[POPIS]    [V▌SKYT]    [ZP┘SOB UÄIT═]    [┌╚INKY]    [CHEMIE]

 Historie 

    Conocybe siliqineoides je jednou z posvßtn²ch omamn²ch hub uctφvan²ch oaxack²mi MazatΘky, podobn∞ jako lysohlßvky. Tato houba byla poprvΘ nalezena ji₧ Heimem a Wassonem p°ibli₧n∞ v roce 1956, bohu₧el vÜak od tΘto doby nebyla provedena (pokud je mi znßmo) ₧ßdnß podrobn∞jÜφ studie tΘto houby. Existujφ vÜak i dalÜφ houby z rodu Conocybe, kterΘ obsahujφ psilocybin.

 Popis 

    ╚epiΦatky rodu Conocybe obvykle rostou jednotliv∞ a₧ pospolit∞ a majφ dlouh², tenk² a k°ehk² t°e≥.
    Conocybe cyanopus (╚epiΦatka modronohß) mß sko°icov∞ a₧ temn∞ hn∞d² klobouk Üirok² jen asi jeden centimetr. T°en je 2-4 cm dlouh², k°ehk². Pokud mßte zßjem, je zde podrobn∞jÜφ popis. Tato houba podle n∞kter²ch v²zkum∙ obsahuje a₧ 1 % psilocybinu (siln∞ aktivnφ vzhledem ke svΘ nepatrnΘ velikosti).
    Conocybe siliqineoides je ·hlednß mexickß houba, rostoucφ na hnijφcφm d°ev∞, kterß dosahuje v²Üky 8 cm. Jejφ klobouΦek je 2,5 cm Üirok², sv∞tle oran₧ov² a₧ oran₧ovoΦerven², se syt∞ oran₧ov²m st°edem. Lupeny jsou ₧luto ΦervenΘ nebo hn∞dooran₧ovΘ a v²trusy chromov∞ ₧lutΘ. Obsah psilocybinu v t∞chto houbßch je neznßmφ.
    Conocybe smithii  mß zpoΦßtku ku₧elovit², pozd∞ji tΘm∞° ploch² klobouk s v²razn²m hrbolkem okrovΘ a₧ sko°icov∞ hn∞dΘ barvy, o velikosti taktΘ₧ okolo 1 cm. T°en je 1-5 cm dlouh², k°ehk². Makroskopicky je t∞₧ko rozliÜiteln² od p°edeÜlΘho druhu. Pokud mßte zßjem, je zde podrobn∞jÜφ popis. Tato houba vÜak neobsahuje psilocybin, ale jen baeocystin (rovn∞₧ psychoaktivnφ).

 V²skyt 

    VÜechny ΦepiΦatky rostou jednotliv∞ nebo ve skupinkßch na trusu a na tlejφcφch lesnφch p∙dßch. Conocybe cyanopsus se vyskytuje i v trßvnφcφch.
    Conocybe siliqineoides byla nalezena z°ejm∞ jen v Mexiku.  Conocybe cyanopsus se vyskytuje ve Spojen²ch stßtech a v mφrn²ch oblastech st°ednφ a severnφ Evropy (Norsko, Finsko, N∞mecko). V literatu°e se vyskytujφ domn∞nky, ₧e by tato houba mohla b²t rozÜφ°ena po celΘm mφrnΘm pßsu, ale kv∙li svΘ velikosti, je p°ehlφ₧ena (?).

 Zp∙sob u₧itφ 

    Velmi Φasto se tyto houby u₧φvajφ syrovΘ, jindy se rozemφlajφ a z drt∞ se p°ipravuje odvar. Jinou mo₧nostφ je p°idßvßnφ houby do polΘvek a jin²ch jφdel, ale lze je i suÜit a nßsledn∞ va°it v Φaji, v n∞kter²ch p°φpadech se kou°φ suchΘ. Podobn∞ se u₧φvajφ i u nßs.

 ┌Φinky 

    P°φznaky intoxikace psilocybinov²mi houbami jsou podobnΘ intoxikacφm jin²mi halucinogennφmi lßtkami tipu mezkalinu, lysergamidu Φi LSD (samoz°ejm∞ mnohem slabÜφ). Projevy t∞chto intoxikacφ jsou rozdφlnΘ intenzity podle vnφmavosti a dispozice u₧ivatele.
    Doba, po kterΘ se zaΦφnajφ projevovat ·Φinky alkaloid∙ psilocybinov²ch hub, zßvisφ na zp∙sobu jejich pou₧itφ i vnφmavosti intoxikovanΘho. Jsou-li houby dob°e roz₧v²kßny a ponechßny delÜφ dobu v ·stech, objevujφ se prvnφ p°φznaky asi po 10 minutßch. SpolknutΘ houby zp∙sobujφ delÜφ prodlevu (asi 40 minut) a zßrove≥ i zhruba poloviΦnφ ·Φinnost dφky proniknutφ pouze poloviny ·Φinn²ch lßtek ₧aludeΦnφ a st°evnφ st∞nou. PoΦßteΦnφ p°φznaky intoxikace jsou bolesti hlavy, pocity neklidu a malßtnosti spojenΘ s bezd∞Φn²m zφvßnφm (Φasto bez ospalosti), v²jimeΦn∞ k°eΦe, poruchy rovnovßhy, t°es a pocenφ. Psychick²mi p°φznaky jsou deformace vnφmßnφ objektivnφ reality, zm∞ny nßlady, stav euforie, pocit Üt∞stφ, v²jimeΦn∞ deprese a podrß₧d∞nost. ╚ast²mi projevy jsou tΘ₧ nauzea, zimnice a slabost v nohou. Tyto pocity majφ v∞tÜinou krßtkΘ trvßnφ a jsou b∞hem 30 minut vyst°φdßny celkov²m t∞lesn²m uvoln∞nφm.
    Otrava psilocybinem a psilocinem, trvß asi 5 hodin a je p°φΦinou zrakov²ch halucinacφ, psych≤zy spojenΘ s depersonalizacφ, poruch vnφmßnφ Φasu, sm∞ru i vzdßlenosti. Spolu s halucinacemi vznikajφ faleÜnΘ p°edstavy, intoxikovan² je vystaven ukvapen²m rozhodnutφm, kterΘ mohou b²t p°φΦinou nehod a ·raz∙. ┌Φinky psilocybinu mohou b²t jeÜt∞ zv²razn∞ny (·dajn∞ a₧ zdvojnßsobeny) n∞kter²mi inhibitory MAO (enzymu monoaminooxidasy - nap°. harminem a harmalinem).
    Aktußlnφ  toxicita hub je pom∞rn∞ nφzkß. Nejv∞tÜφ nebezpeΦφ psilocybinov²ch hub spoΦφvß v riziku neuvß₧en²ch ukvapen²ch rozhodnutφ, kterΘ mohou b²t p°φΦinou r∙zn²ch zran∞nφ a₧ smrti. DlouhodobΘ u₧φvßnφ t∞chto hub m∙₧e vΘst k patologick²m zm∞nßm vnit°nφch orgßn∙, p°edevÜφm jater. Dßle je znßm vznik srdeΦnφch arytmiφ i dosud latentnφch psychick²ch chorob.

 Chemie 

    Hlavnφmi ·Φinn²mi slo₧kami psilocybinov²ch hub jsou indolovΘ alkaloidy psilocybin a psilocin, v menÜφ mφ°e tΘ₧ baeocystin a norbaeocystin. Psilocybin a psilocin jsou odvozenΘ od tryptaminu, produktu dekarboxylace tryptofanu, obsahujφcφho indolovΘ jßdro. Oba uvedenΘ alkaloidy jsou po chemickΘ strßnce p°φbuznΘ neuromedißtoru CNS serotoninu, alkaloid∙m reserpinu (p°φtomnΘmu v poΦetnΘ skupin∞ rostlin rodu Rauwolfia) a harmanu (izolovanΘho z Peganum harmala) a takΘ znßmΘ halucinogennφ droze LSD.
    Psilocybin (4-fosforyloxy-N,N-dimethyltryptamin) je pom∞rn∞ stßl² jeho mno₧stvφ se p°φliÜ nem∞nφ ani p°i suÜenφ, ani p°i delÜφm skladovßnφ. Psilocin je nepom∞rn∞ vφce labilnφ ne₧ psylocybin (snadno oxiduje a potΘ se rozpadß), co do ·Φinku je ale psilocin oproti psilocybinu asi 1,4x siln∞jÜφ. Po konzumaci hub vznikß v organismu psilocin defosforylacφ psilocybinu ·Φinkem alkalickΘ fosfatasy. Z organismu je vylouΦen psilocybin a jeho metabolity  b∞hem 8 hodin z 80-85 procent (moΦ asi 65%, stolicφ asi 15-25%). Zbytek se uklßdß v tukovΘ tkßni, a postupn∞ se vyluΦuje b∞hem dalÜφho t²dne. Asi 25% psilocybinu se vyluΦuje moΦφ ve form∞ psilocinu.
    Aktivnφ dßvka t∞chto halucinogen∙ pro dosp∞lΘho Φlov∞ka je 6-12mg. Mno₧stvφ psychotropnφch slo₧ek v houbßch je vÜak znaΦn∞ prom∞nlivΘ v zßvislosti na druhu houby i na mφst∞ v²skytu.
    Z chemickΘho v²zkumu vypl²vß, ₧e psilocybin a psilocin jsou p°φtomny i v dalÜφch druzφch hub .