<div align="justify">Stupe≥ v²voje jazyka m∙₧e b²t tΘ₧ ovlivn∞n zp∙sobem, jak²m lidΘ dφt∞ti odpovφdajφ. Nap°φklad d∞tskß komunikace by m∞la b²t zalo₧ena na vizußlnφm kontaktu a komunikace pomocφ oΦφ....<br><br></div>
<div align="justify">Mnoho faktor∙ m∙₧e ovlivnit v²voj d∞tskΘho jazyka. N∞kdy m∙₧e b²t v²voj °eΦi zpomalen, zatφmco se dφt∞ uΦφ jinΘ dovednosti. Tou dovednostφ Φasto b²vß ch∙ze Φi pouhopouhΘ stßnφ. Jinak °eΦeno, p°evß₧nß Φßst d∞tskΘ koncentrace a energie se soust°e∩uje na d∞tskou motoriku a zb²vß jen velmi malß rezerva pro v²voj °eΦi.<br />
<br />
Na v²voj °eΦi m∙₧e takΘ velmi p∙sobit mno₧stvφ, hustota, pestrost a druh jazyka, kter² dφt∞ slyÜφ. Nap°φklad jestli dφt∞ odmaliΦka slyÜφ doma dva r∙znΘ jazyky, jeho mozek se sna₧φ uΦit dva r∙znΘ zßsobnφky slov ? slovnφky ? a tΘ₧ se uΦφ rozdφlnou gramatiku a Φasto i smyslnost. To je samoz°ejm∞ mnoho prßce ! To samoz°ejm∞ zabere vφce Φasu, ne₧ zaΦne dφt∞ mluvit a Φasto mu zpoΦßtku jeden jazyk vyhovuje vφce ne₧ druh².<br />
<br />
Stupe≥ v²voje jazyka m∙₧e b²t tΘ₧ ovlivn∞n zp∙sobem, jak²m lidΘ dφt∞ti odpovφdajφ. Nap°φklad d∞tskß komunikace by m∞la b²t zalo₧ena na vizußlnφm kontaktu a komunikace pomocφ oΦφ. (╙, jΘ, copak to tady mßme ?) Rozvoj d∞tskΘho jazyka se potΘ bude pravd∞podobn∞ji vyv²jet podstatn∞ rychleji ne₧ u dφt∞te bez jak²chkoliv okolnφch podn∞t∙.<br />
<br />
Kdy₧ se d∞tem ukonΦφ v²voj °eΦi, jsou vÜichni v podstat∞ ve stejnΘ fßzi v²voje. P°esn² v∞k, ve kterΘm se dφt∞ nauΦφ chodit je tedy u ka₧dΘho dφt∞te velice specifick², jeliko₧ ho ovliv≥ujφ faktory °eΦi jako v²voj °eΦi, kter² ovliv≥ujφ faktory motorickΘ, o kter²ch ji₧ byla °eΦ.<br />
<br />
Od narozenφ do jednoho roku<br />
<br />
Dφt∞ se nejd°φve sna₧φ komunikovat pomocφ emocφ, ovÜem jedin² prost°edek, kter² mu ká tomu slou₧φ, je d∞tsk² plßΦ. RodiΦe se rychle sna₧φ rozliÜovat od sebe plßΦ, kter² oznaΦuje hlad, kter² oznaΦuje unavenost, a nebo kter² oznaΦuje mokrou plenku.<br />
<br />
<b>Po t°ech m∞sφcφch</b>?<br />
<br />
Po t°ech m∞sφcφch bude dφt∞ otßΦet svoji hlaviΦku za hlasy, bude rozeznßvat hlas sv²ch rodiΦ∙. Zßrove≥ bude vyjad°ovat svΘ pocity pomocφ mimick²ch grimas. Svoji spokojenost vyjad°uje ·sm∞vem? Bude se sna₧it opakovat zvuky, kterΘ uslyÜφ.<br />
<br />
<b>Mezi Φtvrt²m a Üest²m m∞sφcem</b><br />
?<br />
Dφt∞ si zaΦφnß vÜφmat vφce nov²ch a zvlßÜtnφch zvuk∙, jako jsou telefon a vysavaΦ. Dφt∞ reaguje na ?NE? a zm∞ny vá intonaci hlasu. ZaΦφnß v∞novat pozornost hudb∞. Zvuky, kterΘ dφt∞ zaΦφnß vydßvat se podobajφ ₧vatlßnφ nebo breptßnφ (babanana?). Kdy₧ si hraje sßm nebo sá rodiΦi Φasto p°i tom r∙zn∞ brumlß Φi vyjekne. Sna₧φ se komunikovat pomocφ zvuk∙ nebo r∙zn²ch gest, kdy₧ n∞co pot°ebuje Φi vy₧aduje.<br />
<br />
<b>Od sedmi m∞sφc∙ do jednoho roku</b><br />
<br />
Dφt∞ zaΦφnß chßpat d∙le₧itost a podstatu svΘho jmΘna ? otoΦφ se p°i jeho vyslovenφ Φi zavolßnφ. Poslouchß nßs, kdy₧ ká n∞mu hovo°φme. ZaΦφnß rozpoznßvat obecnß slova jako jsou nap°φklad: hrneΦek, Ü¥ßva, lßhev. ZaΦφnß tΘ₧ chßpat d∙le₧itost v∞ty ?Poj∩ sem.?, a tΘ₧ na ni reaguje. Dφt∞ napodobuje °eΦ a umφ sá d∞tsk²m p°φzvukem srozumiteln∞ vyslovit jedno a₧ dv∞ slova (mßma, bßba?). PotΘ zaΦφnß Φast∞ji vyu₧φvat mo₧nosti °eΦi ? zapomφnß na ·sp∞chy d∞tskΘho plßΦi ? a vynucuje si pozornost tφmto nov²m a p°evratn²m zp∙sobem. Ävatlßnφ seskupuje krßtkou a dlouhou skupinu slabik jako je nap°φklad mama a mßßßmßßß.<br />
