Seznßmili jsme se s hlavnφmi etapami v²voje Φesk²ch hrad∙. Omezen² rozsah knihy nßm dovolil poznat pouze nevelkou Φßst
z mno₧stvφ hrad∙, kterΘ u nßs stßvaly. Snad n∞kter² z nich navÜtφvφte
s knihou v ruce a budete chtφt to, co na vlastnφ oΦi uvidφte, srovnat
s naÜimi obrßzky, je₧ Φasto p°edstavujφ rekonstrukci p∙vodnφho stavu pamßtky. Na prvnφ pohled se v n∞kter²ch hradech budete asi t∞₧ko orientovat a budete si klßst otßzku, jak je mo₧nΘ z tak slo₧itΘ nebo tak Üpatn∞ zachovanΘ stavby zφskat p°edstavu o jejφ p∙vodnφ podob∞
a funkci. P°ibli₧me si tedy alespo≥ ve struΦnosti, jak se provßdφ povrchov² pr∙zkum. Pro vßs ,,detektivy" nabφzejφ naÜe hrady mnoho mo₧nostφ, jak ze zdßnliv∞ mrtv²ch zdφ vyΦφst co nejvφce o dßvnΘm ₧ivot∞.
Je-li hrad zachovan², bude pr∙zkum slo₧it∞jÜφ. ZachovanΘ hrady byly v∞tÜinou mnohokrßt p°estavovßny a p°izp∙sobovßny nov²m pom∞r∙m i podmφnkßm. V∞tÜinou se zm∞nily v pohodlnΘ zßmky nebo
v hospodß°skΘ stavby. Abychom se v takovΘ pamßtce mohli orientovat, pot°ebujeme co nejp°esn∞ji plßn. Pokud neexistuje, lze jej nahradit skicou nebo nßΦrtem. Ty ovÜem skr²vajφ znaΦnΘ nebezpeΦφ, proto₧e nemohou p°esn∞ zachytit sφlu zdiva, kterß zajφmß ka₧dΘho badatele. Hrady, kterΘ, jak jsme poznali, byly takΘ vojensk²mi stavbami, v∞tÜinou mφvaly zdi velmi silnΘ.
