Jednφm z rozhodujφcφch faktor∙, kter² p°edurΦuje vlastnosti a mo₧nosti poΦφtaΦov²ch sφtφ, je dostupnost p°enosov²ch cest: jejich cena, rychlost resp. p°enosovß kapacita, jejich celkovß spolehlivost a dalÜφ vlastnosti. Celkov∞ lze jist∞ konstatovat, ₧e kapacity resp. dosa₧itelnΘ p°enosovΘ rychlosti majφ stoupajφcφ tendenci, zatφmco jejich relativnφ ceny vykazujφ tendenci klesajφcφ (by¥ se nßm m∙₧e zdßt, ₧e p°φliÜ mßlo klesajφcφ). Stejn∞ tak mß ale klesajφcφ tendenci i chybovost p°enosov²ch cest - co₧ mß zajφmav² vliv na p°enosovΘ protokoly, kterΘ se sna₧φ napravovat nßsledky chyb p°i p°enosu. Jestli₧e Φetnost t∞chto chyb v²razn∞ klesß, p°φsluÜnΘ protokoly ji₧ nemusφ mφt zabudovßny tak silnΘ mechanismy pro jejich nßpravu, resp. nemusφ b²t tak robustnφ, jak se od nich cht∞lo d°φve. V d∙sledku toho n∞kterΘ starÜφ protokoly, kterΘ byly Üity na mφru relativn∞ nespolehliv²m p°enosov²m cestßm, ztrßcejφ na v²znamu a p°estßvajφ se pou₧φvat. Markantnφm p°φkladem m∙₧e b²t technologie X.25, vyvinutß zejmΘna pro pot°eby ve°ejn²ch datov²ch sφtφ.

Velmi d∙le₧it²m parametrem vÜech p°enosov²ch cest, resp. p°enosov²ch mΘdiφ, je jejich p°enosov² potencißl, chßpan² jako celkovß schopnost p°enßÜet data. Je sice dosti obtφ₧nΘ n∞co takovΘho formßln∞ji definovat, ale p°i intuitivnφm pohledu lze velmi snadno odliÜit takovß p°enosovß mΘdia, kterß ji₧ dnes jsou na hranici sv²ch mo₧nosti, a na takovß, kterß dnes vyu₧φvßme jen na zlomek jejich mo₧nostφ, a lze prßvem oΦekßvat, ₧e z nich v budoucnu p∙jde "vymßΦknout" mnohem vφce.

P°φklad p°enosovΘho mΘdia, kterΘ je ji₧ dnes vyu₧φvßno doslova "nadoraz", je tzv. kroucenß dvoulinka, neboli dvojice soub∞₧n∞ veden²ch a pravideln∞ zkroucen²ch vodiΦ∙. D∙vody pro jejich zkroucenφ je schopna poskytnout i st°edoÜkolskß fyzika: ka₧dΘ dva soub∞₧n∞ vedenΘ vodiΦe se chovajφ jako antΘna, tj. vyza°ujφ do svΘho okolφ, a stejn∞ tak reagujφ na elektromagnetickΘ vlny. Tento efekt antΘny nelze zcela eliminovat, ale lze ho v²razn∞ snφ₧it, a to prßv∞ pravideln²m zkroucenφm obou vodiΦ∙ po celΘ jejich dΘlce. D∙le₧itΘ ale je, ₧e i zkroucenΘ vodiΦe tvo°φcφ dnes pou₧φvanou dvoulinku jist²m zp∙sobem vyza°ujφ do svΘho okolφ, a jsou citlivΘ na elektromagnetickΘ d∞nφ ve svΘm okolφ. Mφra, do jakΘ tak Φinφ, je zßvislß i na rychlosti, s jakou se po tΘto kroucenΘ dvoulince p°enßÜφ data - p°i dneÜnφch maximßlnφch rychlostech kolem 100 megabit∙ za sekundu je vyza°ovßnφ kroucenΘ dvoulinky ji₧ dosti blφzko rozumnΘ hranici (danΘ mo₧n²m vlivem na Φlov∞ka), a prostor pro dalÜφ zvyÜovßnφ p°enosovΘ kapacity u₧ je zde minimßlnφ. Svou roli sehrßvß i vzdßlenost, na jakou se kroucenß dvoulinka pou₧φvß: p°i zmi≥ovan²ch rychlostech kolem 100 megabit∙ se dnes jednß maximßln∞ o 100 metr∙.

Na druhΘ stran∞ obrovskou p°ednostφ kroucenΘ dvoulinky je jejφ nφzkß cena. Snadnß a nenßroΦnß instalace, a v mnoha p°φpadech i samotnß existence (neboli skuteΦnost, ₧e rozvody kroucenou dvoulinkou ji₧ jsou "ve zdi").

Zcela jinak je tomu u optick²ch vlßken a cel²ch kabel∙ z optick²ch vlßken. Ty majφ jeÜt∞ velmi velkΘ mo₧nosti zvyÜovßnφ svΘ schopnosti p°enßÜet data. ZlΘ jazyky dokonce tvrdφ, ₧e dnes nikdo ani netuÜφ, kam v∙bec jejich mo₧nosti sahajφ. Faktem je, ₧e ji₧ dnes lze pomocφ optick²ch vlßken dosahovat dosti vysok²ch p°enosov²ch rychlostφ, v °ßdu stovek megabit∙, a ₧e v∞tÜina vysokorychlostnφch p°enosov²ch technologiφ poΦφtß p°edevÜφm s optick²mi vlßkny jako se sv²m hlavnφm p°enosov²m mΘdiem.