Murphyho poçítaçové zákony aneb jak je poçítaçem optimalizován zákon o tom, æe se nepoda⌐í v¿echno, co se nepoda⌐it mûæe.
Jestliæe se nêco mûæe nepoda⌐it, tak se to také nepoda⌐í.
První elektronická aplikace: U poçítaçû není nic nemyslitelné, natoæ pak nemoæné - kromê toho, co je pot⌐eba.
Druhá elektronická aplikace: Ve svêtê elektronického zpracování dat poruchy nekonçí, nÿbræ p⌐echázejí jedna v druhou a navzájem se p⌐ekrÿvají.
T⌐etí elektronická aplikace: Computerové plochy çekají trpêlivê na ten nejnep⌐íhodnêj¿í okamæik, aby pak ude⌐ily o to nemilostivêji.
Çtvrtá elektronická aplikace: U poçítaçû se nedá na nic spolehnout. Ani na to, æe se nedá na nic spolehnout.
Pátá elektronická aplikace: Nikdy se nemûæe¿ vyhnout velké poru¿e tím, æe vyprodukuje¿ malou. V lep¿ím p⌐ípadê se malá porucha p⌐ipojí k velké, aby ji podpo⌐ila.
¢está elektronická aplikace: Nikdo si nedovede p⌐edstavit tolik poruch, kolik se jich odehraje uvnit⌐ poçítaçe. Mûæe¿ si v¿ak bÿt jistÿ, æe kaædou pocítí¿ jednotlivê na vlastním têle.
Vskutku velké poruchy se chovají jako televizní intendanti: 1. Snaæí se o co nejvíce opakování. 2. Levné poruchy neexistují. 3. Pokud by nêjaká porucha byla levná, tak jsi dosud nepoznal její opravdovÿ dosah.
Exaktní matematickÿ vzorec pro Murphyho zákon v oboru elektronického zpracování dat zní: 1+1=2, kde "=" je symbol s vÿznamem " z⌐ídka, jestli vûbec".
Binární p⌐edpoklad teorému odchylky: Jestliæe je binární nula obzvlῃ velká, pak je témê⌐ tak velká jako kousek jedniçky.
Pravidlo kvartetu: 1. Jsi-li uæivatel, prohraje¿ s poçítaçem, vÿrobcem hardware i s programátorem. 2. Jsi-li vÿrobce HW, prohraje¿ s poçítaçem, uæivatelem a programátorem. 3. Jsi-li programátor, prohraje¿ s poçítaçem, vÿrobcem HW a uæivatelem.
Roz¿í⌐enÿ závêr z kvartetového pravidla: Pokud by nêkdy poçítaç nezvítêzil, pak vyhraje software nebo periferní za⌐ízení, v nejlep¿ím p⌐ípadê elektrická zásuvka.
Hardware je vyda⌐enÿ pokus, jak p⌐edem vytu¿it softwarové chyby, optimalizovat jiæ existující omyly, v¿e uloæit do pamêti a produkovat stále vêt¿í rychlostí.
Hardware se skládá z poçítaçe, vstupního za⌐ízení, tiskárny, pamêti a dal¿ích do k⌐emíku zafixovanÿch záludností.
Z pohledu uæivatele je zde hardware proto, aby analogicky zadané úloze spolehlivê a co nejvy¿¿í rychlostí vytvo⌐il tolik chyb, æe v nejkrat¿í moæné dobê dojde k nejvy¿¿ímu moænému poçtu jiæ nenapravitelnÿch ¿kod.
Dvojzákon komplexního hardware: 1. Komplexní systémy inklinují ke komplexním chybám. 2. Jednoduché systémy naopak inklinují ke komplexním chybám.
První doplnêní dvojzákona komplexního hardware: Nové systémy produkují nové chyby. Druhé doplnêní: Nové systémy opakují svoje nové chyby. T⌐etí doplnêní: Staré systémy produkují nové a staré chyby.
1. Komplexní systémy inklinují k tomu, aby omezovaly svou vlastní funkci. 2. Poçítaçe fungují jen proto, aby mohly produkovat chyby. 3. Systémy inklinují k rûstu a stávají se tak troufalÿmi.
Speciální up⌐esnêní pro oddêlení: Chce¿-li mít na svém oddêlení permanentní vÿmluvu pro vlastní chyby, vybav je poçítaçem.
První rozpor digitální a analogové logiky: Lidé, kte⌐í pracují s poçítaçi, se nechovají tak, jak poçítaç vyæaduje, aby se chovali.
Druhÿ rozpor digitální a analogové logiky: Lidé se budou chovat rozumnê tehdy a pouze tehdy, jestliæe v¿echny ostatní moænosti jiæ byly vyçerpány.
T⌐etí rozpor digitální a analogové logiky: Systémy, které jsou zabezpeçeny proti idiotûm, jsou idioty obsluhovány.
Rozpor digitální a digitální logiky: Poçítaçe, které pracují dohromady s jinÿmi poçítaçi, se nechovají tak, jak jiné poçítaçe poæadují, aby se chovaly.
Axiom o sloæení: V¿e, co bylo sloæeno, se d⌐íve çi pozdêji rozpadne.
Up⌐esnêní axiomu o sloæení: 1. V¿echno se rozpadne d⌐íve. 2. V¿echno se rozpadne v nejnep⌐íhodnêj¿ím okamæiku. 3. V¿echny neæivé p⌐edmêty se mohou pohybovat právê natolik, aby çlovêku stály v cestê.
Obecné zákony opravy: 1. Jestliæe jsi objevil porouchanou souçástku, schází ti ná⌐adí, pot⌐ebné k jejímu vymontování. 2. Jestliæe ji dokáæe¿ vymontovat, musí ji obchod poslat vÿrobci. 3. Jestliæe ji má obchod na skladê, není vÿmêna nutná.
Obecné zákony opravy: 4. Náklady na opravu mohou bÿt urçeny tak, æe rozpoçet nákladû a cenu nového p⌐ístroje vædy vynásobíme dvêma a vezmeme vy¿¿í z obou hodnot. 5. Obchodem dodaná náhradní souçástka není schopna provozu ve tvém poçítaçi.
Obecné zákony opravy: 6. Opravená souçástka je po namontování rovnêæ neschopná provozu. 7. Jedná-li se v p⌐ípadê opravy o pevnÿ disk, pak data, na nêm zaznamenaná, jiæ nikdy nespat⌐í¿.
Vÿjimka ze sedmého zákona opravy: Poda⌐í-li se obnovit údaje na disku, bude¿ moci p⌐eçíst pouze adresá⌐, abys vidêl, co v¿e jsi pozbyl.
Çasové dilema vÿrobcû("EISA-syndrom"): 1.Ohlásí¿-li vÿrobek p⌐íli¿ brzo, pak bude v¿emi dávno zapomenut, kdyæ se koneçnê objeví. 2.Ohlásí¿-li ho p⌐íli¿ pozdê, pak byla konkurence se stejnÿm produktem rychlej¿í. 3.Vædycky je p⌐íli¿ brzo nebo p⌐íli¿ pozdê.
Dûsledky (nazÿvané také "Jackûv disaster"): 1. Novinky jsou ohla¿ovány vædy d⌐íve, nejpozdêji v¿ak ¿est mêsícû p⌐ed dokonçením prvního prototypu. 2. Vÿrobky se objevují vædy aæ po oznámeném termínu, nejd⌐íve v¿ak ¿est mêsícû po oznámení.
Dûsledky (nazÿvané také "Jackûv disaster"): 3. Aæ je p⌐ístroj opravdu k dostání, je zastaralÿ. 4. Vÿrobek je uveden na trh vædy poté, co konkurence ohlásila dal¿í generaci.
Logickÿ dûsledek: V budoucnu snad p⌐ejdou v¿ichni vÿrobci na to, æe budou vÿrobky pouze ohla¿ovat, aby si u¿et⌐ili náklady na vÿvoj a vÿrobu.
Francovy zákony verze: 1. Kdyæ vÿrobce ⌐ekne, æe jeho p⌐ístroj má tu çi onu moænost doplnêní, pak to znamená jen to, æe vêdomê vynechal dûleæitou kartu, abychom si ji museli koupit zvlῃ. 2. Doplnêní bude stát víc, neæ vlastní p⌐ístroj.
Francovy zákony verze: 3. Doplnêní bude fungovat, ale ne u tebe. 4. Aæ bude¿ svûj poçítaçovÿ systém jednou prodávat, tohoto doplñku se nezbaví¿.
Udovy poznatky kutila: 1. Rozebrat elektronickÿ p⌐ístroj je jednoduché. 2. Znovu ho sestavit, aby pak je¿tê fungoval, je nemoæné. 3. Vêty 1 a 2 platí jen pro tebe, netÿkají se ostatních.
Vÿkonnost poçítaçe je dána jeho 1. inteligencí-tedy poçtem pevnê zabudovanÿch chyb, 2. rychlostí-tedy poçtem katastrof, které je schopen vyprodukovat za jednotku çasu 3. dobou odezvy-tedy dobou, kterou poçítaç pot⌐ebuje, aby se zotavil z tvého vstupu.
Zákon definitivní ceny: Lhostejno, jak vysoko oceñuje¿ svûj poçítaçovÿ systém. Nakonec bude vædy draæ¿í, neæ se çekalo.
Plattûv vÿpoçet pro zákon definitivní ceny(tzv."pitomá doplñková horeçka"): N>(L.(1000+A/15))+(1,5.B)+A/20 P⌐içemæ N jsou celkové náklady v markách po L letech, kdyæ uæivatel má roçní çistÿ p⌐íjem A marek a namlouvá si,æe jeho systém by mohl stát B marek.
P⌐íklad pro Plattûv vÿpoçet: Poçítaç s MS-DOSem, o nêmæ prodavaç tvrdí, æe stojí 2000 marek, p⌐ijde uæivatele s roçním çistÿm p⌐íjmem 36000 DM, vçetnê software, ¿kolení, literatury a nezbytnê nutnÿch doplñkû na minimálnê 8200 DM.
Kurzovÿ paradox k Plattovê vÿpoçtu: Jakÿkoliv pokus o p⌐evod Plattova vÿpoçtu na Kç ukazuje pouze na nesmyslnost poæadavku mít doma vlastní poçítaç - a to tím spí¿e, kdyæ ho doma jiæ máte.
Zázrak dimenze: Kaædÿ poçítaç je p⌐íli¿ malÿ. Up⌐esnêní: 1. Má-li dostateçnê velkÿ pevnÿ disk, pak má nedostateçnou kapacitu pamêti. 2. Má-li dostateçnou kapacitu pamêti, pak je p⌐íli¿ malÿ pevnÿ disk.
Doplnêk MS DOSu k zázraku dimenze: Jsou-li pevnÿ disk a pamêƒ dostateçnê dimenzovány, pak má poçítaç operaçní systém, kterÿ a) nepracuje s jedním z obou nebo s obojím b) pot⌐ebuje rozdêlení pamêti, kterému nerozumí p⌐íslu¿nÿ uæivatelskÿ program.
Fyzikální doplnêk k zázraku dimenze: 1. Samoz⌐ejmê má tvûj poçítaç o jeden slot ménê neæ je t⌐eba. 2. To v¿ak zjistí¿ teprve tehdy, kdyæ sis koupil novou vÿmênnou desku.
BIO - poznatek: 1. BIOS je vædy kompatibilní jen na 99 procent. 2. Program, se kterÿm nejçastêji pracuje¿, sáhne nutnê po posledním procentu a ty p⌐ijde¿ o v¿echna data.
Polystyrenová p⌐edpovêâ: a) Çím je jednodu¿¿í návod na pouæití (nap⌐.:"zde zatáhnout"), tím obtíænêj¿í je vyjmout v¿echny souçásti z obalu neporu¿ené. b) Nejdûleæitêj¿í souçástka bude vædy vyhozena spolu s obalem.
Polystyrenová p⌐edpovêâ: c) Nikdy nedostane¿ v¿echny souçásti obalu do kartonu, abys ho mohl odklidit. d) Jakmile poçítaç opustil obal, uæ ho do nêj nikdy nedostane¿ zpêt.
Relace mnoæství v polystyrenové p⌐edpovêdi: Çím víc obalového materiálu je pouæito, tím více a) souçástí je po vybalení poru¿eno b) souçástí není k nalezení.
Poznatek Normana Mailera: Poçítaçe jsou nejinteligentnêj¿í idioti na svêtê.
T⌐ináct souçástkovÿch zákonû: 1. Nákladnÿ chip, chránênÿ rychlopojistkou, bude pojistku chránit tím, æe se spálí jako první. 2. Souçástky fungují tak dlouho a skuteçnê jen tak dlouho, dokud neopustily vÿstupní kontrolu.
T⌐ináct souçástkovÿch zákonû: 3. Poté, co jsi odstranil v¿ech 16 upevñovacích ¿roubû z krytu poçítaçe, zjistí¿, æe jsi odmontoval nesprávnÿ kryt. 4. Poté, co jsi kryt zajistil 16 ¿rouby, zji¿tí¿, æe jsi zapomnêl na spojovací kabel çi zásuvnou spojku.
T⌐ináct souçástkovÿch zákonû: 5. Poté, co byl poçítaç znovu uveden do provozu, najde¿ na stole zbylé souçástky. 6. P⌐ípustné odchylky se budou hromadit jedinê za úçelem maximalizace obtíæí.
T⌐ináct souçástkovÿch zákonû: 7. Sloty çi patice çipu, do kterÿch chce¿ nêco zasunout çi zamontovat, jsou nejhû⌐ p⌐ístupné. 8. Na v¿echny komplikované montáæe pot⌐ebuje¿ t⌐i ruce. 9. Na ve¿keré jednoduché montáæe pot⌐ebuje¿ çty⌐i ruce.
T⌐ináct souçástkovÿch zákonû: 10. Otvory v krytu jsou o desetinu milimetru men¿í. 11. Otvory se správnÿm prûmêrem jsou na nevhodném místê. 12. Matky nikdy nepasují na zbÿvající ¿rouby.
Pomêr baterie a práce: Çím více textu má¿ ukládat do pamêti, tím rychleji je baterie laptopu vybitá.
Axiom soukromého pouæití: Poçítaçe, které p⌐es den perfektnê fungují, selæou v noci, kdyæ se vrátí¿ do kancelá⌐e a hodlá¿ je pouæít pro své soukromé záleæitosti.
Dodatek axiomu soukromého pouæití: P⌐esto v¿ak hlavní poçítaç zaprotokoluje tvé akce a tvûj ¿éf si vÿjimeçnê najde ças k p⌐eçtení têchto protokolû.
Zákon o garançních opravách: Poçítaçe, které jsou porouchané, v servisní opravnê vædy fungují.
Jarukûv servisní zákon: 1. Jestliæe je levnêj¿í koupit novÿ poçítaç, trvá firma na opravê. 2. Pokud by bylo vÿhodnêj¿í opravit starÿ systém, trvá firma na koupi novêj¿ího modelu.
Siemensovskÿ zákon kompatibility: 1. V¿echny osobní poçítaçe jsou kompatibilní. Pouze nêkteré jsou kompatibilnêj¿í neæ jiné. 2. Tvûj poçítaç je vædy podstatnê ménê kompatibilní.
Vylep¿ovací zákon: Model poçítaçe se nazÿvá "Enhanced", "Advancend" nebo "Extended", jestliæe se vÿrobci poda⌐ilo odstranit çást chyb, které zap⌐íçiñovaly problémy p⌐edchozí verze.
Vylep¿ovací zákon: 1. Takovÿ poçítaç v¿ak bude uveden na trh teprve tehdy, kdyæ ty uæ vlastní¿ p⌐edchozí verzi. 2. Kaædÿ vÿrobce skryje do svÿch vylep¿enÿch modelû dostatek chyb, aby mu vystaçily alespoñ na dal¿í jednu "vylep¿enou" verzi.
Základní poznatky o klávesnici: 1. Tvá klávesnice má vædy o jednu klávesu ménê, neæ pot⌐ebuje tvûj oblíbenÿ program. 2. Tvá klávesnice má jednu klávesu navíc, která se mûæe polámat a taky poláme.
Základní my¿í poznatek o kompatibilitê:Koupí¿-li si t⌐íklávesovou my¿,nenajde¿ po celÿ æivot program,kterÿ by t⌐etí klávesu vyuæil.V okamæiku,kdy p⌐esedlá¿ na dvouklávesovou my¿,bude¿ muset pracovat p⌐eváænê s programem,kterÿ t⌐etí klávesu úçelnê vyuæívá.
Základní poznatek o tabletu: Je jedno, zda vlastní¿ digitalizaçní desku dlouhou nebo krátkou dobu: folie, nataæená p⌐es skuteçnê dûleæité funkce, je vædy natolik popraskaná, abys je pravidelnê zamêñoval.
Základní poznatek o snímaçi çárového kódu: Snímaçem bude¿ moci çíst bez problémû v¿e: kód na saku stejnê jako cenu vloçek ke snídani. Pouze na çárovÿch kódech, které produkuje tvûj program, snímaç urçitê ztroskotá.
Rozdíl mezi trackballem a my¿í: 1. Na psacím stole má¿ vædy pro my¿ tolik místa, æe by ses nesmí⌐il s nevÿhodami pouæití trackballu. 2. Na psacím stole má¿ vædy ménê místa, neæ pot⌐ebuje my¿.
Axiom obsluænÿch programû pro my¿: P⌐i jediném programu, pro kterÿ mûæe¿ my¿ vyuæít, selæe její obsluænÿ program.
Fenomén "jedno, kterÿ prst": Stiskne¿-li dvê klávesy souçasnê, objeví se na monitoru to písmeno, které si nechtêl.
Relace AT/XT: Vlastní¿-li klávesnici, která mûæe pracovat ve dvou reæimech, bude vædy nastavena na ten nesprávnÿ.
Zákon o poskakující klávese "ESCAPE"(téæ známÿ jako "XT-AT-MF2-Divergence" nebo také jako "<SHIFT>/<Ctrl>/<ESC>podraz"): Pracuje¿-li st⌐ídavê na dvou poçítaçích, pak mají jejich klávesnice maximum odli¿ností v uspo⌐ádání dûleæitÿch kláves.
Zákon pull-down-menu: 1. Navolí¿ vædy ten sousední bod v menu. 2. Má¿-li na vybranou dvê nevhodné volby v menu, zaktivuje¿ my¿í tu, jejíæ úçinky jsou nejhor¿í, a u které je pro obnovu pûvodního stavu zapot⌐ebí nejvíce çasu.
Gregorûv povzdech: Vædycky vynechá ta klávesa, která je nejvíc pouæívaná. Tedy buâ Enter nebo mezerník, nikdy se v¿ak nepokazí Pause nebo F12.
Zpêtnÿ doplnêk ke Gregorovu povzdechu:Kdyæ uæ se pokazí klávesa Enter,pak je to vædy v abecední çásti klávesnice,nikdy ne v numerické.Vÿjimka:Pracuje¿-li hlavnê s my¿í a pot⌐ebuje¿-li klávesnici jen k naƒukání dlouhÿch çíselnÿch ⌐ad,pak je to právê naopak
Fenomén propojení: My¿ je vædy p⌐ipojena k portu, kterÿ nedetekuje její obsluænÿ program.
Zákon dvojúderu "ukonçit"-"neukonçit": Dostane¿-li se nedopat⌐ením do místa, kde má¿ odpovêdêt na otázku, zda se má program ukonçit, zvolí¿ omylem vædy variantu "ukonçit"-provedené zmêny neukládat".
Up⌐esnêní pro programy v anglickém jazyce: Klávesy Q pro "Quit" a A pro "Abort" jsou umístêny zvlá¿tê vhodnê blízko sebe.
Ultima radio tisk: 1. Jestliæe dosud fungovalo v¿echno, pak se poláme tiskárna. 2. Jestliæe se tiskárna nepoláme, jsou vyti¿têné vÿsledky chybné. 3. Jestliæe jsou vÿsledky správné, nedokáæe¿ je de¿ifrovat.
Existují dvê kategorie tiskáren: 1. bodové tiskárny, které za nervy drásajícího hluku zane⌐ádí papír neçitelnÿmi hieroglyfy, a 2. laserové tiskárny, které çiní totéæ za nervy drásajícího ticha.
Aldusova tisková vêta: Vÿtisk není nikdy dokonalÿ.
Rukopisná konkretizace Aldusovy tiskové vêty: Chybu v tisku odhalí¿ teprve tehdy, aæ si prohlíæí¿ kopii a obálka s originálem je uæ hozena v po¿tovní schránce.
Grafická konkretizace Aldusovy tiskové vêty: 1. V¿e, co tiskne¿, se nikdy nevejde na jednu stránku. 2. Pokud se to tam vejde, tak je posunuta perforace papíru a tisk jde p⌐es ni.
Matematickÿ dûkaz o tiskovém papíru: P⌐i ti¿têní textu o délce n stran je k dispozici mnoæství papíru n - 1 list.
Reimerûv syndrom (téæ zvanÿ " sprostÿ etiketovÿ ¿vindl"): Tiskárna bude tak dlouho bezchybnê tisknout etikety, dokud bude¿ u toho. V okamæiku, kdy opustí¿ místnost, zûstanou etikety p⌐ilepené na zavadêçi papíru.
Epsonûv zákon o vÿkonech tiskárny: 1. "Near Letter Quality" znamená, æe tiskárna p⌐ená¿í na papír cosi, co vypadá nêjak podobnê jako písmena. 2. "Letter Quality" je druh tisku, u nêhoæ se pozná aæ p⌐i dûkladnêj¿ím prohlíæení, æe pochází z bodové tiskárny.
Epsonûv zákon o vÿkonech tiskárny:3."Draft" je oznaçení pro druh provozu,kterÿ -p⌐i pouæití ¿patné barvicí pásky nechává papír nedotçenÿ -p⌐i pouæití nové pásky p⌐ená¿í na papír asi t⌐i milimetry silné svêtle¿edé çáry.V obou p⌐ípadech maximální rychlostí.
Pet⌐ina analÿza driveru tiskárny: Je dán uæivatelskÿ program s libovolnÿm poçtem disket, na nichæ je libovolnê mnoho driverû tiskárny. Z toho lze odvodit následující vÿroky: 1. Tvá tiskárna není uvedena na seznamu driverû.
Pet⌐ina analÿza driveru tiskárny: 2. Je-li p⌐ítomen driver pro tvou tiskárnu, pak je vadnÿ. 3. Existuje-li a není-li vadnÿ, pak nespolupracuje s interfacem.
Obecnÿ postulát "PostScript" (známÿ téæ jako "direktiva DDL" nebo p⌐íkaz PCL"): 1. Chybí poæadované písmo. 2. Je-li k dispozici chybí poæadovanÿ ⌐ez. 3. Je-li k dispozici obojí, vytiskne to tiskárna v nevyhovující velikosti a na nevyhovujícím místê.
Speciální postulát "PostScript" (známÿ téæ jako postulát o nejmen¿ím spoleçném násobku): 1. Co je to PostScriptStandard, definují tiskárna a program zcela odli¿nê. 2. Jediné písmo, na nêmæ se dokáæí shodnout, bude Courier 10 pt.
Behmeho definice WYSIWYGu: Francouzskÿ p⌐eklad WYSIWYGu zní: "Hommi soit qui mal y pense" nebo ve zkratce HSQMYP. Anglickÿ p⌐eklad WYSIWYGu zní "What you see is what you might get".
Charlesovo základní pravidlo: Tiskárna nikdy nedostane tak málo dat, aby nemohla nesmyslnÿmi znaky "zasvinit" alespoñ jeden list papíru.
Roz¿í⌐ené Charlesovo pravidlo: Lhostejno, kolik nesmyslû tiskárna natiskne, vædy p⌐itom vytiskne minimálnê jeden ⌐ádek navíc nad poslední kompletnê popsanÿ papír.
Charlesûv poznatek o podavaçi: 1. Æádnÿ traktor nedokáæe rozumnê posunovat jednotlivé listy, æádnÿ podavaç jednotlivÿch listû nedokáæe rozumnê posunovat skládanÿ papír. 2. Krom toho je zde traktor vÿluçnê proto, aby skládanÿ papír zakládal nak⌐ivo.
Murphyho rozpor k Charlesovu poznatku: Tiskárna zakládá papír çistê a p⌐esnê v okamæiku, kdy to není t⌐eba.
Zásada ASCII/Centronics o standartní tiskárnê: Jedinÿ standard, kterÿ mají rûzné tiskárny, je síƒovÿ kabel. Tento standard samoz⌐ejmê neplatí pro anglické zásuvky a pro napêtí v americkÿch sítích.
Backupové premisy: 1. Backup pot⌐ebuje vædy o jednu disketu víc, neæ má¿ po ruce. 2. Backup-program selæe v okamæiku, kdy ho nutnê pot⌐ebuje¿.
Backup-program p⌐epí¿e p⌐i svém selhání jedinou existující bezpeçnostní kopii novÿm souborem s neúplnÿmi daty. Chce¿-li backup p⌐ehrát zpêt, zji¿tí¿, æe jediná verze RESTORu byla pouze na tom disku, kterÿ jsi p⌐eformátoval.
Pravidlo disket: Kdyæ se disketa zasekne v mechanice, pouæij sílu. Kdyæ se p⌐itom mechanika poláme, musela bÿt tak jako tak vymênêna.
Pouçka o çtecích chybách: Çtecí chyba je moæná jen v souboru, kterÿ akutnê pot⌐ebuje¿ a jehoæ kopii nemá¿.
Zákon o utajování souborû: Je-li nêjaká informace dûvêrná, zûstane nedopat⌐ením na disketê jako textovÿ soubor. Tato informace bude zcela náhodou nalezena a p⌐eçtena osobou, p⌐ed kterou jsi ji tajil.
Seagateûv axiom formátování: Disketu, která je uæ vloæena do mechaniky, naformátuje¿ v kaædém p⌐ípadê na nesprávnou hustotu záznamu: 1. HD-disketu naformátuje¿ na 360 kB. 2. DD-disketu naformátuje¿ na 1,2 MB.
Gotzûv první poznatek o v¿udyp⌐ítomné nejistotê: Poté kdyæ jsi - nap⌐. p⌐i formátování - odpovêdêl <A> na otázku programu:"Jste si jistÿ?", napadne tê, æe si vûbec jistÿ nejsi.
Základní pravidlo a neodvratitelnosti lepkavÿch tekutin(nazÿvané téæ pouçka o CocaCole a slazené kávê): ¢álek od kávy çi sklenici od Coly p⌐evrhne¿ na stûl jedinê tehdy, kdyæ je v nich je¿tê tekutina.
Zásada CHKDSK (téæ "Pouçka o marnosti lidského snaæení"): 1. Jestliæe spu¿tí¿ program CHKDSD na pevnÿ disk, nenajde program ani jedinÿ nesouvislÿ blok. 2. Nepouæije¿-li CHKDSK, pak jich bude¿ mít tisíce.
"Speeddiskové" doplnêní zásady CHKDSK (známé téæ pod názvem "Nortonovo dilema"): Nesouvisející bloky zaregistruje¿ teprve tehdy, aæ odtartuje¿ speeddisk nebo jinÿ prost⌐edek, kterÿ tyto bloky nemûæe sám odstranit, kterÿ v¿ak zniçí tvoje data.
Axiom t⌐íapûlpalcového smetí: Plastické obaly, do nichæ jsou zabaleny 3,5-palcové diskety, slouæí toliko k tomu, aby zvêt¿ovaly haldy smetí.
Zákony disketovÿch boxû: 1. Disketu snadnêji dostane¿ do karbiçky, neæ ven. 2. Plastikové p⌐epáæky v boxu slouæí k tomu, aby znemoæñovaly spat⌐it hledanou disketu. 3. Hledaná disketa se posunuje na nejménê pravdêpodobné místo.
Zákony disketovÿch boxû: 4. Disketa není nikdy v té p⌐ihrádce, ve které ji hledá¿. 5. Klíç nebude¿ nikdy postrádat. Kromê p⌐ípadu, æe jednou nedopat⌐ením schránku zamkne¿. 6. Schránky s disketami nelze skládat na sebe.
Vêta o zdraví prospê¿nÿch úçincích disketovÿch schránek: Kdyæ schránku zamkne¿, abys ji mohl p⌐enést, zámek vyskoçí. P⌐itom se v¿echny diskety vysypou a rozprchnou se po místnosti v co nejvêt¿ím okruhu.
Sentence o ochrannÿch nálepkách: 1. Nálepky ⌐ádnê nedræí. 2. Nálepky se p⌐ilepí na nejnep⌐ístupnêj¿í místo disketové mechaniky. 3. Nálepky nejdou odlepit. 4. Nálepky scházejí zejména tehdy, kdyæ omylem formátuje¿ nêjakou dûleæitou disketu.
Sentence o ochrannÿch nálepkách: 5. Nálepky jsou umístêny na disketu právê tehdy, kdyæ na ni chce¿ zapisovat a uæivatelskÿ program se nedokáæe s touto chybou vyrovnat. V tomto p⌐ípadê se program zhroutí a dûleæitá data se ztratí.
Manfredûv axiom "Amiga": 1. Je zcela jedno, jaká disketa je v mechanice; nikdy to není systémová disketa. 2. Systémová disketa je to jen tehdy, kdyæ má¿ na disku novêj¿í operaçní systém neæ na disketê.
De Latesûv povzdech: Na prázdné disketê lze hledat dlouho a marnê. Murphyho doplnêk: Také na plné disketê mûæe¿ hledat dlouho a marnê.
První závêr ze zásady software: Kaædÿ program má nedostatky. Druhÿ závêr: Kaædÿ program má vædy o jednu chybu více. T⌐etí závêr: Odstranêní jedné chyby vyvolá alespoñ dvê nové.
První logickÿ opaçnÿ závêr z existence utilit: Skuteçnost, æe existuje velmi mnoho malÿch, uæiteçnÿch programû dokazuje, æe existuje také mnoho velkÿch, neuæiteçnÿch programû.
Druhÿ logickÿ opaçnÿ závêr z existence utilit: Skuteçnost, æe existuje velmi mnoho velkÿch, neuæiteçnÿch programû dokazuje, æe existuje je¿tê víc malÿch neuæiteçnÿch programû, protoæe p⌐ece existuje víc malÿch programû neæ velkÿch.
Borisûv závêr: Efektivita programu je nep⌐ímo úmêrná jeho cenê.
Expertní poznatek: Expertní systémy se poznají podle toho, æe ze vstupního údaje "rûæe voní lépe neæ zelí" vyvodí závêr, æe z rûæí bude také lep¿í polévka.
Rozpor Hanse Matthöfera k expertnímu poznatku: Umêlá inteligence je hor¿í neæ p⌐irozená blbost.
Gertino vyvrácení Matthöferova rozporu: Kaædÿ program, o nêmæ tvûrci tvrdí, æe má vlastnosti umêlé inteligence, nashromáædil ve svém datovém souboru tolik p⌐irozenÿch blbostí, æe mûæe dát libovolnê mnoho inteligentnê znêjících a nanejvÿ¿ tupÿch odpovêdí.
Heiniho poznatky o poçítaçovÿch hrách:1. K novému rekordnímu skóre ti schází vædy jeden bod. 2. Jestliæe jsi hrál hru tak dlouho, æe si myslí¿, æe jsi neporazitelnÿ, nachomÿtne se nêjakÿ p⌐ítel a napoprvé bez problémû udêlá rekord.
Manfredovy poznatky o poçítaçovÿch hrách: 1. Hra, kterou sis koupil, nestojí peníze, které jsi za ni dal. 2. Æádná poçítaçová hra není tak dobrá jako obrázek na obalu. 3. Dobrá kritika v odborném çasopise ⌐íká pouze, æe se hra redaktorovi líbila.
Postulát multifunkçnosti: Çím ménê funkcí má program, tím perfektnêji je provádí. 1. Çím perfektnêji provádí poçítaç funkce, tím dûkladnêji selæe. 2. Kaædÿ jinÿ program selæe právê tak dûkladnê.
Up⌐esnêní pro programové balíky: 1. Çím více funkcí je vychvalováno na zadní stranê obalu, tím ménê jich program ovládá. 2. Kdyæ je na obalu napsáno "pro ve¿keré pouæití", není to pouæitelné pro nikoho.
Dvojzákon o vztahu úspêch - vÿvoj: 1. Çím více vÿvojové práce je do programu vloæeno, tím ménê lidí si ho koupí. 2. Çím ménê vÿvojové práce je vloæeno do programu, tím více lidí si ho koupí a najde chyby v nêm skryté.
První závêr ze vztahu vÿvoj-úspêch: Çím více chyb je v programu skrytu, tím obtíænêj¿í je support.
Druhÿ závêr ze vztahu vÿvoj-úspêch: Jen ten program, kterÿ nikdo nepot⌐ebuje, bêæí bezchybnê.
Obecná zásada mazání: P⌐i mazání zbyteçnÿch .BAK,.-TX a dal¿ích zabezpeçovacích souborû, vytvá⌐enÿch programem, zmizí zaruçenê i ten, kterÿ bude¿ o deset minut pozdêji naléhavê pot⌐ebovat.
Dilema originálního programu: Pot⌐ebuje¿-li zcela naléhavê nêjakÿ program, tak je pûjçenÿ a toho, kdo si ho vypûjçil, nelze telefonicky sehnat.
Doplnêk o çerné kopii: Je-li osoba, která si program pûjçila, dosaæitelná telefonem, pak byl program çernou kopií, kterou ona osoba smazala ze svého disku.
Problémové premisy: 1. Pot⌐ebuje¿-li nutnê p⌐ímou linku softwarové podpory, je buâ porouchanÿ tvûj telefon nebo je volané çíslo obsazeno. 2. Dostane¿-li oznamovací tón, je víkend a nikdo to nebere.
Problémové premisy: 3. Dostane¿-li oznamovací tón a je-li pracovní den, pak v tento den není u p⌐ímé linky sluæba. 4. V kaædém jiném p⌐ípadê je jedinÿ çlovêk, kterÿ by ti s tvÿm problémem mohl pomoci, buâ nemocnÿ nebo na dovolené.
Obecnÿ axiom naléhavosti: Pod nátlakem se v¿echno zhor¿uje.
Gertin doplnêk obecného axiomu naléhavosti: V¿echno se zhor¿uje i bez nátlaku.
Rovnice superpoçítaçe: Probíhají-li dva procesy souçasnê, pak ten ménê dûleæitÿ krade tomu dûleæitému strojovÿ ças.
Základní poznatek o virech: Poçítaçové viry se zásadnê ¿í⌐í p⌐es "zaruçenê nenapadené" programové diskety a diskety operaçních systémû.
Obecnÿ poznatek o virech: Virus dostane¿ právê tehdy, kdyæ si myslí¿, æe æádnÿ nemá¿.
Termínovÿ poznatek o virech: Virem jsi napaden právê tehdy, kdyæ ho nejmíñ pot⌐ebuje¿.
Partnerskÿ poznatek o virech: Zaruçenê ménê nebezpeçné a snadno odstranitelné viry napadají jen druhé.
Geografickÿ poznatek o virech: Vædy tê napadnou ty druhy virû, - o kterÿch experti ⌐íkají, æe se u nás je¿tê nevyskytly, - pro které dosud neexistují vyhledávací (antivirové) programy, - které vykazují zcela nové kvality v záludnosti a destruktivitê.
Kvantifikovanÿ poznatek o virech: Vædy má¿ o jeden virus víc, neæ si myslí¿.
Kvalifikovanÿ poznatek o virech: Virus, kterÿ napadl tvûj poçítaç, zamo⌐í jen ty soubory, od kterÿch nemá¿ backup.
Doplnênÿ kvalifikovanÿ poznatek o virech: Má¿-li backup v¿ech souborû, pak i ony jsou jiæ virem napadeny.
Propojenÿ kvantifikovanÿ poznatek o virech: Virus napadl o jeden osobní poçítaç víc, neæ se domnívá¿.
Rekurzivní poznatek o virech: Nasazenÿ antivirovÿ program pozná a zlikviduje jen ty viry, které nemá¿. Virus, kterÿ napadl tvûj poçítaç, zûstane nedotçen.
Doplñky k rekuzivnímu poznatku o virech: 1. Toto zjistí¿, aæ kdyæ jsi antivirovÿ program koupil. 2. Bude¿ jedinÿ, jehoæ antitivirovÿ program je napaden viry. 3. Toto zjistí¿, aæ kdyæ program spustí¿.
Ucelenÿ rekurzívní poznatek o virech: Antivirovÿ program, kterÿ pouæije¿, poru¿í naprosto neopravitelnê v¿echny textové a programové soubory a v po⌐ádku ponechá pouze virus.
Závêr z uceleného rekurzívního poznatku o virech: Jediné, co nakonec zûstane ve tvém poçítaçi práceschopné, bude virus.
Theina relace zhroucení - pamêƒ: Poçítaç se zhroutí jen tehdy, nebyl-li text dlouho uloæen.
Nezvratné zákony zpracování textu: 1. Chce¿-li vymazat jedno slovo, zmizí zaruçenê celÿ ⌐ádek. 2. Chce¿-li vymazat celÿ ⌐ádek, zmizí celÿ odstavec. 3. Chce¿-li vymazat odstavec, zmizí celÿ text. 4. Chce¿-li vymazat celÿ text, nestane se vûbec nic.
Michaelûv názor na podstatu uspo⌐ádání klávesnice: Kdyæ uæ sis zvykl na uspo⌐ádání klávsnice nêjakého programu, objeví se nová verze, v níæ je v¿echno docela jinak.
Zákon vysokého çísla("syndrom pêtky a nuly"): 1. Kdyæ se na trhu objeví nová verze textového editoru, bude mít nejvy¿¿í çíslo ze v¿ech existujících programû. 2. O dva tÿdny pozdêji budou mít toto oçíslování i v¿echny ostatní programy.
Lieselin poznatek: Tato çísla verzí nevypovídají nic o poçtu moænÿch zlep¿ení oproti starÿm verzím.
Marcelovy dodatky k Lieselinê poznatku: 1. Çím draæ¿í je update na nové verzi, tím je men¿í uæitek. 2. Çím vy¿¿í verze, tím vy¿¿í je pot⌐eba pamêti. 3. Vylep¿ení, na které léta çeká¿, nebude realizováno ani v poslední verzi.
Axiom utajenÿch tiskovÿch chyb: Podstatné chyby v textu objeví¿ teprve tehdy, aæ je text vyti¿tên a soubor na disketê vymazán.
Nemênná pravidla formátování textu v Desktop-Publishing programech: 1. Chce¿-li umístit danÿ text na jednu stránku, nevejde se tam poslední ⌐ádek. 2. Naformátuje¿-li text men¿í o jednu moænou jednotku, bude p⌐íli¿ krátkÿ.
Zákony Klick-and-Move-DTP(známé téæ jako dilema"ano, jen si p⌐iprav zrcadlo"): 1. Vybere¿-li rámeçek, abys ho mohl posunout, posune¿ text, kterÿ je kolem nêj. 2. Vybere¿-li text, abys ho mohl posunout, posune se jen rámeçek.
Zákony Klick-and-Move-DTP(známé téæ jako dilema"ano, jen si p⌐iprav zrcadlo"): 3. Chce¿-li posunout text i rámeçek, posunou se pomocné çáry sloupcû. 4. Æádnÿ z têchto krokû nelze vrátit zpêt, funkce "zru¿it" nefunguje.
Zákon trvalého vztahu: Je jedno, jak vypadají a jak se mêní vztahy v databance-vædy trvá v¿echno mnohem déle neæ v têch nejpesimistiçtêj¿ích prognózách.
Æádnÿ druh programu neprodukuje tolik úhybnÿch manévrû (tj. "chybová hlá¿ení"), aby nemusel vyklopit to, co bylo uloæeno, jako databanky a programy pro zpracování dat.
Zorrûv zákon: 1. Je jedno, jakou masku nasadí¿. Poloæek je vædy p⌐íli¿ málo. 2. Je-li definován dostateçnÿ poçet poloæek, pak jsou p⌐íli¿ krátké.
Andiho poznatek o zlodêjském zpracování dat: Kdyæ tê rozçiluje, æe v programu nemûæe¿ zvêt¿it délky poloæek, zachovej klid. Program bude v kaædém p⌐ípadê schopen délky poloæek sám zkrátit a p⌐itom od⌐eæe "nadbyteçná" data.
Bobovo pravidlo záznamû: 1. Program zniçí jen ten záznam, kterÿ nutnê pot⌐ebuje¿. 2. Neexistuje-li backup, budou zniçeny v¿echny záznamy. 3. Existuje-li backup, zmizí záznamy i z nêj.
Zákon minimalizace mnoæství informací: 1. Chce¿-li zaloæit databanku o n záznamech, je jedinÿ dostupnÿ program schopen uloæit v nejlep¿ím p⌐ípadê n-1 záznam. 2. To ti v¿ak program sdêlí, aæ jsi uloæil n-2 záznamy.
Ashton-Tateûv zákon o spot⌐ebê çasu:Je jedno,jak vypadá struktura databanky:tvûj program je p⌐i t⌐ídêní a vyhledávání çasovê nejnároçnêj¿í.Jsou-li nap⌐.záznamy neset⌐ídêné,je tvûj program schopen za p⌐ijatelnou dobu vyhledávat jen v set⌐ídênÿch záznamech
Axiom adres: Lhostejno, kolik adres má¿ uloæeno v databance; ta, kterou hledá¿, je¿tê uloæena není, má¿ ji moæná zapsanou nêkde na lísteçku.
Toniho dodatek k axiomu adres: 1. Lístek, na kterÿ sis adresu poznamenal, uæ nenajde¿. 2. První kolega, jehoæ se na ni zeptá¿, ji s povÿ¿enÿm úsmêvem vysype z rukávu. 3. O pár sekund pozdêji lístek najde¿.
Up⌐esnêní funkce Undo: 1. Funkce Undo funguje, dokud ji nepot⌐ebuje¿. 2. V nejlep¿ím p⌐ípadê vrátí zpêt operaci, kterou jsi provedl jako p⌐edposlední. Dûsledky tvé poslední akce zûstanou v takovém p⌐ípadê zachovány.
Zákony o adaptéru obrazovky, nabitém fantazií: 1. Elipsy jsou znázorñovány a ti¿têny jako zubatá vejce. 2. Zubatá vejce zûstávají zubatÿmi vejci. 3. Çára zaçíná vædy o jeden bod vedle. 4. Kruhy nejsou kruhy.
Zákony o adaptéru obrazovky, nabitém fantazií: 5. Desetibodovÿ rastr s úhlem sklonu 32 stupñû se na tiskárnê promêní v rozmazané "cosi". 6. Také kaædÿ jinÿ rastr se nejpozdêji na tiskárnê promêní v rozmazané "cosi".
Zákony o adaptéru obrazovky, nabitém fantazií: 7. Téæ kaædá vÿplñ se na tiskárnê p⌐emêní v rozmazané "cosi".
Zákony o adaptéru obrazovky, nabitém fantazií: 8. Plocha, vloæená jako rozmazané "cosi", se na tiskárnê promêní v geometricky exaktní, neupot⌐ebitelné "cosi", identifikovatelné na první pohled jako práce poçítaçové grafiky.
Vÿjimky: 1. Mají-li bÿt dvê çáry od sebe vzdáleny jeden bod, budou se p⌐ekrÿvat. 2. Kruhy jsou tehdy a jen tehdy kruhy, kdyæ je nakreslí¿ jako elipsy. Pak je tiskárna vytiskne p⌐esnê jako elipsy. 3. Funkce mazání produkuje vædy rovnomêrné,rovnobêæné çáry
Digitální pravidlo ojedinêlosti: Tvûj grafickÿ program je jedinÿ z têch, které jsou na trhu, kterÿ -nedokáæe zpracovat obrázky, snímané scanerem, -nespolupracuje s textovÿm editorem, -nepracuje s tvÿm Desk-Top-Publishing programem.
Axiom kompletní vÿplnê: 1. Je jedno, jak vypadá plocha, kterou chce¿ vyplnit rastrem; program si vædy najde prost⌐edky a cesty, jak obrazovku úplnê zaçernit. 2. Tento proces je nevratnÿ.
Friedmannovy textové teorémy: 1. Tvûj grafickÿ program má jen ohavné druhy písma. 2. Post-Script-Driver je jen na ozdobu. 3. A je¿tê zdaleka to neznamená, æe dokáæe çíst i soubory EPS, nebo æe dokáæe tisknout písmo bez bodovÿch zubû.
Poznatek o standardu: Kaædÿ novÿ program bude vydávat svûj novÿ grafickÿ formát za standard a dokáæe çíst a psát pouze v nêm.
Logickÿ dodatek k poznatku o standardu: Koupí¿-li si novÿ grafickÿ program, dokáæe v¿echno - jen ne çíst grafickÿ formát starého programu.
TIFové vystupñování poznatku o standardu: Dokáæe-li program p⌐ece jen çíst obvyklÿ grafickÿ formát, pak jen jeho nejménê obvyklou podobu. Umí-li nap⌐. çíst formát TIF, pak jen ten nejménê pouæívanÿ.
Konverzní osud: Místo grafického konverzního programu mûæe¿ pouæít p⌐íkaz k mazání. Vÿsledek je tentÿæ nebo alespoñ vyjde na stejno.
Scharfiho pravidlo: Chyba ve vzorci vznikne jen tehdy, kdyæ jsou chybné vÿsledky p⌐ijatelné.
Zobecñující dodatek k Scharfiho pravidlu: Chybné kalkulace budou objeveny co nejpozdêji a zpûsobí maximální ¿kodu.
V¿eobecné pravidlo kalkulací: Tabulkovÿ kalkulátor, kterÿ dává správnÿ nebo p⌐ijatelnÿ vÿsledek, læe.
Jednotkovÿ axiom: Pot⌐ebuje¿-li poçítat s jednotkami, bude mít program seznam pouze têch nejnesmyslnêj¿ích. Rychlost nap⌐. mûæe udávat jen americkÿch námo⌐ních mílích za 19 dnû.
Problém koruny: Pênêæní hodnoty lze udávat v dolarech, librách nebo t⌐eba fidæskÿch mu¿lích. Nikdy v¿ak ne v Kç.
Tabulátorovÿ paradox: 1. Textovÿ editor není schopen p⌐evést data na tabulkovÿ procesor a naopak, kalkulátor je neumí p⌐evést na editor. 2. Rezidentní vÿ⌐ezovÿ program ztroskotá nejpozdêji na tabulátorech.
Teorém dortové bitvy: 1. Je jedno, jaká data musí¿ zpracovat, tvûj program v¿ak neovládá jedinÿ zpûsob grafické prezentace, vhodnÿ pro tento úçel. 2. Je-li odpovídající grafika k dispozici, pak jsi celou tabulku sestavil ¿patnê.
Konkretizace teorému dortové bitvy: 300 jednotlivÿch hodnot dokáæe¿ p⌐edstavit jen jako sloupcovou grafiku a çasovÿ vÿvoj jen jako dortovÿ diagram.
Petrûv zákon o nemoænosti presentace: Zapomeñ na v¿echno, co ti prodavaç vyprávêl o driverech VDI a o foliích pro laserovÿ tisk.
Praktické zdûvodnêní Petrova zákona: 1. Tvûj tabulkovÿ procesor není schopen zpracovat data tak, aby jim porozumêla presentaçní grafika. 2. Presentaçní grafika a vÿstupní za⌐ízení si nikdy neporozumí.
Praktické zdûvodnêní Petrova zákona: 3. Pro tabulkovÿ procesor neexistuje driver, vhodnÿ pro tvou tiskárnu. 4. Diaprojektor je nejnákladnêj¿í moænost jak zjistit, æe v grafice je je¿tê jedna chyba.
Praktické zdûvodnêní Petrova zákona: 5. Jestliæe funguje v¿echno, vypadne v p⌐edná¿kové místnosti proud. 6. Kdyæ se p⌐edem ujistí¿, æe proud jde, tak p⌐edná¿ka odpadne nebo zapomene¿ prodluæovaçku.
Zákon o strukturální nesluçitelnosti poçítaçového koníçka a manæela: Pouze v p⌐ípadê del¿ího zdrojového kódu, dosud neuloæeného v pamêti, pouæije manæelka jedinÿ p⌐ístroj v okruhu 10 km, kterÿ ihned spálí hlavní pojistku.
Axiom dítête na klínê: Dítê, které dosáhne rukama na klávesnici, p⌐ijde hned p⌐i první p⌐íleæitosti na kombinaci kláves, kterou se dá nêco zniçit. Existuje-li více moæností, pak si vybere tu, která má nejkatastrofálnêj¿í následky.
Omezenÿ axiom dítête na klínê: Neumoæníme-li dítêti p⌐ijít na osudnou kombinaci kláves, skonçí to p⌐inejmen¿ím u zápisu xxxxojojiooo kgj kgj....
Fenomén zainteresované mládeæe: To jediné, co tvé dospívající dêti na poçítaçi zajímá, jsou çerné kopie her, které za tvé nep⌐ítomnosti kopírují na pevnÿ disk. Tato çinnost zavleçe na tvûj poçítaç kaædÿ virus z okruhu 400 km.
Fenomén jiného poçítaçového systému: 1.Nejzku¿enêj¿í poçítaçovÿ fanda ve tvém okolí má jistojistê jinÿ poçítaç neæ ty. 2.Bude tê p⌐i kaædé p⌐íleæitosti upozorñovat,æe takovÿ poçítaç, jako má¿ ty, si po⌐izují jen absolutní zaçáteçníci. 3. V¿ichni mu uvê⌐í.
Vlastní¿-li Amigu, budou se ti posmívat, æe má¿ hraçku a ne poçítaç. Vlastní¿-li Atari, sklidí¿ posmêch, æe má¿ poçítaç s rádoby grafikou. Vlastní¿-li Commodore-64, budou se ti vysmívat, æe má¿ poçítaç, dobrÿ tak leda pro mate⌐skou ¿kolu.
Vlastní¿-li Macintosh, budou se ti po¿klebovat, æe má¿ zbyteçnê luxusní poçítaç. Vlastní¿-li MS DOS, budou si z tebe utahovat pro tvou zaostalost. Vlastní¿-li workstation, sklidí¿ úsmê¿ky, æe má¿ nezabêhanÿ operaçní systém.
Podobenství o nezaujatosti v poçítaçovÿch klubech: Je jedno, jakÿ poçítaç má¿; nikdy nemá¿ ani nejnovêj¿í, ani nejlep¿í model a v klubu se ti proto budou posmívat.
Definice majitelû "osobních" poçítaçû: Muæská bytost, které vûbec nevadí vênovat nekoneçné hodiny çinnosti, nemající æádnÿ praktickÿ uæitek, a která ztrácí ve¿kerÿ vztah k realitê a nemá ças na své okolí, spoluobçany, p⌐átele, rodinu.
Definice majitelû "profesionálních" poçítaçû: Muæská bytost, které vûbec nevadí vênovat nekoneçné hodiny çinnosti, nemající æádnÿ praktickÿ uæitek, a která ztrácí ve¿kerÿ vztah k realitê a nemá ças na své okolí, spoluobçany, p⌐átele, rodinu.
Dva Renatiny zákony o tu¿eném poku¿ení: 1. Jestliæe muæ zaçne kolem sebe trousit poznámky jako"æijeme v epo¿e informací", pak si chce koupit poçítaç. 2. Jestliæe uæ o tom nemluví, pak uæ si poçítaç objednal.
Poçítaçovÿ fanatik uvaæuje problém ve t⌐ech rûznÿch stupních:1.Kde je tu nêjakÿ problém?Nic nevidím.Dej mi pokoj. 2.Pro mne je potê¿ením hrabat se ve zcela ne⌐e¿itelnÿch problémech.Dej mi pokoj. 3.Jakÿ problém?Ne,nevy⌐e¿il jsem ho,bylo to nezajímavé.
Finançní poznatek: Nikdo poçítaç nepot⌐ebuje. Ale æádnÿ majitel nechce ztratit tvá⌐ p⌐iznáním, æe celá záleæitost byla jen hodnê drahÿ omyl.
Gertin doplnênÿ zákon: 1. Muæi milují poçítaçe, protoæe poçítaçe dêlají, co se jim p⌐ikáæe. Zda se to shoduje s tím, co oni skuteçnê dêlat chtêjí, je naopak nedûleæité. 2. Pod "oni" rozumêj jak muæe, tak poçítaçe.
Dorovo pravidlo o computerovÿch odbornících: Tvrdí-li specialisté, æe ve⌐ejnost by mêla pochopit poçítaçe, myslí tím, æe ve⌐ejnost by mêla brát poçítaçe jako bohem dané, aby poçítaçoví fanatici mohli dêlat, to co chtêjí, neru¿eni okolním svêtem.
Gertrudin hlubokÿ povzdech: Sedne¿-li si na veçírku ke stolu se dvêma jedinÿmi sympatickÿmi muæi, vyklubou se z nich fanatici, kte⌐í se budou celou dobu bavit-aniæ by si tê ov¿em v¿imli-o algoritmech t⌐ídêní.
Gertrudin doplnênÿ hlubokÿ povzdech: Jestliæe posléze zaçne¿ nav¿têvovat poçítaçovÿ kurs, narazí¿ na dal¿ím veçírku na dva rovnêæ sympatické muæe, kte⌐í budou debatovat o filatelii a poçítaçi budou z hlouby du¿e pohrdat.
Plattûv první poçítaçovÿ zákon: Je celkem jedno, proç si çlovêk poçítaç po⌐ídí. Nejpozdêji do tÿdne si s ním bude 26 hodin dennê hrát Space Invaders.
Poznatek o romantice zpracování textu: 1. Jediné, naç poçítaçovÿ fanatik pot⌐ebuje textovÿ editor je, aby mohl místo milostnÿch dopisû posílat sériové. 2. Délka dopisu je p⌐ímo úmêrná poçtu funkcí programu a druhû a velikostí písma.
Feministická poçítaçová vêta: Kapacita pamêti a muæství mají jedno spoleçné: velikost není vlastnê rozhodující, ale æádnÿ muæ by to nep⌐iznal.
Základní poznatek o vyuæití elektronického zpracování dat: Poçítaç existuje proto, aby ti usnadnil práci, která by bez nêho neexistovala.
Lückeova podstata programování: Nebude to fungovat.1.up⌐esnêní: Pokud to p⌐ece jen funguje, naprogramoval to nêkdo jinÿ. 2. up⌐esnêní: Jedinÿmi jazyky, které v¿ichni programáto⌐i ovládají perfektnê, jsou klení a nadávání.
Závêr: Poçítaç udêlá to, co naprogramuje¿, ne to, co chce¿.
Zdvojené pravidlo pro programátory-amatéry: 1. P⌐edvádí¿-li vlastnoruçnê sestavenÿ program, pak p⌐i prvním p⌐edvedení narazí¿ na podstatnou chybu. 2. Nejvêt¿í chyby nedokáæe¿ odhalit. Zato si jich ihned v¿imne kaædÿ,kdo poprvé spustí tvûj program.
Axelûv poznatek o ladêní: Nic nevylep¿í æádnÿ program víc, neæ absence kontrolních rutin.
Axelûv doplnênÿ poznatek: Je-li ladêní metoda k odstrañování chyb z programu, pak je programování metoda, jak chyby do programu zabudovat.
Axelûv závêr: Kdyæ neví¿, co dêlá¿, dêlej to s noblesou.
První zásada specializace na automatizované zpracování dat: Kaædÿ vÿvojovÿ pracovník, kterÿ p⌐ijde odjinud, je odborník.
Druhá zásada specializace na automatizované zpracování dat: Odborník je nêkdo, kdo ví stále víc o stále ménê vêcech, aæ nakonec ví absolutnê v¿echno o naprosto niçem.
Clarkeova posloupnost vÿvoje software: 1. Je to nemoæné. S tím nebudu ztrácet ças. 2. Je to moæné, ale nemá to cenu. 3. Vædyƒ ⌐íkám, æe tento mûj nápad je vynikající. 4. Mûæe mi nêkdo ⌐íci, jak to, æe konkurence byla zase rychlej¿í?
Mexnerûv axiom pamêti: Programovÿ kód má tendenci zaplnit celou pamêƒ, která je k dispozici, a p⌐eplnit ji.
Zerberûv dodatek: Jestliæe vymaæe¿ v¿echny ⌐ádky komentá⌐e a dlouhé rutiny naprogramuje¿ znovu a struçnêji, bude nakonec program del¿í, bude pot⌐ebovat více místa v pamêti, bude p⌐íli¿ velkÿ pro kompilátor a krom toho v¿eho nebude uæ fungovat.
Zákony o pracovnê: 1. V¿echny vodorovné plochy budou zakrátko pokryty haraburdím. 2. Diskety leæí pod tím. 3. Nezbytnê nutnÿ manuál není nikde. 4. Popel z cigaret a káva se nalézají nêkde mezi tím.
Ochrana p⌐ed katastrofou: Kdo se smêje, kdyæ se nêco neda⌐í, ten ví o nêkom, koho za to mûæe çinit zodpovêdnÿm.
Osm æeleznÿch zákonû o zákaznících: 1. Zákazníkovi nikdy nezáleæí na tom, kolik bude projekt stát, jde mu o to, kolik p⌐itom u¿et⌐í. 2. Jestliæe jsi úspê¿nê dokonçil program, zákazník uæ o nêj nebude stát. 3. Æádnÿ zákazník neví, co vlastnê chce.
Osm æeleznÿch zákonû o zákaznících: 5. Kaædÿ zákazník ví, co nechce. 6. Ani neví, co by chtêl místo toho. 7. Zákazník, kterÿ nejhû⌐ platí, nejvíc reptá. 8. Nejvíce zmên zákazník poæaduje právê kdyæ byl produkt odevzdán.
Poznámka o çasovém posunu chyby: 1. Podstatnou chybu objeví¿ aæ poté, co program pûl roku bezchybnê bêæel. 2. Tato chyba poru¿í nebo zniçí data, která nelze obnovit, a o která v tomto programu p⌐edev¿ím ¿lo. 3. Zdrojovÿ kód není poté k nalezení.
Petrûv zákon o "¿pagetovém" kódu: Programovÿ propletenec narûstá do té míry, aæ p⌐ekroçí schopnosti programátora, kterÿ jej vyvíjí.
Dodatek k Petrovu zákonu o ¿pagetovém kódu: P⌐ípravné práce provádêly vædy osoby, které jsou na nejlep¿í cestê dosáhnout nejvy¿¿ího stupnê vlastní neschopnosti.
Axiom analÿzy: Po peçlivé a velmi pracné analÿze struktury programu se zjistí, æe je to program nesprávnÿ a æe jej nelze pouæít k ⌐e¿ení dané úlohy.
Premisa o konstantním stresu:úsilí krát ças=konstanta. 1.zp⌐esnêní:Jestliæe má¿ je¿tê dost çasu,bude¿ vynakládat málo úsilí. 2.zp⌐esnêní:Blíæí-li se ças,kterÿ má¿ k dispozici,k nule,roste úsilí k nekoneçnu. 3.Bez"poslední"minuty bys nikdy nic nedokonçil.
Obecné koncepçní zákony: 1. Nikdy nemá¿ ças udêlat to správnê, ale má¿ libovolnê mnoho çasu udêlat to znovu. 2. V¿echno, co je moæné mênit v manuálu programu, mêní se tak dlouho, aæ je pozdê mênit cokoliv na samotném programu.
Rüdigerovy zákony ladêní: 1. Chyby v kaædém programu mají tendenci objevit se na opaçném konci tvého pátrání po nich. 2. Má-li listing chyby, vypadá bezvadnê. 3. Bude-li chyba nalezena a opravena, vyjde najevo, æe uæ je p⌐íli¿ pozdê.
Závêr 1:Co vypadá jednodu¿e, je sloæité.Co vypadá sloæitê, je nemoæné.Co vypadá nemoænê, dokáæe vy⌐e¿it uklízeçka, a to bez poçítaçe. 2:Nikdy není tak zle, aby nemohlo bÿt je¿tê hû⌐.3:Uklízeçka zaçínala kdysi dávno u konkurence jako systémovÿ programátor
Wulfûv princip nejmen¿ího údivu: Bylo-li nêco realizováno na jistém místê jistÿm zpûsobem, pak se to musí realizovat stejnÿm zpûsobem vædy a v¿ude.
Up⌐esnêní pro softwarovÿ tÿm: Pro ⌐e¿ení programátorského problému má kaædÿ çlen tÿmu alespoñ jeden plán, kterÿ nefunguje.
Zákon procedur: 1. Kaædá programová procedura, do níæ se mûæe vloudit chyba, bude samoz⌐ejmê chybu mít. 2. Téæ v procedurách, které musí bÿt bez chyby, jsou chyby.
První závêr: Kaædá chyba bude skryta tam, kde bude objevena co moæná nejpozdêji a kde zpûsobí co moæná nejvêt¿í ¿kodu.
Druhÿ závêr: Kaædá chyba se projeví teprve tehdy, aæ celÿ program projde poslední kontrolou. T⌐etí závêr: Bude-li chyba odhalena d⌐ív, není moæno najít p⌐íçinu.
Zákon konce: Dokonçení programu vyæaduje vædy dvojnásobek p⌐edpokládaného çasu. Respektuje¿-li tento zákon p⌐i sestavování çasového rozvrhu, pak platí vêta o rekurzi.
Pouçka o implementaci: Implementace programu na jinÿ poçítaç má za následek, æe na poçítaçi, pro kterÿ byl program pûvodnê sestaven, uæ nemûæe pracovat. Pokus o zpêtnou úpravu na první poçítaç má za následek, æe program nepracuje ani na jednom z nich.
Teorie násobení: Poçet çlenû programátorského tÿmu má tendenci narûstat bez ohledu na mnoæství práce. Dodatek: Udêlá¿-li nêkomu laskavost, pak jsi za to od této chvíle plnê zodpovêdnÿ.
Robbinsonova definice limity: Minimální poæadavky k systémové specifikaci programu jsou souçasnê maximem vÿkonu, kterÿ je na daném typu poçítaçe realizovatelnÿ.
Hartzûv faktor nejistoty: Nejasnost je konstantní.
Zákon o zmênê programu: Çím jednodu¿¿í se zdá zmêna bÿt, tím vêt¿í okruhy zasahuje a tím více procedur musí bÿt napsáno znovu.
Zp⌐esnêní zákona o zmênê programu: 1. Kdyæ se chce, tak to nejde. 2. Nic není tak jednoduché, aby se to nedalo pokazit.
Pravidlo zachycení: Jestliæe vyvine¿ proceduru, která vychytá zjevné chyby p⌐ed vÿstupem, najdou se uæivatelé, kte⌐í ji obejdou tak, æe si chybné vÿstupy obstarají p⌐edem.
Axiom re¿er¿e: Informace, která je naléhavê pot⌐ebná, je nejhû⌐ dostupná.
Zákon o vynalézavosti uæivatele: Je-li zji¿têno, æe existují 4 rûzné moænosti, jak p⌐ivést program ke zhroucení, a jsou-liv¿echny çty⌐i odtranêny, najde první uæivatel pátou moænost.
Zobecnêní: Kaædÿ program mûæe¿ zabezpeçit p⌐ed blázny, ale æádnÿ nedokáæe¿ zajistit stoprocentnê.
Zákon o dokumentaci: Návody nikdo neçte.Vÿjimky: 1. ¢patné návody çtou recenzenti. 2. V návodech se obvykle çtou jen ty pasáæe, které p⌐imêjí uæivatele dêlat chyby. 3. Kaædÿ návod zastará v okamæiku vydání.
Axiom vztahu návod-program: I kdyæ nêco vysvêtlí¿ tak p⌐esnê, æe tomu nikdo nemûæe neporozumêt, p⌐esto tomu nêkdo rozumêt nebude.
Dogma o záke⌐ném algoritmu: Jestliæe program funguje, pokazilo se nêco uæ p⌐edem.
Tempelmannûv poznatek o elegantním programování: Komplexní programy mají jednoduchá, snadno realizovatelná, av¿ak chybná ⌐e¿ení. Zobecnêní: Zkratka je nejdel¿í vzdálenost mezi dvêma body.
Pozitivní vÿjimka: Dobré ⌐e¿ení mûæe bÿt aplikováno prakticky na kaædÿ problém. P⌐i tom se v¿ak jak problém, tak ⌐e¿ení, ke své ¿kodê, zmêní.
Zákon vzteku: Sotva vymaæe¿ soubor, protoæe jsi p⌐esvêdçen, æe ho uæ nikdy nebude¿ pot⌐ebovat, bude¿ ho brzo pot⌐ebovat velmi naléhavê.
Strukturální zákon kompilátoru: Çím více strukturovanÿch p⌐íkazû pouæívá¿ ve svém programu, tím ménê jich bude tvûj kompilátor umêt p⌐ekládat.
Frankeûv poznatek o kvêtinách: Je jedno, çím kvêtiny zalévá¿ - polovina z toho se vyleje na vÿpisy.
Helmutûv axiom o p⌐íkazech: P⌐íkaz musí bÿt alespoñ tak dlouhÿ, aby bylo moæné v nêm udêlat minimálnê t⌐i p⌐eklepy.
Pravidlo "pátek - pondêlí": Program, kterÿ v pátek odevzdá¿, uvidí¿ opêt v pondêlí.
Poznatek softwarové firmy: Naléhavost je nep⌐ímo úmêrná dûleæitosti.
