Tipy, triky, makra pro aplikace Office a JavaScript
První polovina dneτní nadílky je v╪nována kancelá²sk∞m aplikacím z microsoftské sady Office, v druhé polovin╪ se podíváme, co vτechno dokáºete pomocí skriptového interpretového jazyka s názvem JavaScript.
Excel
Pozor na rozsahy funkcí
P²edpokládejme, ºe máme seznam, kter∞ budeme doplσovat, a zajímá nás aktuální souƒet v n╪kterém sloupci. Zapíτeme-li místo souƒtu do buσky za poslední zapln╪n∞ ²ádek seznamu, nap². =suma(F1:F100), "pro jistotu" souƒet do buσky v ²ádku na konci listu, nap². na ²ádek 16000 zapíτeme =suma(F1:F15999), nafoukne se velikost seτitu v Excelu verze 7 (95) o více neº 350 KB!
Toto vτak uº naτt╪stí neplatí ve verzi 97 a 2000. Zde màºeme nap². do buσky F50000 napsat = suma(F1:F49999) a velikost seτitu se nezm╪ní oproti zápisu =suma(F1:F100).
Variantní funkce
Pon╪kud stranou pozornosti uºivatelà zàstává funkce SUBTOTAL.
Ta má jako argument kód funkce, kter∞m urƒíme, jak∞ v∞poƒet se má provést. V nabídce je 11 funkcí: suma, pràm╪r, min, max atd. Zm╪nou kódu funkce, na obrázku je v buσce C2, obdrºíme v∞sledek získan∞ jinou funkcí. Nemusíme tedy m╪nit klíƒové slovo funkce, ale jen ƒíseln∞ kód. Pro ràzné anal∞zy jde o velice pohotové a pohodlné ²eτení. Na obrázku je funkce SUBTOTAL v buσce C12 a kód funkce se zapisuje do buσky C2.
Poznámka:
Vyuºíváte-li souhrny nebo kontingenƒní tabulky, je p²i nich funkce SUBTOTAL pouºita automaticky.
Vyhledávání v seznamu
Pro vyhledávání v seznamu ƒi tabulce màºeme v Excelu pouºít dva druhy funkcí. P²edevτím je to SVYHLEDAT p²i hledání ve sloupci, resp. VVYHLEDAT p²i hledání v ²ádku. Tato funkce vτak p²edpokládá, ºe sloupec (²ádek), ve kterém se prohledává, je se²azen∞ vzestupn╪. Na obrázku je funkce SVYHLEDAT v buσce D2, která vrátí funkci ze seznamu E5:F15 pro zapsan∞ kód funkce v buσce C2. P²edpoklad se²azení sloupce, ve kterém se prohledává, vτak nemusí b∞t vºdy spln╪n. Jsou-li hodnoty p²eházeny, pouºijeme databázovou funkci DZ╓SKAT. Viz obrázek, na kterém se pro název funkce v buσce D2 vrací kód funkce ze seznamu (databáze) E4:F15. Funkce je uvedena v buσce C17. Tuto funkci màºeme pouºít pouze pro seznam (tedy data pod sebou). Jsou-li v seznamu duplicitní názvy, vrátí funkce hodnotu z prvního záznamu, kter∞ podmínku splní.
Uºivatelské seznamy
Jestliºe se neustále opakuje stejn∞ seznam, nap². jména zam╪stnancà, seznam st²edisek, rozpracovan∞ch akcí atd., màºeme pro jejich v∞pis pouºít automatické (uºivatelské) seznamy. Zapíτeme-li potom n╪kter∞ ƒlen seznamu do buσky a potáhneme za prav∞ spodní roh této buσky, doplní se do bun╪k dalτí ƒleny seznamu automaticky.
Postup vyvo²ení seznamu (viz obrázek):
1. Do bun╪k zapíτeme seznam.
2. Seznam vyznaĒme jako blok.
3. Zadáme p²íkaz Nástroje|Moºnosti a na kart╪ "Seznamy" stiskneme tlaƒítko "Importovat".
4. Následn╪ "OK".
Poznámka:
Dopln╪n∞ seznam zruτíme tlaƒítkem "Odstranit".
Dopln╪n∞ seznam màºeme pouºít jako první klíƒ p²i ²azení. Zadáme p²íkaz Data|Se²adit a po stisku tlaƒítka "Moºnosti" vybereme v poloºce "Hlavní klíƒ ²azení" dopln╪n∞ seznam. Vτechny poloºky se stejn∞m názvem se nám tak dostanou k sob╪. Viz obrázek.
Rychlé vloºení funkce do oblasti
Pot²ebujeme-li vloºit do oblasti bun╪k funkci, d╪láme to nejƒast╪ji tak, ºe funkci zapíτeme do první buσky oblasti a do dalτích funkci zkopírujeme:
Pouºijeme p²íkaz Θpravy|Kopírovat a následn╪ po oznaƒení oblasti Θpravy|Vloºit.
Na buσce se vzorcem stiskneme kombinaci kláves Ctrl+C a po vyznaƒení oblasti Ctrl+V.
Táhneme lev∞m tlaƒítkem myτi za prav∞ spodní roh první buσky se vzorcem.
Màºeme vτak pouºít i dalτí, mén╪ znám∞ zpàsob, a to hromadn∞ vstup.
1. Oznaƒíme celou oblast, do které budeme vzorec vkládat.
2. Zapíτeme vzorec (funkci).
3. Stiskneme kombinaci kláves Ctrl+Enter.
Nastavení vzhledu n╪kolika stránek najednou
Pro n╪kolik listà (nebo pro vτechny listy seτitu) màºeme nastavit vzhled stránky najednou tak, ºe oznaƒíme listy a zadáme p²íkaz Soubor|Vzhled stránky. Nastavené parametry se pouºijí pro vτechny oznaƒené listy. Doplníme-li ƒíslování stránek, budou stránky ƒíslovány pràb╪ºn╪. ¼íslování z prvního oznaƒeného listu bude pokraƒovat ƒíslováním stránek na dalτím oznaƒeném listu.
Oznaƒování listà seτitu Excelu
Jeden list - klepneme myτí na záloºku listu. Dalτí list - stiskneme klávesu Ctrl a klepneme myτí na záloºku. Takto màºeme oznaƒit nesouvislou oblast listà. Souvislou oblast listà oznaƒíme tak, ºe klepnutím myτi na záloºku oznaƒíme první (resp. poslední) list, stiskneme klávesu Shift a klepeme na poslední (resp. první) list. K souvislému bloku listà màºeme po stisku klávesy Ctrl p²idat listy dalτí. Oznaƒené listy mají prosv╪tlené záloºky.
Proudov∞ tisk více stránek
Pot²ebujeme-li v seτitu vytisknout n╪kolik listà, nemusíme jejich tisk zadávat postupn╪. Oznaƒíme listy (viz p²edchozí tip), zadáme p²íkaz Soubor|Tisk a na panelu oznaƒíme poloºku (bude uº pravd╪podobn╪ oznaƒena) "Aktivní listy". Pot²ebujeme-li vytisknout vτechny listy seτitu, zadáme p²íkaz Soubor|Tisk a na panelu oznaƒíme poloºku "Cel∞ seτit". Nemusíme tedy oznaƒovat vτechny listy seτitu.
Nemusíme mít obavy, ºe se budou tisknout i prázdné listy. Tisknou se jen listy, na kter∞ch jsou data, a tiskne se zapln╪ná obdélníková oblast - od buσky A1 aº po pràseƒík poslední zapln╪né buσky sloupce a poslední buσky ²ádku. Jiné oblasti se netisknou.
¼íslování listà je op╪t pràb╪ºné a konƒí na poslední stran╪, posledním listu se-
τitu.
N╪kolik tipà pro Microsoft Word
Opakované kopírování
Kopírování textu a kopírování formátà se navzájem neovlivσují a mohou se pouºít spoleƒn╪ a opakovan╪. Pro kopírování textu vƒetn╪ formátà do schránky pouºijeme kombinaci kláves Ctrl+C,
pro vloºení (kopírování) ze schránky potom klávesov∞ povel Ctrl+V. Pro kopírování formátà pouºijeme kombinaci kláves Ctrl+Shift+C. Klávesovému povelu p²edchází oznaƒení textu, ze kterého se má formátování pouºít. Pro vloºení formátu do oznaƒeného textu potom pouºijeme klávesov∞ povel Ctrl+Shift+V. Ctrl+C a následn╪ Ctrl+V màºeme pouºít opakovan╪, a to bez ohledu na Ctrl+Shift+V.
Ctrl+Shift+C a následn╪ Ctrl+Shift+V màºeme téº pouºít opakovan╪, a to op╪t bez ohledu na Ctrl+V.
Editace v náhledu
Text v náhledu màºeme upravovat.
Po stisku tlaƒítka "Náhled" v panelu nástrojà, zadání p²íkazu Soubor|Náhled nebo stisku kombinace kláves Ctrl+F2 se dokument zobrazí v náhledu p²ed tiskem. Kurzor myτi bude ve tvaru lupy. Klepneme-li nyní myτí v oblasti textu, text se p²iblíºí, nebo naopak oddálí.
Stiskneme-li vτak na panelu nástrojà "Náhled" tlaƒítko "Zv╪tτovací sklo", dojde ke zm╪n╪ kurzoru myτi v oblasti textu na tvar textového kurzoru - svislé ƒáry. Klepnutím myτi umístíme kurzor do textu a màºeme ho upravovat. Nové stisknutí tlaƒítka "Zv╪tτovací sklo" vrátí kurzor myτi na lupu a text màºeme p²iblíºit nebo oddálit. Text màºeme téº p²iblíºit v∞b╪rem zv╪tτení v políƒku "Lupa" na panelu nástrojà "Náhled". V náhledu se nezobrazují ²ídicí znaky, nebo£ jde o náhled, jak bude dokument vytiτt╪n na tiskárn╪. V náhledu màºeme téº p²i editaci pouºít kopírování, p²emís£ování, formátování atd.
Daleko v╪tτí oblast v dokumentu vτak uvidíme v celoobrazovkovém zobrazení (Zobrazit|Celá obrazovka), ve kterém lze text téº upravovat. Znalost zkrácen∞ch klávesov∞ch povelà je p²i tomto zobrazení obzvláτt╪ velkou p²edností.
¼íslování nadpisà
Ve Wordu verze 6 a 7 (95)
P²edpokladem je, ºe nadpisàm p²i²azujeme styly: Nadpis 1, Nadpis 2, Nadpis 3,... Potom màºeme nadpisy oƒíslovat velice snadno. Postavíme textov∞ kurzor na libovoln∞ nadpis a zadáme p²íkaz Formát|¼íslování nadpisà. Zobrazí se panel, na kterém màºeme vybrat jeden ze τesti p²eddefinovan∞ch zpàsobà ƒíslování nadpisà nebo po stisku tlaƒítka "Upravit" ƒíslování nadpisà zm╪nit. Panel, kter∞ se potom zobrazí, je analogick∞ panelu pro úpravu víceúrovσového ƒíslování (p²íkaz Formát|Odráºky a ƒíslování, panel Víceúrovσové a tlaƒítko "Upravit").
Ve verzi 97 a 2000
U verze 97 a 2000 je situace s ƒíslováním nadpisà odliτná.
Nadpisy màºeme oƒíslovat v kterémkoli zobrazení, ale v zobrazení osnovy (Zobrazení|Osnova) jsou nejlépe vid╪t. V∞chozí je op╪t p²i²azení stylà nadpisàm podle úrovní, tzn. Nadpis 1, Nadpis 2, Nadpis 3 atd. Pro dopln╪ní ƒíslování nadpisà postavíme textov∞ kurzor na libovoln∞ nadpis, zadáme p²íkaz Formát|Odráºky a ƒíslování a na panelu vybereme kartu "Víceúrovσové". Vybereme vzorek, kter∞ se zdá b∞t pro ƒíslování vhodn∞. Musíme vτak volit jen ty ze spodní ²ady p²edloh nebo p²edlohu, kde je v popisu slovo "Nadpis". Po stisku tlaƒítka "Vlastní" se zobrazí panel, na kterém màºeme pro p²ísluτnou úroveσ nadpisu urƒit styl ƒíslování, ale co je dàleºité, v políƒku "Propojit úroveσ na styl" màºeme urƒit vazbu úrovn╪ víceúrovσového ƒíslování na styl - na obrázku vidíme propojení na styl Nadpis 3.
Obnovení odráºek a ƒíslování
Ve verzi 6 a 95 zàstává stále pàvodní nastavení i po úprav╪ provedené po stisku tlaƒítka "Upravit".
Ve verzi 97 a 2000 vybereme p²ísluτnou τablonu, kterou jsme upravili, a stiskneme tlaƒítko "Obnovit". Nastaví se v∞chozí oznaƒení. Tlaƒítko "Obnovit" je aktivní jen po úprav╪ p²eddefinovaného stylu ƒíslování (odráºek).
Tisk nadpisu kapitol
Pot²ebujeme-li vytisknout nadpisy kapitol dokumentu, aniº máme vygenerovan∞ obsah, postaƒí, p²epneme-li se do zobrazení osnovy (Zobrazit|Osnova). Vybereme p²ísluτnou úroveσ nadpisà, a potom uº staƒí zadat p²íkaz pro tisk Soubor|Tisk nebo jen stisknout kombinaci kláves Ctrl+P.
Kdyº stiskneme v zobrazení osnovy tlaƒítko "Náhled" nebo zadáme p²íkaz Soubor|Náhled, zobrazí se cel∞ dokument. Stiskneme-li nyní tlaƒítko pro tisk v panelu nástrojà pro náhled nebo zadáme p²íkaz Soubor|Tisk, vytiskne se cel∞ dokument.
Zm╪na jména uºivatele poƒítaƒe
Obdrºíte-li po n╪kom poƒítaƒ, zcela urƒit╪ vám nebude vyhovovat, ºe se do záhlaví (zápatí) stránek, ale i v jin∞ch situacích doplσuje jméno pàvodního uºivatele.
Pomoc je vτak snadná. Ve Wordu zadáme p²íkaz Nástroje|Moºnosti, vybereme kartu "Informace o uºivateli" a v políƒku "Jméno" napíτeme své jméno. Zm╪na se promítne i do Excelu a PowerPointu. Aplikace Office 97 pouºívají spoleƒná data.
Pon╪kud jiná situace je u p²edchozích verzí - zde musíme zm╪nit název v aplikacích postupn╪. Ve Wordu zadáme p²íkaz Nástroje|Moºnosti a zm╪nu provedeme na kart╪ "Uºivatel", v Excelu jde o Nástroje|Moºnosti a kartu "Obecné".
Milan Broº
Tipy v JavaScriptu
D²íve neº se pustíme do trikà, nebude na τkodu krátce se zmínit o postavení jazyka JavaScript. Jde o skriptov∞ interpretovan∞ jazyk, kter∞ byl vyvinut firmou Netscape Corporation ve spolupráci se Sun Microsystems. Na rozdíl od Javy nevyºaduje kompilaci a není umíst╪n v samostatném souboru. JavaScript se svou syntaxí sice podobá Jav╪, ale nemá nejsiln╪jτí zbran╪ objektov╪ orientovaného programování - t²ídy a d╪diƒnost. P²íkazy se zapisují p²ímo do HTML souboru v t╪le párové znaƒky <SCRIPT>.
JavaScript také nemá t²ídy a d╪diƒnost. K dispozici je pouze skupina p²edem p²ipraven∞ch rozτi²iteln∞ch objektà. Jedná se tedy o pom╪rn╪ jednoduch∞ prost²edek pro vytvá²ení interaktivních aplikací, kter∞ je v souƒasné dob╪ znaƒn╪ oblíben∞. K vytvo²ení zajímavého programu v JavaScriptu staƒí mít kvalitní HTML editor. Jinak je dobré v╪d╪t, ºe následující triky jsou otestovány v prohlíºeƒích Netscape Communicator 4.x a MS Internet Explorer 3.0x.
Komfortní menu
Vytvá²ení a aktualizace nejràzn╪jτích formulá²à, které jsou ²ízeny externími CGI programy (ƒasto ve skriptovém jazyku Perl), pat²í mezi základní úkoly kaºdého správce kvalitního WWW serveru. Prudk∞ nástup JavaScriptu vτak v∞znam CGI programà ƒásteƒn╪ oslabil. S prográmkem v JavaScriptu, kter∞ je p²ímo integrován do HTML, totiº màºeme jednoduτe ovládat tém╪² libovoln∞ formulá². A práv╪ tuto moºnost se snaºí trasparentn╪ demonstrovat následující HTML program JS_MENU.HTM, kter∞ vyuºívá definovan∞ seznam stránek callpage a událost OnClick (poklepání myτí):
<HTML>
<HEAD>
<! Program: JS_MENU.HTM // HTML verze 3.2>
<META NAME="Author" CONTENT="Michal Pohorelsky">
<SCRIPT Language = JavaScript>
<!-
function setuparray(num)
{ this.length = num;
for (cyklus=1;cyklus <= num;
cyklus++);
{ this[cyklus]=0;}
return this;}
function urcenistranky()
{ var cyklus;
for (cyklus=1;cyklus <= 10;cyklus++)
if (document.choosetopic.topic
[cyklus-1].checked == true)
{ location.href = callpage[cyklus] }}
callpage = new setuparray(10)
callpage[1] = "LINUX.HTM"
callpage[2] = "WARP4.HTM"
callpage[3] = "WARP3.HTM"
callpage[4] = "WIN_NT4.HTM"
callpage[5] = "WIN_98.HTM"
callpage[6] = "BEOS_45.HTM"
callpage[7] = "WIN_95.HTM"
callpage[8] = "WIN_31.HTM"
callpage[9] = "PCDOS_2.HTM"
callpage[10] = "MSDOS_6.HTM"
//->
</SCRIPT>
</HEAD>
<BODY BGCOLOR="#00EE00">
<CENTER><H1><FONT COLOR=
"#FF0000">Popis operacnich systemu
</FONT></H1>
<P><B>Vyberte si libovolny system:
</B>
<FORM NAME = choosetopic>
<TABLE BORDER=5>
<TR><TD><TABLE BORDER=0>
<TR><TD><INPUT TYPE=RADIO
NAME = topic>RedHat Linux 5.2
</TD></TR>
<TR><TD><INPUT TYPE=RADIO
NAME = topic>OS/2 Merlin 4.0
</TD></TR>
<TR><TD><INPUT TYPE=RADIO
NAME = topic>OS/2 Warp 3.0
</TD></TR>
<TR><TD><INPUT TYPE=RADIO
NAME = topic>Windows NT 4.0
</TD></TR>
<TR><TD><INPUT TYPE=RADIO NAME = topic>Windows 98
</TD></TR>
<TR><TD><INPUT TYPE=RADIO
NAME = topic>BeOS 4.5</TD></TR>
<TR><TD><INPUT TYPE=RADIO
NAME = topic>Windows 95
</TD></TR>
<TR><TD><INPUT TYPE=RADIO
NAME = topic>Windows 3.1
</TD></TR>
<TR><TD><INPUT TYPE=RADIO
NAME = topic>PC-DOS 2000
</TD></TR>
<TR><TD><INPUT TYPE=RADIO
NAME = topic>MS-DOS 6.22
</TD></TR>
</TABLE></TD></TR>
<TR><TD><INPUT TYPE=BUTTON
VALUE = "Hotovo - zobraz informace"
onClick = '{urcenistranky()}'>
</TD></TR>
</TABLE>
</FORM>
</BODY>
</HTML>
Samotn∞ program JS_MENU.HTM vτak není pln╪ funkƒní. Musí b∞t doprovázen deseti krátk∞mi prográmky (viz pole callpage) podle následujícího vzoru:
<HTML>
<HEAD>
<! Program: WIN_NT4.HTM>
<META NAME="Author" CONTENT="Michal Pohorelsky">
</HEAD>
<BODY BGCLOR="#00DDDD"><CENTER>
<P><FONT COLOR="#FF0000">
<H2>4. Volba z menu</H2><P>
<H1>Popis systemu Windows NT 4.0
</H1></FONT>
</CENTER></BODY>
</HTML>
Jednoduch∞ kalkulátor
Aƒkoliv to není na první pohled z²ejmé, JavaScript je skuteƒn╪ univerzálním nástrojem. Moºná vás o tom p²esv╪dƒí p²ekvapiv╪ krátk∞ HTML program JS_CALC.HTM, kter∞ simuluje jednoduchou kalkulaƒku umoºσující provád╪t základní matematické operace. Program op╪t vyuºívá událost OnClick (poklepání myτí):
P²ímou odpov╪dí Microsoftu na JavaScript je firemní varianta JScript, která by m╪la b∞t zcela kompatibilní. JScript je standardní souƒástí prohlíºeƒe MS Internet Explorer. Na internetu se Microsoft snaºí prosadit také vlastní skriptov∞ jazyk VB Script, kter∞ je podmnoºinou jazyka Visual Basic. VB Script vτak nemá dobré vyhlídky na v∞razn╪jτí úsp╪ch, protoºe ho prohlíºeƒ Netscape Communicator 4.x zcela ignoruje. Jinak je dobré v╪d╪t, ºe následující triky jsou otestovány v prohlíºeƒích Netscape Communicator 4.0x, MS Internet Explorer 3.0x a Netscape Navigator 2.02.
Zobrazování informací podle ƒasu
¼astá aktualizace WWW serveru (nejlépe kaºd∞ den) je jednou ze základních podmínek úsp╪chu. V╪tτina aktualizací je p²itom vázána na vybran∞ ƒasov∞ okamºik (interval). Proto je vºdy nutné provést alespoσ jeden ƒasov∞ test, kter∞ zjistí, zda nadeτel vhodn∞ okamºik. Takov∞ test je samoz²ejm╪ moºné provést mnoha zpàsoby. Jednu z moºností se snaºí demonstrovat následující jednoduch∞ HTML program INFOPCAS.HTM:
<HTML>
<HEAD>
<! Program: INFOPCAS.HTM // HTML verze 3.2>
<META NAME=
"Author" CONTENT=
"Michal Pohorelsky">
<TITLE>Zobrazovani informaci podle aktualniho casu</TITLE>
</HEAD>
<BODY>
<SCRIPT Language=JavaScript>
<!-
today=new Date();
hodina=today.getHours();
/* Nastaveni barev */
if (hodina < 6 || hodina > 20)
{document.bgColor = "#000000";
document.fgColor = "#FFFFFF";}
else
{document.bgColor = "#00DFEF";
document.fgColor = "#000000";}
if (hodina < 12)
document.write("<H3>Dobre rano,");
if (hodina == 12)
document.write("<H3>Dobre poledne,");
if (hodina > 12 && hodina < 19)
document.write("<H3>Dobre
odpoledne,");
if (hodina > 18)
document.write("<H3>Dobry vecer,");
document.writeln(" Vitam Vas na sve osobni WEB strance !</H3><BR>");
Kvàli v╪tτí srozumitelnosti vloºeného kódu JavaScriptu bych cht╪l p²ipomenout, ºe dvojice znakà "||" v podmínce IF reprezentuje logick∞ OR. Podobná dvojice znakà "&&" reprezentuje logick∞ AND. Pokud znáte jazyk C/C++, tak jste jiº urƒit╪ pochopili, ºe znaky "/*" p²edstavují poƒátek komentá²e.
Prohlíºení obrázkà
Rozmanitá práce s grafick∞mi soubory je jedním ze základních prvkà souƒasného internetu. Urƒitá ƒást WWW serverà se p²itom orientuje na zobrazování relativn╪ velkého poƒtu statick∞ch obrázkà (fotografií) nebo grafiky. Vlastní zobrazování je samoz²ejm╪ moºné provád╪t mnoha zpàsoby. Jednou ze vτeobecn╪ pouºívan∞ch moºností je slideshow s pevn╪ stanovenou ƒasovou periodou. Tuto moºnost názorn╪ p²edvádí krátk∞ HTML program SLIDSHOW.HTM, kter∞ periodicky kaºd∞ch 15 sekund zobrazí jeden náhodn╪ vybran∞ obrázek:
<HTML>
<HEAD>
<! Program: SLIDSHOW.HTM // HTML verze 3.2>
<META NAME="Author"
CONTENT="Michal Pohorelsky">
<TITLE>Slideshow s nahodnym poradim zobrazovani</TITLE>
<SCRIPT Language=JavaScript>
<!-
/* Vytvarim prazdne pole */
function setuparray(num)
{ this.length = num;
for (cyklus=1;cyklus <= num;
cyklus++);
{ this[cyklus] = 0;}
return this;}
/* Definuji pole s nazvy jednotlivych
obrazku */
slideshow = new setuparray(7);
slideshow[1]="tech01.gif";
slideshow[2]="tech02.gif";
slideshow[3]="tech03.gif";
slideshow[4]="tech04.gif";
slideshow[5]="tech05.gif";
slideshow[6]="tech06.gif";
slideshow[7]="tech07.gif";
/* Generuji nahodne cislo */
function random(max)
{ today=new Date();
hour=today.getHours();
min=today.getMinutes();
sec=today.getSeconds();
return(((sec) % max)+1);}
function display()
{ picturenum=random(7);
window.setTimeout
('location=
"slidshow.htm"', 15000);
document.writeln
('<CENTER>
<IMG SRC=
'+slideshow[picurenum]+
' WIDTH=640
HEIGHT=480>
</CENTER>');
}
//->
</SCRIPT>
</HEAD>
<BODY BGCOLOR="#00CDCD">
<SCRIPT Language=JavaScript>
display();
</SCRIPT>
</BODY>
</HTML>
Samotn∞ program SLIDSHOW.HTM vτak není pln╪ funkƒní. Musí b∞t doprovázen sedmi obrázky ve formátu GIF (viz pole slideshow), které budou mít stejné rozm╪ry - 640 x 480 bodà. Pon╪vadº pole slideshow obsahuje pouze sedm prvkà (obrázkà), dochází pom╪rn╪ ƒasto k opakovanému naƒtení stejného obrázku. Pokud by vám to vadilo, staƒí rozτí²it pole alespoσ na 20 prvkà.
