B∞hem husitsk²ch vßlek se zapoΦalo s p°estavbami, kterΘ m∞ly zlepÜit obranyschopnost n∞kter²ch hrad∙ katolick²ch pßn∙. Typick²m p°φkladem je Zvφkov. Tyto ·pravy jsou v∞tÜinou t∞₧ko datovatelnΘ
a byly dokonΦovßny a₧ okolo poloviny 15. stoletφ, tak₧e se s nimi seznßmφme a₧ v p°φÜtφ kapitole.
HusitskΘ hrady, kterΘ jsme poznali, se rozpadajφ do dvou skupin. VelkΘ objekty, kterΘ se m∞ly stßt oporou vojsk, nem∞ly charakter feudßlnφho sφdla a navazovaly tak vlastn∞ na Preitenstein Jana LucemburskΘho. NevelkΘ hrady husitsk²ch hejtman∙ naopak zcela navazujφ na v²voj mal²ch hrad∙ a tvrzφ. AΦ toto obdobφ nep°ineslo mnoho hradnφch novostaveb, znamenalo dokonal² zvrat v celΘm dosavadnφm v²voji. Dlouhß lΘta boj∙ zcela odvrßtila pozornost majitel∙ hrad∙ od po₧adavk∙ na p°epychovΘ bydlenφ k otßzkßm obranyschopnosti. Bou°liv² rozvoj paln²ch zbranφ pak zp∙sobil, ₧e
v nßsledujφcφch dobßch ji₧ nßvrat k p∙vodnφ podob∞ hradu nebyl mo₧n². VysokΘ hrady se postupn∞ stßvaly lehk²m terΦem d∞lost°electva. Tvrdß zkouÜka husitsk²ch vßlek prov∞°ila vÜechny slabiny dosavadnφ hradnφ architektury. D∙sledky, kterΘ vedly k zm∞n∞ pojetφ celΘho hradu, se vÜak v plnΘ Üφ°i mohly projevit a₧ v dlouhΘm nßsledujφcφm, vlastn∞ ji₧ poslednφm obdobφ slßvy Φesk²ch hrad∙.
