D∙lnφ in₧en²r Hermann Hollerith, syn n∞meckΘho vyst∞hovalce z Pfalze, vyvinul v USA elektromagnetick² t°φdφcφ a poΦφtacφ stroj pro vyhodnocovßnφ d∞rn²ch Ütφtk∙. Ji₧ v roce 1805 pou₧il d∞rnΘ Ütφtky francouzsk² tkadlec hedvßbφ Joseph-Marie Jacquard. ╪φdil jimi chod tkacφho stavu. Hollerith rozÜφ°il pole p∙sobnosti d∞rnΘho Ütφtku i do oblasti pam∞ti, jejφ₧ zßznam je mo₧no Φφst pomocφ stroje. Tento zp∙sob komunikace s poΦφtaΦem pou₧il v roce 1889, kdy₧ se sna₧il vy°eÜit problΘm, kter² se ve Spojen²ch stßtech objevil v souvislosti s pravideln²ch sΦφtßnφm lidu. Zpracovßnφ v²sledk∙ p°edchozφho sΦφtßnφ lidu, kterΘ prob∞hlo v roce 1880, zabralo toti₧ sedm let a vznikly vß₧nΘ obavy, ₧e kv∙li p°φr∙stku obyvatelstva bude ta tß₧ operace po novΘm sΦφtßnφ lidu trvat celΘ desetiletφ. Jestli₧e Babbage pou₧φval d∞rnΘ Ütφtky k programovßnφ svΘho stroje, Hollerith je vyu₧φval jako nosiΦe dat, kterß pot°eboval zpracovat.

Podnφcen pr² Johnem Shawem Billingsem p°iÜel na myÜlenku opat°ovat sΦφtacφ lφstky v jednotliv²ch dotaznφkov²ch polφΦkßch v p°φpad∞ kladnΘ odpov∞di otvory mφsto psan²mi znaky. Pro d∞rovßnφ vymyslel vlastnφ d∞rovacφ p°φstroj. Aby mohl takto nashromß₧d∞nß data Φφst, zkonstruoval Hollerith elektrick² p°φstroj, vybaven² ohledßvacφmi kontakty. Po vlo₧enφ d∞rnΘho Ütφtku do tohoto p°φstroje spojφ kontakty proudov² obvod p°i pr∙chodu ka₧dΘho otvoru. ProudovΘmu obvodu je p°i°azeno elektromagnetickΘ poΦφtadlo, kterΘ se posune v₧dy o jeden krok p°i pr∙chodu jednoho proudovΘho impulsu z kontaktu. SΦφtßnφ lidu s pou₧itφm d∞rn²ch Ütφtk∙ trvalo mφsto p°edpoklßdan²ch deseti let tentokrßt pouh²ch Üest t²dn∙. Navφc nebylo pou₧itφ d∞rn²ch Ütφtk∙ jednorßzovΘ. Krom∞ zpracovan²ch dat slou₧ily i k jejich uchovßvßnφ a napomßhaly k redukci poΦetnφch chyb. Hollerith uvedl svoji ΦteΦku d∞rn²ch Ütφtk∙ na trh a dlu₧no podotknout, ₧e tento systΘm se pou₧φval v podstat∞ na celΘm sv∞t∞ i ve druhΘ polovin∞ 20. stoletφ.

V roce 1909 probφhaly p°φpravy na zavßd∞nφ Hollerithov²ch poΦφtacφch za°φzenφ pro n∞meckΘ sΦφtanφ lidu v roce 1910. SouΦasn∞ se takΘ ji₧ instalovala prvnφ d∞rnoÜtφtkovß za°φzenφ na sb∞r a zpracovßnφ dat. Jedno z prvnφch velk²ch za°φzenφ tohoto druhu bylo uvedeno do provozu v roce 1911 v tovßrn∞ firmy Bayer v Leverkusenu. D∞rnoÜtφtkovΘ za°φzenφ sestßvalo v zßkladnφm vybavenφ z d∞rovaΦky Ütφtk∙, zkouÜeΦ∙, t°φdφcφch jednotek a tabelßtor∙. Na d∞rovaΦi byla data d∞rovßna ruΦn∞. Ke kontrole se d∞rn² Ütφtek zaklßdal do zkouÜecφho stroje, do kterΘho se znovu vklßdala tatß₧ data a porovnßvala se, zda byl Ütφtek sprßvn∞ d∞rovßn. T°φdφcφ strojovΘ jednotky byly sestaveny z ohmatßvacφho Φidla a maximßln∞ 13 odklßdacφch p°ihrßdek; 12 z nich bylo urΦeno pro Ütφtky d∞rovanΘ v n∞kterΘm ze sloupc∙ a 1 pro Ütφtky ned∞rovanΘ. V ohledßvacφch mφstech byly proti t°φd∞nΘmu sloupci nastaveny citlivΘ kartßΦky, je₧ ovliv≥ovali odklßdanφ Ütφtk∙ do odpovφdajφcφch p°ihrßdek. P°i vφcenßsobnΘm t°φd∞nφ byly pot°ebnΘ dalÜφ v sΘrii zapojenΘ jednotky (nap°. pro Φφsla kont nebo roΦnφky). Tabelßtor je v principu mechanickß sΦφtaΦka s ozuben²mi koleΦky a vφcemφstn²m elektromagnetick²m ukazatelem. Pozd∞ji p°istupovala r∙znß zapisovacφ za°φzenφ. DalÜφ v²voj p°inesl ΦetnΘ dopl≥ujφcφ strojnφ jednotky jako zakladaΦe Ütφtk∙, souΦtovΘ d∞rovaΦe, kalkulaΦnφ d∞rovaΦe a aritmetickΘ jednotky.