Protokoly TCP/IP vznikly p°edevÜφm na akademickΘ p∙d∞ v USA, tj. vymysleli je lidΘ z univerzit - by¥ v rßmci projekt∙ a grant∙, kterΘ financoval resort obrany. TakΘ tφmto aspektem lze vysv∞tlit zßsadnφ filosofickΘ odliÜnosti protokol∙ TCP/IP od koncepce ISO/OSI, kterou vytvß°eli "lidΘ od spoj∙", zcela zßkonit∞ ovlivn∞nφ mentalitou a zvyklostmi tohoto sv∞ta.

P∙vodnφ po₧adavek na maximßlnφ robustnost, kter² vznesli ameriΦtφ vojßci jeÜt∞ na samΘm poΦßtku budovßnφ sφt∞ Arpanet, samoz°ejm∞ "z∙stal" i protokol∙m TCP/IP, a vlastn∞ i celΘmu dneÜnφmu Internetu. TakΘ on dnes dokß₧e fungovat, ani₧ mß jakoukoli centrßlnφ °φdφcφ Φßst, a jeho jednotlivΘ Φßsti dokß₧φ fungovat i v situaci, kdy jinΘ Φßsti jsou momentßln∞ mimo provoz. V samotn²ch protokolech TCP/IP se pak snaha o co nejv∞tÜφ robustnost projevuje preferencφ nespojovan²ch a nespolehliv²ch slu₧eb, p°edevÜφm na ·rovni p°enosov²ch vrstev.

DalÜφm charakteristick²m rysem protokol∙ TCP/IP je jejich "demokratiΦnost" - projevuje se tφm, ₧e r∙zn²m komponentßm a subsystΘm∙m je spφÜe poskytovßna mo₧nost volby a p°izp∙sobenφ jejich naturelu a konkrΘtnφm pot°ebßm, ne₧ aby jim bylo urΦitΘ °eÜenφ Φi fungovßnφ vnucovßno proti jejich v∙li. NejlΘpe je to patrnΘ na koncepci transportnφ vrstvy (viz dßle), kterß obsahuje dva r∙zn∞ fungujφcφ transportnφ protokoly, mezi kter²mi si koncovΘ aplikace mohou podle svΘho uvß₧enφ vybφrat.

Pro celkovou ₧ivotaschopnost protokol∙ TCP/IP se ukßzalo b²t velmi podstatnΘ i to, ₧e postupujφ sm∞rem "od jednoduÜÜφho ke slo₧it∞jÜφmu" (zatφmco ve sv∞t∞ ISO/OSI se postupuje spφÜe opaΦn∞). ╪eÜenφ na bßzi TCP/IP toti₧ usilujφ o to, aby v₧dy byla k dispozici urΦitß minimßlnφ funkΦnost, kterou musφ vÜechny z·Φastn∞nΘ strany podporovat - nap°φklad v p°φpad∞ vzdßlenΘho p°ihlaÜovßnφ (remote login) to znamenß podporu "nejhloup∞jÜφho mo₧nΘho" terminßlu. Pokud ale vÜechny z·Φastn∞nΘ strany dokß₧φ n∞co vφce, ne₧ jen povinnΘ minimum, mohou se dohodnout a sv²ch vyÜÜφch schopnostφ vyu₧φvat (nap°φklad pracovat s p°edstavou inteligentn∞jÜφho terminßlu).