Porozum∞t takovΘmu "podzemnφmu archivu" vÜak dokß₧e pouze odbornφk. Ka₧d² v²kop s sebou samoz°ejm∞ nese nebezpeΦφ poÜkozenφ terΘnnφ situace, tak₧e zopakovat ho ji₧ nenφ mo₧nΘ. Proto archeologovΘ p°i v²zkumu musφ vÜe d∙kladn∞ zam∞°it a zakreslit
a fotograficky zachytit, aby z jejich nßlezov²ch zprßv bylo kdykoliv mo₧nΘ celou situaci rekonstruovat. Ka₧d² neodborn² zßsah znamenß nenapravitelnΘ poÜkozenφ pamßtky, a proto sm∞jφ takov² pr∙zkum provßd∞t pouze odborn∞ Ükolenφ archeologovΘ, jak to ostatn∞ stanovφ
i zßkon. Jist∞ nenφ t°eba zd∙raz≥ovat, ₧e ka₧d² hrad, stejn∞ jako ostatnφ pamßtky, p°edstavuje historick² pramen, kter² m∙₧e poskytnout tφm vφc informacφ, Φφm mΘn∞ je poÜkozen. Ka₧d² neodborn² zßsah, snaha o zajiÜ¥ovßnφ zbytk∙ zdiva a koneΦn∞ i nutnΘ stavebnφ ·pravy, pokud jim nep°edchßzφ d∙kladn² archeologick² v²zkum a stavebn∞ historick² pr∙zkum, znamenajφ ztrßtu mo₧nosti zφskat jedineΦnΘ poznatky jednou prov₧dy. Dobrß v∙le a snaha zdaleka nestaΦφ. Mohli bychom bohu₧el uvΘst celou °adu p°φklad∙, kdy dob°e mφn∞nß snaha r∙zn²ch vlastiv∞dn²ch krou₧k∙, mlßde₧nick²ch a pion²rsk²ch kolektiv∙ vedla prakticky k ·plnΘmu znehodnocenφ hradu. Jednou z takto posti₧en²ch pamßtek je hrad V∞₧ka na Plze≥sku. Na n∞m si m∙₧eme ukßzat jeÜt∞ dalÜφ nebezpeΦφ, kterΘ s sebou nese neodborn² v²zkum. Pokud okopanΘ zdivo nenφ zajiÜt∞no, velmi rychle se rozpadß a zanikß. Proto se takΘ p°i odborn²ch v²zkumech, pokud bezprost°edn∞ nenßsledujφ stavebnφ ·pravy, odkrytΘ poz∙statky staveb op∞t zasypßvajφ, aby se chrßn∞ny zeminou zachovaly i do budoucnosti.
