|
Video v notebooku - 2.část
 V předchozí části jste si mohli přečíst, do jaké míry je notebook vhodný pro zpracování videa nebo naopak, jaké jsou jeho nevýhody v porovnání s běžným PC. Dnes naváži dalšími postřehy se soužití s NB, praktickými testy a na závěr několika radami pro ty, kteří stojí před rozhodnutím, jaký přístroj pořídit, aby jej mohli využívat i jako videoeditační nástroj.
Vliv konfigurace hardwaru
Uznávám, že použitý notebook není žádné „ořezávátko“, proto by jistě nebylo fér vůči méně movitějším zájemcům nezmínit vliv dalších komponent na zpracování videa. Výkon procesoru hraje sice nemalou roli, ale jeho dimenze vynikne především při výpočtu. Pomalejší procesor nebude mít na vlastní úpravy (rozumějte stříhání materiálu) takový vliv jako při výpočtu pasáží, u kterých byly použity efekty nebo přechody. Proto je výhodné zvolit takový softwarový nástroj, který podporuje inteligentní rendering (v našem případě to byly všechny použité editory). To znamená, že vypočítává jen ta místa, která byla změněna efektem – u zbývajících částí pracuje stále se zdrojovým videem.
Tvrzení, že výkon CPU notebooku odpovídá stejně taktovanému procesoru PC nepotvrzují jen syntetické testy, ale i praktická zkouška. K tomu jsem použil dva klipy, mezi které byl vložen přechodový efekt (Center Peel) a jeden z nich byl „rozmazán“ filtrem Camera Blur. Výsledkem byl přibližně stejný čas výpočtu, NB byl dokonce nepatrně rychlejší. To nakonec potvrdil i převod DV AVI do MPEGu pomocí TMPGEnc. – i zde o prsa zvítězil NB. Z toho můžeme analogicky odvodit jeden závěr: k editaci videa bez problémů vyhoví i CPU s taktem 800 MHz – oproti tomu je současným standardem průměrného notebooku procesor s taktem 1 GHz. Proto si troufám říci, že v tomto směru nemají průměrné nové NB výrazný handycap. Ten podle mého názoru výrazně neprohloubí ani velikost RAM paměti. Je-li opět standardem 128 MB, jde sice o nezbytné minimum, ale ne natolik omezující. Množství RAM se projevuje zejména ve stabilitě a „svižnosti“ práce. Ovšem pozor. Některé videoaplikace stále častěji využívají rychlosti RAM k „realtime“ výpočtům a k náhledu na monitoru (Vegas) nebo část snímků uchovávají v lokalizované oblasti paměti (např. Boris FX). Zde samozřejmě platí pravidlo čím více, tím lépe. Přesto, zvážím-li využití notebooku jako prostředku k jednoduché editaci, považuji za rozumné množství 256 MB RAM. K podobnému závěru bychom dospěli i u grafické karty. K základní práci postačí i obyčejný adaptér s podporou overlay zobrazení. Velká část notebookových VGA ale ke svému výkonu využívá systémovou RAM paměť.
Máte-li proto možnost, zvolte NB s grafických adaptérem využívající vlastní paměť. Konkrétně u Toshiby, se o zobrazení staral čip nVidia GeForce 440 Go s 32 MB interní paměti. To byl také důvod, že v testu rychlosti výpočtu 3D přechodu byl výkon notebooku dvakrát rychlejší než mé PC s VGA Matrox G450. Ovšem, potřebujeme nezbytně vysoký 3D výkon? Ano i ne. Opět narazíme na, zejména efektové aplikace (Xplode, Hollywood FX, Boris FX apod.), které pracují s obrazem jako s objektem v prostoru a drtivá většina z nich využívá HW podporu OpenGL. V takovém případě mají výkonné 3D akcelerátory výhodu, která se projeví v rychlejším výpočtu efektu nebo v příjemnější manipulaci s objekty v 3D scéně. Vystačíte-li s běžnými úpravami, popř. aplikací 2D efektů, rozdíl mezi průměrnou a výkonným 3D akcelerátorem ani nepoznáte.
Export videa
Nyní máme video zpracované v notebooku, ale co dál? Také jsem si musel položit tuto otázku. Export zpět na pásku proběhl na výbornou, ale tento způsob nepovažuji za jednoznačné řešení. Proč? Pokud bychom notebook používali jako jediný přístroj, pak nám asi jiná možnost nezbude. Pravděpodobněji však uživatel notebooku vlastní i běžné PC, který by bylo škoda nevyužít, protože jeho přednosti odsunují notebook do role spíše pomocného nebo doplňkového přístroje. Jednou z možností, jak jejich výhody zkombinovat je využití síťového rozhraní. Jednoduše umožníme PC sdílet data s notebookem nebo je rovnou přeneseme na disk počítače. Na přenosu by se mohlo podílet i rozhraní Bluetooth nebo USB, ale vzhledem k jejich rychlosti jsou tyto rozhraní nepoužitelná. Stále se mi jako nejelegantnější způsob jeví Fire Wire externí pevný disk. Osobně bych to možná řešil i takto: notebook bych v případě potřeby použil jen pro loging videomateriálu a k záznamu vybraných scén. Hrubý materiál bych použil k sestavení základní struktury filmu a nesestříhaný film bych vyexportoval na DV. Výhodou je bezproblémová přenositelnost střihových soupisek a celých projektů např. naa disketě nebo CD-RW. Pomocí EDL soupisek bych video opětovně nahrál na disk PC a zde bych použil i rozpracovaný projekt z notebooku. Možná se vám to zdá komplikované, ale v podstatě jde o stejný způsob, jaký se používá na profesionálních pracovištích. Pokud se ptáte, proč projekt nedokončit přímo na notebooku, musím odpovědět, že to je prakticky velmi obtížné, ne-li nemožné. Zde je důvod:
Závěr
Notebook nenabízí takové pracovní podmínky jako PC. I když najdeme vhodné podmínky, budeme se potýkat s dalšími problémy. V prvé řadě je třeba mít dostatek času a klid na to, aby nás nic neodvádělo od práce. Nevím jestli je pláž u moře nebo dopravní prostředek tím pravým ořechovým. Zde bych spíše uplatnil možnost téměř okamžitě realizovat nějaký nápad. Druhým nepříznivým faktorem je, že ne vždy se můžete spoléhat na síťové napájení. Malá výdrž baterií u notebooků obecně je poměrně omezující. Důležitou roli hraje i nemožnost připojení kontrolního TV monitoru. Zatím jsem vyjmenoval faktory, které nemusí být příliš omezující pro nenáročné uživatele, kterým stačí opravdu jednoduchý sestřih, v kterém jim nezabrání ani nemotornost touchpadu. Ovšem patříte-li mezi ty, kteří chtějí vypilovat film do posledního puntíku, mohlo by vám vadit nepohodlné používání složitějších editorů, kompozičních programů nebo speciálních nástrojů. Pokud se ovšem rozhodneme používat notebook doma jako jediný nástroj pro zpracování videa, pak lze jen říci, že jde o smysluplné řešení, prakticky ekvivalentní běžnému PC. A ještě na co při výběru notebooku, na kterém budete chtít i stříhat, nezapomenout. Samozřejmě Fire Wire, rozhraní, nejlépe dva konektory. Dejte přednost většímu, alespoň 20 GB a rychlejšímu disku. Více RAM paměti také neuškodí. Výhodou je VGA adaptér s vlastní pamětí a s možností připojení druhého monitoru (jeden displej 800/600 je opravdu málo). CD-RW mechanika je výhodná pro ukládání projektů nebo vytváření VideoCD, SVCD apod. Teď jen záleží na vašich finančních možnostech a porovnat je se svými požadavky.
|
|
[ rubrika: video hardware ] - [ autor: Jan Kosnar ] - [ uveřejněno: 26.8.2002 8:01 ]
|
|
|
