Hlavnφ p°ekß₧kou, kterß katalog∙m brßnφ v obsßhnutφ v²razn∞ v∞tÜφho poΦtu dostupn²ch zdroj∙, je nutnΘ zapojenφ Φlov∞ka p°i zat°i∩ovßnφ jednotliv²ch odkaz∙. Pro objevovßnφ nov²ch zdroj∙ je sice mo₧nΘ pou₧φt automaticky fungujφcφ programy, ale zat°i∩ovßnφ nalezen²ch zdroj∙ do p°edm∞tovΘ hierarchie v₧dy vy₧aduje lidskou prßci. Jedinou alternativou je nesna₧it se o zat°i∩ovßnφ nov²ch odkaz∙, ale ponechßvat je vÜechny "na jednΘ hromad∞", p°esn∞ji v jednΘ velkΘ databßzi. A prßv∞ na tomto principu pracujφ nejv∞tÜφ vyhledßvacφ slu₧by, kterΘ dokß₧φ zmapovat a₧ desφtky milion∙ WWW strßnek.
D∙le₧it²m a podstatn²m d∙sledkem tohoto p°φstupu je skuteΦnost, ₧e u vyhledßvacφch slu₧eb databßzovΘho typu neexistujφ ₧ßdnΘ p°edm∞tovΘ kategorie a soustava nabφdkov²ch strßnek, kterou by se u₧ivatel mohl brouzdat. Jedin²m zp∙sobem, jak se Φehokoli dobrat, je polo₧it databßzi vyhledßvacφ dotaz, na jeho₧ zßklad∞ pak ona odpovφ seznamem vyhovujφcφch odkaz∙. To je samoz°ejm∞ mo₧nΘ a v²hodnΘ v situaci, kdy u₧ivatel dosti p°esn∞ vφ co hledß, a dokß₧e to popsat pomocφ vhodn²ch klφΦov²ch slov. Obecn∞ ale platφ, ₧e Φφm v∞tÜφ je vyhledßvacφ slu₧ba (Φφm vφce dostupn²ch zdroj∙ eviduje), tφm t∞₧Üφ je sprßvn∞ se jφ zeptat - co je u₧ivateli platnΘ, kdy₧ se najdou desφtky tisφc strßnek vyhovujφcφch jeho dotazu. Stejn∞ nemß Üanci je vÜechny postupn∞ projφt, a tak musφ sv∙j dotaz postupn∞ up°es≥ovat. A takovΘto up°es≥ovßnφ je v praxi na celΘm hledßnφ nejobtφ₧n∞jÜφ.
Vyhledßvacφ slu₧by databßzovΘho typu se za dobu svΘ existence zajφmav²m zp∙sobem vyvφjely. ZpoΦßtku , kdy kapacita jejich databßzφ jeÜt∞ nebyla takovß jako dnes, si tyto slu₧by nemohly dovolit pamatovat si doslova "vÜechno, co kde naÜly", neboli plnΘ zn∞nφ vÜech WWW strßnek, na kterΘ v Internetu narazily. Mφsto toho si vÜφmaly pouze jejich Φßstφ, nap°φklad tzv. titulk∙ (jedno°ßdkov²ch nßzv∙ strßnky, kterΘ jednotlivΘ browsery vypisujφ ve svΘm rßmeΦku ·pln∞ naho°e), nebo prvnφch deseti °ßdk∙ textu strßnky, prvnφch 20 slov apod. S postupem Φasu ale dochßzelo ke zv∞tÜovßnφ objemu databßzφ, kterΘ tyto vyhledßvacφ slu₧by pou₧φvajφ, a v urΦitΘm okam₧iku se ji₧ stalo ·nosnΘ, aby si tyto slu₧by pamatovaly cel² obsah jednotliv²ch WWW strßnek - p°esn∞ji aby si mohly vytvo°it indexy z celΘho a plnΘho zn∞nφ WWW strßnky, pamatovat si je, a pak nabφzet mo₧nost plnotextovΘho vyhledßvßnφ v rßmci cel²ch WWW strßnek, v rozsahu prakticky celΘho Internetu. Prvnφ slu₧bou, kterß takovouto mo₧nost nabφdla, byla slu₧ba Alta Vista (uvedenß do provozu v prosinci 1995 firmou Digital, na adrese http://altavista.digital.com).
V ╚R jsou k dispozici mj. tyto slu₧by pro plnotextovΘ vyhledßvßnφ v rßmci ΦeskΘho Internetu:
|