home *** CD-ROM | disk | FTP | other *** search
/ Chip 1997 July / Chip_1997-07_cd.bin / tema / optika / optika1.ins / MMT / MTDATA1.TXT < prev    next >
Text File  |  1996-02-24  |  3KB  |  69 lines
  1. @CT 0
  2. @LM 1
  3. @RM 65
  4. @PL 55
  5. @TB -----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T
  6. @MT 3
  7. @MB 3
  8. @PO 5
  9. @PN 1
  10. @OP 
  11. @LH 6
  12. .str 1
  13. Zrak je pro çlovêka jedním z nejdûleæitêj¿ísh çidel. Zrakemì
  14. vnímáme svêtlo, jeho intenzitu a barvu. Jsme schopni vnímatì
  15. svêtelné - elektromagnetické vlnêní v rozsahu 400 - 700 nm.ì
  16. Orgánem zraku je lidské oko. Je p⌐ibliænê kulového tvaruì
  17. s prûmêrem asi 24 mm. Nachází se v oçní dutinê a má moænostì
  18. otáçivého pohybu. Oko je velmi sloæitÿ orgán, jehoæ zjednodu¿enéì
  19. schema uvidíte na obrázku 1.1. P⌐i vstupu do oka prochází svêtloì
  20. nejprve prûhlednou rohovkou, oçním vakem a otvorem v duhovce.ì
  21. Poté dopadá na çoçku spojku, která vytvá⌐í z rozbíhavÿch paprskûì
  22. zdroje paprsky sbíhavé. Ty dále prochází oçní dutinou, která jeì
  23. vyplnêna sklivcem, a dopadají na sítnici, kde vytvá⌐í obrazì
  24. pozorovaného p⌐edmêtu. Tento obraz je vædy zmen¿ênÿ, p⌐evrácenÿ,ì
  25. a skuteçnÿ.Na sítnici jsou dva druhy svêtloçivÿch bunêk. Prvníì
  26. jsou tyçinky, které jsou citlivé na svêtlo a druhÿm druhem jsouì
  27. çípky, pomocí nichæ rozeznáváme jednotlivé barvy. V têchtoì
  28. buñkách jsou zakonçení zrakového nervu, kterÿm se zrakové poçitkyì
  29. p⌐ená¿í do mozku. Sítnice není v¿ude stejnê citlivá - citlivêj¿íì
  30. je v prûseçíku s optickou osou oka, kterÿ se nazÿvá ælutá skvrna.ì
  31. V ní mají çípky nejvêt¿í hustotu.Naopak jejich nejmen¿í hustotaì
  32. je v bodê zvaném slepá skvrna. Za soumraku se více uplatñujíì
  33. tyçinky neæ çípky. P⌐i p⌐echodu ze svêtla do tmy se v¿akì
  34. citlivost tyçinek zvy¿uje pouze pomalu, hovo⌐íme o adaptaciì
  35. oka.ùplná adaptace trvá zhruba 30 - 40 min.
  36. .str2
  37. 1.1 ₧ez lidskÿm okem:
  38. 1 - bêlima, 2 - cévnatka, 3 - sítnice, 4 - ælutá skvrna, 5 - oçníì
  39. nerv, 6 - slepá skvrna, 7 - sklivec, 8 - duhovka, 9 -  oçní çoçka
  40. .str3
  41. 1.2 Zobrazovací soustava oka
  42. .str4
  43. Vznik ostrého obrazu na sítnici umoæñuje tzv. akomodace oka. Jeì
  44. to schopnost oka mênit zak⌐ivení optickÿch ploch çoçky. P⌐i velkéì
  45. vzdálenosti p⌐edmêtu je zak⌐ívení, a tedy i optická mohutnostì
  46. çoçky men¿í. Naopak je- li p⌐edmêt blízko, akomoduje se okoì
  47. vêt¿ím zak⌐ivením, tj. zvÿ¿í se optická mohutnost çoçky. (viz.ì
  48. obr. 1.3.)
  49. .str5
  50.            1.3 Akomodace oka a) do dálky, b) nablízko
  51. .str6
  52. Oko mûæe vytvá⌐et ostré obrazy jen takovÿch p⌐edmêtû, které seì
  53. nacházejí mezi tzv. blízkÿm a vzdálenÿm bodem. Blízkÿ bodì
  54. p⌐edstavuje nejmen¿í vzdálenost na kterou je oko schopnoì
  55. akomodace a vzdálenÿ bod p⌐edstavuje nejvêt¿í vzdálenost, na níæì
  56. je oko schopno akomodace. U zdravého oka leæí vzdálenÿ bodì
  57. v nekoneçnê velké vzdálenosti. Blízkÿ bod se mûæe nacházet aæ veì
  58. vzdálenosti 15cm ok oka a s vêkem se mêní. Nejvhodnêj¿í vzdálenostì
  59. pro dlouhodobêj¿í pozorování je asi 25cm. Nazÿváme ji konvençníì
  60. zraková vzdálenost d (d=25cm) Kaædÿ p⌐edmêt pozorujeme podì
  61. urçitÿm úhlem, kterÿ je oznaçován jako zornÿ úhel ⌠.(viz obr.ì
  62. 1.4.) Zornÿ úhel ⌠ svírají okrajové paprsky p⌐edmêtu procházejícíì
  63. st⌐edem oçní çoçky. Çím je úhel ⌠ vêt¿í, tím lépe rozeznámeì
  64. detaily na p⌐edmêtu. Existuje také nejmen¿í zornÿ úhel ⌠min=1'ì
  65. p⌐i nêmæ dva body vnímáme oddêlenê. Jestliæe je ⌠<⌠min vnímámeì
  66. dva body jako bod jeden. P⌐i konvençní zrakové vzdálenosti tomuì
  67. odpovídá vzájemná vzdálenost 0.072mm.
  68. .str7
  69. 1.4. Znázonêní zornÿch úhlû