DalÜφm mo₧n²m p°φstupem k celkovΘmu zv²Üenφ p°enosov²ch schopnostφ Ethernetu je radikßlnφ zv²Üenφ jeho nominßlnφ p°enosovΘ rychlosti: z dosavadnφch 10 megabit∙ za sekundu nejlΘpe rovnou na desetinßsobek, na 100 megabit∙ za sekundu. S tφm pak ale souvisφ i jedno velmi d∙le₧itΘ dilema: majφ b²t vÜechny ostatnφ vlastnosti Ethernetu zachovßny (resp. ponechßny beze zm∞ny), nebo je rozumnΘ zm∞nit to, co se neosv∞dΦilo a dalo by se nahradit n∞Φφm v²hodn∞jÜφm?

Zde se p°φstupy k desetinßsobnΘmu zrychlenφ rozv∞tvily do dvou hlavnφch sm∞r∙: jeden se za ka₧dou cenu sna₧il zachovat ·pln∞ vÜechno (krom∞ samotnΘ p°enosovΘ rychlosti), zatφmco druh² usilovat o dalÜφ zm∞ny. Nejv²znamn∞jÜφm momentem byl spor o celkovou podstatu Ethernetu a nedeterministick² charakter jeho fungovßnφ: zastßnci prvnφho p°φstupu (tj. s minimem zm∞n) tvrdili, ₧e je vhodnΘ zachovat i tento nedeterministick² charakter, zatφmco zastßnci druhΘho p°φstupu tvrdili, ₧e tento nedeterminismus ji₧ nenφ nutn², a lze jej snadno nahradit deterministick²m chovßnφm, kterΘ navφc dokß₧e zajistit i celkov∞ efektivn∞jÜφ chovßnφ Ethernetu p°i vyÜÜφch zßt∞₧φch. Ve svΘ podstat∞ byl cel² spor o tom, zda ponechat dosavadnφ nedeterministickou (ne°φzenou) p°φstupovou metodu CSMA/CD, nebo ji nahradit nov∞jÜφ, deterministickou (°φzenou) metodou. Zastßnci prvnφho p°φstupu argumentovali obrovskou instalovanou zßkladnou klasickΘho Ethernetu a faktem, ₧e zachovßnφ celkovΘho charakteru Ethernetu vΦetn∞ jeho p°φstupovΘ metody by umo₧nilo zachovat a nadßle pou₧φvat stßvajφcφ aplikace, vΦetn∞ prost°edk∙ pro sprßvu sφt∞. Naproti tomu zastßnci druhΘho p°φstupu argumentovali tφm, ₧e nedeterministickΘ chovßnφ bylo v²hodnΘ (resp. p°φmo nutnΘ) v dob∞, kdy Ethernet fungoval na rozvodech z koaxißlnφch kabel∙, ale ₧e s p°echodem na rozvody z kroucenΘ dvoulinky ji₧ nedeterminismus nenφ zapot°ebφ, a je naopak vhodnΘ maximßln∞ vyu₧φt vÜech vlastnostφ a mo₧nostφ, kterΘ nov² druh kabelß₧e nabφzφ. Tedy nahradit nedeterministickou p°φstupovou metodu metodou deterministickou, kterß by pak takΘ dokßzala lΘpe vyjφt vst°φc pot°ebßm multimedißlnφch aplikacφ a vÜech ostatnφch aplikacφ, kterΘ majφ specifiΦt∞jÜφ nßroky na chovßnφ p°enosovΘ Φßsti sφt∞.

V²sledkem bylo to, ₧e se objevily dva r∙znΘ nßvrhy na nov², stomegabitov² Ethernet, odpovφdajφcφ ob∞ma prßv∞ naznaΦen²m p°φstup∙m. P°i snahßch o jejich standardizaci se ale dosp∞lo k zßv∞ru, ₧e verze odpovφdajφcφ druhΘmu mo₧nΘmu p°φstupu (p°edpoklßdajφcφ zm∞nu p°φstupovΘ metody) ji₧ nenφ Ethernetem - proto, ₧e jeho zßkladnφ charakteristikou je prßv∞ jeho p°φstupovß metoda CSMA/CD. Nakonec tedy byl standardizovßn pouze jedin² "stomegabitov²Ethernet" (pod jmΘnem 100BaseT, resp. 100BaseX), zatφmco druh² nßvrh p°iÜel o p°φvlastek "Ethernet" a byl standardizovßn jako zcela samostatnß a novß p°enosovß technologie (pod jmΘnem 100 VG-AnyLAN). Nßsledujφcφ lΘta a volnΘ p∙sobenφ tr₧nφch sil pak dalo jednoznaΦn∞ p°ednost tradici a lepÜφ nßvaznosti na existujφcφ instalovanou zßkladnu, ne₧ koncepΦn∞ dokonalejÜφmu °eÜenφ. Svou roli nejspφÜe sehrßla i samotnß terminologie: klφΦovΘ slovo "Ethernet" jist∞ otevφralo finanΦnφ zdroje snßze, ne₧ ·pln∞ jinΘ jmΘno, kterΘ jen tak n∞kdo neslyÜel.