Rßno v ·dolφch mφsty mlhy nebo nφzkß oblaΦnost, po jejich rozplynutφ jasno a₧ polojasno, vφtr zpoΦßtku jen slab² prom∞nliv² se bude m∞nit na ji₧nφ a₧ jihozßpadnφ a bude zesilovat na 3 a₧ 7 m/s. Tak to je ta sprßvnß p°edpov∞∩ poΦasφ, na kterou jsme Φekali. Je pond∞lφ 1. listopadu 1999 a zaΦφnß nßdhern² podzimnφ den. Beru do ruky mobil a posφlßm svΘmu kamarßdovi Kamilovi textovku: "P°iprav krosnu, padßk a auto, ve 13 hod. jsem u tebe, jdeme na p°elet". Dosud jsem lφtal s motorovou krosnou skoro v₧dycky sßm, ale v lΘt∞ jsem se seznßmil s Kamilem, kterΘmu motorov² paragliding taky uΦaroval, a tak jsem se t∞Üil, ₧e koneΦn∞ poletφme na p°elet ve dvou.

    Na dopoledne jsem byl domluven² s dalÜφm kamarßdem Michalem, ₧e mu pom∙₧u se st∞hovßnφm nßbytku na jeho chatu v Beskydech.




    Ale u₧ kdy₧ jsme tam p°ijeli, foukalo kolem p∞ti metr∙, a tak jsem zaΦal mφt trochu obavy, ₧e ne₧ dost∞hujeme, bude u₧ vφtr tak siln², ₧e nebudeme moci vzlΘtnout. A tak jsme trochu pohnuli a ke Kamilovi jsme dorazili u₧ cosi po dvanßctΘ hodin∞. Kamil byl trochu zaskoΦen naÜφm brzk²m p°φjezdem. Chvφli pobφhal mezi autem, domem a obchodem, kde m∞l odpoledne prodßvat a cosi vy°izoval. Nakonec se mu poda°ilo p°esv∞dΦit brßchu, aby to vzal v obchod∞ za n∞j a mohli jsme vyrazit. Nahßzeli jsme do auta padßky, krosny, kanystry s benzφnem, p°ilby, vßria, mapy, fo¥ßky, no zkrßtka vÜechny ty blbosti co jsou t°eba k lφtßnφ a vyrazili jsme.

    Michala se mi dokonce poda°ilo ukecat, aby jel s nßma, a tak jsme nemuseli shßn∞t °idiΦe. Teprve cestou jsme zaΦali vym²Ület trasu. Bylo nßm celkem jasnΘ, ₧e jestli chceme v tomhle v∞tru n∞kam dolet∞t, musφme let∞t jedin∞ s v∞trem v zßdech. Vybrali jsme proto trasu z B∞lotφna p°es Odry, Vφtkov a Podhradφ do Hradce nad Moravicφ a jako p°istßvaΦku jsme zvolili malΘ letiÜt∞ mezi Chvalφkovicema a Opavou, kam jinak jezdφme lφtat s motorov²m padßkem a s navijßkem. Cht∞li jsme se podφvat, jak vypadajφ z vrchu mφsta, kde jsme v mlßdφ jezdili tßbo°it a taky °eka Moravice, kterou obΦas sjφ₧dφme na kßnoφch. Naplßnovali jsme si to p°es hrad VikÜtejn a zßmek v Hradci nad Moravicφ, a¥ je na co koukat. Druh² d∙vod proΦ zrovna tudy, byl vyhnutφ se vzduÜnΘmu prostoru CTR- MoÜnov a LKR-Libavß. Dorazili jsme do B∞lotφna, odboΦili na prvnφ k°i₧ovatce n∞kam pryΦ za vesnici a tam jsme zastavili u hromady hnoje na prvnφm poli, kterΘ bylo alespo≥ trochu porostlΘ n∞jakou trßvou. Vystoupili jsme z auta. Foukaly jenom dva a₧ t°i metry. Byla to ta nejlepÜφ sφla v∞tru, jakß m∙₧e pro motorovΘho paraglidistu b²t. Ani moc, ani mßlo.



    ZaΦali jsme se rychle p°ipravovat k letu.



    Natankovali jsme do plna, se°φdili a zah°ßli jsme motory, roztßhli padßky, oblφkli kombinΘzy, dali krosny na zßda, jeÜt∞ p°ipnout padßky a koneΦn∞ jsme stßli oba dva p°ipraveni k letu.

    Je patnßct hodin. NejvyÜÜφ Φas startovat, pokud chceme dolet∞t jeÜt∞ za sv∞tla. Kamil jde prvnφ. Zvedß padßk nad hlavu, te∩ p°ibrzdit, otoΦit se, p°idat plyn, pßr krok∙ a u₧ nabφrß v²Üku a p°elφtßvß silnici a °adu strom∙.



    Jß jdu hned po n∞m. Chvφli nad polem krou₧φme pro naÜe znßmΘ, kte°φ se p°ijeli podφvat, jak₧e ty naÜe lΘtajφcφ stroje vypadajφ v akci.



    ╚asu ani benzφnu ale nenφ nazbyt, a tak po pßr minutßch letu a nabφrßnφ asi 150 metr∙ v²Üky vyrß₧φme na trasu.



    NaÜe motory, kterΘ te∩ jen udr₧ujφ rovn² let, si spokojen∞ vrΦφ ani ne na p∙l plynu a padßky s v∞trem v zßdech uhßn∞jφ do Oder docela svi₧n∞.



    Sotva jsem staΦil ud∞lat t°i fotky vedle m∞ letφcφho Kamila a u₧ jsme skoro v Odrßch. Tady te∩, abychom se vyhnuli CTR-ku MoÜnov, musφme nabrat v²Üku, odboΦit doleva nad kopce a pokraΦovat sm∞rem k Vφtkovu. Dßvßme pln² plyn, zatßΦφme a stoupßme pomalu nad kopec.



    Co se to ale d∞je?! Chceme let∞t doleva na Vφtkov a k tomu, abychom udr₧eli tento sm∞r, musφme mφt padßky natoΦenΘ proti v∞tru a couvat dozadu doprava. Vφtr tady v tΘto v²Üce (asi 400 metr∙ nad mφstem startu) je pon∞kud siln∞jÜφ, ne₧ jsme p°edpoklßdali. ZaΦφnß to b²t velmi zajφmavΘ. Tφmto zvlßÜtnφm zp∙sobem letu se naÜe cestovnφ rychlost znaΦn∞ snφ₧ila. JeÜt∞ ₧e ve Vφtkov∞ se naÜe naplßnovanß trasa op∞t stßΦφ do sm∞ru v∞tru. Myslφm, ₧e let∞t p°φmo, tak za chvφli p°istßvßme u Opavy. Kousek p°ed JakubΦovicema se pod nßma objevily rozlehlΘ lesy. Kdybychom je cht∞li p°elet∞t v bezpeΦnΘ v²Üce, museli bychom jeÜt∞ hodn∞ nastoupat. Vφtr vÜak s ka₧d²m metrem v²Üky stßle zesiloval, a tak jsme p°elet∞li nad JakubΦovick²m lomem na druhou stranu ·dolφ, kde byly louky a pole. Tady jsme chytli asi poslednφ letoÜnφ stoupßk, skoro 2 metry za vte°inu. Vlastn∞ jsem ho chytnul jen jß. Kamil vlet∞l do klesßku, kter² z°ejm∞ s tφmto stoupßkem sousedil a b∞hem chvilky byl mezi nßmi velk² v²Ükov² rozdφl. A tak jsem ubral plyn, Kamil p°idal a za chvφli jsme zase let∞li vedle sebe. Sm∞r letu jsme pomalu zaΦali srovnßvat se sm∞rem v∞tru a za chvφli jsme byli nad Vφtkovem.