NejstarÜφ krßlovskΘ hrady jsou stavby p°echodnΘho typu, hrady
s obvodovou zßstavbou a francouzskΘ kastely. P°ed polovinou
13. stoletφ vznikajφ i nejstarÜφ ÜlechtickΘ hrady, bez v²jimky zastupujφcφ bergfritov² typ. Za P°emysla Otakara II. se u krßlovsk²ch hrad∙
s obvodovou zßstavbou setkßvßme s Φtverhrannou obytnou v∞₧φ. P°izp∙sobenφm tohoto typu pravidelnΘmu staveniÜti v prostoru nov∞ zaklßdan²ch m∞st vznikß kastel tzv. italskΘho typu, pravidelnΘ formy vy₧adujφ stφsn∞nß staveniÜt∞ i mimo m∞sta. U₧φvß se rovn∞₧ francouzskΘho kastelu. Ve druhΘ polovin∞ 13. stoletφ vznikß velkΘ mno₧stvφ Ülechtick²ch hrad∙, p°evß₧n∞ bergfritovΘho typu. Vyskytujφ se vÜak jeÜt∞ ·sporn∞jÜφ hrady s obdΘln²m palßcem jako hlavnφ obrannou i obytnou stavbou. Krßlovi oblφbenci si budujφ miniatury panovnφkov²ch hrad∙ (typu s obvodovou zßstavbou) a nejd∙le₧it∞jÜφ rody se rozsahem a v²stavnostφ sv²ch sφdel p°ibli₧ujφ krßli.
Slo₧itß cesta celΘho 13. stoletφ konΦφ okolo roku 1300, kdy se zaΦφnß psßt novß kapitola v²voje Φesk²ch hrad∙. Hradnφ architektura doby poslednφch P°emyslovc∙ tak polo₧ila zßklady, na nich₧ pak stav∞la nßsledujφcφ staletφ.
