home *** CD-ROM | disk | FTP | other *** search
/ Secret Service 37 / SSERV_37.bin / demos / playboy / cf.txt next >
Text File  |  1993-04-01  |  8KB  |  159 lines
  1. ~4                     - Cerebrum Feminarum -~1
  2.  
  3.       Zhrnutí vêdeckÿch poznatkû a teorií o obsahu æenské hlavy~0
  4.  
  5.   1) ùvodní studie Whitney-Sandersona
  6.  
  7.       Dvojice  Whitney &  Sanderson zapoçala  svoje první  vÿzkumy
  8.   obsahu æenské hlavy bêhem studia medicíny roku 1985 na universitê
  9.   v Berkley.  Zpûsobili prûlom  do dlouho  neznámé oblasti æenského
  10.   mozku  a zpracovali  teorii, která  vysvêtlila mnohé  jevy æenské
  11.   psychiky, tehdej¿í vêdê nevysvêtlitelné.
  12.       Nebudeme  nyní  blíæe  rozebírat  v¿echny  aspekty  a dûkazy
  13.   teorie  nositelû  Nobelovy  ceny,  vybereme  jen  hlavní  body na
  14.   kterÿch  stojí  jejich  teorie  a  zamê⌐íme  se na ohlasy svêtové
  15.   vêdecké ve⌐ejnosti.
  16.  
  17.        " Experimenty v Eutasovÿch laborato⌐ích ( Washington,DC)
  18.   se bêhem  dvou rokû na  vybraném vzorku æenské  populace poda⌐ilo
  19.   ovê⌐it nepomêr mezi celkovÿm  objemem organismu k æivé hmotnosti.
  20.   Ani  po  opakovanÿch  mê⌐eních  na  jinÿch  vzorcích  této  çásti
  21.   obyvatelstva  se   nezvyklÿ  nepomêr  nepoda⌐ilo   odstranit.  Po
  22.   dvouroçním vÿzkumu v této oblasti p⌐edkládáme nasledující teorii:
  23.  
  24.        1) Vnit⌐ní prostor  æenské hlavy na rozdíl od  hlavy muæe je
  25.   prázdnÿ.
  26.  
  27.        2)  Vnit⌐ní  strana  æenské  lebky  obsahuje  zvlá¿tní  druh
  28.   jednovrstvového  buñkového  epitelu,   kterÿ  má  schopnost  nést
  29.   informaci.
  30.  
  31.        3) Tato vrstva se skládá  z jednotlivÿch bunêk, kaædá z nich
  32.   má schopnost nést binární informaci. Nazvême tuto vrstvu EPITEL.
  33.  
  34.        4)  Dal¿ím dûleæitÿm  prvkem æenského  centra my¿lení, kterÿ
  35.    vná¿í  do systému  dynamickÿ  charakter  je têleso  tvaru kuliçky
  36.   pohybující se  po nep⌐edvídatelnÿch drahách po  epitelu, kterÿ má
  37.   nepravidelnÿ povrch. Nazvême toto têleso KULIÇKA.
  38.  
  39.        5)  Na tyto  dva  základní  atributy plynule  navazuje t⌐etí
  40.   çást, která  vytvá⌐í diferencovanost mezi  jednotlivÿmi organismy
  41.   a urçuje jejich vnêj¿í chování ve  vztahu k prost⌐edí. Jde o malé
  42.   têleso tvaru hrachu, nacházejícím se zpravidla v dolní polovrstvê
  43.   epitelu,  které  má  základní  vliv  na  v¿echny pochody v æenské
  44.   hlavê. Nazvême ho V¥RªSTEK.
  45.  
  46.        Proces  my¿lení  probíhá  následovnê:  Po  nep⌐edvídatelnÿch
  47.   a neustále  se mênících  drahách  na  Epitelu se  pohybuje velkou
  48.   rychlostí Kuliçka.  Z kaædé buñky  Epitelu, kterou projde  vymaæe
  49.   informaci (inicializuje ji). Takto  Kuliçka neustále maæe v¿echny
  50.   informace,  které   byly  do  Epitelu   vtlaçené  v  den   porodu
  51.   a organismus  postupnê   p⌐estává  chápat  prost⌐edí   a  vlastní
  52.   identitu.   Jeho  inteligence   neustále  klesá   a  zaçínají  se
  53.   projevovat mentální poruchy. A tehdy  Kuliçka narazí na své pouti
  54.   po Epitelu  do Vÿrûstku a odrazí  se od nêho a  s velkÿm tlumením
  55.   zaçne poskakovat po povrchu Epitelu (Thompson pozdêji dokázal, æe
  56.   uæ po t⌐etím odrazu Kuliçka dokmitá). A právê tento
  57.   okamæik je pro organismus æeny dûleæitÿ, protoæe bêhem nêho se do
  58.   v¿ech bunêk, od kterÿch se Kuliçka odrazí zapí¿e informace, která
  59.   je  v tom  okamæiku vnímaná  vnêj¿ími smysly  (oçi, u¿i,atd).  Po
  60.   tomto krátkém dêji ale znovu nastane známÿ proces mazání. Kdyæ se
  61.   Kuliçka  pohybuje po  náhodnÿch drahách,  intenzita mazání  klesá
  62.   exponenciálnê  s  çasem  a  ¿ance  vymazat  v¿echny  informace je
  63.   minimální."
  64.  
  65.        Tolik  ze slavné  teorie Whitney-Sandersona.  Dále se budeme
  66.   zaobírat dal¿ími p⌐íspêvky k Teorii Kuliçky.
  67.  
  68.   1) Henriho test zamilovanÿch
  69.  
  70.   Jeden  z  jednoduchÿch  nedestruktivních  experimentálních dûkazû
  71.   teorie Kuliçky podal nêmeckÿ biolog Henri a pozdêji ho rozvinul
  72.   na test pro budoucí æivotní partnery:
  73.        Partnerku je t⌐eba pod  vhodnou záminkou vylákat na odlehlou
  74.   chatu.  Tam  ji  postupnê   p⌐ivázat  k  posteli,  ústa  p⌐elepit
  75.   leukoplastí, aby jsme dosáhli na  chvíli ticho a zhasnout svêtlo.
  76.   Potom  staçí p⌐iloæit  hlavu k  hlavê partnerky  a usly¿íme tiché
  77.   Bzûûûm Bzûûûm jak Kuliçka postupnê maæe a maæe.
  78.  
  79.   2) Johnsonovo doplnêní Whitneyho-Sandersona
  80.  
  81.        V  populaci  æen  se  naproti  teorii  W  &  S nachází velké
  82.   mnoæství  jedincû absolutnê  neschopnÿch logického  my¿lení. Tato
  83.   abnormalita se dá vysvêtlit  geneticky vÿsledkem pradávné mutace,
  84.   p⌐i které do¿lo ke vzniku  æenského organismu BEZ V¥RªSTKU. Tento
  85.   organismus jsme  pojmenovali ùHÆ (ùplnê Hloupá  Æena). Kuliçka od
  86.   narození nestále  jen maæe a  maæe, protoæe vÿrûstek  neexistuje.
  87.   V beæné praxi  tento úkaz mûæeme pozorovat  hlavnê na ú⌐ednickÿch
  88.   místech a na dûleæitÿch spoleçenskÿch postech.
  89.  
  90.   3) Kotelnikovova teorie duplicity ùHÆ
  91.  
  92.        Vÿzkumem se  zjistila v pozorováních  Johnsona nesrovnalost.
  93.   Çasem narûstá  poçet ùHÆ ne  lineárnê podle zákonû  genetiky, ale
  94.   exponenciálnê.  Tento  jev   je  zpûsobenÿ  tzv.  Random-efektem.
  95.   U nêkterÿch jedincû  totiæ dochází k  následovní situaci: Kuliçka
  96.   se po odraæení od Vÿrûstku  odrazí a p⌐i kmitech opêtovnê dopadne
  97.   na  Vÿrûstek, kterÿ  se zatlaçí  spêt do  Epitelu a  tím p⌐estane
  98.   existovat. Vznikla dal¿í ùHÆ.
  99.  
  100.   4) Jonathanovo vysvêtlení migrény
  101.  
  102.        Migréna jako fenomén je  skoro vÿhradnê æenskou záleæitostí.
  103.   Po  teorii W  & S  se ale  mnohé objasnilo.  Migréna je zpûsobená
  104.   p⌐íli¿   rychlÿm   pohybem   Kuliçky   po   Epitelu.  Neschopnost
  105.   samoregulace  se projeví  p⌐i nárazu  Kuliçky do  Vÿrûstku. Tehdy
  106.   hlavou  projde bodavá  bolest a  p⌐i dal¿ích  kmitech Kuliçky  se
  107.   opakuje.  Je  tu  ale  sekundární  efekt  -  pletivo se pod údery
  108.   Kuliçky  rozpadá  a  strácí  schopnost  nést  informaci,  çím  se
  109.   podstatnê zhor¿uje psychická stabilita organismu.
  110.  
  111.   5) Robertûv fenomén Vysmáté æeny
  112.  
  113.        Nêkteré organismy  mají jinÿ vrozenÿ  defekt. Jejich Kuliçka
  114.   dosahuje  vnit⌐ní polomêr  lebky, coæ  zpûsobí, æe  uæ v  prvních
  115.   hodinách æivota  se Vÿrûstek rozmaçká  na ka¿i. Na  rozdíl od ùHÆ
  116.   jsou tito jednotlivci neustále vysmátí  a lehko jsou poznat podle
  117.   kroutivého pohybu hlavy okolo  vlastní osy vyvolaného odst⌐edivou
  118.   silou  Kuliçky.  Taktéæ  je  sly¿et  zvuky p⌐ipomínající vzdálené
  119.   dunêní.
  120.  
  121.   6)  Çasové zmêny epitelu
  122.  
  123.        Smirnoff  roku  1987  formuloval  tezi,  ve  které tvrdí, æe
  124.   Epitel vlivem çasu  zaçíná pukat a praskat. Jeho  zbytky se potom
  125.   soust⌐eâují  do  spodní  çásti  dutiny  lebeçní  a  chrastí.  P⌐i
  126.   kontaktu Kuliçky s touto  oblastí dochází k podivuhodnÿm efektûm,
  127.   které je¿te nejsou dostateçnê vêdecky popsané.
  128.  
  129.   7) Hudsonovo odhalení struktury
  130.  
  131.        Po   dlouhodobÿch  Hudsonovÿch   vÿzkumech  ultrazvukem   se
  132.   poda⌐ilo objasnit jednu ze záhadnÿch legend o æenách. Hudson roku
  133.   1990  ¿okoval vêdeckÿ  svêt objevem,  æe hmota  Kuliçky se skládá
  134.   vÿluçnê  z  látek  identickÿch  s  látkami  obsaæenÿmi v zrnê. Má
  135.   dokonce  i   jeho  tvar,  co  uæ   úplnê  vyvrací  nêkteré  snahy
  136.   matematicky  vysvêtlit   dráhy  æenského  my¿lení   (tzv.  æenská
  137.   logika).
  138.  
  139.   8) Princip p⌐izpûsobení se podle Kuwatiho
  140.  
  141.        Japonec Kuwati  roku 1992 na nátlak  rûznÿch æenskÿch spolkû
  142.   p⌐istoupil  ke  zkoumání  jedincû  vyznaçujících  se  neobyçejnÿm
  143.   stupnêm logiky  a inteligence. Obratom ruky  v¿ak dokázal, æe jde
  144.   o jedince rodící se s dvêma Vÿrûstky,  které se ve shodê s teorií
  145.   Johnsona  çasem (podle  Gonderberga do  3  let  + -  5 dní)  mêní
  146.   zatlaçením  jednoho   z  vÿrûstkû  Kuliçkou   (Random  efekt)  na
  147.   standartní jedince.
  148.  
  149.      Vÿ¿e  popsané  pilí⌐e  Kuliçkologie  se  neustále rozvíjejí.
  150.   Kaædé nové çíslo vêdeckÿch  çasopisû p⌐iná¿í nové poznatky. Proto
  151.   tento  text zdaleka  není uzav⌐enÿ  a je  t⌐eba ho  brát jen jako
  152.   historickÿ   pohled   na    zaçátky   nové   vêdecké   disciplíny
  153.   - Kuliçkologie.
  154.  
  155.                                  Sandersom-Maugham Project Center
  156.                                    Alabama Technical University
  157.                                              U S A
  158.  
  159.