<div align="justify"><img src="images/clanky/zvuk1.jpg" border="0" align="right">..samohlßsky se obvykle sklßdajφ záni₧Üφch frekvencφ, zatφmco u mnoho souhlßsek je tomu prßv∞ naopak..<br><br></div>
<div align="justify">Zvuk se nachßzφ vÜude kolem nßs a potkßvßme se sánφm ka₧d² den. Je t∞₧kΘ post°ehnout okam₧ik, kdy nenφ slyÜet ₧ßdn² zvuk. Hukot proudovΘho motoru, tikot hodin, to jsou dva naprosto rozdφlnΘ a velmi specifickΘ zvuky. Zvuky nßm pomßhajφ rozpoznat, co je kolem nßs ve sv∞t∞ d∙le₧itΘ, a samoz°ejm∞ nßm pomßhajφ váka₧dodennφ komunikaci. Poj∩me se tedy podφvat, co zvuk skuteΦn∞ je.<br />
Zvuk je v zßsad∞ tvo°en vibracemi. Nap°φklad, Φlov∞k ude°φ do gongu gong zaΦne vibrovat. Tyto vibrace jsou tvo°eny vlnami pohyb∙ ve vzduchu, kterΘ jsou zachyceny naÜim uchem a my je slyÜφme jako zvuky. Kdy₧ mluvφme, hlasivky vánaÜem hrdle se chv∞jφ a vytvß°ejφ vlny zvuk∙, kterΘ cestujφ do naÜich uÜφ a my je slyÜφme jako °eΦ. ZvukovΘ vlny mohou cestovat vzduchem, vodou, ale i p°edm∞ty.<br />
<br />
Okolo nßs je mnoho druh∙ zvuk∙. Mezi t∞mito zvuky jsme schopni rozliÜovat podle t°φ zßkladnφch rys∙.<br />
ZaprvΘ, jsme schopni rozpoznßvat zvuky podle r∙zn²ch stup≥∙ neboli podle frekvencφ. Frekvence je oznaΦenφ zvukovΘ vlny, kterß prob∞hne za jednu sekundu a vyjad°uje se váHertzφch (Hz). Kdy₧ si p°edstavφme frekvenci znßzorn∞nou na grafu, m∙₧eme demonstrovat zßvislost zvukov²ch vln na Φase. Nap°φklad, kdy₧ Φlov∞k zazvonφ na zvonek, vyskytuje se váΦasovΘ jednotce vφce zvukov²ch vln a my slyÜφme vyÜÜφ stupe≥ (frekvenci). Kdy₧ ale Φlov∞k uhodφ do gongu, vátΘ samΘ ΦasovΘ jednotce se nachßzφ mnohem mΘn∞ zvukov²ch vln a my slyÜφme mnohem ni₧Üφ stupe≥ (frekvenci). (ZjednoduÜen² graf v²Üe by m∞l p°isp∞t kápochopenφ zßkladnφch princip∙ zvuku.) Dospφvajφcφ jedinec je schopen slyÜet frekvence vározmezφ 20 -? 20000 Hz. LidskΘ ucho je rovn∞₧ schopnΘ odliÜovat rozdφly tak malΘ jako je jeden Hz.<br />
<br />
Zvuky mohou b²t jednoduchΘ nebo slo₧enΘ. Jednoduch² zvuk obsahuje pouze jednu frekvenci a je naz²vßn Φist²m t≤nem. ╚istΘ t≤ny jsou ale váka₧dodennφm ₧ivot∞ velice vzßcnΘ. ╚ast∞ji jsou zvuky tvo°eny zán∞kolika t≤n∙ vár∙zn²ch kombinacφch jako nap°φklad °eΦ nebo hudba. Naz²vßme je pak slo₧en²mi t≤ny.<br />
Diagram v²Üe nßm ukazuje ka₧dodennφ zvuky a samoz°ejm∞ jejich produkovan² frekvenΦnφ rozsah. Frekvence lidskΘ °eΦi m∙₧e zaznφvat vározsahu 120 Hz ?12000 Hz. NejΦast∞jÜφ rozsah je ovÜem 120 Hz ? 8000 Hz. Samohlßsky se obvykle sklßdajφ záni₧Üφch frekvencφ, zatφmco u mnoho souhlßsek je tomu prßv∞ naopak. KoΦka nicmΘn∞ produkuje zvuky od 800 Hz ? 1500 Hz, zatφmco pφÜ¥ala varhan je schopna vyprodukovat zvuky od 10 Hz a₧ do 8000 Hz !<br />
M∙₧eme takΘ vy°knout rozdφl mezi slab²mi a siln²mi zvuky. Toto je druh² rys zvuku a t²kß se hlavn∞ sφly neboli intenzity, amplitudy neboli rozkmitu a hlasitosti. Zvuky vysok²ch intenzit jsou chßpßny jako hluΦnΘ a zvuky nφzk²ch intenzit jako tichΘ. Intenzita je Φasto m∞°ena vádecibelech (dB) tlakovΘ ·rovn∞ zvuku (SPL). ╚lov∞k se zdrav²m sluchem m∙₧e slyÜet zvuky tichΘ (0ádB) a zßrove≥ zvuky hluΦnΘ (120 dB). ZdravΘ ucho zßrove≥ rozpoznß tak malΘ rozdφly jako je p∙l decibelu.<br />
M∙₧eme takΘ rozliÜovat zvuky podle kolφsßnφ váΦase. T°etφm rysem zvuku je tedy vypoΦφtßvßnφ Φasu neboli ΦasovΘho aspektu, kter² je m∞°en² vámilisekundßchá(ms). Nap°φklad rychl² zvuk prasknutΘho bal≤nku lze srovnat sájeΦφcφ sirΘnou. Rozdφl ve vypoΦφtßvßnφ Φasu je tedy tak mal², ₧e se udßvß vámilisekundßch.<br />
<br />
StruΦn∞ °eΦeno, zvuk m∙₧eme rozliÜovat podle frekvence, intenzity a Φasov²ch vlastnostφ.<br />
Stupe≥ v²voje jazyka m∙₧e b²t tΘ₧ ovlivn∞n zp∙sobem, jak²m lidΘ dφt∞ti odpovφdajφ. Nap°φklad d∞tskß komunikace by m∞la b²t zalo₧ena na vizußlnφm kontaktu a komunikace pomocφ oΦφ.... </TD></TR></TABLE>
<img src="images/clanky/zvuk1.jpg" border="0" align="right">..samohlßsky se obvykle sklßdajφ záni₧Üφch frekvencφ, zatφmco u mnoho souhlßsek je tomu prßv∞ naopak.. </TD></TR></TABLE>
<img src="images/clanky/poslech1.jpg" border="0" align="right">Volba druhu aparßtu zßle₧φ na stupni ztrßty sluchu, na charakteristice ucha a individußlnφch p°ednostech ka₧dΘho aparßtu. </TD></TR></TABLE>
FonetickΘ ucho je vysoce kvalitnφ bezdrßtov² zvukov² produkt. Vyu₧φvß se po celΘm sv∞t∞ k vylepÜenφ srozumitelnosti °eΦi a k snadn∞jÜφmu doruΦenφ zvukov²ch informacφ. </TD></TR></TABLE>
Slovnφ zßsoba se u d∞tφ, kte°Θ ztratily sluch vyvφjφ o n∞co pomaleji. D∞ti se ztrßtou sluchu se rychleji uΦφ konkrΘtnφ slova jako nap°. koΦka, skßkat, p∞t, Φerven², .......... </TD></TR></TABLE>
VÜechny zvuky p°evyÜujφcφ ji₧ °eΦen²ch 80 dB se dajφ teoreticky pova₧ovat za nebezpeΦnΘ. Mno₧stvφ ale i sφla hluku se velkou m∞rou podφlejφ na poÜkozovßnφ sluchu.... </TD></TR></TABLE>
