V²sledkem byla koncepce tzv. dßvkovΘho zpracovßnφ, p°i kterΘ ka₧d² u₧ivatel p°edem p°ipravil sv∙j program, p°ipojil k n∞mu jeho vstupnφ data, poskytnul i nezbytnΘ instrukce typu "tato vstupnφ data pat°φ tomuto programu", a vÜe pak "zabalil" do jednoho v²slednΘho celku oznaΦovanΘho jako dßvka. Jednotlivφ u₧ivatelΘ takto p°ipravovali svΘ dßvky a zadßvali je ke zpracovßnφ - co₧ ve skuteΦnosti znamenalo, ₧e se vÜechny dßvky hromadily na jednom mφst∞ (ve vstupnφ front∞) a zde Φekaly, a₧ na n∞ dojde °ada. Jakmile se tak stalo, poΦφtaΦ se celou svou v²poΦetnφ kapacitou v∞noval prßv∞ a pouze p°φsluÜnΘ dßvce, a teprve po jejφm dokonΦenφ se zaΦal v∞novat dalÜφ dßvce.

V souvislosti s tφmto dßvkov²m zpracovßnφm pak vznikly celΘ propracovanΘ strategie plßnovßnφ, kterΘ urΦovaly kdy mß b²t ta kterß dßvka skuteΦn∞ zpracovßna. Cφlem p°itom bylo co mo₧nß nejefektivn∞ji vyu₧φt schopnostφ poΦφtacφch stroj∙ (p°edevÜφm minimalizovat jakΘkoli prostoje), a souΦasn∞ s tφm vyhov∞t i p°φpadn²m prioritßm n∞kter²ch u₧ivatel∙ a jejich ·loh. Z pohledu samotn²ch u₧ivatel∙ vÜak dßvkovΘ zpracovßnφ nebylo zrovna optimßlnφ - snad nejv∞tÜφm problΘmem bylo to, ₧e u₧ivatelΘ nem∞li bezprost°ednφ kontakt se sv²mi ·lohami, a nemohli tudφ₧ ₧ßdn²m zp∙sobem reagovat na pr∙b∞h jejich zpracovßnφ. Prßv∞ naopak, se vÜemi p°φpadn²mi variantami i nestandardnφmi situacemi museli poΦφtat p°edem, ji₧ p°i sestavovßnφ svΘ dßvky (a reakci na n∞ zapracovat do popisu svΘ dßvky). O jakΘkoli interaktivit∞ v dneÜnφm slova smyslu si u₧ivatelΘ mohli nechat pouze zdßt.

Zajφmav²m momentem dßvkovΘho zpracovßnφ byla mo₧nost odd∞lit p°φpravu dßvek od jejich vlastnφho zpracovßnφ. K tomu, aby u₧ivatel p°ipravil svou dßvku (nap°φklad ve form∞ sady d∞rn²ch Ütφtk∙ Φi svitku d∞rnΘ pßsky) nepot°eboval b²t ve fyzickΘ blφzkosti vlastnφho poΦφtaΦe, a stejn∞ tak i v²sledky zpracovßnφ svΘ dßvky (nap°φklad r∙znΘ tiÜt∞nΘ v²stupnφ sestavy) si mohl prohlφ₧et kdekoli. Zde se tedy objevuje prvnφ zßrodek toho, co se pozd∞ji vyvinulo ve skuteΦnΘ poΦφtaΦovΘ sφt∞ - u₧ivatelΘ pracovali na jednom mφst∞, zde zadßvali svΘ po₧adavky, ale jejich skuteΦnΘ zpracovßnφ mohlo probφhat n∞kde ·pln∞ jinde. P°enos dßvek mezi ob∞ma lokalitami sice jeÜt∞ neprobφhal v elektronickΘ form∞ (ale jako fyzick² transport krabic s d∞rn²mi Ütφtky, pßskami apod.), ale i to se Φasem zm∞nilo.