Mnoho lidφ si p°i takov²ch p°φle₧itostech °φkß "takov²ch jist∞ je"
a mßvne rukou. Ka₧dodennφ zkuÜenosti vÜak ukazujφ, ₧e tento nßzor je zcela myln². Naopak, kdy₧ se nap° z°φtφ n∞kterß Φßst i velmi znßm²ch z°φcenin, a my bychom cht∞li mφt doklad o jejφ p∙vodnφ podob∞, nßhle se ukß₧e, ₧e jejφ fotografickß dokumentace prost∞ neexistuje. P°esv∞dΦili jsme se o tom na Oko°i, Ko₧lφ i dalÜφch hradech.
Pokud omφtka hradu ji₧ ΦßsteΦn∞ opadala nebo prohlφ₧φme-li si z°φceninu, m∙₧eme do jejφho stavebnφho v²voje nahlΘdnout hloub∞ji. Opadanß omφtka nßm odhalφ r∙znΘ druhy zdiva, zazdφvky, vysprßvky, zruÜenΘ otvory a spßry. Jestli₧e byla budova rozÜi°ovßna nebo jejφ prostory d∞leny, novΘ zdi v∞tÜinou nejsou spojeny se star²m zdivem
a ve spß°e mezi nimi se mnohdy zachovala i p∙vodnφ omφtka. U vÜech t∞chto jev∙ si vÜφmßme p°edevÜφm jejich vzßjemnΘho vztahu, z n∞ho₧ lze logicky odvodit, kterß Φßst je starÜφ. Je-li nap°φklad k nßro₧φ zpevn∞nΘmu velk²mi kvßdry p°ilo₧ena dalÜφ ze∩, nebude nikdo pochybovat o tom, ₧e jde o mladÜφ p°φstavek, s nφm₧ se p∙vodn∞ nepoΦφtalo. Na odkrytΘ fasßd∞ se nap°φklad okna z r∙zn²ch stavebnφch fßzφ Φasto navzßjem p°ekr²vajφ.
