home *** CD-ROM | disk | FTP | other *** search
/ Chip 1997 July / Chip_1997-07_cd.bin / tema / simopt / ezz / lexikon.txe < prev    next >
Text File  |  1997-03-19  |  174KB  |  5,758 lines
  1. 272  1010001  ABSORBOVANÅ ENERGIE@MO₧E
  2.   Asi 1/4 sluneçní energie dopadající
  3.  na zemskÿ povrch je absorbována v mo⌐i
  4.  a oh⌐ívá povrchové vrstvy vody. Systém
  5.  OTEC (Ocean Thermal Energy Conversion)
  6.  vyuæívá rozdílu teploty vody na po-
  7.  vrchu oceánu a v hloubce 600 aæ 1000m,
  8.  kterÿ çiní v teplÿch mo⌐ích p⌐es 20 K.
  9.  Teplotní rozloæení na povrchu oceánu
  10.  lze barevnê vizualizovat. Oranæová a
  11.  ælutá barva odhalují víry teplého
  12.  Golfského proudu, zelená a modrá jsou
  13.  studené proudy.
  14.  $P
  15.  $F
  16.  INFRA
  17. 029  1000000  ABSORPÇNï TYÇE
  18.    Absorpçní tyçe slouæí k ⌐ízení
  19.  reaktoru. Obsahují materiál, kterÿ
  20.  absorbuje (pohlcuje) neutrony. Pohl-
  21.  cením neutronû dochází ke zpomalení
  22.  nebo zastavení ⌐etêzové ¿têpné
  23.  reakce. Mezi nejroz¿í⌐enêj¿í absor-
  24.  béry pat⌐í bór a kadmium.
  25.  $P
  26.  $F
  27. 001  1001002  ADIABATICKÅ EXPANZE
  28.  P⌐i adiabatické zmênê stavu pracovní
  29.  látky se teplo pracovní látce nep⌐ivá-
  30.  dí, ani se z ní neodvádí. Adiabatická
  31.  expanze je zvêt¿ování objemu plynu bez
  32.  p⌐ívodu çi odvodu tepla. Dûsledkem
  33.  této zmêny je pokles tlaku.
  34.  Adiabatická expanze probíhá nap⌐.
  35.  v plynové turbínê.
  36.  $P
  37.  Ztrojnásobíme-li bez p⌐ívodu çi odvodu
  38.  tepla objem plynu o tlaku 0,5 MPa,
  39.  klesne jeho tlak v dûsledku adiabatic-
  40.  ké expanze na 0,1 MPa.
  41.  $F
  42. 001  1001003  ADIABATICKÅ KOMPRESE
  43.  Adiabatická zmêna stavu plynu je tako-
  44.  vá zmêna, p⌐i které se pracovní látce
  45.  teplo zvnêj¿ku ani nep⌐ivádí, ani se
  46.  ven z látky neodvádí. Adiabatická kom-
  47.  prese je stlaçování çi sniæování
  48.  objemu plynu bez odvodu çi p⌐ívodu
  49.  tepla. Adiabatická komprese probíhá
  50.  nap⌐. v kompresoru.
  51.  $P
  52.  P⌐i adiabatické kompresi vzduchu
  53.  z tlaku 0,1 MPa na 0,5 MPa se objem
  54.  vzduchu zmen¿í na 32% pûvodní hodnoty.
  55.  $F
  56. 384  1000000  AKTIVITA
  57.    Aktivita charakterizuje rychlost
  58.  rozpadu. Vyjad⌐uje se v poçtech roz-
  59.  padû za çasovou jednotku. Jednotkou
  60.  aktivity je jeden becquerel (Bq).
  61.  $P
  62.  $F
  63. 032  1000000  AKTIVNï BEZPEÇNOSTNï@SYSTÉMY
  64.    Na rozdíl od pasivních systémû po-
  65.  t⌐ebují ke svému pohonu dodávku ener-
  66.  gie a k uvedení do funkce ⌐ídicí sig-
  67.  nál. Jsou podstatnê sloæitêj¿í a vy-
  68.  æadují nároçnou kontrolu a údræbu.
  69.  Vyuæívají obvykle více nezávislÿch
  70.  zdrojû informace. Typickÿmi p⌐íklady
  71.  aktivních bezpeçnostních systémû jsou
  72.  za⌐ízení pro odstavení reaktoru
  73.  pomocí zasunutí regulaçních tyçí,
  74.  systém pro havarijní chlazení atd.
  75.  $P
  76.  $F
  77. 025  1011001  AKTIVNï ZòNA
  78.    Je to oblast reaktoru, ve které
  79.  probíhá ¿têpná ⌐etêzová reakce.
  80.  V této oblasti dochází p⌐i ¿têpení
  81.  jader paliva k intenzivní p⌐emênê ja-
  82.  derné energie na tepelnou energii.
  83.  Konstrukçní ⌐e¿ení aktivní zóny
  84.  ovlivñuje vÿbêr paliva, chladiva
  85.  a u tepelnÿch reaktorû vÿbêr mode-
  86.  rátoru.
  87.  $P
  88.    Uvedené parametry se vztahují
  89.   k aktivní zónê reaktoru VVER 1000 :
  90.   Vÿ¿ka aktivní zóny:         3,56  m
  91.   Prûmêr aktivní zóny:        3,12  m
  92.   Mnoæství uranu:             66    t
  93.   Poçet
  94.   regulaçních tyçí:           61    ks
  95.   Poçet
  96.   palivovÿch tyçí:            47867 ks
  97.   Prûmêr pal. tyçe:           9,10  mm
  98.  $F
  99.  AZONA
  100. 016  1001067  AKTIVNï ZòNA@REAKTORU PIUS
  101.  PALIVO: Obohacenÿ uran ve formê oxidu
  102.  uraniçitého (UO⌡).
  103.  MODERÅTOR: Lehká (obyçejná) voda.
  104.  CHLADIVO: Lehká (obyçejná) voda.
  105.  AKTIVNï ZòNA: Aktivní zóna je podobná
  106.  reaktorûm BWR. Ve st⌐edu kaædé kazety
  107.  je çtvercová trubka, kam se p⌐i
  108.  odstavení nasypou koule z borové
  109.  oceli. Nepouæívají se regulaçní tyçe,
  110.  vÿkon reaktoru je ⌐ízen pouze zmênou
  111.  koncentrace kyseliny borité v chladi-
  112.  cí vodê reaktoru.
  113.  $P
  114.   Tepelnÿ vÿkon:               1600 MW
  115.   Vÿ¿ka aktivní zóny:          2,0  m
  116.   Prûmêr aktivní zóny:         2,8  m
  117.   Hmotnost paliva v reaktoru:  68,4 t
  118.   Obohacení çerstvého paliva:  2,82 %
  119.   Tlak chladiva v reaktoru:    9,2 MPa
  120.   Teplota chladiva na vstupu:  262  °C
  121.   Teplota chladiva na vÿstupu: 293  °C
  122.   Obsah vody v bazénu:         2300 m3
  123.   Teplota vody v bazénu:       50   °C
  124.   Vnit⌐ní prûmêr bazénu:       13   m
  125.   Vÿ¿ka bazénu:                35   m
  126.   Poçet smyçek I.okruhu:       4    ks
  127.  $F
  128. 016  1001066  AKTIVNï ZòNA@SUPER FENIX
  129.  PALIVO: Plutonium - pouæívá se
  130.  ve formê smêsi oxidû PuO⌡ a UO⌡.
  131.  MODERÅTOR: Nemá.
  132.  CHLADIVO: Tekutÿ sodík.
  133.  AKTIVNï ZòNA: Palivové tyçe tvo⌐í
  134.  váleçky paliva uzav⌐ené v trubce
  135.  z nerezavêjící oceli. Aktivní zóna je
  136.  navíc obklopena reprodukçní vrstvou,
  137.  která obsahuje uran ve formê UO⌡.
  138.  Horkÿ sodík oh⌐átÿ v aktivní zónê
  139.  p⌐edává své teplo sodíku, kterÿ je
  140.  v druhém, oddêleném jiæ neradio-
  141.  aktivním okruhu. Ten pak vytápí parní
  142.  generátor.
  143.  $P
  144.   Tepelnÿ vÿkon:              2900 MW
  145.   Vÿ¿ka aktivní zóny:         1,0  m
  146.   Prûmêr aktivní zóny:        3,7  m
  147.   Hmotnost paliva v reaktoru: 31,5 t
  148.   Palivo ve formê smêsi:     PuO⌡, UO⌡
  149.   Obohacení paliva plutoniem: 16,6 %
  150.   Tlak sodíku v reaktoru:     0,25 MPa
  151.   Teplota sodíku na vstupu:   395 °C
  152.   Teplota sodíku na vÿstupu:  545 °C
  153.   Poçet smyçek I.okruhu:      4
  154.  $F
  155. 016  1001000  AKTIVNï ZòNA@VVER 440
  156.  PALIVO: Obohacenÿ uran ve formê oxidu
  157.  uraniçitého (UO⌡).
  158.  MODERÅTOR: Lehká (obyçejná) voda.
  159.  CHLADIVO: Lehká (obyçejná) voda.
  160.  AKTIVNï ZòNA: Malé tabletky z UO⌡
  161.  hermeticky uzav⌐ené do zirkoniového
  162.  obalu tvo⌐í palivové tyçe. Z desítek
  163.  pal. tyçí jsou skládány tzv. palivové
  164.  kazety. Regulace vÿkonu se uskuteç-
  165.  ñuje pomocí havarijních a regulaçních
  166.  tyçí, které se zasouvají nebo vyta-
  167.  hují z aktivní zóny.
  168.  $P
  169.   Tepelnÿ vÿkon:              1375 MW
  170.   Vÿ¿ka aktivní zóny:         2,5  m
  171.   Prûmêr aktivní zóny:        2,88 m
  172.   Poçet palivovÿch kazet:     349  ks
  173.   Hmotnost paliva v reaktoru: 42   t
  174.   Obohacení çerstvého paliva: 3,3  %
  175.   Poçet pal. tyçí v kazetê:   126  ks
  176.   Prûmêr palivové tyçe:       9,1  mm
  177.   Tlak chladiva:              12,3 MPa
  178.   Teplota chladiva na vstupu: 265  °C
  179.   Teplota chladiva na vÿstupu:295  °C
  180.   Poçet smyçek I. okruhu:     6    ks
  181.  $F
  182. 016  1001000  AKTIVNï ZòNA@VVER 1000
  183.  PALIVO: Obohacenÿ uran ve formê oxidu
  184.  uraniçitého (UO⌡).
  185.  MODERÅTOR: Lehká (obyçejná) voda.
  186.  CHLADIVO: Lehká (obyçejná) voda.
  187.  AKTIVNï ZòNA: Malé tabletky z UO⌡
  188.  hermeticky uzav⌐ené do zirkoniového
  189.  obalu tvo⌐í palivovou tyç. Palivové
  190.  tyçe jsou skládány do tzv. palivové
  191.  kazety. Regulace vÿkonu se uskuteç-
  192.  ñuje pomocí havarijních a regulaçních
  193.  tyçí, které se zasouvají nebo vy-
  194.  tahují z aktivní zóny.
  195.  $P
  196.   Tepelnÿ vÿkon:              3000 MW
  197.   Vÿ¿ka aktivní zóny:         3,5  m
  198.   Prûmêr aktivní zóny:        3,16 m
  199.   Poçet palivovÿch kazet:     151  ks
  200.   Hmotnost paliva v reaktoru: 66   t
  201.   Obohacení çerstvého paliva: 4,4  %
  202.   Poçet pal. tyçí:            331  ks
  203.   Prûmêr palivové tyçe:       9,1  mm
  204.   Tlak chladiva v reaktoru:   15,7 MPa
  205.   Teplota chladiva na vstupu  289  °C
  206.   Teplota chladiva na vÿstupu:324  °C
  207.   Poçet smyçek I. okruhu:     4    ks
  208.  $F
  209. 016  1001063  AKTIVNï ZòNA BWR
  210.  PALIVO: Obohacenÿ uran ve formê oxidu
  211.  uraniçitého (UO⌡).
  212.  MODERÅTOR: Lehká (obyçejná) voda.
  213.  CHLADIVO: Lehká (obyçejná) voda.
  214.  AKTIVNï ZòNA: Malé tabletky z UO⌡
  215.  hermeticky uzav⌐ené do zirkoniového
  216.  obalu tvo⌐í palivovou tyç. Palivové
  217.  tyçe jsou sloæeny do tzv. palivové
  218.  kazety. Voda se v aktivní zónê oh⌐ívá
  219.  aæ do varu. Pára je v horní çásti
  220.  reaktoru zbavena kapek a p⌐ímo pohání
  221.  turbínu s generátorem.
  222.  $P
  223.   Tepelnÿ vÿkon:              3580 MW
  224.   Vÿ¿ka aktivní zóny:         3,8  m
  225.   Prûmêr aktivní zóny:        4,9  m
  226.   Poçet palivovÿch kazet:     748  ks
  227.   Hmotnost paliva v reaktoru: 136  t
  228.   Obohacení çerstvého paliva: 2,4-3 %
  229.   Poçet pal.tyçí v kazetê:    64   ks
  230.   Prûmêr pal.tyçe:            12,3 mm
  231.   Tlak chladiva v reaktoru:   6,8  MPa
  232.   Teplota chladiva na vstupu: 216  °C
  233.   Teplota páry na vÿstupu:    285  °C
  234.   Parní vÿkon:                2    t/s
  235.  $F
  236. 016  1001065  AKTIVNï ZòNA HTGR
  237.  PALIVO: Thorium + vysokoobohacenÿ
  238.  uran (93% UO⌡) ve formê malinkÿch
  239.  kuliçek.
  240.  MODERÅTOR: Grafit obsaæenÿ v palivo-
  241.  vÿch koulích velikosti tenisového
  242.  míçku.
  243.  CHLADIVO: Helium.
  244.  AKTIVNï ZòNA: Palivové koule jsou
  245.  volnê sypány do válcovité aktivní
  246.  zóny. Z jejího dna jsou zase postupnê
  247.  odebírány. Vyho⌐elé palivo je automa-
  248.  ticky nahrazováno çerstvÿm. Chladivo
  249.  proudící mezi palivovÿmi koulemi do-
  250.  sahuje na vÿstupu vysokou teplotu.
  251.  $P
  252.   Tepelnÿ vÿkon THTR300 (SRN): 750  MW
  253.   Vÿ¿ka aktivní zóny:          5,1  m
  254.   Prûmêr aktivní zóny:         5,6  m
  255.   Hmotnost paliva v reaktoru:0,33t UO⌡
  256.                             +6,6t ThO⌡
  257.   Obohacení çerstvého paliva:  93   %
  258.   Poçet palivovÿch koulí:    675000 ks
  259.   Prûmêr palivové koule:       60   mm
  260.   Tlak helia v reaktoru:       4,0 MPa
  261.   Teplota helia na vstupu:     260  °C
  262.   Teplota helia na vÿstupu:    750  °C
  263.  $F
  264. 016  1011062  AKTIVNï ZòNA PWR
  265.  PALIVO: Obohacenÿ uran ve formê oxidu
  266.  uraniçitého (UO⌡).
  267.  MODERÅTOR: Lehká (obyçejná) voda.
  268.  CHLADIVO: Lehká (obyçejná) voda.
  269.  AKTIVNï ZòNA: Malé tabletky z UO⌡
  270.  hermeticky uzav⌐ené do zirkoniového
  271.  obalu tvo⌐í palivovou tyç. Z nêkolika
  272.  stovek palivovÿch tyçí se skládá pa-
  273.  livová kazeta. Regulace vÿkonu
  274.  se uskuteçñuje pomocí havarijních
  275.  a regulaçních tyçí, které se zasou-
  276.  vají nebo vytahují z aktivní zóny.
  277.  $P
  278.   Tepelnÿ vÿkon:             3780  MW
  279.   Vÿ¿ka aktivní zóny:         3,9  m
  280.   Prûmêr aktivní zóny:        3,6  m
  281.   Poçet palivovÿch kazet:     193  ks
  282.   Hmotnost paliva v reaktoru: 103  t
  283.   Obohacení çerstvého paliva: 3,4  %
  284.   Poçet pal. tyçí v kazetê:   235-239
  285.   Prûmêr palivové tyçe:       10,75 mm
  286.   Tlak chladiva v reaktoru:   15,8 MPa
  287.   Teplota chladiva na vstupu: 292  °C
  288.   Teplota chladiva na vÿstupu:326  °C
  289.   Poçet smyçek I.okruhu:      4    ks
  290.  $F
  291.  AZONA
  292. 016  1001064  AKTIVNï ZòNA RBMK
  293.  PALIVO: Obohacenÿ uran ve formê oxidu
  294.  uraniçitého (UO⌡).
  295.  MODERÅTOR: Grafit
  296.  CHLADIVO: Lehká (obyçejná) voda.
  297.  AKTIVNï ZòNA: Palivové tyçe tvo⌐í
  298.  zirkoniové trubky, ve kterÿch jsou
  299.  naskládány váleçky z UO⌡. Chladivo
  300.  proudí p⌐es tlakové kanály rozmístêné
  301.  v grafitovém válcovém bloku. Smês vody
  302.  a páry proudící z kanálû jde do sepa-
  303.  rátoru.
  304.  $P
  305.   Tepelnÿ vÿkon:               3200 MW
  306.   Vÿ¿ka aktivní zóny:          7    m
  307.   Prûmêr aktivní zóny:         11,8 m
  308.   Poçet tlakovÿch kanálû:      1693 ks
  309.   Hmotnost uranu v reaktoru:   192  t
  310.   Obohacení çerstvého paliva:  2,0  %
  311.   Poçet tyçí v kanálu:         2x18 ks
  312.   Prûmêr palivové tyçe:        13,6 mm
  313.   Tlak páry v separátoru:      6,9 MPa
  314.   Teplota chladiva na vstupu:  265  °C
  315.   Teplota páry na vÿstupu:     280  °C
  316.  $F
  317. 020  1001004  ATMOSFÉRICK¥ FLUIDNï@KOTEL
  318.  Fluidní kotel, v nêmæ fluidní vrstva
  319.  cirkuluje mezi vlastním spalovacím
  320.  prostorem a vnê umístênÿm cyklonovÿm
  321.  odluçovaçem. U kotlû dodávanÿch
  322.  ve spolupráci s firmou ABB Combustion
  323.  Engineering sestává první tah kotle
  324.  ze spalovacího prostoru, horkÿch
  325.  cyklonû a sifonû. Zde cirkuluje
  326.  fluidní vrstva a teplota je udræována
  327.  kolem 850°C. Spaliny, zbavené
  328.  v cyklonech popílku, jsou vedeny p⌐es
  329.  dodatkové plochy kotle do filtru
  330.  za kotlem.
  331.  $P
  332.  parní vÿkon kotle: 75 aæ 350 t/h
  333.  tlak p⌐eh⌐áté páry: 6,3 aæ 13,6 MPa
  334.  teplota p⌐eh⌐áté páry: 420 aæ 540°C
  335.  palivo: ve¿kerá hnêdá a çerná uhlí
  336.  emise ¿kodlivÿch plynû:
  337.  - SO⌡...4OO mg/Nm3
  338.  - NOX...250  -"-
  339.  $F
  340. 134  1000000  ATOM
  341.    a) FILOZOFICKY: v ⌐ecké filozofii
  342.  je atom taková çástice jsoucna, která
  343.  p⌐i dêlení jsoucna je sama jiæ dále
  344.  nedêlitelná a která se spolu s ostat-
  345.  ními atomy pohybuje v prázdném
  346.  prostoru.
  347.    b) FYZIKÅLNë: Atom je nejmen¿í çást
  348.  chemického prvku, která je schopná
  349.  vstoupit do chemické reakce. Atom se
  350.  skládá z malého jádra a elektronového
  351.  obalu. Jádro atomu je tvo⌐eno protony
  352.  a neutrony, elektronovÿ obal elek-
  353.  trony.
  354.  $P
  355.  $F
  356. 134  1000002  ATOMOVÉ ÇïSLO Z
  357.    Atomové çíslo je po⌐adové çíslo
  358.  v periodické soustavê prvkû. Udává
  359.  poçet protonû v jád⌐e atomu.
  360.  Nap⌐. pro uran je Z = 92 (jádro uranu
  361.  obsahuje 92 protonû).
  362.  $P
  363.  $F
  364. 004  1000005  BAHNïK
  365.  Nejníæe poloæená çást kotle, v níæ
  366.  se shromaæâují neçistoty. Ças od çasu
  367.  lze tento prostor vypustit (odkalení
  368.  kotle).
  369.  Do kotle se sice p⌐ivádí upravená
  370.  napájecí voda, ale jelikoæ se odvádí
  371.  çistá pára, koncentrace neçistot
  372.  postupnê roste.
  373.  $P
  374.  $F
  375. 002  1011002  BÅNKIHO TURBïNA
  376.   Rovnotlaká turbína (stejnÿ tlak p⌐ed
  377.  turbínou i za turbínou) s dvojnásobnÿm
  378.  prûtokem vody (voda protéká obêæné
  379.  kolo), vÿrobnê nenároçná. Pouæití
  380.  vhodné pro malé vodní elektrárny.
  381.  $P
  382.  Spád: 0,8 aæ 50 m.
  383.  Rozsah prûtoku: 50 litrû za 1 s aæ
  384.         nêkolik m3/s.
  385.  Vÿrobci: firmy Cink, Turbo Technic
  386.           Dumat.
  387.  $F
  388.  BANKI
  389. 288  1000000  BARIÉRA (U JADERNÉ@ELEKTRÅRNY)
  390.    Bariéry u jaderné elektrárny zabra-
  391.  ñují úniku radioaktivních produktû
  392.  ¿têpení z paliva do æivotního pro-
  393.  st⌐edí. Bariérami u elektrárny typu
  394.  VVER jsou hermetickÿ obal palivovÿch
  395.  çlánkû, hermetickÿ primární okruh
  396.  a kontejnment.
  397.  $P
  398.  $F
  399. 320  1000000  BARIÉRA (U ODPADª)
  400.    Bariérou (u odpadû) rozumíme souhrn
  401.  prost⌐edkû zpomalujících nebo znemoæ-
  402.  ñujících migraci radionuklidû z od-
  403.  padû nebo z úloæi¿tê do jeho okolí.
  404.  V p⌐ípadê geologickÿch úloæi¿ƒ jsou
  405.  pouæity technické bariéry vytvo⌐ené
  406.  çlovêkem (forma odpadû, kontejner,
  407.  vÿplñ mezi kontejnerem a okolní hor-
  408.  ninou a stavební bariéry) a p⌐írodní
  409.  bariéry p⌐edstavované úloæní horninou
  410.  a okolní geologickou formací.
  411.  $P
  412.  $F
  413. 128  1000000  BECQUEREL - Bq
  414.    V jednotkách Bq je udávána aktivita
  415.  (1Bq = 1rozpad/1s).
  416.  $P
  417.  $F
  418. 130  1001000  BERYLIUM
  419.    Berylium je prvek, není radio-
  420.  aktivní. Vzniká v p⌐írodê pûsobením
  421.  kosmického zá⌐ení.
  422.  $P
  423.   Chem.prvek skupiny:             II A
  424.   ¢edÿ kov
  425.   Atomové çíslo:                     4
  426.   Relativní atomová hmotnost:    9,012
  427.   Teplota tání:                1283 °C
  428.   Teplota varu:                2970 °C
  429.   Hustota:          1,828g/cm3 (20 °C)
  430.   Tvrdost:                           5
  431.   Ruda:                Fenakit Be2SiO4
  432.   Rozpustné slouçeniny berylia jsou
  433.   jedovaté.
  434.  $F
  435. 288  1000000  BEZPEÇNOSTNï@SYSTÉMY U JE
  436.    Pro p⌐ípad selhání nêkterého
  437.  z prvkû elektrárny se vytvá⌐í v JE
  438.  systémy p⌐ekáæek tak, aby p⌐ípadná
  439.  porucha nep⌐e¿la v nehodu çi havá-
  440.  rii. Tyto systémy rozdêlujeme
  441.  na pasivní a aktivní.
  442.  $P
  443.  $F
  444. 032  1010003  BIOMASA
  445.   Biomasa je látka rostlinného nebo æi-
  446.  voçi¿ného pûvodu. Pro energetické
  447.  úçely se buâ zámêrnê získává pêstová-
  448.  ním rostlin nebo chovem æivoçichû,
  449.  çi vzniká jako odpad. Biomasa slouæí
  450.  p⌐ímo jako palivo (nap⌐. palivové
  451.  d⌐íví) nebo jako surovina pro vÿrobu
  452.  plynnÿch, kapalnÿch çi tuhÿch paliv
  453.  (bioplyn, bionafta, biobrikety).
  454.  $P
  455.  $F
  456.  BMASA
  457. 017  1001153  BLOK
  458.  Elektrárenskÿ blok - energetická
  459.  jednotka sestávající z parního kotle
  460.  a turbogenerátoru.
  461.  Nêkolik blokû tvo⌐í s dal¿ími
  462.  pot⌐ebnÿmi za⌐ízeními elektrárnu.
  463.  Nejroz¿í⌐enêj¿í bloky v Çeské republi-
  464.  ce mají vÿkon 110 a 200 MW. Nejvêt¿ího
  465.  vÿkonu dosahuje elektrárenskÿ blok
  466.  Mêlník III (500 MW).
  467.  $P
  468.  Parametry bloku o vÿkonu 200 MW :
  469.  (Elektrárna Tu¿imice II)
  470.  Instalovanÿ vÿkon: 200 MW
  471.  Parní vÿkon kotle: 660 t/h
  472.  Parametry páry - tlak: 17,46 MPa
  473.              - teplota: 540°C
  474.  Prûtlaçnÿ granulaçní kotel s p⌐ih⌐í-
  475.  vákem páry.
  476.  $F
  477. 134  1001000  BòR
  478.    Chemickÿ prvek s vysokou úçinností
  479.  absorpce neutronû. P⌐i absorpci neut-
  480.  ronu se bór nejçastêji rozpadá
  481.  na çástici alfa (jádro  helia) a atom
  482.  lithia.
  483.  $P
  484.   Chem. prvek skupiny:           III A
  485.   ¢edoçerné krystaly nebo hnêdÿ prá¿ek
  486.   Atomové çíslo:                     5
  487.   Relativní atomová hmotnost:   10,811
  488.   Teplota tání:                2181 °C
  489.   Teplota varu:                3650 °C
  490.   Hustota:                  2,34 g/cm3
  491.   Tvrdost:                         9,3
  492.   Rudy:        Borax  Na2B4O7 * 10 H2O
  493.   Kernit Na2B4O7 * 4 H2O
  494.  $F
  495. 001  1001006  BRAYTONªV CYKLUS@S PLYNOVOU TURBïNOU
  496.  Tepelnÿ obêh sestávající z adiabatické
  497.  komprese pracovní látky (plynu) v kom-
  498.  presoru, izobarického oh⌐evu plynu,
  499.  adiabatické expanze pracovní látky v
  500.  turbínê a z izobarického odvodu tepla
  501.  plynu v chladiçi. Tím se pracovní lát-
  502.  ka dostává do vÿchozího bodu a pracov-
  503.  ní cyklus je uzav⌐en.
  504.  V p⌐ípadê spalovací turbíny pracující
  505.  v otev⌐eném cyklu je chladiçem vlastnê
  506.  atmosféra Zemê.
  507.  $P
  508.  Pracovní cyklus spalovací turbíny
  509.  GT13E2 o vÿkonu 160 MW.
  510.  Vstupní teplota spalin: 1100°C
  511.  Tlak vzduchu po kompresi: 1,5 MPa
  512.  Vÿstupní teplota spalin: 525°C
  513.  Termická úçinnost cyklu: 35,7 %
  514.  Kompresor nasává atmosférickÿ vzduch.
  515.  Vystupující spaliny lze dále vyuæít
  516.  ve spalinovém kotli.
  517.  $F
  518. 016  1000000  BWR
  519.    Z hlediska energie neutronû vyvo-
  520.  lávajících ¿têpení se jedná o tepelnÿ
  521.  (pomalÿ) reaktor. Moderátorem a chla-
  522.  divem je obyçejná voda pod vysokÿm
  523.  tlakem, ale na rozdíl od tlakovodních
  524.  reaktorû se pára vyrábí p⌐ímo v ak-
  525.  tivní zónê. Jedná se proto o varnÿ
  526.  reaktor (BWR  - Boiling Water Reac-
  527.  tor). V souçasné dobê je asi 1/3
  528.  v¿ech lehkovodních reaktorû typu BWR.
  529.  $P
  530.  $F
  531. 001  1000007  CARNOTIZACE CYKLU
  532.  Vyuæití regenerace tepla v reálném
  533.  tepelném obêhu tak, aby se co
  534.  nejvíce p⌐iblíæil Carnotovu cyklu.
  535.  V p⌐ípadê parního cyklu se postupnê
  536.  odebírá v prûbêhu expanze çást páry
  537.  z turbíny a zavádí se do regeneraçního
  538.  oh⌐íváku, kde oh⌐ívá napájecí vodu
  539.  z kondenzátoru.
  540.  Mezi carnotizaçní (çi karnotizaçní)
  541.  opat⌐ení lze za⌐adit i p⌐ih⌐ívání
  542.  páry.
  543.  $P
  544.  Zvÿ¿ení termické úçinnosti parního
  545.  cyklu v závislosti na poçtu regene-
  546.  raçních oh⌐ívákû:
  547.   1 regeneraçní oh⌐ev: zvÿ¿ení o 2,5 %
  548.   2            oh⌐evy:           3,4
  549.   3            oh⌐evy:           4,0
  550.   4            oh⌐evy:           4,3
  551.   5            oh⌐evû:           4,4
  552.  10            oh⌐evû:           5,0
  553.  $F
  554. 001  1001008  CARNOTªV CYKLUS
  555.  Tepelnÿ obêh s nejvy¿¿í termickou
  556.  úçinností, sestávající ze dvou
  557.  expanzních zmên (izotermy a adiabaty)
  558.  a ze dvou zmên kompresních (rovnêæ
  559.  izotermy a adiabaty).
  560.  I kdyæ Carnotûv cyklus nelze prakticky
  561.  realizovat, ukazuje nejvy¿¿í teoretic-
  562.  ky dosaæitelnou úçinnost obêhu, v nêmæ
  563.  se p⌐ivádí teplo pracovní látce p⌐i
  564.  teplotê TA a odvádí p⌐i teplotê TB.
  565.  Lze tak lépe analyzovat moænosti dal-
  566.  ¿ího zdokonalování tepelnÿch obêhû.
  567.  $P
  568.  Termická úçinnost Carnotova cyklu:
  569.                TA - TB
  570.              ------------
  571.                   TA
  572.  $F
  573. 001  1000000  CIRKULACE
  574.    Cirkulace je obêh proudící látky
  575.  zpravidla uzav⌐enou smyçkou.
  576.  $P
  577.  $F
  578. 001  1001009  CLAUSIªV-RANKINªV@PARNï CYKLUS
  579.  Tepelnÿ obêh sestávající z izobaric-
  580.  kého oh⌐evu vody na teplotu varu
  581.  (sytosti), vypa⌐ování vody, oh⌐evu
  582.  páry na pracovní teplotu a expanze
  583.  páry v turbínê. Obêh je uzav⌐en
  584.  kondenzací páry na vodu (kondenzát).
  585.  $P
  586.  Parní obêh s p⌐ih⌐íváním páry a 9
  587.  stupni regeneraçního oh⌐ívání napájecí
  588.  vody, Blok 200 MW
  589.  Pára na vstupu do turbíny
  590.       tlak: 16,5 MPa
  591.       teplota: 565°C
  592.  Napájecí voda za kondenzátorem
  593.       tlak: 4 kPa
  594.       teplota: 29°C
  595.  Teplota sytosti: 350°C
  596.  Termická úçinnost cyklu: 38 %
  597.  $F
  598. 016  1000010  CYKLICK¥ (REGENERA-@TIVNï) PROCES
  599.  Opakující se proces, p⌐i nêmæ
  600.  dochází k obnovê pûvodních látek.
  601.  V p⌐ípadê odsi⌐ování spalin hovo⌐íme
  602.  o cyklickém çi regenerativním procesu
  603.  tehdy, jestliæe se absorpçní látka
  604.  odstrañující síru regeneruje a opêt
  605.  vrací do procesu. Zatím æádná z na¿ich
  606.  elektráren neuvaæuje o vyuæití regene-
  607.  rativního procesu k odsi⌐ování spalin.
  608.  $P
  609.  $F
  610. 008  1001011  CYKLON
  611.  Za⌐ízení ve tvaru p⌐evráceného
  612.  kuæele, v nêmæ se na principu
  613.  odst⌐edivé síly odluçují hrub¿í
  614.  tuhé çástice z proudu plynu.
  615.  Spaliny obsahující popílek se do cyk-
  616.  lonu p⌐ivádêjí tangenciálnê velkou
  617.  rychlostí, çástice se odst⌐edí a
  618.  spadnou do vÿsypky. Vyçi¿tênÿ plyn se
  619.  odvádí st⌐edem k dal¿ímu zpracování.
  620.  $P
  621.  Odluçivost cyklonovÿch odluçovaçû
  622.  Cyklony prûmêr 40 aæ 150 mm:
  623.          çástice 5 µm....70 aæ 90 %
  624.                 10 µm....85 aæ 95 %
  625.                 20 µm....95 aæ 98 %
  626.  Cyklony prûmêr 1000 mm
  627.          çástice 5 µm....85 aæ 94 %
  628.                 10 µm....95 aæ 99 %
  629.                 20 µm....99 aæ 99,8 %
  630.  $F
  631. 008  1001012  CYKLONOV¥ ODLUÇOVAÇ
  632.  Za⌐ízení umoæñující na základê
  633.  odst⌐edivÿch sil mechanické
  634.  odluçování hrub¿ího prachu
  635.  z proudu plynu. Odluçuje dob⌐e
  636.  hrub¿í çástice, ale není schopen
  637.  odlouçit jemnou frakci. Cyklonové
  638.  odluçovaçe lze pouæít jednotlivê
  639.  nebo jako buñkové cyklony malého
  640.  prûmêru ⌐azené vedle sebe paralelnê.
  641.  $P
  642.  ùçinnost odluçování mûæe dosáhnout p⌐i
  643.  vícestupñovém ⌐azení p⌐es 90 %.
  644.  $F
  645. 134  1000004  ÇÅSTICE ALFA
  646.    Çástice alfa jsou jádra helia slo-
  647.  æená ze dvou protonû a dvou neutronû
  648.  a vysílaná (nejçastêji) p⌐i rozpadu
  649.  têækÿch jader.
  650.  $P
  651.  $F
  652. 134  1000005  ÇÅSTICE BETA
  653.    Çásticí beta nazÿváme elektron nebo
  654.  pozitron vyslanÿ p⌐i rozpadu atomové-
  655.  ho jádra.
  656.  $P
  657.  $F
  658. 024  1001013  ÇERNÉ UHLï
  659.  Tuhé fosilní palivo s relativnê
  660.  vysokou vÿh⌐evností. Oproti hnêdému
  661.  uhlí je çerné uhlí geologicky star¿í.
  662.  V souçasné dobê se v Çeské republice
  663.  têæí p⌐es 20 milionû tun roçnê, coæ
  664.  p⌐edstavuje asi 1 % têæitelnÿch zásob.
  665.  Podle nêkterÿch prognóz dojde k poz-
  666.  volnému poklesu têæby.
  667.  $P
  668.  Vÿh⌐evnost: 19 aæ 24 MJ/kg
  669.  Obsah síry: 0,5 aæ 1,25 %
  670.  Çernouhelné pánve:
  671.  - ostravsko-karvinská
  672.  - kladenská a slánská
  673.  $F
  674. 507  1000004  ÇERPADLO
  675.   V çerpadle se p⌐emêñuje mechanická
  676.  energie v potenciální energii kapali-
  677.  ny. Rozli¿ujeme t⌐i základní typy:
  678.  Hydrodynamická çerpadla p⌐emêñují
  679.  kinetickou energii rotoru v kinetickou
  680.  energii kapaliny. Nejbêænêj¿í jsou
  681.  odst⌐edivá radiální nebo diagonální
  682.  çerpadla.
  683.   Hydrostatická çerpadla p⌐emêñují me-
  684.  chanickou energii v kinetickou energii
  685.  kapalin p⌐ímo (nap⌐.pístové çerpadlo).
  686.   T⌐etí skupinu p⌐edstavují çerpadla
  687.  pracující na jiném principu (nap⌐.
  688.  injektor nebo ejektor).
  689.  $P
  690.  $F
  691. 001  1000007  ÇERPADLO NAPÅJECï
  692.    Çerpadlo je stroj na dopravu kapa-
  693.  lin. Napájecí çerpadlo dopravuje vodu
  694.  do parního generátoru.
  695.  $P
  696.  $F
  697. 016  1000015  ÇEZ
  698.  Akciová spoleçnost ÇEZ vznikla v roce
  699.  1992 jako jeden z novÿch subjektû ma-
  700.  jetkové podstaty Çeskÿch energetickÿch
  701.  závodû. Hlavním p⌐edmêtem çinnosti ÇEZ
  702.  je vÿroba, p⌐enos, prodej a tranzit,
  703.  dovoz a vÿvoz elektrické energie. Dále
  704.  vÿroba, rozvod a prodej tepla, likvi-
  705.  dace, zpracování a ukládání odpadû,
  706.  vçetnê radioaktivních.
  707.  $P
  708.  $F
  709. 008  1000016  ÇISTÉ TECHNOLOGIE@UHLï
  710.  Moderní metody vyuæití uhlí jako pri-
  711.  márního zdroje energie, zamê⌐ené
  712.  na maximální vyuæití s minimálními
  713.  negativními úçinky na æivotní pro-
  714.  st⌐edí. Uhlí se spaluje v moderních
  715.  fluidních kotlích nebo se zpracovává
  716.  ve splynovacích jednotkách. Typická
  717.  je kogenerativní vÿroba uæiteçného
  718.  tepla a elektrické energie v paro-
  719.  plynovÿch cyklech.
  720.  $P
  721.  $F
  722. 016  1001017  DENOXIDACE
  723.  Odstrañování oxidû dusíku ze spalin.
  724.  Oxidy dusíku pat⌐í mezi ¿kodlivé emise
  725.  elektráren, spalujících fosilní pali-
  726.  va. Vznikají jednak oxidací dusíku
  727.  p⌐ítomného v malém mnoæství v pali-
  728.  vech, jednak oxidací dusíku ve spalo-
  729.  vacím vzduchu. Mnoæství vznikajících
  730.  oxidû dusíku závisí ve velké mí⌐e na
  731.  spalovací teplotê - çím vy¿¿í spalova-
  732.  cí teplota, tím více vznikajícího NOX.
  733.  V souçasné dobê se proto p⌐edev¿ím
  734.  upravují ho⌐áky a zlep¿uje se kontrola
  735.  spalování, çímæ se sniæuje spalovací
  736.  teplota.
  737.  $P
  738.  Emise bloku 110 MW elektrárny Pruné⌐ov
  739.  Mnoæství spalin: 600 000 m3/hod
  740.  Teplota spalin: 170 °C
  741.  Obsah NOX: 850 mg/m3
  742.  Limit z r. 1991: 400 mg/m3
  743.  $F
  744. 002  1000006  DERIVAÇNï KANÅL
  745.   K vyuæití energie vodního toku je
  746.  t⌐eba soust⌐edit spád na nêkterém
  747.  místê vyuæívaného úseku. Nejçastêj¿í
  748.  je vzdutí hladiny vybudováním jezu
  749.  nebo p⌐ehrady v korytê vodního toku.
  750.  Jinou moæností je odvedení çásti toku
  751.  derivaçním kanálem, jehoæ sklon je
  752.  men¿í neæ prûmêrnÿ sklon ⌐eçi¿tê,
  753.  çímæ se na konci derivaçního kanálu
  754.  vytvo⌐í spád mezi tímto kanálem
  755.  a pûvodním ⌐eçi¿têm.
  756.  $P
  757.  $F
  758. 134  1001008  DEUTERIUM
  759.    Deuterium má vÿborné moderaçní
  760.  vlastnosti. S ohledem na malou ab-
  761.  sorpci neutronû je têæká voda lep¿í
  762.  moderátor neæ lehká voda.
  763.  $P
  764.   Izotop vodíku
  765.   Atomové çíslo:                     2
  766.   Relativní atomová hmotnost:    2,014
  767.   Teplota tání:              -254,5 °C
  768.   Teplora varu:             -249,48 °C
  769.   Hustota:       0,138 hustoty vzduchu
  770.   Vÿskyt:     tvo⌐í 0,015 % p⌐írodního
  771.   vodíku
  772.  $F
  773. 004  1001007  DLOUHÅ LOUKA
  774.   V listopadu 1993 byla uvedena
  775.  do provozu první experimentální
  776.  vêtrná elektrárna ÇEZ v lokalitê
  777.  Dlouhá Louka u Oseku v Kru¿nÿch
  778.  horách. Spolu s vêtrnou elektrárnou
  779.  byl postaven meteorologickÿ stoæár
  780.  a linka 22 kV s venkovní transfor-
  781.  maçní stanicí. V souçasné dobê
  782.  probíhají dlouhodobé zkou¿ky
  783.  ovê⌐ující vlivy na okolí a odolnost
  784.  elektrárny proti tvrdÿm horskÿm
  785.  podmínkám.
  786.  $P
  787.  Parametry vêtrné elektrárny
  788.  "Dlouhá Louka"
  789.  Maximální vÿkon: 315 kW (vítr 14 m/s).
  790.  Oçekávaná vÿroba elekt⌐iny: 550 MWh.
  791.  Rychlobêænÿ vêtrnÿ motor s t⌐ílistou
  792.  vrtulí.
  793.  Typ: Energovars EWT 315
  794.  Majitel: ÇEZ, a.s.
  795.  $F
  796. 260  1011008  DLOUHÅ LOUKA@- MONTÅÆ
  797.   Montáæ vêtrné elektrárny "Dlouhá
  798.  Louka" u Oseku, majitel ÇEZ, a.s.
  799.  $P
  800.  Parametry vêtrné elektrárny
  801.  "Dlouhá Louka"
  802.  Maximální vÿkon: 315 kW (vítr 14 m/s).
  803.  Oçekávaná vÿroba elekt⌐iny: 550 MWh.
  804.  Rychlobêænÿ vêtrnÿ motor s t⌐ílistou
  805.  vrtulí.
  806.  Typ: Energovars EWT 315
  807.  Majitel: ÇEZ, a.s.
  808.  $F
  809.  MONT
  810. 016  1000009  DM¥CHACï VENTILÅTOR
  811.    Dmÿchací ventilátor se pouæívá
  812.  na p⌐eçerpávání plynû.
  813.  $P
  814.  $F
  815. 014  1001018  DMYCHADLO
  816.  Dmychadla pat⌐í mezi stroje na stla-
  817.  çování plynu. Podle pomêru vÿstupního
  818.  a vstupního tlaku (tlakovÿ pomêr)
  819.  rozli¿ujeme:
  820.  ventilátory (tl. pomêr men¿í neæ 1,1)
  821.  dmychadla   (tl. pomêr 1,1 aæ 3)
  822.  kompresory  (tl. pomêr vêt¿í neæ 3).
  823.  Jedná se o rotaçní stroje, které
  824.  p⌐emêñují kinetickou energii rotoru
  825.  na tlakovou (vnit⌐ní) energii plynu.
  826.  $P
  827.  Tlakovÿ pomêr: 1,1 aæ 3,3
  828.  $F
  829. 320  1000000  DOÇASNë RADIOAKTIVNï@ODPAD
  830.    Doçasnê radioaktivní odpad obsahuje
  831.  pouze radionuklidy velmi krátkého
  832.  poloçasu rozpadu. Je skladován na
  833.  pracovi¿ti s radioaktivními látkami
  834.  po dobu, neæ aktivita poklesne pod
  835.  p⌐ípustnou mez, stanovenou zvlá¿tními
  836.  p⌐edpisy (obvykle 10 poloçasû rozpadu
  837.  p⌐ítomného radionuklidu), a po této
  838.  dobê mûæe bÿt odstranên jako neradio-
  839.  aktivní odpad.
  840.  $P
  841.  $F
  842. 390  1001000  DRASLïK
  843.    Draslík je prvek. P⌐edstavuje jeden
  844.  ze stavebních prvkû organismu. Ovliv-
  845.  ñuje krevní tlak a aktivitu svaloviny
  846.  (zejména srdeçní).
  847.  $P
  848.   Chem. prvek skupiny:             I A
  849.   Alkalickÿ kov
  850.   Atomové çíslo:                    19
  851.   Relativní atomová hmotnost:   39,102
  852.   Teplota tání:               63,65 °C
  853.   Teplota varu:                 774 °C
  854.   Hustota:                 0,862 g/cm3
  855.   Tvrdost:                         0,5
  856.   Rudy:          Sylvin, carnallit aj.
  857.  $F
  858. 014  1000019  DRTIÇ STRUSKY
  859.  Za⌐ízení k rozdrcení ztuhlé strusky
  860.  na malé çástice umoæñující dal¿í
  861.  manipulaci.
  862.  P⌐i prudkém ochlazení p⌐eh⌐áté rozta-
  863.  vené strusky vytékající z vÿtavného
  864.  ohni¿tê struska granuluje na drobné
  865.  çástice, usnadñující dal¿í manipulaci.
  866.  Protoæe granulace strusky pûsobením
  867.  vody není zcela spolehlivá, bÿvá
  868.  souçástí granulaçního za⌐ízení je¿tê
  869.  drtiç, kterÿ rozbíjí vêt¿í kusy
  870.  strusky dosud nerozpadlé vnit⌐ním
  871.  pnutím.
  872.  $P
  873.  $F
  874. 260  1011009  DVOJLIST¥ ROTOR@"FLEXHAT"
  875.   Vrtule je rychlobêænÿ typ vêtrného
  876.  motoru. Poçet listû vrtule bÿvá 1 aæ
  877.  4, nejçastêji v¿ak 2 nebo 3.
  878.  Na obrázku vidíme holandskÿ experimen-
  879.  tální vêtrnÿ turbogenerátor s dvoulis-
  880.  tou vrtulí.
  881.  $P
  882.  Souçinitel rychlobêænosti: 6
  883.  ùçinnost: 48 %
  884.  Vÿkon: 300 kW
  885.  $F
  886.  FLEX
  887. 012  1000020  EJEKTOR
  888.  Ejektor pat⌐í mezi proudová çerpadla.
  889.  Je to v podstatê odsávací tryskové
  890.  çerpací za⌐ízení, které je pohánêno
  891.  proudem vody, plynu nebo páry.
  892.  Statická energie hnacího prost⌐edí se
  893.  mêní v trysce na dynamickou a v difu-
  894.  zorech opêt na tlakovou energii. Odsá-
  895.  vaná látka se p⌐ivádí do prostoru
  896.  têsnê za tryskou.
  897.  $P
  898.  $F
  899. 006  1001021  EKONOMIZÉR
  900.  Vÿmêník vyuæívající tepla spalin
  901.  o nízké teplotê k p⌐edeh⌐ívání napá-
  902.  jecí vody.
  903.  Ekonomizér je sloæen z trubkovÿch
  904.  hadû, jimiæ protéká oh⌐ívaná voda.
  905.  Je zavê¿en v tahu kotle obvykle p⌐ed
  906.  oh⌐ívákem vzduchu a je oh⌐íván prou-
  907.  dícími spalinami.
  908.  Analogickÿ termín je p⌐edeh⌐ívák
  909.  napájecí vody.
  910.  $P
  911.  Ekonomizér kotle o vÿkonu 220 t/h páry
  912.  Vÿh⌐evná plocha: 1 295 m2
  913.  Pot⌐ebná celková délka trubek: 54 m
  914.  Rychlost vody v potrubí: 0,7 m/s
  915.  Rychlost spalin v tahu: 7,5 m/s
  916.  Vstupní teplota vody: 200°C
  917.  Oh⌐átí vody: 30°C
  918.  Vstupní teplota spalin:  380°C
  919.  Vÿstupní teplota spalin: 275°C
  920.  $F
  921. 128  1000010  ELEKTRÅRNA
  922.   Prûmyslové za⌐ízení k vÿrobê elek-
  923.  trické energie transformací çásti
  924.  dodávané energie (nejçastêji tepelné,
  925.  jaderné, vodní, vêtrné, atd.) na
  926.  elektrickou energii.
  927.  $P
  928.  $F
  929. 016  1011022  ELEKTRÅRNA@DëTMAROVICE
  930.  EDë pat⌐í mezi nejmlad¿í a nejmoder-
  931.  nêj¿í elektrárny ÇEZ. Spaluje çerné
  932.  energetické uhlí dováæené z Polska.
  933.  Kromê elekt⌐iny a tepla produkuje
  934.  EDë i stavební hmoty na bázi popílku.
  935.  V souçasné dobê je rozpracován ekolo-
  936.  gickÿ program, kterÿ spolu s rekon-
  937.  strukcí a inovací zajistí do konce
  938.  roku 1998 vyçi¿têní spalin tak, aby
  939.  provoz elektrárny vyhovoval poæadav-
  940.  kûm zákona o ochranê ovzdu¿í.
  941.  $P
  942.  Instalovanÿ elektrickÿ vÿkon: 800 MW
  943.  Palivo: çerné uhlí
  944.  Bloky: 4x200 MW z roku 1975 aæ 76
  945.  Dodávka tepla: Teplárenskÿ provoz,
  946.  vytápêní p⌐ilehlÿch aglomerací
  947.  (Orlová, aj.)
  948.  $F
  949.  DETMA
  950. 016  1011223  ELEKTRÅRNA@CHVALETICE
  951.  ECH spaluje hnêdé uhlí severoçeské
  952.  pánve, dopravované po æeleznici do
  953.  p⌐ekladi¿tê v Lovosicích a odtud
  954.  tlaçnÿmi çluny po Labi do vlastního
  955.  p⌐ístavu v Chvaleticích. V ECH byly
  956.  nainstalovány çty⌐i poslední 200 MW
  957.  bloky v Çeské republice. Z hlediska
  958.  emisí pat⌐í elektrárna mezi velké
  959.  zneçi¿ƒovatele ovzdu¿í. Dominantou
  960.  krajiny je 300 m vysokÿ komín a çty⌐i
  961.  stometrové chladicí vêæe s p⌐irozenÿm
  962.  tahem. ùpravami se poda⌐ilo sníæit
  963.  emise NOX, plánuje se odsi⌐ovací
  964.  za⌐ízení.
  965.  $P
  966.  Instalovanÿ elektrickÿ vÿkon: 800 MW
  967.  Palivo: hnêdé uhlí
  968.  Bloky: 4x200 MW z roku 1977 aæ 78
  969.  Dodávka tepla: Horká voda pro
  970.  Chvaletice a p⌐ilehlé závody.
  971.  $F
  972.  CHVAL
  973. 016  1011228  ELEKTRÅRNA@PRUNÉ₧OV
  974.  Jedna z podkru¿nohorskÿch elektráren,
  975.  zásobovanÿch uhlím z Dolu Nástup
  976.  Tu¿imice (severoçeská hnêdouhelná
  977.  pánev). Z pûvodních 6 blokû EPRU I
  978.  byly v r. 91 a 92 jiæ 2 odstaveny
  979.  a demontovány, coæ p⌐ispêlo
  980.  k ozdravêní æivotního prost⌐edí.
  981.  Zbÿvající bloky se dovybavují
  982.  odsi⌐ováním.
  983.  $P
  984.  Instalovanÿ elektrickÿ vÿkon: 1490 MW
  985.  Dodávka tepla: Teplárenskÿ provoz,
  986.  vytápêní p⌐ilehlÿch aglomerací
  987.  (Klá¿terec nad Oh⌐í, Chomutov).
  988.  Palivo: chomutovskÿ hnêdouhelnÿ
  989.  hruboprach
  990.  Bloky:EPRU I, 440 MW (4x110 MW z roku
  991.  1967 - 68)
  992.  EPRU II, 1050 MW (5x210 MW z roku
  993.  1981 - 82)
  994.  $F
  995.  PRUN
  996. 016  1010222  ELEKTRÅRNA HODONïN
  997.  EHO spaluje lignit têæenÿ v blízkosti
  998.  ⌐eky Moravy. S ohledem na celkovÿ
  999.  vÿkon a stá⌐í za⌐ízení ztratila
  1000.  elektrárna Hodonín v posledních
  1001.  letech svûj vÿznam pro elektrizaçní
  1002.  soustavu, zûstává v¿ak rozhodujícím
  1003.  zdrojem tepla v lokalitê. Tato úloha
  1004.  zûstane elektrárnê i v budoucnu.
  1005.  V souladu s novÿm zákonem na ochranu
  1006.  ovzdu¿í se p⌐ipravují ⌐e¿ení omezu-
  1007.  jící emisi ¿kodlivin. P⌐ipravuje
  1008.  se vÿstavba dvou atmosférickÿch
  1009.  fluidních kotlû.
  1010.  $P
  1011.  Instalovanÿ elektrickÿ vÿkon:
  1012.  1 x 55 MW / 2 x 50 MW
  1013.  Palivo: lignit
  1014.  do provozu: 1954 - 1958
  1015.  $F
  1016.  HODON
  1017. 016  1011224  ELEKTRÅRNA LEDVICE
  1018.  ELE pat⌐í mezi první elektrárny,
  1019.  zaji¿ƒující vÿrobu elektrické energie
  1020.  v prá¿kovÿch kotlích s granulaçním
  1021.  ohni¿têm. Její vÿznam tkví
  1022.  v teplárenském provozu, umoæñujícím
  1023.  nahradit lokální topeni¿tê
  1024.  v Teplicích a okolí. Na základê útlu-
  1025.  mového programu byl v lednu 1994
  1026.  odstaven blok ç. 1. Zbÿvající
  1027.  2 bloky o vÿkonu 110 MW budou dovy-
  1028.  baveny odsi⌐ovacím za⌐ízením, t⌐etí
  1029.  bude nahrazen fluidním kotlem.
  1030.  $P
  1031.  Instalovanÿ elektrickÿ vÿkon: 530 MW
  1032.  Palivo: energetické hnêdé uhlí
  1033.  Bloky:ELE I, 200 MW (1x200 MW z roku
  1034.  1967)
  1035.  ELE II,330 MW (3x110 MW z roku
  1036.  1966 - 69)
  1037.  Dodávka tepla: Teplárenskÿ provoz,
  1038.  vytápêní p⌐ilehlÿch aglomerací
  1039.  (Teplice, Bílina a technologické
  1040.  pot⌐eby okolních prûmyslovÿch
  1041.  podnikû)
  1042.  $F
  1043.  LEDV
  1044. 016  1011225  ELEKTRÅRNA MëLNïK
  1045.  EMë I - p⌐e¿la od r.1993 do Praæské
  1046.  teplárenské spoleçnosti a.s. vçetnê
  1047.  rozestavêného tepelného napájeçe.
  1048.  Od r. 1996 bude provozována jako
  1049.  základní teplárenskÿ zdroj Prahy.
  1050.  EMë II - Uvaæuje se o utlumení dvou
  1051.  blokû, zbÿvající 2 bloky o vÿkonu
  1052.  110 MW budou dovybaveny odsi⌐ovacím
  1053.  za⌐ízením.
  1054.  EMë III - je se svÿm 500 MW blokem
  1055.  nejvêt¿í v çeské energetické
  1056.  soustavê. Plánuje se vÿstavba
  1057.  odsi⌐ovacího za⌐ízení.
  1058.  $P
  1059.  Instalovanÿ elektrickÿ vÿkon: 1290 MW
  1060.  Palivo: energetické hnêdé uhlí
  1061.  Bloky: EMë I, 330 MW (6x55 MW z roku
  1062.  1961)
  1063.  EMë II,440 MW (4x110 MW z r. 1971)
  1064.  EMë III, 500 MW (1x500 MW z r. 1981)
  1065.  Dodávka tepla: Teplárenskÿ provoz,
  1066.  vytápêní p⌐ilehlÿch aglomerací
  1067.  (Mêlník, Horní Poçáply, rozestavên
  1068.  tepelnÿ napájeç Praha)
  1069.  $F
  1070.  MELN
  1071. 016  1011226  ELEKTRÅRNA POÇERADY
  1072.  EPOÇ pat⌐í mezi nejvyuæívanêj¿í
  1073.  uhelné elektrárny. První generace
  1074.  200 MW blokû na hnêdé uhlí v ÇR.
  1075.  Palivo je p⌐epravováno po æeleznici
  1076.  p⌐eváænê z dolu Leæáky Most.
  1077.  Na základê útlumového programu byl
  1078.  v lednu 1994 odstaven blok ç. 1,
  1079.  zbÿvající bloky budou dovybaveny
  1080.  odsi⌐ovacím za⌐ízením.
  1081.  $P
  1082.  Instalovanÿ elektrickÿ vÿkon: 1000 MW
  1083.  Palivo: energetické hnêdé uhlí
  1084.  Bloky:EPOÇ I, 600 MW (3x200 MW z roku
  1085.  1970 - 71)
  1086.  EPOÇ II,400 MW (2x200 MW z roku
  1087.  1977)
  1088.  $F
  1089.  POCER
  1090. 016  1001227  ELEKTRÅRNA PO₧ïÇï
  1091.  EPO spaluje smês çernÿch uhlí
  1092.  ostravskÿch, kladenskÿch, západo-
  1093.  çeskÿch a polskÿch dolû s relativnê
  1094.  nízkÿm obsahem síry. Dodávka tepla
  1095.  je velmi vÿznamná a nemûæe bÿt
  1096.  v topném období p⌐eru¿ena. EPO II
  1097.  je systémovou elektrárnou, která
  1098.  díky své poloze tvo⌐í dûleæitou
  1099.  souçást energetizaçní soustavy.
  1100.  P⌐ipravuje se vÿstavba fluidního
  1101.  kotle (spu¿têní v r.1996).
  1102.  Ve stejné dobê se p⌐edpokládá sní-
  1103.  æení vÿkonu na 500 t/h a zahájení
  1104.  vÿstavby druhého fluidního kotle.
  1105.  $P
  1106.  Instalovanÿ elektrickÿ vÿkon: 156 MW
  1107.  Palivo: çerné uhlí
  1108.  Bloky: Elektrárna Po⌐íçí II (3x55 MW
  1109.  z roku 1957 aæ 58) Teplárna Náchod
  1110.  Teplárna Dvûr Králové n.L.
  1111.  Dodávka tepla: Teplárenskÿ provoz,
  1112.  vytápêní p⌐ilehlÿch aglomerací
  1113.  (Náchod, Dvûr Králové, Trutnov,
  1114.  Radvanice, Vÿchodoçeské safari, aj.)
  1115.  $F
  1116. 016  1011229  ELEKTRÅRNA TISOVÅ
  1117.  Na zaçátku ¿edesátÿch let byla
  1118.  elektrárna Tisová s vÿkonem 534 MW
  1119.  nejvêt¿í elektrárnou v Çesko-
  1120.  slovensku. Odstavením 2 blokû
  1121.  v r. 1991 do¿lo k podstatnému
  1122.  zlep¿ení æivotního prost⌐edí
  1123.  Sokolovska, Chebska a Karlovarska.
  1124.  V r. 1993 byla zahájena vÿstavba
  1125.  prvního çeského fluidního kotle
  1126.  o vÿkonu 350 t/h, kterÿ by mêl
  1127.  nahradit zastaralé bloky. V plánu
  1128.  je vÿstavba 2. fluidního kotle
  1129.  a odsí⌐ení rekonstruovaného bloku
  1130.  100 MW.
  1131.  $P
  1132.  Instalovanÿ elektrickÿ vÿkon: 324 MW
  1133.  Dodávka tepla: Teplárenskÿ provoz,
  1134.  vytápêní Sokolova, aj.
  1135.  Palivo: hnêdé uhlí ze sousedního
  1136.  povrchového lomu (sokolovská hnêdo-
  1137.  uhelná pánev)
  1138.  Bloky: ETI I, 222 MW (2x50, 2x55,
  1139.  1x12 z roku 1959-60)
  1140.  ETI II, 1x100 MW z roku 1961
  1141.  $F
  1142.  TISOV
  1143. 016  1011230  ELEKTRÅRNA TU¢IMICE
  1144.  Jedna z podkru¿nohorskÿch elektráren,
  1145.  zásobovanÿch uhlím z Dolu Nástup
  1146.  Tu¿imice (severoçeská hnêdouhelná
  1147.  pánev). Z pûvodních 6 blokû ETU I
  1148.  byly v r. 91 a 92 jiæ 3 odstaveny,
  1149.  p⌐ipravuje se odstavení dal¿ích
  1150.  blokû. Rekonstruované bloky ETU II
  1151.  pat⌐í mezi nejekonomiçtêj¿í zdroje
  1152.  soustavy a postupnê se dovybavují
  1153.  odsi⌐ováním.
  1154.  $P
  1155.  Instalovanÿ elektrickÿ vÿkon: 1130 MW
  1156.  Dodávka tepla: Teplárenskÿ provoz,
  1157.  vytápêní p⌐ilehlÿch aglomerací (Kadañ,
  1158.  skleníky Çechoflor, prûmyslová oblast
  1159.  Tu¿imice).
  1160.  Palivo: chomutovskÿ hnêdouhelnÿ
  1161.  hruboprach
  1162.  Bloky: ETU I, 220 MW (2x110 MW z roku
  1163.  1963 - 64)
  1164.  ETU II,800 MW (4x200 MW z roku
  1165.  1974 - 75)
  1166.  $F
  1167.  TUSIM
  1168. 128  1000011  ELEKTRÅRNY S PARNïM@CYKLEM
  1169.   V elektrárnách s parním cyklem je
  1170.  k pohonu elektrického generátoru
  1171.  pouæita parní turbína - vyrobené
  1172.  teplo je nejd⌐íve pouæito k tvorbê
  1173.  páry, která pohání turbinu.
  1174.  $P
  1175.  $F
  1176. 511  1000012  ELEKTRICKÅ ENERGIE
  1177.   Elektrická energie je energie
  1178.  ve formê elektrického proudu.
  1179.  $P
  1180.  $F
  1181. 257  1010010  ELEKTRICK¥ GENERÅTOR
  1182.    Generátor slouæí k vÿrobê elek-
  1183.  trické energie. Mechanická energie
  1184.  h⌐ídele je v generátoru p⌐emênêna
  1185.  na energii elektrickou.Tedy aæ zde
  1186.  probíhá vlastní vÿroba elekt⌐iny.
  1187.  $P
  1188.  $F
  1189.  ELGEN
  1190. 004  1000023  ELEKTRODY
  1191.  Elektricky nabité souçásti elektrické-
  1192.  ho za⌐ízení. Anoda - kladnê nabitá
  1193.  elektroda, katoda - zápornê nabitá
  1194.  elektroda.
  1195.  Elektrony vyza⌐ované ze záporné nabí-
  1196.  jecí elektrody elektrostatického
  1197.  odluçovaçe nabíjejí prachové çástice
  1198.  popílku a ty jsou p⌐itahovány na klad-
  1199.  né deskové sbêrné elektrody.
  1200.  $P
  1201.  Napêtí nabíjecích elektrod: 40 - 70 kV
  1202.  $F
  1203. 134  1000000  ELEKTRON
  1204.    Slovo pochází z ₧ecka (elektron
  1205.  = jantar). U jantaru byly prvnê pozo-
  1206.  rovány elektrické vlastnosti. Proto
  1207.  elementární çástice nesoucí jednot-
  1208.  kovÿ zápornÿ elektrickÿ náboj byla
  1209.  pojmenována elektron. Elektrony se
  1210.  vyskytují v tzv. elektronovém obalu
  1211.  atomu, kterÿ obklopuje jádro atomu.
  1212.  Poçet elektronû v obalu je u elek-
  1213.  tricky neutrálního atomu roven poçtu
  1214.  protonû v jád⌐e. Nap⌐. uran obsahuje
  1215.  v jád⌐e 92 protonû. V obalu neutrál-
  1216.  ního atomu uranu je proto 92 elek-
  1217.  tronû.
  1218.  $P
  1219.  $F
  1220. 134  1000011  ELEKTRONOV¥ OBAL
  1221.    Elektronovÿ obal obklopuje jádro
  1222.  atomu. Protoæe elektrony, které ho
  1223.  tvo⌐í, jsou velmi lehké, nemá
  1224.  na hmotnost atomu prakticky æádnÿ
  1225.  vliv. Elektricky neutrální atom
  1226.  obsahuje v obalu tolik elektronû,
  1227.  kolik je protonû v jád⌐e atomu.
  1228.  $P
  1229.  $F
  1230. 134  1000000  ELEKTRONVOLT - eV
  1231.    Elektronvolt je jednotka energie,
  1232.  pouæívaná v atomové fyzice. Podle
  1233.  definice je 1 eV energie udêlená
  1234.  elementárnímu náboji potenciálovÿm
  1235.  rozdílem 1 V. Je ekvivalentní
  1236.  1.60219 e(-19) J.
  1237.  $P
  1238.  $F
  1239. 014  1011025  ELEKTROSTATICK¥@ODLUÇOVAÇ POPïLKU
  1240.  Za⌐ízení, v nêmæ pûsobením elektro-
  1241.  statického pole získávají çásteçky
  1242.  popílku zápornÿ náboj a jsou sbírány
  1243.  na kladnÿch deskovÿch elektrodách.
  1244.  Obçasnÿm set⌐esením deskovÿch
  1245.  elektrod padají shluky popílku
  1246.  do vÿsypky.
  1247.  $P
  1248.  Rychlost spalin v pracovním prostoru:
  1249.  1 aæ 2 m/s
  1250.  Napêtí na nabíjecích elektrodách:
  1251.  40 aæ 70 kV
  1252.  Celková odluçivost: p⌐es 99 %
  1253.  P⌐íkon za⌐ízení: aæ 1 MW
  1254.  $F
  1255.  FILTR
  1256. 134  1001000  ELEMENTÅRNï ÇÅSTICE
  1257.    Jsou tak nazÿvány çástice, které
  1258.  jsou dále nedêlitelné a podle
  1259.  d⌐ívêj¿ích p⌐edstav nemají vnit⌐ní
  1260.  strukturu. Vnit⌐ní strukturu nêkte-
  1261.  rÿch z nich a vlastnosti têchto
  1262.  çástic popisuje souçasná teorie
  1263.  v rámci kvantové mechaniky.
  1264.  $P
  1265.   Kaædá elementární çástice je charak-
  1266.   terizována klidovou hmotností, kli-
  1267.   dovou energií, elektrickÿm nábojem,
  1268.   dobou æivota, spinem a dal¿ími
  1269.   kvantovÿmi çísly. Poçet objevenÿch
  1270.   e.ç. neustále vzrûstá (v roce 1992
  1271.   dosahoval nêkolika set).
  1272.  $F
  1273. 024  1001026  EMISE
  1274.  Plynné exhalace ze spalovacích za⌐íze-
  1275.  ní, obsahující polétavé tuhé çástice
  1276.  (popílek). Zákon o ovzdu¿í z r. 1991
  1277.  striktnê formuluje velmi p⌐ísné maxi-
  1278.  málnê p⌐ípustné koncentrace ¿kodlivin
  1279.  ve spalinách. Souçasné elektrárny tyto
  1280.  limity nesplñují a ⌐e¿í problém emisí
  1281.  buâ dodateçnÿm dovybavením elektrárny
  1282.  systémem çi¿têní spalin, nebo odstave-
  1283.  ním s p⌐ípadnou náhradou novÿm moder-
  1284.  ním za⌐ízením (fluidní kotle).
  1285.  $P
  1286.  Souçasnÿ elektrárenskÿ blok o vÿkonu
  1287.  200 MW spalující hnêdé uhlí produkuje:
  1288.  - 1 milion m3 spalin o teplotê 170 °C
  1289.  - 40 t popílku
  1290.  - 4,5 t SO⌡ a 0,4 t NOX
  1291.  kaædou hodinu.
  1292.  $F
  1293. 255  1000014  ENERGETIKA
  1294.   ùkolem energetiky je ⌐e¿it technické,
  1295.  ekonomické a ekologické problémy
  1296.  provázející získávání energie z p⌐í-
  1297.  rodních zdrojû a její p⌐emênu
  1298.  na vyuæitelné formy, vçetnê
  1299.  transportu a skladování energie.
  1300.  $P
  1301.  $F
  1302. 255  1000015  ENERGIE
  1303.    Schopnost vykonávat práci. Energie
  1304.  mûæe mít rûznou formu, nap⌐.:
  1305.  kinetická, potenciální, tepelná,
  1306.  jaderná, elektrická energie.
  1307.  Mezinárodní jednotkou energie
  1308.  je JOULE.
  1309.       1 kWh = 3,6 MJ
  1310.       1 kpm = 9,80665 J
  1311.       1 cal = 4,1868 J      
  1312.  $P
  1313.  $F
  1314. 064  1011016  ENERGIE GEOTERMÅLNï
  1315.   Geotermální energie má svûj pûvod
  1316.  v tepelné energii nitra Zemê, která
  1317.  se uvolñuje radioaktivním rozpadem
  1318.  izotopû v zemském magmatu.
  1319.   Tuto energii lze vyuæít buâto p⌐ímo
  1320.  k vytápêní nebo prost⌐ednictvím
  1321.  parního cyklu k vÿrobê elektrické
  1322.  energie (p⌐emênou tepelné energie
  1323.  páry na mechanickou práci rotoru
  1324.  turbogenerátoru a posléze na energii
  1325.  elektrickou).
  1326.  $P
  1327.  Kaædÿch 100 m smêrem do st⌐edu Zemê
  1328.  stoupá teplota o 3 K.
  1329.  $F
  1330.  geoen
  1331. 135  1000000  ENERGIE JADERNÅ
  1332.    Jadernou energii lze uvolnit buâ
  1333.  ¿têpením têækÿch jader, nebo sluço-
  1334.  váním (fúzí) velmi lehkÿch jader.
  1335.  $P
  1336.  $F
  1337. 128  1000018  ENERGIE KINETICKÅ
  1338.  Energie kinetická je spojena s pohybem
  1339.  (nap⌐. auta nebo st⌐ely). Têleso má
  1340.  kinetickou energii 1 joule, jestliæe
  1341.  má hmotnost 2 kg a pohybuje se rychlo-
  1342.  stí 1 m/s.
  1343.  $P
  1344.  $F
  1345. 128  1000019  ENERGIE MECHANICKÅ
  1346.   Je to souhrnÿ název pro rûzné typy
  1347.  energie pohybu a vzájemného pûsobení
  1348.  têles ( nap⌐.: energie kinetická,
  1349.  potenciální,  atd...).
  1350.  $P
  1351.  $F
  1352. 128  1000020  ENERGIE POTENCIÅLNï
  1353.   Têleso má tuto energii díky své po-
  1354.  loze, nap⌐. v gravitaçním poli Zemê.
  1355.  Têleso o hmotnosti 1 kg má potenciální
  1356.  energii 1 J, je-li 0,1 m nad povrchem
  1357.  zemê.
  1358.  $P
  1359.  $F
  1360. 135  1000000  ENERGIE PRIMÅRNï
  1361.    Primární nazÿváme energii ve formê,
  1362.  v jaké se vyskytuje v p⌐írodê (nap⌐.:
  1363.  uhlí, ropa, zemní plyn, d⌐evo, vítr,
  1364.  vodní energie, p⌐írodní uran, sluneç-
  1365.  ní zá⌐ení).
  1366.  $P
  1367.  $F
  1368. 135  1000000  ENERGIE SEKUNDÅRNï
  1369.    Sekundární nazÿváme energii
  1370.  ve formê, do které lze p⌐etransformo-
  1371.  vat primární energii tak, aby mohla
  1372.  bÿt distribuována a uæívána spot⌐ebi-
  1373.  teli (nap⌐.: elektrická energie,
  1374.  tepelná energie, benzín ...).
  1375.  $P
  1376.  $F
  1377. 135  1000000  ENERGIE TEPELNÅ
  1378.    Tepelná energie je spojena s pohy-
  1379.  bem (vibrací a rotací) molekul.
  1380.  Pohyb je ov¿em chaotickÿ a p⌐emênit
  1381.  tento druh energie na jinÿ je têæ¿í
  1382.  neæ nap⌐íklad u energie mechanické.
  1383.  $P
  1384.  $F
  1385. 008  1001027  ENERGOSÅDROVEC
  1386.  (síran vápenatÿ, sádrovec) - vÿslednÿ
  1387.  produkt odsi⌐ovacího procesu. Jedná se
  1388.  o látku, která mûæe bÿt buâ bezpeçnê
  1389.  ukládána na sloæi¿tê (jako stabilizá-
  1390.  tor do suchého odbêru popelovin),
  1391.  anebo - lépe - slouæí jako surovina
  1392.  pro vÿrobu sádrokartónû nebo jinÿch
  1393.  sádrovÿch produktû ve stavebnictví.
  1394.  $P
  1395.  Chemickÿ vzorec: CaSO4 x 2 H2O
  1396.  Sloæení po odsí⌐ení:
  1397.  - obsah vlhkosti: 10 %
  1398.  - çistota: 95 %
  1399.  - pH: 6 aæ 9
  1400.  bêlost: 80 %
  1401.  $F
  1402. 001  1000028  ENTROPIE
  1403.  Stavová veliçina (oznaçení s, rozmêr
  1404.  kJ/kg.K) vyjad⌐ující míru degradace
  1405.  tepla v pracovní látce. P⌐edností této
  1406.  veliçiny je, æe ⌐adu procesû mûæeme
  1407.  povaæovat p⌐ibliænê za izoentropické
  1408.  a æe se tudíæ znázorñují v T-s
  1409.  diagramu jako vertikální úseçky.
  1410.  $P
  1411.  Zmêny entropie p⌐i izobarickém oh⌐evu
  1412.  vody v elektrárenském bloku 200 MW
  1413.  Voda na vÿstupu z kondenzátoru (tlak
  1414.  5 kPa, teplota 32°C): 0,5 kJ/kg.K
  1415.  Voda na poçátku vÿparníku (tlak
  1416.  16,5 MPa, teplota 350°C): 3,8 kJ/kg.K
  1417.  Voda na konci vÿparníku:  5,2  -"-
  1418.  P⌐eh⌐átá pára (565°C)  :  8,4  -"-
  1419.  $F
  1420. 288  1010024  FERMENTOR
  1421.   Fermentor je vyhnívací nádræ, v níæ
  1422.  dochází k anaerobní fermentaci neboli
  1423.  metanovému kva¿ení organickÿch látek.
  1424.  Do fermentoru se p⌐ivádí çerstvá kejda
  1425.  (tekuté a tuhé vÿkaly hospodá⌐skÿch
  1426.  zví⌐at promí¿ené vodou). Vÿslednÿm
  1427.  produktem je bioplyn a tuhÿ zbytek,
  1428.  kterÿ lze dále vyuæívat jako vÿborné
  1429.  hnojivo.
  1430.  $P
  1431.  $F
  1432.  FERME
  1433. 020  1001030  FLUIDNï KOTEL
  1434.  Fluidní kotle umoæñují spalovat mleté
  1435.  uhlí p⌐i nízké teplotê ve fluidním
  1436.  loæi. Nízká teplota potlaçuje tvorbu
  1437.  NOX, vznikající oxid si⌐içitÿ se váæe
  1438.  p⌐ímo v ohni¿ti p⌐idáváním mletého
  1439.  vápence. Fluidní kotle tedy jiæ splñu-
  1440.  jí poæadavky "çisté technologie uhlí".
  1441.  Podle pracovního tlaku rozli¿ujeme
  1442.  atmosférické fluidní kotle a tlakové
  1443.  fluidní kotle.
  1444.  $P
  1445.  Teplota spalování: 800 - 950°C
  1446.  Tlak ve fluidním kotli: 0,1 aæ 2,0 MPa
  1447.  ùçinnost spalovacího procesu: 99 %
  1448.  $F
  1449. 006  1001146  FLUIDNï LOÆE
  1450.  Çást spalovacího prostoru fluidního
  1451.  kotle nad fluidním ro¿tem, v nêmæ se
  1452.  tuhé çástice (rozemleté palivo, popí-
  1453.  lek, vápenec) udræují proudem vzduchu
  1454.  ve vznosu a vytvá⌐ejí fluidní vrstvu.
  1455.  $P
  1456.  Teplota fluidního loæe: 800 aæ 950°C
  1457.  Tlak (tlakové loæe): 0,4 aæ 2,0 MPa
  1458.  Podíl aktivních palivovÿch çásteçek:
  1459.        0,5 aæ 1 %
  1460.  Maximální velikost çásteçek paliva:
  1461.        do 10 mm
  1462.  $F
  1463. 004  1001031  FLUIDNï RO¢T
  1464.  Pískové loæe s tryskami, jimiæ
  1465.  se p⌐ivádí primární spalovací vzduch.
  1466.  Oh⌐átÿ proudící vzduch vytvá⌐í nad
  1467.  fluidním ro¿tem vrstvu, v níæ se
  1468.  vzná¿ejí çástice rozemletého uhlí,
  1469.  popílku a vápence.
  1470.  $P
  1471.  Rychlost vzduchu (m/s)
  1472.  - kotel atmosferickÿ statickÿ: 2 aæ 3
  1473.  -       s cirkulující vrstvou: 8 aæ 12
  1474.  - tlakovÿ fluidní kotel:       1
  1475.  $F
  1476. 004  1001029  FOSILNï PALIVA
  1477.  Látky na bázi uhlíku a vodíku, vzniklé
  1478.  p⌐ed miliony let v zemské kû⌐e
  1479.  p⌐etvo⌐ením organickÿch látek.
  1480.  Podle skupenství rozli¿ujeme tuhá
  1481.  paliva (uhlí), kapalná paliva (ropa)
  1482.  a plynná fosilní paliva (zemní plyn).
  1483.  Spalováním fosilních paliv se uvolñuje
  1484.  tepelná energie.
  1485.  $P
  1486.  Svêtové zásoby a zdroje fosilních
  1487.  paliv (v závorce % ovê⌐enÿch zásob):
  1488.  çerné uhlí: 9,3 bilionû t.m.p. (8%)
  1489.  hnêdé uhlí: 3,8     -"-        (6%)
  1490.  ropa:       0,5     -"-        (40%)
  1491.  zemní plyn: 0,4     -"-        (38%)
  1492.  $F
  1493. 001  1011026  FOTOVOLTAICK¥ ÇLÅNEK
  1494.    Fotovoltaické çlánky slouæí k p⌐ímé
  1495.  p⌐emênê energie svêtelného zá⌐ení na
  1496.  elektrickou energii. V principu jde
  1497.  o tenké destiçky z monokrystalickÿch,
  1498.  polykrystalickÿch çi amorfních polo-
  1499.  vodiçû, nejçastêji s p⌐echodem P-N.
  1500.  Fotony sluneçního zá⌐ení jsou absorbo-
  1501.  vány ve vrstvê polovodiçe, kde vytvá-
  1502.  ⌐ejí páry elektron - díra. Vnit⌐ní
  1503.  elektrické pole náboje opaçnÿch zna-
  1504.  mének rozdêlí a vyvolá stejnosmêrnÿ
  1505.  elektrickÿ proud.
  1506.  $P
  1507.  Typické parametry k⌐emíkového çlánku:
  1508.  Napêtí naprázdno: 0,58 V.
  1509.  Proud nakrátko: 45 mA.
  1510.  Plo¿ná hustota vÿkonu: 12 mW/cm².
  1511.  ùçinnost p⌐emêny: 12 %.
  1512.  $F
  1513.  clane
  1514. 008  1001032  FRAKÇNï ODLUÇIVOST
  1515.  Odluçivost tuhÿch çástic
  1516.  z proudu plynu procházejícího
  1517.  cyklonovÿm odluçovaçem v závislosti
  1518.  na velikosti çástice. Frakçní odluçi-
  1519.  vost s klesajícím polomêrem cyklonu
  1520.  vzrûstá, neboƒ roste odst⌐edivá síla
  1521.  pûsobící na hmotné çástice.
  1522.  $P
  1523.  Frakçní odluçivost cyklonového
  1524.  odluçovaçe o prûmêru 1 m :
  1525.  Velikost çástice   Odluçivost
  1526.    (mikrometr)         ( % )
  1527.         5                80
  1528.        10                92
  1529.        15                96
  1530.        20                98
  1531.  $F
  1532. 002  1001027  FRANCISOVA TURBïNA
  1533.   P⌐etlaková turbína (tlak p⌐ed obêænÿm
  1534.  kolem je vy¿¿í neæ za obêænÿm kolem).
  1535.  Reguluje se natáçením lopatek rozvá-
  1536.  dêcího kola, lopatky obêæného kola
  1537.  jsou pevné. Je vhodná pro malé, st⌐ed-
  1538.  ní i vysoké spády a pat⌐í mezi nejroz-
  1539.  ¿í⌐enêj¿í turbíny.
  1540.  $P
  1541.  Spád: 30 aæ 400m, malé turbíny: od 10m
  1542.  Rozsah vÿkonu: desítky aæ stovky MW
  1543.  ùçinnost velkÿch strojû: p⌐es 90 %
  1544.  Vÿrobce: ÇKD Blansko, Turbo Technics
  1545.  $F
  1546. 320  1011028  GEOTERMÅLNï@ELEKTRÅRNA
  1547.   Geotermální elektrárny vyuæívají
  1548.  tepelné energie nitra Zemê, uvolñující
  1549.  se radioaktivním rozpadem izotopû
  1550.  v zemském magmatu. Produkují elekt⌐inu
  1551.  na základê parního cyklu p⌐emênou
  1552.  tepelné (vnit⌐ní) energie páry na
  1553.  mechanickou práci turbogenerátoru a
  1554.  posléze na elektrickou energii.
  1555.  $P
  1556.  Souçasnÿ vÿkon v¿ech geotermálních
  1557.  elektráren ve svêtê je asi 5,9 GW.
  1558.  Tyto elektrárny vyprodukují roçnê
  1559.  p⌐ibliænê 35 TWh elekt⌐iny.
  1560.  $F
  1561.  GEOEL
  1562. 028  1001013  GRAFIT - MODERÅTOR
  1563.    Ve srovnání s têækou vodou jsou
  1564.  moderaçní vlastnosti grafitu hor¿í,
  1565.  ov¿em vyniká p⌐edev¿ím nízkou cenou,
  1566.  je dostateçnê pevnÿ, æáruvzdornÿ, lze
  1567.  jej snadno opracovávat a má dobrou
  1568.  tepelnou vodivost. Prvnê byl jako
  1569.  moderátor pouæit jiæ v roce 1942
  1570.  v historicky prvním reaktoru, kterÿ
  1571.  postavil E. Fermi se svÿmi spolu-
  1572.  pracovníky v Chicagu.
  1573.  $P
  1574.   Modifikace uhlíku, minerál, çerné
  1575.   vrstevnaté, ¿estereçné krystaly
  1576.   Hustota:                2,265 g/cm3
  1577.   Tvrdost:                  O,5 - 1,0
  1578.   Vÿskyt: Vyskytuje se v p⌐emênÿch
  1579.   horninách
  1580.   Loæiska:
  1581.   Srí Lanka
  1582.   bavorská a rakouská strana ¢umavy
  1583.   v ÇR: Mokrá u Ç. Krumlova, Jel¿ava,
  1584.   Kolodêje nad Luænicí, Hrubÿ Jeseník.
  1585.  $F
  1586. 016  1001012  GRAFITOVÉ BLOKY
  1587.    Tuhÿ grafit ve tvaru blokû je roz-
  1588.  místên v reaktoru tak, aby úçinnê
  1589.  zpomaloval neutrony. Protoæe mode-
  1590.  raçní vlastnosti grafitu jsou hor¿í
  1591.  neæ nap⌐. u D⌡O, je zapot⌐ebí k dosa-
  1592.  æení stejného efektu zpomalení neut-
  1593.  ronû vêt¿ího mnoæství grafitu. Tato
  1594.  skuteçnost ovlivñuje celkovÿ rozmêr
  1595.  aktivní zóny. Historicky první reak-
  1596.  tor, kterÿ postavil E.Fermi se svÿmi
  1597.  spolupracovníky r.1942 v Chicagu,
  1598.  byl grafitem moderovanÿ reaktor.
  1599.  $P
  1600.   Podstatnÿ vliv na vlastnosti grafitu
  1601.   má technologie vÿroby. Ozá⌐ením
  1602.   v aktivní zónê mêní grafit svou
  1603.   krystalickou strukturu. ùçinkem
  1604.   radioaktivního zá⌐ení se tvrdost
  1605.   a pevnost grafitu zvêt¿uje, jeho
  1606.   tepelná a elektrická vodivost zmen-
  1607.   ¿uje. Pûsobením radioaktivního zá-
  1608.   ⌐ení se mêní i rozmêry grafitovÿch
  1609.   blokû - probíhá tzv. radiaçní rûst
  1610.   grafitu (dosahuje aæ nêkolika
  1611.   procent).
  1612.  $F
  1613. 006  1000033  GRANULACE
  1614.  Proces náhlého ochlazení vytékající
  1615.  rozæhavené strusky s následnou zmênou
  1616.  struktury strusky, vyvolanou vnit⌐ním
  1617.  pnutím. Struska se rozpadá na drobné
  1618.  granule a kusy, které se snadno drtí
  1619.  na zrna vhodná k dal¿ímu transportu
  1620.  hydraulickÿm nebo pneumatickÿm
  1621.  systémem.
  1622.  $P
  1623.  $F
  1624. 006  1000034  GRANULAÇNï NÅDRÆ
  1625.  Vodní nádræ, v níæ se ochlazuje
  1626.  a tuhne roztavená struska p⌐ivádêná
  1627.  z vÿtavné çásti kotle. Je umístêna
  1628.  p⌐ímo pod dnem kotle. Granulaçní
  1629.  nádræ je ve spodní çásti ukonçena
  1630.  vÿsypkou, umoæñující odvádêt zgranu-
  1631.  lovanou strusku hydraulickÿm systémem
  1632.  na sloæi¿tê.
  1633.  $P
  1634.  $F
  1635. 001  1000029  GWe (GIGAWATT@ELEKTRICK¥)
  1636.   V GWe (10e9 W) vyjad⌐ujeme
  1637.  elektrickÿ vÿkon.
  1638.  $P
  1639.  $F
  1640. 001  1000030  GWt (GIGAWATT@TEPELN¥)
  1641.   V GWt (10e9 W) vyjad⌐ujeme tepelnÿ
  1642.  vÿkon. V elektrárnê je tato energie
  1643.  dále transformována na elektrickou
  1644.  energii s urçitou tepelnou
  1645.  úçinností. Proto je vÿkon elektrárny
  1646.  v GWe vædy men¿í o odpadní teplo
  1647.  a ztráty.
  1648.  $P
  1649.  $F
  1650. 134  1001014  HELIUM
  1651.    Helium je chemickÿ prvek - plyn.
  1652.  V jaderné energetice se vyuæívá
  1653.  jako chladivo v nêkterÿch typech
  1654.  reaktorû a zároveñ jako indikátor
  1655.  hermetiçnosti. Vysoká cena helia
  1656.  a technologické potíæe související
  1657.  s nároky na têsnost omezují ¿ir¿í
  1658.  vyuæívání tohoto chladiva.
  1659.  $P
  1660.   Chem.prvek skupiny:    vzácné plyny
  1661.   Atomové çíslo:                    2
  1662.   Relativní atomová hmotnost:   4,002
  1663.   Teplota tání:             -272,2 °C
  1664.   Teplota varu:             -268,9 °C
  1665.   Hustota:         0,178 g/dm3 (0 °C)
  1666.   Zdroj:           zemní plyn, vzduch
  1667.   He má dva stabilní izotopy
  1668.   Pol.jádra:r= 1,3 e(-15) * A e(-1/3)
  1669.   A:                                4
  1670.  $F
  1671. 017  1001015  HLAVNï CIRKULAÇNï@ÇERPADLO
  1672.    Çerpadlo i elektromotor tvo⌐í buâ
  1673.  zapouzd⌐enÿ celek, nebo je motor
  1674.  umístên vnê çerpadla. Çerpadla se
  1675.  provozují p⌐i konstantních nebo pro-
  1676.  mênnÿch otáçkách. Zmêny otáçek se do-
  1677.  sahuje zmênou kmitoçtu napájecího
  1678.  proudu motorû.
  1679.  $P
  1680.   Hlavní cirkulaçní çerpadla tlakovod-
  1681.   ních reaktorû pracují p⌐ibliænê
  1682.   s têmito parametry:
  1683.     Tlak:             12-16   MPa
  1684.     Teplota:          280-300 °C
  1685.     Prûtok:           1-6     t/s
  1686.   Parametry HCÇ VVER 1000:
  1687.     P⌐íkon:           5,3     MW
  1688.     Vÿ¿ka:            11      m
  1689.     Hmotnost:         118     t
  1690.     (s elektromotorem)
  1691.  $F
  1692. 320  1000000  HLUBINNÉ  ùLOÆI¢Të
  1693.    Tento typ úloæi¿tê slouæí k trva-
  1694.  lému uloæení vysoko a st⌐ednê aktiv-
  1695.  ních odpadû s dlouhÿm poloçasem roz-
  1696.  padu nebo p⌐ímo vyho⌐elého jaderného
  1697.  paliva ve zvlῃ vybranÿch geolo-
  1698.  gickÿch útvarech. Buduje se ve velké
  1699.  hloubce tak, aby byla zaji¿têna izo-
  1700.  lace od æivotního prost⌐edí na nêko-
  1701.  lik století aæ tisíciletí.
  1702.  $P
  1703.  $F
  1704. 004  1001031  HLUK VëTRN¥CH@ELEKTRÅREN
  1705.   Rotující listy vrtule vyvolávají
  1706.  huçení, které sílí s rostoucími
  1707.  otáçkami. Dal¿ím zdrojem hluku je
  1708.  mechanická p⌐evodovka a jiné rotují-
  1709.  cí çásti.
  1710.  $P
  1711.  Hluçnost vêtrné elektrárny v závis-
  1712.  losti na vzdálenosti (pro srovnání:
  1713.  40 dB - normální hovor, 60 dB - æivá
  1714.    ulice)
  1715.  150 m : 45 dB
  1716.  200 m : 43 dB
  1717.  300 m : 39 dB
  1718.  $F
  1719. 134  1000016  HMOTNOSTNï ÇïSLO A
  1720.    Hmotnostní çíslo A udává poçet
  1721.  nukleonû (tj. protonû a neutronû)
  1722.  v jád⌐e. Nap⌐.: Uhlík (12) obsahuje
  1723.  v jád⌐e 12 nukleonû.
  1724.  $P
  1725.  $F
  1726. 024  1001035  HNëDÉ UHLï
  1727.  Tuhé fosilní palivo, geologicky
  1728.  mlad¿í, s relativnê niæ¿í vÿh⌐ev-
  1729.  ností. Têæba v Çeské republice
  1730.  dosahuje asi 90 milionû tun roçnê a
  1731.  postupnê klesá. Rozvíjí se povrcho-
  1732.  vÿm zpûsobem, p⌐içemæ loæiska klesají
  1733.  do hloubek 300 aæ 400 metrû.
  1734.  $P
  1735.  Vÿh⌐evnost: 10 aæ 13 MJ/kg
  1736.  Obsah síry: 0,5 aæ 5 %
  1737.  Hnêdouhelné pánve:
  1738.  - severoçeská
  1739.  - sokolovská
  1740.  - chebská
  1741.  $F
  1742. 006  1001133  HO₧ÅKY
  1743.  Za⌐ízení, jímæ se p⌐ivádí smês
  1744.  paliva a spalovacího vzduchu
  1745.  do spalovacího prostoru ohni¿tê.
  1746.  Konstrukce ho⌐ákû se li¿í podle druhu
  1747.  paliva (ho⌐áky na prá¿kové uhlí, top-
  1748.  nÿ olej nebo zemní plyn). Ho⌐ák musí
  1749.  zaji¿ƒovat vçasné a stabilní zapalo-
  1750.  vání. Ihned po vÿstupu z ho⌐áku se
  1751.  palivová smês míchá se sekundárním
  1752.  vzduchem a má na co nejkrat¿í dráze
  1753.  sho⌐et. Ho⌐ák má podstatnÿ vliv na
  1754.  správnÿ prûbêh spalování a na dokonalé
  1755.  vyplnêní prostoru ohni¿tê plamenem.
  1756.  $P
  1757.  Ho⌐áky První brnênské strojírny
  1758.  Podle pouæití: -vÿkonové
  1759.                 -zapalovací
  1760.                 -speciální
  1761.  Podle paliva:  -olejové
  1762.                 -plynové
  1763.                 -kombinované
  1764.  Podle vÿkonu: 4 aæ 80 MW
  1765.  $F
  1766. 008  1001036  HO₧LAVINA
  1767.  Spalitelná sloæka paliva. V p⌐ípadê
  1768.  çerného uhlí p⌐edstavuje ho⌐lavina
  1769.  55 aæ 70 %, v p⌐ípadê hnêdého uhlí
  1770.  pouze 40 aæ 55 %. P⌐eváænou çást
  1771.  ho⌐laviny tvo⌐í uhlík, v men¿í mí⌐e
  1772.  jsou obsaæeny vodík, kyslík, síra a
  1773.  dusík. Spálením ho⌐laviny vzniknou
  1774.  horké spaliny, obsahující oxidy zmínê-
  1775.  nÿch látek.
  1776.  $P
  1777.  Prûmêrné sloæení ho⌐laviny çerného
  1778.  uhlí: - uhlík : 82.4 %
  1779.        - kyslík:  8,5 %
  1780.        - vodík :  6,2 %
  1781.        - dusík :  1,7 %
  1782.        - síra  :  1,2 %
  1783.  Prûmêrné sloæení ho⌐laviny hnêdého
  1784.  uhlí se p⌐íli¿ neli¿í.
  1785.  $F
  1786. 001  1000017  H₧ïDEL
  1787.    H⌐ídel je souçástí rotoru (turbíny
  1788.  a elektrického generátoru). ùlohou
  1789.  h⌐ídele je p⌐ená¿et z turbíny krouticí
  1790.  moment na elektrickÿ generátor.
  1791.  $P
  1792.  $F
  1793. 006  1000037  HYDRAULICKÉ@ODSTRUSKOVÅNï
  1794.  Odstrañování popílku, ¿kváry a granu-
  1795.  lované strusky pomocí technické vody
  1796.  proudící technickÿm potrubím.
  1797.  V ejektoru se mísí odstrañovaná látka
  1798.  s vodou a tato smês se odvádí potrubím
  1799.  na sloæi¿tê.
  1800.  $P
  1801.  Vysokotlaké hydraulické odstruskování
  1802.  Tlak vody: 1,6 MPa
  1803.  Dopravní vzdálenost: nêkolik km
  1804.  ùçinnost ejektoru: 15 aæ 25 %
  1805.  $F
  1806. 008  1000038  HYDROCYKLON
  1807.  Za⌐ízení umoæñující na základê
  1808.  odst⌐edivÿch sil mechanické odluço-
  1809.  vání hrub¿ích çástic (sádrovce)
  1810.  z p⌐ivádêného proudu vodní
  1811.  suspenze.
  1812.  $P
  1813.  $F
  1814. 002  1001033  HYDROENERGETICK¥@POTENCIÅL
  1815.   Hydroenergetickÿ potenciál vodního
  1816.  toku je celková energie odtékající
  1817.  vody. Udává se zpravidla prûmêrná
  1818.  hodnota za 1 rok.
  1819.   Technicky vyuæitelnÿ hydroenergetickÿ
  1820.  potenciál je çást celkového potenciálu
  1821.  vyuæitelná k vÿrobê elektrické
  1822.  energie.
  1823.  $P
  1824.  Celosvêtovÿ technicky vyuæitelnÿ
  1825.  hydroenergetickÿ potenciál je asi
  1826.  20 000 TWh za rok.
  1827.  Technicky vyuæitelnÿ hydroenergetickÿ
  1828.  potenciál Çeské republiky je p⌐ibliænê
  1829.  3,5 TWh za rok.
  1830.  $F
  1831. 028  1011157  CHLADICï VëÆ
  1832.  Tepelnÿ vÿmêník, v nêmæ se p⌐edává
  1833.  teplo chladicí vody z kondenzátoru
  1834.  do okolního vzduchu. Nejpouæívanêj¿í
  1835.  jsou chladicí vêæe s p⌐irozenÿm tahem,
  1836.  charakterizované tahovÿm komínem z æe-
  1837.  lezobetonového hyperboloidního plá¿tê.
  1838.  P⌐ivádêná voda je rozst⌐ikována na
  1839.  drobné kapiçky, které jsou ochlazovány
  1840.  proudem stoupajícího oh⌐átého vzduchu.
  1841.  $P
  1842.  Vÿ¿ka: 90 m
  1843.  Prûmêr základny: 73 m
  1844.  Prûmêr ústí: 43 m
  1845.  Objemovÿ tok chladicí vody: 9 m3/s
  1846.  Tah ve vêæi: 0,35 aæ 0,5 kPa
  1847.  Rychlost vzduchu ve vêæi: 1,2-2,5 m/s
  1848.  Oh⌐átí vzduchu: 20°C
  1849.  $F
  1850.  VEZE
  1851. 006  1001035  CHLADICï VODA
  1852.   Voda odvádêjící z kondenzátoru
  1853.  teplo, které se uvolñuje p⌐i
  1854.  kondenzaci páry. Chladicí
  1855.  voda se ochlazuje v chladicí
  1856.  vêæi a pak se vrací do kondenzátoru.
  1857.  Jelikoæ se jedná o velká mnoæství
  1858.  chladicí vody, pat⌐í chladicí çerpadla
  1859.  na elektrárnê mezi nejvêt¿í, i kdyæ ne
  1860.  nejnároçnêj¿í za⌐ízení.
  1861.  $P
  1862.  Teplota chladicí vody na vstupu do
  1863.  kondenzátoru: 25 °C
  1864.  Na vÿstupu  : 35 °C
  1865.  $F
  1866. 029  1001019  CHLADIVO
  1867.    Chladivo v reaktoru odvádí teplo
  1868.  z aktivní zóny. Jako chladivo se po-
  1869.  uæívají plyny, kapaliny, tekuté kovy
  1870.  a roztavené soli. Chladivo musí mít
  1871.  tyto vlastnosti:
  1872.   - dobré tepelné vlastnosti
  1873.   - vysokÿ bod varu
  1874.   - nízkou teplotu tavení
  1875.   - nízkou po⌐izovací cenu
  1876.  V jaderné energetice se osvêdçila
  1877.  nap⌐. tato chladiva: CO⌡, He, voda,
  1878.  têæká voda, sodík a slitiny sodíku
  1879.  s draslíkem.
  1880.  $P
  1881.                  He      H⌡0     NaK
  1882.   Mêrné teplo   5204     4183   146,5
  1883.    (J/kg*K)
  1884.   Bod varu     -268,9     100     784
  1885.    (°C)
  1886.   Tepl.tavení  -271,4       0     -11
  1887.    (°C)
  1888.   Poznámka: Bod varu je uveden p⌐i
  1889.   atmosférickém tlaku.
  1890.  $F
  1891. 016  1000200  CHLADIVO PRIMÅRNïHO@OKRUHU - SODïK
  1892.    Pouæití sodíku jako chladiva p⌐i-
  1893.  ná¿í nêkolik vÿhod:
  1894.   - velmi dobrÿ odvod tepla
  1895.   - vysokÿ bod varu
  1896.   - sodík se nerozkládá zá⌐ením
  1897.  Na druhou stranu:
  1898.   - zpûsobuje znaçnou korozi mnoha
  1899.     materiálû
  1900.   - çásteçnê moderuje neutrony
  1901.     (v rychlém reaktoru)
  1902.   - v klidovém stavu (p⌐i pokojové
  1903.     teplotê) je sodík tuhÿ (teplota
  1904.     tavení 97,8 °C)
  1905.  $P
  1906.                  Na       K      NaK
  1907.   Hustota        928      819     847
  1908.   (kg/m3)
  1909.   Mêrné teplo   1381      791     146
  1910.   (J/kg*K)
  1911.   Tepl.tavení   97,8     63,7     -11
  1912.   (°C)
  1913.   Bod varu       883      760     784
  1914.   (°C)
  1915.  $F
  1916. 001  1001236  INSOLACE
  1917.   Vyuæití energie p⌐ímého sluneçního
  1918.  zá⌐ení je závislé nejen na vÿkonu
  1919.  sluneçního zá⌐ení dopadajícího na
  1920.  zemskÿ povrch, ale i na celkové dobê
  1921.  denního sluneçního svitu. K posouzení
  1922.  obou têchto faktorû slouæí insolace,
  1923.  udávající celkové mnoæství sluneçní
  1924.  energie dopadající v daném místê za
  1925.  jednotku çasu na jednotku horizontál-
  1926.  ního povrchu.
  1927.  $P
  1928.  Prûmêrná denní insolace -
  1929.           Antarktida: 9 MJ/m²
  1930.           Tropy     :18 MJ/m²
  1931.  $F
  1932. 016  1001158  INSTALOVAN¥@ELEKTRICK¥ V¥KON
  1933.  Projektovanÿ elektrickÿ vÿkon,
  1934.  kterÿ je elektrárna schopna
  1935.  za normálních podmínek dodávat
  1936.  spot⌐ebiteli nebo do sítê.
  1937.  Celkovÿ instalovanÿ elektrickÿ vÿkon
  1938.  uhelnÿch elektráren v Çeské republice
  1939.  je 7 332 MW (bez závodních elektráren)
  1940.  $P
  1941.  Instalované elektrické vÿkony v Çeské
  1942.  republice podle blokû (bez závodních
  1943.  elektráren):
  1944.  1 x 500 MW (Mêlník III)
  1945.  5 x 210 MW (Pruné⌐ov)
  1946.  18x 200 MW (Tu¿imice,Ledvice,Poçerady)
  1947.  14x 110 MW (Pruné⌐ov, Tu¿imice,Mêlník)
  1948.  1 x 100 MW (Tisová)
  1949.  6 x  55 MW (Tisová, Hodonín, Po⌐íçí)
  1950.  4 x  50 MW (2xTisová, 2xHodonín)
  1951.  1 x  12 MW (Tisová)
  1952.  $F
  1953. 001  1001040  IZOBARICK¥ DëJ
  1954.  Izobarickÿ dêj je zmêna stavu pracovní
  1955.  látky, probíhající za stálého tlaku.
  1956.  Jako p⌐íklad uveâme oh⌐ev vody, tvorbu
  1957.  páry a p⌐eh⌐átí páry prûtlaçného par-
  1958.  ního kotle. Voda protéká trubkou a
  1959.  souçasnê je oh⌐ívána. Její teplota se
  1960.  plynule mêní, aæ dosáhne teplotu sy-
  1961.  tosti (bod varu odpovídající pracovní-
  1962.  mu tlaku). Pak se p⌐i teplotê sytosti
  1963.  vypa⌐uje. Teprve po odpa⌐ení ve¿keré
  1964.  vody se vzniklá pára zaçne oh⌐ívat na
  1965.  pracovní teplotu.
  1966.  $P
  1967.  Izobarickÿ oh⌐ev vody o tlaku 18 MPa
  1968.  v prûtlaçném parním kotli
  1969.  Poçáteçní teplota vody: 225°C
  1970.  Teplota sytosti: 357°C
  1971.  Pracovní teplota páry: 535°C
  1972.  $F
  1973. 001  1001039  IZOBARICK¥ P₧ïVOD@TEPLA
  1974.  P⌐ívod tepla pracovní látce probíhají-
  1975.  cí za stálého tlaku. Izobarickÿ oh⌐ev
  1976.  vody probíhá nap⌐. v parním kotli.
  1977.  Voda se nejprve za stálého tlaku oh⌐í-
  1978.  vá aæ na teplotu sytosti (teplota varu
  1979.  odpovídající pracovnímu tlaku), pak se
  1980.  p⌐i stálé teplotê vypa⌐uje. Jakmile
  1981.  se v¿echna voda vypa⌐í, zvy¿uje se
  1982.  teplota páry. Jeli pracovní tlak vy¿¿í
  1983.  neæ kritickÿ tlak (221,1 MPa), mêní se
  1984.  voda v páru p⌐i izobarickém oh⌐evu
  1985.  spojitê.
  1986.  $P
  1987.  Izobarickÿ oh⌐ev vody p⌐i tlaku 16 MPa
  1988.  Voda se plynule oh⌐ívá aæ do teploty
  1989.  347,5°C (teplota sytosti), pak se p⌐i
  1990.  této teplotê vypa⌐uje. Poté oh⌐ev páry
  1991.  pokraçuje opêt plynule.
  1992.  $F
  1993. 001  1001141  IZOTERMICK¥ DëJ
  1994.  Izotermická zmêna stavu pracovní látky
  1995.  probíhá za stálé teploty pracovní
  1996.  látky. Rozli¿ujeme izotermickou expan-
  1997.  zi, tj. zvêt¿ování objemu plynu p⌐i
  1998.  stále stejné teplotê, a izotermickou
  1999.  kompresi, tj. stlaçování plynu p⌐i
  2000.  konstantní teplotê.
  2001.  $P
  2002.  P⌐i izotermické zmênê zûstává souçin
  2003.  mêrného objemu a tlaku plynu stále
  2004.  konstantní.
  2005.  Stlaçíme-li nap⌐. danÿ objem plynu
  2006.  izotermicky na 20% pûvodní veliçiny,
  2007.  zvêt¿í se tlak plynu pêtinásobnê.
  2008.  $F
  2009. 130  1000000  IZOTOP
  2010.    Izotopy jsou nazÿvány atomy
  2011.  se stejnÿm poçtem protonû a rozdílnÿm
  2012.  poçtem neutronû. Mají velmi podobné
  2013.  chemické vlastnosti (díky stejnému
  2014.  elektronovému obalu).
  2015.  $P
  2016.  $F
  2017. 511  1010000  JADERNÅ ELEKTRÅRNA
  2018.    Je elektrárna, ve které jsou zdro-
  2019.  jem tepla jaderné reakce probíhající
  2020.  v reaktoru. Jaderná elektrárna bÿvá
  2021.  çasto oznaçována podle typu reaktoru
  2022.  (nap⌐. vÿraz "jaderná elektrárna
  2023.  VVER" znamená, æe v jaderné elekt-
  2024.  rárnê jsou umístêny reaktory typu
  2025.  VVER).
  2026.  $P
  2027.  $F
  2028.  MOCHO
  2029. 479  1001000  JADERNÉ PALIVO
  2030.    Za jaderné oznaçujeme palivo,
  2031.  ve kterém se jadernÿmi reakcemi
  2032.  p⌐emêñuje çást jaderné energie
  2033.  na teplo. V souçasné dobê je v ener-
  2034.  getice vyuæíván typ jaderné reakce
  2035.  - ¿têpení jader têækÿch prvkû (nap⌐.
  2036.  uranu). V budoucnu se zdá bÿt pers-
  2037.  pektivní energetické vyuæití termo-
  2038.  nukleární reakce (syntéza lehkÿch
  2039.  jader).
  2040.  $P
  2041.   Podle stupnê obohacení izotopem
  2042.   U-235 rozdêlujeme uran na:
  2043.                          Obsah U-235
  2044.    p⌐írodní:                   0,71 %
  2045.    slabê obohacenÿ:             1-5 %
  2046.    st⌐ednê obohacenÿ:          5-10 %
  2047.    silnê obohacenÿ:       10 a více %
  2048.   Energetickÿ vÿtêæek je následující:
  2049.    p⌐írodní uran:         0,69  TJ/kg
  2050.    slabê obohacenÿ:      3-8,5  TJ/kg
  2051.    palivo mnoæivÿch
  2052.    reaktorû:             aæ 52  TJ/kg
  2053.  $F
  2054. 134  1001021  JÅDRO ATOMU
  2055.    Jádro atomu je velmi malé ve srov-
  2056.  nání s celÿm atomem. P⌐esto je v nêm
  2057.  soust⌐edêna témê⌐ celá hmotnost ato-
  2058.  mu. Protony jsou totiæ 1836 krát
  2059.  a neutrony 1838 krát têæ¿í neæ elek-
  2060.  trony, které tvo⌐í obal. Hmotnost
  2061.  jádra je dána souçtem hmotností pro-
  2062.  tonû a neutronû, které ho tvo⌐í.
  2063.  Poçet têchto çástic urçuje hmotnost-
  2064.  ní çíslo. Jádro je elektricky kladnê
  2065.  nabito, protoæe protony nesou kladnÿ
  2066.  elektrickÿ náboj.
  2067.  $P
  2068.   Celkovÿ poçet nukleonû v jád⌐e udává
  2069.   hmotnostní çíslo (A), poçet proto-
  2070.   nû Z náboj (rovnÿ Z*e, kde e je
  2071.   náboj elektronu) a zároveñ at.ç.
  2072.   p⌐íslu¿ného prvku. Polomêr jádra je
  2073.   roven R = r * Ae(-1/3),
  2074.   kde r = 1,5e(-15)m. Atomové jádro je
  2075.   charakterizováno ⌐adou dal¿ích veli-
  2076.   çin, jako je nap⌐. spin, elektro-
  2077.   magnetickÿ moment, u radioaktivních
  2078.   atomovÿch jader dále st⌐ední doba
  2079.   æivota a typ jejich rozpadu.
  2080.  $F
  2081. 134  1001022  JÅDRO BARYA
  2082.    Jádro barya se skládá z 56 protonû
  2083.  a 81 neutronû (tj. 137 nukleonû).
  2084.  $P
  2085.   Polomêr jádra:
  2086.   R = 1,3 e(-15) * A e(-1/3)
  2087.   A = 137  (Hmotnostní çíslo)
  2088.   Z =  56  (Protonové  çíslo)
  2089.   N =  81  (Neutronové çíslo)
  2090.  $F
  2091. 390  1001024  JÅDRO KRYPTONU
  2092.    Jádro kryptonu se skládá z 36 pro-
  2093.  tonû a 47 neutronû (tj. 83 nukleonû).
  2094.  $P
  2095.   Polomêr jádra:
  2096.   R = 1,3 e(-15) * A e(-1/3)
  2097.   A = 83  (Hmotnostní çíslo)
  2098.   Z = 36  (Protonové  çíslo)
  2099.   N = 47  (Neutronové çíslo)
  2100.  $F
  2101. 134  1001023  JÅDRO URANU - 235
  2102.    Jádro izotopu uranu - 235 se sklá-
  2103.  dá z 92 protonû a 143 neutronû
  2104.  (tj. 235 nukleonû).
  2105.  $P
  2106.   Polomêr jádra:
  2107.   R = 1,3 e(-15)* A e(-1/3)
  2108.   A = 235  (Hmotnostní çíslo)
  2109.   Z =  92  (Protonové  çíslo)
  2110.   N = 143  (Neutronové çíslo)
  2111.  $F
  2112. 390  1001000  JòD
  2113.    V reaktorech vzniká p⌐i ¿têpení
  2114.  a rozpadech nêkterÿch produktû celá
  2115.  ⌐ada izotopû jódu. Z hlediska vlivu
  2116.  na æivotní prost⌐edí je nejvêt¿í
  2117.  pozornost vênována I-131 s poloçasem
  2118.  rozpadu 8 dní.
  2119.  $P
  2120.   Chem. prvek skupiny:           VII A
  2121.   Halogen, fialové krystaly, biogenní
  2122.   prvek
  2123.   Oxidaçní çíslo:             -1 aæ +7
  2124.   Atomové çíslo:                    53
  2125.   Relativní atomová hmotnost:  126,904
  2126.   Teplota tání:               113,5 °C
  2127.   Teplota varu:               184,4 °C
  2128.   Hustota:                 4,934 g/cm3
  2129.   Ruda:                  lauterit CaI⌡
  2130.   Hlavní zdroj:            mo⌐ské soli
  2131.  $F
  2132. 256  1000025  KAPALNÉ V¥PUSTI
  2133.    Kapalné vÿpusti jsou vedlej¿í pro-
  2134.  dukty vÿroby, které se dále ekono-
  2135.  micky nevyuæívají.
  2136.  $P
  2137.  $F
  2138. 320  1000000  KAPALN¥ RADIOAKTIVNï@ODPAD
  2139.    Kapalnÿ radioaktivní odpad obsahuje
  2140.  p⌐ed vyçi¿têním malé mnoæství ¿têp-
  2141.  nÿch a aktivaçních produktû. P⌐ípust-
  2142.  né koncentrace radionuklidû ve vy-
  2143.  pou¿tênÿch vodách jsou stanoveny
  2144.  zvlá¿tními p⌐edpisy.
  2145.  $P
  2146.  $F
  2147. 002  1011037  KAPLANOVA TURBïNA
  2148.   P⌐etlaková turbína (tlak p⌐ed obêænÿm
  2149.  kolem je vêt¿í neæ za obêænÿm kolem).
  2150.  V základním provedení je vÿbornê
  2151.  regulovatelná natáçením lopatek.
  2152.  P⌐estoæe je vÿrobnê nároçná, pat⌐í
  2153.  u nás mezi nejroz¿í⌐enêj¿í turbíny.
  2154.  Na obrázku je kolenová Kaplanova
  2155.  turbína firmy HYDROHROM, vhodná pro
  2156.  pouæití v malÿch vodních elektrárnách.
  2157.  K dispozici je téæ obrázek obêæného
  2158.  kola této turbiny.
  2159.  $P
  2160.  Spád: velké turbíny 2 aæ 80 m
  2161.        malé turbíny  1 aæ 20 m
  2162.  Prûtok: od 0,1 m/s
  2163.  ùçinnost velkÿch jednotek: p⌐es 90 %
  2164.  Vÿrobci: ÇKD Blansko, Turbo Technics,
  2165.           ¢koda Rotava
  2166.  $F
  2167.  kapla
  2168. 002  1010041  KLASICKÅ ELEKTRÅRNA
  2169.  Elektrárna pracující v parním cyklu,
  2170.  vyuæívající fosilní palivo. Podle dru-
  2171.  hu paliva rozli¿ujeme elektrárnu uhel-
  2172.  nou, elektrárnu na topnÿ olej nebo
  2173.  elektrárnu na zemní plyn. Dal¿í dêlení
  2174.  závisí na spalovacím za⌐ízení a na
  2175.  uspo⌐ádání parního cyklu (viz téæ
  2176.  heslo "uhelná parní elektrárna")
  2177.  $P
  2178.  $F
  2179.  KLAS
  2180. 001  1001148  KOGENERACE
  2181.  Kombinovanÿ proces vÿroby elektrické
  2182.  energie a pouæitelného tepla, çasto
  2183.  vyuæívanÿ v paroplynovÿch za⌐ízeních.
  2184.  Kogeneraçní jednotka spalující zemní
  2185.  plyn sestává ze spalovací plynové
  2186.  turbíny, spalinového kotle a parního
  2187.  turbosoustrojí. Teplo o nízké teplotê
  2188.  se vyuæívá k oh⌐evu uæitkové vody
  2189.  a k vytápêní.
  2190.  $P
  2191.  Vyuæití zemního plynu v % - porovnání
  2192.  Kondenzaçní elektrárna: 38 %
  2193.  Elektrárna s paroplynovÿm cyklem: 50 %
  2194.  Kogeneraçní elektrárna s paroplynovÿm
  2195.              cyklem: aæ 92 %
  2196.  $F
  2197. 001  1001040  KOMïN
  2198.   Komín je zdênÿ, betonovÿ nebo oce-
  2199.  lovÿ svislÿ kuæelovitÿ kanál slouæící
  2200.  k vyvození statického podtlaku v oh-
  2201.  ni¿ti a prûtazích kotle, pot⌐ebného
  2202.  k odvádêní spalin. Komín souçasnê
  2203.  slouæí k rozptylu ¿kodlivÿch sloæek
  2204.  spalin do vy¿¿ích vrstev ovzdu¿í.
  2205.  $P
  2206.  Tah komínu:
  2207.  je úmêrnÿ vÿ¿ce komínu a rozdílu
  2208.  hustot vzduchu a spalin (závisí tedy
  2209.  hlavnê na vstupní teplotê spalin).
  2210.  Vÿ¿ka komínu:  i 200-300 m
  2211.  Vÿstupní rychlost spalin: 4-10 m/s
  2212.  Cena: ocelové komíny jsou lacinêj¿í,
  2213.  ale mají men¿í æivotnost
  2214.  (cca 10-15 let).
  2215.  $F
  2216. 007  1001140  KOMPRESOR
  2217.  Stroj, ve kterém probíhá stlaçování
  2218.  plynu, p⌐içemæ kompresní pomêr (pomêr
  2219.  vÿstupního a vstupního tlaku) je vêt¿í
  2220.  neæ 3. V pístovém a rotaçním kompre-
  2221.  soru se nasátÿ plyn stlaçuje zmen¿ová-
  2222.  ním jeho objemu. U odst⌐edivÿch strojû
  2223.  (turbokompresorû) se plyn urychluje
  2224.  v obêæném kole pûsobením odst⌐edivÿch
  2225.  sil a v difuzoru stlaçuje jako dûsle-
  2226.  dek p⌐emêny kinetické energie v tlako-
  2227.  vou.
  2228.  $P
  2229.  Radiální turbokompresor ÇKD na
  2230.  koksovÿ plyn.
  2231.  Objemovÿ prûtok: 18,3 m3/s
  2232.  Stlaçení: na 1,18 MPa
  2233.  Otáçky: 9360 1/min.
  2234.  $F
  2235. 257  1000042  KONDENZACE
  2236.   Proces zmêny plynného skupenství
  2237.  v kapalné (nap⌐. páry na vodu).
  2238.  $P
  2239.  $F
  2240. 257  1011028  KONDENZÅTOR
  2241.    V kondenzátoru probíhá zkapalnêní
  2242.  páry vycházející z turbíny. Skupenské
  2243.  teplo je z kondenzátoru odvádêno po-
  2244.  mocí chladicí vody potrubím do chla-
  2245.  dicích vêæí.
  2246.  $P
  2247.   Tlak: 0,0035 aæ 0,008 MPa - vakuum
  2248.     (atm. tlak = 0,1 MPa)
  2249.   Prûtok chladicí vody:
  2250.     50-80  násobek mnoæství páry
  2251.   vstupující do kondenzátoru.
  2252.   Chladicí plochu tvo⌐í trubky
  2253.   o prûmêru 21/23 mm aæ 28/30 mm,
  2254.   délka trubek je 10 i více metrû.
  2255.   Oh⌐ev chladicí vody: podle typu
  2256.   kondenzátoru o 8 aæ 15 °C.
  2257.  $F
  2258.  KOND
  2259. 064  1010029  KONTEJNER
  2260.    Kontejner je p⌐epravní prost⌐edek
  2261.  s objemem nad 1m3, p⌐ekladatelnÿ
  2262.  z jednoho druhu dopravního prost⌐edku
  2263.  na druhÿ bez p⌐ekládky obsahu. V ja-
  2264.  derné energetice jsou pro p⌐epravu
  2265.  radioaktivních materiálû vyrobeny
  2266.  speciální kontejnery, splñující p⌐ís-
  2267.  né mezinárodní p⌐edpisy.
  2268.  $P
  2269.  $F
  2270.  KOTNR
  2271. 288  1010030  KONTEJNMENT
  2272.    Ochrannÿ obal ze æelezobetonu kolem
  2273.  reaktoru a primárního okruhu. Kon-
  2274.  tejnment zabrañuje "volnému" ¿í⌐ení
  2275.  radioaktivních látek do okolí p⌐i ha-
  2276.  váriích s po¿kozením primárního okru-
  2277.  hu.
  2278.  $P
  2279.  $F
  2280.  KONTM
  2281. 001  1000000  KOROZE
  2282.    Chemické nebo elektrochemické poru-
  2283.  ¿ení materiálu, zpravidla na bázi
  2284.  okysliçování kovû.
  2285.  $P
  2286.  $F
  2287. 384  1001000  KOSMICKÉ ZÅ₧ENï
  2288.    Kosmické zá⌐ení jsou çástice
  2289.  a fotony, které k nám p⌐icházejí
  2290.  z kosmického prostoru. Kosmické zá⌐ení
  2291.  se dêlí na dvê sloæky: primární
  2292.  a sekundární. Primární kosmické zá⌐ení
  2293.  je sloæeno p⌐eváænê z protonû a çástic
  2294.  alfa. Sekundární kosmické zá⌐ení
  2295.  vzniká interakcemi primárního kosmic-
  2296.  kého zá⌐ení s atmosférou a povrchem
  2297.  Zemê.
  2298.  $P
  2299.   Primární kosmické zá⌐ení:
  2300.    - p⌐eváænê protony, neutrony
  2301.      a çástice alfa
  2302.    - max. pozorovaná energie byla
  2303.      10e20 MeV
  2304.   Sekundární kosmické zá⌐ení:
  2305.    - nukleony, mezony, elektrony,
  2306.      hyperony a pozitrony
  2307.    - fotony
  2308.  $F
  2309. 288  1011045  KOTEL SPALOVACï
  2310.  Spalování biomasy je nejstar¿ím známÿm
  2311.  zpûsobem získávání energie. Spalovat
  2312.  lze p⌐edev¿ím komunální odpady, odpad-
  2313.  ní d⌐evní hmotu, zemêdêlskÿ odpad
  2314.  (slámu), rychle rostoucí d⌐eviny, aj.
  2315.  Na obrázku je malÿ kotel úst⌐edního
  2316.  vytápêní firmy EKEN (Bruntál), urçenÿ
  2317.  pro ekonomické spalování d⌐evní hmoty.
  2318.  $P
  2319.  Technicky a ekonomicky vyuæitelnÿ
  2320.  potenciál spalování biomasy v ÇR je
  2321.  asi 15 TWh za rok.
  2322.  Vÿh⌐evnost d⌐evní hmoty je 16 MJ/kg
  2323.           (hnêdé uhlí: 11 aæ 13 MJ/kg)
  2324.  $F
  2325.  SPAL
  2326. 288  1011046  KOTEL ZPLYÑOVACï
  2327.   Zplyñování biomasy je proces pouæíva-
  2328.  nÿ od nepamêti p⌐i vÿrobê d⌐evêného
  2329.  uhlí. V prûbêhu druhé svêtové války
  2330.  nahradil d⌐evoplyn celkem úspê¿nê
  2331.  nedostatkovÿ benzin. V souçasné dobê
  2332.  se zplyñování biomasy pouæívá ve vel-
  2333.  kém mê⌐ítku p⌐edev¿ím ve skandináv-
  2334.  skÿch zemích. Palivem mûæe bÿt prak-
  2335.  ticky libovolná biomasa vçetnê d⌐evní-
  2336.  ho odpadu s 50% vlhkostí.
  2337.   Na obrázku je speciální zplyñovací
  2338.  kotel ATMOS-DC 25, urçenÿ pro malé
  2339.  vÿkony.
  2340.  $P
  2341.   Z 1 kg d⌐evního odpadu lze získat
  2342.  asi 3 m3 plynu, jehoæ vÿh⌐evnost se
  2343.  leæí v rozmezí 8 aæ 12 MJ.
  2344.  $F
  2345.  SPLYN
  2346. 390  1001031  KRYPTON
  2347.    Vzácnÿ plyn, kterÿ se pouæívá jako
  2348.  náplñ do æárovek a zá⌐ivek.
  2349.  $P
  2350.   Chem. prvek skupiny :   vzácnÿ plyn
  2351.   Atomové çíslo:                   36
  2352.   Relativní atomová hmotnost:   83,80
  2353.   Teplota tání:             -156,6 °C
  2354.   Teplota varu:             -152,9 °C
  2355.   Hustota:                 3,74 g/dm3
  2356.   Zdroj:    frakçní destilace vzduchu
  2357.  $F
  2358. 016  1001159  LIGNIT
  2359.  Geologicky nejmlad¿í tuhé fosilní
  2360.  palivo s relativnê nízkou
  2361.  vÿh⌐evností. V Çeské republice není
  2362.  têæba lignitu vÿznamná. Jihomoravská
  2363.  lignitová loæiska zásobují elektrárnu
  2364.  Hodonín, jejíæ p⌐íspêvek pro elektri-
  2365.  zaçní soustavu je asi 1%.
  2366.  $P
  2367.  Vÿh⌐evnost : 9,1 MJ/kg
  2368.  Obsah síry: 1,2 %
  2369.  Obsah vody: 45 %
  2370.  Obsah popelovin : 15 %
  2371.  Roçní têæba v jihomoravském
  2372.  loæisku: 0,6 aæ 1 milion tun
  2373.  $F
  2374. 256  1000000  LIKVIDACE ZA₧ïZENï
  2375.    Likvidací za⌐ízení rozumíme roze-
  2376.  brání za⌐ízení a uvedení zabrané
  2377.  plochy do stavu blíæícího se co
  2378.  nejvíce pûvodnímu.
  2379.  $P
  2380.  $F
  2381. 134  1001032  LITHIUM
  2382.    Lithium je chemickÿ prvek.
  2383.  $P
  2384.    Oxidaçní çíslo:                  +1
  2385.    Alkalickÿ kov
  2386.    Atomové çíslo:                    3
  2387.    Relativní atomová hmotnost:    6,93
  2388.    Teplota tání:                179 °C
  2389.    Teplota varu:              1 340 °C
  2390.    Hustota:                0,534 g/dm3
  2391.    Tvrdost:                        0,6
  2392.    Nejlehçí pevnÿ prvek
  2393.    P⌐íprava: elektrolÿzou taveniny
  2394.    chloridu lithnatého
  2395.  $F
  2396. 014  1001045  LJUNGSTRÖMªV@V¥MëNïK
  2397.  Tepelnÿ vÿmêník, jehoæ rotor akumulu-
  2398.  jící a p⌐ená¿ející teplo tvo⌐í svazky
  2399.  zvlnêného plechu st⌐ídavê obtékané
  2400.  ochlazovanÿm a oh⌐ívanÿm plynem.
  2401.  $P
  2402.  Vÿplñové plechy
  2403.       - tlou¿tka: 0,6 aæ 1,2 mm
  2404.       - ¿í⌐ka ¿têrbiny: 3 aæ 6 mm
  2405.  Otáçky rotoru: 3 aæ 5 za minutu
  2406.  Kolísání teploty plechû: 10°C
  2407.  Rychlost plynû: 5 aæ 8 m/s
  2408.  $F
  2409. 014  1000044  LJUNGSTRÖMªV REG.@OH₧ïVÅK VZDUCHU
  2410.  Tepelnÿ vÿmêník, jehoæ rotor akumulu-
  2411.  jící a p⌐ená¿ející teplo tvo⌐í svazky
  2412.  zvlnêného plechu st⌐ídavê obtékané
  2413.  odcházejícími spalinami a p⌐edeh⌐í-
  2414.  vanÿm vzduchem.
  2415.  $P
  2416.  Otáçky rotoru: 3 aæ 5 za min.
  2417.  Rychlost spalin: 5 aæ 8 m/s (max. 10)
  2418.  Oh⌐ívák je sestaven ze sekcí vyplnê-
  2419.  nÿch plechem tlou¿tky 0,6 aæ 1,2 mm,
  2420.  ¿í⌐ka ¿têrbiny: 3 aæ 6 mm
  2421.  $F
  2422. 004  1001047  LOPATKOVÉ KOLO
  2423.   Lopatkové kolo je pomalobêænÿ vêtrnÿ
  2424.  motor, pouæívanÿ od poslední çtvrtiny
  2425.  minulého století nejd⌐íve v Americe,
  2426.  pozdêji také v Evropê. Na rozdíl
  2427.  od rychlobêæného motoru se maximální
  2428.  úçinnosti dosahuje p⌐i souçiniteli
  2429.  rychlobêænosti kolem 1.
  2430.  $P
  2431.  Poçet lopatek: 12 aæ 24
  2432.  Prûmêr lopatkového kola: 5 aæ 8 m
  2433.  ùçinnost: do 30 %
  2434.  $F
  2435. 002  1001048  MALÅ VODNï@ELEKTRÅRNA
  2436.   Mezi malé vodní elektrárny ⌐adíme
  2437.  zpravidla vodní elektrárny, jejichæ
  2438.  vÿkon je men¿í neæ 10 MW. Jejich
  2439.  vÿznam spoçívá v tom, æe umoæñují
  2440.  vyuæít hydroenergetickÿ potenciál
  2441.  i malÿch vodních tokû. Celkovÿ tech-
  2442.  nicky vyuæitelnÿ potenciál malÿch
  2443.  vodních elektráren v Çeské republice
  2444.  je 1,6 TWh roçnê, z toho je vyuæito
  2445.  0,4 TWh za rok.
  2446.  $P
  2447.  Malá vodní elektrárna ¢tvanice, Praha
  2448.  Instalovanÿ vÿkon: 5,58 MW
  2449.  Prûmêrná produkce elekt⌐iny: 29 GWh/r
  2450.  Rok uvedení do provozu: 1987
  2451.  Poçet turbín 3
  2452.  Typ: p⌐ímoproudá Kaplanova turbína
  2453.  Prûmêr obêæného kola: 3,5 m
  2454.  Hltnost: 3 x 55 m3/s.
  2455.  $F
  2456. 004  1000046  MANOMETR
  2457.  P⌐ístroj na mê⌐ení tlaku.
  2458.  Tvorba páry v kotli je izobarickÿ dêj,
  2459.  to znamená, æe probíhá p⌐i konstantním
  2460.  tlaku. Je proto p⌐esné urçení tlaku
  2461.  v kotli dûleæitÿm provozním údajem.
  2462.  Jelikoæ se p⌐i najíædêní kotle mêní
  2463.  tlak z atmosférické hodnoty aæ na plnÿ
  2464.  provozní tlak, musí systém mê⌐ení tla-
  2465.  ku pracovat spolehlivê v celém rozsahu
  2466.  vçetnê rezervy dané tlakovou zkou¿kou.
  2467.  $P
  2468.  $F
  2469. 014  1001047  MLECï OKRUH
  2470.  Okruh, v nêmæ dochází k rozemletí
  2471.  tuhého paliva nebo vápence na jemné
  2472.  çástice. V¿echna za⌐ízení urçená pro
  2473.  p⌐ípravu uhelného prá¿ku tvo⌐í mlecí
  2474.  okruh. Souçasnê s rozemletím se uhlí
  2475.  su¿í spalinami nebo horkÿm vzduchem.
  2476.  Mlecí okruh s p⌐ímÿm foukáním prá¿ku
  2477.  do kotle dodává uhlí ze zásobníku p⌐es
  2478.  podavaç do mlÿna a odtud p⌐es t⌐idiç
  2479.  p⌐ímo do ho⌐áku. Nêkdy se za⌐azuje
  2480.  zásobník prá¿ku, umoæñující p⌐etræitÿ
  2481.  provoz mlÿnice.
  2482.  $P
  2483.  Kapacita mlecího okruhu s p⌐ímÿm
  2484.  foukáním prá¿ku do ohni¿tê bloku
  2485.  o vÿkonu 200 MW:  180 t/h
  2486.  $F
  2487. 014  1001048  MLECï ZA₧ïZENï
  2488.  Mlecí za⌐ízení jsou v¿echny çásti
  2489.  mlecího okruhu: zásobník surového
  2490.  uhlí, podavaç zaji¿ƒující dopravu uhlí
  2491.  do mlÿna, mlÿn, v nêmæ se mele kusové
  2492.  uhlí na prá¿ek, t⌐idiç, kterÿ vrací
  2493.  p⌐íli¿ hrubé kusy zpêt do okruhu, a
  2494.  potrubní dopravní systém s ventiláto-
  2495.  rem.
  2496.  $P
  2497.  Kapacita mlecího okruhu bloku o vÿkonu
  2498.  200 MW:
  2499.  180 tun hnêdého uhlí za hod.
  2500.  $F
  2501. 006  1001132  ML¥NY
  2502.  Uhelnÿ mlÿn - za⌐ízení, v nêmæ
  2503.  se rozemílá tuhé kusové palivo
  2504.  (uhlí, event. p⌐ímêsi - vápenec)
  2505.  na jemnÿ prá¿ek.
  2506.  Trubnatÿ mlÿn je v podstatê otáçející
  2507.  se vodorovnÿ vypancé⌐ovanÿ válec na-
  2508.  plnênÿ ocelovÿmi koulemi.
  2509.  Tlukadlovÿ mlÿn je v podstatê rotor
  2510.  s pevnÿmi nebo vÿkyvnÿmi tlukadly.
  2511.  Krouækovÿ mlÿn je konstruován podobnê
  2512.  jako velké axiální kuliçkové loæisko,
  2513.  jehoæ spodní prstenec se otáçí.
  2514.  $P
  2515.  Krouækové mlÿny
  2516.  Mlecí vÿkon: 6 aæ 28 t/h
  2517.  Otáçky mlecí mísy: 70 aæ 32 1/min
  2518.  P⌐íkon elektromotoru: 75 aæ 400 kW
  2519.  ·
  2520.  Tlukadlové mlÿny
  2521.  Mlecí vÿkon:6 aæ 70 t/h
  2522.  Otáçky:1500 aæ 480 1/min
  2523.  P⌐íkon elektromotoru: 90 aæ 1100 kW
  2524.  $F
  2525. 028  1000033  MODERÅTOR
  2526.    Moderátor je materiál úçinnê zpo-
  2527.  malující neutrony. Nejlépe zpomalu-
  2528.  jí neutrony prvky, jejichæ hmotnost
  2529.  jádra je srovnatelná s hmotností
  2530.  neutronu - tedy lehká jádra. Vÿbor-
  2531.  nÿm moderátorem je vodík, a tedy
  2532.  i voda, protoæe v jedné molekule
  2533.  vody jsou obsaæeny 2 atomy vodíku
  2534.  a 1 atom kyslíku. Vÿbornÿm moderáto-
  2535.  rem je rovnêæ têæká voda, grafit
  2536.  a berylium. Jiné lehké prvky se ne-
  2537.  pouæívají, protoæe neutrony nejen zpo-
  2538.  malují, ale i pohlcují.
  2539.  $P
  2540.  $F
  2541. 008  1001050  MOKRÅ VÅPENCOVÅ@VYPïRKA
  2542.  Mokrá vápencová nebo vápenná vypírka
  2543.  je mokrÿ proces odstrañování slouçenin
  2544.  síry ze spalin. Spaliny jsou vedeny
  2545.  do tzv. "praçky", do níæ se vhání mlha
  2546.  z vápencového mléka (namoçenÿ semletÿ
  2547.  vápenec). Síra se váæe na vápník a
  2548.  vzniká energetosádrovec.
  2549.  $P
  2550.  Odsi⌐ovací za⌐ízení 4 blokû o vÿkonu
  2551.  110 MW elektrárny Pruné⌐ov I
  2552.  Koncentrace SO⌡ ve spalinách
  2553.  - p⌐ed odsí⌐ením: 7 600 mg/m3
  2554.  - po odsí⌐ení: pod  400 mg/m3
  2555.  Roçní produkce energosádrovce:
  2556.        200 000 t
  2557.  $F
  2558. 008  1001049  MOKRÉ PROCESY
  2559.  Obecnê chemické procesy probíhající
  2560.  za p⌐ítomnosti vody.
  2561.  Odsi⌐ovací procesy spoçívají v chemic-
  2562.  ké vazbê síry vápencem. Podle zpûsobu,
  2563.  jakÿm se vápenec p⌐idává, rozli¿ujeme
  2564.  mokré procesy (vápenec se p⌐idává ve
  2565.  formê vápenné suspenze) a suché proce-
  2566.  sy (rozemletÿ vápenec se p⌐idává
  2567.  p⌐ímo). Z mokrÿch procesû se çasto
  2568.  pouæívá mokrá vápencová vypírka. Jiné
  2569.  metody jsou zaloæeny na zachycení
  2570.  oxidu síry ve vodní suspenzi magnezitu
  2571.  çi ve vodním roztoku çpavku.
  2572.  $P
  2573.  Mokrÿ odsi⌐ovací proces elektrárny
  2574.  Pruné⌐ov I
  2575.  Poçet blokû a jejich vÿkon: 4x110 MW
  2576.  Obsah síry v hnêdém uhlí: 1,7 aæ 2 %
  2577.  ùçinnost odsí⌐ení: 95 %
  2578.  Spot⌐eba vápence: 760 t/den
  2579.                    (14 vagonû)
  2580.  Elektrickÿ p⌐íkon na odsí⌐ení: 12 MW
  2581.  $F
  2582. 004  1000000  MULTIPLIKAÇNï KOEFI-@CIENT k
  2583.    Multiplikaçní koeficient je defino-
  2584.  ván jako pomêr poçtu neutronû jedné
  2585.  generace k poçtu neutronû p⌐edcháze-
  2586.  jící generace. Urçuje základní stavy
  2587.  ¿têpné reakce:
  2588.   K < 1 Stav podkritickÿ, poçet ¿têpe-
  2589.   ní se zmen¿uje
  2590.   K = 1 Stav kritickÿ, poçet ¿têpení
  2591.   je konstantní
  2592.   K > 1 Stav nadkritickÿ, poçet ¿têpe-
  2593.   ní narûstá
  2594.  $P
  2595.  $F
  2596. 014  1001051  NAPÅJECï ÇERPADLO
  2597.  Çerpadlo dopravující napájecí vodu
  2598.  z kondenzátoru do kotle. Nejçastêji
  2599.  se pouæívají odst⌐edivá radiální nebo
  2600.  diagonální çerpadla v horizontálním
  2601.  uspo⌐ádání. Jelikoæ jsou vÿpadky na-
  2602.  pájecích çerpadel velmi nebezpeçné,
  2603.  pouæívá se zálohování (nêkolik para-
  2604.  lelnê pracujících çerpadel).
  2605.  $P
  2606.  Objemovÿ prûtok çerpadlem:0,083 m3/s
  2607.  Vÿtlak: 20 MPa
  2608.  Teplota napájecí vody: 205°C
  2609.  Otáçky: 3465 1/min
  2610.  $F
  2611. 014  1001160  NAPÅJECï VODA
  2612.  Chemicky upravená destilovaná
  2613.  voda, která slouæí v parní
  2614.  elektrárnê jako pracovní látka
  2615.  tepelného obêhu.
  2616.  Za provozu elektrárny napájecí voda
  2617.  vzniká kondenzací páry v kondenzátoru,
  2618.  odkud je dopravována napájecím
  2619.  çerpadlem do kotle.
  2620.  $P
  2621.  Limity napájecí vody kotle,tlak 16 MPa
  2622.  pH : 7,0 aæ 9,5
  2623.  Limitní obsah látek (mg/litr)
  2624.  O2 ...........0,01
  2625.  CO2 ..........0,5
  2626.  SiO2 .........0,02
  2627.  Fe ...........0,03
  2628.  Cu ...........0,05
  2629.  $F
  2630. 014  1000052  NAPÅJEÇKA
  2631.  (viz napájecí çerpadlo)
  2632.  $P
  2633.  $F
  2634. 134  1001034  NEUTRON
  2635.    Neutron je elektricky neutrální
  2636.  elementární çástice. Je 1838 krát
  2637.  têæ¿í neæ elektron. Neutrony spoleçnê
  2638.  s protony tvo⌐í jádro atomu. Poçet
  2639.  neutronû v jád⌐e zjistíme: N = A - Z
  2640.  $P
  2641.   Elektricky neutrální çástice
  2642.   Hmotnost :          1,6747 e(-27) kg
  2643.   Spin     :                       h/2
  2644.   Mag. moment:       - 1,913 jaderného
  2645.   magnetonu
  2646.   Volnÿ neutron je radioaktivní.
  2647.   St⌐ední doba æivota neutronu
  2648.   je 918 s.
  2649.  $F
  2650. 388  1000035  NEUTRONOVÉ STïNëNï
  2651.    Neutronovÿm stínêním rozumíme ze-
  2652.  slabení neutronového toku absorbáto-
  2653.  rem na hodnotu stanovenou hygienickÿ-
  2654.  mi p⌐edpisy.
  2655.  $P
  2656.  $F
  2657. 064  1010036  NïZKOAKTIVNï ODPAD
  2658.    Za nízkoaktivní oznaçujeme odpad
  2659.  obsahující radionuklidy v malém mnoæ-
  2660.  ství. P⌐i manipulaci a p⌐epravê nevy-
  2661.  æaduje stínêní ani chlazení a mûæe
  2662.  bÿt trvale uloæen v úloæi¿ti povrcho-
  2663.  vého typu.
  2664.  $P
  2665.  $F
  2666.  KYBL
  2667. 024  1000037  NOSN¥ VÅLEC@AKTIVNï ZòNY
  2668.    Nosnÿ válec aktivní zóny umoæñuje
  2669.  stabilní upevnêní palivovÿch çlánkû,
  2670.  regulaçních tyçí, mê⌐icích kanálû
  2671.  atd. v aktivní zónê.
  2672.  $P
  2673.  $F
  2674. 134  1000000  NUKLEON
  2675.    Nukleon je spoleçnÿ název pro neu-
  2676.  tron a proton. Poçet nukleonû
  2677.  v jád⌐e urçuje tzv. hmotnostní
  2678.  çíslo A.
  2679.  $P
  2680.  $F
  2681. 386  1010049  OBëÆNÉ KOLO@KAPLANOVY TURBïNY
  2682.   Obêæné kolo malé Kaplanovy turbíny
  2683.  firmy HYDROHROM má pouze 4 natáçecí
  2684.  lopatky, jejichæ úhel lze mênit
  2685.  v závislosti na prûtoku vody.
  2686.  K dispozici je rovnêæ celkovÿ pohled
  2687.  na Kaplanovu turbínu téæe firmy.
  2688.  $P
  2689.  $F
  2690.  KOLO
  2691. 128  1000050  OBNOVITELNÉ ZDROJE@ENERGIE
  2692.   Zdroje energie, které se stále obno-
  2693.  vují a jsou z pohledu nárokû dne¿ní
  2694.  civilizace (na rozdíl od tradiçních
  2695.  fosilních paliv) nevyçerpatelné a p⌐i
  2696.  p⌐emênê z primární energie na vyuæi-
  2697.  telnou formu energie mají minimální
  2698.  dopad na æivotní prost⌐edí
  2699.  (nap⌐. energie sluneçní, vodní,
  2700.  vêtrná, geotermální ...).
  2701.  $P
  2702.  $F
  2703. 028  1001000  OBOHACENÉ PALIVO
  2704.    Je tak nazÿváno palivo s vêt¿ím neæ
  2705.  p⌐írodním (0,71%) obsahem izotopu
  2706.  U-235.
  2707.  $P
  2708.   Podle stupnê obohacení rozli¿ujeme:
  2709.   - slabê obohacené palivo   ( 1-5%);
  2710.   - st⌐ednê obohacené palivo (5-10%);
  2711.   - silnê obohacené palivo  (10-90%).
  2712.   V jadernÿch reaktorech typu VVER se
  2713.   pouæívá slabê obohacené palivo.
  2714.  $F
  2715. 024  1011038  OCELOVÅ TLAKOVÅ@NÅDOBA
  2716.    Nádoba z vysoce kvalitní nerezavê-
  2717.  jící oceli, ve které je uzav⌐ena ka-
  2718.  palina o vysokém tlaku (12-16 MPa).
  2719.  $P
  2720.   Uvedené parametry  se vztahují
  2721.   k reaktoru typu VVER 1000:
  2722.      Vÿ¿ka:              10,88 m
  2723.      Vnêj¿í prûmêr:      4,54  m
  2724.      Vnit⌐ní prûmêr:     4,07  m
  2725.      Hmotnost:           304   t
  2726.  $F
  2727.  NADA
  2728. 008  1000053  ODLUÇIVOST
  2729.  Procentuální podíl tuhÿch çástic od-
  2730.  louçenÿch ze zneçi¿têného plynu.
  2731.  Odluçivost cyklonovÿch odluçovaçû
  2732.  dosahuje v závislosti na uspo⌐ádání
  2733.  hodnot kolem 90 %. Odluçivost elektro-
  2734.  statickÿch dosahuje p⌐es 99 %.
  2735.  $P
  2736.  $F
  2737. 014  1000054  ODLUÇOVAÇE POPïLKU
  2738.  Za⌐ízení, v nêmæ dochází k odlouçení
  2739.  popílku ze spalin. V moderních kotlích
  2740.  na mleté uhlí vzniká jemnÿ popílek,
  2741.  uná¿enÿ spalinami. Nemá-li se dostat
  2742.  komínem do ovzdu¿í, je t⌐eba spaliny
  2743.  vyçistit a popílek odlouçit. V souças-
  2744.  né dobê se uæívají p⌐edev¿ím elektro-
  2745.  statické filtry, zachycující p⌐es 99 %
  2746.  popílku. Mechanické odluçovaçe
  2747.  jsou úçinné p⌐edev¿ím k odluçování
  2748.  hrub¿ích çástic.
  2749.  $P
  2750.  $F
  2751. 014  1000055  ODLUÇOVÅNï POPïLKU@A ÇI¢TëNï SPALIN
  2752.  Odstrañování tuhÿch çástic a ¿kodli-
  2753.  vÿch plynnÿch produktû (p⌐edev¿ím
  2754.  SO⌡ a NOX) ze spalin. Zákon o ovzdu¿í
  2755.  z r. 1991 ukládá provozovatelûm uhel-
  2756.  nÿch elektráren do r. 1998 zajistit
  2757.  takovÿ provoz, kterÿ by umoænil dodr-
  2758.  æení maximálnê p⌐ípustnÿch koncentrací
  2759.  ¿kodlivin v exhalacích. Prakticky to
  2760.  znamená buâ k tomuto datu nevyhovující
  2761.  elektrárny odstavit, nebo dovybavit
  2762.  vÿkonnÿmi odluçovaçi a systémem çi¿tê-
  2763.  ní spalin.
  2764.  $P
  2765.  $F
  2766. 064  1000000  ODPAD
  2767.    Odpad vzniká jako vedlej¿í produkt
  2768.  p⌐i vÿrobê materiálû nebo p⌐emênê
  2769.  energie. Nêkteré odpady lze vyuæít
  2770.  jako tzv. druhotnou surovinu.
  2771.  $P
  2772.  $F
  2773. 128  1000051  ODPADNï TEPLO
  2774.   Za "odpadní teplo" oznaçujeme teplo,
  2775.  vznikající p⌐i technologickÿch proce-
  2776.  sech, pro nêæ se bêhem procesu nenajde
  2777.  vyuæití. Zahrnuje se do ztrát energie.
  2778.  Odpadní teplo mûæe bÿt vázáno na nej-
  2779.  rûznêj¿í teplonosné prost⌐edí,
  2780.  nejçastêji vodu, vzduch nebo spaliny.
  2781.  Nêkdy lze odpadní teplo vyuæívat pro
  2782.  otop, pop⌐ípadê k vÿrobê páry
  2783.  a elektrické energie.
  2784.  $P
  2785.  $F
  2786. 024  1001056  ODSI₧OVÅNï SPALIN
  2787.  Odstrañování SO⌡ ze spalin.
  2788.  P⌐i odsi⌐ování spalin se do proudu
  2789.  spalin p⌐ivádí absorpçní látka váza-
  2790.  jící síru (vápenec, magnezit, dolo-
  2791.  mit). Vzniklé slouçeniny síry se pak
  2792.  ze spalin odstrañují.
  2793.  Suché procesy pracují s aditivy p⌐idá-
  2794.  vanÿmi do spalin ve formê suchého
  2795.  prá¿ku, mokré procesy jsou zaloæeny
  2796.  na zachytávání oxidû síry ve vodní
  2797.  suspenzi (nap⌐. mokrá vápencová
  2798.  vypírka).
  2799.  $P
  2800.  Mokrá vápencová vypírka -
  2801.  kontrahované parametry spalin po
  2802.  odsí⌐ení:
  2803.  - obsah SO⌡ : max. 400 mg/Nm3
  2804.  - úçinnost odsí⌐ení: 96,7 %
  2805.  - teplota spalin : 95°C
  2806.  Produkt odsí⌐ení: energosádrovec
  2807.  $F
  2808. 014  1001057  ODVOD ZGRANULOVANÉ@STRUSKY
  2809.  Roztavená struska vytékající z vÿtav-
  2810.  ného ohni¿tê granuluje v granulaçní
  2811.  nádræi na jemné çástice. Hrub¿í kusy
  2812.  jsou rozdrceny v drtiçi. Ejektor nasá-
  2813.  vá zgranulovanou a rozdrcenou strusku
  2814.  do potrubního dopravního systému, jímæ
  2815.  je struska odplavována na mokré slo-
  2816.  æi¿tê.
  2817.  $P
  2818.  Vysokotlakÿ hydraulickÿ systém:
  2819.  Tlak vody: 20 MPa
  2820.  Vzdálenost sloæi¿tê: nêkolik km
  2821.  ùçinnost ejektoru: 15 aæ 25 %
  2822.  $F
  2823. 006  1000058  OHNI¢Të
  2824.  V ohni¿ti dochází ke spalování paliva
  2825.  a k uvolñování chemické energie utaje-
  2826.  né ve fosilních palivech. Uvolnênou
  2827.  tepelnou energii p⌐ijímají spaliny a
  2828.  p⌐edávají ji dal¿ím teplosmênnÿm plo-
  2829.  chám. Kusové palivo se spaluje
  2830.  v ro¿tovém ohni¿ti, rozemleté uhlí
  2831.  v prá¿kovém ohni¿ti, atd.
  2832.  Analogické termíny jsou spalovací
  2833.  za⌐ízení, spalovací prostor, spalovací
  2834.  komora, aj.
  2835.  $P
  2836.  $F
  2837. 006  1001059  OH₧ïVÅK VZDUCHU
  2838.  Tepelnÿ vÿmêník vyuæívající teplo
  2839.  odcházejících spalin k p⌐edeh⌐átí
  2840.  spalovacího vzduchu. Podle zpûsobu
  2841.  p⌐enosu tepla rozli¿ujeme rekuperaçní
  2842.  a regeneraçní oh⌐íváky. V rekuperaç-
  2843.  ním oh⌐íváku jsou spaliny od oh⌐ívané-
  2844.  ho vzduchu oddêleny pevnou stênou,
  2845.  u regeneraçních oh⌐ívákû se teplo
  2846.  p⌐ená¿í prost⌐ednictvím akumulaçní
  2847.  çásti, která je st⌐ídavê oh⌐ívána
  2848.  spalinami a ochlazována vzduchem.
  2849.  $P
  2850.  Oh⌐ívák vzduchu kotle o vÿkonu
  2851.  220 tun páry za hodinu:
  2852.  Pot⌐ebné mnoæství vzduchu: 150 m3/s
  2853.  Oh⌐átí vzduchu: 400°C
  2854.  Prûtok spalin:  250 m3/s
  2855.  Vstupní teplota spalin: 515°C
  2856.  Vÿstupní teplota spalin: 140°C
  2857.  $F
  2858. 020  1001060  OXIDAÇNï VZDUCH
  2859.  Vzduch jakoæto zdroj kyslíku pot⌐ebné-
  2860.  ho v chemické reakci. V p⌐ípadê spalo-
  2861.  vání se jedná o spalovací vzduch (pri-
  2862.  mární nebo sekundární), kterÿ se p⌐i-
  2863.  vádí do ohni¿tê jiæ p⌐edeh⌐átÿ.
  2864.  V p⌐ípadê odsi⌐ování je vzduch zdrojem
  2865.  kyslíku chemické reakce oxidu si⌐içi-
  2866.  tého s vápencem.
  2867.  $P
  2868.  Chemická reakce odsi⌐ování na bázi
  2869.  vápence:
  2870.  SO⌡ + CaCOΦ + 1/2 O⌡ = CaSO⌠ + CO⌡
  2871.  $F
  2872. 030  1000052  PALIVO
  2873.   Látka, jeæ uvolñuje tepelnou
  2874.  energii. Nejçastêji se pouæívají
  2875.  fosilní paliva (uhlí, topné oleje
  2876.  vyrábêné z ropy nebo zemní plyn),
  2877.  jaderná paliva nebo paliva na bázi
  2878.  biomasy (d⌐evo, zemêdêlské odpady,
  2879.  bioplyn).
  2880.  $P
  2881.  $F
  2882. 348  1000000  PALIVO (JADERNÉ)
  2883.    Podle chemické vazby ¿têpného
  2884.  materiálu (uranu) mûæe bÿt palivem:
  2885.  karbid, kov, fluorid, oxid, nitrid,
  2886.  silicid. Podle obsahu U-235 rozli¿u-
  2887.  jeme palivo p⌐írodní (0,71%) a oboha-
  2888.  cené (obsah U-235 je vêt¿í neæ
  2889.  0,71%). Geometrická forma paliva
  2890.  je rûznorodá, nejçastêji válcové
  2891.  palivové tabletky narovnané do herme-
  2892.  tického povlaku (palivová tyç).
  2893.  $P
  2894.  $F
  2895. 024  1010820  PALIVOVÅ KAZETA
  2896.    Montáæ palivovÿch tyçí do tzv. pa-
  2897.  livové kazety usnadñuje manipulaci
  2898.  s jadernÿm palivem.
  2899.  $P
  2900.   Uvedené parametry se vztahují
  2901.   k jadernému reaktoru VVER 1000:
  2902.   Poçet pal. kazet v reaktoru:  163 ks
  2903.   Hmotnost paliva v reaktoru:    80 t
  2904.  $F
  2905.  KAZA
  2906. 024  1010810  PALIVOVÅ TABLETA
  2907.    Palivová tableta je nejçastêj¿í
  2908.  geometrická forma jaderného paliva.
  2909.  V této geometrické formê je palivo
  2910.  ukládáno do palivovÿch tyçí a ty
  2911.  spojovány do palivovÿch kazet.
  2912.  $P
  2913.   Uvedené parametry se vztahují
  2914.   k reaktoru typu VVER 1000:
  2915.     Materiál tablety:         UO⌡
  2916.     Prûmêr tablety:           7,6 mm
  2917.     Obohacení paliva:         4,4 %
  2918.  $F
  2919.  CLAN
  2920. 024  1001039  PALIVOVÅ TYÇ
  2921.    Palivová tyç je hermeticky uzav⌐ená
  2922.  trubka naplnêná palivovÿmi tabletami.
  2923.  Svazek palivovÿch tyçí tvo⌐í palivo-
  2924.  vou kazetu.
  2925.  $P
  2926.   Uvedené parametry se vztahují
  2927.   k reaktoru typu VVER 1000:
  2928.     Poçet pal. tyçí v kazetê:  317  ks
  2929.     Hmotnost UO⌡ v jedné tyçi: 1575 g
  2930.     Prûmêr palivové tyçe:      9,1  mm
  2931.  $F
  2932. 004  1001061  PALIVOVÉ ÇERPADLO
  2933.  Çerpadlo dopravující palivovÿ olej
  2934.  pod vysokÿm tlakem do ho⌐ákû. Vstupní
  2935.  p⌐etlak paliva musí zajistit dokonalé
  2936.  rozprá¿ení paliva. Kapacita çerpadla
  2937.  je urçena vÿkonem kotle.
  2938.  $P
  2939.  Vstupní p⌐etlak paliva
  2940.  - tlakové rozpra¿ování: 3,2 aæ 5 MPa
  2941.  - parní rozpra¿ování:  0,6 aæ 1,6 MPa
  2942.  $F
  2943. 004  1000062  PALIVOVÉ DMYCHADLO
  2944.  Dmychadlo dopravující zemní plyn
  2945.  pod pot⌐ebnÿm tlakem do ho⌐ákû.
  2946.  Vstupní p⌐etlak musí zajistit dokonalé
  2947.  smíchání plynu se spalovacím vzduchem.
  2948.  $P
  2949.  Vstupní p⌐etlak plynu: 40 aæ 300 MPa
  2950.  $F
  2951. 128  1000053  PALIVOV¥ CYKLUS
  2952.   Palivovÿ cyklus je souhrn fází
  2953.  vÿroby elektrické energie z jednoho
  2954.  druhu paliva (têæba, transport,
  2955.  úprava, vyuæití, p⌐epracování çi
  2956.  koneçné uloæení odpadû) - nap⌐.:
  2957.  uhelnÿ, ropnÿ, plynovÿ nebo jadernÿ
  2958.  palivovÿ cyklus.
  2959.  $P
  2960.  $F
  2961. 006  1000063  PARNï BUBEN
  2962.  Válcová horizontální ocelová tlaková
  2963.  nádoba, v níæ dochází k separaci syté
  2964.  páry. U moderních strmotrubnÿch kotlû
  2965.  ztrácí buben funkci vlastní vÿparné
  2966.  plochy a tvo⌐í spojovací prvek pro
  2967.  varnice a zavodñovací trubky, které
  2968.  jsou k nêmu p⌐iva⌐eny. Je tepelnê
  2969.  izolován a umisƒuje se çasto mimo
  2970.  spalovací prostor a mimo tahy kotle.
  2971.  Buben zaji¿ƒuje recirkulaci vody ve
  2972.  varnicích (p⌐irozenÿ obêh). U prûtlaç-
  2973.  nÿch kotlû buben odpadá.
  2974.  $P
  2975.  $F
  2976. 006  1000064  PARNï DòM@S PRªLEZEM
  2977.  Prostor, v nêmæ se shromaæâuje sytá
  2978.  pára. V horní çásti je prûlez.
  2979.  Jedná se o konstrukci p⌐iva⌐enou
  2980.  k bubnu pûvodního kotle v horní
  2981.  çásti, navazující na parní prostor.
  2982.  Z parního dómu se parovodem odebírá
  2983.  sytá pára. Prûlez umoæñuje
  2984.  po odstavení kotle provádêt údræbu
  2985.  a opravy vnit⌐ních prostor kotle.
  2986.  $P
  2987.  $F
  2988. 001  1000054  PARNï GENERÅTOR
  2989.   Obecnê za⌐ízení, v nêmæ se teplo
  2990.  vyuæívá k vÿrobê páry. Jeho hlavní
  2991.  souçástí je vÿparník, kde dochází
  2992.  k vypa⌐ování vody. Mûæe v¿ak zahrno-
  2993.  vat také oh⌐ívák napájecí vody a p⌐e-
  2994.  h⌐ívák vyrobené páry.
  2995.  $P
  2996.  $F
  2997. 006  1001066  PARNï KOTEL
  2998.  Energetické za⌐ízení urçené k vÿrobê
  2999.  páry. Skládá se ze spalovacího za⌐íze-
  3000.  ní (ohni¿tê) a parního generátoru. Do
  3001.  parního generátoru se p⌐ivádí napájecí
  3002.  voda a vÿslednÿm produktem je pára.
  3003.  Kotle lze rozdêlit podle typu ohni¿tê
  3004.  (ro¿tové, prá¿kové granulaçní, prá¿ko-
  3005.  vé vÿtavné, fluidní), podle konstrukce
  3006.  parního generátoru (válcové, strmo-
  3007.  trubné) a podle obêhu (p⌐irozenÿ obêh,
  3008.  nucenÿ obêh, prûtlaçné kotle).
  3009.  $P
  3010.  Parametry bloku 200 MW s prá¿kovÿm
  3011.  granulaçním ohni¿têm (Dêtmarovice):
  3012.  Instalovanÿ vÿkon: 200 MW
  3013.  Parní vÿkon kotle: 650 t/h
  3014.  Tlak páry: 17,4 MPa
  3015.  Teplota páry: 540°C
  3016.  $F
  3017. 006  1001068  PARNï KOTEL@S V¥TAVN¥M OHNI¢TëM
  3018.  Kotel pracující s vy¿¿í spalovací
  3019.  teplotou, umoæñující úplné roztavení
  3020.  popílku a vznik roztavené strusky.
  3021.  Struska se odvádí z ohni¿tê
  3022.  vÿtokovÿm otvorem do granulaçní
  3023.  nádræe.
  3024.  $P
  3025.  parní vÿkon: 215 aæ 350 t/h
  3026.  tlak páry: 9,4 aæ 13,6 MPa
  3027.  teplota páry: do 540°C
  3028.  $F
  3029. 006  1001067  PARNï KOTEL S GRANU-@LAÇNïM OHNI¢TëM
  3030.  Parní kotel spalující rozemleté uhlí.
  3031.  Teplota spalovacího procesu je volena
  3032.  tak, æe çásteçky sho⌐elého paliva
  3033.  (popílek) se v proudu spalin sice
  3034.  natavují, ale rychle chladnou a granu-
  3035.  lují. Shromaæâují se çásteçnê ve vÿ-
  3036.  sypkách jednotlivÿch tahû kotle a v
  3037.  odluçovaçi popílku. Çást jemného po-
  3038.  pílku v¿ak uniká se spalinami do
  3039.  ovzdu¿í a tvo⌐í ¿kodlivé exhalace.
  3040.  $P
  3041.  Nejvêt¿í çeskÿ kotel - blok Mêlník III
  3042.  Vÿkon bloku: 500 MW
  3043.  Parní vÿkon kotle: 1600 t/h
  3044.  Tlak páry: 17,4 MPa
  3045.  Teplota páry: 540°C
  3046.  Prûmêrné vyuæití pohotového vÿkonu:
  3047.         - 63 %
  3048.  Kotel pracuje od r. 1981 a spaluje
  3049.  hnêdé uhlí severoçeské uhelné pánve.
  3050.  $F
  3051. 006  1000069  PARNï PROSTOR
  3052.  Parní buben nebo válcovÿ parní kotel
  3053.  mají vnit⌐ní prostor rozdêlen na dvê
  3054.  p⌐ibliænê stejnê velké çásti. Spodní
  3055.  çást je zaplnêna vodou a nazÿvá se
  3056.  vodní prostor, v horní çásti nazÿvané
  3057.  parní prostor se shromaæâuje sytá
  3058.  pára. Vzniklá pára se odvádí
  3059.  parovodem.
  3060.  $P
  3061.  $F
  3062. 001  1001149  PAROPLYNOVÅ ZA₧ïZENï
  3063.  Komponenty energetického za⌐ízení
  3064.  pracujícího v paroplynovém cyklu
  3065.  (plynová turbína s kompresorem
  3066.  a chladiçem, spalinovÿ kotel,
  3067.  parní turbína s elektrickÿm
  3068.  generátorem, aj.).
  3069.  $P
  3070.  P⌐íkladem aplikace paroplynového
  3071.  cyklu mûæe bÿt turecká elektrárna
  3072.  Trakya.
  3073.  Vÿkon:  1200 MWe
  3074.  Palivo: zemní plyn dodávanÿ z Ruska
  3075.  Bloky:  4 x 300 MW
  3076.  Termická úçinnost
  3077.  paroplynového cyklu: 50%
  3078.  Kaædÿ blok sestává ze dvou
  3079.  spalovacích turbín o jednotkovém
  3080.  vÿkonu 100 MW.
  3081.  Najetí na plnÿ vÿkon trvá pouze 7,5 s.
  3082.  $F
  3083. 001  1000055  PAROVOD
  3084.  Potrubí zabezpeçující dopravu páry.
  3085.  $P
  3086.  $F
  3087. 288  1000000  PASIVNï BEZPEÇNOSTNï@SYSTÉMY
  3088.    Pasivní bezpeçnostní systémy se
  3089.  vyznaçují tím, æe jejich funkce není
  3090.  závislá na vnêj¿í dodávce energie
  3091.  a æe je není nutné spou¿têt
  3092.  a ovládat pomocí ⌐ídicího signálu.
  3093.  Jsou stále funkçní, splñují kritéria
  3094.  vysoké spolehlivosti a lze je pomêrnê
  3095.  snadno udræovat.
  3096.  $P
  3097.  $F
  3098. 006  1001071  PÅSOV¥ DOPRAVNïK
  3099.  Za⌐ízení umoæñující plynulÿ transport
  3100.  paliva ze skládky do zásobníku.
  3101.  Hlavní souçástí pásového dopravníku
  3102.  je nekoneçnÿ gumovÿ pás pohánênÿ
  3103.  elektromotorem. Na vrchní çást pásu
  3104.  se p⌐ivádí na jednom konci dopravovanÿ
  3105.  materiál, na druhém konci se materiál
  3106.  vysypává. P⌐epravní kapacita je dána
  3107.  ¿í⌐kou a rychlostí pásu. K dopravê na
  3108.  vêt¿í vzdálenost lze pouæít nêkolika
  3109.  pásovÿch dopravníkû.
  3110.  $P
  3111.  ¢í⌐ka pásu: 0,5 aæ 2 m
  3112.  Rychlost pásu: 1 aæ 5 m/s
  3113.  P⌐epravní vzdálenost: 10 aæ 500 m
  3114.  $F
  3115. 006  1001072  PÅSOV¥ ROVINN¥ RO¢T
  3116.  Pevnÿ ro¿t s ruçní obsluhou staçil
  3117.  pouze do té doby, pokud byly provozo-
  3118.  vány parní stroje malého vÿkonu.
  3119.  S rûstem vÿkonu bylo t⌐eba ro¿ty
  3120.  mechanizovat. Mezi úspê¿né konstrukce
  3121.  pat⌐í pásovÿ rovinnÿ ro¿t. Sestává ze
  3122.  dvou çlánkovÿch ⌐etêzû propojenÿch
  3123.  nap⌐íç rámy, do nichæ jsou zasunuty
  3124.  ro¿tnice. Vrstva paliva na ro¿tu se
  3125.  reguluje hradítkem.
  3126.  $P
  3127.  Mêrné tepelné zatíæení úçinné ro¿tové
  3128.       plochy: 0,7 aæ 1,5 MW/m2
  3129.  Rychlost posuvu ro¿tu: 0,05 aæ 6 m/s
  3130.  Tlou¿tka vrstvy paliva: 40 aæ 250 mm
  3131.  Prûtoková rychlost spalovacího vzduchu
  3132.       mezi ro¿tnicemi: 0,7 aæ 1,6 m/s
  3133.  $F
  3134. 004  1000077  PLÅ¢å KOTLE
  3135.  Dûleæitÿm parametrem kaædého energe-
  3136.  tického za⌐ízení jsou tepelné ztráty.
  3137.  V p⌐ípadê parního kotle se tyto ztráty
  3138.  sniæují izolaçní vrstvou ze struskové
  3139.  vaty, çediçové vlny nebo jiného æáru-
  3140.  vzdorného izolaçního materiálu. Tato
  3141.  izolace je z vnêj¿í strany kryta za-
  3142.  plechováním. Plechovÿ plῃ kotle
  3143.  chrání izolaci p⌐ed po¿kozením a sou-
  3144.  çasnê zabrañuje vnikání fale¿ného
  3145.  vzduchu do ohni¿tê spárami a trhlinami
  3146.  v obezdívce.
  3147.  $P
  3148.  $F
  3149. 320  1000000  PLYNN¥ RADIO-@AKTIVNï ODPAD
  3150.    Plynnÿ radioaktivní odpad vzniká
  3151.  p⌐i provozu jaderného reaktoru a ob-
  3152.  sahuje zejména radionuklidy inert-
  3153.  ních plynû a jódu s krátkÿm polo-
  3154.  çasem rozpadu. Po zadræení v çisticím
  3155.  systému dojde k rozpadu vêt¿iny
  3156.  radionuklidû a po vyçi¿têní je vzduch
  3157.  vypou¿tên ventilaçním systémem.
  3158.  P⌐ípustné koncentrace radionuklidû
  3159.  ve vypou¿têném vzduchu jsou stanoveny
  3160.  zvlá¿tními p⌐edpisy.
  3161.  $P
  3162.  $F
  3163. 007  1001143  PLYNOVÅ TURBïNA
  3164.  Energetické za⌐ízení, v nêmæ probíhá
  3165.  na základê adiabatické expanze p⌐emêna
  3166.  çásti vnit⌐ní energie stlaçeného plynu
  3167.  na kinetickou energii rotoru.
  3168.  Spalovací plynové turbíny pracují
  3169.  v otev⌐eném cyklu. Nasátÿ atmosférickÿ
  3170.  vzduch kompresor stlaçuje a vhání do
  3171.  spalovací komory, kde se vzduch míchá
  3172.  se zemním plynem. Spálením plynu
  3173.  vzniknou horké spaliny, které expan-
  3174.  dují v turbínê. Teplo vÿstupních spa-
  3175.  lin se vyuæívá ve spalinovém kotli.
  3176.  $P
  3177.  Parametry velké, st⌐ední a malé
  3178.  plynové turbíny firmy ABB:
  3179.  Jednotka:            GT26  GT13   GT5
  3180.  Elektrickÿ vÿkon(MW)  240  148   2,76
  3181.  Celková úçinnost (%) 37,8  34,6  28,3
  3182.  Otáçky               3000  3000  1400
  3183.  Kompresní pomêr      30:1 13,9:1  12:1
  3184.  Vÿstupní t spalin(°C) 610   516   470
  3185.  $F
  3186. 006  1000074  PODAVAÇ
  3187.  Za⌐ízení umoæñující v systému trans-
  3188.  portu paliva pot⌐ebné dávkování.
  3189.  Podavaç surového uhlí odmê⌐uje a podá-
  3190.  vá uhlí ze zásobníku do mlÿna. Nejroz-
  3191.  ¿í⌐enêj¿ím typem je ⌐etêzovÿ podavaç
  3192.  (redler).
  3193.  Podavaçe prá¿kového uhlí odmê⌐ují a
  3194.  podávají uhelnÿ prá¿ek do prá¿kového
  3195.  potrubí, jímæ se prá¿ek pneumaticky
  3196.  primárním vzduchem dopravuje do ho⌐á-
  3197.  kû.
  3198.  $P
  3199.  $F
  3200. 448  1000000  POLOÇAS ROZPADU
  3201.    Poloças rozpadu je doba, za kterou
  3202.  se polovina z p⌐ítomnÿch radionuklidû
  3203.  zmêní (rozpadne).
  3204.  $P
  3205.  $F
  3206. 001  1001058  POLOVODIÇE
  3207.   Polovodiçe (çi p⌐esnêji elektronové
  3208.  polovodiçe) jsou nekovy s elektronovou
  3209.  vodivostí. Od kovû se odli¿ují p⌐ede-
  3210.  v¿ím malou elektrickou vodivostí a ob-
  3211.  rácenou závislostí vodivosti na teplo-
  3212.  tê (na rozdíl od kovû vodivost s tep-
  3213.  lotou roste). U nêkterÿch polovodiçû
  3214.  dochází absorpcí svêtla k uvolñování
  3215.  vodivostních elektronû (vnit⌐ní foto-
  3216.  elektrickÿ jev).
  3217.   Z hlediska mechanizmu vedení proudu
  3218.  rozli¿ujeme polovodiçe typu P a typu
  3219.  N.
  3220.  $P
  3221.  Polovodivé prvky jsou k⌐emík (Si),
  3222.  germanium (Ge), selen (Se) a telur
  3223.  (Te).
  3224.  $F
  3225. 001  1001059  POLOVODIÇE TYPU N
  3226.   Polovodiçe typu N (s negativními
  3227.  nositeli proudu) mají v krystalické
  3228.  m⌐íæce nepatrné mnoæství cizích atomû
  3229.  s vêt¿ím poçtem valençních elektronû,
  3230.  neæ odpovídá mocenství atomû pûvodní
  3231.  krystalické m⌐íæky. P⌐ebyteçnÿ valen-
  3232.  çní elektron je poután k atomu p⌐ímêsi
  3233.  pouze slabou vazbou a mûæe bÿt od ato-
  3234.  mu odtræen. Takovÿm zpûsobem vznikají
  3235.  vodivostní elektrony, které se mohou
  3236.  v krystalu volnê p⌐emisƒovat.
  3237.   Cizí atom, kterÿ je zdrojem vodivost-
  3238.  ních elektronû, se nazÿvá donor.
  3239.  $P
  3240.   Krystalová m⌐íæka k⌐emíku (çty⌐mocné
  3241.  atomy) s p⌐ímêsí pêtimocného arzenu.
  3242.  $F
  3243. 001  1001060  POLOVODIÇE TYPU P
  3244.   Polovodiçe typu P (s pozitivními
  3245.  nositeli proudu) mají krystalickou
  3246.  m⌐íæku zneçi¿tênou nepatrnÿm mnoæstvím
  3247.  cizích atomû (akceptorû), schopnÿch
  3248.  vázat valençní elektrony pûvodní krys-
  3249.  talické m⌐íæky. Tím se vytvá⌐ejí
  3250.  prázdná místa po elektronech, která
  3251.  mûæeme povaæovat za kladnê nabité
  3252.  díry. Na uprázdnêné místo se mûæe
  3253.  p⌐esunout elektron ze sousedního,
  3254.  takæe kladné díry jsou v krystalické
  3255.  m⌐íæce volnê pohyblivé.
  3256.  $P
  3257.   Krystalová m⌐íæka k⌐emíku (çty⌐mocné
  3258.  atomy) s malou p⌐ímêsí cizího trojmoc-
  3259.  ného prvku (nap⌐. Al, Ga, In)
  3260.  $F
  3261. 150  1000000  POMAL¥ NEUTRON
  3262.    Název pomalÿ neutron je ekviva-
  3263.  lentní názvu tepelnÿ neutron.
  3264.  $P
  3265.  $F
  3266. 006  1000075  POPELNïK
  3267.  Prostor, v nêmæ se shromaæâuje popel.
  3268.  U pûvodního válcového parního kotle
  3269.  s ruçní obsluhou byl popelník pod
  3270.  ro¿tem ohni¿tê. Kusové uhlí sho⌐elo
  3271.  na ro¿tu a zbylÿ popel propadal
  3272.  ro¿tem do popelníku. Nahromadênÿ
  3273.  popel se odstrañoval ruçnê.
  3274.  $P
  3275.  $F
  3276. 014  1000076  POPELOVINY
  3277.  Nespalitelná tuhá sloæka paliva.
  3278.  Podle druhu uhlí se obsah popeloviny
  3279.  pohybuje v rozmezí 20 aæ 40 %.
  3280.  Z hlediska chemického sloæení jde o
  3281.  oxidy k⌐emíku, hliníku, æeleza, vápní-
  3282.  ku, aj. Popeloviny v¿ak obsahují i
  3283.  urçité mnoæství radioaktivních látek
  3284.  (nap⌐. produkty rozpadovÿch ⌐ad uranu)
  3285.  a emise elektráren spalujících uhlí
  3286.  jsou do urçité míry radioaktivní.
  3287.  $P
  3288.  $F
  3289. 030  1000152  POPïLEK
  3290.  Jemné çásteçky popela vzniklé
  3291.  spalováním prá¿kového uhlí.
  3292.  Popílek vzniká ve spalovacím prostoru
  3293.  a je uná¿en spalinami do dal¿ích tahû
  3294.  kotle. Ze spalin se odstrañuje cyklony
  3295.  a elektrostatickÿmi filtry. Pomocí
  3296.  pneumatickÿch nebo hydraulickÿch sys-
  3297.  témû se dopravuje na sloæi¿tê popílku.
  3298.  $P
  3299.  $F
  3300. 320  1010044  POVRCHOVÉ ùLOÆI¢Të
  3301.    Povrchové úloæi¿tê slouæí k uloæení
  3302.  nízkoaktivních odpadû s krátkÿm
  3303.  a st⌐edním poloçasem rozpadu (do t⌐i-
  3304.  ceti let) na zemském povrchu. Ochran-
  3305.  né stavební bariéry obvykle zahrnují
  3306.  betonové nádræe s izolací proti pro-
  3307.  nikání sráækovÿch a spodních vod.
  3308.  $P
  3309.  $F
  3310.  NULA
  3311. 007  1000170  PRACOVNï LÅTKA
  3312.  Látka, která se pouæívá v tepelném
  3313.  obêhu k p⌐emênê çásti tepelné energie
  3314.  v mechanickou práci. V souçasné dobê
  3315.  se v elektrárnách nejçastêji vyuæívá
  3316.  parní cyklus a pracovní látkou je
  3317.  voda a vodní pára. Pracovní látkou
  3318.  plynovÿch turbín pracujících v otev⌐e-
  3319.  ném cyklu je vzduch nebo spaliny.
  3320.  $P
  3321.  Typické parametry vody v parním cyklu
  3322.  Na vstupu do turbíny (pára):
  3323.            tlak:    16 MPa
  3324.            teplota: 540°C
  3325.  Na vÿstupu z kondenzátoru (kondenzát):
  3326.            tlak:    5,5 kPa
  3327.            teplota: 35°C
  3328.  $F
  3329. 006  1001078  PRÅ¢KOVÉ GRANULAÇNï@OHNI¢Të
  3330.  Ohni¿tê s takovou pracovní teplotou,
  3331.  p⌐i níæ dochází ke granulaci natave-
  3332.  ného popílku p⌐ímo ve spalovacím
  3333.  prostoru kotle.
  3334.  V ohni¿ti se spaluje rozemleté uhlí,
  3335.  granulovanÿ popílek se hromadí ve
  3336.  vÿsypkách jednotlivÿch tahû a v odlu-
  3337.  çovaçi.
  3338.  $P
  3339.  Prá¿kové granulaçní ohni¿tê bloku
  3340.  200 MW:
  3341.  Spot⌐eba hnêdého uhlí: 180 t/h
  3342.  Spot⌐eba vzduchu: 500 m3/h
  3343.  Produkce spalin: 1 milion m3/h
  3344.  Produkce popílku: 40 t/h
  3345.  $F
  3346. 001  1011045  PRIMÅRNï OKRUH
  3347.    Primární (první) okruh slouæí
  3348.  k p⌐enosu tepelné energie z aktivní
  3349.  zóny do parogenerátoru. V parním ge-
  3350.  nerátoru se p⌐edává teplo sekundár-
  3351.  nímu (druhému) okruhu. Jedná se
  3352.  o uzav⌐enÿ systém, kterÿ brání úniku
  3353.  radioaktivity vnê tohoto systému.
  3354.  Primární okruh tvo⌐í reaktor, po-
  3355.  trubní systémy k cirkulaci vody,
  3356.  parogenerátor, kompenzátor objemu
  3357.  a cirkulaçní çerpadla.
  3358.  $P
  3359.   Uvedené parametry se vztahují
  3360.   k reaktoru typu VVER 1000:
  3361.     Tepelnÿ vÿkon:         3000 MW
  3362.     Tlak:                  15,7 MPa
  3363.     Teplota vody
  3364.     vstup/vÿstup:          289/322 °C
  3365.     Prûtok vody:           22,2 m3/s
  3366.     Poçet smyçek:          4 ks
  3367.  $F
  3368.  PRIM
  3369. 001  1001042  PRIMÅRNï OKRUH@- HORKÅ VëTEV
  3370.    Horká vêtev potrubí primárního
  3371.  okruhu zabezpeçuje transport tepel-
  3372.  ného média od reaktoru k parnímu
  3373.  generátoru. Tato çást potrubí vede
  3374.  vodu oh⌐átou v reaktoru, proto
  3375.  se nazÿvá "horká vêtev".
  3376.  $P
  3377.   Uvedené parametry se vztahují
  3378.   k reaktoru typu VVER 1000:
  3379.     Teplota vody:            322  °C
  3380.     Tlak:                    15,7 MPa
  3381.     Prûtok reaktorem:        22,2 m3/s
  3382.     Poçet smyçek:            4
  3383.  $F
  3384. 001  1001043  PRIMÅRNï OKRUH@- STUDENÅ VëTEV
  3385.    Studená vêtev potrubí primárního
  3386.  okruhu zabezpeçuje transport tepel-
  3387.  ného média od parního generátoru
  3388.  k reaktoru. Tato çást potrubí vede
  3389.  vodu ochlazenou v parním generátoru,
  3390.  proto se nazÿvá "studená vêtev".
  3391.  $P
  3392.   Uvedené parametry se vztahují
  3393.   k reaktoru typu VVER 1000:
  3394.     Teplota vody:          289 °C
  3395.     Tlak:                  15,7 MPa
  3396.     Prûtok:                22,2 m3/s
  3397.     Poçet smyçek:          4    ks
  3398.  $F
  3399. 006  1001124  PRIMÅRNï SMëS
  3400.  Smês paliva a spalovacího vzduchu,
  3401.  dodávaná ho⌐áky do spalovacího
  3402.  prostoru. Spalovací vzduch se p⌐ede-
  3403.  h⌐ívá vyuæitím tepla odcházejících
  3404.  spalin. Konstrukce ho⌐ákû zaji¿ƒuje
  3405.  dokonalé promíchání primární smêsi.
  3406.  K dokonalému spálení ho⌐laviny se do
  3407.  kotle p⌐ivádí je¿tê p⌐edeh⌐átÿ
  3408.  sekundární vzduch.
  3409.  $P
  3410.  Teplota spalovacího vzduchu:
  3411.  250 aæ 400°C
  3412.  Spot⌐eba vzduchu na spálení
  3413.  1 kg hnêdého uhlí: 2 aæ 3 m3
  3414.  $F
  3415. 006  1011079  PRIMÅRNï SPALOVACï@VZDUCH
  3416.  Spalovací vzduch p⌐ivádênÿ do ohni¿tê
  3417.  spoleçnê s palivem. Primární spalovací
  3418.  vzduch se p⌐edeh⌐ívá teplem odcházejí-
  3419.  cích spalin a p⌐ivádí do ho⌐ákû, kde
  3420.  se míchá s palivem (prá¿kové uhlí,
  3421.  topnÿ olej, zemní plyn). Do ohni¿tê
  3422.  se dále p⌐ivádí sekundární spalovací
  3423.  vzduch, kterÿ zaji¿ƒuje co nejlep¿í
  3424.  spálení ho⌐laviny.
  3425.  $P
  3426.  Teplota primárního spalovacího vzduchu
  3427.  250 aæ 400°C
  3428.  Pot⌐eba spalovacího vzduchu -
  3429.  hnêdé uhlí: 2 aæ 3 m3/kg
  3430.  $F
  3431.  SPVZD
  3432. 134  1000046  PROTON
  3433.    Proton je elementární çástice
  3434.  s kladnÿm elektrickÿm jednotkovÿm
  3435.  nábojem. Çástice je 1836 krát têæ¿í
  3436.  neæ elektron. Poçet protonû v jád⌐e
  3437.  udává atomové çíslo Z. Nap⌐.: Jádro
  3438.  uranu obsahuje 92 protonû, Z = 92.
  3439.  $P
  3440.  $F
  3441. 002  1001062  PRªTOÇNÅ VODNï@ELEKTRÅRNA
  3442.   Pracuje bez akumulace a vyuæívá mnoæ-
  3443.  ství vody protékající ⌐eçi¿têm aæ
  3444.  do úplné hltnosti vodních turbín,
  3445.  na nêæ je elektrárna dimenzována.
  3446.  Zbytek prûtoku nad vyuæitelnou mez
  3447.  p⌐epadá jalovê p⌐es jez. Prûtoçné
  3448.  vodní elektrárny pracují v základní
  3449.  çásti denního elektrického zatíæení.
  3450.  $P
  3451.  Vodní elektrárna Vrané (Vltava)
  3452.  Prvá vodní elektrárna vltavské kaskády
  3453.  Uvedení do provozu: 1936
  3454.  Instalovanÿ vÿkon: 13,88 MW
  3455.  Vÿ¿ka jezu: 9,7 m
  3456.  Spád p⌐ehrady: 12 m
  3457.  Turbíny: 2 Kaplanovy turbíny
  3458.  $F
  3459. 002  1001063  P₧EÇERPÅVACï@ELEKTRÅRNY
  3460.   P⌐eçerpávací elektrárny vyuæívají
  3461.  p⌐ebytku elekt⌐iny v dobê nízké
  3462.  spot⌐eby (v noci) k naçerpání vody
  3463.  do umêlé akumulaçní nádræe. Ve ¿piçce
  3464.  pak tato voda slouæí k produkci elekt-
  3465.  ⌐iny. Reverzní soustrojí pracuje
  3466.  v jednom smêru jako turbogenerátor
  3467.  a produkuje elekt⌐inu, v druhém smêru
  3468.  jako motor-çerpadlo.
  3469.  $P
  3470.  P⌐eçerpávací vodní elektrárna Dale¿ice
  3471.  Uvedení do provozu: 1978
  3472.  Instalovanÿ vÿkon: 450 MW
  3473.  4 reverzní Francisovy turbíny
  3474.  Trvání turbínové ¿piçky: 5 aæ 6 hodin
  3475.  ùçinnost p⌐eçerpávacího cyklu: 75 %
  3476.  (K dispozici je téæ foto).
  3477.  $F
  3478. 007  1001080  P₧EDEH₧ïVÅK
  3479.  Tepelnÿ vÿmêník vyuæívající teplo
  3480.  spalin k oh⌐evu napájecí vody.
  3481.  Ekonomizér je sloæen z trubkovÿch
  3482.  svazkû, jimiæ protéká voda oh⌐ívaná
  3483.  vnê proudícími spalinami. Je zavê¿en
  3484.  v nêkterém z tahû kotle.
  3485.  Analogickÿ termín je oh⌐ívák vody.
  3486.  $P
  3487.  P⌐edeh⌐ívák kotle o vÿkonu 220 tun
  3488.  páry za hodinu:
  3489.  Vstupní teplota vody: 262°C
  3490.  Vÿstupní teplota vody: 288°C
  3491.  Vstupní teplota spalin: 615°C
  3492.  Vÿstupní teplota spalin:515°C
  3493.  Rychlost spalin: 7,8 m/s
  3494.  Vÿh⌐evná plocha: 430 m2
  3495.  $F
  3496. 007  1001081  P₧EH₧ïVÅK
  3497.  Tepelnÿ vÿmêník vyuæívající teplo
  3498.  spalin k oh⌐evu páry na pracovní
  3499.  teplotu.
  3500.  Sestává z trubkovÿch hadû zavê¿enÿch
  3501.  v nêkterém tahu kotle. Uvnit⌐ trubek
  3502.  proudí oh⌐ívaná pára, vnê trubek
  3503.  horké spaliny.
  3504.  Obvykle je sloæen z nêkolika sekcí.
  3505.  $P
  3506.  P⌐eh⌐ívák ç. IV kotle o vÿkonu
  3507.  220 tun páry za hodinu:
  3508.  Vstupní teplota páry:  454°C
  3509.  Vÿstupní teplota páry: 540°C
  3510.  Vstupní teplota spalin: 1000°C
  3511.  Vÿstupní teplota spalin: 860°C
  3512.  Rychlost páry v potrubí: 17 m/s
  3513.  Vÿh⌐evná plocha: 320 m2
  3514.  $F
  3515. 001  1000064  P₧ECHOD P - N
  3516.   Dostanou-li se dva polovodiçové
  3517.  materiály typu P a N do ideálnê
  3518.  têsného styku, vytvo⌐í p⌐echod P-N.
  3519.  U polovodiçû typu N je mnohem vy¿¿í
  3520.  koncentrace elektronû neæ dêr a roz-
  3521.  hraním difundují elektrony do polovo-
  3522.  diçe typu P. Obrácenê difundují díry
  3523.  a zanechávají za sebou záporné ionty
  3524.  akceptoru. Na rozhraní tak vzniká
  3525.  elektrická dvojvrstva (potenciálová
  3526.  bariéra).
  3527.  $P
  3528.  $F
  3529. 002  1001065  P₧ETLAKOVÅ VODNï@TURBïNA
  3530.   Nemá-li docházet k urçité ztrátê
  3531.  spádu rovnotlaké turbíny umístêním nad
  3532.  spodní hladinu, je t⌐eba na vÿstup
  3533.  z turbíny p⌐ipojit hermetickou sací
  3534.  troubu, pono⌐enou pod hladinu spodní
  3535.  vody. Tím je tlak vody za obêænÿm
  3536.  kolem niæ¿í neæ p⌐ed obêænÿm kolem
  3537.  a lze vyuæít celÿ spád.
  3538.  $P
  3539.    Hranice pro pouæití velkÿch p⌐etla-
  3540.  kovÿch turbín je spád 400 m. Pro vêt¿í
  3541.  spády lze pouæít rovnotlaké turbíny.
  3542.  $F
  3543. 264  1011066  P₧ïBOJOVÅ@ELEKTRÅRNA
  3544.   Vyuæití energie mo⌐skÿch vln je stále
  3545.  je¿tê ve stádiu poçáteçního vÿvoje.
  3546.  Nejçastêji je k p⌐emênê energie mo⌐-
  3547.  ského vlnêní na elektrickou energii
  3548.  pouæito kolísajícího vodního sloupce
  3549.  v betonové ¿achtê. Vodní sloupec pra-
  3550.  cuje jako píst, st⌐ídavê protlaçuje
  3551.  a nasává vzduch p⌐es speciální Wellso-
  3552.  vu vzduchovou turbínu, kterou lze
  3553.  v principu spojit s elektrickÿm gene-
  3554.  rátorem.
  3555.  $P
  3556.  Typickÿ vÿkon p⌐íb⌐eæních mo⌐skÿch
  3557.  vln: 40 aæ 80 kW na 1 m délky.
  3558.  Celkovÿ potenciál mo⌐ského vlnêní je
  3559.  odhadován na 2.700 GW, vyuæitelnÿ
  3560.  potenciál v¿ak bude nejménê o ⌐ád
  3561.  niæ¿í.
  3562.  $F
  3563.  PRIBO
  3564. 007  1000082  P₧IH₧ïVÅK
  3565.  Tepelnÿ vÿmêník vyuæívající teplo
  3566.  spalin k opêtnému oh⌐átí páry z tur-
  3567.  bíny na pracovní teplotu. Pára p⌐ive-
  3568.  dená z p⌐eh⌐íváku nejprve expanduje
  3569.  v turbínê a pak je znovu odvedena do
  3570.  p⌐ih⌐íváku k oh⌐átí na pracovní teplo-
  3571.  tu. Poté opêt expanduje v turbínê.
  3572.  Za⌐azení p⌐ih⌐íváku se projeví zvÿ¿e-
  3573.  ním termické úçinnosti tepelného obê-
  3574.  hu.
  3575.  Konstrukce p⌐ih⌐íváku je v podstatê
  3576.  stejná jako konstrukce p⌐eh⌐íváku.
  3577.  $P
  3578.  $F
  3579. 384  1011067  P₧ïLIVOVÅ@ELEKTRÅRNA
  3580.   Vzájemnÿm gravitaçním pûsobením Zemê,
  3581.  Mêsíce a Slunce dochází k periodické
  3582.  zmênê vÿ¿ky hladiny mo⌐í, kterou nazÿ-
  3583.  váme p⌐íliv a odliv. Ekonomické vyu-
  3584.  æití energie p⌐ílivu a odlivu vyæaduje
  3585.  vhodnÿ tvar pob⌐eæí a alespoñ ¿esti-
  3586.  metrovÿ rozdíl hladin. První moderní
  3587.  p⌐ílivová elektrárna byla uvedena do
  3588.  provozu v ústí ⌐eky Rance v Bretani
  3589.  ve Francii, a to jiæ v r. 1967.
  3590.   Elektrárna pracuje roçnê 2.200 hodin
  3591.  a dodává do sítê 540 GWh elekt⌐iny
  3592.  roçnê.
  3593.  $P
  3594.  Parametry p⌐ílivové elektrárny Rance:
  3595.  Maximální instalovanÿ vÿkon: 240 MW
  3596.  Prûmêrnÿ vÿkon: 60 MW
  3597.  Délka p⌐ehradní hráze: 750 m
  3598.  Vÿ¿ka p⌐ílivové vlny: 8,4 m
  3599.  Turbíny: 24 Kaplanovÿch turbín
  3600.           s vodorovnou osou.
  3601.  $F
  3602.  PRILI
  3603. 384  1000000  P₧IROZENÅ RADIO-@AKTIVITA
  3604.    P⌐irozenou radioaktivitou je nazÿ-
  3605.  ván spontánní rozpad radionuklidû.
  3606.  $P
  3607.  $F
  3608. 007  1000083  P₧IROZEN¥ OBëH
  3609.  Cirkulace pracovní látky (vody)
  3610.  v uzav⌐ené smyçce, vyvolaná rozdílem
  3611.  mêrnÿch hmotností v studené a horké
  3612.  vêtvi smyçky.
  3613.  V kotlích s p⌐irozenÿm obêhem dochází
  3614.  k recirkulaci vody vÿparníkem, p⌐içemæ
  3615.  vzniklá pára se oddêluje v bubnu.
  3616.  S rostoucím tlakem v¿ak intenzita
  3617.  cirkulace p⌐irozeného obêhu klesá a
  3618.  nad 18 MPa je nutné za⌐adit mezi buben
  3619.  a kolektory obêhové çerpadlo (nucenÿ
  3620.  obêh).
  3621.  Rovnêæ prûtlaçné kotle pracují s obê-
  3622.  hovÿm çerpadlem, ale bez recirkulace.
  3623.  $P
  3624.  $F
  3625. 024  1000047  PWR
  3626.    Z hlediska energie neutronû vyvolá-
  3627.  vajících ¿têpení paliva se jedná
  3628.  o tepelnÿ reaktor. Moderátorem
  3629.  a chladivem je obyçejná voda udræova-
  3630.  ná v kapalném skupenství vysokÿm
  3631.  tlakem. Proto tento typ nazÿváme
  3632.  rovnêæ "tlakovodní" (PWR - Pressuri-
  3633.  zed Water Reactor). V souçasné dobê
  3634.  jsou PWR nejroz¿í⌐enêj¿ím typem reak-
  3635.  torû na svêtê.
  3636.  $P
  3637.  $F
  3638. 128  1000000  RADIOAKTIVITA
  3639.    Je to p⌐irozenÿ nebo umêle navozenÿ
  3640.  rozpad atomového jádra doprovázenÿ
  3641.  vysíláním radioaktivního zá⌐ení.
  3642.  $P
  3643.  $F
  3644. 320  1000000  RADIOAKTIVNï ODPAD
  3645.    Radioaktivní odpad mûæe bÿt v pev-
  3646.  ném, kapalném nebo plynném skupen-
  3647.  ství. Vzniká p⌐i provozu jadernÿch
  3648.  za⌐ízení, p⌐i têæbê a úpravê radio-
  3649.  aktivních surovin nebo uæíváním
  3650.  zdrojû ionizujícího zá⌐ení. Materiál,
  3651.  ve kterém jsou obsaæeny radionuklidy
  3652.  v mnoæství nep⌐esahujícím limity,
  3653.  stanovené zvlá¿tními p⌐edpisy, není
  3654.  povaæován za radioaktivní odpad
  3655.  a mûæe bÿt odstranên jako neradio-
  3656.  aktivní.
  3657.  $P
  3658.  $F
  3659. 384  1000000  RADIOAKTIVNï PRVEK
  3660.    Za radioaktivní oznaçujeme prvek,
  3661.  kterÿ bez vnêj¿ích zásahû vyza⌐uje
  3662.  radioaktivní zá⌐ení. Vznikne tak
  3663.  novÿ prvek, kterÿ je buâ rovnêæ
  3664.  radioaktivní, nebo je jiæ stabilní
  3665.  (bez vnêj¿ích zásahû nemênnÿ).
  3666.  $P
  3667.  $F
  3668. 384  1000000  RADIOAKTIVNï UHLïK
  3669.    Radioaktivní uhlík se vytvá⌐í
  3670.  v lehkovodních reaktorech jadernÿmi
  3671.  reakcemi s kyslíkem a dusíkem. Tento
  3672.  prvek vzniká neustále i v p⌐írodê
  3673.  reakcemi kosmického zá⌐ení s uhlíkem
  3674.  obsaæenÿm v atmosfé⌐e. Je p⌐ítomen
  3675.  v kaædém æivém organismu. Po odum⌐ení
  3676.  organismu mnoæství radioaktivního
  3677.  uhlíku v jeho pozûstatcích v dûsledku
  3678.  radioaktivního rozpadu stále klesá.
  3679.  Tuto skuteçnost vyuæívá metoda
  3680.  tzv. uhlíkového datování stá⌐í orga-
  3681.  nismû.
  3682.  $P
  3683.  $F
  3684. 128  1000000  RADIOAKTIVNï ZÅ₧ENï
  3685.    Radioaktivní zá⌐ení doprovází pro-
  3686.  mêna jádra atomu. Rozli¿ujeme t⌐i
  3687.  druhy radioaktivního zá⌐ení - alfa,
  3688.  beta a gama.
  3689.  $P
  3690.  $F
  3691. 384  1001000  RÅDIUM
  3692.    Rádium je p⌐irozenÿ radioaktivní
  3693.  prvek, jenæ vzniká v p⌐írodê
  3694.  p⌐edev¿ím alfa rozpadem thoria
  3695.  a je souçástí uranové, aktiniové
  3696.  i thoriové ⌐ady. Alfa rozpadem vzniká
  3697.  radioaktivní plyn radon.
  3698.  $P
  3699.   Chem. prvek skupiny:            II.A
  3700.   Radioaktivní kov
  3701.   Oxidaçní çíslo:                    2
  3702.   Atomové çíslo:                    88
  3703.   Relativní atomová hmotnost:  226,025
  3704.   Teplota tání:                 960 °C
  3705.   Teplota varu:               1 400 °C
  3706.   Hustota:                     5 g/cm3
  3707.   Vÿskyt v rudách uranu a thoria.
  3708.   Poloçasy rozpadu izotopû rádia:
  3709.   Ra223:                      11,4 dne
  3710.   Ra224:                       3,6 dne
  3711.   Ra225:                      14,8 dne
  3712.   Ra226:                     1602  let
  3713.  $F
  3714. 384  1001048  RADON
  3715.    Radon je radioaktivní plyn vyskytu-
  3716.  jící se v p⌐írodê spolu s rudami U
  3717.  a Th. Poloças rozpadu je 3,82 dne
  3718.  a vzniklÿ produkt je polonium.
  3719.  Protoæe jde o plyn a rozpadá se
  3720.  rovnêæ alfa rozpadem, je nebezpeçnÿ
  3721.  p⌐i nadÿchání, zpûsobujícím vnit⌐ní
  3722.  ozá⌐ení organismu.
  3723.  $P
  3724.   Chem. prv.: radioaktivní vzácnÿ plyn
  3725.   Atomové çíslo:                    86
  3726.   Relativní atomová hmotnost:  222,017
  3727.   Teplota tání:                 -71 °C
  3728.   Teplota varu:               -61,8 °C
  3729.   Hustota:           9,73 g/dm3 (0 °C)
  3730.   Vÿskyt: Oblasti loæisek rud U a Th.
  3731.  $F
  3732. 004  1000202  RALEIGHOVO ROZLOÆENï
  3733.  Rychlost vêtru je promênlivá a s çasem
  3734.  se mêní. Çasové rozloæení rychlosti
  3735.  vêtru se vyjad⌐uje sloupcovÿm grafem,
  3736.  kde je kaædé rychlosti vêtru p⌐i⌐azen
  3737.  procentuální podíl doby, po kterou ve
  3738.  sledovaném období vítr vál p⌐íslu¿nou
  3739.  rychlostí. Skuteçné rychlostní rozlo-
  3740.  æení lze aproximovat Rayleighovÿm
  3741.  rozloæením, charakterizovanÿm st⌐ední
  3742.  rychlostí vêtru.
  3743.  $P
  3744.  $F
  3745. 377  1011049  REAKTOR
  3746.    V jaderném reaktoru dochází k uvol-
  3747.  nêní jaderné energie a její p⌐emênê
  3748.  na energii tepelnou. Zdrojem energie
  3749.  je kontrolovaná ¿têpná ⌐etêzová
  3750.  reakce v jaderném palivu. Jaderné
  3751.  reakce probíhající v reaktoru jsou
  3752.  zároveñ zdrojem radioaktivního
  3753.  zá⌐ení.
  3754.  $P
  3755.   Uvedené parametry se vztahují
  3756.   k reaktoru typu VVER 1000:
  3757.    Vÿ¿ka nádoby:               10,9  m
  3758.    Vnêj¿í prûmêr nádoby:       4,54  m
  3759.    Vnit⌐ní prûmêr nádoby:      4,07  m
  3760.    Hmotnost:                   304   t
  3761.    Teplota vody
  3762.    vstup/vÿstup reaktor:    289/322 °C
  3763.    Tlak:                      15,7 MPa
  3764.    Prûtok vody:              22,2 m3/s
  3765.  $F
  3766.  NADA
  3767. 016  1000000  REAKTORY CHLAZENÉ@PLYNEM
  3768.    Jedná se o tepelné reaktory (¿têpe-
  3769.  ní jader paliva vyvolávají p⌐edev¿ím
  3770.  tepelné neutrony) moderované grafitem
  3771.  a chlazené plynem. Nejstar¿í komerçní
  3772.  typ, vyvinutÿ ve Velké Británii, pra-
  3773.  coval s p⌐írodním uranem a byl chla-
  3774.  zen CO⌡. V souçasné dobê p⌐edstavují
  3775.  jistou perspektivu nêmecké tzv. vyso-
  3776.  koteplotní reaktory, chlazené heliem.
  3777.  $P
  3778.  $F
  3779. 006  1001134  REGENERAÇNï@OH₧ïVÅK VZDUCHU
  3780.  Tepelnÿ vÿmêník vyuæívající teplo
  3781.  odcházejících spalin k oh⌐átí
  3782.  spalovacího vzduchu. Souçástí regene-
  3783.  raçního oh⌐íváku je akumulaçní prvek,
  3784.  kterÿ se st⌐ídavê nah⌐ívá spalinami
  3785.  a ochlazuje nah⌐ívanÿm vzduchem. Mezi
  3786.  nejpouæívanêj¿í regeneraçní p⌐eh⌐íváky
  3787.  pat⌐í Ljungströmûv oh⌐ívák. Akumulaç-
  3788.  ním prvkem je válec sloæenÿ z plechû,
  3789.  kterÿ se otáçí a je st⌐ídavê nah⌐íván
  3790.  spalinami çi chlazen vzduchem.
  3791.  $P
  3792.  Ljungströmûv oh⌐ívák vzduchu:
  3793.  Otáçky rotoru: 3 aæ 5 za minutu
  3794.  Rychlost spalin nebo vzduchu:
  3795.                 5 aæ 8 m/s
  3796.  Kolísání teploty plechû: 10°C
  3797.  $F
  3798. 025  1001050  REGULAÇNï TYÇE
  3799.    Regulaçní tyçe slouæí k regulaci
  3800.  vÿkonu reaktoru. Protoæe vÿkon reak-
  3801.  toru je p⌐ímo závislÿ na poçtu reakcí
  3802.  ¿têpení vyvolanÿch v palivu neutrony,
  3803.  lze ⌐íci, æe regulace vÿkonu reaktoru
  3804.  = regulace neutronového toku. Z toho-
  3805.  to dûvodu jsou regulaçní tyçe z mate-
  3806.  riálû s vysokÿmi absorpçními schop-
  3807.  nostmi (obsahují bór nebo kadmium).
  3808.  Zasouváním têchto tyçí do aktivní
  3809.  zóny dochází k regulaci ⌐etêzové
  3810.  ¿têpné reakce.
  3811.  $P
  3812.   Poçet regulaçních tyçí závisí
  3813.   na typu reaktoru.
  3814.     Typ reaktoru       Poçet reg. tyçí
  3815.      VVER 1000:             61
  3816.      VVER  440:             37
  3817.      PWR:                   61
  3818.      THTR  300:             78
  3819.      BWR  1270:            177
  3820.  $F
  3821. 006  1001084  ROPA
  3822.  Kapalná smês uhlovodíkû fosilního
  3823.  pûvodu, p⌐edstavující vÿchozí
  3824.  surovinu v petrochemickém prûmyslu.
  3825.  Jedním z mnoha produktû tohoto
  3826.  odvêtví je i topnÿ olej, pouæívanÿ
  3827.  v klasickÿch energetickÿch za⌐í-
  3828.  zeních jako palivo.
  3829.  $P
  3830.  Vÿh⌐evnost: 42,6 MJ/kg
  3831.  $F
  3832. 006  1001085  RO¢T
  3833.  Litinová m⌐íæ, na níæ se spaluje uhlí
  3834.  a kterou propadává vyho⌐elÿ popel.
  3835.  Spodní çástí ro¿tu se p⌐ivádí primární
  3836.  spalovací vzduch, jenæ souçasnê chladí
  3837.  ro¿t. Uhlí se na ro¿t nahazovalo ruçnê
  3838.  a rovnêæ odstrañování popele z vÿsypky
  3839.  pat⌐ilo mezi namáhavé ruçní práce.
  3840.  Poæadavky na rûst vÿkonu vedly k vÿvo-
  3841.  ji mechanickÿch ro¿tû, umoæñujících
  3842.  spalovat vêt¿í mnoæství uhlí. Mezi
  3843.  nejroz¿í⌐enêj¿í pat⌐í pásové ro¿ty.
  3844.  $P
  3845.  Mêrné tepelné zatíæení úçinné ro¿tové
  3846.  plochy: 0,5 aæ 1 MW/m2
  3847.  $F
  3848. 002  1001068  ROVNOTLAKÅ VODNï@TURBïNA
  3849.   Tlak vody p⌐ed obêænÿm kolem rovno-
  3850.  tlaké turbíny je stejnÿ jako za obêæ-
  3851.  nÿm kolem. Obêæné kolo takové turbíny
  3852.  musí bÿt umístêno nad spodní hladinou,
  3853.  aby nebrodilo. Tím vzniká urçitá ztrá-
  3854.  ta spádu, která je v¿ak pro turbíny
  3855.  pracující s vysokÿm spádem zanedbatel-
  3856.  ná. Typickou rovnotlakou turbínou je
  3857.  Peltonovo kolo.
  3858.  $P
  3859.  Hranice pro pouæití velkÿch rovno-
  3860.  tlakÿch turbín: nad 400 m
  3861.  $F
  3862. 128  1000000  ROZPADOVÅ ₧ADA
  3863.    Rozpadová ⌐ada je posloupnost
  3864.  radioaktivních rozpadû nuklidû - to
  3865.  znamená, æe z jednoho radioaktivního
  3866.  nuklidu rozpadem vzniká dal¿í
  3867.  radioaktivní nuklid. ₧ada konçí
  3868.  stabilním nuklidem aæ po nêkolika
  3869.  následnÿch rozpadech (nejznámêj¿í
  3870.  rozpadové ⌐ady jsou uranová,
  3871.  aktiniová, thoriová).
  3872.  $P
  3873.  $F
  3874. 006  1000086  ROZVOD ZEMNïHO@PLYNU
  3875.  Potrubní systém p⌐ivádêjící zemní
  3876.  plyn z hlavního plynovodu do místa
  3877.  spot⌐eby. Na hlavní plynovod dopravu-
  3878.  jící zemní plyn z bÿvalého SSSR p⌐es
  3879.  Slovensko do Çeské republiky navazuje
  3880.  potrubní s탠rozvádêjící plyn do jed-
  3881.  notlivÿch lokalit. Hustota této sítê
  3882.  a roz¿i⌐ování zemního plynu jsou li-
  3883.  mitovány p⌐epravní kapacitou hlavního
  3884.  plynovodu, buduje se proto dal¿í ply-
  3885.  novod, umoæñující dopravu plynu ze
  3886.  Skandinávie.
  3887.  $P
  3888.  $F
  3889. 158  1000000  RYCHL¥ NEUTRON
  3890.    Neutron, kterÿ má, z hlediska
  3891.  atomové fyziky, znaçnou kinetickou
  3892.  energii (⌐ádovê nêkolik MeV).
  3893.  $P
  3894.  $F
  3895. 024  1000000  RYCHL¥ REAKTOR
  3896.    Typ reaktoru, ve kterém ¿têpení
  3897.  jader paliva vyvolávají p⌐edev¿ím tzv.
  3898.  rychlé neutrony. V têchto reaktorech
  3899.  se jako palivo vÿznamnê uplatñuje
  3900.  i p⌐írodní izotop U-238.
  3901.  $P
  3902.  $F
  3903. 001  1001087  SADI CARNOT
  3904.  Francouzskÿ fyzik (1796 - 1832)
  3905.  - spoluzakladatel termodynamiky,
  3906.  proslulÿ zejména objevem tzv. Carno-
  3907.  tova cyklu, tj. tepelného obêhu
  3908.  s maximální úçinností p⌐emêny
  3909.  tepelné energie v mechanickou práci.
  3910.  $P
  3911.  Vÿ¿ka : 165 cm
  3912.  Váha : 72 kg
  3913.  Boty : 14
  3914.  $F
  3915. 004  1001069  SAVONIªV ROTOR
  3916.   V roce 1929 patentoval Savonius
  3917.  vêtrnou turbínu s vertikální osou
  3918.  rotoru, jejíæ lopatky tvo⌐ily dvê
  3919.  navzájem p⌐esazené plochy pûlválcû.
  3920.   Toçivÿ moment vzniká jako úçinek
  3921.  vÿslednice sil pûsobících úçinkem
  3922.  vêtru na vypouklou a vydutou plochu.
  3923.  $P
  3924.  Optimální souçinitel rychlobêænosti:
  3925.  0,9 aæ 1
  3926.  Maximální úçinnost: do 40 %
  3927.  $F
  3928. 006  1001088  SBëRNÅ KOMORA
  3929.  Potrubí nebo tlaková nádoba, do níæ
  3930.  je napojena soustava trubek, p⌐ivá-
  3931.  dêjící pracovní látku. Nap⌐. v moder-
  3932.  ním parním kotli je vertikální systém
  3933.  trubek tvo⌐ících teplosmênnou plochu
  3934.  napojen naho⌐e i dole na vodorovné
  3935.  sbêrné komory. Analogickÿ název je
  3936.  "kolektor".
  3937.  $P
  3938.  Vnêj¿í prûmêr trubek p⌐eh⌐íváku:
  3939.                32 aæ 45 mm
  3940.  Tlou¿tka stêny: 3 aæ 5 mm
  3941.  Vnêj¿í prûmêr sbêrné komory:
  3942.                60 aæ 200 mm
  3943.  $F
  3944. 006  1010089  SEKUNDÅRNï@SPALOVACï VZDUCH
  3945.  Spalovací vzduch p⌐ivádênÿ do ohni¿tê
  3946.  ke zlep¿ení turbulence plamene a ke
  3947.  spálení prchavÿch sloæek paliva.
  3948.  Sekundární spalovací vzduch se oh⌐ívá
  3949.  teplem odcházejících spalin.
  3950.  $P
  3951.  Teplota:
  3952.  250 aæ 400°C
  3953.  $F
  3954.  SPVZD
  3955. 257  1011051  SEKUNDÅRNï OKRUH
  3956.    Sekundární (druhÿ) okruh slouæí
  3957.  k transportu páry a k p⌐emênê její
  3958.  vnit⌐ní energie na toçivÿ pohyb
  3959.  turbíny. Základní çásti sekundárního
  3960.  okruhu tvo⌐í: sekundární çást
  3961.  parogenerátoru, potrubní systémy
  3962.  sekundárního okruhu, turbogenerátor,
  3963.  kondenzátor a çerpadla. Jde opêt
  3964.  o uzav⌐enÿ systém bránící p⌐ípadnému
  3965.  úniku radioaktivity.
  3966.  $P
  3967.   Uvedené parametry se vztahují
  3968.   k sekundárnímu okruhu jaderné
  3969.   elektrárny Dukovany.
  3970.     Tlak p⌐ed turbínou:      6,3  MPa
  3971.     Teplota p⌐ed turbínou:   279  °C
  3972.     Tlak v kondenzátoru:     0,004 MPa
  3973.     Prûtok páry turbínou:    6160  t/h
  3974.  $F
  3975.  STROJ
  3976. 001  1000003  SEPARÅTOR PARNïHO@KOTLE
  3977.    Separátor parního kotle je ocelovÿ
  3978.  tlustostênnÿ válec, kterÿ umoæñuje
  3979.  oddêlovat (separovat) páru od paro-
  3980.  vodní smêsi p⌐icházející z kotle.
  3981.  Bubny parního kotle se pro niæ¿í
  3982.  tlaky vyrábêjí zkrouæením plechu
  3983.  a nÿtováním nebo sva⌐ováním,
  3984.  pro vy¿¿í tlaky se kovají.
  3985.  $P
  3986.  $F
  3987. 006  1000090  SIFON
  3988.  Za⌐ízení, v nêmæ se vyuæívá odst⌐e-
  3989.  divÿch sil p⌐i náhlé zmênê smêru
  3990.  proudêní k odlouçení tuhÿch çástic.
  3991.  $P
  3992.  $F
  3993. 257  1011070  SLUNEÇNï ELEKTRÅRNA@VëÆOVÅ
  3994.   Polem natáçecích plochÿch zrcadel se
  3995.  z dané plochy koncentruje zá⌐ivá slu-
  3996.  neçní energie na kotel umístênÿ na
  3997.  vrcholku vysoké vêæe. V kotli se
  3998.  generuje pára pohánêjící turbínu
  3999.  s elektrickÿm generátorem.
  4000.  $P
  4001.  Elektrárna Solar One, USA, Kalifornie:
  4002.  Instalovanÿ vÿkon: 10 MWe
  4003.  Roçní produkce elekt⌐iny: 15 GWh
  4004.  Poçet ⌐ízenÿch zrcadel: 1818
  4005.  Pracovní plocha: 73 192 m²
  4006.              (asi 70 fotbalovÿch h⌐i¿ƒ)
  4007.  Vÿ¿ka vêæe: 90 m
  4008.  Investiçní náklady: 12 000 dolarû/kW
  4009.          (12 krát více neæ jaderná el.)
  4010.  Cena vyrobené elekt⌐iny: 1 dolar/kWh
  4011.      10 aæ 20 krát více neæ bêæná cena
  4012.  $F
  4013.  SLVEZ
  4014. 001  1001203  SLUNEÇNï ENERGIE
  4015.  Slunce je v podstatê obrovskÿ termoja-
  4016.  dernÿ reaktor, v nêmæ dochází k synté-
  4017.  ze (sluçování) jader helia z jader
  4018.  vodíkû (protonû) v tzv. "vodíkovém
  4019.  cyklu". Vodíkovÿ cyklus probíhá p⌐i
  4020.  teplotê 10 miliónû stupñû Kelvina,
  4021.  coæ odpovídá pomêrûm v nitru slunce.
  4022.   Termojaderné procesy na Slunci pro-
  4023.  bíhají jiæ 5 miliard let. Zásoba vodí-
  4024.  ku vystaçí je¿tê na dal¿ích 15 miliard
  4025.  let.
  4026.  $P
  4027.  Povrchová teplota Slunce: 6 000 K
  4028.  Mêrnÿ zá⌐ivÿ vÿkon Slunce: 64 MW/m²
  4029.  Celkovÿ zá⌐ivÿ tok emitovanÿ Sluncem:
  4030.                    3,8x10exp(26) W
  4031.  $F
  4032. 001  1001071  SLUNEÇNï KOLEKTOR
  4033.   Sluneçní kolektor zachycuje sluneçní
  4034.  zá⌐ení a p⌐edává absorbované teplo
  4035.  látce cirkulující v uzav⌐eném okruhu.
  4036.  Typickÿm sluneçním kolektorem pouæí-
  4037.  vanÿm v na¿ich zemêpisnÿch ¿í⌐kách
  4038.  je çerná kovová nebo plastová deska,
  4039.  pohlcující sluneçní zá⌐ení (absorbér).
  4040.  Teplo se odvádí soustavou trubek
  4041.  s teplonosnou látkou.
  4042.  $P
  4043.  Prûmêrnÿ vÿkon plochÿch kolektorû:
  4044.                 400 aæ 750 W/m²
  4045.            ùçinnost: max. 50 %
  4046.    Druhy kolektorû: ploché
  4047.                   parabolickÿ válec
  4048.                   paraboloid
  4049.  $F
  4050. 257  1011072  SLUNEÇNï KOLEKTOR@- VYUÆITï
  4051.   Sluneçní kolektor zachycuje sluneçní
  4052.  zá⌐ení a p⌐edává absorbované teplo
  4053.  látce cirkulující v uzav⌐eném okruhu.
  4054.  Typickÿm sluneçním kolektorem pouæí-
  4055.  vanÿm v na¿ich zemêpisnÿch ¿í⌐kách
  4056.  je çerná kovová nebo plastová deska,
  4057.  pohlcující sluneçní zá⌐ení (absorbér).
  4058.  Teplo se odvádí soustavou trubek
  4059.  s teplonosnou látkou. Sluneçní kolek-
  4060.  tor upevnênÿ na st⌐e¿e rodinného domku
  4061.  slouæí k oh⌐evu uæitkové vody a
  4062.  k vytápêní. Je zpravidla zálohován
  4063.  elektrickÿm nebo plynovÿm kotlem.
  4064.  $P
  4065.  Prûmêrnÿ vÿkon plochÿch kolektorû:
  4066.                 400 aæ 750 W/m²
  4067.            ùçinnost: max. 50 %
  4068.  Druhy kolektorû: ploché
  4069.                   parabolickÿ válec
  4070.                   paraboloid
  4071.  $F
  4072.  BARAK
  4073. 385  1011073  SLUNEÇNï PARKOVÅ@ELEKTRÅRNA 1
  4074.   Zá⌐ivá sluneçní energie se koncentru-
  4075.  je pomocí dlouhÿch ælabû parabolického
  4076.  prû⌐ezu na trubky procházející ohnisky
  4077.  têchto zrcadel. Trubkami protéká tep-
  4078.  lonosná látka (olej), oh⌐ívá se a
  4079.  p⌐ená¿í teplo do parních generátorû.
  4080.  Vzniklá pára pohání turbínu s elekt-
  4081.  rickÿm generátorem.
  4082.  $P
  4083.  Elektrárna SEGS VIII, USA, Kalifornie:
  4084.  Instalovanÿ elektrickÿ vÿkon: 30 MWe.
  4085.  V naklápêcích rámech je instalováno
  4086.  1,5 miliónû zrcadlovÿch desek.
  4087.  $F
  4088.  LUZ
  4089. 385  1011074  SLUNEÇNï PARKOVÅ@ELEKTRÅRNA 2
  4090.   Zá⌐ivá sluneçní energie se koncentru-
  4091.  je pomocí dlouhÿch ælabû parabolického
  4092.  prû⌐ezu na trubky procházející ohnisky
  4093.  têchto zrcadel. Trubkami protéká tep-
  4094.  lonosná látka (olej), oh⌐ívá se a
  4095.  p⌐ená¿í teplo do parních generátorû.
  4096.  Vzniklá pára pohání turbínu s elekt-
  4097.  rickÿm generátorem.
  4098.  $P
  4099.  Elektrárna SEGS VIII, USA, Kalifornie:
  4100.  Instalovanÿ elektrickÿ vÿkon: 30 MWe.
  4101.  V naklápêcích rámech je instalováno
  4102.  1,5 milionû zrcadlovÿch desek.
  4103.  $F
  4104.  DENVE
  4105. 257  1010075  SLUNEÇNï PARKOVÅ EL.@- DETAIL
  4106.  Zá⌐ivá sluneçní energie se koncentruje
  4107.  pomocí dlouhÿch ælabû parabolického
  4108.  prû⌐ezu na trubky procházející ohnisky
  4109.  têchto zrcadel. Trubkami protéká tep-
  4110.  lonosná látka (olej), oh⌐ívá se a
  4111.  p⌐ená¿í teplo do parních generátorû.
  4112.  $P
  4113.  $F
  4114.  SPDET
  4115. 001  1001020  SOLÅRNï KONSTANTA
  4116.  Solární konstanta je vÿchozí údaj pro
  4117.  vyuæití sluneçní energie. Udává vÿkon
  4118.  sluneçního zá⌐ení procházející na
  4119.  hranici zemské atmosféry jednotkou
  4120.  plochy nastavené kolmo ke sluneçním
  4121.  paprskûm. V podstatê má 99,9 % energie
  4122.  dostupné na zemském povrchu svûj pûvod
  4123.  ve sluneçní energii. Zbÿvající çást
  4124.  p⌐edstavuje geotermální energie,
  4125.  energie p⌐ílivu a odlivu a jaderná
  4126.  energie.
  4127.  $P
  4128.  Solární konstanta:     1,373 kW/m²
  4129.  Na Zemi dopadá celkem: 1,8x10exp(17) W
  4130.  $F
  4131. 001  1011076  SOLÅRNï PANEL
  4132.  Sérioparalelním propojením fotovolta-
  4133.  ickÿch çlánkû vznikají solární panely.
  4134.  Vyrábêjí se v nêkolika vÿkonovÿch
  4135.  ⌐adách od 10 do 300 W. Jsou zdrojem
  4136.  stejnosmêrného elektrického proudu,
  4137.  obvyklé pracovní napêtí je 16 V.
  4138.  Celkovÿ vÿkon solárních panelû ve
  4139.  svêtê byl v r. 1992 odhadnut na 60 MW.
  4140.  I kdyæ je elekt⌐ina vyrobená v solár-
  4141.  ních panelech zatím drahá, mûæe jiæ
  4142.  nalézt ve speciálních p⌐ípadech
  4143.  uplatnêní.
  4144.  $P
  4145.  Solární modul ISM 50
  4146.  Vÿkon: 51,8 W
  4147.  Napêtí na prázdno: 21 V
  4148.  Pracovní napêtí: 16,2 V
  4149.  Pracovní proud: 3,2 A
  4150.  $F
  4151.  panel
  4152. 257  1000077  SOLÅRNï PANEL@- VYUÆITï 1
  4153.  Sérioparalelním propojením fotovolta-
  4154.  ickÿch çlánkû vznikají solární panely.
  4155.  Vyrábêjí se v nêkolika vÿkonovÿch
  4156.  ⌐adách od 10 do 300 W. Jsou zdrojem
  4157.  stejnosmêrného elektrického proudu,
  4158.  obvyklé pracovní napêtí je 16 V.
  4159.  $P
  4160.  $F
  4161. 257  1010078  SOLÅRNï PANEL@- VYUÆITï 2
  4162.  Sérioparalelním propojením fotovolta-
  4163.  ickÿch çlánkû vznikají solární panely.
  4164.  Vyrábêjí se v nêkolika vÿkonovÿch
  4165.  ⌐adách od 10 do 300 W. Jsou zdrojem
  4166.  stejnosmêrného elektrického proudu,
  4167.  obvyklé pracovní napêtí je 16 V.
  4168.  Elekt⌐inu vyrobenou v solárních
  4169.  panelech umístênÿch na k⌐ídlech
  4170.  lehkého leatadla lze uæít i k jeho
  4171.  pohonu.
  4172.  $P
  4173.  $F
  4174.  SPVLE
  4175. 004  1001079  SOUÇINITEL RYCHLO-@BëÆNOSTI
  4176.   Souçinitel rychlobêænosti vêtrné tur-
  4177.  bíny je pomêr obvodové rychlosti
  4178.  ¿piçek listû turbíny a rychlosti
  4179.  vêtru. Rûzné typy vêtrné turbíny dosa-
  4180.  hují v závislosti na souçiniteli rych-
  4181.  lobêænosti rûznou úçinnost p⌐emêny
  4182.  energie vêtru na mechanickou práci
  4183.  rotoru.
  4184.  $P
  4185.  Optimální souçinitel rychlobêænosti
  4186.  (jeho dosaæení dává maximální
  4187.   úçinnost). (V závorce úçinnost)
  4188.  Holandskÿ vêtrnÿ mlÿn: 2,1 (18 %)
  4189.  Americkÿ mnoholistovÿ rotor: 0,9 (30)
  4190.  Rotor Darrieus: 4,5 (45 %)
  4191.  Moderní dvoulistovÿ rotor: 6 (50 %)
  4192.  Teoretické úçinnosti 0,59 je dosaæeno
  4193.  p⌐i nekoneçnê velkém souçiniteli
  4194.  rychlobêænosti.
  4195.  $F
  4196. 001  1000054  SPALINOVOD
  4197.    Keramickÿ nebo plechovÿ kanál slou-
  4198.  æící k odvodu plynnÿch spalin.
  4199.  $P
  4200.  $F
  4201. 006  1001091  SPALINOV¥ KANÅL
  4202.  Kanál pro odvod spalin z ohni¿tê
  4203.  válcového parního kotle do komína.
  4204.  V moderních kotlích odvádí spaliny
  4205.  z posledního tahu kotle do systému
  4206.  çi¿têní spalin a odtud do komína.
  4207.  $P
  4208.  Elektrárenskÿ blok o vÿkonu 200 MW
  4209.  Produkce spalin: 280 m3/s
  4210.  Rychlost spalin v kanále: 10 m/s
  4211.  Pot⌐ebnÿ prû⌐ez spalinového kanálu:
  4212.           28 m2
  4213.  Rozmêry kanálu obdélníkového prû⌐ezu:
  4214.           4x7 m
  4215.  $F
  4216. 005  1001150  SPALINOV¥ KOTEL
  4217.  Kotel vytápênÿ horkÿmi spalinami,
  4218.  napojenÿ obvykle za vÿfuk spalovací
  4219.  turbíny. Jedna z komponent za⌐ízení
  4220.  vyuæívajících paroplynové cykly.
  4221.  $P
  4222.  Parametry spalinového kotle
  4223.  urçeného za plynovou turbínu FRAME 9
  4224.  elektrárny V⌐esová
  4225.  Tepelnÿ vÿkon kotle: 200 MW
  4226.  Vysokotlaká çást kotle:
  4227.  -  prûtok páry: 170 t/h
  4228.  -  tlak p⌐eh⌐áté páry: 7 MPa
  4229.  -  teplota p⌐eh⌐áté páry: 500 °C
  4230.  Kotel rovnêæ oh⌐ívá vodu na vytápêní
  4231.  z teploty 70°C na 121°C.
  4232.  $F
  4233. 032  1000080  SPALINY
  4234.   Spalinami rozumíme zplodiny ho⌐ení.
  4235.  Têmi jsou v pevném skupenství:
  4236.  ¿kvára, struska, popílek, saze.
  4237.  V plynném skupenství (kou⌐ové plyny):
  4238.  oxid uhliçitÿ, si⌐içitÿ, uhelnatÿ,
  4239.  dusík, argon, krypton, xenon a vodní
  4240.  pára.
  4241.  $P
  4242.  $F
  4243. 030  1000145  SPALINY
  4244.  Plynné produkty spalování. V p⌐í-
  4245.  padê spalování uhlí obsahují spaliny
  4246.  také popílek. Tepelnÿ obsah spalin
  4247.  se vyuæívá k oh⌐evu pracovní látky
  4248.  (vody nebo páry). Po ochlazení se
  4249.  spaliny vypou¿têjí komínem do ovzdu¿í.
  4250.  Zákon na ochranu ovzdu¿í limituje
  4251.  maximální p⌐ípustné koncentrace ¿kod-
  4252.  livÿch látek ve spalinách (popílek,
  4253.  SO⌡ a NOX), takæe spaliny je nutné
  4254.  p⌐ed vypu¿têním vyçistit.
  4255.  $P
  4256.  Parametry spalin p⌐ed odsí⌐ením:
  4257.  (blok 200 MW elektrárny Tu¿imice)
  4258.  $F
  4259. 001  1000053  SPALINY
  4260.    Spalinami rozumíme zplodiny ho⌐ení.
  4261.  Têmi jsou v pevném skupenství:
  4262.  ¿kvára, struska, popílek, saze.
  4263.  V plynném skupenství (kou⌐ové plyny):
  4264.  oxid uhliçitÿ, si⌐içitÿ, uhelnatÿ,
  4265.  dusík, argon, krypton, xenon a vodní
  4266.  pára.
  4267.  $P
  4268.  $F
  4269. 006  1001092  SPALOVACï KOMORA
  4270.  Prostor, do nêhoæ se p⌐ivádí palivo
  4271.  a spalovací vzduch a v nêmæ probíhá
  4272.  spalování.
  4273.  U spalovací plynové turbíny je spalo-
  4274.  vací komora za⌐azena mezi kompresorem
  4275.  a turbínou. Ve star¿ím provedení je
  4276.  spalovací komora válcová a kontrola
  4277.  NOX probíhá vst⌐ikováním vody. Moderní
  4278.  turbíny mají prstencovou spalovací ko-
  4279.  moru umoæñující potlaçit tvorbu NOX
  4280.  bez vst⌐ikování vody, na základê niæ¿í
  4281.  spalovací teploty.
  4282.  $P
  4283.  Koncentrace NOX p⌐i spalování zemního
  4284.  plynu
  4285.  Difúzní plamen: 200 aæ 500 ppm
  4286.  Spalování se vst⌐ikováním vody:
  4287.                   25 aæ 150 ppm
  4288.  Novÿ typ prstencové spalovací komory
  4289.  s dvoustupñovÿm suchÿm spalováním:
  4290.                   25 ppm a ménê.
  4291.  $F
  4292. 032  1000081  SPALOVACï PROSTOR
  4293.   Prostor, v nêmæ se spaluje palivo.
  4294.   Spalovací prostor musí bÿt ⌐e¿en
  4295.  tak, aby v nêm bylo moæno dokonale
  4296.  spalovat palivo. V praxi se pouæívají
  4297.  paliva v¿ech t⌐í skupenství (pevná
  4298.  paliva, topná nafta, zemní plyn
  4299.  i svítiplyn). Základní podmínkou
  4300.  dokonalého spalování tuhého paliva
  4301.  je ro¿tová çást, umoæñující stabilní
  4302.  prûbêh spalovacího procesu a dosaæení
  4303.  teploty umoæñující dokonalé vyho⌐ení
  4304.  vznikajících spalin.
  4305.  $P
  4306.  $F
  4307. 001  1000052  SPALOVACï PROSTOR
  4308.    Prostor, v nêmæ se spaluje palivo.
  4309.  Spalovací prostor pro spalování uhlí
  4310.  je zejména u univerzálních kotlû kon-
  4311.  strukçnê velmi nároçnÿ. Spalovací
  4312.  prostor musí bÿt ⌐e¿en tak, aby v nêm
  4313.  bylo moæno dokonale spalovat palivo.
  4314.  V praxi se pouæívají paliva v¿ech t⌐í
  4315.  skupenství (pevná paliva, topná nafta,
  4316.  zemní plyn i svítiplyn). Základní
  4317.  podmínkou dokonalého spalování tuhého
  4318.  paliva je ro¿tová çást, umoæñující
  4319.  stabilní prûbêh spalovacího procesu
  4320.  a dosaæení teploty umoæñující dokonalé
  4321.  vyho⌐ení vznikajících spalin.
  4322.  $P
  4323.  $F
  4324. 244  1000055  STïNëNï
  4325.    Stínêním v jaderné energetice
  4326.  rozumíme zeslabení toku çástic
  4327.  na hodnotu stanovenou hygienickÿmi
  4328.  p⌐edpisy.
  4329.  $P
  4330.  $F
  4331. 006  1001093  STRMOTRUBN¥ KOTEL
  4332.  Kotel, jehoæ spalovací prostor
  4333.  je ohraniçen stênami vytvo⌐enÿmi
  4334.  z paralelních vertikálních trubek
  4335.  s oh⌐ívanou vodou nebo parovodní
  4336.  smêsí. Na rozdíl od pûvodního
  4337.  parního kotle, kde se pára tvo⌐ila
  4338.  p⌐ímo v parním bubnu oh⌐ívaném pla-
  4339.  menem nebo spalinami, tvo⌐í se pára
  4340.  ve strmotrubnÿch kotlích v systému
  4341.  vertikálnê uspo⌐ádanÿch varnic.
  4342.  $P
  4343.  parní vÿkon: 10 aæ 420 t/h
  4344.  tlak páry: 1,3 aæ 13,6 MPa
  4345.  teplota páry: do 540 °C
  4346.  (parametry kotlû nabízenÿch
  4347.  První brnênskou strojírnou).
  4348.  $F
  4349. 006  1001094  STRMOTRUBN¥ RO¢TOV¥@PARNï KOTEL
  4350.  Ro¿tovÿ parní kotel, jehoæ spalovací
  4351.  prostor je ohraniçen stênami vytvo⌐e-
  4352.  nÿmi z paralelních vertikálních
  4353.  trubek s oh⌐ívanou vodou nebo paro-
  4354.  vodní smêsí.
  4355.  Vÿvojovê tento typ navazuje na pûvodní
  4356.  válcovÿ kotel. Spalování na ro¿tu v¿ak
  4357.  omezuje rûst dosaæitelného vÿkonu, byl
  4358.  proto ro¿tovÿ kotel nahrazen strmo-
  4359.  trubnÿm kotlem s prá¿kovÿm ohni¿têm.
  4360.  $P
  4361.  parní vÿkon: 10 aæ 25 t/h
  4362.  tlak páry: 1,3 aæ 4,5 MPa
  4363.  teplota páry: do 450°C
  4364.  $F
  4365. 014  1000095  STRUSKA
  4366.  Struska vzniká v parním kotli s vÿ-
  4367.  tavnÿm ohni¿têm tavením popele nebo
  4368.  popílku. Odpou¿tí se do granulaçní
  4369.  nádræe, kde se prudce ochlazuje a gra-
  4370.  nuluje. Zgranulovaná a rozdrcená
  4371.  struska se pneumaticky nebo hydraulic-
  4372.  ky dopravuje na sloæi¿tê.
  4373.  $P
  4374.  $F
  4375. 064  1010000  ST₧EDNë AKTIVNï@ODPAD
  4376.    Za st⌐ednê aktivní oznaçujeme
  4377.  odpad, kterÿ nemûæe bÿt za⌐azen do
  4378.  kategorie nízkoaktivního odpadu
  4379.  a zároveñ nevyæaduje speciální zachá-
  4380.  zení jako vysokoaktivní odpad.
  4381.  P⌐i manipulaci a p⌐epravê st⌐ednê
  4382.  aktivního odpadu je nutné stínêní,
  4383.  ale uvolñované teplo je malé. Odpady
  4384.  vyæadují trvalé uloæení v hlubinném
  4385.  geologickém úloæi¿ti, v nêkterÿch
  4386.  p⌐ípadech je moæné pouæít úloæi¿tê
  4387.  povrchového typu.
  4388.  $P
  4389.  $F
  4390.  NULB
  4391. 016  1000096  SUCHÉ PROCESY
  4392.  Obecnê chemické procesy probíhající
  4393.  bez pouæití vody.
  4394.  V p⌐ípadê odsi⌐ování spalin se mletÿ
  4395.  vápenec p⌐idává buâ p⌐ímo do spalova-
  4396.  cího prostoru nebo do speciálního
  4397.  chemického reaktoru, v nêmæ probíhá
  4398.  odsi⌐ování, a to ve formê suchého
  4399.  prá¿ku. Spaliny se pak çistí od
  4400.  vzniklÿch produktû chemického procesu
  4401.  odprá¿ením v bêænÿch odluçovaçích.
  4402.  $P
  4403.  $F
  4404. 016  1000000  SUPER FENIX
  4405.    Jedná se o francouzskÿ rychlÿ
  4406.  reaktor (¿têpení jader paliva vyvo-
  4407.  lávají p⌐edev¿ím rychlé neutrony)
  4408.  bez moderátoru, chlazenÿ roztavenÿm
  4409.  sodíkem. Vzhledem k moænosti roz¿í-
  4410.  ⌐ení reprodukce paliva (v aktivní
  4411.  zónê dochází k tvorbê nového ¿têp-
  4412.  ného materiálu transmutací U-238
  4413.  na Pu-239) je tento typ povaæován
  4414.  za perspektivní.
  4415.  $P
  4416.  $F
  4417. 016  1000097  SUSPENZE
  4418.  Forma fyzikálního rozptÿlení tuhé
  4419.  látky ve vodê.
  4420.  V procesu mokrého odsi⌐ování se jedná
  4421.  o suspenzi rozemletého vápence ve vo-
  4422.  dê, která se ve formê jemné mlhy p⌐i-
  4423.  vádí spolu s kou⌐ovÿmi plyny a s oxi-
  4424.  daçním vzduchem do absorbéru.
  4425.  Analogickÿ termín je vápencové mléko.
  4426.  $P
  4427.  $F
  4428. 014  1000098  SYSTÉM ÇI¢TëNï@SPALIN
  4429.  Sestává z odlouçení popílku a chemické
  4430.  separace ¿kodlivÿch plynû SO⌡ a NOX.
  4431.  $P
  4432.  $F
  4433. 014  1000099  ¢KVÅRA
  4434.  ¢kvára je natavenÿ tuhÿ zbytek spalo-
  4435.  vání kusového uhlí. Kromê popele obsa-
  4436.  huje i nespálené zbytky ho⌐lavé sloæky
  4437.  uhlí. ¢kvára se spolu s popelem musí
  4438.  odstranit z ro¿tu spalovacího za⌐ízení
  4439.  a odvézt na sloæi¿tê. Lze ji pouæít ve
  4440.  stavebnictví (¿kvárobeton), v zimê na
  4441.  posyp kluzké vozovky, aj.
  4442.  $P
  4443.  $F
  4444. 014  1001100  ¢KVÅROVÅ V¥SYPKA
  4445.  Prostor, v nêmæ se shromaæâuje
  4446.  popel a ¿kvára. U star¿ích kotlû se
  4447.  ¿kvárová vÿsypka nacházela pod ro¿tem
  4448.  a na konci pásového ro¿tu. Pohybem
  4449.  pásového ro¿tu prochází palivo ohni¿-
  4450.  têm a postupnê vyho⌐ívá. Zbylá ¿kvára
  4451.  a popel na konci ro¿tu padají do ¿kvá-
  4452.  rové vÿsypky.
  4453.  $P
  4454.  Minimální sklon dna: 65°
  4455.  $F
  4456. 002  1001082  ¢PIÇKOVÉ ELEKTRÅRNY
  4457.   ¢piçkové elektrárny pracují v dobê
  4458.  nejvêt¿í spot⌐eby elektrické energie
  4459.  (ve ¿piçce). Velmi vhodné jsou vodní
  4460.  elektrárny s moæností akumulace vody
  4461.  ve velké nádræi nad p⌐ehradou çi
  4462.  p⌐eçerpávací vodní elektrárny (umêlá
  4463.  akumulace).
  4464.  $P
  4465.  Nejvêt¿í çeská vodní elektrárna Orlík
  4466.  Rok uvedení do provozu: 1961/62
  4467.  Instalovanÿ vÿkon: 364 MW
  4468.  Turbíny: 4 Kaplanovy turbíny
  4469.  Vÿ¿ka koruny hráze: 85 m
  4470.  Objem nádræe: 703 milionû m3
  4471.  $F
  4472. 014  1000000  ¢TëPNÅ REAKCE
  4473.    Z pûvodního jádra vznikají dvê
  4474.  jádra men¿í. Roz¿têpit v jaderném
  4475.  reaktoru je moæné jen nêkterá têæká
  4476.  jádra atomû, nap⌐. jádra uranu,
  4477.  plutonia ...
  4478.  $P
  4479.  $F
  4480. 030  1000000  ¢TëPNÅ ₧ETëZOVÅ@REAKCE
  4481.    P⌐i roz¿têpení jádra na dvê jádra
  4482.  men¿í se uvolní v prûmêru dva aæ t⌐i
  4483.  neutrony, které mohou vyvolat roz-
  4484.  ¿têpení dal¿ího jádra. Tak vzniká
  4485.  "⌐etêzová" reakce.
  4486.  $P
  4487.  $F
  4488. 006  1000131  TECHNICKÅ VODA@SPLAVOVACï
  4489.  Voda s malÿmi nároky na çistotu,
  4490.  pouæívaná k dopravê materiálû
  4491.  v elektrárnê (nap⌐. popílku na
  4492.  sloæi¿tê). Spot⌐eba vody k provozu
  4493.  elektrárny je váænÿm problémem. Dá
  4494.  se vÿznamnê sníæit recirkulací pouæité
  4495.  vody s prûbêænÿm çi¿têním.
  4496.  $P
  4497.  $F
  4498. 001  1000083  TEPELNÅ ùÇINNOST
  4499.   Tepelná úçinnost vyjad⌐uje pomêr
  4500.  vyprodukované elektrické energie
  4501.  a vyrobené tepelné energie (tepelná
  4502.  úçinnost = el.vÿkon / tepelnÿ vÿkon).
  4503.  $P
  4504.  $F
  4505. 001  1001101  TEPELNÉ DIAGRAMY
  4506.  Diagramy znázorñující termodynamické
  4507.  procesy probíhající v pracovní látce.
  4508.  Nejuæívanêj¿í jsou diagramy znázorñu-
  4509.  jící tepelné obêhy pracovní látky
  4510.  v diagramu teplota - entropie (T-s)
  4511.  nebo tlak -  mêrnÿ objem (p-v).
  4512.  $P
  4513.  T-s diagram Carnotova cyklu:
  4514.  Osa x: entropie, s (kJ/kg.K)
  4515.  Osa y: teplota, T (K)
  4516.  Carnotûv cyklus je v T-s diagramu
  4517.  obdélník, jehoæ vertikální strany
  4518.  znázorñují adiabatickou kompresi (p⌐i
  4519.  niæ¿í entropii) a adiabatickou expanzi
  4520.  (p⌐i vy¿¿í entropii). Horizontální
  4521.  úseçky znázorñují izotermickou kompre-
  4522.  si (p⌐i niæ¿í teplotê) a izotermickou
  4523.  expanzi (p⌐i vy¿¿í teplotê).
  4524.  $F
  4525. 001  1001102  TEPELN¥ MOTOR
  4526.  Stroj, v nêmæ dochází periodicky
  4527.  k p⌐emênê tepelné energie pracovní
  4528.  látky v mechanickou práci. P⌐íkladem
  4529.  tepelného motoru je spalovací motor,
  4530.  v nêmæ se p⌐emêñuje periodicky teplo
  4531.  získávané spalováním benzinu nebo
  4532.  motorové nafty na pohybovou energii
  4533.  vozidla. Jinÿm p⌐íkladem je spalovací
  4534.  plynová turbína.
  4535.  $P
  4536.  Spalovací plynová turbína typ GT26.
  4537.  Vÿkon turbíny: 240 MW
  4538.  ùçinnost: 37,8 %
  4539.  Mêrná spot⌐eba tepla: 9 526 kJ/kWh
  4540.  Otáçky: 3 000 1/min
  4541.  Vÿstupní teplota spalin: 608°C
  4542.  Mnoæství spalin: 542 kg/s
  4543.  (Dal¿í vyuæití spalin ve spalinovém
  4544.  kotli a v odbêru tepla na vytápêní)
  4545.  $F
  4546. 016  1001164  TEPELN¥ NAPÅJEÇ
  4547.  Potrubní systém p⌐ivádêjící horkou
  4548.  vodu nebo páru z energetické centrály
  4549.  do místa pot⌐eby. Racionální vyuæití
  4550.  fosilních paliv znamená souçasnou
  4551.  vÿrobu elekt⌐iny, horké uæitkové vody
  4552.  a tepla na vytápêní. S탠tepelnÿch
  4553.  napájeçû tedy postupnê poroste.
  4554.  $P
  4555.  Centralizované zásobování teplem
  4556.  elektrárny Hodonín
  4557.  1. Parní soustava centralizovaného
  4558.     zásobování teplem o parametrech
  4559.     1,8 MPa/270°C a 0,45/190°C
  4560.  2. Horkovodní soustava pro Holíç
  4561.     150/70°C
  4562.  $F
  4563. 134  1000000  TEPELN¥ NEUTRON
  4564.    Zpomalenÿ neutron s malou kine-
  4565.  tickou energií. Zpomalování neutronu
  4566.  z rychlého na tepelnÿ probíhá nárazy
  4567.  neutronu do jader. P⌐i têchto sráæ-
  4568.  kách neutron p⌐edá jádru vædy çást
  4569.  své energie a tak se zpomaluje. Nej-
  4570.  vêt¿í mnoæství energie p⌐edá neutron
  4571.  jádru srovnatelné hmotnosti. Proto
  4572.  velmi úçinnê zpomaluje neutrony voda
  4573.  (vodík). Materiál, kterÿ úçinnê zpo-
  4574.  maluje neutrony, nazÿváme moderátor.
  4575.  $P
  4576.  $F
  4577. 028  1010000  TEPELN¥ REAKTOR
  4578.    Typ reaktoru, ve kterém ¿têpení
  4579.  jader paliva vyvolávají p⌐edev¿ím
  4580.  pomalé neutrony. K tomuto typu reak-
  4581.  torû pat⌐í i reaktory typu VVER (typ
  4582.  reaktoru vyuæívanÿ v ÇR).
  4583.  $P
  4584.  $F
  4585.  NADA
  4586. 030  1001084  TEPLÅRNA
  4587.   Energetické za⌐ízení urçené
  4588.  k souçasné dodávce elekt⌐iny
  4589.  a tepla, vyznaçující se vysokÿm
  4590.  stupnêm vyuæití paliva.
  4591.   Termín odpovídá tradiçní çeské termi-
  4592.  nologii, v souçasné dobê se prosazuje
  4593.  termín "kogeneraçní vÿroba elekt⌐iny
  4594.  a uæitkového tepla."
  4595.  $P
  4596.  Bloková teplárna s pl. turbínou GT5
  4597.  Instalovanÿ elektrickÿ vÿkon: 2,5 MW
  4598.  Tepelnÿ vÿkon (dodávka tepla): 5 MW
  4599.  Palivo: zemní plyn nebo topnÿ olej
  4600.  Vyuæití paliva: 80 aæ 90 %
  4601.  $F
  4602. 113  1000085  TEPLO
  4603.   Teplo (p⌐esnêji vnit⌐ní energie
  4604.  látky) je forma energie daná neuspo-
  4605.  ⌐ádanÿm pohybem atomû a molekul.
  4606.  $P
  4607.  $F
  4608. 015  1000103  TEPLOSMëNNÅ PLOCHA
  4609.  Çást povrchu tepelného vÿmêníku, v níæ
  4610.  se zprost⌐edkovává p⌐estup nebo vÿmêna
  4611.  tepla mezi pracovní látkou (voda,pára,
  4612.  spaliny) a stênou vÿmêníku.
  4613.  Teplosmênnou plochou pûvodního parního
  4614.  válcového kotle byl povrch spodní çás-
  4615.  ti kotle, oh⌐ívanÿ plameny a horkÿmi
  4616.  spalinami.
  4617.  V moderních kotlích tvo⌐í teplosmênnou
  4618.  plochu vnêj¿í povrchy trubek, jimiæ
  4619.  proudí oh⌐ívaná látka.
  4620.  $P
  4621.  $F
  4622. 134  1000056  TERÇOVÉ JÅDRO
  4623.    Terçové nazÿváme jádro, na které
  4624.  p⌐i studiu jadernÿch reakcí dopadá
  4625.  p⌐ímÿ svazek primárních çástic
  4626.  a vyvolává v nêm studovanÿ proces.
  4627.  $P
  4628.  $F
  4629. 001  1001086  TERMICKÅ ùÇINNOST@CYKLU
  4630.   ùçinnost p⌐emêny tepelné energie
  4631.  pracovní látky v mechanickou práci.
  4632.  K této p⌐emênê dochází periodickou
  4633.  prací tepelného motoru na základê
  4634.  termodynamického cyklu (tepelného
  4635.  obêhu). Nejvy¿¿í termickou úçinnost
  4636.  p⌐i danÿch parametrech má vædy Carno-
  4637.  tûv cyklus. Tento cyklus v¿ak prak-
  4638.  ticky nelze realizovat a slouæí nám
  4639.  k porovnání termické úçinnosti rûznÿch
  4640.  obêhû.
  4641.  $P
  4642.  Termická úçinnost nêkterÿch cyklû
  4643.  Uhelná parní elektrárna: 36 %
  4644.  Elektrárna s tlakovÿmi fluidními
  4645.  kotly pracující v paroplynovém cyklu:
  4646.                           42 aæ 44 %
  4647.  Moderní elektrárna na zemní plyn
  4648.  pracující v paroplynovém cyklu:
  4649.                           55 %
  4650.  Jaderná elektrárna: 29 aæ 35 %
  4651.  $F
  4652. 001  1001104  TERMODYNAMICKÉ@CYKLY
  4653.  Neboli tepelné obêhy - souslednost
  4654.  zmên stavu pracovní látky, která
  4655.  zaçíná a konçí vædy ve vÿchozím bodê.
  4656.  Nejznámêj¿í tepelné obêhy jsou Carno-
  4657.  tûv cyklus s nejvy¿¿í termickou úçin-
  4658.  ností (má spí¿e teoretickÿ vÿznam pro
  4659.  hodnocení reálnÿch tepelnÿch obêhû),
  4660.  Clausiûv-Rankinûv cyklus pouæívanÿ ve
  4661.  velké vêt¿inê elektráren na fosilní
  4662.  paliva, Braytonûv cyklus s plynovou
  4663.  turbínou a v poslední dobê paroplynové
  4664.  cykly (kombinace plynového a parního
  4665.  cyklu).
  4666.  $P
  4667.  Paroplynovÿ cyklus s p⌐ih⌐íváním páry
  4668.  Plynovÿ cyklus (vzduch, spaliny)
  4669.  Sání kompresoru - tlak: 0,1 MPa
  4670.                  - teplota: 20°C
  4671.  Vÿstup z kompresoru - tlak: 0,8 MPa
  4672.                      - teplota: 258°C
  4673.  Vstup do turbíny - teplota: 800°C
  4674.  Vÿstup z turbíny - teplota: 319°C
  4675.  Parní cyklus (voda, pára)
  4676.  Vstup do turbíny - tlak: 3 MPa
  4677.                   - teplota: 565°C
  4678.  Kondenzátor: tlak 3 kPa, teplota 24°C
  4679.  Termická úçinnost celého cyklu: 56%
  4680.  ùçinnost Carnotova cyklu: 72,3%
  4681.  $F
  4682. 014  1010106  TEXTILNï FILTRY
  4683.  Filtry pouæité v odluçovaçi popílku
  4684.  k separaci zbylÿch tuhÿch çástic.
  4685.  Jedná se o prûmyslové textilní filtry
  4686.  pracující v podstatê na stejném prin-
  4687.  cipu jako filtr bêæného vysavaçe.
  4688.  Rozmêry jsou pochopitelnê vêt¿í,
  4689.  hustota tkaniny závisí na velikosti
  4690.  absorbovanÿch çástic. V jednom odlu-
  4691.  çovaçi se pouæívá paralelnê aæ nêkolik
  4692.  desítek filtrû. Oklepávací za⌐ízení
  4693.  umoæñuje oçi¿têní filtrû a hromadêní
  4694.  zachycenÿch çástic ve vÿsypce.
  4695.  $P
  4696.  $F
  4697.  FILTR
  4698. 024  1000006  TëÆKÅ VODA - D⌡0
  4699.    Má vÿborné moderaçní vlastnosti
  4700.  a jen velmi slabê pohlcuje neutrony.
  4701.  Têæká voda a grafit jsou jedinÿmi
  4702.  moderátory, které umoæñují za urçi-
  4703.  tÿch podmínek pouæít jako jaderné
  4704.  palivo p⌐írodní smês izotopû uranu.
  4705.  $P
  4706.  $F
  4707. 004  1001105  TLAKOV¥ FLUIDNï@KOTEL
  4708.  Fluidní kotel pracující p⌐i vysokém
  4709.  tlaku. Vyuæití energie obsaæené
  4710.  ve stlaçenÿch spalinách vyæaduje
  4711.  za⌐azení plynové turbíny. Vyçi¿têné
  4712.  spaliny se p⌐ivádêjí do plynové tur-
  4713.  bíny, kde expandují. Turbína je na
  4714.  spoleçné h⌐ídeli s kompresorem, kterÿ
  4715.  dopravuje stlaçenÿ vzduch zpêt do
  4716.  fluidního kotle.
  4717.  $P
  4718.  První komerçní teplárna na svêtê,
  4719.  vybavená tlakovÿmi fluidními kotly.
  4720.  Dodavatel: ABB Carbon
  4721.  Lokalita: ¢védsko,
  4722.         p⌐edmêstí Stockholmu "Värtan"
  4723.  Instalovanÿ elektrickÿ vÿkon: 137 MW
  4724.  Dodávka tepla pro Stockholm: 220 MWt
  4725.  Palivo:  çerné uhlí dováæené z Anglie
  4726.           nebo z Polska
  4727.  Bloky:   2 jednotky P200
  4728.  Emise:   NOX-20 mg/MJ, SO⌡-60 mg/MJ,
  4729.           popílek 5 mg/m3
  4730.  $F
  4731. 004  1001231  TLAKOV¥ FLUIDNï@KOTEL (⌐ez)
  4732.  Tlakovÿ fluidní kotel firmy ABB-Carbon
  4733.  P200. V souçasné dobê pracují ve svêtê
  4734.  jiæ çty⌐i jednotky v komerçním provo-
  4735.  zu. Jsou to dvê jednotky ¿védské
  4736.  teplárny Värtan, 1 blok ¿panêlské
  4737.  elektrárny Escatron a 1 blok v USA
  4738.  (elektrárna TIDD).
  4739.  $P
  4740.  Tlakovÿ fluidní kotel P200.
  4741.  Çistÿ elektrickÿ vÿkon: 80 MWe
  4742.  Vÿkon plynové turbíny GT35T: 17 MWe
  4743.  Vÿkon parní turbíny: 67 MWe
  4744.  Tlak v kotli: 1,2 MPa
  4745.  Teplota fluidního loæe: 880°C
  4746.  Teplota na vstupu do plynové turbíny:
  4747.          840°C
  4748.  $F
  4749. 004  1001232  TLAKOV¥ FLUIDNï@KOTEL - ¢PANëLSKO
  4750.  Elektrárna spoleçnosti Empresa
  4751.  Nacional de Electricidad SA, (ENDESA).
  4752.  Po t⌐icetiletém provozu bylo nutné
  4753.  nahradit zastaralé jednotky v souladu
  4754.  s novÿmi poæadavky na ochranu æivot-
  4755.  ního prost⌐edí. Na základê konkurzu
  4756.  byl zvolen tlakovÿ fluidní kotel
  4757.  P200. Nová jednotka byla uvedena
  4758.  do provozu v r. 1991.
  4759.  $P
  4760.  Jednotka P200.
  4761.  Palivem je domácí kvalitní lignit.
  4762.  Obsah síry: 7 %
  4763.  Podíl absorbované síry: 90 %
  4764.  Parametry páry: - tlak 9,3 MPa
  4765.                  - teplota 510°C.
  4766.  $F
  4767. 256  1000088  TRANSFORMÅTOR
  4768.   Slouæí k p⌐emênê elektrické energie
  4769.  jednoho napêtí na elektrickou energii
  4770.  napêtí jiného (vy¿¿ího nebo niæ¿ího)
  4771.  p⌐i stejném kmitoçtu.
  4772.  $P
  4773.  $F
  4774. 134  1000000  TRANSURANOVÉ PRVKY
  4775.    Transuranové prvky mají vy¿¿í poçet
  4776.  protonû neæ uran. Velikost jader zpû-
  4777.  sobuje jejich nestabilitu.
  4778.  $P
  4779.  $F
  4780. 390  1001057  TRITIUM
  4781.    Tritium je izotop vodíku.
  4782.  V reaktoru vzniká p⌐i ¿têpnÿch reak-
  4783.  cích v palivu a p⌐i neutronovÿch
  4784.  reakcích s rûznÿmi izotopy obsaæenÿmi
  4785.  v chladivu. Vêt¿ina tritia se p⌐emê-
  4786.  ñuje na tzv. tritiovou vodu a stává
  4787.  se souçástí normálního kolobêhu vody.
  4788.  Tritium vzniká také v p⌐írodê pûso-
  4789.  bením kosmického zá⌐ení.
  4790.  $P
  4791.   Radioaktivní izotop vodíku
  4792.   Relativní atomová hmotnost:    3,016
  4793.   Teplota varu:              -248,1 °C
  4794.   Hustota:          0,281 g/dm3 (0 °C)
  4795.   Tvo⌐í asi 10 e(-17) % p⌐írodního
  4796.   vodíku.
  4797.  $F
  4798. 015  1011135  TURBïNA
  4799.  Energetické za⌐ízení, v nêmæ probíhá
  4800.  na základê adiabatické expanze p⌐emêna
  4801.  çásti vnit⌐ní energie pracovní látky
  4802.  na mechanickou energii turbosoustrojí.
  4803.  Nejçastêji se v elektrárnách na fosil-
  4804.  ní paliva setkáme s parními turbínami,
  4805.  pracovní látkou je pára. Jinÿm roz¿í-
  4806.  ⌐enÿm typem jsou spalovací plynové
  4807.  turbíny, pracovní látkou jsou oh⌐áté
  4808.  spaliny vzniklé spalováním zemního
  4809.  plynu.
  4810.  $P
  4811.  Vÿkon zahrnuje ¿kálu od 2 do 500 MW
  4812.  Otáçky: 1500 1/min aæ 11000 1/min
  4813.  ùçinnost p⌐emêny: 0,85 aæ 0,95
  4814.  Vstupní parametry páry:
  4815.               - tlak: 2 aæ 16 MPa
  4816.               - teplota: 360 aæ 550°C
  4817.  $F
  4818.  TURB
  4819. 369  1001089  TURBïNA PARNï NEBO@PLYNOVÅ
  4820.   Energetické za⌐ízení, v nêmæ probíhá
  4821.  na základê adiabatické expanze p⌐emêna
  4822.  çásti vnit⌐ní energie pracovní látky
  4823.  na mechanickou práci turbosoustrojí.
  4824.  Nejçastêji se v elektrárnách setkáme
  4825.  s parními turbínami, pracovní látkou
  4826.  je pára. Turbína se zpravidla nachází
  4827.  na spoleçné h⌐ídeli s elektrickÿm
  4828.  generátorem - dohromady tvo⌐í tzv.
  4829.  turbogenerátor.
  4830.  $P
  4831.  Vÿkon zahrnuje ¿kálu od 2 do 500 MW
  4832.  Otáçky: 1500 1/min aæ 11000 1/min
  4833.  ùçinnost p⌐emêny: 0,85 aæ 0,95
  4834.  Vstupní parametry páry:
  4835.               - tlak: 2 aæ 16 MPa
  4836.               - teplota: 360 aæ 550°C
  4837.  $F
  4838. 511  1000090  TURBOGENERÅTOR
  4839.   Soustrojí sestávající z turbíny
  4840.  a z elektrického generátoru (alter-
  4841.  nátoru), zpravidla na jedné h⌐ídeli.
  4842.  Turbogenerátor mûæe bÿt ⌐azen v blo-
  4843.  kovém uspo⌐ádání s jedním zdrojem
  4844.  pracovní látky, pohánêjící turbínu,
  4845.  nebo pracuje nêkolik paralelnê
  4846.  zapojenÿch turbogenerátorû.
  4847.  $P
  4848.  $F
  4849. 220  1000000  U-235
  4850.    U-235 je izotop uranu ¿têpitelnÿ
  4851.  pomalÿmi neutrony. Je hlavní vyuæi-
  4852.  telnou sloækou paliva v tlakovodních
  4853.  reaktorech zaloæenÿch na ¿têpení
  4854.  pomalÿmi neutrony. Proto se musí
  4855.  p⌐írodní uran pro vyuæití v têchto
  4856.  reaktorech obohacovat na obsah
  4857.  cca 3 % U-235.
  4858.  $P
  4859.  $F
  4860. 220  1000000  U-238
  4861.    U-238 je izotop uranu, kterÿ je
  4862.  moæno ¿têpit pouze tzv. rychlÿmi
  4863.  neutrony. P⌐i záchytu pomalej¿ího
  4864.  neutronu jádrem se U-238 p⌐emêní
  4865.  na plutonium Pu-239.
  4866.  $P
  4867.  $F
  4868. 004  1001205  ùÇINNOST VëTRNÉHO@TURBOGENERÅTORU
  4869.   ùçinnost vêtrného turbogenerátoru je
  4870.  pomêr získané mechanické práce rotoru
  4871.  a kinetické energie vêtru procházejí-
  4872.  cího plochou opsanou vrtulí turbogene-
  4873.  rátoru. Teoreticky dosaæitelná úçin-
  4874.  nost roste se souçinitelem rychlobêæ-
  4875.  nosti turbíny.
  4876.  $P
  4877.  Teoreticky dosaæitelná úçinnost: 59 %
  4878.  Maximálnê dosaæitelná úçinnost
  4879.    - holandskÿ vêtrnÿ mlÿn:       18 %
  4880.    - americkÿ mnoholistovÿ rotor: 30 %
  4881.    - rotor Darrieus:              46 %
  4882.    - moderní dvoulistovÿ rotor:   48 %
  4883.  $F
  4884. 030  1010108  UHELNÉ PARNï@ELEKTRÅRNY
  4885.  Elektrárna vyuæívající k p⌐emênê
  4886.  tepla uvolnêného spalováním uhlí
  4887.  v elektrickou energii parní cyklus.
  4888.  Nejroz¿í⌐enêj¿ím souçasnÿm typem jsou
  4889.  elektrárny spalující prá¿kové uhlí
  4890.  v granulaçním ohni¿ti. Hlavním problé-
  4891.  mem zûstává negativní vliv na æivotní
  4892.  prost⌐edí (exhalace popílku, oxidû
  4893.  síry a dusíku).
  4894.  $P
  4895.  Parametry nejvêt¿í çeské uhelné parní
  4896.  elektrárny Mêlník III:
  4897.  Instalovanÿ vÿkon: 500 MW
  4898.  Parní instalovanÿ vÿkon: 1 600 t/h
  4899.  Tlak páry: 17, 8 MPa
  4900.  Teplota páry: 540°C
  4901.  $F
  4902.  POCER
  4903. 014  1000109  UHLï
  4904.  Tuhé fosilní palivo.Podle geologického
  4905.  stá⌐í je nejstar¿í çerné uhlí, potom
  4906.  hnêdé uhlí a nejmlad¿í jsou lignity.
  4907.  Vÿh⌐evnost uhlí odpovídá geologickému
  4908.  stá⌐í, takæe nejvÿh⌐evnêj¿í jsou çerná
  4909.  uhlí. Celosvêtové zásoby uhlí jsou
  4910.  velmi znaçné, problém v¿ak spoçívá
  4911.  v negativním pûsobení souçasnÿch uhel-
  4912.  nÿch elektráren na æivotní prost⌐edí.
  4913.  Velkou perspektivu mají tzv.
  4914.  "Technologie çistého uhlí".
  4915.  $P
  4916.  $F
  4917. 320  1010000  ùLOÆI¢Të RADIO-@AKTIVNïCH ODPADª
  4918.    ùloæi¿tê radioaktivních odpadû je
  4919.  prostor vybavenÿ pro skladování
  4920.  a trvalé uloæení radioaktivních
  4921.  odpadû bez zámêru jejich opêtovného
  4922.  vyjmutí. Zabezpeçuje izolaci odpadû
  4923.  od æivotního prost⌐edí pomocí více-
  4924.  bariérového systému. Podle umístêní
  4925.  mûæe bÿt povrchové, v podzemních
  4926.  dutinách nebo v hlubinnÿch geolo-
  4927.  gickÿch útvarech.
  4928.  $P
  4929.  $F
  4930.  NULC
  4931. 320  1010000  ùLOÆI¢Të V PODZEM-@NïCH DUTINÅCH
  4932.    Tato úloæi¿tê slouæí k trvalému
  4933.  uloæení nízko a st⌐ednê aktivních
  4934.  odpadû s krátkÿm i dlouhÿm poloçasem
  4935.  rozpadu nebo s p⌐irozenÿmi radio-
  4936.  nuklidy. Budují se v podzemních
  4937.  dutinách v malé hloubce (vytêæená
  4938.  dûlní díra). Hlavní izolaçní bariéra
  4939.  je tvo⌐ena okolním geologickÿm
  4940.  prost⌐edím.
  4941.  $P
  4942.  $F
  4943.  NULB
  4944. 128  1000000  UMëLÅ RADIOAKTIVITA
  4945.    Umêlá radioaktivita je rozpad nuk-
  4946.  lidu vyvolanÿ umêlÿm p⌐edáním energie
  4947.  jádru nuklidu tak, æe se tento nuklid
  4948.  stane nestabilním a rozpadne se
  4949.  s vysláním zá⌐ení alfa, beta nebo
  4950.  gama. Je-li produkt rozpadu radio-
  4951.  aktivní, vzniká rozpadová ⌐ada.
  4952.  $P
  4953.  $F
  4954. 224  1001059  URAN
  4955.    Uran je p⌐irozenÿ radioaktivní
  4956.  prvek o nêkolika izotopech pouæívanÿ
  4957.  jako palivo. Dosud jsou známy izotopy
  4958.  uranu hmotnostních çísel 227 aæ 240,
  4959.  z nichæ v p⌐irozené izotopní smêsi
  4960.  se vyskytují mate⌐ské nuklidy uranové
  4961.  a aktiniové ⌐ady (U-238 a U-235)
  4962.  a dce⌐innÿ produkt uranové ⌐ady
  4963.  (U-234).P⌐írodní smês izotopû uranu
  4964.  se skládá z 99,3% U-238 a 0,7% U-235.
  4965.  Praktickÿ vÿznam izotopû uranu spo-
  4966.  çívá ve ¿têpnosti U-235 a U-233 tepel-
  4967.  nÿmi neutrony a ve schopnosti udræet
  4968.  ⌐etêzovou reakci.
  4969.  $P
  4970.   Chemickÿ prvek: pat⌐í mezi aktinoidy
  4971.   Oxidaçní çíslo:                  3-6
  4972.   Atomové çíslo:                    92
  4973.   Relativní atomová hmotnost:  238,029
  4974.   Teplota tání:                1132 °C
  4975.   Teplota varu:                3818 °C
  4976.   Hustota:            19 g/cm3 (25 °C)
  4977.   Tvrdost:                         6,0
  4978.   Rudy:             Uranin s p⌐ímêsemi
  4979.   Polomêr jádra:
  4980.   R = 1,3 e (-15) * A e (-1/3)
  4981.   A = 235 (Hmotnostní çíslo)
  4982.  $F
  4983. 028  1000000  URANOVÅ RUDA
  4984.    Uranovou rudou nazÿváme nerosty
  4985.  s podstatnou p⌐ímêsí p⌐írodního
  4986.  uranu. Nejdûleæitêj¿í uranovou rudou
  4987.  je uranin (smolinec) - çernÿ, smolnê
  4988.  lesklÿ nerost oxidu uraniçitého.
  4989.  $P
  4990.  $F
  4991. 016  1001167  ùTLUMOV¥ PROGRAM
  4992.  Program postupného odstavování
  4993.  zastaralÿch uhelnÿch elektráren.
  4994.  V rámci programu sníæení ¿kodlivÿch
  4995.  emisí byl s p⌐ihlédnutím k oçekávané
  4996.  sníæené spot⌐ebê elekt⌐iny vypracován
  4997.  plán postupného odstavování uhelnÿch
  4998.  elektráren zejména v têch oblastech,
  4999.  které trpí nadmêrnÿmi ¿kodlivÿmi
  5000.  emisemi.
  5001.  $P
  5002.  ùtlumovÿ program Çeské republiky:
  5003.  Do roku 1995 odstavit zastaralé
  5004.  elektrárny o celkovém vÿkonu 1456 MW
  5005.  (z toho v severních Çechách 994 MW).
  5006.  Do roku 2000 zvÿ¿it poçet odstavenÿch
  5007.  uhelnÿch elektráren na 1700 Mw.
  5008.  $F
  5009. 004  1001110  VÅLCOV¥ PARNï KOTEL
  5010.  Pûvodní válcovÿ kotel z poçátku na¿eho
  5011.  století sestával z leæatého ocelového
  5012.  válce naplnêného do poloviny vodou a
  5013.  z ohni¿tê, v nêmæ se spalovalo uhlí.
  5014.  Stêna kotle tvo⌐ila souçasnê teplo-
  5015.  smênnou plochu, oh⌐ívanou plamenem a
  5016.  spalinami. Uhlí se házelo na ro¿t ruç-
  5017.  nê, popel propadával ro¿tem do popel-
  5018.  níku. Sytá pára se z parního prostoru
  5019.  odvádêla parovodem do parního stroje.
  5020.  $P
  5021.  Vÿkon elektrárny: 100 aæ 1000 kW
  5022.  Parní vÿkon kotle: 1 aæ 2 t/h
  5023.  Tlak v kotli:      1,5 aæ 2 MPa
  5024.  Akumulaçní çíslo (pomêr vodního obsahu
  5025.  kotle a parního vÿkonu): 8 aæ 10 hod.
  5026.  Pomêr teplosmênné plochy a vodního
  5027.  obsahu: ⌐ádovê 1 m2/t
  5028.  Teplota spalin odcházejících komínem:
  5029.  300°C.
  5030.  $F
  5031. 008  1000111  VÅPENCOVÅ SUSPENZE
  5032.  Rozemletÿ vápenec rozmíchanÿ s vodou.
  5033.  Vápencová suspenze (vápencové mléko)
  5034.  se pouæívá ve formê jemné mlhy k ab-
  5035.  sorpci síry z kou⌐ovÿch plynû. Oxid
  5036.  si⌐içitÿ reaguje s vápencem a za
  5037.  p⌐ítomnosti oxidaçního vzduchu vzniká
  5038.  energosádrovec.
  5039.  $P
  5040.  $F
  5041. 006  1001112  VARNÉ TRUBKY@- VARNICE
  5042.  Trubky, v nichæ dochází vlivem
  5043.  prostupujícího tepla k tvorbê páry.
  5044.  Parovodní smês je p⌐ivádêna zpêt
  5045.  do parního bubnu.
  5046.  Varnice jsou ve spalovacím prostoru
  5047.  strmotrubného kotle uspo⌐ádány ver-
  5048.  tikálnê têsnê vedle sebe a chrání
  5049.  stêny kotle p⌐ed tepelnÿm po¿kozením.
  5050.  $P
  5051.  Vnêj¿í prûmêr varnic: 25 aæ 75 mm
  5052.  Tlou¿tka stêny: do 6 mm
  5053.  Rozteç trubek: 1,2 aæ 2,0 d
  5054.  $F
  5055. 134  1000000  VAZEBNÅ ENERGIE
  5056.    Je to energie, kterou musíme vyna-
  5057.  loæit na to, abychom jádro rozloæili
  5058.  na jednotlivé nukleony.
  5059.  $P
  5060.  $F
  5061. 028  1001556  VENTILÅTOR
  5062.  Ventilátor je stroj na stlaçování
  5063.  plynu urçenÿ pro pomêr vÿstupního a
  5064.  vstupního tlaku men¿í neæ 1,1.
  5065.  V elektrárnách na fosilní paliva se
  5066.  ventilátory pouæívají k dopravê spalo-
  5067.  vacího vzduchu do ohni¿tê a k odvodu
  5068.  vychlazenÿch spalin do komína.
  5069.  Podle konstrukce rozli¿ujeme radiální
  5070.  a axiální provedení.
  5071.  $P
  5072.  Parametry spalinového ventilátoru
  5073.  Objemovÿ prûtok spalin: 15 m3/s
  5074.  Teplota spalin: 170°C
  5075.  Jmenovité stlaçení: 1,18 kPa
  5076.  Jmenovitÿ vÿkon ventilátoru: 30 kW
  5077.  $F
  5078. 260  1010093  VëTRNÅ ELEKTRÅRNA@OFFSHORE
  5079.   Vêtrné elektrárny se budou dob⌐e
  5080.  uplatñovat p⌐edev¿ím v oblastech
  5081.  s pravidelnÿm a silnÿm vêtrem. Takové
  5082.  lokality se nacházejí velmi çasto
  5083.  v horách a v p⌐ímo⌐skÿch krajích.
  5084.  Zatímco vÿstavba rozsáhlÿch vêtrnÿch
  5085.  parkû v horách mûæe naráæet na este-
  5086.  tická hlediska a bude patrnê neæádoucí
  5087.  v národních parcích a chránênÿch
  5088.  oblastech, nabízejí p⌐ímo⌐ské oblasti
  5089.  pro vÿstavbu vêtrnÿch elektráren ⌐adu
  5090.  vÿhod.
  5091.  $P
  5092.  $F
  5093.  OFFSH
  5094. 388  1000094  VëTRNÅ ELEKTRÅRNA 1
  5095.   Vêtrné elektrárny se budou dob⌐e
  5096.  uplatñovat p⌐edev¿ím v oblastech se
  5097.  silnÿm a pravidelnÿm vêtrem. Mezi
  5098.  takové lokality pat⌐í p⌐edev¿ím hory
  5099.  a p⌐ímo⌐ské kraje. P⌐es nespornÿ
  5100.  uæitek, kterÿ vÿstavba vêtrnÿch elek-
  5101.  tráren jakoæto obnovitelnÿch zdrojû
  5102.  elektrické energie p⌐iná¿í, nelze
  5103.  pominout ani estetická hlediska.
  5104.  $P
  5105.  $F
  5106. 004  1011095  VëTRNÅ TURBïNA@DARRIEUS
  5107.   V roce 1930 stál Francouz George
  5108.  Darrieus u kolébky vynálezu vêtrné
  5109.  turbíny se svislou osou, jejíæ funkce
  5110.  je nezávislá na smêru proudícího
  5111.  vêtru. Svislé listy mohou bÿt upevnêny
  5112.  buâ rovnobêænê s osou rotoru ve spe-
  5113.  ciálním rámu (nap⌐. dvoulistÿ rotor
  5114.  Darrieus-H, nebo t⌐ílistá varianta),
  5115.  çi do oblouku ve tvaru luku, jehoæ
  5116.  tetivu tvo⌐í osa rotoru (Darrieus fí).
  5117.  $P
  5118.  Souçinitel rychlobêænosti: 3 aæ 5,5
  5119.  ùçinnost: 30 aæ 45 %
  5120.  $F
  5121.  Darri
  5122. 004  1001096  VëTRN¥@TURBOGENERÅTOR
  5123.  Základní çást vêtrné elektrárny, v níæ
  5124.  dochází k p⌐emênê kinetické energie
  5125.  vêtru na mechanickou práci rotoru
  5126.  a na elektrickou energii. Obvykle
  5127.  sestává z vêtrné turbíny, p⌐evodovky
  5128.  a elektrického generátoru.
  5129.  $P
  5130.  Turbogenerátor V39-500 kW
  5131.  (Vestas Wind System, Dánsko)
  5132.  Vÿkon: 500 kW p⌐i rychlosti vêtru
  5133.           15 m/s
  5134.  Vêtrná turbína: t⌐ílistová
  5135.                  prûmêr 39 m
  5136.                  otáçky: 30 za min.
  5137.  P⌐evodovka: planetová, p⌐evod 1:50
  5138.              obsah oleje: 100 litrû
  5139.  Generátor: asynchronní, çty⌐pólovÿ
  5140.             napêtí 690 V
  5141.             jmenovité otáçky: 1522/min
  5142.  $F
  5143. 004  1011097  VëTRN¥ PARK
  5144.   Vêtrné elektrárny lze stavêt buâ
  5145.  jednotlivê, nebo se sdruæují do parkû
  5146.  (nêkdy se pouæívá termín vêtrné
  5147.  farmy). Vêtrné parky mají desítky
  5148.  aæ stovky jednotek, v ojedinêlÿch
  5149.  p⌐ípadech dokonce nêkolik tisíc.
  5150.  $P
  5151.  Vêtrnÿ park Altamontskÿ prûsmyk, USA
  5152.  Celkovÿ instalovanÿ vÿkon: 525 MW
  5153.  Poçet jednotek: 5 500
  5154.  Poçet druhû turbogenerátorû: 17
  5155.  Plocha: 6 000 ha.
  5156.  $F
  5157.  vetpa
  5158. 016  1001113  VI₧IÇ
  5159.  Za⌐ízení, zaji¿ƒující rozmíchání
  5160.  rozemletého vápence ve vodní suspenzi.
  5161.  V podstatê uzav⌐ená vodní nádræ s p⌐í-
  5162.  vodem vody a rozemletého vápence,
  5163.  v níæ rotují lopatky. Vápencová sus-
  5164.  penze se odvádí do absorbéru, kde za
  5165.  p⌐ítomnosti oxidaçního vzduchu reaguje
  5166.  s oxidem si⌐içitÿm.
  5167.  $P
  5168.  Odsí⌐enÿ blok o vÿkonu 200 MW
  5169.  P⌐ísun mletého vápence do vi⌐içe:
  5170.         9 t/h
  5171.  Spot⌐eba doplñované procesní vody:
  5172.         7 aæ 8 t/h
  5173.  $F
  5174. 002  1001098  VLTAVSKÅ KASKÅDA
  5175.   Vodní elektrárny vyuæívající hydro-
  5176.  energetickÿ potenciál Vltavy. Kromê
  5177.  energetického vyuæití má vltavská
  5178.  kaskáda i vodohospodá⌐skÿ vÿznam jako
  5179.  ochrana p⌐ed povodnêmi. Zaji¿ƒuje
  5180.  rovnêæ minimální prûtok Prahou
  5181.  (40 m3/s) a p⌐ispívá k rozvoji ⌐íçní
  5182.  dopravy. Zároveñ slouæí i k rekreaci
  5183.  a sportovní çinnosti.
  5184.  $P
  5185.  Vodní elektrárny vltavské kaskády:
  5186.  (V závorce instalovanÿ vÿkon)
  5187.  Lipno I (120 MW)
  5188.  Lipno II (1,5 MW)
  5189.  Orlík (364 MW)
  5190.  Kamÿk (40 MW)
  5191.  Slapy (144 MW)
  5192.  ¢têchovice I (22,5 MW)
  5193.  ¢têchovice II (40 MW)
  5194.  Vrané (13,9 MW)
  5195.  Mod⌐any (1,5 MW)
  5196.  ¢tvanice (5,7MW)
  5197.  Celkovÿ instalovanÿ vÿkon: 753,1 MW
  5198.  $F
  5199. 113  1001099  VNIT₧Nï ENERGIE
  5200.   Stavová veliçina charakterizující
  5201.  energetickÿ stav pracovní látky. P⌐i
  5202.  tepelné vÿmênê mezi dvêma látkami
  5203.  dojde k poklesu vnit⌐ní energie jedné
  5204.  látky a k rûstu tepelné energie látky
  5205.  druhé. Podobnê v tepelném motoru
  5206.  se mêní çást vnit⌐ní energie pracovní
  5207.  látky na mechanickou práci.
  5208.  V energetice se çasto setkáme s pojmem
  5209.  "tepelná energie", kterÿ nahrazuje
  5210.  pojem vnit⌐ní energie. Açkoliv moderní
  5211.  fyzika termín "tepelná energie" nepou-
  5212.  æívá, má v energetice svûj uæiteçnÿ
  5213.  a intuitivnê dob⌐e chápanÿ smysl.
  5214.  $P
  5215.  Zmêna vnit⌐ní energie páry o tlaku
  5216.  16,5 MPa oh⌐áté z 350°C na 550°C je
  5217.  p⌐ibliænê 480 kJ/kg. Jestliæe se
  5218.  v¿ak oh⌐eje pára o stejnÿ teplotní
  5219.  rozdíl v parním kotli (to znamená
  5220.  izobaricky, za stálého tlaku), je
  5221.  pot⌐eba 1 kg páry dodat p⌐ibliænê
  5222.  800 kJ. Kromê zvêt¿ení své vnit⌐ní
  5223.  energie pára také zvêt¿ila svûj objem
  5224.  a vykonala tzv. "vnêj¿í mechanickou
  5225.  práci".
  5226.  $F
  5227. 001  1000114  VNIT₧Nï ENERGIE
  5228.  Stavová veliçina charakterizující
  5229.  energetickÿ stav pracovní látky. P⌐i
  5230.  tepelné vÿmênê mezi dvêma látkami
  5231.  dojde k poklesu vnit⌐ní energie jedné
  5232.  látky a k rûstu tepelné energie látky
  5233.  druhé. Podobnê v tepelném motoru se
  5234.  mêní çást vnit⌐ní energie pracovní
  5235.  látky na mechanickou práci.
  5236.  V energetice se çasto setkáme s pojmem
  5237.  "tepelná energie", kterÿ nahrazuje po-
  5238.  jem vnit⌐ní energie. Açkoliv moderní
  5239.  fyzika termín "tepelná energie" nepou-
  5240.  æívá, má v energetice svûj uæiteçnÿ a
  5241.  intuitivnê dob⌐e chápanÿ smysl.
  5242.  $P
  5243.  Zmêna vnit⌐ní energie páry o tlaku
  5244.  16,5 MPa oh⌐áté z 350°C na 550°C je
  5245.  p⌐ibliænê 480 kJ/kg.
  5246.  Jestliæe se v¿ak oh⌐eje pára o stejnÿ
  5247.  teplotní rozdíl v parním kotli (to
  5248.  znamená izobaricky, za stálého tlaku),
  5249.  je pot⌐eba 1 kg páry dodat p⌐ibliænê
  5250.  800 kJ. Kromê zvêt¿ení své vnit⌐ní
  5251.  energie pára také zvêt¿ila svûj objem
  5252.  a vykonala tzv. "vnêj¿í mechanickou
  5253.  práci".
  5254.  $F
  5255. 134  1001070  VODïK
  5256.    Molekulovÿ vodík je bezbarvÿ plyn,
  5257.  bez chuti a zápachu, kterÿ zapálen
  5258.  na vzduchu ho⌐í namodralÿm plamenem.
  5259.  Je více neæ 14x lehçí neæ vzduch.
  5260.  Ve vodê a rozpou¿têdlech je málo
  5261.  rozpustnÿ, za obyçejné teploty
  5262.  je málo aktivní. Za tepla se sluçuje
  5263.  s mnoha prvky. S kyslíkem vytvá⌐í
  5264.  t⌐askavou smês. Pro velkou aktivitu
  5265.  ke kyslíku je silnÿm redukçním
  5266.  prost⌐edníkem.
  5267.  Pouæití: Pro hydrogenaçní úçely,
  5268.  nap⌐. vÿrobu amoniaku, kys. chloro-
  5269.  vodíkové apod.
  5270.  $P
  5271.   nejjednodu¿¿í chem. prvek
  5272.   Skupina:                         I A
  5273.   Oxidaçní çíslo:                  1,1
  5274.   Atomové çíslo:                     1
  5275.   Relativní atomová hmotnost:  1,00797
  5276.   Teplota tání:             -259,20 °C
  5277.   Teplota varu:            -252,771 °C
  5278.   Hustota:               0,08988 g/dm3
  5279.   Zdroj: rozkladem vody, ropy, zemního
  5280.   plynu.
  5281.   Polomêr jádra je roven polomêru
  5282.   protonu 1,4 e(-15) m.
  5283.  $F
  5284. 002  1001100  VODNï ELEKTRÅRNA@LIPNO I
  5285.   Slouæí jako ¿piçková vodní elektrárna
  5286.  Do provozu byla uvedena v roce 1959.
  5287.  Zajímavostí je odvod vody od turbín
  5288.  odpadním tunelem dlouhÿm 3,6 km, kterÿ
  5289.  vyúsƒuje aæ do nádræe Lipno II.
  5290.  P⌐ehradní nádræ je na¿ím nejvêt¿ím
  5291.  umêlÿm jezerem.
  5292.  $P
  5293.  Hráz: kombinovaná gravitaçní betonová
  5294.        a sypaná zemní.
  5295.  Vÿ¿ka 25 m, délka 300 m
  5296.  Rozloha p⌐ehradní nádræe 50 km²
  5297.  Celkovÿ vÿkon: 120 MW
  5298.  Strojovna: obsahuje 2 soustrojí
  5299.       osazená Francisovÿmi turbínami
  5300.       s hltností  2 x 46 m3/s,
  5301.     spád 160 m (strojovna je 160 m pod
  5302.     zemí).
  5303.  $F
  5304. 002  1001101  VODNï ELEKTRÅRNA@¢TëCHOVICE II
  5305.   P⌐eçerpávací vodní elektrárna má
  5306.  umêlou nádræ bez p⌐irozeného p⌐ítoku.
  5307.  Je vybudována na kopci Homole a s ele-
  5308.  trárnou je spojena ocelovÿm potrubím.
  5309.  Soustrojí jsou umístêna ve spoleçné
  5310.  strojovnê s elektrárnou ¢têchovice I.
  5311.  Do provozu byla uvedena postupnê
  5312.  v letech 1946-47.
  5313.  $P
  5314.  Vodní nádræ: objem 500 tis. m3
  5315.     délka dvojitého potrubí 590 m.
  5316.  Strojovna: 2 vysokotlaká soustrojí
  5317.     osazená Francisovÿmi turbínami
  5318.     se spádem 220 m a hltností turbíny
  5319.     12,5 m3/s, çerpadla 7,5 m3/s.
  5320.  Celkovÿ vÿkon: 42 MW.
  5321.  $F
  5322. 002  1001102  VODNï ELEKTRÅRNA@LIPNO II
  5323.   Je prûtoçnou elektrárnou s funkcí vy-
  5324.  rovnávání odtoku z vodního díla Lipno
  5325.  I. Byla uvedena do provozu v r. 1957.
  5326.  Elektrárna pracuje zcela automaticky
  5327.  a je ovládána z elektrárny Lipno I.
  5328.  $P
  5329.  Hráz: kombinovaná sypaná a gravitaçní
  5330.        vÿ¿ka 11,5 m.
  5331.  Strojovna: 1 soustrojí osazené Kapla-
  5332.      novou turbínou o vÿkonu 1,6 MW,
  5333.      s hltností 20 m3/s a spádem 8,5 m.
  5334.  $F
  5335. 002  1011103  VODNï ELEKTRÅRNA@ORLïK
  5336.   Jde o ¿piçkovou vodní elektrárnu.
  5337.  Do provozu byla uvedena v letech 1961
  5338.  aæ 1962. P⌐ehradní nádræ má nejvêt¿í
  5339.  objem u nás.
  5340.  $P
  5341.  Hráz: betonová gravitaçní, vÿ¿ka 90 m
  5342.      délka 500 m.
  5343.  Nádræ: objem 703,8 mil.m3, délka 68 km
  5344.  Strojovna: 4 soustrojí s Kaplanovÿmi
  5345.     turbínami pro spád 70,5 m, hltnost
  5346.     turbín 4x150 m3/s.
  5347.  Celkovÿ instalovanÿ vÿkon 364 MW.
  5348.  $F
  5349.  ORLIK
  5350. 002  1001104  VODNï ELEKTRÅRNA@KAM¥K
  5351.   Polo¿piçková vodní elektrárna
  5352.  s funkcí çásteçného vyrovnávání odtoku
  5353.  vody z elektrárny Orlík. Do provozu
  5354.  byla uvedena postupnê v letech
  5355.  1960-1961. Její provoz je zcela
  5356.  automatizovanÿ a je ovládána
  5357.  z elektrárny Orlík.
  5358.  $P
  5359.  Hráz: betonová gravitaçní, vÿ¿ka 28 m
  5360.  Strojovna: obsahuje 4 soustrojí
  5361.    s Kaplanovÿmi turbínami se spádem
  5362.    15,5 m o hltnosti 90 m3/s.
  5363.  Celkovÿ instalovanÿ vÿkon 40 MW.
  5364.  $F
  5365. 002  1011105  VODNï ELEKTRÅRNA@SLAPY
  5366.   ¢piçková vodní elektrárna. Do provozu
  5367.  byla uvedena v letech 1954-1955.
  5368.  Vzdutí nádræe dosahuje aæ k vodnímu
  5369.  dílu Kamÿk. P⌐ehrada je zajímavá
  5370.  architektonickÿm ⌐e¿ením i umístêním
  5371.  strojovny pod p⌐elivy betonové nádræe.
  5372.  Pod p⌐elivovÿmi skluzy jsou umístêny
  5373.  i transformátory a 110 kV rozvodna.
  5374.  Je na¿í jedinou p⌐elévanou elektrár-
  5375.  nou.
  5376.  $P
  5377.  Hráz: betonová gravitaçní, vÿ¿ka 68 m,
  5378.    délka 260 m.
  5379.  Strojovna: obsahuje 3 Kaplanovy tur-
  5380.     bíny se spádem 56 m, hltnost turbín
  5381.    je 3 x 100 m3/s.
  5382.  Celkovÿ instalovanÿ vÿkon 144 MW.
  5383.  $F
  5384.  slapy
  5385. 002  1001106  VODNï ELEKTRÅRNA@¢TëCHOVICE I
  5386.   Polo¿piçková vodní elektrárna.
  5387.  Do provozu byla uvedena v letech
  5388.  1943-44. P⌐ehrada vytvá⌐í akumulaçní
  5389.  nádræ dosahující aæ ke Slapské
  5390.  p⌐ehradê. Elektrárna byla dodateçnê
  5391.  plnê automatizována.
  5392.  $P
  5393.  Hráz: betonová gravitaçní, vÿ¿ka 31 m,
  5394.     délka 124 m.
  5395.  Strojovna: 2 soustrojí s Kaplanovÿmi
  5396.     turbínami se spádem 20 m a hltností
  5397.     75 m3/s.
  5398.  Celkovÿ dodávanÿ vÿkon 22,5 MW.
  5399.  $F
  5400. 002  1001107  VODNï ELEKTRÅRNA@VRANÉ
  5401.   Prûtoçná vodní elektrárna. Má funkci
  5402.  vyrovnávání odtoku vody z Vltavské
  5403.  kaskády a zaji¿ƒuje minimální prûtok
  5404.  v dolní çásti Vltavy. Do provozu byla
  5405.  uvedena v roce 1936. Jez vzdouvá p⌐e-
  5406.  hradní nádræ k vodnímu dílu ¢têchovi-
  5407.  ce. Elektrárna byla dodateçnê automa-
  5408.  tizována a je ovládána z elektrárny
  5409.  ¢têchovice.
  5410.  $P
  5411.  Vÿ¿ka jezu: 10 m, délka p⌐ehradní
  5412.    nádræe 13 km.
  5413.   Strojovna: 2 Kaplanovy turbíny s max.
  5414.    spádem 11 m a hltností 2 x 75 m3/s.
  5415.  Celkovÿ instalovanÿ vÿkon 12,5 MW.
  5416.  $F
  5417. 002  1011108  VODNï ELEKTRÅRNA@DALE¢ICE
  5418.   P⌐eçerpávací vodní elektrárna
  5419.  (souçást vodního díla Dale¿ice
  5420.  na st⌐edním toku ⌐eky Jihlavy,
  5421.  tvo⌐eného 2 nádræemi, mezi nimiæ
  5422.  je umístêna strojovna p⌐eçerpávací
  5423.  elektrárny). Provoz je plnê
  5424.  automatizován. Z dozorny
  5425.  p⌐eçerpávací elektrárny je dálkovê
  5426.  ovládána prûtoçná vodní elektrárna
  5427.  Mohelno. Nádræ slouæí souçasnê jako
  5428.  zásobárna vody pro jadernou
  5429.  elektrárnu Dukovany. Vÿstavba byla
  5430.  zahájena v roce 1971 a do provozu
  5431.  byla uvedena v roce 1978.
  5432.  $P
  5433.  Hráz: sypaná rokfilová, vÿ¿ka 104 m
  5434.  Vodní nádræ: objem 127 mil. m3.
  5435.  Strojovna: 4 soustrojí obsahující re-
  5436.    versní Francisovy turbíny o vÿkonu
  5437.    4 x 102,5 MW, spád 89 m, hltnost
  5438.    turbín 4 x 132 m3, p⌐íkon p⌐i
  5439.    çerpadlovém provozu 4 x 115 MW,
  5440.    dopravované mnoæství 4 x 100 m3/s.
  5441.  Celkovÿ ¿piçkovÿ vÿkon 410 MW.
  5442.  $F
  5443.  DALES
  5444. 002  1001109  VODNï ELEKTRÅRNY@T₧EBENICE
  5445.  Vodní elektrárny T⌐ebenice jsou vÿrob-
  5446.  ní podnik specializovanÿ v rámci ÇEZ
  5447.  na vyuæívání primárního a sekundárního
  5448.  hydroenergetického potenciálu v ÇR.
  5449.  Pat⌐í sem p⌐edev¿ím vodní elektrárny
  5450.  Vltavské kaskády a p⌐eçerpávací vodní
  5451.  elektrárny Dale¿ice a Mohelno.
  5452.  $P
  5453.  Celkovÿ instalovanÿ vÿkon: 1204,5 MW
  5454.  Prûmêrná roçní vÿroba elektrické
  5455.   energie: 1,3 TWh/r.
  5456.  Podíl vÿroby vodních elektráren ÇEZ
  5457.  na celkové vÿrobê elektrické energie
  5458.  dodané ÇEZ: 2 %.
  5459.  $F
  5460. 006  1000115  VODNï PROSTOR
  5461.  Parní buben nebo válcovÿ parní kotel
  5462.  mají vnit⌐ní prostor za provozu rozdê-
  5463.  len na dvê p⌐ibliænê stejnê velké çás-
  5464.  ti. V dolní polovinê se nachází voda
  5465.  a nazÿvá se vodní prostor. Nad vodním
  5466.  prostorem se shromaæâuje vzniklá pára
  5467.  a tvo⌐í parní prostor. Vzniklá pára se
  5468.  odvádí parovodem.
  5469.  $P
  5470.  $F
  5471. 004  1000116  VODOZNAK
  5472.  Vertikální prûhledná trubice
  5473.  tvo⌐ící s kotlem spojenou nádobu.
  5474.  Slouæí ke stanovení vÿ¿ky hladiny.
  5475.  P⌐i poklesu hladiny na spodní mez
  5476.  vyznaçenou na vodoznaku je t⌐eba do
  5477.  kotle doplnit vodu.
  5478.  $P
  5479.  $F
  5480. 004  1001110  VRTULE VëTRNÉ@ELEKTRÅRNY
  5481.   Vrtule je rychlobêænÿ typ vêtrného
  5482.  motoru. Poçet listû vrtule bÿvá 1 aæ
  5483.  çty⌐i, nejçastêji v¿ak 2 nebo 3.
  5484.  Profily vrtule jsou charakterizovány
  5485.  malÿm odporem a velkou aerodynamickou
  5486.  úçinností.
  5487.  $P
  5488.  Souçinitel rychlobêænosti: 4 aæ 10.
  5489.  ùçinnost: 40 aæ 55 %.
  5490.  Vÿkon: p⌐ednostnê ⌐ada 125,250,500 kW,
  5491.         vÿhledovê 1 a 2 MW.
  5492.  Prûmêr rotoru: desítky m, max.do 100 m
  5493.  $F
  5494. 017  1010000  VVER
  5495.    VVER (Vodo - Vodní Energetickÿ
  5496.  Reaktor) byl vyvinut v bÿvalém SSSR
  5497.  a pat⌐í do t⌐ídy tlakovodních reak-
  5498.  torû PWR, moderovanÿch a chlazenÿch
  5499.  obyçejnou vodou. Existující prove-
  5500.  dení se li¿í vÿkonem
  5501.  (VVER 440: vÿkon 440 MW elektrickÿch,
  5502.  VVER 1000: vÿkon 1000 MW elek-
  5503.  trickÿch).
  5504.  $P
  5505.  $F
  5506.  BAZEN
  5507. 032  1001111  V¥H₧EVNOST
  5508.   Energie, kterou lze uvolnit spálením
  5509.  1 kg paliva. Klasická paliva
  5510.  se skládají z ho⌐laviny, popeloviny
  5511.  a vody. Vÿh⌐evnost paliva je dána
  5512.  vÿh⌐evností ho⌐laviny.
  5513.  $P
  5514.  Vÿh⌐evnost nêkterÿch paliv:
  5515.  Çerné uhlí:   19 aæ 24 MJ/kg
  5516.  Hnêdé uhlí:   10 aæ 13 MJ/kg
  5517.  Lignit:        9,1  MJ/kg
  5518.  Ropa:         43,6 MJ/kg
  5519.  Zemní plyn:   34   MJ/m3
  5520.  Sláma obilná: 15,5 MJ/kg
  5521.  Lnêné stonky: 16,9 MJ/kg
  5522.  Polena:       16,4 MJ/kg
  5523.   (mêkké d⌐evo)
  5524.  $F
  5525. 008  1001206  V¥KON MO₧SK¥CH VLN
  5526.   Energie mo⌐skÿch vln má svûj pûvod
  5527.  v energii vêtru. Zahrnuje kinetickou
  5528.  sloæku (rychlost vodních çástic) a
  5529.  potenciální sloæku (voda p⌐emístêná
  5530.  mimo pûvodní hladinu). Vÿkon mo⌐skÿch
  5531.  vln vztaæenÿ na 1 m jejich délky je
  5532.  úmêrnÿ çtverci jejich vÿ¿ky a periodê.
  5533.  $P
  5534.  Vÿkon velkÿch vln (30 m): 13 MW/m
  5535.  Vÿkon malÿch vln (1,5 m): 13 kW/m
  5536.  Typickÿ vÿkon mo⌐skÿch vln v oblastech
  5537.  vhodnÿch k vyuæití mo⌐ského vlnêní:
  5538.           40 aæ 80 kW/m.
  5539.  $F
  5540. 014  1001118  V¥PARNïK
  5541.  Tepelnÿ vÿmêník, v nêmæ se dodávané
  5542.  teplo vyuæívá k tvorbê páry.
  5543.  Do vÿparníku vstupuje voda p⌐edeh⌐átá
  5544.  na teplotu sytosti, takæe dodávané
  5545.  teplo slouæí k tvorbê páry za stálého
  5546.  tlaku. Voda se ve vÿparníku vypa⌐uje
  5547.  p⌐i konstantní teplotê, teplotê sytos-
  5548.  ti. Vÿparník klasického parního kotle
  5549.  sestává z vertikálních trubek, které
  5550.  vychlazují spalovací prostor kotle.
  5551.  $P
  5552.  Vÿparník kotle o vÿkonu 220 t/h páry:
  5553.  Tlak v kotli: 11,3 MPa
  5554.  Teplota sytosti: 320
  5555.  Vstupní teplota spalin: 2140°C
  5556.  Vÿstupní teplota spalin: 1320°C
  5557.  Vÿh⌐evná plocha: 550 m2
  5558.  $F
  5559. 288  1010112  V¥ROBA BIOPLYNU
  5560.   Bioplyn vzniká anaerobní fermentací,
  5561.  neboli metanovÿm kva¿ením organickÿch
  5562.  látek, jako vÿsledek çinnosti baktérií
  5563.  za nep⌐ístupu vzduchu. Púvodní çeské
  5564.  patentované za⌐ízení, pouæitelné na
  5565.  slamnatÿ pevnÿ hnûj, vyuæívá p⌐íklop-
  5566.  nÿch reaktorû (fermentorû).
  5567.   Na obrázku bioplynové stanice
  5568.  v Jind⌐ichovê vidíme plnêní do m⌐íæo-
  5569.  vÿch ko¿û, vzduchotêsné uzav⌐ení
  5570.  zvonem a vpravo vzadu odplynênÿ hnûj
  5571.  (çerná hmota).
  5572.  $P
  5573.  $F
  5574.  KEJDA
  5575. 320  1010060  VYSOKOAKTIVNï ODPAD
  5576.    Vysokoaktivní odpad, nap⌐. vyho⌐elé
  5577.  palivo, je vysoce radioaktivní
  5578.  a uvolñuje znaçné mnoæství tepla
  5579.  - vyæaduje chlazení a stínêní. Trvalé
  5580.  uloæení je moæné pouze v hlubinném
  5581.  geologickém úloæi¿ti.
  5582.  $P
  5583.  $F
  5584.  KOTNR
  5585. 006  1001119  VYSOKOTLAK¥ GRAN.@PARNï KOTEL
  5586.  Parní kotel s granulaçním ohni¿têm,
  5587.  pracující p⌐i vysokém tlaku pracovní
  5588.  látky.
  5589.  Vysokÿ tlak páry se projeví zlep¿enou
  5590.  termickou úçinností tepelného obêhu.
  5591.  Souçasnê v¿ak klade vêt¿í nároky na
  5592.  pouæité komponenty.
  5593.  $P
  5594.  Nejvêt¿í çeskÿ kotel - blok Mêlník III
  5595.  Vÿkon bloku: 500 MW
  5596.  Parní vÿkon kotle: 1600 t/h
  5597.  Tlak páry: 17,4 MPa
  5598.  Teplota páry: 540°C
  5599.  $F
  5600. 014  1001128  V¥SYPKA
  5601.  Za⌐ízení urçené k doçasnému ukládání
  5602.  sypkého materiálu. V uhelné elektrárnê
  5603.  se vyskytují vÿsypky na ¿kváru, popel
  5604.  çi popílek. Vÿsypka má tvar válce nebo
  5605.  hranolu s vertikální osou. Spodní çást
  5606.  vÿsypky je ukonçena obrácenÿm kuæelem
  5607.  nebo jehlanem, takæe se materiál vli-
  5608.  vem gravitace sesouvá na dno vÿsypky,
  5609.  uzav⌐ené uzávêrem. P⌐i otev⌐eném uzá-
  5610.  vêru se vÿsypka vyprazdñuje.
  5611.  $P
  5612.  Minimální sklon dna: 65°
  5613.  $F
  5614. 006  1001168  V¥TOPNA
  5615.  Vÿtopna je energetické za⌐ízení
  5616.  urçené k dodávce tepla.
  5617.  V souçasné dobê p⌐evaæují vÿtopny
  5618.  vytápêné zemním plynem. Zemní plyn
  5619.  se do Çeské republiky dováæí a jeho
  5620.  cena bezpochyby poroste. Pouhé vyuæi-
  5621.  tí k vytápêní je nehospodárné a v bu-
  5622.  doucnu by mêlo bÿt nahrazeno kogene-
  5623.  raçní vÿrobou tepla ve spalinovém
  5624.  kotli a produkcí elekt⌐iny ve spalo-
  5625.  vací plynové turbínê (viz teplárny).
  5626.  $P
  5627.  tepelnÿ vÿkon: 11 aæ 60 MW
  5628.  tlak obêhové vody: 1,4 aæ 2,5 MPa
  5629.  palivo: zemní plyn nebo topnÿ olej
  5630.  minimální vstupní teplota vody
  5631.    pro zemní plyn: 80°C
  5632.    pro topnÿ olej: 120°C
  5633.  $F
  5634. 002  1001120  V¥TOPNA NA ZEMNï@PLYN
  5635.  Vÿtopna pouæívající jako palivo zemní
  5636.  plyn. Zemní plyn se do Çeské republiky
  5637.  dováæí a jeho cena v budoucnu patrnê
  5638.  poroste. Kromê toho se jedná o omezenÿ
  5639.  zdroj energie a jeho vyuæití by mêlo
  5640.  bÿt co nejvy¿¿í. Vÿtopny této koncepci
  5641.  nevyhovují a v budoucnu by mêly bÿt
  5642.  podle moænosti nahrazeny kogeneraçní
  5643.  jednotkou, umoæñující kromê dodávky
  5644.  tepla i vÿrobu elektrické energie v
  5645.  plynové spalovací turbínê.
  5646.  $P
  5647.  Parametry horkovodního kotle PBS Brno
  5648.  pro spalování topného oleje:
  5649.  Jmenovitÿ vÿkon: 140 MW
  5650.  Tlak obêhové vody: 1,4 aæ 4 MPa
  5651.  Minimální teplota vstupní vody: 120°C
  5652.  $F
  5653. 006  1011130  VZDUCHOV¥@VENTILÅTOR
  5654.  Stroj na stlaçování vzduchu pracující
  5655.  p⌐i men¿ím pomêru vÿstupního a vstup-
  5656.  ního tlaku neæ 1,1.
  5657.  V elektrárnách na fosilní paliva
  5658.  slouæí k dopravê vzduchu do spalovací-
  5659.  ho prostoru nebo do ho⌐ákû.
  5660.  Podle konstrukce rozli¿ujeme radiální
  5661.  a axiální provedení.
  5662.  $P
  5663.  Vzduchovÿ radiální ventilátor
  5664.  Dopravovanÿ objem: 10 m3/s
  5665.  Otáçky: 1500 1/min
  5666.  Tlaková vÿ¿ka: 145 m
  5667.  Vÿkon motoru: 29,5 kW
  5668.  $F
  5669.  SPVZD
  5670. 001  1000000  WATT (W)
  5671.   Watt je jednotkou vÿkonu a vyjad-
  5672.  ⌐uje mnoæství práce za sekundu
  5673.  (W = J/s).
  5674.  $P
  5675.  $F
  5676. 008  1000207  WELLSOVA VZDUCHOVÅ@TURBïNA
  5677.   Turbína, jejíæ lopatky tvo⌐í çásti
  5678.  válcové plochy s osou rovnobêænou
  5679.  s osou turbíny. Hlavní p⌐edností
  5680.  této turbíny je, æe její funkce nezá-
  5681.  visí na smêru p⌐icházejícího vêtru.
  5682.  $P
  5683.  $F
  5684. 024  1001121  ZÅKON O OVZDU¢ï
  5685.  Dokument ukládající v¿em provozova-
  5686.  telûm za⌐ízení zneçi¿ƒujícím ovzdu¿í
  5687.  sníæit do roku 1998 emise ¿kodlivin
  5688.  pod zákonem stanovené limity.
  5689.  V p⌐ípadê elektráren na uhlí se jedná
  5690.  p⌐edev¿ím o sníæení koncentrace
  5691.  popílku, oxidû síry a oxidû dusíku.
  5692.  $P
  5693.  Maximálnê p⌐ípustné koncentrace podle
  5694.  Zákona o ovzdu¿í z r. 1991:
  5695.  Popílek: 100 mg/Nm3
  5696.  SO⌡    : 500 mg/Nm3
  5697.  NOX    : 400 mg/Nm3
  5698.  $F
  5699. 390  1000000  ZÅ₧ENï ÇÅSTICOVÉ@(KORPUSKULÅRNï)
  5700.    Zá⌐ení spoçívá v p⌐enosu energie
  5701.  uspo⌐ádanÿm pohybem çástic, které
  5702.  mají nenulovou klidovou hmotnost
  5703.  (nap⌐.: neutronové, protonové,...).
  5704.  $P
  5705.  $F
  5706. 390  1000061  ZÅ₧ENï GAMA
  5707.    Zá⌐ení gama vzniká p⌐i radioaktivní
  5708.  p⌐emênê nêkterÿch radionuklidû. Je
  5709.  to elektromagnetické zá⌐ení s rela-
  5710.  tivnê vysokou energií fotonû (⌐ádovê
  5711.  MeV). Vzniká p⌐i anihilaci çástic
  5712.  a p⌐i rûznÿch jadernÿch reakcích.
  5713.  Lze ho pouæít ke sterilaci potravin,
  5714.  upravování nêkterÿch vlastností
  5715.  plastû, v defektoskopii, medicínê atp.
  5716.  $P
  5717.  $F
  5718. 014  1000122  ZÅSOBNïK VÅPENCE
  5719.  Zásobník, v nêmæ je umístên vápenec.
  5720.  Vápenec p⌐edstavuje dûleæitou surovinu
  5721.  v procesu odsi⌐ování kou⌐ovÿch plynû
  5722.  elektráren spalujících tuhá fosilní
  5723.  paliva.
  5724.  $P
  5725.  Spot⌐eba vápence na odsí⌐ení bloku
  5726.  110 MW (elektrárna Pruné⌐ov I):
  5727.  190 tun za den (3,5 vagonu)
  5728.  $F
  5729. 006  1001123  ZÅSOBNïKY TOPNÉHO@OLEJE
  5730.  Ocelové nádræe na topnÿ olej, umoæñu-
  5731.  jící vytvo⌐it operaçní zásobu paliva
  5732.  elektrárny. Operaçní zásoba paliva
  5733.  musí vystaçit k provozu elektrárny
  5734.  i v období nepravidelnÿch dodávek
  5735.  paliva.
  5736.  $P
  5737.  Vÿkon bloku: 100 MW
  5738.  Spot⌐eba topného oleje: 30 t/h
  5739.  Operativní zásoba na 1 tÿden: 2 000 t
  5740.  Pot⌐ebnÿ objem nádræe: 2500 m3
  5741.  $F
  5742. 006  1000323  ZAVODÑOVACï@KOLEKTORY
  5743.  Potrubí, v nêmæ se shromaæâuje voda
  5744.  p⌐ivádêná zavodñovacími trubkami
  5745.  z parního bubnu do varnic.
  5746.  Kolektory jsou uspo⌐ádány horizontálnê
  5747.  a rozvádêjí vodu na vstupní hrdla
  5748.  vertikálních varnic.
  5749.  $P
  5750.  $F
  5751. 014  1000324  ZAVODÑOVACï TRUBKY
  5752.  Trubky p⌐ivádêjící vodu v kapalném
  5753.  stavu z parního bubnu do zavodñovacích
  5754.  kolektorû. Jsou vedeny vnê kotle, mají
  5755.  vêt¿í prûmêr (100 mm) a jsou tepelnê
  5756.  izolovány.
  5757.  $P
  5758.  $F