╚lov∞kem, kter² si v∙bec jako prvnφ dokßzal p°edstavit poΦφtaΦ v dneÜnφm slova smyslu, byl okolo poloviny minulΘho stoletφ Charles Babbage, profesor matematiky v Oxfordu. Udolßn nekoneΦn²m mno₧stvφm chyb ve v²poΦtech, kterΘ provßd∞l pro Krßlovskou astronomickou spoleΦnost, rozhodl se poΦφtat pomocφ automatick²ch stroj∙ pohßn∞n²ch parou. U₧ v roce 1812 si vÜiml, ₧e p°φstroje nejlΘpe a v podstat∞ bezchybn∞ plnφ opakujφcφ se stereotypnφ operace. A matematika je Φasto na takov²ch opakovan²ch jednoduch²ch krocφch zalo₧ena. V roce 1822 se tedy zaΦal zab²vat konstrukcemi parnφch poΦφtacφch stroj∙ a v roce 1833 p°edvedl ÜvΘdskΘ akademii nßvrh stroje na °eÜenφ diferencißlnφch rovnic. Kdyby byl tento stroj skuteΦn∞ realizovßn, byla by to parou pohßn∞nß obluda velkß jako lokomotiva, vyu₧φvajφcφ vymo₧enosti pr∙myslovΘ revoluce - mechanick²ch p°evod∙, Φep∙, ozuben²ch vßlc∙, h°φdelφ apod. Babbage poΦφtal s tφm, ₧e by jeho diferencißlnφ stroj m∞l na ozubenΘm vßlci stanoven pevn² program, podle kterΘho by provßd∞l zadanΘ matematickΘ operace a zßrove≥ by i automaticky tiskl v²sledky. Pln²ch deset let ₧ivota v∞noval anglick² v∞dec svΘmu vynßlezu. Potom jeho pozornost zcela zaujala myÜlenka, vytvo°it stroj, kter² by m∞l univerzßlnφ uplatn∞nφ a jeho₧ vyu₧itφ by nebylo omezeno jenom na urΦitou oblast.

Pod nßzvem analytick² stroj tak roku 1848 zaΦal vznikat vÜeobecn∞ pou₧iteln² poΦφtaΦ pracujφcφ na mechanickΘ bßzi kter² znamenal naprost² p°evrat a kter² p°edurΦil zßkladnφ rysy modernφch v²poΦetnφch systΘm∙. Nejbli₧Üφm matematikov²m spolupracovnφkem p°itom byla kupodivu ₧ena, v tΘ dob∞ v∞c naprosto nevφdanß a mßlem nep°edstavitelnß. Byla jφ dcera anglickΘho bßsnφka lorda Gordona Byrona Augusta Ada, kn∞₧na z Lovelace. Pomßhala Babbageovi s kontrolou a p°epracovßnφm plßn∙ analytickΘho stroje a sprßvou finanΦnφch prost°edk∙ poskytnut²ch britskou vlßdou. Plnila takΘ poslßnφ jakΘhosi tiskovΘho mluvΦφho a sna₧ila se ve°ejnosti p°iblφ₧it mo₧nosti a v²znam Babbageova stroje. Dφky sv²m mimo°ßdn²m znalostem konstrukce a funkcφ stroje pro n∞j takΘ mohla sestavit seznamy instrukcφ, Φφm₧ se de facto stala prvnφ ₧enou - programßtorkou. Na poΦest tßto v²jimeΦnΘ ₧eny pojmenovalo americkΘ ministerstvo obrany nov² programovacφ jazyk ADA.

Tento grandi≤znφ analytick² stroj nebyl nikdy pln∞ realizovßn, nedokonΦil ho ani Babbage∙v syn, kter² se o to pokouÜel v letech 1880-1910. Kdyby k tomu p°ece doÜlo, sestßval by se z vφce ne₧ padesßti tisφc souΦßstek. Mezi n∞ pat°ilo i Φtecφ za°φzenφ pro zadßvßnφ pracovnφch instrukcφ zak≤dovan²ch na d∞rov²ch Ütφtcφch, "sklad"(pam∞¥) o kapacit∞ jednoho tisφce a₧ padesßtimφstn²ch Φφsel, "ml²n"(°φdφcφ procesor) umo₧≥ujφcφ sklßdßnφ instrukcφ v jakΘmkoliv po°adφ a v²stupnφ za°φzenφ zajiÜ¥ujφcφ tisk v²sledk∙. Nutno dodat, ₧e nßpad s d∞rn²mi Ütφtky nepochßzel z Babbageovy hlavy. TΘto metody se ji₧ n∞jakou dobu p°edtφm u₧φvalo na Jacquardov²ch tkalcovsk²ch stavech (pojmenovan²ch po svΘm vynßlezci Josephu-Marie Jaquardovi), kterΘ automaticky tkaly i slo₧itΘ vzory vyra₧enΘ podle ΦtvereΦkovΘho rastru na d∞rn²ch Ütφtcφch.