VyÜÜφ formou evidence odkaz∙ na dostupnΘ zdroje jsou tzv. katalogy, tΘ₧: vyhledßvacφ slu₧by katalogovΘho typu. Jsou mnohem v∞tÜφ ne₧ seznamy zdroj∙, a majφ takΘ mnohem ÜirÜφ zßb∞r - v∞tÜinou jsou zam∞°eny univerzßln∞, a sna₧φ se mapovat dostupnΘ zdroje ze vÜech oblastφ. Mezi seznamy zdroj∙ a katalogy vÜak neexistuje n∞jakß ostrß hranice, rozliÜenφ je dßno spφÜe velikostφ a Üφ°φ zßb∞ru: zatφmco seznamy zdroj∙ nejΦast∞ji mapujφ n∞kolik desφtek, maximßln∞ n∞kolik stovek zdroj∙, v p°φpad∞ katalog∙ se jednß spφÜe o tisφce, desititisφce, Φi dokonce statisφce odkaz∙ na existujφcφ zdroje. D∙le₧itou odliÜnostφ je takΘ to, ₧e auto°i katalog∙ vytvß°φ celΘ hierarchie p°edm∞tov²ch kategoriφ a podkategoriφ, do kter²ch nßsledn∞ zat°i∩ujφ nashromß₧d∞nΘ odkazy (zatφmco u seznam∙ zdroj∙ jde nejΦast∞ji jen o ekvivalent jednΘ jedinΘ p°edm∞tovΘ kategorie). Tuto hierarchii kategoriφ a podkategoriφ pak kopφruje struktura nabφdkov²ch strßnek, do kter²ch jsou odkazy na jednotlivΘ zdroje za°azovßny.

Soustavou nabφdkov²ch strßnek, kterΘ katalogy nabφzφ, se u₧ivatelΘ mohou podle vlastnφho uvß₧enφ brouzdat. To je v²hodnΘ zvlßÜt∞ tehdy, pokud u₧ivatel nemß p°esn∞jÜφ p°edstavu o tom, co vlastn∞ hledß, a chce se pouze inspirovat. Pokud ale p°esn∞jÜφ p°edstavu mß, a chce se co nejrychleji dobrat v²sledku, postupnΘ "proklikßvßnφ" nabφdkov²mi strßnkami by jej mohlo spφÜe zdr₧ovat. Proto v∞tÜina katalog∙ nabφzφ k vyu₧itφ takΘ jednoduch² mechanismus automatickΘho vyhledßvßnφ v rßmci nabφdkov²ch strßnek.

Pro sprßvnΘ pochopenφ v²znamu katalog∙ je dobrΘ si jeÜt∞ uv∞domit mechanismus jejich fungovßnφ a "sb∞ru dat": ten poΦφtß s velk²m objemem lidskΘ prßce, zejmΘna p°i zat°i∩ovßnφ nov²ch odkaz∙ na dostupnΘ zdroje do jednotliv²ch p°edm∞tov²ch kategoriφ a podkategoriφ. Tφm sice vznikß velmi v²raznß p°idanß hodnota (danß prßv∞ uspo°ßdßnφm odkaz∙), ale na druhΘ stran∞ je takovΘto "ruΦnφ zpracovßnφ" hlavnφm omezujφcφm faktorem, kter² brßnφ katalog∙m zφskat mnohem v∞tÜφ objem, neboli zmapovat podstatn∞ vφce zdroj∙.

Zajφmav² je i zp∙sob, jak²m se katalogy dozvφdajφ o nov²ch dostupn²ch zdrojφch. Jednou z mo₧nostφ je to, ₧e provozovatel katalogu si najφmß skupinu "brouzdaΦ∙", kte°φ neustßle brouzdajφ Internetem a ruΦn∞ vyhledßvajφ novΘ zdroje. Jinou, Φast∞jÜφ mo₧nostφ, je spolΘhßnφ na neformßlnφ "oznamovacφ povinnost" - zde provozovatel katalogu pasivn∞ Φekß, a₧ mu z°izovatel novΘho zdroje sßm explicitn∞ oznßmφ, co novΘho je kde k dispozici.

TakovΘto "zaregistrovßnφ" novΘho zdroje u nejr∙zn∞jÜφch katalog∙ i dalÜφch druh∙ vyhledßvacφch slu₧eb je samoz°ejm∞ v zßjmu toho, kdo nov² zdroj z°izuje. Na druhΘ stran∞ ale nikdo nemß povinnost tak uΦinit, a proto se m∙₧e stßt (a skuteΦn∞ stßvß), ₧e nejr∙zn∞jÜφ katalogy "neznajφ" mnohΘ zajφmavΘ zdroje. SouΦasn∞ s tφm je vhodnΘ si uv∞domit, ₧e nejr∙zn∞jÜφch katalog∙ a dalÜφch vyhledßvacφch slu₧eb existuje celß °ada, a i dosti sv∞domit² z°izovatel novΘho zdroje je nemusφ znßt vÜechny, tak₧e sv∙j zdroj zaregistruje jen u n∞kter²ch, ale nikoli u ostatnφch.

Pro koncovΘ u₧ivatele z t∞chto fakt∙ vypl²vß jeden podstatn² zßv∞r: pokud n∞kter² katalog n∞jak² konkrΘtnφ zdroj neznß, jeÜt∞ to zdaleka neznamenß, ₧e takov²to zdroj neexistuje. Hledßte-li n∞co konkrΘtnφho, mß smysl se obracet na r∙znΘ katalogy i dalÜφ vyhledßvacφ slu₧by, a pak si p°ebrat v²sledky.

V ╚R v souΦasnΘ dob∞ existuje n∞kolik katalog∙, nap°.:

• Katalog Atlasu: http://katalog.atlas.cz
• Seznam: http://www.seznam.cz
• U Zdroje: http://www.uzdroje.cz
• Katalog SearchCZ: http://searchcz.telecom.cz/BranchCZ/