home *** CD-ROM | disk | FTP | other *** search
/ Chip 1997 July / Chip_1997-07_cd.bin / tema / simopt / ezz / lexikon.txa < prev    next >
Text File  |  1997-03-19  |  58KB  |  1,943 lines
  1. 220  1000000  ABSORBÉR@(TÉÆ ABSORBÅTOR)
  2.    Materiál úçinnê pohlcující neut-
  3.  rony. V praxi se nejçastêji pouæívá
  4.  bór a kadmium.
  5.  $P
  6.  $F
  7. 029  1000000  ABSORPÇNï TYÇE
  8.    Absorpçní tyçe slouæí k ⌐ízení
  9.  reaktoru. Obsahují materiál, kterÿ
  10.  absorbuje (pohlcuje) neutrony. Pohl-
  11.  cením neutronû dochází ke zpomalení
  12.  nebo zastavení ⌐etêzové ¿têpné
  13.  reakce. Mezi nejroz¿í⌐enêj¿í absor-
  14.  béry pat⌐í bór a kadmium.
  15.  $P
  16.  $F
  17. 384  1000000  AKTIVITA
  18.    Aktivita charakterizuje rychlost
  19.  rozpadu. Vyjad⌐uje se v poçtech roz-
  20.  padû za çasovou jednotku. Jednotkou
  21.  aktivity je jeden becquerel (Bq).
  22.  $P
  23.  $F
  24. 032  1000000  AKTIVNï BEZPEÇNOSTNï@SYSTÉMY
  25.    Na rozdíl od pasivních systémû po-
  26.  t⌐ebují ke svému pohonu dodávku ener-
  27.  gie a k uvedení do funkce ⌐ídicí sig-
  28.  nál. Jsou podstatnê sloæitêj¿í a vy-
  29.  æadují nároçnou kontrolu a údræbu.
  30.  Vyuæívají obvykle více nezávislÿch
  31.  zdrojû informace. Typickÿmi p⌐íklady
  32.  aktivních bezpeçnostních systémû jsou
  33.  za⌐ízení pro odstavení reaktoru
  34.  pomocí zasunutí regulaçních tyçí,
  35.  systém pro havarijní chlazení atd.
  36.  $P
  37.  $F
  38. 025  1011001  AKTIVNï ZòNA
  39.    Je to oblast reaktoru, ve které
  40.  probíhá ¿têpná ⌐etêzová reakce.
  41.  V této oblasti dochází p⌐i ¿têpení
  42.  jader paliva k intenzivní p⌐emênê ja-
  43.  derné energie na tepelnou energii.
  44.  Konstrukçní ⌐e¿ení aktivní zóny
  45.  ovlivñuje vÿbêr paliva, chladiva
  46.  a u tepelnÿch reaktorû vÿbêr mode-
  47.  rátoru.
  48.  $P
  49.    Uvedené parametry se vztahují
  50.   k aktivní zónê reaktoru VVER 1000 :
  51.   Vÿ¿ka aktivní zóny:         3,56  m
  52.   Prûmêr aktivní zóny:        3,12  m
  53.   Mnoæství uranu:             66    t
  54.   Poçet
  55.   regulaçních tyçí:           61    ks
  56.   Poçet
  57.   palivovÿch tyçí:            47867 ks
  58.   Prûmêr pal. tyçe:           9,10  mm
  59.  $F
  60.  AZONA
  61. 016  1001067  AKTIVNï ZòNA@REAKTORU PIUS
  62.  PALIVO: Obohacenÿ uran ve formê oxidu
  63.  uraniçitého (UO⌡).
  64.  MODERÅTOR: Lehká (obyçejná) voda.
  65.  CHLADIVO: Lehká (obyçejná) voda.
  66.  AKTIVNï ZòNA: Aktivní zóna je podobná
  67.  reaktorûm BWR. Ve st⌐edu kaædé kazety
  68.  je çtvercová trubka, kam se p⌐i
  69.  odstavení nasypou koule z borové
  70.  oceli. Nepouæívají se regulaçní tyçe,
  71.  vÿkon reaktoru je ⌐ízen pouze zmênou
  72.  koncentrace kyseliny borité v chladi-
  73.  cí vodê reaktoru.
  74.  $P
  75.   Tepelnÿ vÿkon:               1600 MW
  76.   Vÿ¿ka aktivní zóny:          2,0  m
  77.   Prûmêr aktivní zóny:         2,8  m
  78.   Hmotnost paliva v reaktoru:  68,4 t
  79.   Obohacení çerstvého paliva:  2,82 %
  80.   Tlak chladiva v reaktoru:    9,2 MPa
  81.   Teplota chladiva na vstupu:  262  °C
  82.   Teplota chladiva na vÿstupu: 293  °C
  83.   Obsah vody v bazénu:         2300 m3
  84.   Teplota vody v bazénu:       50   °C
  85.   Vnit⌐ní prûmêr bazénu:       13   m
  86.   Vÿ¿ka bazénu:                35   m
  87.   Poçet smyçek I.okruhu:       4    ks
  88.  $F
  89. 016  1001066  AKTIVNï ZòNA@SUPER FENIX
  90.  PALIVO: Plutonium - pouæívá se
  91.  ve formê smêsi oxidû PuO⌡ a UO⌡.
  92.  MODERÅTOR: Nemá.
  93.  CHLADIVO: Tekutÿ sodík.
  94.  AKTIVNï ZòNA: Palivové tyçe tvo⌐í
  95.  váleçky paliva uzav⌐ené v trubce
  96.  z nerezavêjící oceli. Aktivní zóna je
  97.  navíc obklopena reprodukçní vrstvou,
  98.  která obsahuje uran ve formê UO⌡.
  99.  Horkÿ sodík oh⌐átÿ v aktivní zónê
  100.  p⌐edává své teplo sodíku, kterÿ je
  101.  v druhém, oddêleném jiæ neradio-
  102.  aktivním okruhu. Ten pak vytápí parní
  103.  generátor.
  104.  $P
  105.   Tepelnÿ vÿkon:              2900 MW
  106.   Vÿ¿ka aktivní zóny:         1,0  m
  107.   Prûmêr aktivní zóny:        3,7  m
  108.   Hmotnost paliva v reaktoru: 31,5 t
  109.   Palivo ve formê smêsi:     PuO⌡, UO⌡
  110.   Obohacení paliva plutoniem: 16,6 %
  111.   Tlak sodíku v reaktoru:     0,25 MPa
  112.   Teplota sodíku na vstupu:   395 °C
  113.   Teplota sodíku na vÿstupu:  545 °C
  114.   Poçet smyçek I.okruhu:      4
  115.  $F
  116. 016  1001000  AKTIVNï ZòNA@VVER 440
  117.  PALIVO: Obohacenÿ uran ve formê oxidu
  118.  uraniçitého (UO⌡).
  119.  MODERÅTOR: Lehká (obyçejná) voda.
  120.  CHLADIVO: Lehká (obyçejná) voda.
  121.  AKTIVNï ZòNA: Malé tabletky z UO⌡
  122.  hermeticky uzav⌐ené do zirkoniového
  123.  obalu tvo⌐í palivové tyçe. Z desítek
  124.  pal. tyçí jsou skládány tzv. palivové
  125.  kazety. Regulace vÿkonu se uskuteç-
  126.  ñuje pomocí havarijních a regulaçních
  127.  tyçí, které se zasouvají nebo vyta-
  128.  hují z aktivní zóny.
  129.  $P
  130.   Tepelnÿ vÿkon:              1375 MW
  131.   Vÿ¿ka aktivní zóny:         2,5  m
  132.   Prûmêr aktivní zóny:        2,88 m
  133.   Poçet palivovÿch kazet:     349  ks
  134.   Hmotnost paliva v reaktoru: 42   t
  135.   Obohacení çerstvého paliva: 3,3  %
  136.   Poçet pal. tyçí v kazetê:   126  ks
  137.   Prûmêr palivové tyçe:       9,1  mm
  138.   Tlak chladiva:              12,3 MPa
  139.   Teplota chladiva na vstupu: 265  °C
  140.   Teplota chladiva na vÿstupu:295  °C
  141.   Poçet smyçek I. okruhu:     6    ks
  142.  $F
  143. 016  1001000  AKTIVNï ZòNA@VVER 1000
  144.  PALIVO: Obohacenÿ uran ve formê oxidu
  145.  uraniçitého (UO⌡).
  146.  MODERÅTOR: Lehká (obyçejná) voda.
  147.  CHLADIVO: Lehká (obyçejná) voda.
  148.  AKTIVNï ZòNA: Malé tabletky z UO⌡
  149.  hermeticky uzav⌐ené do zirkoniového
  150.  obalu tvo⌐í palivovou tyç. Palivové
  151.  tyçe jsou skládány do tzv. palivové
  152.  kazety. Regulace vÿkonu se uskuteç-
  153.  ñuje pomocí havarijních a regulaçních
  154.  tyçí, které se zasouvají nebo vy-
  155.  tahují z aktivní zóny.
  156.  $P
  157.   Tepelnÿ vÿkon:              3000 MW
  158.   Vÿ¿ka aktivní zóny:         3,5  m
  159.   Prûmêr aktivní zóny:        3,16 m
  160.   Poçet palivovÿch kazet:     151  ks
  161.   Hmotnost paliva v reaktoru: 66   t
  162.   Obohacení çerstvého paliva: 4,4  %
  163.   Poçet pal. tyçí:            331  ks
  164.   Prûmêr palivové tyçe:       9,1  mm
  165.   Tlak chladiva v reaktoru:   15,7 MPa
  166.   Teplota chladiva na vstupu  289  °C
  167.   Teplota chladiva na vÿstupu:324  °C
  168.   Poçet smyçek I. okruhu:     4    ks
  169.  $F
  170. 016  1001063  AKTIVNï ZòNA BWR
  171.  PALIVO: Obohacenÿ uran ve formê oxidu
  172.  uraniçitého (UO⌡).
  173.  MODERÅTOR: Lehká (obyçejná) voda.
  174.  CHLADIVO: Lehká (obyçejná) voda.
  175.  AKTIVNï ZòNA: Malé tabletky z UO⌡
  176.  hermeticky uzav⌐ené do zirkoniového
  177.  obalu tvo⌐í palivovou tyç. Palivové
  178.  tyçe jsou sloæeny do tzv. palivové
  179.  kazety. Voda se v aktivní zónê oh⌐ívá
  180.  aæ do varu. Pára je v horní çásti
  181.  reaktoru zbavena kapek a p⌐ímo pohání
  182.  turbínu s generátorem.
  183.  $P
  184.   Tepelnÿ vÿkon:              3580 MW
  185.   Vÿ¿ka aktivní zóny:         3,8  m
  186.   Prûmêr aktivní zóny:        4,9  m
  187.   Poçet palivovÿch kazet:     748  ks
  188.   Hmotnost paliva v reaktoru: 136  t
  189.   Obohacení çerstvého paliva: 2,4-3 %
  190.   Poçet pal.tyçí v kazetê:    64   ks
  191.   Prûmêr pal.tyçe:            12,3 mm
  192.   Tlak chladiva v reaktoru:   6,8  MPa
  193.   Teplota chladiva na vstupu: 216  °C
  194.   Teplota páry na vÿstupu:    285  °C
  195.   Parní vÿkon:                2    t/s
  196.  $F
  197. 016  1001065  AKTIVNï ZòNA HTGR
  198.  PALIVO: Thorium + vysokoobohacenÿ
  199.  uran (93% UO⌡) ve formê malinkÿch
  200.  kuliçek.
  201.  MODERÅTOR: Grafit obsaæenÿ v palivo-
  202.  vÿch koulích velikosti tenisového
  203.  míçku.
  204.  CHLADIVO: Helium.
  205.  AKTIVNï ZòNA: Palivové koule jsou
  206.  volnê sypány do válcovité aktivní
  207.  zóny. Z jejího dna jsou zase postupnê
  208.  odebírány. Vyho⌐elé palivo je automa-
  209.  ticky nahrazováno çerstvÿm. Chladivo
  210.  proudící mezi palivovÿmi koulemi do-
  211.  sahuje na vÿstupu vysokou teplotu.
  212.  $P
  213.   Tepelnÿ vÿkon THTR300 (SRN): 750  MW
  214.   Vÿ¿ka aktivní zóny:          5,1  m
  215.   Prûmêr aktivní zóny:         5,6  m
  216.   Hmotnost paliva v reaktoru:0,33t UO⌡
  217.                             +6,6t ThO⌡
  218.   Obohacení çerstvého paliva:  93   %
  219.   Poçet palivovÿch koulí:    675000 ks
  220.   Prûmêr palivové koule:       60   mm
  221.   Tlak helia v reaktoru:       4,0 MPa
  222.   Teplota helia na vstupu:     260  °C
  223.   Teplota helia na vÿstupu:    750  °C
  224.  $F
  225. 016  1011062  AKTIVNï ZòNA PWR
  226.  PALIVO: Obohacenÿ uran ve formê oxidu
  227.  uraniçitého (UO⌡).
  228.  MODERÅTOR: Lehká (obyçejná) voda.
  229.  CHLADIVO: Lehká (obyçejná) voda.
  230.  AKTIVNï ZòNA: Malé tabletky z UO⌡
  231.  hermeticky uzav⌐ené do zirkoniového
  232.  obalu tvo⌐í palivovou tyç. Z nêkolika
  233.  stovek palivovÿch tyçí se skládá pa-
  234.  livová kazeta. Regulace vÿkonu
  235.  se uskuteçñuje pomocí havarijních
  236.  a regulaçních tyçí, které se zasou-
  237.  vají nebo vytahují z aktivní zóny.
  238.  $P
  239.   Tepelnÿ vÿkon:             3780  MW
  240.   Vÿ¿ka aktivní zóny:         3,9  m
  241.   Prûmêr aktivní zóny:        3,6  m
  242.   Poçet palivovÿch kazet:     193  ks
  243.   Hmotnost paliva v reaktoru: 103  t
  244.   Obohacení çerstvého paliva: 3,4  %
  245.   Poçet pal. tyçí v kazetê:   235-239
  246.   Prûmêr palivové tyçe:       10,75 mm
  247.   Tlak chladiva v reaktoru:   15,8 MPa
  248.   Teplota chladiva na vstupu: 292  °C
  249.   Teplota chladiva na vÿstupu:326  °C
  250.   Poçet smyçek I.okruhu:      4    ks
  251.  $F
  252.  AZONA
  253. 016  1001064  AKTIVNï ZòNA RBMK
  254.  PALIVO: Obohacenÿ uran ve formê oxidu
  255.  uraniçitého (UO⌡).
  256.  MODERÅTOR: Grafit
  257.  CHLADIVO: Lehká (obyçejná) voda.
  258.  AKTIVNï ZòNA: Palivové tyçe tvo⌐í
  259.  zirkoniové trubky, ve kterÿch jsou
  260.  naskládány váleçky z UO⌡. Chladivo
  261.  proudí p⌐es tlakové kanály rozmístêné
  262.  v grafitovém válcovém bloku. Smês vody
  263.  a páry proudící z kanálû jde do sepa-
  264.  rátoru.
  265.  $P
  266.   Tepelnÿ vÿkon:               3200 MW
  267.   Vÿ¿ka aktivní zóny:          7    m
  268.   Prûmêr aktivní zóny:         11,8 m
  269.   Poçet tlakovÿch kanálû:      1693 ks
  270.   Hmotnost uranu v reaktoru:   192  t
  271.   Obohacení çerstvého paliva:  2,0  %
  272.   Poçet tyçí v kanálu:         2x18 ks
  273.   Prûmêr palivové tyçe:        13,6 mm
  274.   Tlak páry v separátoru:      6,9 MPa
  275.   Teplota chladiva na vstupu:  265  °C
  276.   Teplota páry na vÿstupu:     280  °C
  277.  $F
  278. 134  1000000  ATOM
  279.    a) FILOZOFICKY: v ⌐ecké filozofii
  280.  je atom taková çástice jsoucna, která
  281.  p⌐i dêlení jsoucna je sama jiæ dále
  282.  nedêlitelná a která se spolu s ostat-
  283.  ními atomy pohybuje v prázdném
  284.  prostoru.
  285.    b) FYZIKÅLNë: Atom je nejmen¿í çást
  286.  chemického prvku, která je schopná
  287.  vstoupit do chemické reakce. Atom se
  288.  skládá z malého jádra a elektronového
  289.  obalu. Jádro atomu je tvo⌐eno protony
  290.  a neutrony, elektronovÿ obal elek-
  291.  trony.
  292.  $P
  293.  $F
  294. 134  1000002  ATOMOVÉ ÇïSLO Z
  295.    Atomové çíslo je po⌐adové çíslo
  296.  v periodické soustavê prvkû. Udává
  297.  poçet protonû v jád⌐e atomu.
  298.  Nap⌐. pro uran je Z = 92 (jádro uranu
  299.  obsahuje 92 protonû).
  300.  $P
  301.  $F
  302. 288  1000000  BARIÉRA (U JADERNÉ@ELEKTRÅRNY)
  303.    Bariéry u jaderné elektrárny zabra-
  304.  ñují úniku radioaktivních produktû
  305.  ¿têpení z paliva do æivotního pro-
  306.  st⌐edí. Bariérami u elektrárny typu
  307.  VVER jsou hermetickÿ obal palivovÿch
  308.  çlánkû, hermetickÿ primární okruh
  309.  a kontejnment.
  310.  $P
  311.  $F
  312. 320  1000000  BARIÉRA (U ODPADª)
  313.    Bariérou (u odpadû) rozumíme souhrn
  314.  prost⌐edkû zpomalujících nebo znemoæ-
  315.  ñujících migraci radionuklidû z od-
  316.  padû nebo z úloæi¿tê do jeho okolí.
  317.  V p⌐ípadê geologickÿch úloæi¿ƒ jsou
  318.  pouæity technické bariéry vytvo⌐ené
  319.  çlovêkem (forma odpadû, kontejner,
  320.  vÿplñ mezi kontejnerem a okolní hor-
  321.  ninou a stavební bariéry) a p⌐írodní
  322.  bariéry p⌐edstavované úloæní horninou
  323.  a okolní geologickou formací.
  324.  $P
  325.  $F
  326. 128  1000000  BECQUEREL - Bq
  327.    V jednotkách Bq je udávána aktivita
  328.  (1Bq = 1rozpad/1s).
  329.  $P
  330.  $F
  331. 130  1001000  BERYLIUM
  332.    Berylium je prvek, není radio-
  333.  aktivní. Vzniká v p⌐írodê pûsobením
  334.  kosmického zá⌐ení.
  335.  $P
  336.   Chem.prvek skupiny:             II A
  337.   ¢edÿ kov
  338.   Atomové çíslo:                     4
  339.   Relativní atomová hmotnost:    9,012
  340.   Teplota tání:                1283 °C
  341.   Teplota varu:                2970 °C
  342.   Hustota:          1,828g/cm3 (20 °C)
  343.   Tvrdost:                           5
  344.   Ruda:                Fenakit Be2SiO4
  345.   Rozpustné slouçeniny berylia jsou
  346.   jedovaté.
  347.  $F
  348. 288  1000000  BEZPEÇNOSTNï@SYSTÉMY U JE
  349.    Pro p⌐ípad selhání nêkterého
  350.  z prvkû elektrárny se vytvá⌐í v JE
  351.  systémy p⌐ekáæek tak, aby p⌐ípadná
  352.  porucha nep⌐e¿la v nehodu çi havá-
  353.  rii. Tyto systémy rozdêlujeme
  354.  na pasivní a aktivní.
  355.  $P
  356.  $F
  357. 134  1001000  BòR
  358.    Chemickÿ prvek s vysokou úçinností
  359.  absorpce neutronû. P⌐i absorpci neut-
  360.  ronu se bór nejçastêji rozpadá
  361.  na çástici alfa (jádro  helia) a atom
  362.  lithia.
  363.  $P
  364.   Chem. prvek skupiny:           III A
  365.   ¢edoçerné krystaly nebo hnêdÿ prá¿ek
  366.   Atomové çíslo:                     5
  367.   Relativní atomová hmotnost:   10,811
  368.   Teplota tání:                2181 °C
  369.   Teplota varu:                3650 °C
  370.   Hustota:                  2,34 g/cm3
  371.   Tvrdost:                         9,3
  372.   Rudy:        Borax  Na2B4O7 * 10 H2O
  373.   Kernit Na2B4O7 * 4 H2O
  374.  $F
  375. 016  1000000  BWR
  376.    Z hlediska energie neutronû vyvo-
  377.  lávajících ¿têpení se jedná o tepelnÿ
  378.  (pomalÿ) reaktor. Moderátorem a chla-
  379.  divem je obyçejná voda pod vysokÿm
  380.  tlakem, ale na rozdíl od tlakovodních
  381.  reaktorû se pára vyrábí p⌐ímo v ak-
  382.  tivní zónê. Jedná se proto o varnÿ
  383.  reaktor (BWR  - Boiling Water Reac-
  384.  tor). V souçasné dobê je asi 1/3
  385.  v¿ech lehkovodních reaktorû typu BWR.
  386.  $P
  387.  $F
  388. 001  1000000  CIRKULACE
  389.    Cirkulace je obêh proudící látky
  390.  zpravidla uzav⌐enou smyçkou.
  391.  $P
  392.  $F
  393. 134  1000004  ÇÅSTICE ALFA
  394.    Çástice alfa jsou jádra helia slo-
  395.  æená ze dvou protonû a dvou neutronû
  396.  a vysílaná (nejçastêji) p⌐i rozpadu
  397.  têækÿch jader.
  398.  $P
  399.  $F
  400. 134  1000005  ÇÅSTICE BETA
  401.    Çásticí beta nazÿváme elektron nebo
  402.  pozitron vyslanÿ p⌐i rozpadu atomové-
  403.  ho jádra.
  404.  $P
  405.  $F
  406. 281  1000006  ÇERPADLO
  407.    Çerpadlo je stroj na dopravu kapa-
  408.  lin.
  409.  $P
  410.  $F
  411. 001  1000007  ÇERPADLO NAPÅJECï
  412.    Çerpadlo je stroj na dopravu kapa-
  413.  lin. Napájecí çerpadlo dopravuje vodu
  414.  do parního generátoru.
  415.  $P
  416.  $F
  417. 134  1001008  DEUTERIUM
  418.    Deuterium má vÿborné moderaçní
  419.  vlastnosti. S ohledem na malou ab-
  420.  sorpci neutronû je têæká voda lep¿í
  421.  moderátor neæ lehká voda.
  422.  $P
  423.   Izotop vodíku
  424.   Atomové çíslo:                     2
  425.   Relativní atomová hmotnost:    2,014
  426.   Teplota tání:              -254,5 °C
  427.   Teplora varu:             -249,48 °C
  428.   Hustota:       0,138 hustoty vzduchu
  429.   Vÿskyt:     tvo⌐í 0,015 % p⌐írodního
  430.   vodíku
  431.  $F
  432. 016  1000009  DM¥CHACï VENTILÅTOR
  433.    Dmÿchací ventilátor se pouæívá
  434.  na p⌐eçerpávání plynû.
  435.  $P
  436.  $F
  437. 320  1000000  DOÇASNë RADIOAKTIVNï@ODPAD
  438.    Doçasnê radioaktivní odpad obsahuje
  439.  pouze radionuklidy velmi krátkého
  440.  poloçasu rozpadu. Je skladován na
  441.  pracovi¿ti s radioaktivními látkami
  442.  po dobu, neæ aktivita poklesne pod
  443.  p⌐ípustnou mez, stanovenou zvlá¿tními
  444.  p⌐edpisy (obvykle 10 poloçasû rozpadu
  445.  p⌐ítomného radionuklidu), a po této
  446.  dobê mûæe bÿt odstranên jako neradio-
  447.  aktivní odpad.
  448.  $P
  449.  $F
  450. 390  1001000  DRASLïK
  451.    Draslík je prvek. P⌐edstavuje jeden
  452.  ze stavebních prvkû organismu. Ovliv-
  453.  ñuje krevní tlak a aktivitu svaloviny
  454.  (zejména srdeçní).
  455.  $P
  456.   Chem. prvek skupiny:             I A
  457.   Alkalickÿ kov
  458.   Atomové çíslo:                    19
  459.   Relativní atomová hmotnost:   39,102
  460.   Teplota tání:               63,65 °C
  461.   Teplota varu:                 774 °C
  462.   Hustota:                 0,862 g/cm3
  463.   Tvrdost:                         0,5
  464.   Rudy:          Sylvin, carnallit aj.
  465.  $F
  466. 001  1000000  ELEKTRÅRNY S PARNïM@CYKLEM
  467.    V elektrárnách s parním cyklem
  468.  je k pohonu elektrického generátoru
  469.  pouæita parní turbína.
  470.  $P
  471.  $F
  472. 257  1000000  ELEKTRICKÅ ENERGIE
  473.    Elektrická energie je energie ve
  474.  formê elektrického proudu.
  475.  $P
  476.  $F
  477. 257  1010010  ELEKTRICK¥ GENERÅTOR
  478.    Generátor slouæí k vÿrobê elek-
  479.  trické energie. Mechanická energie
  480.  h⌐ídele je v generátoru p⌐emênêna
  481.  na energii elektrickou.Tedy aæ zde
  482.  probíhá vlastní vÿroba elekt⌐iny.
  483.  $P
  484.  $F
  485.  ELGEN
  486. 134  1000000  ELEKTRON
  487.    Slovo pochází z ₧ecka (elektron
  488.  = jantar). U jantaru byly prvnê pozo-
  489.  rovány elektrické vlastnosti. Proto
  490.  elementární çástice nesoucí jednot-
  491.  kovÿ zápornÿ elektrickÿ náboj byla
  492.  pojmenována elektron. Elektrony se
  493.  vyskytují v tzv. elektronovém obalu
  494.  atomu, kterÿ obklopuje jádro atomu.
  495.  Poçet elektronû v obalu je u elek-
  496.  tricky neutrálního atomu roven poçtu
  497.  protonû v jád⌐e. Nap⌐. uran obsahuje
  498.  v jád⌐e 92 protonû. V obalu neutrál-
  499.  ního atomu uranu je proto 92 elek-
  500.  tronû.
  501.  $P
  502.  $F
  503. 134  1000011  ELEKTRONOV¥ OBAL
  504.    Elektronovÿ obal obklopuje jádro
  505.  atomu. Protoæe elektrony, které ho
  506.  tvo⌐í, jsou velmi lehké, nemá
  507.  na hmotnost atomu prakticky æádnÿ
  508.  vliv. Elektricky neutrální atom
  509.  obsahuje v obalu tolik elektronû,
  510.  kolik je protonû v jád⌐e atomu.
  511.  $P
  512.  $F
  513. 134  1000000  ELEKTRONVOLT - eV
  514.    Elektronvolt je jednotka energie,
  515.  pouæívaná v atomové fyzice. Podle
  516.  definice je 1 eV energie udêlená
  517.  elementárnímu náboji potenciálovÿm
  518.  rozdílem 1 V. Je ekvivalentní
  519.  1.60219 e(-19) J.
  520.  $P
  521.  $F
  522. 134  1001000  ELEMENTÅRNï ÇÅSTICE
  523.    Jsou tak nazÿvány çástice, které
  524.  jsou dále nedêlitelné a podle
  525.  d⌐ívêj¿ích p⌐edstav nemají vnit⌐ní
  526.  strukturu. Vnit⌐ní strukturu nêkte-
  527.  rÿch z nich a vlastnosti têchto
  528.  çástic popisuje souçasná teorie
  529.  v rámci kvantové mechaniky.
  530.  $P
  531.   Kaædá elementární çástice je charak-
  532.   terizována klidovou hmotností, kli-
  533.   dovou energií, elektrickÿm nábojem,
  534.   dobou æivota, spinem a dal¿ími
  535.   kvantovÿmi çísly. Poçet objevenÿch
  536.   e.ç. neustále vzrûstá (v roce 1992
  537.   dosahoval nêkolika set).
  538.  $F
  539. 135  1000000  ENERGIE
  540.    Schopnost vykonávat práci. Energie
  541.  mûæe mít rûznou formu, nap⌐.: kine-
  542.  tická, potenciální, tepelná, jaderná,
  543.  elektrická energie. Mezinárodní
  544.  jednotkou energie je JOULE.
  545.  $P
  546.  $F
  547. 135  1000000  ENERGIE JADERNÅ
  548.    Jadernou energii lze uvolnit buâ
  549.  ¿têpením têækÿch jader, nebo sluço-
  550.  váním (fúzí) velmi lehkÿch jader.
  551.  $P
  552.  $F
  553. 135  1000000  ENERGIE PRIMÅRNï
  554.    Primární nazÿváme energii ve formê,
  555.  v jaké se vyskytuje v p⌐írodê (nap⌐.:
  556.  uhlí, ropa, zemní plyn, d⌐evo, vítr,
  557.  vodní energie, p⌐írodní uran, sluneç-
  558.  ní zá⌐ení).
  559.  $P
  560.  $F
  561. 135  1000000  ENERGIE SEKUNDÅRNï
  562.    Sekundární nazÿváme energii
  563.  ve formê, do které lze p⌐etransformo-
  564.  vat primární energii tak, aby mohla
  565.  bÿt distribuována a uæívána spot⌐ebi-
  566.  teli (nap⌐.: elektrická energie,
  567.  tepelná energie, benzín ...).
  568.  $P
  569.  $F
  570. 135  1000000  ENERGIE TEPELNÅ
  571.    Tepelná energie je spojena s pohy-
  572.  bem (vibrací a rotací) molekul.
  573.  Pohyb je ov¿em chaotickÿ a p⌐emênit
  574.  tento druh energie na jinÿ je têæ¿í
  575.  neæ nap⌐íklad u energie mechanické.
  576.  $P
  577.  $F
  578. 028  1001013  GRAFIT - MODERÅTOR
  579.    Ve srovnání s têækou vodou jsou
  580.  moderaçní vlastnosti grafitu hor¿í,
  581.  ov¿em vyniká p⌐edev¿ím nízkou cenou,
  582.  je dostateçnê pevnÿ, æáruvzdornÿ, lze
  583.  jej snadno opracovávat a má dobrou
  584.  tepelnou vodivost. Prvnê byl jako
  585.  moderátor pouæit jiæ v roce 1942
  586.  v historicky prvním reaktoru, kterÿ
  587.  postavil E. Fermi se svÿmi spolu-
  588.  pracovníky v Chicagu.
  589.  $P
  590.   Modifikace uhlíku, minerál, çerné
  591.   vrstevnaté, ¿estereçné krystaly
  592.   Hustota:                2,265 g/cm3
  593.   Tvrdost:                  O,5 - 1,0
  594.   Vÿskyt: Vyskytuje se v p⌐emênÿch
  595.   horninách
  596.   Loæiska:
  597.   Srí Lanka
  598.   bavorská a rakouská strana ¢umavy
  599.   v ÇR: Mokrá u Ç. Krumlova, Jel¿ava,
  600.   Kolodêje nad Luænicí, Hrubÿ Jeseník.
  601.  $F
  602. 016  1001012  GRAFITOVÉ BLOKY
  603.    Tuhÿ grafit ve tvaru blokû je roz-
  604.  místên v reaktoru tak, aby úçinnê
  605.  zpomaloval neutrony. Protoæe mode-
  606.  raçní vlastnosti grafitu jsou hor¿í
  607.  neæ nap⌐. u D⌡O, je zapot⌐ebí k dosa-
  608.  æení stejného efektu zpomalení neut-
  609.  ronû vêt¿ího mnoæství grafitu. Tato
  610.  skuteçnost ovlivñuje celkovÿ rozmêr
  611.  aktivní zóny. Historicky první reak-
  612.  tor, kterÿ postavil E.Fermi se svÿmi
  613.  spolupracovníky r.1942 v Chicagu,
  614.  byl grafitem moderovanÿ reaktor.
  615.  $P
  616.   Podstatnÿ vliv na vlastnosti grafitu
  617.   má technologie vÿroby. Ozá⌐ením
  618.   v aktivní zónê mêní grafit svou
  619.   krystalickou strukturu. ùçinkem
  620.   radioaktivního zá⌐ení se tvrdost
  621.   a pevnost grafitu zvêt¿uje, jeho
  622.   tepelná a elektrická vodivost zmen-
  623.   ¿uje. Pûsobením radioaktivního zá-
  624.   ⌐ení se mêní i rozmêry grafitovÿch
  625.   blokû - probíhá tzv. radiaçní rûst
  626.   grafitu (dosahuje aæ nêkolika
  627.   procent).
  628.  $F
  629. 001  1000000  GWe (GIGAWATT@ELEKTRICK¥)
  630.    V GWe (10e9 W) vyjad⌐ujeme elek-
  631.  trickÿ vÿkon (mnoæství el./ças).
  632.  $P
  633.  $F
  634. 001  1000000  GWt (GIGAWATT@TEPELN¥)
  635.    V GWt (10e9 W) vyjad⌐ujeme tepelnÿ
  636.  vÿkon (mnoæství vyrob.tepla/ças).
  637.  V elektrárnê je tato energie dále
  638.  transformována na elektrickou energii
  639.  s urçitou tepelnou úçinností. Proto
  640.  je vÿkon elektrárny v GWe vædy men¿í
  641.  o odpadní teplo a ztráty.
  642.  $P
  643.  $F
  644. 134  1001014  HELIUM
  645.    Helium je chemickÿ prvek - plyn.
  646.  V jaderné energetice se vyuæívá
  647.  jako chladivo v nêkterÿch typech
  648.  reaktorû a zároveñ jako indikátor
  649.  hermetiçnosti. Vysoká cena helia
  650.  a technologické potíæe související
  651.  s nároky na têsnost omezují ¿ir¿í
  652.  vyuæívání tohoto chladiva.
  653.  $P
  654.   Chem.prvek skupiny:    vzácné plyny
  655.   Atomové çíslo:                    2
  656.   Relativní atomová hmotnost:   4,002
  657.   Teplota tání:             -272,2 °C
  658.   Teplota varu:             -268,9 °C
  659.   Hustota:         0,178 g/dm3 (0 °C)
  660.   Zdroj:           zemní plyn, vzduch
  661.   He má dva stabilní izotopy
  662.   Pol.jádra:r= 1,3 e(-15) * A e(-1/3)
  663.   A:                                4
  664.  $F
  665. 017  1001015  HLAVNï CIRKULAÇNï@ÇERPADLO
  666.    Çerpadlo i elektromotor tvo⌐í buâ
  667.  zapouzd⌐enÿ celek, nebo je motor
  668.  umístên vnê çerpadla. Çerpadla se
  669.  provozují p⌐i konstantních nebo pro-
  670.  mênnÿch otáçkách. Zmêny otáçek se do-
  671.  sahuje zmênou kmitoçtu napájecího
  672.  proudu motorû.
  673.  $P
  674.   Hlavní cirkulaçní çerpadla tlakovod-
  675.   ních reaktorû pracují p⌐ibliænê
  676.   s têmito parametry:
  677.     Tlak:             12-16   MPa
  678.     Teplota:          280-300 °C
  679.     Prûtok:           1-6     t/s
  680.   Parametry HCÇ VVER 1000:
  681.     P⌐íkon:           5,3     MW
  682.     Vÿ¿ka:            11      m
  683.     Hmotnost:         118     t
  684.     (s elektromotorem)
  685.  $F
  686. 320  1000000  HLUBINNÉ  ùLOÆI¢Të
  687.    Tento typ úloæi¿tê slouæí k trva-
  688.  lému uloæení vysoko a st⌐ednê aktiv-
  689.  ních odpadû s dlouhÿm poloçasem roz-
  690.  padu nebo p⌐ímo vyho⌐elého jaderného
  691.  paliva ve zvlῃ vybranÿch geolo-
  692.  gickÿch útvarech. Buduje se ve velké
  693.  hloubce tak, aby byla zaji¿têna izo-
  694.  lace od æivotního prost⌐edí na nêko-
  695.  lik století aæ tisíciletí.
  696.  $P
  697.  $F
  698. 134  1000016  HMOTNOSTNï ÇïSLO A
  699.    Hmotnostní çíslo A udává poçet
  700.  nukleonû (tj. protonû a neutronû)
  701.  v jád⌐e. Nap⌐.: Uhlík (12) obsahuje
  702.  v jád⌐e 12 nukleonû.
  703.  $P
  704.  $F
  705. 001  1000017  H₧ïDEL
  706.    H⌐ídel je souçástí rotoru (turbíny
  707.  a elektrického generátoru). ùlohou
  708.  h⌐ídele je p⌐ená¿et z turbíny krouticí
  709.  moment na elektrickÿ generátor.
  710.  $P
  711.  $F
  712. 257  1011018  CHLADICï VëÆ
  713.    Skupenské teplo pá⌐e v kondenzátoru
  714.  odebírá chladicí (tzv. technická)
  715.  voda. Aby mohla bÿt pro chlazení
  716.  znovu pouæita, musí bÿt ochlazena.
  717.  Ochlazení probíhá v chladicí vêæi.
  718.  Zde je voda rozst⌐ikována sprchami
  719.  a proudící vzduch ji ochlazuje. Voda
  720.  padá do bazénu a odtud je çerpadlem
  721.  hnána zpêt do kondenzátoru. Çást vody
  722.  se p⌐i ochlazování ve vêæi odpa⌐uje
  723.  do ovzdu¿í.
  724.  $P
  725.   Uvedené parametry se vztahují
  726.   k jadernÿm elektrárnám typu VVER
  727.   o vÿkonu 440 a 1000 MWe:
  728.     Materiál:           æelezobeton
  729.     Vÿ¿ka:              120-125 m
  730.     Prûmêr
  731.     dolní çásti:         90-100 m
  732.     Prûmêr
  733.     horní çásti:             58 m
  734.  $F
  735.  VEZE
  736. 029  1001019  CHLADIVO
  737.    Chladivo v reaktoru odvádí teplo
  738.  z aktivní zóny. Jako chladivo se po-
  739.  uæívají plyny, kapaliny, tekuté kovy
  740.  a roztavené soli. Chladivo musí mít
  741.  tyto vlastnosti:
  742.   - dobré tepelné vlastnosti
  743.   - vysokÿ bod varu
  744.   - nízkou teplotu tavení
  745.   - nízkou po⌐izovací cenu
  746.  V jaderné energetice se osvêdçila
  747.  nap⌐. tato chladiva: CO⌡, He, voda,
  748.  têæká voda, sodík a slitiny sodíku
  749.  s draslíkem.
  750.  $P
  751.                  He      H⌡0     NaK
  752.   Mêrné teplo   5204     4183   146,5
  753.    (J/kg*K)
  754.   Bod varu     -268,9     100     784
  755.    (°C)
  756.   Tepl.tavení  -271,4       0     -11
  757.    (°C)
  758.   Poznámka: Bod varu je uveden p⌐i
  759.   atmosférickém tlaku.
  760.  $F
  761. 016  1000200  CHLADIVO PRIMÅRNïHO@OKRUHU - SODïK
  762.    Pouæití sodíku jako chladiva p⌐i-
  763.  ná¿í nêkolik vÿhod:
  764.   - velmi dobrÿ odvod tepla
  765.   - vysokÿ bod varu
  766.   - sodík se nerozkládá zá⌐ením
  767.  Na druhou stranu:
  768.   - zpûsobuje znaçnou korozi mnoha
  769.     materiálû
  770.   - çásteçnê moderuje neutrony
  771.     (v rychlém reaktoru)
  772.   - v klidovém stavu (p⌐i pokojové
  773.     teplotê) je sodík tuhÿ (teplota
  774.     tavení 97,8 °C)
  775.  $P
  776.                  Na       K      NaK
  777.   Hustota        928      819     847
  778.   (kg/m3)
  779.   Mêrné teplo   1381      791     146
  780.   (J/kg*K)
  781.   Tepl.tavení   97,8     63,7     -11
  782.   (°C)
  783.   Bod varu       883      760     784
  784.   (°C)
  785.  $F
  786. 130  1000000  IZOTOP
  787.    Izotopy jsou nazÿvány atomy
  788.  se stejnÿm poçtem protonû a rozdílnÿm
  789.  poçtem neutronû. Mají velmi podobné
  790.  chemické vlastnosti (díky stejnému
  791.  elektronovému obalu).
  792.  $P
  793.  $F
  794. 511  1010000  JADERNÅ ELEKTRÅRNA
  795.    Je elektrárna, ve které jsou zdro-
  796.  jem tepla jaderné reakce probíhající
  797.  v reaktoru. Jaderná elektrárna bÿvá
  798.  çasto oznaçována podle typu reaktoru
  799.  (nap⌐. vÿraz "jaderná elektrárna
  800.  VVER" znamená, æe v jaderné elekt-
  801.  rárnê jsou umístêny reaktory typu
  802.  VVER).
  803.  $P
  804.  $F
  805.  MOCHO
  806. 479  1001000  JADERNÉ PALIVO
  807.    Za jaderné oznaçujeme palivo,
  808.  ve kterém se jadernÿmi reakcemi
  809.  p⌐emêñuje çást jaderné energie
  810.  na teplo. V souçasné dobê je v ener-
  811.  getice vyuæíván typ jaderné reakce
  812.  - ¿têpení jader têækÿch prvkû (nap⌐.
  813.  uranu). V budoucnu se zdá bÿt pers-
  814.  pektivní energetické vyuæití termo-
  815.  nukleární reakce (syntéza lehkÿch
  816.  jader).
  817.  $P
  818.   Podle stupnê obohacení izotopem
  819.   U-235 rozdêlujeme uran na:
  820.                          Obsah U-235
  821.    p⌐írodní:                   0,71 %
  822.    slabê obohacenÿ:             1-5 %
  823.    st⌐ednê obohacenÿ:          5-10 %
  824.    silnê obohacenÿ:       10 a více %
  825.   Energetickÿ vÿtêæek je následující:
  826.    p⌐írodní uran:         0,69  TJ/kg
  827.    slabê obohacenÿ:      3-8,5  TJ/kg
  828.    palivo mnoæivÿch
  829.    reaktorû:             aæ 52  TJ/kg
  830.  $F
  831. 134  1001021  JÅDRO ATOMU
  832.    Jádro atomu je velmi malé ve srov-
  833.  nání s celÿm atomem. P⌐esto je v nêm
  834.  soust⌐edêna témê⌐ celá hmotnost ato-
  835.  mu. Protony jsou totiæ 1836 krát
  836.  a neutrony 1838 krát têæ¿í neæ elek-
  837.  trony, které tvo⌐í obal. Hmotnost
  838.  jádra je dána souçtem hmotností pro-
  839.  tonû a neutronû, které ho tvo⌐í.
  840.  Poçet têchto çástic urçuje hmotnost-
  841.  ní çíslo. Jádro je elektricky kladnê
  842.  nabito, protoæe protony nesou kladnÿ
  843.  elektrickÿ náboj.
  844.  $P
  845.   Celkovÿ poçet nukleonû v jád⌐e udává
  846.   hmotnostní çíslo (A), poçet proto-
  847.   nû Z náboj (rovnÿ Z*e, kde e je
  848.   náboj elektronu) a zároveñ at.ç.
  849.   p⌐íslu¿ného prvku. Polomêr jádra je
  850.   roven R = r * Ae(-1/3),
  851.   kde r = 1,5e(-15)m. Atomové jádro je
  852.   charakterizováno ⌐adou dal¿ích veli-
  853.   çin, jako je nap⌐. spin, elektro-
  854.   magnetickÿ moment, u radioaktivních
  855.   atomovÿch jader dále st⌐ední doba
  856.   æivota a typ jejich rozpadu.
  857.  $F
  858. 134  1001022  JÅDRO BARYA
  859.    Jádro barya se skládá z 56 protonû
  860.  a 81 neutronû (tj. 137 nukleonû).
  861.  $P
  862.   Polomêr jádra:
  863.   R = 1,3 e(-15) * A e(-1/3)
  864.   A = 137  (Hmotnostní çíslo)
  865.   Z =  56  (Protonové  çíslo)
  866.   N =  81  (Neutronové çíslo)
  867.  $F
  868. 390  1001024  JÅDRO KRYPTONU
  869.    Jádro kryptonu se skládá z 36 pro-
  870.  tonû a 47 neutronû (tj. 83 nukleonû).
  871.  $P
  872.   Polomêr jádra:
  873.   R = 1,3 e(-15) * A e(-1/3)
  874.   A = 83  (Hmotnostní çíslo)
  875.   Z = 36  (Protonové  çíslo)
  876.   N = 47  (Neutronové çíslo)
  877.  $F
  878. 134  1001023  JÅDRO URANU - 235
  879.    Jádro izotopu uranu - 235 se sklá-
  880.  dá z 92 protonû a 143 neutronû
  881.  (tj. 235 nukleonû).
  882.  $P
  883.   Polomêr jádra:
  884.   R = 1,3 e(-15)* A e(-1/3)
  885.   A = 235  (Hmotnostní çíslo)
  886.   Z =  92  (Protonové  çíslo)
  887.   N = 143  (Neutronové çíslo)
  888.  $F
  889. 390  1001000  JòD
  890.    V reaktorech vzniká p⌐i ¿têpení
  891.  a rozpadech nêkterÿch produktû celá
  892.  ⌐ada izotopû jódu. Z hlediska vlivu
  893.  na æivotní prost⌐edí je nejvêt¿í
  894.  pozornost vênována I-131 s poloçasem
  895.  rozpadu 8 dní.
  896.  $P
  897.   Chem. prvek skupiny:           VII A
  898.   Halogen, fialové krystaly, biogenní
  899.   prvek
  900.   Oxidaçní çíslo:             -1 aæ +7
  901.   Atomové çíslo:                    53
  902.   Relativní atomová hmotnost:  126,904
  903.   Teplota tání:               113,5 °C
  904.   Teplota varu:               184,4 °C
  905.   Hustota:                 4,934 g/cm3
  906.   Ruda:                  lauterit CaI⌡
  907.   Hlavní zdroj:            mo⌐ské soli
  908.  $F
  909. 256  1000025  KAPALNÉ V¥PUSTI
  910.    Kapalné vÿpusti jsou vedlej¿í pro-
  911.  dukty vÿroby, které se dále ekono-
  912.  micky nevyuæívají.
  913.  $P
  914.  $F
  915. 320  1000000  KAPALN¥ RADIOAKTIVNï@ODPAD
  916.    Kapalnÿ radioaktivní odpad obsahuje
  917.  p⌐ed vyçi¿têním malé mnoæství ¿têp-
  918.  nÿch a aktivaçních produktû. P⌐ípust-
  919.  né koncentrace radionuklidû ve vy-
  920.  pou¿tênÿch vodách jsou stanoveny
  921.  zvlá¿tními p⌐edpisy.
  922.  $P
  923.  $F
  924. 001  1001026  KOMïN
  925.    Komín je zdênÿ, betonovÿ nebo oce-
  926.  lovÿ svislÿ kuæelovitÿ kanál slouæící
  927.  k vyvození statického podtlaku v oh-
  928.  ni¿ti a prûtazích kotle, pot⌐ebného
  929.  k odvádêní spalin. Komín souçasnê
  930.  slouæí k rozptylu ¿kodlivÿch sloæek
  931.  spalin do vy¿¿ích vrstev ovzdu¿í.
  932.  $P
  933.   Tah  komínu:
  934.     je úmêrnÿ vÿ¿ce komínu a rozdílu
  935.   hustot vzduchu a spalin (závisí tedy
  936.   hlavnê na vstupní teplotê spalin).
  937.   Vÿ¿ka komínu:
  938.     i 200-300 m
  939.   Vÿstupní rychlost spalin:
  940.       4-10 m/s
  941.   Cena:
  942.     ocelové komíny jsou lacinêj¿í, ale
  943.   mají men¿í æivotnost (cca 10-15 let)
  944.  $F
  945. 257  1000027  KONDENZACE
  946.    Proces zmêny plynného skupenství
  947.  v kapalné (nap⌐. páry na vodu).
  948.  $P
  949.  $F
  950. 257  1011028  KONDENZÅTOR
  951.    V kondenzátoru probíhá zkapalnêní
  952.  páry vycházející z turbíny. Skupenské
  953.  teplo je z kondenzátoru odvádêno po-
  954.  mocí chladicí vody potrubím do chla-
  955.  dicích vêæí.
  956.  $P
  957.   Tlak: 0,0035 aæ 0,008 MPa - vakuum
  958.     (atm. tlak = 0,1 MPa)
  959.   Prûtok chladicí vody:
  960.     50-80  násobek mnoæství páry
  961.   vstupující do kondenzátoru.
  962.   Chladicí plochu tvo⌐í trubky
  963.   o prûmêru 21/23 mm aæ 28/30 mm,
  964.   délka trubek je 10 i více metrû.
  965.   Oh⌐ev chladicí vody: podle typu
  966.   kondenzátoru o 8 aæ 15 °C.
  967.  $F
  968.  KOND
  969. 064  1010029  KONTEJNER
  970.    Kontejner je p⌐epravní prost⌐edek
  971.  s objemem nad 1m3, p⌐ekladatelnÿ
  972.  z jednoho druhu dopravního prost⌐edku
  973.  na druhÿ bez p⌐ekládky obsahu. V ja-
  974.  derné energetice jsou pro p⌐epravu
  975.  radioaktivních materiálû vyrobeny
  976.  speciální kontejnery, splñující p⌐ís-
  977.  né mezinárodní p⌐edpisy.
  978.  $P
  979.  $F
  980.  KOTNR
  981. 288  1010030  KONTEJNMENT
  982.    Ochrannÿ obal ze æelezobetonu kolem
  983.  reaktoru a primárního okruhu. Kon-
  984.  tejnment zabrañuje "volnému" ¿í⌐ení
  985.  radioaktivních látek do okolí p⌐i ha-
  986.  váriích s po¿kozením primárního okru-
  987.  hu.
  988.  $P
  989.  $F
  990.  KONTM
  991. 001  1000000  KOROZE
  992.    Chemické nebo elektrochemické poru-
  993.  ¿ení materiálu, zpravidla na bázi
  994.  okysliçování kovû.
  995.  $P
  996.  $F
  997. 384  1001000  KOSMICKÉ ZÅ₧ENï
  998.    Kosmické zá⌐ení jsou çástice
  999.  a fotony, které k nám p⌐icházejí
  1000.  z kosmického prostoru. Kosmické zá⌐ení
  1001.  se dêlí na dvê sloæky: primární
  1002.  a sekundární. Primární kosmické zá⌐ení
  1003.  je sloæeno p⌐eváænê z protonû a çástic
  1004.  alfa. Sekundární kosmické zá⌐ení
  1005.  vzniká interakcemi primárního kosmic-
  1006.  kého zá⌐ení s atmosférou a povrchem
  1007.  Zemê.
  1008.  $P
  1009.   Primární kosmické zá⌐ení:
  1010.    - p⌐eváænê protony, neutrony
  1011.      a çástice alfa
  1012.    - max. pozorovaná energie byla
  1013.      10e20 MeV
  1014.   Sekundární kosmické zá⌐ení:
  1015.    - nukleony, mezony, elektrony,
  1016.      hyperony a pozitrony
  1017.    - fotony
  1018.  $F
  1019. 390  1001031  KRYPTON
  1020.    Vzácnÿ plyn, kterÿ se pouæívá jako
  1021.  náplñ do æárovek a zá⌐ivek.
  1022.  $P
  1023.   Chem. prvek skupiny :   vzácnÿ plyn
  1024.   Atomové çíslo:                   36
  1025.   Relativní atomová hmotnost:   83,80
  1026.   Teplota tání:             -156,6 °C
  1027.   Teplota varu:             -152,9 °C
  1028.   Hustota:                 3,74 g/dm3
  1029.   Zdroj:    frakçní destilace vzduchu
  1030.  $F
  1031. 256  1000000  LIKVIDACE ZA₧ïZENï
  1032.    Likvidací za⌐ízení rozumíme roze-
  1033.  brání za⌐ízení a uvedení zabrané
  1034.  plochy do stavu blíæícího se co
  1035.  nejvíce pûvodnímu.
  1036.  $P
  1037.  $F
  1038. 134  1001032  LITHIUM
  1039.    Lithium je chemickÿ prvek.
  1040.  $P
  1041.    Oxidaçní çíslo:                  +1
  1042.    Alkalickÿ kov
  1043.    Atomové çíslo:                    3
  1044.    Relativní atomová hmotnost:    6,93
  1045.    Teplota tání:                179 °C
  1046.    Teplota varu:              1 340 °C
  1047.    Hustota:                0,534 g/dm3
  1048.    Tvrdost:                        0,6
  1049.    Nejlehçí pevnÿ prvek
  1050.    P⌐íprava: elektrolÿzou taveniny
  1051.    chloridu lithnatého
  1052.  $F
  1053. 028  1000033  MODERÅTOR
  1054.    Moderátor je materiál úçinnê zpo-
  1055.  malující neutrony. Nejlépe zpomalu-
  1056.  jí neutrony prvky, jejichæ hmotnost
  1057.  jádra je srovnatelná s hmotností
  1058.  neutronu - tedy lehká jádra. Vÿbor-
  1059.  nÿm moderátorem je vodík, a tedy
  1060.  i voda, protoæe v jedné molekule
  1061.  vody jsou obsaæeny 2 atomy vodíku
  1062.  a 1 atom kyslíku. Vÿbornÿm moderáto-
  1063.  rem je rovnêæ têæká voda, grafit
  1064.  a berylium. Jiné lehké prvky se ne-
  1065.  pouæívají, protoæe neutrony nejen zpo-
  1066.  malují, ale i pohlcují.
  1067.  $P
  1068.  $F
  1069. 004  1000000  MULTIPLIKAÇNï KOEFI-@CIENT k
  1070.    Multiplikaçní koeficient je defino-
  1071.  ván jako pomêr poçtu neutronû jedné
  1072.  generace k poçtu neutronû p⌐edcháze-
  1073.  jící generace. Urçuje základní stavy
  1074.  ¿têpné reakce:
  1075.   K < 1 Stav podkritickÿ, poçet ¿têpe-
  1076.   ní se zmen¿uje
  1077.   K = 1 Stav kritickÿ, poçet ¿têpení
  1078.   je konstantní
  1079.   K > 1 Stav nadkritickÿ, poçet ¿têpe-
  1080.   ní narûstá
  1081.  $P
  1082.  $F
  1083. 134  1001034  NEUTRON
  1084.    Neutron je elektricky neutrální
  1085.  elementární çástice. Je 1838 krát
  1086.  têæ¿í neæ elektron. Neutrony spoleçnê
  1087.  s protony tvo⌐í jádro atomu. Poçet
  1088.  neutronû v jád⌐e zjistíme: N = A - Z
  1089.  $P
  1090.   Elektricky neutrální çástice
  1091.   Hmotnost :          1,6747 e(-27) kg
  1092.   Spin     :                       h/2
  1093.   Mag. moment:       - 1,913 jaderného
  1094.   magnetonu
  1095.   Volnÿ neutron je radioaktivní.
  1096.   St⌐ední doba æivota neutronu
  1097.   je 918 s.
  1098.  $F
  1099. 388  1000035  NEUTRONOVÉ STïNëNï
  1100.    Neutronovÿm stínêním rozumíme ze-
  1101.  slabení neutronového toku absorbáto-
  1102.  rem na hodnotu stanovenou hygienickÿ-
  1103.  mi p⌐edpisy.
  1104.  $P
  1105.  $F
  1106. 064  1010036  NïZKOAKTIVNï ODPAD
  1107.    Za nízkoaktivní oznaçujeme odpad
  1108.  obsahující radionuklidy v malém mnoæ-
  1109.  ství. P⌐i manipulaci a p⌐epravê nevy-
  1110.  æaduje stínêní ani chlazení a mûæe
  1111.  bÿt trvale uloæen v úloæi¿ti povrcho-
  1112.  vého typu.
  1113.  $P
  1114.  $F
  1115.  KYBL
  1116. 024  1000037  NOSN¥ VÅLEC@AKTIVNï ZòNY
  1117.    Nosnÿ válec aktivní zóny umoæñuje
  1118.  stabilní upevnêní palivovÿch çlánkû,
  1119.  regulaçních tyçí, mê⌐icích kanálû
  1120.  atd. v aktivní zónê.
  1121.  $P
  1122.  $F
  1123. 134  1000000  NUKLEON
  1124.    Nukleon je spoleçnÿ název pro neu-
  1125.  tron a proton. Poçet nukleonû
  1126.  v jád⌐e urçuje tzv. hmotnostní
  1127.  çíslo A.
  1128.  $P
  1129.  $F
  1130. 028  1001000  OBOHACENÉ PALIVO
  1131.    Je tak nazÿváno palivo s vêt¿ím neæ
  1132.  p⌐írodním (0,71%) obsahem izotopu
  1133.  U-235.
  1134.  $P
  1135.   Podle stupnê obohacení rozli¿ujeme:
  1136.   - slabê obohacené palivo   ( 1-5%);
  1137.   - st⌐ednê obohacené palivo (5-10%);
  1138.   - silnê obohacené palivo  (10-90%).
  1139.   V jadernÿch reaktorech typu VVER se
  1140.   pouæívá slabê obohacené palivo.
  1141.  $F
  1142. 024  1011038  OCELOVÅ TLAKOVÅ@NÅDOBA
  1143.    Nádoba z vysoce kvalitní nerezavê-
  1144.  jící oceli, ve které je uzav⌐ena ka-
  1145.  palina o vysokém tlaku (12-16 MPa).
  1146.  $P
  1147.   Uvedené parametry  se vztahují
  1148.   k reaktoru typu VVER 1000:
  1149.      Vÿ¿ka:              10,88 m
  1150.      Vnêj¿í prûmêr:      4,54  m
  1151.      Vnit⌐ní prûmêr:     4,07  m
  1152.      Hmotnost:           304   t
  1153.  $F
  1154.  NADA
  1155. 064  1000000  ODPAD
  1156.    Odpad vzniká jako vedlej¿í produkt
  1157.  p⌐i vÿrobê materiálû nebo p⌐emênê
  1158.  energie. Nêkteré odpady lze vyuæít
  1159.  jako tzv. druhotnou surovinu.
  1160.  $P
  1161.  $F
  1162. 348  1000000  PALIVO (JADERNÉ)
  1163.    Podle chemické vazby ¿têpného
  1164.  materiálu (uranu) mûæe bÿt palivem:
  1165.  karbid, kov, fluorid, oxid, nitrid,
  1166.  silicid. Podle obsahu U-235 rozli¿u-
  1167.  jeme palivo p⌐írodní (0,71%) a oboha-
  1168.  cené (obsah U-235 je vêt¿í neæ
  1169.  0,71%). Geometrická forma paliva
  1170.  je rûznorodá, nejçastêji válcové
  1171.  palivové tabletky narovnané do herme-
  1172.  tického povlaku (palivová tyç).
  1173.  $P
  1174.  $F
  1175. 024  1010820  PALIVOVÅ KAZETA
  1176.    Montáæ palivovÿch tyçí do tzv. pa-
  1177.  livové kazety usnadñuje manipulaci
  1178.  s jadernÿm palivem.
  1179.  $P
  1180.   Uvedené parametry se vztahují
  1181.   k jadernému reaktoru VVER 1000:
  1182.   Poçet pal. kazet v reaktoru:  163 ks
  1183.   Hmotnost paliva v reaktoru:    80 t
  1184.  $F
  1185.  KAZA
  1186. 024  1010810  PALIVOVÅ TABLETA
  1187.    Palivová tableta je nejçastêj¿í
  1188.  geometrická forma jaderného paliva.
  1189.  V této geometrické formê je palivo
  1190.  ukládáno do palivovÿch tyçí a ty
  1191.  spojovány do palivovÿch kazet.
  1192.  $P
  1193.   Uvedené parametry se vztahují
  1194.   k reaktoru typu VVER 1000:
  1195.     Materiál tablety:         UO⌡
  1196.     Prûmêr tablety:           7,6 mm
  1197.     Obohacení paliva:         4,4 %
  1198.  $F
  1199.  CLAN
  1200. 024  1001039  PALIVOVÅ TYÇ
  1201.    Palivová tyç je hermeticky uzav⌐ená
  1202.  trubka naplnêná palivovÿmi tabletami.
  1203.  Svazek palivovÿch tyçí tvo⌐í palivo-
  1204.  vou kazetu.
  1205.  $P
  1206.   Uvedené parametry se vztahují
  1207.   k reaktoru typu VVER 1000:
  1208.     Poçet pal. tyçí v kazetê:  317  ks
  1209.     Hmotnost UO⌡ v jedné tyçi: 1575 g
  1210.     Prûmêr palivové tyçe:      9,1  mm
  1211.  $F
  1212. 348  1000000  PALIVOV¥ CYKLUS
  1213.    Palivovÿ cyklus je souhrn v¿ech
  1214.  procesû spojenÿch s vyuæitím paliva.
  1215.  Zaçíná têæbou, transportem, úpravou,
  1216.  vyuæitím a konçí p⌐epracováním nebo
  1217.  koneçnÿm uloæením odpadû.
  1218.  $P
  1219.  $F
  1220. 001  1011040  PARNï GENERÅTOR
  1221.    Parní generátor je tepelnÿ vÿmêník
  1222.  produkující páru, která slouæí k po-
  1223.  honu turbíny. Pára vzniká na teplÿch
  1224.  trubkách, kterÿmi protéká voda
  1225.  I. okruhu. Z parního generátoru pára
  1226.  postupuje dále na turbínu.
  1227.  $P
  1228.   Uvedené parametry se vztahují
  1229.   k jadernému reaktoru VVER 1000:
  1230.     Poçet PG na jeden reaktor: 4  ks
  1231.     Pára na vÿstupu z PG
  1232.       tlak:                  6,3  MPa
  1233.       teplota:               279  °C
  1234.     Napájecí voda
  1235.       tlak:                  6,3  MPa
  1236.       teplota:               220  °C
  1237.     Primární okruh
  1238.       tlak:                  15,7 MPa
  1239.       teplota vstup/vÿstup:  322/289 °C
  1240.     Hmotnost:                321  t
  1241.  $F
  1242.  PARGN
  1243. 001  1000041  PAROVOD
  1244.    Potrubí zabezpeçující dopravu páry
  1245.  od parního generátoru k turbínê.
  1246.  $P
  1247.  $F
  1248. 288  1000000  PASIVNï BEZPEÇNOSTNï@SYSTÉMY
  1249.    Pasivní bezpeçnostní systémy se
  1250.  vyznaçují tím, æe jejich funkce není
  1251.  závislá na vnêj¿í dodávce energie
  1252.  a æe je není nutné spou¿têt
  1253.  a ovládat pomocí ⌐ídicího signálu.
  1254.  Jsou stále funkçní, splñují kritéria
  1255.  vysoké spolehlivosti a lze je pomêrnê
  1256.  snadno udræovat.
  1257.  $P
  1258.  $F
  1259. 320  1000000  PLYNN¥ RADIO-@AKTIVNï ODPAD
  1260.    Plynnÿ radioaktivní odpad vzniká
  1261.  p⌐i provozu jaderného reaktoru a ob-
  1262.  sahuje zejména radionuklidy inert-
  1263.  ních plynû a jódu s krátkÿm polo-
  1264.  çasem rozpadu. Po zadræení v çisticím
  1265.  systému dojde k rozpadu vêt¿iny
  1266.  radionuklidû a po vyçi¿têní je vzduch
  1267.  vypou¿tên ventilaçním systémem.
  1268.  P⌐ípustné koncentrace radionuklidû
  1269.  ve vypou¿têném vzduchu jsou stanoveny
  1270.  zvlá¿tními p⌐edpisy.
  1271.  $P
  1272.  $F
  1273. 448  1000000  POLOÇAS ROZPADU
  1274.    Poloças rozpadu je doba, za kterou
  1275.  se polovina z p⌐ítomnÿch radionuklidû
  1276.  zmêní (rozpadne).
  1277.  $P
  1278.  $F
  1279. 150  1000000  POMAL¥ NEUTRON
  1280.    Název pomalÿ neutron je ekviva-
  1281.  lentní názvu tepelnÿ neutron.
  1282.  $P
  1283.  $F
  1284. 320  1010044  POVRCHOVÉ ùLOÆI¢Të
  1285.    Povrchové úloæi¿tê slouæí k uloæení
  1286.  nízkoaktivních odpadû s krátkÿm
  1287.  a st⌐edním poloçasem rozpadu (do t⌐i-
  1288.  ceti let) na zemském povrchu. Ochran-
  1289.  né stavební bariéry obvykle zahrnují
  1290.  betonové nádræe s izolací proti pro-
  1291.  nikání sráækovÿch a spodních vod.
  1292.  $P
  1293.  $F
  1294.  NULA
  1295. 001  1011045  PRIMÅRNï OKRUH
  1296.    Primární (první) okruh slouæí
  1297.  k p⌐enosu tepelné energie z aktivní
  1298.  zóny do parogenerátoru. V parním ge-
  1299.  nerátoru se p⌐edává teplo sekundár-
  1300.  nímu (druhému) okruhu. Jedná se
  1301.  o uzav⌐enÿ systém, kterÿ brání úniku
  1302.  radioaktivity vnê tohoto systému.
  1303.  Primární okruh tvo⌐í reaktor, po-
  1304.  trubní systémy k cirkulaci vody,
  1305.  parogenerátor, kompenzátor objemu
  1306.  a cirkulaçní çerpadla.
  1307.  $P
  1308.   Uvedené parametry se vztahují
  1309.   k reaktoru typu VVER 1000:
  1310.     Tepelnÿ vÿkon:         3000 MW
  1311.     Tlak:                  15,7 MPa
  1312.     Teplota vody
  1313.     vstup/vÿstup:          289/322 °C
  1314.     Prûtok vody:           22,2 m3/s
  1315.     Poçet smyçek:          4 ks
  1316.  $F
  1317.  PRIM
  1318. 001  1001042  PRIMÅRNï OKRUH@- HORKÅ VëTEV
  1319.    Horká vêtev potrubí primárního
  1320.  okruhu zabezpeçuje transport tepel-
  1321.  ného média od reaktoru k parnímu
  1322.  generátoru. Tato çást potrubí vede
  1323.  vodu oh⌐átou v reaktoru, proto
  1324.  se nazÿvá "horká vêtev".
  1325.  $P
  1326.   Uvedené parametry se vztahují
  1327.   k reaktoru typu VVER 1000:
  1328.     Teplota vody:            322  °C
  1329.     Tlak:                    15,7 MPa
  1330.     Prûtok reaktorem:        22,2 m3/s
  1331.     Poçet smyçek:            4
  1332.  $F
  1333. 001  1001043  PRIMÅRNï OKRUH@- STUDENÅ VëTEV
  1334.    Studená vêtev potrubí primárního
  1335.  okruhu zabezpeçuje transport tepel-
  1336.  ného média od parního generátoru
  1337.  k reaktoru. Tato çást potrubí vede
  1338.  vodu ochlazenou v parním generátoru,
  1339.  proto se nazÿvá "studená vêtev".
  1340.  $P
  1341.   Uvedené parametry se vztahují
  1342.   k reaktoru typu VVER 1000:
  1343.     Teplota vody:          289 °C
  1344.     Tlak:                  15,7 MPa
  1345.     Prûtok:                22,2 m3/s
  1346.     Poçet smyçek:          4    ks
  1347.  $F
  1348. 134  1000046  PROTON
  1349.    Proton je elementární çástice
  1350.  s kladnÿm elektrickÿm jednotkovÿm
  1351.  nábojem. Çástice je 1836 krát têæ¿í
  1352.  neæ elektron. Poçet protonû v jád⌐e
  1353.  udává atomové çíslo Z. Nap⌐.: Jádro
  1354.  uranu obsahuje 92 protonû, Z = 92.
  1355.  $P
  1356.  $F
  1357. 384  1000000  P₧IROZENÅ RADIO-@AKTIVITA
  1358.    P⌐irozenou radioaktivitou je nazÿ-
  1359.  ván spontánní rozpad radionuklidû.
  1360.  $P
  1361.  $F
  1362. 024  1000047  PWR
  1363.    Z hlediska energie neutronû vyvolá-
  1364.  vajících ¿têpení paliva se jedná
  1365.  o tepelnÿ reaktor. Moderátorem
  1366.  a chladivem je obyçejná voda udræova-
  1367.  ná v kapalném skupenství vysokÿm
  1368.  tlakem. Proto tento typ nazÿváme
  1369.  rovnêæ "tlakovodní" (PWR - Pressuri-
  1370.  zed Water Reactor). V souçasné dobê
  1371.  jsou PWR nejroz¿í⌐enêj¿ím typem reak-
  1372.  torû na svêtê.
  1373.  $P
  1374.  $F
  1375. 128  1000000  RADIOAKTIVITA
  1376.    Je to p⌐irozenÿ nebo umêle navozenÿ
  1377.  rozpad atomového jádra doprovázenÿ
  1378.  vysíláním radioaktivního zá⌐ení.
  1379.  $P
  1380.  $F
  1381. 320  1000000  RADIOAKTIVNï ODPAD
  1382.    Radioaktivní odpad mûæe bÿt v pev-
  1383.  ném, kapalném nebo plynném skupen-
  1384.  ství. Vzniká p⌐i provozu jadernÿch
  1385.  za⌐ízení, p⌐i têæbê a úpravê radio-
  1386.  aktivních surovin nebo uæíváním
  1387.  zdrojû ionizujícího zá⌐ení. Materiál,
  1388.  ve kterém jsou obsaæeny radionuklidy
  1389.  v mnoæství nep⌐esahujícím limity,
  1390.  stanovené zvlá¿tními p⌐edpisy, není
  1391.  povaæován za radioaktivní odpad
  1392.  a mûæe bÿt odstranên jako neradio-
  1393.  aktivní.
  1394.  $P
  1395.  $F
  1396. 384  1000000  RADIOAKTIVNï PRVEK
  1397.    Za radioaktivní oznaçujeme prvek,
  1398.  kterÿ bez vnêj¿ích zásahû vyza⌐uje
  1399.  radioaktivní zá⌐ení. Vznikne tak
  1400.  novÿ prvek, kterÿ je buâ rovnêæ
  1401.  radioaktivní, nebo je jiæ stabilní
  1402.  (bez vnêj¿ích zásahû nemênnÿ).
  1403.  $P
  1404.  $F
  1405. 384  1000000  RADIOAKTIVNï UHLïK
  1406.    Radioaktivní uhlík se vytvá⌐í
  1407.  v lehkovodních reaktorech jadernÿmi
  1408.  reakcemi s kyslíkem a dusíkem. Tento
  1409.  prvek vzniká neustále i v p⌐írodê
  1410.  reakcemi kosmického zá⌐ení s uhlíkem
  1411.  obsaæenÿm v atmosfé⌐e. Je p⌐ítomen
  1412.  v kaædém æivém organismu. Po odum⌐ení
  1413.  organismu mnoæství radioaktivního
  1414.  uhlíku v jeho pozûstatcích v dûsledku
  1415.  radioaktivního rozpadu stále klesá.
  1416.  Tuto skuteçnost vyuæívá metoda
  1417.  tzv. uhlíkového datování stá⌐í orga-
  1418.  nismû.
  1419.  $P
  1420.  $F
  1421. 128  1000000  RADIOAKTIVNï ZÅ₧ENï
  1422.    Radioaktivní zá⌐ení doprovází pro-
  1423.  mêna jádra atomu. Rozli¿ujeme t⌐i
  1424.  druhy radioaktivního zá⌐ení - alfa,
  1425.  beta a gama.
  1426.  $P
  1427.  $F
  1428. 384  1001000  RÅDIUM
  1429.    Rádium je p⌐irozenÿ radioaktivní
  1430.  prvek, jenæ vzniká v p⌐írodê
  1431.  p⌐edev¿ím alfa rozpadem thoria
  1432.  a je souçástí uranové, aktiniové
  1433.  i thoriové ⌐ady. Alfa rozpadem vzniká
  1434.  radioaktivní plyn radon.
  1435.  $P
  1436.   Chem. prvek skupiny:            II.A
  1437.   Radioaktivní kov
  1438.   Oxidaçní çíslo:                    2
  1439.   Atomové çíslo:                    88
  1440.   Relativní atomová hmotnost:  226,025
  1441.   Teplota tání:                 960 °C
  1442.   Teplota varu:               1 400 °C
  1443.   Hustota:                     5 g/cm3
  1444.   Vÿskyt v rudách uranu a thoria.
  1445.   Poloçasy rozpadu izotopû rádia:
  1446.   Ra223:                      11,4 dne
  1447.   Ra224:                       3,6 dne
  1448.   Ra225:                      14,8 dne
  1449.   Ra226:                     1602  let
  1450.  $F
  1451. 384  1001048  RADON
  1452.    Radon je radioaktivní plyn vyskytu-
  1453.  jící se v p⌐írodê spolu s rudami U
  1454.  a Th. Poloças rozpadu je 3,82 dne
  1455.  a vzniklÿ produkt je polonium.
  1456.  Protoæe jde o plyn a rozpadá se
  1457.  rovnêæ alfa rozpadem, je nebezpeçnÿ
  1458.  p⌐i nadÿchání, zpûsobujícím vnit⌐ní
  1459.  ozá⌐ení organismu.
  1460.  $P
  1461.   Chem. prv.: radioaktivní vzácnÿ plyn
  1462.   Atomové çíslo:                    86
  1463.   Relativní atomová hmotnost:  222,017
  1464.   Teplota tání:                 -71 °C
  1465.   Teplota varu:               -61,8 °C
  1466.   Hustota:           9,73 g/dm3 (0 °C)
  1467.   Vÿskyt: Oblasti loæisek rud U a Th.
  1468.  $F
  1469. 377  1011049  REAKTOR
  1470.    V jaderném reaktoru dochází k uvol-
  1471.  nêní jaderné energie a její p⌐emênê
  1472.  na energii tepelnou. Zdrojem energie
  1473.  je kontrolovaná ¿têpná ⌐etêzová
  1474.  reakce v jaderném palivu. Jaderné
  1475.  reakce probíhající v reaktoru jsou
  1476.  zároveñ zdrojem radioaktivního
  1477.  zá⌐ení.
  1478.  $P
  1479.   Uvedené parametry se vztahují
  1480.   k reaktoru typu VVER 1000:
  1481.    Vÿ¿ka nádoby:               10,9  m
  1482.    Vnêj¿í prûmêr nádoby:       4,54  m
  1483.    Vnit⌐ní prûmêr nádoby:      4,07  m
  1484.    Hmotnost:                   304   t
  1485.    Teplota vody
  1486.    vstup/vÿstup reaktor:    289/322 °C
  1487.    Tlak:                      15,7 MPa
  1488.    Prûtok vody:              22,2 m3/s
  1489.  $F
  1490.  NADA
  1491. 016  1000000  REAKTORY CHLAZENÉ@PLYNEM
  1492.    Jedná se o tepelné reaktory (¿têpe-
  1493.  ní jader paliva vyvolávají p⌐edev¿ím
  1494.  tepelné neutrony) moderované grafitem
  1495.  a chlazené plynem. Nejstar¿í komerçní
  1496.  typ, vyvinutÿ ve Velké Británii, pra-
  1497.  coval s p⌐írodním uranem a byl chla-
  1498.  zen CO⌡. V souçasné dobê p⌐edstavují
  1499.  jistou perspektivu nêmecké tzv. vyso-
  1500.  koteplotní reaktory, chlazené heliem.
  1501.  $P
  1502.  $F
  1503. 025  1011050  REGULAÇNï TYÇE
  1504.    Regulaçní tyçe slouæí k regulaci
  1505.  vÿkonu reaktoru. Protoæe vÿkon reak-
  1506.  toru je p⌐ímo závislÿ na poçtu reakcí
  1507.  ¿têpení vyvolanÿch v palivu neutrony,
  1508.  lze ⌐íci, æe regulace vÿkonu reaktoru
  1509.  = regulace neutronového toku. Z toho-
  1510.  to dûvodu jsou regulaçní tyçe z mate-
  1511.  riálû s vysokÿmi absorpçními schop-
  1512.  nostmi (obsahují bór nebo kadmium).
  1513.  Zasouváním têchto tyçí do aktivní
  1514.  zóny dochází k regulaci ⌐etêzové
  1515.  ¿têpné reakce.
  1516.  $P
  1517.   Poçet regulaçních tyçí závisí
  1518.   na typu reaktoru.
  1519.     Typ reaktoru       Poçet reg. tyçí
  1520.      VVER 1000:             61
  1521.      VVER  440:             37
  1522.      PWR:                   61
  1523.      THTR  300:             78
  1524.      BWR  1270:            177
  1525.  $F
  1526.  ROD
  1527. 128  1000000  ROZPADOVÅ ₧ADA
  1528.    Rozpadová ⌐ada je posloupnost
  1529.  radioaktivních rozpadû nuklidû - to
  1530.  znamená, æe z jednoho radioaktivního
  1531.  nuklidu rozpadem vzniká dal¿í
  1532.  radioaktivní nuklid. ₧ada konçí
  1533.  stabilním nuklidem aæ po nêkolika
  1534.  následnÿch rozpadech (nejznámêj¿í
  1535.  rozpadové ⌐ady jsou uranová,
  1536.  aktiniová, thoriová).
  1537.  $P
  1538.  $F
  1539. 158  1000000  RYCHL¥ NEUTRON
  1540.    Neutron, kterÿ má, z hlediska
  1541.  atomové fyziky, znaçnou kinetickou
  1542.  energii (⌐ádovê nêkolik MeV).
  1543.  $P
  1544.  $F
  1545. 024  1000000  RYCHL¥ REAKTOR
  1546.    Typ reaktoru, ve kterém ¿têpení
  1547.  jader paliva vyvolávají p⌐edev¿ím tzv.
  1548.  rychlé neutrony. V têchto reaktorech
  1549.  se jako palivo vÿznamnê uplatñuje
  1550.  i p⌐írodní izotop U-238.
  1551.  $P
  1552.  $F
  1553. 257  1011051  SEKUNDÅRNï OKRUH
  1554.    Sekundární (druhÿ) okruh slouæí
  1555.  k transportu páry a k p⌐emênê její
  1556.  vnit⌐ní energie na toçivÿ pohyb
  1557.  turbíny. Základní çásti sekundárního
  1558.  okruhu tvo⌐í: sekundární çást
  1559.  parogenerátoru, potrubní systémy
  1560.  sekundárního okruhu, turbogenerátor,
  1561.  kondenzátor a çerpadla. Jde opêt
  1562.  o uzav⌐enÿ systém bránící p⌐ípadnému
  1563.  úniku radioaktivity.
  1564.  $P
  1565.   Uvedené parametry se vztahují
  1566.   k sekundárnímu okruhu jaderné
  1567.   elektrárny Dukovany.
  1568.     Tlak p⌐ed turbínou:      6,3  MPa
  1569.     Teplota p⌐ed turbínou:   279  °C
  1570.     Tlak v kondenzátoru:     0,004 MPa
  1571.     Prûtok páry turbínou:    6160  t/h
  1572.  $F
  1573.  STROJ
  1574. 001  1000003  SEPARÅTOR PARNïHO@KOTLE
  1575.    Separátor parního kotle je ocelovÿ
  1576.  tlustostênnÿ válec, kterÿ umoæñuje
  1577.  oddêlovat (separovat) páru od paro-
  1578.  vodní smêsi p⌐icházející z kotle.
  1579.  Bubny parního kotle se pro niæ¿í
  1580.  tlaky vyrábêjí zkrouæením plechu
  1581.  a nÿtováním nebo sva⌐ováním,
  1582.  pro vy¿¿í tlaky se kovají.
  1583.  $P
  1584.  $F
  1585. 001  1000054  SPALINOVOD
  1586.    Keramickÿ nebo plechovÿ kanál slou-
  1587.  æící k odvodu plynnÿch spalin.
  1588.  $P
  1589.  $F
  1590. 001  1000053  SPALINY
  1591.    Spalinami rozumíme zplodiny ho⌐ení.
  1592.  Têmi jsou v pevném skupenství:
  1593.  ¿kvára, struska, popílek, saze.
  1594.  V plynném skupenství (kou⌐ové plyny):
  1595.  oxid uhliçitÿ, si⌐içitÿ, uhelnatÿ,
  1596.  dusík, argon, krypton, xenon a vodní
  1597.  pára.
  1598.  $P
  1599.  $F
  1600. 001  1000052  SPALOVACï PROSTOR
  1601.    Prostor, v nêmæ se spaluje palivo.
  1602.  Spalovací prostor pro spalování uhlí
  1603.  je zejména u univerzálních kotlû kon-
  1604.  strukçnê velmi nároçnÿ. Spalovací
  1605.  prostor musí bÿt ⌐e¿en tak, aby v nêm
  1606.  bylo moæno dokonale spalovat palivo.
  1607.  V praxi se pouæívají paliva v¿ech t⌐í
  1608.  skupenství (pevná paliva, topná nafta,
  1609.  zemní plyn i svítiplyn). Základní
  1610.  podmínkou dokonalého spalování tuhého
  1611.  paliva je ro¿tová çást, umoæñující
  1612.  stabilní prûbêh spalovacího procesu
  1613.  a dosaæení teploty umoæñující dokonalé
  1614.  vyho⌐ení vznikajících spalin.
  1615.  $P
  1616.  $F
  1617. 244  1000055  STïNëNï
  1618.    Stínêním v jaderné energetice
  1619.  rozumíme zeslabení toku çástic
  1620.  na hodnotu stanovenou hygienickÿmi
  1621.  p⌐edpisy.
  1622.  $P
  1623.  $F
  1624. 064  1010000  ST₧EDNë AKTIVNï@ODPAD
  1625.    Za st⌐ednê aktivní oznaçujeme
  1626.  odpad, kterÿ nemûæe bÿt za⌐azen do
  1627.  kategorie nízkoaktivního odpadu
  1628.  a zároveñ nevyæaduje speciální zachá-
  1629.  zení jako vysokoaktivní odpad.
  1630.  P⌐i manipulaci a p⌐epravê st⌐ednê
  1631.  aktivního odpadu je nutné stínêní,
  1632.  ale uvolñované teplo je malé. Odpady
  1633.  vyæadují trvalé uloæení v hlubinném
  1634.  geologickém úloæi¿ti, v nêkterÿch
  1635.  p⌐ípadech je moæné pouæít úloæi¿tê
  1636.  povrchového typu.
  1637.  $P
  1638.  $F
  1639.  NULB
  1640. 016  1000000  SUPER FENIX
  1641.    Jedná se o francouzskÿ rychlÿ
  1642.  reaktor (¿têpení jader paliva vyvo-
  1643.  lávají p⌐edev¿ím rychlé neutrony)
  1644.  bez moderátoru, chlazenÿ roztavenÿm
  1645.  sodíkem. Vzhledem k moænosti roz¿í-
  1646.  ⌐ení reprodukce paliva (v aktivní
  1647.  zónê dochází k tvorbê nového ¿têp-
  1648.  ného materiálu transmutací U-238
  1649.  na Pu-239) je tento typ povaæován
  1650.  za perspektivní.
  1651.  $P
  1652.  $F
  1653. 014  1000000  ¢TëPNÅ REAKCE
  1654.    Z pûvodního jádra vznikají dvê
  1655.  jádra men¿í. Roz¿têpit v jaderném
  1656.  reaktoru je moæné jen nêkterá têæká
  1657.  jádra atomû, nap⌐. jádra uranu,
  1658.  plutonia ...
  1659.  $P
  1660.  $F
  1661. 030  1000000  ¢TëPNÅ ₧ETëZOVÅ@REAKCE
  1662.    P⌐i roz¿têpení jádra na dvê jádra
  1663.  men¿í se uvolní v prûmêru dva aæ t⌐i
  1664.  neutrony, které mohou vyvolat roz-
  1665.  ¿têpení dal¿ího jádra. Tak vzniká
  1666.  "⌐etêzová" reakce.
  1667.  $P
  1668.  $F
  1669. 001  1000000  TEPELNÅ ùÇINNOST
  1670.    Tepelná úçinnost vyjad⌐uje pomêr
  1671.  vyprodukované elektrické energie
  1672.  a vyrobené tepelné energie (tepelná
  1673.  úçinnost = el.vÿkon / tepelnÿ vÿkon).
  1674.  $P
  1675.  $F
  1676. 134  1000000  TEPELN¥ NEUTRON
  1677.    Zpomalenÿ neutron s malou kine-
  1678.  tickou energií. Zpomalování neutronu
  1679.  z rychlého na tepelnÿ probíhá nárazy
  1680.  neutronu do jader. P⌐i têchto sráæ-
  1681.  kách neutron p⌐edá jádru vædy çást
  1682.  své energie a tak se zpomaluje. Nej-
  1683.  vêt¿í mnoæství energie p⌐edá neutron
  1684.  jádru srovnatelné hmotnosti. Proto
  1685.  velmi úçinnê zpomaluje neutrony voda
  1686.  (vodík). Materiál, kterÿ úçinnê zpo-
  1687.  maluje neutrony, nazÿváme moderátor.
  1688.  $P
  1689.  $F
  1690. 028  1010000  TEPELN¥ REAKTOR
  1691.    Typ reaktoru, ve kterém ¿têpení
  1692.  jader paliva vyvolávají p⌐edev¿ím
  1693.  pomalé neutrony. K tomuto typu reak-
  1694.  torû pat⌐í i reaktory typu VVER (typ
  1695.  reaktoru vyuæívanÿ v ÇR).
  1696.  $P
  1697.  $F
  1698.  NADA
  1699. 001  1000000  TEPLO
  1700.    Teplo (p⌐esnêji vnit⌐ní energie
  1701.  látky) je forma energie daná neuspo-
  1702.  ⌐ádanÿm pohybem atomû a molekul.
  1703.  $P
  1704.  $F
  1705. 134  1000056  TERÇOVÉ JÅDRO
  1706.    Terçové nazÿváme jádro, na které
  1707.  p⌐i studiu jadernÿch reakcí dopadá
  1708.  p⌐ímÿ svazek primárních çástic
  1709.  a vyvolává v nêm studovanÿ proces.
  1710.  $P
  1711.  $F
  1712. 024  1000006  TëÆKÅ VODA - D⌡0
  1713.    Má vÿborné moderaçní vlastnosti
  1714.  a jen velmi slabê pohlcuje neutrony.
  1715.  Têæká voda a grafit jsou jedinÿmi
  1716.  moderátory, které umoæñují za urçi-
  1717.  tÿch podmínek pouæít jako jaderné
  1718.  palivo p⌐írodní smês izotopû uranu.
  1719.  $P
  1720.  $F
  1721. 134  1000000  TRANSURANOVÉ PRVKY
  1722.    Transuranové prvky mají vy¿¿í poçet
  1723.  protonû neæ uran. Velikost jader zpû-
  1724.  sobuje jejich nestabilitu.
  1725.  $P
  1726.  $F
  1727. 390  1001057  TRITIUM
  1728.    Tritium je izotop vodíku.
  1729.  V reaktoru vzniká p⌐i ¿têpnÿch reak-
  1730.  cích v palivu a p⌐i neutronovÿch
  1731.  reakcích s rûznÿmi izotopy obsaæenÿmi
  1732.  v chladivu. Vêt¿ina tritia se p⌐emê-
  1733.  ñuje na tzv. tritiovou vodu a stává
  1734.  se souçástí normálního kolobêhu vody.
  1735.  Tritium vzniká také v p⌐írodê pûso-
  1736.  bením kosmického zá⌐ení.
  1737.  $P
  1738.   Radioaktivní izotop vodíku
  1739.   Relativní atomová hmotnost:    3,016
  1740.   Teplota varu:              -248,1 °C
  1741.   Hustota:          0,281 g/dm3 (0 °C)
  1742.   Tvo⌐í asi 10 e(-17) % p⌐írodního
  1743.   vodíku.
  1744.  $F
  1745. 257  1011058  TURBïNA
  1746.    V turbínê se uskuteçñuje p⌐emêna
  1747.  tepelné (vnit⌐ní) a kinetické energie
  1748.  páry na energii mechanickou (rotace
  1749.  h⌐ídele). Turbína je roztáçena parou
  1750.  proudící p⌐es lopatky turbíny do kon-
  1751.  denzátoru. Turbína se nachází na spo-
  1752.  leçné h⌐ídeli s elektrickÿm generáto-
  1753.  rem - dohromady tvo⌐í tzv. turbogene-
  1754.  rátor.
  1755.  $P
  1756.   Uvedené parametry jsou typické pro
  1757.   turbíny jadernÿch elektráren
  1758.   typu VVER 1000:
  1759.      Vÿkon:                  1000  MW
  1760.      Kmitoçet:               25  ot./s
  1761.      Pára p⌐ed turbínou
  1762.        Tlak:                 6,3   MPa
  1763.        Teplota:              279   °C
  1764.      Tlak v kondenzátoru:    0,004 MPa
  1765.      Prûtok páry:            6160  t/h
  1766.  $F
  1767.  TURB
  1768. 220  1000000  U-235
  1769.    U-235 je izotop uranu ¿têpitelnÿ
  1770.  pomalÿmi neutrony. Je hlavní vyuæi-
  1771.  telnou sloækou paliva v tlakovodních
  1772.  reaktorech zaloæenÿch na ¿têpení
  1773.  pomalÿmi neutrony. Proto se musí
  1774.  p⌐írodní uran pro vyuæití v têchto
  1775.  reaktorech obohacovat na obsah
  1776.  cca 3 % U-235.
  1777.  $P
  1778.  $F
  1779. 220  1000000  U-238
  1780.    U-238 je izotop uranu, kterÿ je
  1781.  moæno ¿têpit pouze tzv. rychlÿmi
  1782.  neutrony. P⌐i záchytu pomalej¿ího
  1783.  neutronu jádrem se U-238 p⌐emêní
  1784.  na plutonium Pu-239.
  1785.  $P
  1786.  $F
  1787. 320  1010000  ùLOÆI¢Të RADIO-@AKTIVNïCH ODPADª
  1788.    ùloæi¿tê radioaktivních odpadû je
  1789.  prostor vybavenÿ pro skladování
  1790.  a trvalé uloæení radioaktivních
  1791.  odpadû bez zámêru jejich opêtovného
  1792.  vyjmutí. Zabezpeçuje izolaci odpadû
  1793.  od æivotního prost⌐edí pomocí více-
  1794.  bariérového systému. Podle umístêní
  1795.  mûæe bÿt povrchové, v podzemních
  1796.  dutinách nebo v hlubinnÿch geolo-
  1797.  gickÿch útvarech.
  1798.  $P
  1799.  $F
  1800.  NULC
  1801. 320  1010000  ùLOÆI¢Të V PODZEM-@NïCH DUTINÅCH
  1802.    Tato úloæi¿tê slouæí k trvalému
  1803.  uloæení nízko a st⌐ednê aktivních
  1804.  odpadû s krátkÿm i dlouhÿm poloçasem
  1805.  rozpadu nebo s p⌐irozenÿmi radio-
  1806.  nuklidy. Budují se v podzemních
  1807.  dutinách v malé hloubce (vytêæená
  1808.  dûlní díra). Hlavní izolaçní bariéra
  1809.  je tvo⌐ena okolním geologickÿm
  1810.  prost⌐edím.
  1811.  $P
  1812.  $F
  1813.  NULB
  1814. 128  1000000  UMëLÅ RADIOAKTIVITA
  1815.    Umêlá radioaktivita je rozpad nuk-
  1816.  lidu vyvolanÿ umêlÿm p⌐edáním energie
  1817.  jádru nuklidu tak, æe se tento nuklid
  1818.  stane nestabilním a rozpadne se
  1819.  s vysláním zá⌐ení alfa, beta nebo
  1820.  gama. Je-li produkt rozpadu radio-
  1821.  aktivní, vzniká rozpadová ⌐ada.
  1822.  $P
  1823.  $F
  1824. 224  1001059  URAN
  1825.    Uran je p⌐irozenÿ radioaktivní
  1826.  prvek o nêkolika izotopech pouæívanÿ
  1827.  jako palivo. Dosud jsou známy izotopy
  1828.  uranu hmotnostních çísel 227 aæ 240,
  1829.  z nichæ v p⌐irozené izotopní smêsi
  1830.  se vyskytují mate⌐ské nuklidy uranové
  1831.  a aktiniové ⌐ady (U-238 a U-235)
  1832.  a dce⌐innÿ produkt uranové ⌐ady
  1833.  (U-234).P⌐írodní smês izotopû uranu
  1834.  se skládá z 99,3% U-238 a 0,7% U-235.
  1835.  Praktickÿ vÿznam izotopû uranu spo-
  1836.  çívá ve ¿têpnosti U-235 a U-233 tepel-
  1837.  nÿmi neutrony a ve schopnosti udræet
  1838.  ⌐etêzovou reakci.
  1839.  $P
  1840.   Chemickÿ prvek: pat⌐í mezi aktinoidy
  1841.   Oxidaçní çíslo:                  3-6
  1842.   Atomové çíslo:                    92
  1843.   Relativní atomová hmotnost:  238,029
  1844.   Teplota tání:                1132 °C
  1845.   Teplota varu:                3818 °C
  1846.   Hustota:            19 g/cm3 (25 °C)
  1847.   Tvrdost:                         6,0
  1848.   Rudy:             Uranin s p⌐ímêsemi
  1849.   Polomêr jádra:
  1850.   R = 1,3 e (-15) * A e (-1/3)
  1851.   A = 235 (Hmotnostní çíslo)
  1852.  $F
  1853. 028  1000000  URANOVÅ RUDA
  1854.    Uranovou rudou nazÿváme nerosty
  1855.  s podstatnou p⌐ímêsí p⌐írodního
  1856.  uranu. Nejdûleæitêj¿í uranovou rudou
  1857.  je uranin (smolinec) - çernÿ, smolnê
  1858.  lesklÿ nerost oxidu uraniçitého.
  1859.  $P
  1860.  $F
  1861. 134  1000000  VAZEBNÅ ENERGIE
  1862.    Je to energie, kterou musíme vyna-
  1863.  loæit na to, abychom jádro rozloæili
  1864.  na jednotlivé nukleony.
  1865.  $P
  1866.  $F
  1867. 134  1001070  VODïK
  1868.    Molekulovÿ vodík je bezbarvÿ plyn,
  1869.  bez chuti a zápachu, kterÿ zapálen
  1870.  na vzduchu ho⌐í namodralÿm plamenem.
  1871.  Je více neæ 14x lehçí neæ vzduch.
  1872.  Ve vodê a rozpou¿têdlech je málo
  1873.  rozpustnÿ, za obyçejné teploty
  1874.  je málo aktivní. Za tepla se sluçuje
  1875.  s mnoha prvky. S kyslíkem vytvá⌐í
  1876.  t⌐askavou smês. Pro velkou aktivitu
  1877.  ke kyslíku je silnÿm redukçním
  1878.  prost⌐edníkem.
  1879.  Pouæití: Pro hydrogenaçní úçely,
  1880.  nap⌐. vÿrobu amoniaku, kys. chloro-
  1881.  vodíkové apod.
  1882.  $P
  1883.   nejjednodu¿¿í chem. prvek
  1884.   Skupina:                         I A
  1885.   Oxidaçní çíslo:                  1,1
  1886.   Atomové çíslo:                     1
  1887.   Relativní atomová hmotnost:  1,00797
  1888.   Teplota tání:             -259,20 °C
  1889.   Teplota varu:            -252,771 °C
  1890.   Hustota:               0,08988 g/dm3
  1891.   Zdroj: rozkladem vody, ropy, zemního
  1892.   plynu.
  1893.   Polomêr jádra je roven polomêru
  1894.   protonu 1,4 e(-15) m.
  1895.  $F
  1896. 017  1010000  VVER
  1897.    VVER (Vodo - Vodní Energetickÿ
  1898.  Reaktor) byl vyvinut v bÿvalém SSSR
  1899.  a pat⌐í do t⌐ídy tlakovodních reak-
  1900.  torû PWR, moderovanÿch a chlazenÿch
  1901.  obyçejnou vodou. Existující prove-
  1902.  dení se li¿í vÿkonem
  1903.  (VVER 440: vÿkon 440 MW elektrickÿch,
  1904.  VVER 1000: vÿkon 1000 MW elek-
  1905.  trickÿch).
  1906.  $P
  1907.  $F
  1908.  BAZEN
  1909. 320  1010060  VYSOKOAKTIVNï ODPAD
  1910.    Vysokoaktivní odpad, nap⌐. vyho⌐elé
  1911.  palivo, je vysoce radioaktivní
  1912.  a uvolñuje znaçné mnoæství tepla
  1913.  - vyæaduje chlazení a stínêní. Trvalé
  1914.  uloæení je moæné pouze v hlubinném
  1915.  geologickém úloæi¿ti.
  1916.  $P
  1917.  $F
  1918.  KOTNR
  1919. 001  1000000  WATT (W)
  1920.   Watt je jednotkou vÿkonu a vyjad-
  1921.  ⌐uje mnoæství práce za sekundu
  1922.  (W = J/s).
  1923.  $P
  1924.  $F
  1925. 390  1000000  ZÅ₧ENï ÇÅSTICOVÉ@(KORPUSKULÅRNï)
  1926.    Zá⌐ení spoçívá v p⌐enosu energie
  1927.  uspo⌐ádanÿm pohybem çástic, které
  1928.  mají nenulovou klidovou hmotnost
  1929.  (nap⌐.: neutronové, protonové,...).
  1930.  $P
  1931.  $F
  1932. 390  1000061  ZÅ₧ENï GAMA
  1933.    Zá⌐ení gama vzniká p⌐i radioaktivní
  1934.  p⌐emênê nêkterÿch radionuklidû. Je
  1935.  to elektromagnetické zá⌐ení s rela-
  1936.  tivnê vysokou energií fotonû (⌐ádovê
  1937.  MeV). Vzniká p⌐i anihilaci çástic
  1938.  a p⌐i rûznÿch jadernÿch reakcích.
  1939.  Lze ho pouæít ke sterilaci potravin,
  1940.  upravování nêkterÿch vlastností
  1941.  plastû, v defektoskopii, medicínê atp.
  1942.  $P
  1943.  $F