home *** CD-ROM | disk | FTP | other *** search
/ Chip 1997 July / Chip_1997-07_cd.bin / tema / optika / optika1.ins / MMT / MTDATA5.TXT < prev    next >
Text File  |  1996-02-29  |  4KB  |  84 lines
  1. @CT 0
  2. @LM 1
  3. @RM 65
  4. @PL 55
  5. @TB -----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T-----T
  6. @MT 3
  7. @MB 3
  8. @PO 5
  9. @PN 1
  10. @OP 
  11. @LH 6
  12. .str1
  13. Dalekohled slouæí k pozorování vzdálenÿch p⌐edmêtû. Jeho optickáì
  14. soustava je sloæena z objektivu a okuláru. Objektiv vytvá⌐íì
  15. obraz, kterÿ je sice mnohokrát men¿í neæ p⌐edmêt, ale okuláremì
  16. ho mûæeme pozorovat pod vêt¿ím zornÿm úhlem. Objektiv je vædyì
  17. spojnou soustavou. Mûæe bÿt tvo⌐en buâ soustavou çoçek, pakì
  18. nazÿváme dalekohled refraktorem, nebo parabolickÿm, çi kulovÿmì
  19. zrcadlem, pak nazÿváme dalekohled reflektorem. U objektivu musíì
  20. bÿt provedena korekce otvorové chyby. Okulárem mûæe bÿt buâì
  21. spojná nebo rozptylná soustava.
  22. Vzhledem k rozmêrûm dalekohledu mûæeme p⌐edmêtovou vzdálenostì
  23. povaæovat za nekoneçnê velkou. Proto musí obrazová ohniskováì
  24. rovina objektivu splÿvat s p⌐edmêtovou ohniskovou rovinouì
  25. okuláru. Z toho vyplÿvá, æe optickÿ interval  je optickéì
  26. soustavê dalekohledu nulovÿ. To je charakteristická vlastnostì
  27. teleskopické (afokální) soustavy, ve které rovnobêæné paprskyì
  28. vstupující do objektivu vystupují z okuláru opêt jakoì
  29. rovnobêæné. Pro urçení úhlového zvêt¿ení dalekohledu se vycházíì
  30. opêt z obecného úhlového zvêt¿ení, které platí pro v¿echnyì
  31. subjektivní optické p⌐ístroje:
  32.  
  33.                  ⌠'  tg ⌠   y'  y'                        f1
  34.              τ = - = ---- = - : -     odkud plyne:    τ = -
  35.                  ⌠   tg ⌠'  f2  f1                         f2
  36.  
  37.  
  38. ùhlové zvêt¿ení dalekohledu (zaost⌐eného na nekoneçno) se tedyì
  39. rovná podílu ohniskové vzdálenosti objektivu f1 a okuláru f2.
  40. Podle typu objektivu a okuláru rozli¿ujeme nêkolik druhûì
  41. dalekohledû:
  42. .str2
  43. Keplerûv (hvêzdá⌐skÿ) dalekohled (viz obr. 5.1.)
  44. Objektiv i  okulár jsou spojné  optické soustavy v  nejjednodu¿¿ímì
  45. p⌐ípadê jsou obê spojky. Obê soustavy jsou centrované a ohniskováì
  46. vzdálenost objektivu f1  je mnohem vêt¿í neæ okuláru  f2. V tomtoì
  47. typu   dalekohledu  vidí   pozorovatel  obraz   úhlovê  zvêt¿enÿ,ì
  48. neskuteçnÿ, vÿ¿kovê i stranovê p⌐evrácenÿ, coæ p⌐i astronomickÿchì
  49. pozorováních   nevadí.   P⌐i   pouæití   Keplerova   dalekohleduì
  50. pozemskÿm  pozorováním   se  musí  obraz   vytvo⌐enÿ  objektivemì
  51. p⌐evrátit. K tomu se pouæívá buâ spojné çoçky nebo soustavy úplnêì
  52. odráæejících hranolû. První z nich p⌐evrací stanovê, druhÿ z nichì
  53. vÿ¿kovê.  Dalekohled  pouæívající  k  obrácení  obrazu hranolû seì
  54. nazÿvá hranolovÿ dalekohled neboli triedr. (viz obr. 5.2.)
  55. .str3
  56. 5.1. Schéma Keplerova dalekohledu
  57. .str4
  58. 5.2. Schéma triedru
  59. .str5
  60. Galileiho (pozemskÿ) dalekohled
  61. Objektivem tohoto typu dalekohledu je spojná optická soustava,ì
  62. okulárem je rozptylná optická soustava. V nejjednodu¿¿ím p⌐ípadêì
  63. se jedná o çoçku spojku a çoçku rozptylku. Obê tvo⌐í teleskopickouì
  64. soustavu. Vzdálenost optickÿch st⌐edû objektivu okuláru jeì
  65. f1-|f2|. Prûchod paprskû a zobrazování p⌐edmêtû je z⌐ejmé z obr.ì
  66. 5.3. Pro úhlové zvêt¿ení Galileiho dalekohledu platí vzorecì
  67. stejnÿ jako pro úhlové zvêt¿ení obecného dalekohledu s tím, æeì
  68. místo f2 je nutné dosadit |f2|. Vzniklÿ obraz je p⌐ímÿ,ì
  69. neskuteçnÿ a úhlovê zvêt¿enÿ.
  70. .str6
  71. 5.3. Schéma Galileiho dalekohledu
  72. .str7
  73. Na astronomické pozorování se nejçastêji pouæívají reflektory, zì
  74. nichæ je nejznámêj¿í Newtonûv (obr. 5.4.) a Cassegrainûv (obr.ì
  75. 5.5). Vÿhodou têchto dalekohledû je potlaçení chromatické chyby aì
  76. nezeslabují svêtlo tak, jako çoçky. Existují také dalekohledyì
  77. pouæívající zrcadla o velkÿch prûmêrech (⌐ádovê metry), coæì
  78. umoæñuje získat obrazy takovÿch p⌐edmêtû, které refraktoruì
  79. nerozeznáme. Nevÿhodou reflektorû je v¿ak nap⌐íklad otvorováì
  80. vada.
  81. .str8
  82. 5.4. Schéma zrcadlového dalekohledu
  83. .str9
  84. 5.5. Schéma Caussegrainova dalekohledu