V²poΦetnφ model host/terminßl mß jednu zajφmavou v²hodu, kterß se Üikovn²m zp∙sobem vyu₧φvß i v prost°edφ poΦφtaΦov²ch sφtφ. Vzßjemnß komunikace mezi aplikacφ a terminßlem toti₧ nemusφ probφhat jen v rßmci jedinΘho poΦφtaΦe - v tom smyslu, ₧e aplikace b∞₧φcφ na urΦitΘm konkrΘtnφm poΦφtaΦi zasφlß svΘ v²stupy jen na terminßly tohoto poΦφtaΦe a analogicky p°ijφmß svΘ vstupy. Pokud je dan² poΦφtaΦ propojen s jin²m poΦφtaΦem a ten je takΘ vybaven terminßly (nebo se alespo≥ sßm chovß jako terminßl, jako tzv. emulovan² terminßl), pak je mo₧nΘ za°φdit v∞ci tak, aby aplikace b∞₧ela na jednom poΦφtaΦi v sφti, ale jejφ v²stupy se p°enßÜely po sφti k jinΘmu poΦφtaΦi a zde zobrazovali na jeho terminßlu (analogicky pro opaΦn² sm∞r, p°i kterΘm jsou p°enßÜeny vstupy od u₧ivatele a jsou doruΦovßny b∞₧φcφ ·loze).

Prßv∞ naznaΦenß mo₧nost je oznaΦovßna jako tzv. vzdßlenΘ p°ihlaÜovßnφ - to proto, ₧e u₧ivatel se ze svΘho terminßlu p°ihlßsφ k operaΦnφmu systΘmu vzdßlenΘho poΦφtaΦe, a dostane se tak do stejnΘho postavenφ, jakΘ by m∞l kdyby sed∞l p°φmo u n∞kterΘho z terminßl∙ vzdßlenΘho poΦφtaΦe. V²sledn² efekt je pak takov², ₧e u₧ivatel mß p°φstup prakticky ke vÜem systΘmov²m zdroj∙m vzdßlenΘho poΦφtaΦe - k jeho v²poΦetnφ kapacit∞, program∙m, datov²m soubor∙m atd. - a m∙₧e s nimi pracovat "na dßlku".