARJ p⌐ed kaædou
aktualizací souboru, kterÿ jiæ v archívu je, poæadovat svolení
("Aktualizovat ...?). Neuvedete-li tento p⌐epínaç, ARJ soubor
uloæenÿ v archívu bez ptaní p⌐epí¿e novÿm souborem z disku.
jo: rozbalit soubory pod jednoznaçnÿmi názvy
Pouæijete-li p⌐epínaç "-jo" p⌐i rozbalování, ARJ se automaticky
postará o to, aby se soubory se stejnÿm jménem navzájem nep⌐epi-
sovaly.
Zjistí-li ARJ bêhem rozbalování æe na disku existuje soubor se
stejnÿm jménem, jako má soubor, kterÿ se má z archívu rozbalit,
pokusí se pro soubor z archívu vymyslet nové jméno tak, æe zmêní
p⌐íponu na trojciferné çíslo (od ".000" do ".999". Není-li ani
jedno çíslo volné, ARJ soubor z archívu nerozbalí.
jp: zastavit vÿpis po zaplnêní stránky
Tímto p⌐epínaçem u p⌐íkazû "l", "p", "v" a "w" docílíte, aby se
vÿpis zobrazoval po stránkách (vædy po zaplnêní obrazovky se zob-
razí vÿzva "Stisknete ENTER pro pokracovani"). Po prohlédnutí ob-
razovky stisknête buâ klávesu Enter, nebo zadejte "konec", çímæ
ARJ ukonçíte.
V jednom zvlá¿tním p⌐ípadê, u p⌐íkazu "ARJ -? -jp", má tento
p⌐epínaç právê opaçnÿ vÿznam. Je to proto, æe p⌐i zobrazování
nápovêdy se stránkování provádí automaticky.
Délku jedné "stránky" mûæete nastavit - staçí za p⌐epínaç "-jp"
uvést poçet ⌐ádek jedné stránky (nap⌐. "-jp50"). Zároveñ se au-
tomaticky zapíná stránkovanÿ vÿpis. Chcete-li vyuæít tuto volbu
v systémové promênné ARJ_SW, bude asi nejlep¿í, kdyæ pouæijete
konstrukci typu "-jp50 -jp-". První p⌐epínaç nastaví velikost
stránky, druhÿ zru¿í stránkovanÿ vÿpis (ale p⌐i zadání p⌐íkazu
"ARJ l archiv -jp" se správnê pouæije délka stránky, kterou
jste zadali v promênné ARJ_SW).
jq: pouæít znakovÿ ⌐etêzec jako parametr
P⌐epínaç "-jq" se pouæívá ve spojení s p⌐íkazy "w" a "b", kde
slouæí ke specifikaci doplñujících parametrû. Jestliæe parametr
obsahuje mezery, je nutné celÿ p⌐epínaç uzav⌐ít do dvojitÿch
uvozovek.
P⌐íklady pouæití p⌐epínaçe "-jq" najdete u p⌐íkazû "w" a "b".
jr: restaurovat po¿kozenÿ archív
Tento p⌐epínaç je pot⌐eba pouæít v p⌐ípadê, æe je archív, s nímæ
se má provést urçitÿ p⌐íkaz (obyçejnê rozbalení), po¿kozen. Není-
li uvedeno jinak, ARJ skonçí ve chvíli, kdy narazí na první chybu.
Díky internímu uspo⌐ádání ARJ archívu v¿ak za inkriminovanÿm mí-
stem mohou bÿt archivovány soubory, které po¿kozeny nejsou a které
by bylo moæno bez problémû rozbalit. Uvedete-li na p⌐íkazové ⌐ádce
p⌐epínaç "-jr", ARJ sice chybu v archívu ohlásí, ale bude pokra-
çovat v rozbalování nepo¿kozenÿch souborû tak dlouho, dokud ne-
narazí na znaçku "konec archívu". Je-li archív po¿kozen váænê,
mûæe ARJ ohlásit, æe neoçekávanê narazilo na konec archívu.
Tento p⌐epínaç vám také umoæní rozbalit soubory, které jsou
v archívu po¿kozeny (nap⌐. u textovÿch souborû mûæe bÿt po¿kození
ruçnê odstranitelné). Není-li p⌐epínaç uveden, ARJ takové soubory
automaticky maæe z disku.
Je-li v archívu po¿kozena interní hlaviçka urçitého souboru, není
tento soubor moæné rozbalit. Od verze 2.30 v¿ak chyby typu "Soubor
je po¿kozen" neznemoæní rozbalení zbylÿch (nepo¿kozenÿch) archívû
v souboru.
P⌐íklad: ARJ e archiv -jr
Modifikovaná verze tohoto p⌐epínaçe, "-jr1", umoæní rozbalení ne-
po¿kozenÿch çástí archívû, které byly po¿kozeny tak ne¿ƒastnê, æe
obsahují znaçku "konec archívu" d⌐íve, neæ kde by ve skuteçnosti
mêla bÿt. Nicménê, i kdyæ pouæijete p⌐epínaç "-jr1", ARJ stejnê
vædycky zobrazí chybové hlá¿ení a po skonçení nastaví nenulovou
hodnotu systémové promênné ERRORLEVEL.
js: nekomprimovat archívní soubory
Tento p⌐epínaç informuje ARJ o tom, æe se nemá pokou¿et kompri-
movat archívy vytvo⌐ené jinÿmi archivaçními programy (nebo p⌐ímo
samotnÿm ARJ). Neuvedete-li p⌐ípony takovÿch archívních souborû
explicitnê, ARJ automaticky p⌐edpokládá ".ARJ", ".ZIP", ".LZH",
".PAK" a ".ARC".
P⌐ípony, podle kterÿch má ARJ rozeznávat soubory, u kterÿch nemá
provádêt kompresi, lze zadat na p⌐íkazové ⌐ádce:
P⌐íklad: ARJ a archiv -js.zoo.ice.gif
P⌐i provádêní uvedeného p⌐íkazu se ARJ nebude snaæit komprimovat
soubory s p⌐íponami ".ZOO", ".ICE" a ".GIF" (uloæí je do archívu
beze zmêny).
V systémové promênné si mûæete nadefinovat vlastní "archívní"
p⌐ípony, nap⌐.:
set ARJ_SE=-js.ARJ.ZIP.LZH -js-
P⌐epínaç "-js-" na konci slouæí k urçitému "zmrazení" úçinku p⌐e-
pínaçe "-js.ARJ.ZIP.LZH". Jeho uvedením zajistíte, aby si ARJ sice
pamatovalo zadané p⌐ípony, ale aby je zaçalo pouæívat aæ tehdy, aæ
znovu uvedete na p⌐íkazové ⌐ádce p⌐epínaç "-js".
jt: ovê⌐ovat integritu pracovního archívu
P⌐epínaçem "-jt" zajistíte, æe ARJ provede kontrolu integrity po-
mocného pracovního archívu d⌐íve, neæ jím p⌐epí¿e jakÿkoli dal¿í
existující archív. Zjistí-li ARJ p⌐i kontrole sebemen¿í chybu,
nedovolí si pûvodní archív p⌐epsat. Pouæijete-li p⌐epínaç "-jt"
zároveñ s p⌐epínaçem "-w", provede ARJ nejen kontrolu pracovního
archívu, ale zkontroluje rovnêæ archív finální.
P⌐íklad: ARJ m archiv *.c -jt
P⌐epínaç "-jt" lze pouæít také u p⌐íkazû typu rozbal - ARJ potom
d⌐íve, neæ zaçne soubory rozbalovat, zkontroluje, zda je archív
v po⌐ádku (tj. zda p⌐i rozbalování nedojde k chybê). Jestliæe
kontrola odhalí jakoukoli chybu, ARJ soubory nerozbalí. Tuto
funkci lze s vÿhodou vyuæít p⌐i rozbalování paketû s elektronickou
po¿tou, p⌐i jejichæ p⌐enosu çasto dochází k po¿kození.
P⌐íklad: ARJ e archiv -jt
Modifikovaná verze p⌐epínaçe, "-jt1", zpûsobí, æe ARJ kromê bêæné
kotroly provede navíc bajt po bajtu porovnání souboru v archívu se
souborem na disku (lze pouæít nap⌐. s p⌐íkazem "t").
Pouæijete-li p⌐epínaç "-jt1" u p⌐íkazu "t", ARJ se pokusí soubor
na disku vyhledat podle jména souboru uloæeného v archívu, které
p⌐idá ke specifikaci základního adresá⌐e (je-li uvedena).
P⌐i provádêní p⌐íkazû typu p⌐idej/p⌐esuñ/aktualizuj hledá ARJ
soubory na disku pouze podle jména uloæeného v archívu. Proto
p⌐epínaç "-jt1" nefunguje, je-li zároveñ pouæit p⌐epínaç "-e"
nebo je-li k vyhledání souboru na disku pot⌐eba explicitnê uvést
oznaçení disku çi ko⌐enovÿ adresá⌐, které jste neuloæili (p⌐epí-
naçem "-jf") do archívu.
P⌐íklady: ARJ t -jt1 archiv adresar\
ARJ a -jt1 archiv d:\adresar\*.* -jf
P⌐epínaç "-jt2" funguje podobnê jako "-jt1", ale kontroluje v ar-
chívu pouze novê p⌐idané a aktualizované soubory. Tím se vyhnete
potíæím v situacích, kdy nêkteré ze souborû, které jste pûvodnê do
archívu uloæili, jiæ neexistují, nebo byly zmênêny. Mêjte v¿ak na
pamêti, æe p⌐i uæití tohoto p⌐epínaçe s p⌐íkazy "f" a "u" mûæete
narazit na men¿í problém v p⌐ípadê, æe soubor v archívu je novêj-
¿í, neæ soubor na disku. ARJ bude totiæ soubor v archívu povaæovat
za aktuální a provede srovnání se star¿í verzí na disku.
ju: p⌐ekládat UNIXovskou notaci jmen souborû
Od místa, kde uvedete p⌐epínaç "-ju" bude ARJ automaticky p⌐eklá
dat v¿echna jména souborû uvedená UNIXovskou notací (s lomítkem
místo zpêtného lomítka) na notaci DOSovskou (se zpêtnÿm lomítkem).
P⌐ekládají se i jména souborû, která zadáváte interaktivnê, nap⌐.
jména souborû, ze kterÿch se má naçíst komentá⌐.
P⌐íklad: ARJ a archiv -ju /adresar/*.c
jv: zobrazovat podrobné informace
Tento p⌐epínaç má vÿznam u p⌐íkazû "t", "l" a "x", u kterÿch
p⌐imêje ARJ, aby zobrazovalo podrobnêj¿í informace.
P⌐íklad: ARJ t archiv -jv
U p⌐íkazu "v" má p⌐epínaç "-jv" opaçnÿ vÿznam - vÿpis bude
struçnêj¿í, protoæe v nêm budou uvedena pouze jména souborû,
nikoli datum, ças, údaje o délce apod..
Uvedete-li u p⌐íkazu "v" modifikovanÿ p⌐epínaç "-jv1", vygeneruje
ARJ tabelovanÿ vÿpis vhodnÿ k ⌐azení podle libovolné poloæky
vÿpisu.
Pouæijete-li p⌐epínaç "-jv" u p⌐íkazû "p", "s" nebo "w", budou se
správnê zobrazovat pseudografické znaky z horní poloviny ASCII
tabulky.
jw: nastavit jméno vÿstupního souboru
P⌐epínaç "-jw" umoæñuje zmênit jméno vÿstupního souboru, do nêhoæ
se rozbalí soubor z archívu (pouæíváte-li tento p⌐epínaç, mêli
byste rozbalovat jen jeden soubor).
P⌐epínaç funguje podobnê, ne v¿ak stejnê jako p⌐íkaz "p" doplnênÿ
p⌐esmêrováním vÿstupu (tj. uvedením redirekce "ARJ ... >soubor").
V p⌐ípadê, æe pouæijete p⌐íkaz "p" a p⌐esmêrování vÿstupu, uloæí
se do vÿstupního souboru v¿echny rozbalené soubory, jeden za dru-
hÿm. Pouæijete-li v¿ak p⌐epínaç "-jw", ARJ se p⌐ed zapsáním kaæ-
dého souboru zeptá, zda jej mûæe do vÿstupního souboru uloæit.
Tento p⌐epínaç mûæe bÿt pot⌐eba tehdy, kdyæ budete chtít binární
soubor uloæenÿ v archívu p⌐ímo p⌐enést na tiskárnu.
P⌐íklad: ARJ e archiv data_pro_tiskárnu -jwLPT1
jx: zaçít archivaci aæ od pozice ...
P⌐epínaç "-jx" se pouæívá p⌐i ruçním znovuspou¿têní p⌐eru¿ené ar-
chivace. Obyçejnê má vÿznam pouze pouæití p⌐i restartu zálohování
do vícesvazkového archívu, které bylo p⌐edçasnê ukonçeno.
P⌐íklad: ARJ a SVAZEK.A01 NAVOD.TXT -jx100000
Ukázkovÿ p⌐íklad zaarchivuje soubor NAVOD.TXT do svazku
SVAZEK.A01 (zaçne se od 100 001. bajtu).
Pouæijete-li p⌐epínaç "-jx" v rozbalovacím p⌐íkazu, p⌐ipojí se
rozbalenÿ soubor na urçité místo souboru na disku.
P⌐íklad: ARJ e -jx2000000 archiv soubor1
p⌐ipojí soubor1 z archívu k souboru soubor1 na disku
(buâ od pozice 2,000.001, nebo na konec).
Takové pouæití se podobá p⌐íkazu "p" spojenému s p⌐esmêrováním
vÿstupu, "ARJ p archiv >>soubor.ven". ùplnê shodnê bude fungovat
p⌐íkaz
ARJ e -jx2000K -jwSOUBOR.VEN archiv
P⌐epínaç "-jx" nefunguje, kdyæ p⌐idáváte soubory do jiæ existují-
cího archívu.
jy: p⌐edpokládat ANO na dotazy typu ...
Tímto p⌐íkazem mûæete zakázat zobrazování urçitÿch typû dotazû.
Syntaxe: ARJ e archiv -jy<p⌐íznaky>
kde za <p⌐íznaky> dosadíte jeden nebo více znakû z následujícího
seznamu: a, c, d, k, n, o, s, v. Pro kaædÿ uvedenÿ p⌐íznak se bu-
de ARJ chovat, jako byste na p⌐íslu¿nÿ dotaz vædy odpovídali ANO.
A - automaticky spojovat soubory
p⌐i rozbalování vícesvazkovÿch archívû.
C - automaticky vytvá⌐et pot⌐ebné adresá⌐e.
D - automaticky mazat soubory.
K - pokraçovat i p⌐i p⌐ekroçení limitu volného
prostoru na disku/disketê.
N - nezobrazovat dotazy na nové jméno souboru.
O - automaticky p⌐episovat soubory.
R - p⌐ed poloæením kaædého dotazu vyçistit
vyrovnávací pamêƒ klávesnice.
S - automaticky pokraçovat ve vyhledávání.
V - automaticky pokraçovat dal¿ím svazkem.
Y - pokraçovat ihned po stisku prvního písmene odpovêdi.
P⌐íklad: ARJ x SVAZEK -v -jyaco
rozbalí vícesvazkovÿ archív SVAZEK bez dotazû typu
"Pripojit ...?", "Mam vytvorit ...?" a "Prepsat ...?".
Jednotlivé "-jy" p⌐epínaçe mûæete uvést také zvlῃ, nap⌐. "-jyy
-jyr". P⌐epínaç mûæete nastavit do polohy "vypnuto" p⌐ipojením
pomlçky (nap⌐. "-jyr-"). Stejnê jako u ostatních p⌐epínaçû, kaædÿ
vÿskyt "-jy" mêní stav p⌐epínaçe ze "zapnuto" na "vypnuto" a na-
opak (nap⌐. "-jyr -jyr").
jz: okomentovat soubor(y) podle souboru ...
P⌐epínaç "-jz" slouæí k jednodu¿¿ímu komentování souborû v archí-
vech v rámci dávkovÿch souborû. Za p⌐epínaçem lze uvést název
jednoho souboru, jehoæ obsah bude pouæit jako komentá⌐ ke v¿em
souborûm specifikovanÿm na p⌐íkazové ⌐ádce.
Chcete-li z archívu odstranit komentá⌐e ke v¿em souborûm, zadejte
jméno souboru, kterÿ obsahuje pouze jednu mezeru.
P⌐íklady: ARJ c archiv soubor1 -jzKOMENTAR.TXT
ARJ c archiv soubor1 -zKOMENTAR.C1 -jzKOMENTAR.C2
ha: nerespektovat atribut "jen ke çtení"
Uvedete-li na p⌐íkazové ⌐ádce p⌐epínaç "-ha", ARJ u kaædého sou-
boru, kterÿ pot⌐ebuje p⌐epsat çi smazat, vynuluje atribut "pouze
ke çtení" ("read-only"), coæ mu umoæní pokraçovat v provádêní
p⌐íkazu.
Vedlej¿ím efektem pouæití tohoto p⌐epínaçe mûæe bÿt urçité
zpomalení.
P⌐íklady: ARJ e archiv -ha
ARJ m archiv adresá⌐\*.*
hc: po spu¿têní ARJ provést p⌐íkaz DOSu
P⌐epínaç "-hc" umoæñuje zadat jeden p⌐íkaz DOSu, kterÿ ARJ provede
p⌐i spu¿têní ihned po zpracování v¿ech p⌐epínaçû na p⌐íkazové
⌐ádce (ale p⌐ed tím, neæ zaçne hledat soubory vyhovující speci-
fikacím uvedenÿm na p⌐íkazové ⌐ádce. Mûæete jej vyuæít nap⌐. ke
"schování" p⌐íkazové ⌐ádky, nebo k vloæení çasové pauzy, p⌐i níæ
vymêníte diskety.
he: neovê⌐ovat bezpeçnostní obálku
Uvedete-li na p⌐íkazové ⌐ádce p⌐epínaç "-he", nebude se ARJ po-
kou¿et o kontrolu bezpeçnostní obálky, i kdyby jí byl archív opa-
t⌐en. Tento p⌐epínaç je nutné uvést v p⌐ípadê, æe pot⌐ebujete
rozbalit archív, jehoæ bezpeçnostní obálka je po¿kozena.
he1: nemênit archívy zaji¿têné bezpeçnostní obálkou
Je-li na p⌐íkazové ⌐ádce uveden p⌐epínaç "-he1" a ARJ narazí na
soubor zaji¿tênÿ bezpeçnostní obálkou ARJ-Secure, vypí¿e hlá¿ení
a skonçí (a nastaví hodnotu systémové promênné ERRORLEVEL na 4).
P⌐epínaç mûæe bÿt uæiteçnÿ p⌐i pouæití v konfiguraçním souboru
REARJ.CFG, protoæe zabrání REARJ konvertovat archívy opat⌐ené
bezpeçnostní obálkou.
hi: zapisovat do indexového souboru podrobné informace
Pouæijete-li zároveñ s p⌐epínaçem "-ji" také p⌐epínaç "-hi", bude
ARJ zapisovat do indexového souboru nejen jména zpracovanÿch sou-
borû, ale i jejich pûvodní délku, délku po sbalení, dosaæenou míru
komprese a dal¿í informace.
P⌐íklad: ARJ a A:ZALOZNI C:\*.* -r -va -jiINDEX -hi
hl: hlásit chyby v souboru-seznamu
Jestliæe jste místo obecné specifikace na p⌐íkazové ⌐ádce pouæili
soubor-seznam, ARJ standardnê nehlásí, kdyæ soubor uvedenÿ v sez-
namu nenajde. Pot⌐ebujete-li z nêjakého dûvodu, aby se nenalezení
souboru ze seznamu chápalo jako chyba, p⌐ipojte k p⌐íkazu p⌐epínaç
"-hl".
P⌐íklad: ARJ a A:ZALOZNI !seznam -va -hl
hs: zakázat sdílení souborû
P⌐epínaç "-hs" vypíná interní mechanismus sdílení souborû (mûæe
bÿt pot⌐eba p⌐i nêkterÿch speciálních aplikacích).
hu: povolit aktualizaci vícesvazkového archívu
Pot⌐ebujete-li v krajním p⌐ípadê provést aktualizaci vícesvaz-
kového archívu, je uvedení p⌐epínaçe "-hu" nezbytností. Bêænê
totiæ ARJ aktualizaci têchto archívû neumoæñuje, protoæe p⌐i
ní mûæe dojít ke ztrátê dat.
P⌐íklad: ARJ c archiv -hu -zKOMENTAR.TXT
hw: alternativní vÿpis názvû prohledávanÿch souborû
Uvedete-li u p⌐íkazu "w" p⌐epínaç "-hw", bude se hlá¿ení "Prohle-
davam ..." zobrazovat tak, æe jména souborû, v nichæ není nalezen
ani jeden vÿskyt hledaného ⌐etêzce, budou p⌐epsána jménem dal¿ího
souboru.
P⌐epínaç "-hw1" funguje obdobnê, ale zobrazují se jen jména sou-
borû, v nichæ byl nalezen alespoñ jeden vÿskyt hledaného ⌐etêzce.
hx: nastavit implicitní p⌐íponu archívû
Pomocí p⌐epínaçe "-hx" mûæete zadat p⌐íponu, kterou má ARJ pouæí-
vat p⌐i hledání (a vytvá⌐ení) archívû, u kterÿch nezadáte na p⌐í-
kazové ⌐ádce celé jméno (pouze název bez p⌐ípony)
P⌐íklady: ARJ a archiv *.* -hx.SDN bude pracovat s archívem
archiv.SDN
ARJ l archiv -hx.SDN.ARJ se pokusí nejprve vypsat
obsah archívu archiv.SDN,
pokud takovÿ archív nenajde,
zkusí je¿tê archiv.ARJ
P₧EHLED P₧EPïNAǪ ARJ
Nêkteré z uvedenÿch p⌐epínaçû mají dvê i více modifikací,
nap⌐. "-s", "-s1" a "-s2".
Následující p⌐epínaçe lze pouæít ve v¿ech p⌐íkazech ARJ:
!seznam.txt (specifikace souboru-seznamu)
-o
-ob
-od
--
-+
-&
-!
-i
-l
-r (funguje i p⌐i obecné specifikaci názvu archívu)
-s
-x
-y
-ja
-jl
-jt
-ju
-jy
-hc
-he
-he1
-hs
-hx
Následující p⌐epínaçe fungují ve v¿ech p⌐íkazech,
které provádêjí v archívu jakékoliv zmêny:
-k
-s
-w
-z
-jb
-je
-jk
-jz
-hu
Navíc u p⌐íkazû "a", "f", "m" a "u" fungují p⌐epínaçe:
-a
-b
-m
-r
-t
-jh
-ji
-jm
-jn
-js
-hi
-hl
Následující dva p⌐epínaçe mají smysl pouze u p⌐íkazu "y":
-jb
-je
Následující p⌐epínaçe fungují ve v¿ech p⌐íkazech kromê "a",
"f", "m" a "u" (archív mûæe bÿt zadán obecnou specifikací).
-#
-d
-e
-p
-jg
-jr
Následující p⌐epínaçe fungují v p⌐íkazech "a", "f", "m",
"e" a "x":
-$
-c
-f
-g
-n
-u
-jf
-ji
-jx
-hi
Následující p⌐epínaçe fungují p⌐i rozbalování ("e" a "x"):
-d
-jc
-jw
Následující dva p⌐epínaçe fungují v p⌐íkazech "l" a "v":
-n
-jp
Pouæití následujících p⌐epínaçû je omezeno:
-q - funguje ve v¿ech p⌐íkazech kromê "j",
"l", "n", "o", "t", "v", "w" a "y".
-v - funguje jen v p⌐íkazech "l", "v" a "w".
-jc - funguje pouze v p⌐íkazech "e", "x", "l" a "v".
-jp - funguje pouze v p⌐íkazech "l", "v" a "w".
-jb - funguje pouze v p⌐íkazech "b" a "w".
-jv - funguje ve vêt¿inê p⌐íkazû.
-hw - funguje pouze s p⌐íkazem "w".
UKÅZKOVÉ P₧ïKAZY
a: p⌐idat soubory do archívu
ARJ a archiv
ARJ a archiv -n
ARJ a archiv -f
ARJ a archiv -jt
ARJ a archiv -jt1
ARJ a archiv -jt2
ARJ a archiv -q
ARJ a archiv -r
ARJ a archiv adresar\ -o
ARJ a archiv adresar\
ARJ a archiv adresar\ *.doc *.exe
ARJ a archiv !seznam.txt
ARJ a archiv -- -jmeno-.txt
ARJ a archiv soubor1 soubor2 soubor3
ARJ a a:archiv -wE:\ -vas C:\ -r -b2
ARJ a a:archiv.001 -wE:\ -vvw360 c:\ -r -b1
ARJ a archiv -vw360 c:\ -r -y
ARJ a archiv C:\ *.* -r -jt1 -jf
b: provést BAT soubor nebo p⌐íkaz DOSu
ARJ b archiv soubor.txt
ARJ b archiv -jwSOUBOR.VEN
ARJ b archiv PROGRAM.EXE -jwPROGRAM.EXE
ARJ b archiv *.exe -jwPROGRAM.EXE "-jqPROGRAM -help"
c: okomentovat archív a soubory v archívu
ARJ c archiv
ARJ c archiv -z
ARJ c archiv -zKOMENTAR.TXT
ARJ c archiv -zNUL
ARJ c archiv soubor1 -jzKOMENTAR.TXT
ARJ c archiv *.doc -jzNUL
d: vymazat soubory z archívu
ARJ d archiv *.doc
ARJ d archiv *.* -jg
ARJ d archiv *.* -n
ARJ d archiv *.* -y
ARJ d archiv !seznam.txt
e: rozbalit soubory z archívu
ARJ e archiv *.doc
ARJ e archiv *.doc -d
ARJ e archiv -jd50000
ARJ e archiv -jo
ARJ e archiv -c
ARJ e archiv adresar\ *.doc -jt
ARJ e archiv *.doc -y
ARJ e archiv -# 10 15 20-40
f: aktualizovat soubory v archívu
ARJ f archiv
ARJ f archiv -r
ARJ f archiv adresar\ -r
ARJ f archiv adresar\ *.doc -r
ARJ f archiv adresar\ -r -jt2
g: za¿ifrovat soubory v archívu pomocí hesla
ARJ g archiv -gheslo
ARJ g archiv *.doc -gheslo
ARJ g archiv -g?
i: otestovat integritu souboru ARJ.EXE
ARJ i
ARJ i c:\bin\arj.exe
j: spojit archívy do jednoho
ARJ j archiv soubor1.arj soubor2.arj soubor3.arj
ARJ j archiv *.arj
ARJ j archiv samorozb.exe
ARJ j archiv *.arj -o911201
ARJ j archiv *.arj -r
k: odstranit z archívu zálohy
ARJ k archiv *.*
ARJ k archiv *.* -y
ARJ k archiv *.doc -n
l: vypsat obsah archívu
ARJ l archiv
ARJ l archiv *.doc
ARJ l archiv -o911201
ARJ l archiv -o911201 -ob911231
ARJ l archiv -n
ARJ l archiv -jg
ARJ l archiv -jp
m: p⌐esunout soubory do archívu
ARJ m archiv
ARJ m archiv *.doc
ARJ m archiv adresar\ *.doc
ARJ m archiv adresar\ *.doc -o
ARJ m a:archiv.001 adresar\ -r -vvwas -jt2
n: p⌐ejmenovat soubory v archívu
ARJ n archiv
ARJ n archiv *.doc
ARJ n archiv !seznam.txt
ARJ n archiv -o911201
o: se⌐adit soubory v archívu
ARJ o archiv !seznam.txt
ARJ o archiv *.bat *.exe *.doc
ARJ o archiv soubor1 soubor2 soubor3
p: vytisknout soubory na standardní vÿstup
ARJ p archiv
ARJ p archiv -jp
ARJ p archiv *.doc
ARJ p archiv -o911201
ARJ p archiv soubor.txt > PRN
r: odstranit cesty (jména adresá⌐û) z jmen souborû
ARJ r archiv
ARJ r archiv *.doc
ARJ r archiv -o911201 -ob911231
s: vypsat obsah souboru na obrazovku
ARJ s archiv
ARJ s archiv *.doc -y
ARJ s *.arj -y -r
t: zkontrolovat obsah archívu (test integrity)
ARJ t archiv
ARJ t archiv *.exe
ARJ t archiv !seznam.txt
ARJ t archiv -jt1
u: aktualizovat a doplnit archív
ARJ u archiv *.doc
ARJ u archiv *.doc -jo
v: podrobnê vypsat obsah archivu
ARJ v archiv
ARJ v archiv *.doc
ARJ v archiv -jv
ARJ v archiv -jv1
ARJ v archiv -jp
ARJ v archiv -jg
w: vyhledat v archívu textovÿ ⌐etêzec
ARJ w archiv
ARJ w archiv -hw
ARJ w archiv -jp
ARJ w *.arj -jp
ARJ w *.arj *.doc
ARJ w *.arj *.txt -jq+5+⌐etêzec
ARJ w archiv "-jq-3-bÿt, çi nebÿt"
x: rozbalit soubor(y) z archívu do pûvodních adresá⌐û
ARJ x archiv *.doc
ARJ x archiv *.doc -d
ARJ x archiv -jd50000
ARJ x archiv -jo
ARJ x archiv -c
ARJ x archiv adresar\ *.doc
ARJ x archiv -jf
ARJ x archiv *.doc -jyc
y: zkopírovat archív s novÿmi volbami
ARJ y archiv -je
ARJ y archiv -je1
ARJ y archiv -jb
ARJ y archiv -jb1
ARJ y archiv -jb2
ARJ y archiv *.bat -jb2
BEZPEÇNOSTNï OBÅLKA (ARJ-SECURITY)
Bezpeçnostní obálka je prost⌐edkem, jak zamezit jakÿmkoli zmênám
(i sebemen¿ím, t⌐eba vloæení komentá⌐e) v ARJ archívu. Kromê bêæné
kotroly se v obálce provádí ⌐ada doplñkovÿch testû, jejichæ cílem
je zjistit, jestli v archívu skuteçnê nedo¿lo k æádnÿm zmênám.
Bezpeçnostní obálka, kterou mohou za zvlá¿tní p⌐íplatek získat
registrovaní uæivatelé programu ARJ, je urçena hlavnê producentûm
softwaru, kte⌐í mají zájem poskytnout svÿm zákazníkûm prost⌐edek,
jak si ovê⌐it nezávadnost a vêrohodnost distribuçního archívu. Je
na místê poznamenat, æe açkoli jde o velmi dûmyslnÿ mechanismus,
není moæné garantovat, æe nikdo nenajde zpûsob, jak jej obejít.
Kdykoli ARJ narazí na archív chránênÿ bezpeçnostní obálkou, zob-
razí p⌐íslu¿né hlá¿ení. Je-li obálka po¿kozena, je závada nahlá-
¿ena, je-li obálka v po⌐ádku, zobrazí se elektronickÿ podpis ma-
jitele obálky.
Jestliæe do¿lo k zámêrnému, nebo neúmyslnému po¿kození archívu,
ARJ zobrazí zprávu, v níæ ohlásí, æe bezpeçnostní obálka je ne-
platná, a ukonçí çinnost. Je-li nutné pracovat s archívem, jehoæ
bezpeçnostní obálka je po¿kozena, je t⌐eba pouæít p⌐epínaç "-he"
nebo "-s". Nejpravdêpodobnêj¿í p⌐íçinou po¿kození obálky je chyba
p⌐i p⌐enosu archívu (na disketu, modemem apod.) nebo zámêrné po-
¿kození archívu.
PROBLÉMY, SE KTER¥MI SE P₧I POUÆïVÅNï ARJ MªÆETE SETKAT
Pod MS-DOSem 4.01 mûæe ARJ selhat p⌐i rozbalování velmi dlouhÿch
souborû (del¿ích neæ 32 MB). Délka souboru hlá¿ená p⌐íkazem "dir"
se nemusí shodovat se skuteçností (problém se vy⌐e¿í spu¿têním
programu "chkdsk /f"). Tento problém padá na vrub chyby v DOSu
4.01. Spoleçnost Microsoft poskytuje k MS-DOSu 4.01 speciální
doplñky, které odstrañují nejen tuto, ale i jiné jeho chyby.
V dûsledku vnit⌐ních mechanismû, které pouæívá Turbo C++, v nêmæ
je vêt¿ina ARJ vytvo⌐ena, mûæe ARJ hlásit nedostatek pamêti
v p⌐ípadê, æe provozujete systém, v nêmæ jsou tisíce bajtû
vyhrazeny systémovÿm promênnÿm.
Pouæíváte-li p⌐epínaç "-w", ARJ nekontroluje, zda bude mít dost
místa na uloæení nové verze archívu, a rovnou p⌐epí¿e pûvodní
archív. Neæ spustíte aktualizaci, p⌐i které pouæijete p⌐epínaç
"-w", ujistête se, æe máte na disku dostatek místa.
Kvûli chybê, které se star¿í verze ARJ dopou¿têjí p⌐i zpracování
roz¿í⌐ené hlaviçky archívu ("extended archive header"), byste mêli
co nejd⌐íve zaçít pouæívat ARJ ve verzi 2.10 nebo novêj¿í. Tato
chyba sice není v souçasné dobê nijak nebezpeçná, protoæe æádná
verze ARJ zatím roz¿í⌐enou hlaviçku nepouæívá, ale p⌐esto...
Jestliæe jste za¿ifrovali ("-g") ARJ archívy vytvo⌐ené programem
ARJ verze 2.21 a za¿ifrované soubory pak pouze bez komprese ulo-
æili ("-m0") do archívu, mûæe bÿt k bezchybnému rozbalení pot⌐eba
ARJ verze 2.30.
Rezidentní programy, které se vyvolávají stiskem horkÿch kláves
("hotkeys") mohou bÿt bêhem zadávání údajû pro ARJ odstaveny mimo
dosah uæivatele. Tento jev souvisí s interním naprogramováním
funkce getc() v Turbo C++. Çasteçnÿm ⌐e¿ením je pouæít p⌐epínaç
"-jyry" a na dotazy odpovídat stiskem jediné klávesy.
Podobnÿ problém nastává p⌐i souçasném pouæití ARJ a programu
HYPERDISK, kterému se povolí zpoædênÿ zápis. Interní çasovaç,
kterÿ má na starosti zápis, je totiæ bêhem zadávání odpovêdi na
dotazy typu "Mohu pokracovat...?" vy⌐azen z provozu. V dûsledku
toho dojde p⌐i pokusu o vytvo⌐ení dal¿ího svazku k chybê. ₧e¿ením
je pouæít p⌐epínaç "-jyry" a odpovídat na dotazy stiskem jediné
klávesy.
Hlá¿eny byly také potíæe p⌐i pouæití programu ARJ zároveñ s pro-
gramem SUPER PCKWIK 3.30, p⌐i jehoæ spu¿têní se uvede parametr
"/D+" ("advanced diskette support"). Poçítaç mûæe ças od çasu
p⌐i pokusu çíst nebo psát na disk "zamrznout", p⌐ípadnê mûæete
obdræet zprávu o po¿kození archívu. Jestliæe SUPER PCKWIK spustíte
s parametrem "/D-", problémy zmizí. ARJ v¿ak není jedinÿm progra-
mem, kterÿ má v tomto ohledu se SUPER PCKWIKem potíæe.
CHYBOVÅ HLÅ¢ENï PROGRAMU ARJ
viz zvlá¿tní soubor ERRORS.DOC
TECHNICKÅ PODPORA
P⌐i vÿvoji programu ARJ jsem vyuæil ⌐adu doporuçení od uæivatelû
z celého svêta. Mnoho z jejich nápadû jsem promítnul do této verze,
p⌐ípadnê je zapracuji do verzí p⌐í¿tích.
Budu se snaæit vy⌐e¿it v¿echny problémy, na které uæivatelé ARJ
narazí a o kterÿch mê zpraví. Narazíte-li p⌐i práci s ARJ na
potíæe, dejte mi vêdêt po¿tou, elektronickou po¿tou, nebo p⌐es
firmu JIMAZ s.r.o.
Budu se snaæit ⌐e¿it i problémy neregistrovanÿch uæivatelû, ale
vyhrazuji si právo omezit pomoc kterémukoli uæivateli, jehoæ do-
tazy budou p⌐íli¿ çasté. Registrovanÿm uæivatelûm se budu vênovat
i telefonicky.
********************************************************************
Jestliæe mne kontaktujete písemnê a nejste registrovanÿm uæivatelem,
p⌐iloæte radêji ofrankovanou zpáteçní obálku - jinak si vyhrazuji
právo neodpovêdêt. Neregistrovaní uæivatelé ARJ mimo USA mohou místo
americkÿch známek p⌐iloæit hotové peníze, nebo mezinárodní po¿tovní
odpovêdky. Toto upozornêní se tÿká pouze korespondence technického
rázu, nikoli korespondence obchodní.
Má-li se program ARJ prosadit, pot⌐ebuje va¿i finançní podporu!
********************************************************************
KDE ZïSKAT NEJNOVëJ¢ï VERZI ÇESKÉ MUTACE PROGRAMU ARJ
Nejnovêj¿í verzi çeské mutace programu ARJ mûæete získat:
1) v prodejnê firmy JIMAZ s.r.o. v He⌐manovê ul. 37 v Praze 7.
2) na dobírku od zásilkové sluæby firmy JIMAZ s.r.o.
(adresa: He⌐manova 37, 170 00 Praha 7).
3) na BBS stanici firmy JIMAZ s.r.o. (tel. çíslo 02-3121919).
SDN
SDN International(sm) je zájmová organizace uæivatelû sítê Fido-
Net, jejímæ posláním je zaji¿ƒovat ve vybrané síti BBS stanic po
celém svête distribuci autorsky ovê⌐enÿch kopií volnê ¿í⌐enÿch
programû. ARJ bylo systémovÿmi operátory BBS stanic sítê SDN vy-
bráno jako oficiální kompresní utilita SDN.
Programové archívy distribuované sítí SDN pouæívají chránênou
p⌐íponu ".SDN". Soubory, které jsou sítí SDN distribuovány od
února roku 1993 lze rozbalit pomocí ARJ. Star¿í soubory je
nutné rozbalit d⌐íve pouæívanou utilitou SDN.
Soubory ¿í⌐ené v síti SDN jsou chránêny speciální bezpeçnostní
peçetí, Fsecure, která je dílem spoleçnosti Pacesoft. Peçeƒ lze
ovê⌐it utilitou FileTest, která je volnê dostupná na SDN Project
AuthorLine BBS na telefonním çísle +1-203-634-0370 a na vêt¿inê
BBS stanic úçastnících se projektu SDN.
Auto⌐i, kte⌐í mají zájem poskytnout své programy síti SDN, mohou
kontaktovat SDN Project AuthorLine BBS na vÿ¿e uvedeném telefonním
çísle.
DISTRIBUTO₧I
V pûvodní dokumentaci je v této kapitole uveden seznam autorizo-
vanÿch distributorû programu ARJ. Vÿhradním autorizovanÿm distri-
butorem çeské mutace programu je v¿ak pouze firma JIMAZ s.r.o.:
JIMAZ s.r.o.
He⌐manova 37
170 00 Praha 7
ÇESKÅ REPUBLIKA
telefon: (02) 37 94 98
fax (24 hodin dennê): (02) 37 81 03
BBS (24 hodin dennê): (02) 312 19 19
Email: jimaz@jimaz.cz
PODëKOVÅNï
LHARC je název archivaçního programu, jehoæ autorem
je pan Haruyasu Yoshizaki.
PKZIP a ZIP jsou obchodní známky spoleçnosti PKWare, Inc.
PAK je obchodní známka spoleçnosti NoGate Consulting.
Rád bych vyjád⌐il vdêçnost Haruyasu Yoshizakimu za to, æe stvo⌐il
program LHARC a dal volnê k dispozici jeho zdrojovÿ kód. LHARC pro
mê byl impulsem, kterÿ mê p⌐ivedl ke studiu technologie komprese
dat. Rovnêæ bych chtêl podêkovat Haruhiko Okumurovi za ⌐adu
nápadû. Jeho programy AR001 a AR002 byly vzorem pro nejstar¿í
verze ARJ.
Chtêl bych rovnêæ podêkovat Fabrici Bellardovi za jeho program
LZEXE, kterÿm jsou zkomprimovány samorozbalovací moduly ARJ.
A dêkuji také Paulu Kocherovi, kterÿ se podílel na vÿvoji nového
mechanismu bezpeçnostní obálky ARJ-SECURITY.
Chtêl bych podêkovat mnoha dal¿ím, kte⌐í p⌐ispêli k rozvoji ARJ.
Jmenovitê mám na mysli tyto osoby:
Soeren Pingel Dalsgaard
Axel Dunkel
Jonathan Forbes
Ron Freimuth
Brian Godette
Robb Hufalt
Arkady Kleyner
Michael Lawler
Ken Levitt
Eberhard Mattes
Mike McCombs
Alexander Pruss
Joseph Teller
Dêkuji i mnoha dal¿ím, kte⌐í mi s ARJ pomohli, vyjád⌐ili podporu,
nebo poskytli finançní pomoc. DïKY!!! Díky vám se mohu plnê vêno-
vat jen a jen podpo⌐e a vÿvoji ARJ!
Chci podêkovat své æenê Susan a svému synovi Timothymu za to,
jak sná¿ejí moje zaneprázdnêní programováním a podnikáním.
Jejich podpora je pro mê neocenitelná.
Ale mûj nejvêt¿í dík pat⌐í V¿emohoucímu Bohu za Jeho inspiraci
a velkou radost. Bez Nêj by ARJ nikdy nevzniklo. Jan 15:5
LICENÇNï POLITIKA
viz soubor LICENSE.DOC
STRUÇN¥ ÆIVOTOPIS AUTORA
Robert Jung vyrûstal v Catonsvillu a Baltimoru, v USA, ve státê
Maryland. Promoval na Marylandské univerzitê v r. 1970. Po krát-
kém pûsobení v armádê uçil 6 let chemii. Odtud se dostal k pro-
gramování - byl postupnê zamêstnán jako programátor-analytik,
síƒovÿ specialista a vedoucí softwarovÿ inæenÿr. Na konci roku
1990 vytvo⌐il pro svou pot⌐ebu program a archivní formát ARJ.
V únoru 1991 uvolnil ARJ verzi 1.00 jako volnê ¿í⌐enÿ program
(shareware). Autor se v souçasné dobê vênuje pouze ARJ, æije
se svou æanou Susan a synem Timothym v Norwoodu, ve státê
Massachusetts.
ZÅVëREM
Doufám, æe shledáte tento program tak uæiteçnÿm jako já.
Ocením jakékoli nápady, jak ARJ zlep¿it.
Mûæete se se mnou spojit na adresách:
Robert Jung na Channel One BBS (tel. +1-617-354-8873)
-zadejte "j mailbox" a po¿lete mi Email.
Robert Jung na Bay State BBS (tel. +1-617-598-6646)
Robert Jung na FidoNet adrese 1:16/390.7
Robert Jung v konferenci ARJ, která je dostupná v síti FidoNet.
V síti RIME/REALYNET v konferenci ARJ.
Çíslo konference ARJ je 275.
Robert Jung v konferenci ARJ v síti GT POWER.
Máte-li jakoukoli p⌐ipomínku, problém, nebo dotaz, pouæijte
laskavê nêkterou z vÿ¿e uvedenÿch echo-konferencí.
Robert Jung v konferencích COMPRESS (síƒ ILINK),
LHARC (síƒ SMARTNET) a ARCHIVERS (RIME/RELAYNET)
Moje adresa v síti InterNet: robjung@world.std.com
Identifikaçní çíslo v síti CompuServe: 72077,445
***********************************************
ADRESA:
Robert and Susan Jung
2606 Village Road West
Norwood, Massachusetts 02062
USA
***********************************************
Konec dokumentu