DalÜφm stupn∞m volnosti mechanism∙ p°epojovßnφ paket∙ je ·rove≥, resp. vrstva, na kterΘ se vÜe odehrßvß. A₧ dosud jsme mlΦky p°edpoklßdali sφ¥ovou vrstvu (a¥ ji₧ ve smyslu sedmivrstvΘho referenΦnφho modelu ISO/OSI, nebo Φty°vrstvΘho modelu TCP/IP), na kterΘ se p°enßÜen²ch datov²m celk∙m skuteΦn∞ °φkß pakety (anglicky: packets). D∙le₧itΘ ovÜem je, z jak²ch informacφ vychßzφ p°i svΘm rozhodovßnφ jednotlivΘ p°epojovacφ uzly - pokud vychßzφ z adres, pou₧φvan²ch na ·rovni sφ¥ovΘ vrstvy (co₧ nap°. ve sv∞t∞ TCP/IP jsou tzv. IP adresy), pak se jednß o p°epojovßnφ na ·rovni sφ¥ovΘ vrstvy, oznaΦovanΘ takΘ jako sm∞rovßnφ (a p°φsluÜnΘ p°epojovacφ uzly se pak oznaΦujφ jako sm∞rovaΦe, anglicky routers).

V p°φpad∞, ₧e by p°epojovacφ uzly vychßzely z adres pou₧φvan²ch na ·rovni linkovΘ vrstvy (tj. nap°φklad z Ethernetov²ch adres), pak by se jednalo o p°epojovßnφ na ·rovni linkovΘ vrstvy. Zde p°itom existujφ dv∞ zßkladnφ techniky, v angliΦtin∞ oznaΦovanΘ jako "bridging" a "switching" - to proto, ₧e je provßdφ za°φzenφ naz²vanß bridge (most) a switch (p°epφnaΦ, ·st°edna). TakΘ zde ji₧ nenφ zcela na mφst∞ mluvit o paketech, proto₧e na ·rovni linkovΘ vrstvy se p°enßÜen²m datov²m celk∙m °φkß rßmce (anglicky: frames).

Krom∞ mo₧nosti p°epojovßnφ na ·rovni sφ¥ovΘ a linkovΘ vrstvy vÜak existuje jeÜt∞ jedna mo₧nost, a tou je propojenφ dφlΦφch Φßstφ (·sek∙) na ·rovni fyzickΘ vrstvy. Zde vÜak ji₧ nenφ dost dob°e mo₧nΘ mluvit o p°epojovßnφ paket∙ Φi rßmc∙, proto₧e na ·rovni fyzickΘ vrstvy jsou "patrnΘ" pouze jednotlivΘ bity, a naopak nenφ patrn² ₧ßdn² logick² vztah mezi nimi. Nelze nap°φklad posoudit, zda urΦitß skupina bit∙ "pat°φ k sob∞" a p°edstavuje nap°φklad adresu p°φjemce, podle kterΘ by mohlo provedeno urΦitΘ rozhodnutφ o volb∞ dalÜφho sm∞ru. Na ·rovni fyzickΘ vrstvy proto fungujφ za°φzenΘ zvanΘ opakovaΦe, kterΘ bezmyÜlenkovit∞ "roztrubujφ" (opakujφ) vÜechno a na vÜechny existujφcφ strany.