Kv∙li diskusi o v²voji ve sv∞t∞ lokßlnφch sφtφ bychom nem∞li zapomφnat ani na v²voj v oblasti sφtφ rozlehl²ch, a konkrΘtn∞ ve sfΘ°e spoj∙. Zde je z°ejm∞ nejd∙le₧it∞jÜφ d∞nφ kolem tzv. ve°ejn²ch datov²ch sφtφ.

Ve°ejnou datovou sφ¥ lze chßpat jako reakci sv∞ta spoj∙ na skuteΦnost, ₧e "lidΘ od poΦφtaΦ∙" si od sfΘry spoj∙ pronajφmajφ jednotlivΘ p°enosovΘ cesty, a sami si pak nad nimi budujφ a provozujφ svΘ poΦφtaΦovΘ sφt∞. Jin²mi slovy: jsou to lidΘ "od poΦφtaΦ∙", kte°φ k samotn²m p°enosov²m cestßm p°idßvajφ dalÜφ u₧itnou hodnotu, a efekt z toho jim z∙stßvß. Ve°ejnß datovß sφ¥ je z tohoto pohledu °eÜenφm, ve kterΘm u₧itnou hodnotu p°idßvß jeÜt∞ sfΘra spoj∙.

Ve°ejnΘ datovΘ sφt∞ p∙vodn∞ skuteΦn∞ vznikaly v²hradn∞ ve sfΘ°e spoj∙ jako slu₧ba nabφzejφcφ p°enos dat (a ne pouze "konektivitu na stojato". Mnohdy byla tato v²luΦnost dßna tφm, ₧e ji p°edepisoval legislativnφ rßmec, tj. ₧e zßkon dßval sfΘ°e spoj∙ monopol na provozovßnφ ve°ejn²ch slu₧eb p°enosu dat. Pozd∞ji, se zm∞nou legislativnφho rßmce, se pak zaΦaly objevovat i takovΘ ve°ejnΘ datovΘ sφt∞, kterΘ vlastnily a provozovaly jinΘ subjekty, ne₧ oficißlnφ spojovΘ organizace. Na samotnΘ v∞cnΘ podstat∞ se ale mnoho nezm∞nilo: ve°ejnß datovß sφ¥ je takovou sφtφ, kterou n∞kdo vlastnφ a provozuje ne pro svΘ pot°eby, ale proto aby jejφ schopnosti prodßval n∞komu jinΘmu, a m∞l z toho zisk. Naproti tomu tzv. privßtnφ datovou sφ¥ je takovß, kterß slou₧φ pouze pot°ebßm svΘho majitele.