Pro dalÜφ v²voj ATM bylo jist∞ velmi podstatnΘ, ₧e tuto technologii p°ijali za svou i "ve sv∞t∞ poΦφtaΦ∙". Dodnes je tato technologie vÜeobecn∞ pova₧ovßna za perspektivnφ spoleΦnou technologii, na kterΘ by se oba dosud dosti odliÜnΘ sv∞ty mohly sjednotit. Nahrßvß tomu jist∞ i fakt, ₧e technologie Atm je vhodnß jak pro nasazenφ "na malΘ vzdßlenosti", neboli v prost°edφ lokßlnφch sφtφ, trak i "na v∞tÜφ vzdßlenosti", v prost°edφ sφtφ rozlehl²ch.

DalÜφ v²znamnou p°ednostφ ATM je skuteΦnost, ₧e nemß ₧ßdn² apriornφ rychlostnφ limit, kter² by m∞la v sob∞ zabudovßn. Pro sprßvnΘ docen∞nφ tohoto faktu je dobrΘ si jeÜt∞ up°esnit, ₧e ATM nenφ fyzickou p°enosovou technologiφ, v tom smyslu ₧e by skuteΦn∞ (fyzicky) p°enßÜela n∞jakß data. ATM je vhodnΘ si p°edstavit jako technologii, pod kterou je nutnΘ "podstrΦit" n∞jakou konkrΘtnφ fyzickou p°enosovou technologii, kterß zajistφ vlastnφ p°enos jednotliv²ch datov²ch bit∙. Prßv∞ dφky tΘto vlastnosti je mo₧nΘ provozovat ATM mnoha r∙zn²mi zp∙soby, nad r∙zn²mi p°enosov²mi cestami - od kroucenΘ dvoulinky, p°es optickß vlßkna, a₧ t°eba po bezdrßtovΘ p°enosovΘ cesty. S tφm pak souvisφ i rychlostnφ aspekt: p°enosovß rychlost ATM bude takovß, jakß bude p°enosovß rychlost "podstrΦenΘ" fyzickΘ p°enosovΘ technologie, p°iΦem₧ samotnΘ ATM neklade ani ₧ßdnou spodnφ, ani hornφ rychlostnφ mez. Do budoucna lze tedy poΦφtat s tφm ₧e p°enosovΘ rychlosti dosahovanΘ v sφtφch ATM budou neustßle r∙st.

SouΦasn∞ s pozitivnφmi vlastnostmi ATM je ale vhodnΘ vid∞t i jejφ vlastnosti zßpornΘ. Jednou z nich je skuteΦnost, ₧e jde o technologii hodn∞ slo₧itou, a jejφ samotn² nßvrh jeÜt∞ nebyl zcela "dota₧en do konce" (n∞kterΘ dφlΦφ aspekty fungovßnφ ATM jeÜt∞ nejsou do°eÜeny, neexistuje pro n∞ platn² standard, a v n∞kter²ch p°φpadech se dokonce ani po°ßdn∞ nevφ, jak je v∙bec °eÜit). Praxe p°itom ukazuje, ₧e Üanci prosadit se majφ spφÜe "lehΦφ" (jednoduchß a p°φmoΦarß) °eÜenφ - lze to dokumentovat na p°φkladu vysokorychlostnφho Ethernetu, kter² zaznamenßvß v²raznΘ ·sp∞chy. Jeho start do ₧ivota p°iÜel mnohem a mnohem pozd∞ji ne₧ v p°φpad∞ ATM, ale v Φetn²ch ohledech vysokorychlostnφ Ethernet dnes ji₧ ATM dostihnul, Φi dokonce p°edb∞hnul: nap°φklad pokud jde o standardizaci, cenu, dostupnost na trhu i celkovΘ zvlßdnutφ v²robci i u₧ivateli. A to je za dve°mi ji₧ i megabitovß verze Ethernetu.

JeÜt∞ dalÜφ nev²hodou ATM je jeho koncepΦnφ odliÜnost od p°enosov²ch technologiφ, doposud pou₧φvan²ch v prost°edφ lokßlnφch sφtφ. ATM nap°φklad funguje spojovan∞, co₧ znamenß ₧e p°ed ka₧d²m p°enosem musφ nejprve dojφt k navßzßnφ spojenφ mezi p°φjemcem a odesilatelem, a teprve pak m∙₧e nßsledovat vlastnφ p°enos dat. Naproti tomu Ethernet funguje na nespojovanΘm principu, a ₧ßdnΘ navazovßnφ spojenφ neznß. DalÜφ odliÜnostφ je neexistence vÜesm∞rovΘho vysφlßnφ (tzv. broadcastu) v ATM, zatφmco Ethernet takovΘto vÜesm∞rovΘ vysφlßnφ podporuje - jde p°itom o mechanismus, kter² je Φasto vyu₧φvßn pro pot°eby vyÜÜφch vrstev, kterΘ se bez n∞j dokß₧φ jen velmi t∞₧ko obejφt. To je takΘ asi hlavnφ d∙vod, proΦ je v praxi hodn∞ nßroΦnΘ a slo₧itΘ "navßzat" ATM na p°enosovΘ protokoly vyÜÜφch vrstev, nap°φklad na protokol IP z rodiny protokol∙ TCP/IP. Ji₧ samotnß skuteΦnost, ₧e k provozovßnφ protokolu IP nad ATM existuje n∞kolik mo₧n²ch a vzßjemn∞ odliÜn²ch p°φstup∙ signalizuje, ₧e praktickΘ nasazenφ ATM nenφ tak jednoduchΘ, jak by se na prvnφ pohled mohlo zdßt (zatφmco nap°φklad u stomegabitovΘho Ethernetu je to velmi jednoduchΘ, a p°esn∞ stejnΘ jako u Ethernetu desetimegabitovΘho).

Je tedy zatφm otev°enou otßzkou, zde se alespo≥ v prost°edφ lokßlnφch sφtφ mφsto ATM neprosadφ nakonec n∞co jinΘho, nap°φklad prßv∞ nesmrteln² Ethernet v n∞kterΘ z jeho nov∞jÜφch inkarnacφ.