<div align="justify">╚lov∞k, kter² nemß sluch, nebo je jeho sluchovΘ vnφmßnφ n∞jak²m zp∙sobem poÜkozeno nebo deformovßno, se nemusφ v₧dy cφtit jako posti₧en².....<br><br></div>
<div align="justify"> P°esto mßm zvlßÜtnφ pocit p°i pou₧φvßnφ slova ?posti₧en²?. Jak ji₧ °ekla V∞ra Strnadovß ve svΘ knize ?SouΦasnΘ problΘmy ΦeskΘ komunity neslyÜφcφch I.? (UK 1998), ₧e ?posti₧enφ jsou mnohdy chßpßni jak jednolitß homogennφ skupina lidφ, kter²m prost∞ ?n∞co chybφ? (s. 10). P°itom se nedß °φct, ₧e by nap°. oni sami m∞li pocit, ₧e jim n∞co chybφ, ₧e by nap°. ztrßtu sluchu chßpali jako posti₧enφ.<br />
<br />
╚asto takΘ samotnφ lidΘ se sluchovou vadou na dotaz, zda se cφtφ zdravφ, odpovφdajφ, ₧e jsou naprosto zdravφ. Zá pohledu Φlov∞ka, kter² takovou vadu nemß, by se to mohlo jevit jako sarkasmus, ale nenφ tomu tak. Myslφ to up°φmn∞. A je zajφmavΘ, ₧e nap°φklad neslyÜφcφ d∞ti (a nejenom ony) reagujφ p°i informaci o Φlov∞ku, kter² je nevidom², slovy: ?To musφ b²t hroznΘ?, ?to mß t∞₧kΘ?, ?to musφ b²t straÜnΘ nevid∞t.? A naopak, lidΘ se zrakovou vadou °φkajφ o t∞ch, kte°φ neslyÜφ: ?To je hr∙za, to si nedovedu p°edstavit, to musφ b²t straÜnΘ neslyÜet? .?<br />
<br />
╚lov∞k, kter² nemß sluch, nebo je jeho sluchovΘ vnφmßnφ n∞jak²m zp∙sobem poÜkozeno nebo deformovßno, se nemusφ v₧dy cφtit jako posti₧en². TotΘ₧ m∙₧e platit o dalÜφch zdravotnφch posti₧enφch. Znßm lidi, kte°φ jsou dokonce rßdi, ₧e neslyÜφ! Vá tΘto prßci budu psßt, jak jsem ji₧ uvedl v²Üe, p°edevÜφm o sluchov∞ posti₧en²ch. Nemyslφm to ale vá tom smyslu, ₧e by oni byli subjektivn∞ posti₧en²mi. Myslφm to tak, ₧e majφ vadu sluchu, ₧e majφ sluchovΘ posti₧enφ a nikoliv, ₧e posti₧ena je jejich osobnost, tedy ₧e netrpφ defektem.<br><br></div>
