Velmi v²znamn² vliv na d∞nφ "ve sv∞t∞ poΦφtaΦ∙", a nakonec i ve "sv∞t∞ spoj∙" m∞l Internet. O jeho technologick²ch ko°enech (protokolech TCP/IP) jsme se zmi≥ovali ji₧ d°φve - nynφ se zmφnφme spφÜe o p°φΦinßch a d∙sledcφch tak velkΘho ·sp∞chu, jak² Internet bezesporu zaznamenal.

P°φΦiny tohoto ·sp∞chu lze hledat v mnoha faktorech a jejich vzßjemnΘ kombinaci. Jednφm z faktor∙ m∙₧e b²t vhodnΘ technologickΘ °eÜenφ, danΘ Üikovn²m nßvrhem protokol∙ TCP/IP, na kter²ch je cel² Internet vybudovßn a na kter²ch funguje. Zßkladnφm ponauΦenφm z ·sp∞chu t∞chto protokol∙ i celΘ jejich koncepce je pak pozorovßnφ, ₧e Üanci usp∞t majφ spφÜe jednoduchß a p°φmoΦarß °eÜenφ, kterß zaΦφnajφ s minimßlnφ funkΦnostφ a postupn∞ k nφ p°idßvajφ, ne₧ takovß °eÜenφ kterß programov∞ usilujφ o dokonalost, a pak ze sv²ch cφl∙ musφ slevovat. Narazili jsme na to ji₧ p°i srovnßvßnφ ATM a Ethernetu, zatφmco zde je na mφst∞ srovnßnφ protokol∙ TCP/IP s konkurenΦnφmi protokoly ISO/OSI: dnes ji₧ je dostateΦn∞ z°ejmΘ, ₧e protokoly TCP/IP v souboji s ISO/OSI jednoznaΦn∞ vyhrßly. Jejich p°ednostφ je p°itom i skuteΦnost, ₧e dokß₧φ stejn∞ tak dob°e fungovat v prost°edφ rozlehl²ch sφtφ, tak i v prost°edφ sφtφ lokßlnφch. To nedokß₧φ ani jinΘ rodiny protokol∙m, jako nap°φklad novellskΘ IXP/SPX Φi starÜφ NetBIOS (kterΘ jsou ÜitΘ na mφru pouze lokßlnφm sφtφm).

DalÜφm v²znamn²m faktorem, kter² p°isp∞l k tak v²raznΘmu prosazenφ Internetu, je i jeho "organizaΦnφ" °eÜenφ. To je znaΦn∞ volnΘ, a je pro n∞j charakteristickΘ nap°φklad to, ₧e Internet ve svΘ podstat∞ nemß ₧ßdnΘho jednotlivΘho vlastnφka: svΘ vlastnφky majφ pouze jednotlivΘ dφlΦφ sφt∞, kterΘ dφky svΘmu vzßjemnΘmu propojenφ dohromady tvo°φ to, Φemu se °φkß Internet. PodstatnΘ je, ₧e kdy₧ zde neexistuje ₧ßdn² konkrΘtnφ vlastnφk Internetu jako celku, nem∙₧e nikdo p°ijφt, bouchnout do stolu a °φci: bude to tak a tak. Prakticky vÜechny otev°enΘ otßzky se dnes v Internetu °eÜφ na principu konsensu zainteresovan²ch stran - co₧ je sice Φφm dßl tφm t∞₧Üφ, ale jinß mo₧nost na obzoru nenφ. Neexistuje zde ₧ßdn² dirigismus, ani stßtnφ ani jin², kter² by diktoval co a jak mß b²t °eÜeno, co a jak se smφ a co nesmφ. To na jednΘ stran∞ zp∙sobuje i ΦetnΘ problΘmy - nap°φklad s etikou a morßlkou, formulacφ a dodr₧ovßnφm zßsad sluÜnΘho chovßnφ atd. - ale na druhΘ stran∞ to nßzorn∞ dokazuje, ₧e takovßto "skuteΦn∞ otev°enß" °eÜenφ jsou mnohem ₧ivotaschopn∞jÜφ ne₧ °eÜenφ prosazovanß dirigisticky a "sh∙ry".

Nßzorn²m p°φkladem m∙₧e b²t chovßnφ stßtnφ sprßvy v mnoha vysp∞l²ch zemφch (vΦetn∞ naÜφ stßtnφ sprßvy), kterΘ velmi dlouho p°esv∞dΦovaly samy sebe o nutnosti budovat poΦφtaΦovΘ sφt∞ direktivnφm zp∙sobem a na bßzi technologie ISO/OSI. Dokonce si k tomu vydßvaly p°esnΘ specifikace, co vÜechno ze sv∞ta ISO/OSI by takovΘto sφt∞ m∞ly um∞t - Φφm₧ se elegantn∞ vyrovnßvaly s faktem, ₧e samotnΘ ISO/OSI je p°φliÜ velkΘ a bohatΘ, ne₧ aby jej Ülo v celΘ Üφ°i implementovat, a tak se prost°ednictvφm tzv. vlßdnφch profil∙ ISO/OSI (GOSIP, Governmental ISO/OSI Profile) up°es≥ovalo, jako podmno₧inu vzφt, aby to v∙bec m∞lo Üanci b²t implementovßno. I tak se ale ukßzalo, ₧e tento p°φstup nenφ sch∙dn², ₧e produkty na bßzi ISO/OSI na trhu prakticky nejsou, zatφmco produkt∙ pro TCP/IP je Üirokß a bohatß nabφdka. A tak i stßtnφ sprßvy po celΘm sv∞t∞ Φasem uznaly svou chybu a p°eÜly na koncepci TCP/IP a na platformu Internetu.