Stejn∞ jako byl legendßrnφ golem bez kouzelnΘho ÜΘmu jen pouhou hroudou hlφny, byly by vÜechny poΦφtaΦe bez operaΦnφho systΘmu jen mrtv²m ₧elezem. KterΘ operaΦnφ systΘmy jsou v souΦasnosti b∞₧n²mi u₧ivateli nejpou₧φvan∞jÜφ a jak se m∞nily jejich vlastnosti v kontextu v²voje i s v²hledem do budoucnosti? Na tyto otßzky se sna₧φ odpov∞d∞t nßsledujφcφ Φlßnek. Vzhledem k vymezenΘmu prostoru jde jen o struΦn² p°ehled, nicmΘn∞ jednotliv²m operaΦnφm systΘm∙m (OS) se v Chipu stßle v∞nujeme (a budeme se v∞novat) v samostatn²ch Φlßncφch.
Linux (a Unix)
Unix bol prv²m univerzßlnym operaΦn²m systΘmom, ktor² ukonΦil nadvlßdu nekompatibiln²ch proprietßrnych systΘmov typu mainframe. Paradoxne vÜak doplatil na svoju ·speÜnos¥ - konkurenΦn² boj viedol v²robcov k proprietßrnym ·pravßm a k fragmentßcii trhu. Ako je z minulosti znßme, tento fakt bol ve╛mi ·speÜne vyu₧it² firmou Microsoft. Novß nßdej k zjednoteniu a hlbÜiemu presadeniu unixov²ch systΘmov sa objavila v podobe Linuxu.
Hist≤ria
UnixovΘ systΘmy maj· za sebou dlh· hist≤riu. Ich v²voj zaΦal koncom 60. rokov minulΘho storoΦia, t²m pßdom sa jednß o jeden z najstarÜφch OS. Vyvφjali a udomßcnili sa najmΣ na univerzitßch, kde sl·₧ili povΣΦÜine ako servery Φi v²vojßrske stanice. V∩aka svojej stabilite a v²konnosti prenikli aj do oblasti vysokov²konn²ch v²poΦtov (HPC) a na komerΦn² trh, kde boli nasadzovanΘ primßrne na databßzovΘ a transakΦnΘ spracovanie. Nikdy vÜak neboli koncipovanΘ na desktopy pre nasadenie do kancelßriφ. Charakterizuje ich najmΣ vstavanß podpora pre paraleln² beh viacer²ch aplikßciφ - multitasking, mo₧nos¥ paralelnej prßce viacer²ch pou₧φvate╛ov a zvyΦajne ve╛mi dobrß podpora pre nasadenie v sie¥ach.
Hist≤ria Linuxu sa pφÜe od roku 1991. Vtedy sa eÜte mlad², 21roΦn² fφnsky Ütudent Linus Torvalds rozhodol napφsa¥ vlastn² OS. Jeho systΘm postaven² na zßkladoch Unixu sa ve╛mi r²chlo stal najznßmejÜφm "vo╛n²m" OS a etabloval sa ako stabiln² a v²konn² serverovsk² OS.
V s·Φasnosti je Linux operaΦn²m systΘmom s najr²chlejÜie rast·cim poΦtom nov²ch inÜtalßciφ, zatia╛ najmΣ v serverovom nasadenφ. Hist≤riu komerΦnΘho nasadenia Linuxu zaΦala pφsa¥ firma Red Hat, ktorej v s·Φasnosti patrφ majoritn² podiel trhu. V nemecky hovoriacich oblastiach a v ╚echßch sa tie₧ etablovala firma SuSE, teraz znßma kv⌠li anga₧ovanosti v projekte UnitedLinux, ktor² mß za cie╛ kozmeticky zjednoti¥ viacerΘ distrib·cie a nepriamo ukroji¥ Red Hatu podiel z trhu. V oblasti vo╛n²ch linuxov²ch distrib·ciφ na∩alej neohrozene panuje Debian. Takmer ka₧d² de≥ vznikaj· novΘ linuxovΘ distrib·cie a Linux t²m pßdom postrßda uniformnos¥ a konzistenciu.
V∩aka projektom KDE a GNOME existuje reßlna mo₧nos¥ presadenia sa aj na trhu desktopov, Φo by pravdepodobne znaΦne otriaslo pozφciou Windows. Na desktopoch sa dß oΦakßva¥ ve╛a aj od Üpecißlnych distrib·ciφ pre desktopovΘ pou₧itie, ktorΘ pripravuj· naprφklad firmy Mandrake, SCO, SuSE Φi Red Hat.
KDE a GNOME
Projekt KDE bol zalo₧en² nemeck²mi v²vojßrmi v roku 1996. Vznikol s nßroΦn²m cie╛om poskytn·¥ prvΘ, viac menej pou₧ite╛nΘ desktopovΘ prostredie pre Unix. Je postaven² na kni₧nici Qt, momentßlne dostupnß verzia KDE je 3.1.1. Projekt sa stal ve╛mi ob╛·ben²m, viacero znßmych distrib·ciφ (Mandrake, SuSE) ho pon·ka ako primßrny desktop. KDE poskytuje dostatok aplikßciφ, od vlastnΘho prehliadaΦa internetu cez mailovΘho klienta po nßstroje na konfigurovanie systΘmu. Aj pre zaΦiatoΦnφka je ╛ahko pou₧ite╛nΘ. Jedinou chybou krßsy, ktorß zatia╛ neumo₧≥uje na 100 % vyu₧i¥ potencißl tohto projektu, je fakt, ₧e KDE nemß vlastn² v²konn² office balφk. Zaujφmavß na KDE je skutoΦnos¥, ₧e v²voj sponzoruje nemeckß vlßda, ktorß ma za cie╛ prejs¥ na desktopoch prßve na KDE. Aby sa toto dalo realizova¥, je potrebnΘ vytvori¥ reßlne pou₧ite╛n² office balφk a groupware suite.
DesktopovΘ prostredie GNOME vzniklo ako odpove∩ na KDE, ktorΘ sa zakladalo na proprietßrnej kni₧nici Qt. Je postavenΘ na kni₧nici GTK+, ktorß bola pou₧itß pri tvorbe znßmeho grafickΘho nßstroja GIMP. Vznik GNOME sa datuje na rok 1997. Verzia 1.0 bola uvo╛nenß roku 1999, 1.4 koncom roku 2000. Momentßlne sa pou₧φva verzia 2.2. O podporu GNOME sa starß GNOME Foundation, za ktorou stoja mimo inΘho aj firmy ako IBM, HP Φi Sun. GNOME je tie₧ primßrnym desktopov²m prostredφm pre Red Hat. Podobne ako KDE je jeho najvΣΦÜou slabou strßnkou fakt, ₧e nemß kancelßrsky balφk, schopn² konkurova¥ Microsoft Office. Groupware rieÜenie je dostupnΘ pod menom Evolution, avÜak zatia╛ nedosahuje kvality Lotus Notes Φi Microsoft Outlooku.
SkutoΦnos¥, ₧e aplikßcie pre KDE a GNOME maj· rozdielny vzh╛ad, sa dß eliminova¥ pomocou nastavenφ, ktorΘ zjednocuj· ich vzh╛ad.
Ak vßm nevyhovuj· ÜtandardnΘ prehliadaΦe internetu pre KDE a GNOME, existuje pomerne znßma Mozilla, ktor· je Φoraz ΦastejÜie vφda¥ aj pod Windows. Obdobn²ch aplikßciφ ako Mozilla Φi OpenOffice, ktorΘ nezapadaj· ani do KDE, ani do GNOME, existuje stßle ne·rekom. Ide najmΣ o starÜie aplikßcie napφsanΘ pre kni₧nice TK a inΘ. Vzh╛adom nezapadaj· ani pod jeden desktop, Φo m⌠₧e zaΦiatoΦnφkom sp⌠sobova¥ dokonal² chaos.
ZvyÜok sveta
Hoci ani jeden z desktopov nepon·ka v²konn² office balφk, rieÜenie sa volß OpenOffice, Φo je vo╛ne dostupn² kancelßrsky balφk postaven² zo zßkladov sunovskΘho StarOffice. Kvalitou sφce stßle nemß na obdobnΘ rieÜenie Microsoftu, vΣΦÜinu kancelßrskych ·loh vÜak bez problΘmov zvlßdne.
Okrem desktopov Ütandardne obsahuj·cich r⌠zne programy existuj· pre Linux aj alternatφvne samostatnΘ window managery, ktorΘ spravuj· zobrazovanie okien. Daj· sa vyu₧φva¥ v spoluprßci s in²mi aplikßciami, naprφklad s t²mi pre KDE. Ako prφklady spomeniem len minimalistick² Fluxbox Φi graficky prepracovan² Enlightenment.
╚o nßs oΦakßva
Najbli₧Üia bud·cnos¥ Linuxu je spΣtß s oΦakßvanou novou stabilnou verziou jadra (2.6), ktorß ma prinies¥ poΦetnΘ zdokonalenia, mimo inΘho podporu viacprocesorov²ch systΘmov, modern²ch s·borov²ch systΘmov, rozhranφ a perifΘriφ.
Bud·cnos¥ Linuxu na desktopoch sa dß ¥a₧ko predpoveda¥. Je nepravdepodobnΘ, ₧e by si na ·kor in²ch OS pohorÜil v doterajÜej pozφcii, na druhej strane sa nedß presne poveda¥, kedy a Φi v⌠bec ich predbehne. Ve╛a prßce bude nevyhnutnΘ vlo₧i¥ do zjednoduÜovania a skvalit≥ovania aplikßciφ. T²ch je teraz sφce dostupnΘ kvantum, ale kvalitou maj· problΘm konkurova¥ komerΦnej konkurencii. To, ₧e mo₧nos¥ ·spechu unixov²ch OS na desktopoch existuje, dokazuje firma Apple svojφm operaΦn²m systΘmom postaven²m na FreeBSD. O Mac OS X sa dß s pokojn²m svedomφm poveda¥, ₧e v s·Φasnosti poskytuje najprepracovanejÜφ desktop.
V ka₧dom prφpade Linux aj oba desktopy podporuj· silnΘ organizßcie a open-source komunita, ktorΘ sa bud· na∩alej sna₧i¥ ovplyvni¥ ich napredovanie vpred tou sprßvnou cestou. U₧ teraz je istΘ, ₧e s Linuxom na desktopoch bude treba Φim ∩alej t²m viac poΦφta¥.
Martin U₧ßk
Mac OS X
PoΦφtaΦe Apple Macintosh byly v₧dy °φzeny vlastnφmi operaΦnφmi systΘmy firmy Apple, a¥ ji₧ Ülo o p∙vodnφ Mac OS, serverovou variantu Unixu A/UX, nebo o souΦasn² Mac OS X, dostateΦn∞ siln² pro servery a zßrove≥ dost pohodln² pro b∞₧nΘ u₧ivatele.
Historie
Zßklady dneÜnφho Mac OS X byly vlastn∞ polo₧eny v roce 1984, kdy se na trhu objevil prvnφ Mac. Jist∞, myÜ, okΘnka, menu a podobn∞ vymysleli v Palo Altu a sama firma Apple s nimi p°iÜla u₧ d°φve; teprve Mac je ale rozÜφ°il do celΘho sv∞ta s takov²m ·sp∞chem, ₧e od n∞j vÜichni ostatnφ opisujφ dodnes.
Nßsledovala °ada spφÜe evoluΦn∞ ne₧ revoluΦn∞ vylepÜovan²ch systΘm∙ Mac OS. K revoluci vÜak p°ece jen doÜlo: Steve Jobs, jeden ze zakladatel∙ firmy Apple, po neshodßch od Applu odeÜel a zalo₧il firmu NeXT. Ta mimo jinΘ vytvo°ila operaΦnφ systΘm NeXTStep, zßrove≥ velmi klasick² i velmi modernφ: byl zalo₧en² na klasickΘm Unixu, jeho jßdrem vÜak byl velmi modern∞ navr₧en² Mach a vyÜÜφ vrstvy braly dech - grafick² systΘm zalo₧en² na PostScriptu nebo pln∞ objektovΘ v²vojovΘ prost°edφ Cocoa, kterΘ nemß konkurenci dodnes ( jsem p°esv∞dΦen, ₧e je lepÜφ ne₧ mnohem mladÜφ Java...).
ProΦ o tom hovo°φm? V roce 1997 firma Apple NeXT koupila prßv∞ kv∙li jeho operaΦnφmu systΘmu a je to NeXTStep - samoz°ejm∞ upraven² a rozÜφ°en² o novΘ slu₧by, specißln∞ o kompatibilitu s °adou Mac OS -, co pod nov²m jmΘnem Mac OS X °φdφ vÜechny modernφ poΦφtaΦe Apple.
Mac OS X
V omezenΘm rozsahu tohoto Φlßnku nenφ mo₧nΘ ani zb∞₧n∞ popsat vÜechny slu₧by a mo₧nosti tak rozsßhlΘho systΘmu, jak²m Mac OS X je, se zßb∞rem zahrnujφcφm na jednΘ stran∞ domßcφ vyu₧itφ (multimedißlnφ schopnosti Mac OS X skv∞le podporujφ strategii Apple digital hub, shrnujφcφ do jedinΘho poΦφtaΦe kompletnφ audiovizußlnφ systΘm) a na stran∞ druhΘ plnohodnotnΘ enterprise servery (stejn² Mac OS X, jen s trochu odliÜnou skladbou standardnφch aplikacφ, °φdφ servery Apple Xserve). Zmφnφm se proto jen zb∞₧n∞ a nesouvisle o n∞kolika nejd∙le₧it∞jÜφch bodech.
Ka₧d² rozumn² operaΦnφ systΘm mß vrstvenou strukturu, jejφm₧ st°edobodem je tzv. mikrojßdro: pom∞rn∞ (pom∞rn∞!) jednoduch², ale velice efektivnφ systΘm, zajiÜ¥ujφcφ vÜechny zßkladnφ slu₧by, jako je nap°φklad sprßva pam∞ti nebo sprßva proces∙ a jejich vzßjemnß komunikace. Mikrojßdrem v Mac OS X je samoz°ejm∞ Mach, dφky n∞mu₧ je systΘm velice efektivnφ (Mac OS X mß dokonce i n∞kterΘ rysy real-time operaΦnφho systΘmu) a stabilnφ: m∙j poΦφtaΦ b∞₧φ 24 hodin denn∞, sedm dnφ v t²dnu. U₧ si nevzpomφnßm, kdy jsem naposled restartoval...
Sada standardnφch slu₧eb (od knihoven pro programßtory a₧ po standardnφ °ßdkovΘ u₧ivatelskΘ rozhranφ), kterß se obvykle naz²vß Unix, pat°φ mezi nejstarÜφ a dφky tomu takΘ nejpropracovan∞jÜφ prvky u₧φvanΘ v dneÜnφch poΦφtaΦφch. Mac OS X obsahuje kompletnφ Unix (ve velmi v²konnΘ a bezpeΦnΘ verzi BSD), a dφky tomu takΘ bez obtφ₧φ podporuje Üirokou °adu standardnφch sφ¥ov²ch a komunikaΦnφch slu₧eb: od standardu TCP/IP p°es n∞kolik systΘm∙ sdφlenφ soubor∙ vΦetn∞ NFS a₧ t°eba po HTTP (webov²) server Apache.
Mac OS X nativn∞ nabφzφ skv∞lΘ objektovΘ prost°edφ, s nφm₧ je srovnateln² snad jen klasick² Smalltalk - ve srovnßnφ se systΘmy Java Φi .NET nabφzφ bohatÜφ slu₧by a lepÜφ knihovny. Sßm se ₧ivφm programovßnφm, tak snad mohu uvΘst perliΦku, je₧ p°ednosti objektovΘho API v Mac OS X ilustruje: M∞l jsem zakßzku, za ni₧ jsem si, p°iznßvßm, vzhledem k mno₧stvφ prßce dosti drze ·Φtoval 80 tisφc. Pozd∞ji jsem se od p°φtele programßtora, kter² nevyu₧φvß objektovΘ API Mac OS X, dozv∞d∞l, ₧e jsem mu tuto zakßzku p°ebral, proto₧e jeho cena (vzhledem k mno₧stvφ jeho prßce stanovenß pom∞rn∞ nφzko) p°esahovala Φtvrt milionu...
Samostatn² odstavec si zaslou₧φ grafick² systΘm, jeho₧ zßkladem je grafick² server Quartz, zalo₧en² na standardu PDF, a grafick² subsystΘm OpenGL. Pro u₧ivatele to (krom∞ skv∞lΘho vzhledu aplikacφ) znamenß nap°φklad to, ₧e z libovolnΘho programu m∙₧e p°φmo "tisknout" do souboru ve formßtu PDF. SouΦßstφ grafickΘho systΘmu je i GUI Aqua: elegantnφ a efektivnφ rozhranφ, bohat∞ vyu₧φvajφcφ pr∙hlednosti, stφnovßnφ, fotorealistick²ch ikon apod.
Mac OS X je vyvß₧enß kombinace tradic a klasiky, umo₧≥ujφcφ kompatibilitu s naprostou v∞tÜinou standardnφho pr∙myslovΘho softwaru a nejmodern∞jÜφch technologiφ (vΦetn∞ u₧ zmφn∞nΘho vynikajφcφho aplikaΦnφho v²vojovΘho prost°edφ, objektovΘho SDK Cocoa). P°idßme-li k tomu fakt, ₧e ni₧Üφ vrstvy systΘmu jsou voln∞ k dispozici v rßmci open-source projektu Darwin, je Mac OS X rozhodn∞ jednφm z nejzajφmav∞jÜφch operaΦnφch systΘm∙ v∙bec. Jen Ükoda, ₧e na rozdφl od svΘho p°edch∙dce NeXTStepu nenφ portabilnφ i na jinΘ platformy...
Co nßs Φekß
U₧ na letoÜnφ lΘto se chystß dalÜφ "desetinkov²" upgrade - Mac OS X 10.3, prozatφm naz²van² Panther (souΦasnß verze 10.2 je Jaguar). Firma Apple je jako obvykle tajn∙stkß°skß; krom∞ °ady vφcemΘn∞ skryt²ch "systΘmov²ch" vylepÜenφ se ale tΘm∞° najisto oΦekßvß standardnφ kancelß°sk² balφk, schopn² nahradit Office.
Ond°ej ╚ada
Windows
Microsoft Windows - pro °adu u₧ivatel∙ synonymum pro operaΦnφ systΘm, pro jinΘ nenßvid∞n² monopol. Vlajkovß lo∩ spoleΦnosti Microsoft u₧ dvacet let brßzdφ vlny operaΦnφch systΘm∙ a stßle nevßhß zabφrat novß teritoria na ·kor sv²ch konkurent∙. Z p∙vodnφ grafickΘ nadstavby pro MS DOS se vyvinul systΘm, kter² m∙₧e b²t zßkladem webovΘho serveru, pracovnφ stanice sekretß°ky i jedno·ΦelovΘho automatu pro montß₧nφ linku.
Historie
Cesta k tΘto univerzßlnosti vÜak nebyla nijak p°φmß. Prvnφ verze byla skuteΦn∞ jen grafickou nadstavbou nad - v tΘ dob∞ kralujφcφm - systΘmem MS DOS, kterß krom∞ luxusn∞jÜφho pracovnφho prost°edφ u₧ivateli nabφzela mo₧nost p°epφnßnφ mezi b∞₧φcφmi aplikacemi. HardwarovΘ nßroky systΘmu vÜak byly nad tehdejÜφ mo₧nosti, a proto prvnφ v∞tÜφ ·sp∞ch zaznamenaly a₧ Windows verze 3.0, v roce 1993 pov²ÜenΘ na verzi 3.11, rozÜφ°enou o podporu prßce v sφti. Pro podnikovou sfΘru Microsoft ve stejnΘm roce p°edstavil zcela novou odno₧ s nßzvem Windows NT: pln∞ 32bitov² systΘm se stabilnφm jßdrem urΦen²m pro provoz nßroΦn²ch aplikacφ. P∙vodnφ Windows 3.11 byly po Φase nahrazeny revoluΦnφmi Windows 95, potΘ "multimedißlnφmi" Windows 98 a celß °ada byla ukonΦena verzφ Millennium Editition. U₧ivatelΘ vÜak dφky klesajφcφm cenßm pam∞tφ a rychl²ch procesor∙ zaΦali po₧adovat robustnφ operaΦnφ systΘm, kter² by byl vhodn² pro pracovnφ stanice i servery, a tak sv∙j zßjem zaΦali p°esouvat k rodin∞ systΘm∙ zalo₧en²ch na jßd°e NT. V kancelß°φch zaΦaly b²t Windows °ady 9x nahrazovßny Windows NT 4.0 s u₧ivatelsk²m rozhranφm p°evzat²m zWindows 95, kterΘ po Φase vyst°φdaly dodnes populßrnφ Windows 2000.
Windows XP
V souΦasnΘ dob∞ se Microsoft pln∞ soust°edφ na nßsledovnφka Windows 2000, OS Windows XP. Pro u₧ivatele z °ad domßcnostφ a mal²ch firem nabφzφ modifikaci Home Edition, kterß nedisponuje n∞kter²mi vlastnostmi urΦen²mi pro profesionßlnφ sfΘru (Üifrovßnφ, multiprocessing) a za menÜφ cenu nabφzφ v²hody systΘmu XP. U₧ivatelΘ jsou tak tlaΦeni k p°echodu na stabiln∞jÜφ NT platformu - v²voj nßsledovnφk∙ Windows 9x byl zastaven. Edice Professional je urΦena k nasazenφ ve firmßch a na stanicφch v²vojß°∙ - na v²konnΘm a v historii Windows zatφm nejrobustn∞jÜφm jßd°e nabφzφ pokroΦilou sprßvu energie a lφbivΘ pracovnφ prost°edφ s podporou pro multimΘdia a mobilnφ za°φzenφ. Administrßto°i jist∞ ocenφ funkce pro vzdßlenou sprßvu systΘmu, automatickou obnovu, integrovan² firewall Φi podporu pro pokroΦilΘ Üifrovßnφ.
Na stran∞ serveru lze od dubna tohoto roku provozovat Windows 2003 Server. Nßsledovnφk Windows 2000 Serveru je k dispozici op∞t v n∞kolika edicφch, funkΦn∞ a cenov∞ odliÜen²ch podle velikosti a pot°eb firmy, v nφ₧ bude nasazen. Hlavnφm cφlem v²vojß°∙ bylo zv²Üenφ dnes tolik proklamovanΘ bezpeΦnosti a spolehlivosti. Novß verze proto disponuje Slu₧bou pro ov∞°ovßnφ v internetu, vylepÜenou podporou filtr∙ IPSec a IPv6 Φi aktualizovan²m webov²m serverem IIS 6.0. Samoz°ejmostφ je integrace technologie .NET, kterß je odpov∞dφ Microsoftu na konkurenΦnφ Javu. Windows 2003 Server by se tak m∞l stßt ideßlnφm mφstem pro hostovßnφ webov²ch slu₧eb zalo₧en²ch na XML.
Co nßs Φekß
V souΦasnosti je u₧ v alfa verzi dostupnß novß generace operaΦnφho systΘmu Microsoftu, zatφm oznaΦovanß Longhorn, kterß byla podrobn∞ popsßna v Chipu 5/03. Finßlnφ verze, oΦekßvanß nejprve poΦßtkem roku 2005, mß mφt nejen novΘ rozhranφ, ale i nov² filesystem WinFS zalo₧en² na SQL databßzi, a proto poskytujφcφ zcela novΘ mo₧nosti, nap°φklad v t°φd∞nφ a vyhledßvßnφ dat. Longhorn mß podporovat hardwarovΘ zabezpeΦenφ Palladium a samoz°ejm∞ i XML a nejnov∞jÜφ multimedißlnφ a 3D technologie Microsoftu. Po Longhornu mß nßsledovat systΘm oznaΦovan² jako Blackcomb - zatφm nenφ zcela jistΘ, jakΘ bude primßrnφ zam∞°enφ obou nov²ch systΘm∙ (servery, desktop). Podle poslednφch zprßv mß b²t Longhorn orientovßn spφÜe na servery.
Petr Vostr²
Palm OS
"OperaΦnφ systΘm Palm OS je technicky zaostal² a poskytuje sv²m u₧ivatel∙m daleko mΘn∞ slu₧eb s menÜφm komfortem ne₧ konkurenΦnφ platformy. B∞hem nßsledujφcφho roku ztratφ pozici sv∞tovΘ jedniΦky v operaΦnφch systΘmech do kapsy." Vφte, jak dlouho se z r∙zn²ch stran objevujφ podobnß proroctvφ? Minimßln∞ od roku 1999. A to je prosφm stßle °eΦ o komerΦn∞ nej·sp∞Ün∞jÜφm OS pro PDA a komunikßtory. Je mo₧nß pravda, ₧e od svΘho poΦßtku nenφ a nebyl technicky nejlepÜφm °eÜenφm, ale rozhodn∞ se trefil do pot°eb b∞₧n²ch u₧ivatel∙.
Historie
PoΦßtky Palm OS se Φasov∞ shodujφ s krachem prvnφho komerΦnφho pokusu o PDA: Apple Newtonu. Kolem roku 1995 byl prvnφ Pilot 1000 navr₧en jako jak²si "p°φv∞sek" PC, z n∞ho₧ Φerpal svß data. Traduje se, ₧e nßvrhß°i vyrobili ze d°eva n∞kolik ÜpalφΦk∙ a zkouÜeli, kter² z nich se jeÜt∞ vejde do kapsy. Od jeho rozm∞r∙, p°esn∞ji °eΦeno objemu, se odvφjel dalÜφ v²voj - volba procesorovΘ platformy, napßjenφ a rozm∞ry displeje.
V²sledek byl rozhodn∞ mΘn∞ ambici≤znφ ne₧ Newton, ale dφky tomu i levn∞jÜφ, a to, zdß se, rozhodlo o p°φzni u₧ivatel∙. Jednou z rozhodujφcφch vlastnostφ byla i v²dr₧ na jednu sadu bateriφ. Na rozdφl od hodin u konkurenΦnφch p°φstroj∙ se poΦφtala na t²dny!
Na prvnφch verzφch Palm OS se podφleli b²valφ v²vojß°i z Applu a v²sledek zevnit° velmi p°ipomφnß Mac OS 6 a 7. Asi nejv∞tÜφ revolucφ byl systΘm synchronizace dat stiskem jedinΘho tlaΦφtka na kolΘbce. Ostatn∞ fakt, ₧e tato kolΘbka pro spojenφ s PC byla v cen∞ za°φzenφ, byl velk²m p°ekvapenφm. DneÜnφ PDA nezap°ou inspiraci v Palm OS. V∞tÜina z nich je zalo₧ena na ovlßdßnφ perem, podporuje automatickou synchronizaci dat a obsahuje zßkladnφ aplikace pro organizaci osobnφch informacφ.
ARM
Od prvnφ verze se systΘm pr∙b∞₧n∞ vyvφjφ a nedßvno doÜlo k nejv∞tÜφ zm∞n∞ od jeho uvedenφ - p°echodu na procesory ARM, Φφm₧ se srovnal v²konov² handicap a za°φzenφ s Palm OS pat°φ do ÜpiΦky, co se t²kß hrubΘho v²konu a rozliÜenφ displeje. V Evrop∞ to nenφ p°φliÜ znßmß v∞c, ale Palm OS je nejstarÜφm z OS pro komunikßtory, kter² je stßle "ve slu₧b∞".
Postupem doby vzniklo mnoho za°φzenφ s tφmto OS. Variabilita jejich parametr∙ a vyu₧itφ nemß u konkurenΦnφch systΘm∙ obdoby. Dobr² vφtr zm∞n k lepÜφmu u₧ n∞kolik let vane od firmy Sony, kterß se sv²mi modely CLI╔ podstatn∞ zv²Üila hranici mo₧nostφ Palm OS. Je ovÜem otßzkou, jestli se mu poda°φ zachytit souΦasnou vlnu popularity chytr²ch telefon∙, kterß se u₧ definitivn∞ p°evalila z Japonska do Evropy. V souΦasnΘ dob∞ musφ Palm OS trochu dohßn∞t nedostatky v komunikaΦnφch schopnostech, kterΘ zaΦφnajφ hrßt prim v po₧adavcφch u₧ivatel∙. Od dob prvnφ verze se toti₧ velmi zm∞nil pohled na PDA - u₧ nejde o p°φv∞sek PC, ale Φasto jsou na n∞j kladeny stejnΘ po₧adavky jako na kancelß°sk² poΦφtaΦ.
Co nßs Φekß
Od doby, kdy se v²voj OS p°enesl na samostatnou firmu Palmsource, se v∞ci h²bou kup°edu o poznßnφ rychleji. Jednφm z p°ekvapiv²ch krok∙ byla akvizice firmy Bee, kterß vyvφjela operaΦnφ systΘm s velmi dobrou podporou multimΘdiφ. Za°φzenφ s Palm OS si v porovnßnφ s konkurencφ stßle zachovßvajφ v²hodu v menÜφch rozm∞rech, hmotnosti a spot°eb∞ energie. Na konec roku se chystß uvedenφ novΘ verze operaΦnφho systΘmu, kterß by m∞la p°inΘst integraci standard∙ SOAP a XML. Rozhodn∞ to vypadß, ₧e se proroctvφ ze zaΦßtku Φlßnku op∞t odklßdß na dalÜφ rok.
LukßÜ MikÜφΦek
Embedded Linux
Vzhledem k tomu, ₧e Linux na vßs v ICT bran₧i vykoukne tΘm∞° z ka₧dΘho za°φzenφ, kterΘ mß v sob∞ procesor, nenφ p°ekvapenφm, ₧e je k dostßnφ takΘ jako operaΦnφ systΘm pro PDA. Linux nenφ mezi OS pro PDA ₧ßdn²m novßΦkem, ale jeho podφl na trhu je celosv∞tov∞ velmi mal². LepÜφ je to snad jen v ╚φn∞, kde se hodφ ka₧d² dolar uÜet°en² na licenΦnφch poplatcφch. Z ╚φny takΘ pochßzφ n∞kolik komerΦn∞ nabφzen²ch distribucφ urΦen²ch v²robc∙m PDA.
Linux p°edstavuje pro v²robce PDA lßkavou variantu. Jeho v²hodou je, ₧e je k dostßnφ zadarmo, ale daleko d∙le₧it∞jÜφ je p°φstupnost zdrojov²ch k≤d∙. Ka₧d² konstruktΘr tak mß ·plnou kontrolu nad procesem v²voje a m∙₧e si jßdro systΘmu p°izp∙sobit podle sv²ch pot°eb. Jßdro Linuxu je otestovanΘ lΘty nasazenφ v r∙zn²ch aplikacφch od PC po r∙znΘ domßcφ spot°ebiΦe. Kvalit∞ k≤du prosp∞lo portovßnφ na v∞tÜinu dnes vyrßb∞n²ch procesorov²ch platforem. Tak₧e ani tady nejsou v²vojß°i omezeni ve v²b∞ru.
Mo₧nß bych m∞l up°esnit, ₧e existuje rozdφl mezi takzvan²mi embedded Linuxy a Linuxy pro PDA. Embedded Linux je ÜirÜφ oznaΦenφ pro Linux na Φemkoliv, co nenφ PC nebo server. Linux pro PDA pak m∙₧e b²t embedded Linuxem upraven²m pro provoz na konkrΘtnφm PDA.
Aplikace
Velkou nev²hodou dneÜnφch linuxov²ch PDA je malß podpora ze strany v²vojß°∙ aplikacφ. Vzhledem k tomu, ₧e jednotlivφ v²robci si s portovßnφm Linuxu pro PDA poradili po svΘm, je sv∞t kapesnφho Linuxu hodn∞ rozt°φÜt∞n². V²vojß°i aplikacφ by tak museli podporovat velkΘ mno₧stvφ platforem. Kdy₧ k tomu p°ipoΦteme zv²ÜenΘ nßklady na udr₧ovßnφ vφce verzφ pro r∙znΘ PDA, nenφ divu, ₧e se do toho v²vojß°i zrovna ne₧enou.
DalÜφ v²vojovou v∞tvφ je pou₧itφ Linuxu v podob∞ "nosiΦeÄ Javy. U₧ivatelskΘ aplikace mohou b²t pouze v Jav∞ a Linux se navenek nijak neprojevuje. Tento postup °eÜφ nedostatek aplikacφ pro specializovanΘ mobilnφ Linuxy, ale na druhou stranu nenφ p°φliÜ Üetrn² ke zdroji energie, proto₧e spouÜt∞nφ javovsk²ch program∙ je nßroΦn∞jÜφ ne₧ spouÜt∞nφ nativnφch aplikacφ v prost°edφ Linuxu.
Stejn∞ jako ve sv∞t∞ PC se Linux m∙₧e na PDA objevit v roli alternativy dodßvanΘho OS. T²kß se to zejmΘna nejrozÜφ°en∞jÜφch PDA s Windows CE - iPaq∙ od HP. M∙₧ete si dokonce vybrat z r∙zn²ch verzφ. U HP ale nemajφ takovΘ experimenty v oblib∞ a Linux na tΘto platform∞ oficißln∞ nepodporujφ.
Co nßs Φekß
LΘkem na rozt°φÜt∞nost linuxov²ch distribucφ pro PDA m∙₧e b²t sada aplikacφ a v²vojov²ch nßstroj∙ jmΘnem Qtopia firmy Trolltech. Jde v podstat∞ o mobilnφ verzi znßmΘ knihovny Qt, kterß umo₧≥uje v²voj multiplatformnφch aplikacφ. Znßte ji nap°φklad z linuxovΘho desktopu KDE. Tφm se ale dostßvßme k jistΘmu problΘmu. Trolltech si za licence na Qtopii nechß platit a tφm se ztrßcφ jedna z v²hod Linuxu na PDA.
Existuje tu ale jeÜt∞ jedna mo₧nost. Nßroky na v²kony PDA stoupajφ a je mo₧nΘ, ₧e Φasem na scΘnu vstoupφ i ·spornΘ procesory s architekturou x86. Pak by bylo mo₧nΘ pou₧φt klasickΘ desktopovΘ distribuce.
Pokud byste dnes cht∞li zkusit, jakΘ to je mφt Linux v PDA, m∙₧ete bu∩ zkusit instalaci na iPaqu, nebo si po°φdit n∞kter² z linuxov²ch PDA. Podle m²ch informacφ se v ╚echßch dajφ sehnat Sharp Zaurus a Yoppy od Samsungu. Mo₧nß ₧e se bl²skß na lepÜφ Φasy, proto₧e podle poslednφch zprßv se do linuxovΘho PDA byznysu op°ela i samotnß firma IBM.
LukßÜ MikÜφΦek
Windows CE
OperaΦnφ systΘmy Microsoftu spolu s doprovodn²mi kancelß°sk²mi aplikacemi suverΘnn∞ tr∙nφ na osobnφch poΦφtaΦφch ji₧ °adu let. Ale Microsoft se zam∞°uje i na segment zahrnujφcφ mobilnφ telefony a kapesnφ poΦφtaΦe.
Historie
Windows CE je modulßrnφ vklßdan² operaΦnφ systΘm pracujφcφ v reßlnΘm Φase, navr₧en² pro nejr∙zn∞jÜφ za°φzenφ. Nap°φklad pro poΦφtaΦe v automobilech, "vysp∞lou zßkaznickou" elektroniku, telefony a kapesnφ poΦφtaΦe. Odtud pramenφ i neoficißlnφ vysv∞tlenφ p°φdomku CE jako zkratky slov Consumer Electronic.
S prvnφ specifikacφ platformy Windows CE se sv∞t ICT seznßmil u₧ v roce 1996, kdy spoleΦnost Microsoft p°edstavila verzi Windows CE 1.0. O rok pozd∞ji byla uvedena verze s k≤dov²m jmΘnem Jupiter - Windows CE 2.0. Na t°etφ verzi museli v²robci Φekat a₧ do roku 2000 - tφm jsme se dostali a₧ do souΦasnosti. Co Φtenß°e asi nejvφc zajφmß, je odpov∞∩ na otßzku, co mohou nalΘzt ve sv²ch kapesnφch poΦφtaΦφch a mobilnφch telefonech. ╚asto se na nich toti₧ nesetkßvajφ "p°φmo" s Windows CE, ale jejich mobilnφ milßΦky spφÜe zdobφ nßlepky s nßpisy Pocket PC a Pocket PC Phone Edition.
Pocket PC
Pocket PC 2000 a 2002 je softwarovß platforma zalo₧enß prßv∞ na Windows CE 3.0. To znamenß, ₧e se zßkaznφci, zvyklφ na komfort obsluhy, jak² OS od Microsoftu p°inßÜejφ na osobnφch poΦφtaΦφch, nemusejφ uΦit ovlßdat za°φzenφ zalo₧enß na jinΘm OS. S pomocφ Pocket PC mohou velice rychle zaΦφt ovlßdat svΘ PDA - prakticky jim staΦφ nauΦit se ovlßdat stylusem na dotykovΘm displeji r∙znß menu operaΦnφho systΘmu/aplikacφ a majφ vyhrßno.
Dφky tomu, ₧e platforma Pocket PC je zalo₧ena na t°etφ verzi Windows CE, poskytuje vysokou podporu multimΘdiφ (p°edevÜφm v p°ehrßvßnφ videa, zvuku, prßci s obrßzky), podporu barevnΘho dotykovΘho displeje a °adu mo₧nostφ, jak synchronizovat PDA nejen s PC, ale i v ostatnφch p°φpadech. Pokud se nap°φklad rozhodnete p°enΘst kontakty z aplikace Pocket Outlook do svΘho mobilnφho telefonu, m∙₧ete vyu₧φvat v souΦasnΘ dob∞ i takovΘ technologie, jako je infraport nebo Bluetooth.
ZejmΘna vysokß podpora multimΘdiφ umo₧nila Microsoftu, aby se prosadil v segmentu kapesnφch poΦφtaΦ∙. Dnes se zßkaznφci mohou krom∞ "tradiΦnφch" iPaq∙ od spoleΦnosti HP setkßvat i s cenov²mi bombami, jako je nap°φklad Dell Axim, a s °adou dalÜφch produkt∙, dφky kter²m cenovß hladina PDA za°φzenφ s Pocket PC klesla na p°ijateln∞jÜφ ·rove≥.
S Pocket PC b²vajφ dodßvßny i aplikace d∙v∞rn∞ znßmΘ z osobnφch poΦφtaΦ∙ (samoz°ejm∞ ale v pon∞kud "odlehΦenΘ" podob∞): Pocket Word, Pocket Excel, Pocket Outlook, Windows Media Player for Pocket PC, MSN Messenger a koneΦn∞ Pocket Internet Explorer. Dφky tomu lze nap°φklad na cestßch jednoduÜe pracovat na n∞jakΘm dokumentu v PDA a potΘ jej rovnou p°enΘst do osobnφho poΦφtaΦe Φi si p°ehrßvat oblφbenou kompilaci skladeb nap°φklad v oblφbenΘm formßtu MP3.
Pocket PC Phone Edition je specißlnφ edice zalo₧enß na Pocket PC 2002, rozÜφ°enß o aplikace umo₧≥ujφcφ pohodlnΘ telefonovßnφ a s tφm souvisejφcφ podporou standard∙ mobilnφ komunikace.
Nic ale nemß jen svΘ klady - Pocket PC mß vyÜÜφ spot°ebu energie ne₧ nap°φklad Palm OS (to je dßno p°edevÜφm energetick²mi nßroky kvalitnφch barevn²ch displej∙) a takΘ mß proti sv²m konkurent∙m vyÜÜφ nßroky pam∞¥ovΘ - uv∞domte si, ₧e se musφ vejφt "jen" na 32 MB pam∞ti ROM.
Co nßs Φekß
V souΦasn²ch PDA nejsou pln∞ vyu₧φvßny procesory XScale, proto se Φekß, a₧ spoleΦnost Microsoft uvolnφ nov² Pocket PC 2003, kter² by ji₧ m∞l b²t pln∞ optimalizovßn pro nejnov∞jÜφ PDA procesory firmy Intel. Dφky podpo°e rozhranφ CompactFlash se takΘ oΦekßvajφ dalÜφ za°φzenφ, rozÜi°ujφcφ funkΦnost zßkladnφho PDA - ji₧ nynφ lze kapesnφ poΦφtaΦe rozÜφ°it nap°φklad o digitßlnφ fotoaparßty Φi o GPS a GSM moduly CompactFlash.
Netrp∞liv∞ se Φekß i na nßstupce Windows CE 3.0, kter²m je Windows CE .NET. Ten by m∞l podporovat platformu .NET, zejmΘna podporou technologie webov²ch slu₧eb XML. V souΦasnΘ dob∞ je poslednφ verzφ Windows CE .NET 4.2. Bohu₧el na .NET verzi Pocket PC s tolik po₧adovanou implementacφ ovlßdßnφ hlasem si jeÜt∞ budeme muset n∞jakou chvilku poΦkat, a tak budeme zatφm nuceni vyu₧φvat jako vstupnφ za°φzenφ dotykovΘ displeje Φi integrovanΘ/p°φdavnΘ klßvesnice.
Milan Pinte
Symbian
A¥ p∙jde v²voj kudykoliv, v₧dy bude kapesnφ poΦφtaΦ p°φliÜ mal² na to, aby obsahoval sedmnßctipalcovou obrazovku. Podobn∞ je tomu i s °adou dalÜφch vlastnostφ: palmtop musφ vydr₧et desφtky hodin s pßrem obyΦejn²ch tu₧kov²ch bateriφ, jeho hmotnost musφ b²t srovnatelnß s hmotnostφ jen samotnΘho akumulßtoru dneÜnφch notebook∙ a musφ se pohodln∞ vejφt do kapsy... Proto musejφ i operaΦnφ systΘmy kapesnφch poΦφtaΦ∙ spl≥ovat specißlnφ po₧adavky, je₧ se od po₧adavk∙ na stolnφ systΘmy zßsadn∞ liÜφ. Prßv∞ takov²m systΘmem, navr₧en²m p°φmo pro kapesnφ p°φstroje (a p°itom bez kompromis∙, k nim₧ se uchylujφ jinΘ "kapesnφ" OS), je Symbian.
Historie
P°ed lety vznikla v Anglii firma Psion. Nejprve si programovßnφm vyd∞lala penφze a potΘ dφky nim zaΦala vyrßb∞t za°φzenφ, kterΘ dalo jmΘno celΘmu odv∞tvφ trhu: Psion Organizer byl skuteΦn∞ prvnφ pou₧iteln² organizΘr na sv∞t∞. Pozd∞jÜφ v²robky firmy Psion dostaly do vφnku ÜpiΦkov² operaΦnφ systΘm Epoc. èlo o plnohodnotn² objektov² (!) systΘm, zahrnujφcφ i takovΘ slu₧by, jako je preemptivnφ mutitasking, tedy slu₧by, kterΘ tou dobou (hovo°φme o poΦßtku devadesßt²ch let) nebyly zdaleka b∞₧nΘ ani u stolnφch poΦφtaΦ∙.
ARM
To byl ovÜem jeÜt∞ "Üestnßctibitov²" Epoc, navr₧en² pro procesory typu NEC V20. Pozd∞ji firma Psion p°eÜla na dvaat°icetibitovou architekturu ARM, pro ni₧ vyvinula nov² Epoc/32, daleko bohatÜφ. Ten byl zßkladem organizΘr∙ Psion S5 Φi Siena - ani jeden z nich se u₧ nevyrßbφ a vÜichni jejich u₧ivatelΘ toho ho°ce litujφ.
Epoc se stal vstupenkou do sv∞ta skuteΦn∞ velk²ch jmen: Nokia, Ericsson, Motorola - to jsou zakladatelΘ konsorcia Symbian, do n∞ho₧ firma Psion p°inesla sv∙j operaΦnφ systΘm. JmΘno Symbian se pak zaΦalo pou₧φvat namφsto p∙vodnφho Epoc. Jde ovÜem stßle o stejn² skv∞l² software.
Vzhledem k omezenΘm prostoru se musφme spokojit se such²m v²Φtem n∞kolika nejv²znaΦn∞jÜφch bod∙ tohoto systΘmu:
Symbian poΦφtß s relativn∞ malou obrazovkou a nabφzφ jejφ optimßlnφ vyu₧itφ. SystΘm i standardnφ aplikace le₧φ v pam∞ti ROM a lze je p°φmo z pam∞ti ROM spouÜt∞t.
Ovlßdßnφ vychßzφ z kombinace klßvesnice/pero, ne z kombinace klßvesnice/myÜ.
Symbian nabφzφ daleko vyÜÜφ spolehlivost ne₧ jinΘ systΘmy - data z kapesnφho poΦφtaΦe jsou velmi d∙le₧itß a jen mßlokdo je pravideln∞ zßlohuje.
Na rozdφl od naprostΘ v∞tÜiny ostatnφch systΘm∙ je Symbian navr₧en pro neustßlou prßci: palmtop koupφme, zapneme, a od tΘ doby b∞₧φ. Jeho "vypnutφ" je ve skuteΦnosti jen vypnutφm displeje a pozastavenφm procesoru. Restart nep°ipadß v ·vahu.
Textov² systΘm vyu₧φvß Unicode - dokß₧e tedy snadno obslou₧it jak ΦeÜtinu, tak i mnohem exotiΦt∞jÜφ jazyky.
Samoz°ejmostφ jsou slu₧by pro telefonovßnφ, faxovßnφ, elektronickou poÜtu, zpracovßnφ formßtu HTML a p°edlouhou °adu dalÜφch standardnφch ·loh.
Co nßs Φekß
Zdß se, ₧e mezi klasick²mi organizΘry a PDA Symbianu bez Psionu pÜenka nijak nekvete. Je to Ükoda, proto₧e asi ₧ßdn² ze souΦasn²ch p°φstroj∙ na bßzφ Palm OS, Windows CE Φi embedded Linuxu nedokß₧e nabφdnout srovnatelnΘ slu₧by. O to vφce se vÜak Symbian prosazuje v mobilnφch telefonech: s jedinou v²jimkou p°φstroje Treo jsou vÜechny ÜpiΦkovΘ p°φstroje, kombinujφcφ mo₧nosti telefonu a PDA, zalo₧eny prßv∞ na Symbianu - a¥ je to Nokia 9210, Nokia 7650 nebo zatφm nejnov∞jÜφ a "nejnadupan∞jÜφ" Sony Ericsson P800.
