Tak se okruh uzav°el a aktivnφ obrana, p°i nφ₧ stejn∞ jako
u ostatnφch pozdn∞ gotick²ch systΘm∙ ji₧ jednotlivΘ Φlßnky nebrßnily sebe, ale svΘ sousedy, byla dokonale zajiÜt∞na. Proto₧e ostro₧na od hradu jeÜt∞ stoupß, zablokovala jejφ prostor p°edsunutß baÜta, kterß stßvala v blφzkosti kostela nad hradem.
Takto p°ebudovan² K°ivoklßt byl skuteΦn∞ jednφm
z nejv²stavn∞jÜφch a nejlΘpe opevn∞n²ch hrad∙ svΘ doby. Dokazoval moc a mo₧nosti svΘho stavebnφka. AΦkoliv na K°ivoklßt∞ vznikly krßsnΘ, reprezentativnφ prostory, neslou₧ily zam²ÜlenΘmu ·Φelu,
nebo¥ K°ivoklßt byl vyu₧φvßn p°edevÜφm jako v∞zenφ.
KrßlovskΘ stavby ovlivnily ΦetnΘ dalÜφ hrady p°ednφch Ülechtic∙. Jednφm z nich je i jihoΦeskß Bechyn∞, p°estavovanß po roce 1507 Ladislavem ze èternberka. Zcela se zm∞nilo p°edevÜφm Φelo jßdra. Vznikla zde Φtverhrannß mφstnost zaklenutß Φty°mi poli k°φ₧ov²ch kleneb na st°ednφ sloup, kter² je upraven jako kmen stromu, zatφmco klenebnφ ₧ebra majφ podobu sukovit²ch osekan²ch v∞tvφ. S takov²m napodobenφm se m∙₧eme setkat u èpissovy krßlovskΘ orato°e na Pra₧skΘm hrad∞. Portßly vedoucφ do mφstnostφ majφ ji₧ renesanΦnφ rßz. Bechyni zajistilo i novΘ opevn∞nφ. Zadnφ stranu jßdra kryla proti ost°elovßnφ mohutnß Ütφtovß ze∩ zvanß ╚ertova. M∞la se z°ejm∞ p∙vodn∞ stßt souΦßstφ novΘho hradebnφho okruhu, k jeho₧ stavb∞ vÜak ji₧ nedoÜlo. P°φkop mezi jßdrem a druh²m p°edhradφm uzav°ela Üirokß polookrouhlß d∞lost°eleckß baÜta, objevenß p°i souΦasn²ch opravßch zßmku.
