Je-li Internet obrovsk²m zdrojem nejr∙zn∞jÜφch informacφ, pak je jist∞ na mφst∞ se ptßt, jak s t∞mito informacemi naklßdat co mo₧nß nejefektivn∞ji - jakou strategii majφ volit ti, kte°φ informace produkujφ a zve°ej≥ujφ, a jakou ti, kte°φ informace vyu₧φvajφ (doslova: konzumujφ). D∙le₧itΘ p°itom bude i to, jakΘ mo₧nosti Internet poskytuje, neboli jakΘ slu₧by pro prßci s informacemi nabφzφ. Podstatnou roli samoz°ejm∞ bude hrßt i Φφm dßl tφm v∞tÜφ objem informacφ, kterΘ neustßle vznikajφ, stejn∞ tak jako naÜe omezenß schopnost p°ijφmat a nßle₧it∞ "vst°ebßvat" novΘ informace. Jak to tedy ud∞lat, aby se lidΘ snadno, rychle a pohodln∞ dostali k takov²m informacφm, jakΘ skuteΦn∞ pot°ebujφ a cht∞jφ, a jak se naopak vyhnout ne₧ßdoucφ zßplav∞ necht∞n²ch, nerelevantnφch, nekvalitnφch, a n∞kdy i nesprßvn²ch informacφ? Lze to v∙bec?