Hrad je podle tohoto pojetφ v²razem um∞leckΘho slohu danΘ epochy a jeho jednotlivΘ typy pak odpovφdajφ r∙zn²m v²tvarn²m nßzor∙m a proud∙m. SvΘ nesmφrn∞ rozsßhlΘ celo₧ivotnφ dφlo shrnula Dobroslava Menclovß do dvojdφlnΘ knihy ╚eskΘ hrady, s nφ₧ se Φtenß°i mohli seznßmit v roce 1972.
V naÜφ knize se chceme podφvat na hrad jako celek, tak jak to odpovφdß stupni souΦasnΘho poznßnφ naÜφ hradnφ architektury.
V₧dy¥ hrad byl p°ece ₧iv² organismus, kter² plnil ve svΘ dob∞ mnoho rozliΦn²ch funkcφ a ·kol∙. A k tomu musel b²t uzp∙soben. Ka₧dodennφ ₧ivot a provoz - p°edevÜφm ·Φel a poloha samotnΘ stavby, jejφ obrana, hospodß°stvφ, nßroky majitele na bydlenφ, odpovφdajφcφ dobov²m m∞°φtk∙m - ovliv≥ovaly jeho uspo°ßdßnφ. Jist∞₧e i po₧adavky na um∞leckΘ ztvßrn∞nφ mφstnostφ hradnφho pßna i kaple hrßly svou ·lohu, ale z°ejm∞ nebyly hlavnφm hlediskem p°i v²stavb∞ hradu. Celkem p°esn² obraz p∙vodnφ podoby hradu a ₧ivota na n∞m m∙₧eme zφskat tehdy, kdy₧ zkoumßme vÜechny tyto strßnky ve vzßjemnΘ souvislosti. Touto metodou se postupuje p°i archeologick²ch v²zkumech Φesk²ch hrad∙ v poslednφm obdobφ (p°ibli₧n∞ od roku 1970). Dosavadnφ poznatky vzhledem ke krßtkΘ dob∞ nejsou jeÜt∞ zpracovßny
v samostatnΘ studii, ale p°esto lze jednotlivΘ v²sledky nalΘzt
v odborn²ch archeologick²ch publikacφch. AΦkoliv jsou ΦeskΘ hrady
v pop°edφ zßjmu badatel∙ ji₧ zhruba sto t°icet let, zb²vß vykonat jeÜt∞ velmi mnoho prßce.
